1989R1576 — CS — 01.01.2007 — 006.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (Úř. věst. L 160, 12.6.1989, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 327 |
3 |
13.11.1992 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 3378/94 ze dne 22. prosince 1994, |
L 366 |
1 |
31.12.1994 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 |
L 284 |
1 |
31.10.2003 |
|
Ve znění:
|
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
||
|
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
||
|
L 157 |
203 |
21.6.2005 |
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 1576/89
ze dne 29. května 1989,
kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na články 43 a 100a této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
ve spolupráci s Evropským parlamentem ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),
vzhledem k tomu, že v současné době neexistují žádné zvláštní předpisy Společenství týkající se lihovin, zejména pokud jde o definici těchto produktů a požadavky na jejich označování a obchodní úpravu; že se zřetelem na hospodářský význam těchto produktů je nezbytné přijmout společné předpisy pro tuto oblast, a tím přispět k řádnému fungování společného trhu;
vzhledem k tomu, že trh s lihovinami je významným odbytištěm pro zemědělství Společenství; že se toto odbytiště zakládá z velké části na pověsti, kterou tyto produkty získaly ve Společenství a na světovém trhu; že tato pověst je spojena s jakostí tradičních produktů; že je proto k zachování tohoto odbytiště nezbytné zachovat úroveň jakosti těchto nápojů; že vhodným prostředkem k zachování této úrovně je definice těchto produktů s přihlédnutím k tradičním výrobním metodám, na nichž je jejich pověst založena; že by dále měla takto definovaná pojmenování zůstat vyhrazena pro produkty stejné jakosti jako tradiční produkty, aby se předešlo znehodnocení těchto pojmenování;
vzhledem k tomu, že právo Společenství by mělo určitým územím, k nimž mohou výjimečně patřit i některé země, vyhradit užívání zeměpisných údajů, které se k nim vztahují, pokud v dané zeměpisné oblasti probíhá výrobní fáze, během níž produkt získává své charakteristické a konečné vlastnosti; že tím, že takto přiznají dotyčným producentům výlučná práva, zajistí pravidla Společenství, aby dotyčné označení nadále sloužilo jako údaj o původu, a zabrání tomu, aby se stalo veřejným vlastnictvím, a tím označením, které zdruhovělo; že dotyčná označení také slouží jako informace pro spotřebitele o produktech charakterizovaných použitými surovinami nebo zvláštními postupy použitými při jejich výrobě;
vzhledem k tomu, že k informaci spotřebitele slouží obvykle etiketa s určitými údaji; že označování lihovin etiketou podléhá obecným pravidlům stanoveným směrnicí Rady 79/112/EHS ze dne 18. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy ( 4 ), naposledy pozměněnými směrnicí 86/197/EHS ( 5 ); že se zřetelem na povahu dotyčných produktů a v zájmu lepší informovanosti spotřebitele by měly být přijaty zvláštní předpisy k těmto obecným pravidlům, a zejména že by do definic produktů měly být začleněny údaje týkající se zrání a minimálního obsahu alkoholu, při kterém je produkt uvolněn na trh k lidské spotřebě;
vzhledem k tomu, že ačkoli směrnice 79/112/EHS požaduje vytištění určitých údajů na etiketě, je poměrně nepřesná, pokud jde o místo výroby; že tento údaj má v odvětví dotyčných nápojů zvláštní význam, protože spotřebitel často spojuje dotyčný nápoj s místem jeho výroby; že není-li tento údaj uveden, může mít spotřebitel dojem, že produkt je jiného původu; že tomuto nebezpečí lze předejít tím, že v některých případech bude povinné uvést místo výroby na etiketě;
vzhledem k tomu, že v některých případech by měly být stanoveny dodatečné požadavky; že zejména, je-li použit ethanol, mělo by být požadováno používání ethanolu, který je pouze zemědělského původu, jak je to již ve Společenství běžné, aby bylo nadále zajištěno důležité odbytiště pro hlavní zemědělské produkty;
vzhledem k tomu, že směrnice Rady 80/778/EHS ze dne 15. července 1980 o jakosti vody určené k lidské spotřebě ( 6 ) a směrnice Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod ( 7 ), naposledy pozměněné aktem o přistoupení Španělska a Portugalska, stanoví vlastnosti vody, která může být použita k lidské spotřebě; že je třeba se odvolat na tyto směrnice;
vzhledem k tomu, že směrnice Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu ( 8 ) definuje různé výrazy, které mohou být použity ve spojení s látkami určenými k aromatizaci; že stejná terminologie by měla být použita v tomto nařízení;
vzhledem k tomu, že je třeba přijmout zvláštní předpisy pro označování dovážených lihovin a jejich obchodní úpravu s ohledem na závazky Společenství vyplývající ze vztahů se třetími zeměmi;
vzhledem k tomu, že k zachování pověsti produktů ze Společenství na světovém trhu by měla být stejná pravidla rozšířena na vyvážené produkty, nestanoví-li jinak zvláštní předpisy s ohledem na tradiční zvyklosti a praxi;
vzhledem k tomu, že jednotného a současného provádění navržených opatření lze nejlépe dosáhnout přijetím nařízení;
vzhledem k tomu, že pro zjednodušení a urychlení postupu by mělo být Komisi svěřeno přijetí prováděcích předpisů technické povahy; že je proto vhodné stanovit postup úzké spolupráce mezi členskými státy a Komisí v rámci prováděcího výboru;
vzhledem k tomu, že pro usnadnění přechodu na režim zavedený tímto nařízením jsou nezbytná přechodná opatření,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Tímto nařízením se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin.
2. Pro účely tohoto nařízení se lihovinou rozumí alkoholická tekutina:
— určená k lidské spotřebě,
— mající určité organoleptické vlastnosti a, s výjimkou produktů uvedených v bodu I přílohy III, minimální obsah alkoholu 15 % objemových a
— vyráběná
—— buď přímo destilací přírodního zkvašeného produktu, s přidanými látkami určenými k aromatizaci, nebo bez nich, a/nebo macerací rostlinných látek a/nebo přidáním látek určených k aromatizaci, cukrů nebo jiných sladidel uvedených v odst. 3 písm. a) a/nebo jiných zemědělských produktů k ethanolu zemědělského původu a/nebo k destilátu zemědělského původu nebo k destilátu, jak je definován v tomto nařízení,
— nebo směsí lihoviny
—— s jednou nebo více jinými lihovinami,
— s ethanolem zemědělského původu, destilátem zemědělského původu nebo s destilátem,
— s jedním nebo více alkoholickými nápoji,
— s jedním nebo více nápoji.
Nápoje kódů KN 2203 00, 2204, 2205, 2206 00 a 2207 však nejsou považovány za lihoviny.
3. Úvodní definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) přislazováním:
použití jednoho nebo více následujících produktů při přípravě lihovin:
cukr polobílý, cukr bílý, rafinovaný cukr bílý, dextróza, fruktóza, škrobový sirup, tekutý cukr, sirup z invertního cukru, rektifikovaný moštový koncentrát, zahuštěný hroznový mošt, čerstvý hroznový mošt, karamelizovaný cukr, med, sirup z karubinu nebo jiné přírodní sacharidy s podobným účinkem jako výše uvedené produkty.
„Karamelizovaným cukrem“ se rozumí produkt získaný výhradně řízeným zahříváním sacharózy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek;
b) směsí:
spojení dvou nebo více různých nápojů za účelem vytvoření nového nápoje;
c) přidáním alkoholu:
přidání ethanolu zemědělského původu k lihovině;
d) mísením:
spojení dvou nebo více alkoholických nápojů patřících do stejné kategorie a lišících se pouze nepatrnými rozdíly ve složení způsobenými jednou nebo více z následujících skutečností:
— samotnou výrobní metodou,
— použitým destilačním zařízením,
— dobou zrání,
— zeměpisnou oblastí produkce.
Takto vyrobená lihovina patří do stejné kategorie jako původní lihoviny před smísením;
e) zráním:
postup, při němž je umožněno, aby v odpovídajících nádobách proběhly přirozené reakce, a tak byly dotyčné lihovině dodány organoleptické vlastnosti, které předtím neměla;
f) aromatizací:
použití jedné nebo více látek určených k aromatizaci, které jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. a) směrnice 88/388/EHS, při přípravě lihovin;
g) barvením:
použití jednoho nebo více barviv při přípravě lihovin;
h) ethanolem zemědělského původu:
ethanol mající vlastnosti uvedené v příloze I tohoto nařízení a získaný destilací po alkoholovém kvašení zemědělských produktů uvedených v příloze II Smlouvy, s výjimkou lihovin definovaných v bodu 2. Jestliže je na použitou surovinu odkazováno, musí být získán pouze z této suroviny;
i) destilátem zemědělského původu:
alkoholická tekutina, která je získána destilací po alkoholovém kvašení zemědělských produktů uvedených v příloze II Smlouvy, ale nemá vlastnosti ethanolu, jak je definován v písmenu h), nebo vlastnosti lihoviny, avšak stále si zachovává aroma použité suroviny. Jestliže je na použitou surovinu odkazováno, musí být získána pouze z této suroviny;
j) obsahem alkoholu v objemových:
poměr objemu čistého alkoholu přítomného v dotyčném produktu při 20 °C a celkového objemu tohoto produktu při stejné teplotě;
k) obsahem těkavých látek:
obsah těkavých látek jiných než ethanol a methanol, které jsou obsaženy v lihovině získané výhradně destilací a které jsou výhradně výsledkem destilace nebo redestilace použitých surovin;
l) místem výroby:
místo nebo region, kde se provádí u konečného produktu výrobní fáze, během nichž produkt získává své základní charakteristické a konečné vlastnosti;
m) kategorií lihovin: všechny lihoviny spadající pod stejnou definici.
4. Definice různých kategorií lihovin
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) rumem:
1. lihovina vyráběná výhradně alkoholovým kvašením a destilací buď melasy, nebo sirupu vyráběného při výrobě třtinového cukru nebo ze samotné šťávy z cukrové třtiny, destilovaná na méně než 96 % objemových, takže destilát má zřetelné specifické organoleptické vlastnosti rumu;
2. lihovina vyráběná výhradně alkoholovým kvašením a destilací šťávy z cukrové třtiny, která má zvláštní aromatické vlastnosti rumu a obsah těkavých látek nejméně 225 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových. Tato lihovina smí být uvedena na trh pod označením „rum“ s přívlastkem „zemědělský“ společně s kterýmkoli zeměpisným názvem francouzských zámořských departementů uvedeným v příloze II;
b) whisky nebo whiskey:
lihovina vyrobená destilací obilné zápary
— zesladované v ní přítomnou sladovou amylázou nebo jinými přírodními enzymy,
— zkvašené pomocí kvasinek,
— destilované na méně než 94,8 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použité suroviny,
a zrající alespoň tři roky v dřevěných sudech o objemu nepřevyšujícím 700 litrů;
c) obilným destilátem:
1. lihovina vyrobená destilací zkvašené obilné zápary mající organoleptické vlastnosti použité suroviny.
Označení „obilný destilát“ může být nahrazeno označením Korn nebo Kornbrand v případě nápoje vyráběného v Německu a v regionech Společenství, ve kterých je němčina jedním z úředních jazyků, za předpokladu, že tento nápoj je v těchto regionech tradičně vyráběn a pokud se tam obilný destilát získává bez jakýchkoli přídatných látek
— buď výhradně destilací zkvašené zápary celých zrn pšenice, ječmene, ovsa, žita nebo pohanky se všemi jejich částmi,
— nebo redestilací destilátu získaného podle prvního pododstavce;
2. obilný destilát označený „obilná pálenka“ musí být získán destilací ne méně než 95 % objemových zkvašené obilné zápary a musí mít organoleptické vlastnosti použité suroviny;
d) vínovicí:
lihovina
— vyráběná výhradně z vína nebo alkoholizovaného vína, a to destilací na méně než 86 % objemových nebo redestilací vinného destilátu na méně než 86 % objemových,
— obsahující těkavé látky v množství nejméně 125 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a
— obsahující nejvýše 200 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových.
Jestliže tento nápoj zrál, může být nadále uváděn na trh jako „vínovice“, pokud byla doba zrání rovna nebo delší než doba stanovená pro nápoj uvedený pod písmenem e);
e) brandy nebo Weinbrand:
lihovina
— vyráběná z vínovice, smísená nebo nesmísená s vinným destilátem destilovaným na méně než 94,8 % objemových za předpokladu, že daný destilát netvoří více než 50 % konečného produktu,
— zrající alespoň jeden rok v dubových nádobách nebo alespoň šest měsíců v dubových sudech o objemu menším než 1 000 litrů,
— obsahující těkavé látky v množství rovném nebo vyšším než 125 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových, které pocházejí výhradně z destilace nebo redestilace surovin,
— obsahující nejvýše 200 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových;
f) matolinovou pálenkou nebo matolinovicí:
a) lihovina
— vyráběná ze zkvašených vinných matolin destilací s vodní parou nebo po přidání vody; k matolinám mohou být přidány kaly v množství stanoveném postupem podle článku 15, přičemž destilace samotných matolin se provádí na méně než 86 % objemových. Redestilace na stejný obsah alkoholu je povolena,
— obsahující těkavé látky v množství nejméně 140 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a methanol v množství nejvýše 1000 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových;
b) během přechodného období stanoveného pro Portugalsko v aktu o přistoupení nebrání ustanovení písmene a) tomu, aby byla v Portugalsku uváděna na trh matolinová pálenka vyráběná v Portugalsku a obsahující nejvýše 1500 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových;
2. pojmenování „matolinová pálenka“ nebo „matolinovice“ může být nahrazen pojmenováním grappa pouze v případě lihoviny vyrobené v Itálii;
3. název „matolinovice“nebo „matolinová pálenka“může být nahrazen označením zivania pouze v případě lihoviny vyrobené na Kypru;
4. název „matolinovice“nebo „matolinová pálenka“může být nahrazen označením Pálinka pouze v případě lihoviny vyrobené v Maďarsku;
g) pálenkou z ovocných výlisků:
lihovina vyráběná kvašením a destilací výlisků z ovoce. Podmínky destilace, vlastnosti produktu a ostatní podrobnosti musí být stanoveny postupem podle článku 15;
h) korintskou pálenkou nebo raisin brandy:
lihovina vyráběná destilací produktu získaného alkoholovým kvašením výtažku ze sušených „korintských černých“ rozinek nebo rozinek „Malaga muscat“, destilovaná na méně než 94,5 % objemových, takže destilát má aroma a chuť pocházející z použité suroviny;
i) ovocnými destiláty:
a) lihoviny
— vyráběné výhradně alkoholovým kvašením a destilací čerstvého ovoce nebo moštu takového ovoce, s peckami nebo bez pecek,
— destilované na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitého ovoce,
— obsahující těkavé látky v množství nejméně 200 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a
— obsahující nejvýše 1000 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a
— v případě ovocného destilátu z peckovin obsahujících kyselinu kyanovodíkovou v množství nepřevyšujícím 10 gramů na hektolitr 100 % objemových alkoholu;
b) odchylky od ustanovení třetí, čtvrté a páté odrážky písmene a) mohou být přijaty postupem podle článku 15, zejména pokud výroba a prodej tradičních produktů tvoří podstatnou část příjmu určitých producentů ovoce ve Společenství;
c) v označení takto definovaného nápoje bude výrazu destilát předcházet název použitého ovoce, jako například: třešňový destilát neboli kirsch, švestkový destilát neboli slivovice, mirabelkový, broskvový, jablkový, hruškový, meruňkový, fíkový destilát, destilát z citrusových plodů, hroznový destilát nebo destilát z jiných plodů. Tyto produkty mohou být také nazývány wasser s názvem ovoce.
Výraz Williams může být použit pouze pro označení hruškového destilátu vyráběného výhradně z hrušek odrůdy „Williams“.
Jestliže je destilát vyráběn ze dvou nebo více druhů ovoce, musí být produkt nazýván „ovocným destilátem“. Pojmenování může být doplněno názvy každého druhu ovoce v sestupném pořadí jejich použitých množství;
d) případy, ve kterých může být pojmenování „destilát“, kterému předchází název ovoce, nahrazeno názvem dotyčného ovoce, a podmínky, za nichž k tomu může dojít, musí být stanoveny postupem podle článku 15;
2. pojmenování „destilát“, kterému předchází název ovoce, může být také použito pro lihoviny vyráběné macerací určitých bobulovin a jiných plodů, jako např. malin, ostružin, borůvek apod., částečně zkvašených nebo nezkvašených, s podílem plodů nejméně 100 kilogramů na 20 litrů alkoholu o 100 % objemových, v ethanolu zemědělského původu nebo v destilátu nebo v destilátu zemědělského původu, jak jsou definovány v tomto nařízení, a následnou destilací.
Podmínky pro použití pojmenování „destilát“, kterému předchází název ovoce, s cílem zabránit záměně s ovocnými destiláty v bodu 1 musí být stanoveny postupem podle článku 15;
3. lihoviny získané macerací celých nezkvašených plodů v ethanolu zemědělského původu a následnou destilací, jak je uvedeno v bodu 2, mohou být označovány jako „geist“, kterému předchází název ovoce;
4. název „ovocný destilát“může být nahrazen označením Pálinka pouze v případě lihoviny vyrobené v Maďarsku a pro broskvové destiláty vyráběné výhradně v těchto spolkových zemích Rakouska: Dolní Rakousy, Burgenland, Štýrsko a Vídeň;
5) Název „ovocný destilát“ může být nahrazen označením „Pălincă“ pouze v případě lihoviny vyrobené v Rumunsku;
j) destilátem z jablečného vína (cidru) nebo destilátem z hruškového vína:
lihoviny
— vyráběné výhradně destilací jablečného nebo hruškového vína a
— splňující požadavky druhé, třetí a čtvrté odrážky bodu i) v bodu 1 písm. a) týkající se ovocných destilátů;
k) enzianem:
lihovina vyrobená z destilátu enzianu získaného kvašením kořene hořce s přidáním nebo bez přidání ethanolu zemědělského původu;
l) ovocnými lihovinami:
1. lihoviny získané macerací ovoce v ethanolu zemědělského původu a/nebo v destilátu zemědělského původu a/nebo v destilátu, jak jsou definovány v tomto nařízení, v poměru, jehož minimální hodnota musí být stanovena postupem podle článku 15.
Aroma těchto lihovin může být doplněno aromatickými látkami a/nebo aromatickými přípravky, které nepocházejí z použitého ovoce. Tyto aromatické látky a aromatické přípravky jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v písm. c) směrnice 88/388/EHS. Charakteristická chuť nápoje a jeho barva však musí pocházet výhradně z použitého ovoce;
2. takto definované nápoje mohou být nazývány „lihovinami“ nebo „destiláty“, kterým předchází název ovoce. Případy, ve kterých mohou být tato pojmenování nahrazena názvem ovoce, a podmínky, za kterých k tomu může dojít, musí být stanoveny postupem podle článku 15.
Pojmenování Pacharán však může být použit pouze pro „ovocnou lihovinu“ vyrobenou ve Španělsku a získanou macerací trnek (Prunus espinosa) v poměru nejméně 250 gramů plodu na litr čistého alkoholu;
m) jalovcovými lihovinami:
a) lihoviny vyrobené aromatizací ethanolu zemědělského původu a/nebo obilné pálenky a/nebo obilného destilátu plody jalovce (Juniperus communis).
Mohou být přidány jiné přírodní nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatické přípravky definované v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice a/nebo aromatické rostliny nebo části aromatických rostlin, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené;
b) nápoje lze nazývat Wacholder, ginebra nebo genebra. Použití těchto pojmenování musí být stanoveno postupem podle článku 15;
c) alkohol použitý pro lihoviny nazvané genièvre, jenever, genever a peket musí být organolepticky vhodný pro výrobu výše uvedených produktů, musí obsahovat nejvýše 5 gramů methanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových a maximální obsah aldehydů vyjádřený jako acetaldehyd musí být 0,2 gramu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových. V případě takových produktů nemusí být chuť plodů jalovce zřetelná;
a) nápoj lze nazývat „gin“, pokud je vyroben aromatizací organolepticky vhodného ethanolu zemědělského původu přírodními a/nebo přírodně identickými aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice, takže chutná převážně po jalovci;
b) nápoj lze nazývat „destilovaný gin“, pokud je vyroben pouze redestilací organolepticky vhodného ethanolu zemědělského původu a vhodné jakosti s počátečním obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových, pomocí destilačního přístroje tradičně používaného pro gin a za přítomnosti plodů jalovce a ostatních přírodních rostlinných látek za předpokladu, že chuť jalovce převládá. Pojmenování „destilovaný gin“ může být rovněž použito pro směs produktů takové destilace a ethanolu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu. Přírodní a/nebo přírodně identické aromatické látky a/nebo aromatické přípravky, jak jsou upřesněny v písmenu a), mohou být rovněž použity k aromatizaci destilovaného ginu. London gin je druhem destilovaného ginu.
Gin získaný prostým přidáním tresti nebo látek určených k aromatizaci k ethanolu zemědělského původu nesmí být nazýván „destilovaným ginem“;
n) kmínovými lihovinami nebo kmínkou:
1. lihoviny vyráběné aromatizací ethanolu zemědělského původu kmínem (Carum carvi L.).
Mohou být použity jiné přírodní a/nebo přírodně identické aromatické látky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatické přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice, ale musí být zachována převládající chuť kmínu;
a) lihoviny definované v bodu 1 lze také nazývat akvavit nebo aquavit, jestliže jsou aromatizovány destilátem z bylin nebo koření.
Mohou být přidány ostatní aromatické látky specifikované v druhém pododstavci bodu 1, ale aroma těchto nápojů musí převážně pocházet z destilace semen kmínu nebo kopru (Anethum graveolens L.), přičemž použití éterických olejů je zakázáno;
b) chuť hořkých látek nesmí převládat; obsah suchého extraktu nesmí překročit 1,5 gramů na 100 mililitrů;
o) anýzovými lihovinami:
1. lihoviny vyrobené aromatizací ethanolu zemědělského původu přírodními výluhy badyánu (Illicium verum), anýzu (Pimpinella anisum), fenyklu (Foeniculum vulgare) nebo jakékoli jiné byliny, která obsahuje stejnou hlavní aromatickou složku, jedním z následujících postupů:
— macerací a/nebo destilací,
— redestilací alkoholu za přítomnosti semen nebo jiných částí výše uvedených bylin,
— přidáním přírodních destilovaných výluhů bylin s aromatem semen anýzu,
— kombinací těchto tří metod.
Mohou být také použity jiné přírodní bylinné výluhy nebo aromatická semena, avšak chuť po anýzu musí převládat;
2. lihovinu s příchutí anýzu lze nazývat „pastis“, pokud obsahuje přírodní výtažky kořene lékořice (Glycyrrhiza glabra), a tím barviva známá jako „chalkoné“, a také kyselinu glycyrrhiziovou v množství nejméně 0,05 gramu na litr a nejvýše 0,5 gramu na litr.
Pastis obsahuje méně než 100 gramů cukru na litr a obsah anetholu na litr je nejméně 1,5 gramu a nejvýše 2 gramy;
3. lihovinu s příchutí anýzu lze nazývat „ouzo“, pokud:
— byla vyrobena výhradně v Řecku nebo výhradně na Kypru,
— byla vyrobena mísením alkoholu aromatizovaného destilací nebo macerací s použitím semen anýzu, a popřípadě fenyklu, mastixem ze stromu Pistacia lentiscus Chia nebo latifolia z ostrova Chios a ostatních aromatických semen, bylin a ovocných plodů; alkohol aromatizovaný destilací musí tvořit alespoň 20 % objemu alkoholu v lihovině ouzo.
Tento destilát:
— musí být vyráběn tradiční nekontinuální destilací v měděných destilačních přístrojích o objemu 1 000 litrů nebo menším,
— nesmí mít obsah alkoholu nižší než 55 % a vyšší než 80 %.
Ouzo musí být bezbarvé a jeho obsah cukru musí být 50 gramů na litr nebo nižší;
4. lihovinu s příchutí anýzu lze nazývat anis, pokud její charakteristické aroma pochází výhradně z anýzu (Pimpinella anisum) a/nebo badyánu (Illicium verum) a/nebo fenyklu (Foeniculum vulgare). Pojmenování „destilovaný anis“ může být použito, pokud alespoň 20 % obsahu alkoholu v tomto nápoji tvoří alkohol destilovaný za přítomnosti těchto semen;
p) hořkými lihovinami nebo lihovinami bitter:
lihoviny s převládající hořkou chutí vyráběné aromatizací ethanolu zemědělského původu přírodními a/nebo přírodně identickými aromatickými látkami, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodech i) a ii) směrnice 88/388/EHS, a/nebo aromatickými přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. c) výše uvedené směrnice.
Tyto nápoje mohou být uváděny na trh jako „hořký“ nebo „bitter“ s dalším termínem nebo bez něj.
Tímto ustanovením není dotčeno případné použití výrazu „hořký“ nebo „bitter“ pro produkty, na které se nevztahuje tento článek;
q) vodkou:
lihovina vyrobená buď rektifikací ethanolu zemědělského původu, nebo jeho filtrací přes aktivní uhlí, popřípadě následovanou přímou destilací nebo rovnocenným zpracováním, takže organoleptické vlastnosti suroviny jsou zeslabeny. Produktu mohou být uděleny zvláštní organoleptické vlastnosti, zejména jemná chuť, přidáním látky určené k aromatizaci;
r) likérem:
1. lihovina
— s obsahem cukru nejméně 100 gramů na litr, vyjádřeno jako invertní cukr, aniž jsou dotčena odlišná rozhodnutí přijatá postupem podle článku 15,
— vyrobená aromatizací ethanolu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné či více lihovin definovaných v tomto nařízení, nebo jejich směsí, přislazená a popřípadě obsahující přídavek produktů zemědělského původu, jako jsou smetana, mléko nebo jiné mléčné výrobky, ovoce, víno nebo aromatizované víno;
2. pojmenování „krém“, po němž následuje název ovoce nebo použité suroviny, s výjimkou mléčných výrobků, je vyhrazen pro likéry s obsahem cukru nejméně 250 gramů na litr, vyjádřeno jako invertní cukr.
Pojmenování „crème de cassis“ je však vyhrazen pro likéry z černého rybízu obsahující alespoň 400 gramů cukru na litr, vyjádřeno jako invertní cukr;
3. název „Jägertee“, „Jagertee“ a „Jagatee“ je vyhrazen pro likér pocházející z Rakouska a připravený z ethylalkoholu zemědělského původu a z esencí z určitých lihovin nebo čaje, s přídavkem některých přírodních aromatických látek, jako jsou látky definované v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) směrnice 88/388/EHS. Obsah alkoholu musí být nejméně 22,5 % (obj.). Obsah cukru musí být nejméně 100 gramů na litr, vyjádřeno jako invertní cukr;
s) vaječným likérem/advocaat/avocat/Advocat:
lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z ethanolu zemědělského původu, jejímiž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 gramů na litr. Obsah žloutku musí být nejméně 140 gramů na litr konečného produktu;.
t) likérem s přídavkem vajec:
lihovina aromatizovaná nebo nearomatizovaná, získaná z ethanolu zemědělského původu, jejímiž složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 gramů na litr. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného produktu;
u) väkevä glögi/Spritglögg:
lihovina vyráběná aromatizací ethylalkoholu zemědělského původu přírodním nebo přírodně identickým aroma hřebíčku a/nebo skořice pomocí jednoho z následujících postupů: macerací a/nebo destilací, redestilací alkoholu za přítomnosti částí výše uvedených bylin, přidáním přírodní nebo přírodně identické příchuti hřebíčku nebo skořice nebo kombinací těchto metod.
Mohou být použity také jiné přírodní nebo přírodně identické výluhy z bylin s příchutí podle směrnice 88/388/EHS, avšak chuť po uvedených druzích koření musí převládat. Obsah vína nebo vinných produktů nesmí přesahovat 50 %.
Článek 2
S výhradou článků 3, 4, a 12 musí lihovina, aby mohla být uvedena na trh k lidské spotřebě pod jedním z pojmenování uvedených v čl. 1 odst. 4, vyhovovat definicím a splňovat požadavky týkající se kategorie, do které patří.
Článek 3
1. S výjimkou jalovcových lihovin, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 4 písm. m) bodu 1), musí mít lihoviny, aby mohly být dodány k lidské spotřebě ve Společenství pod jedním z pojmenování uvedených v čl. 1 odst. 4, s výjimkou některých specifických produktů, jejichž obsah alkoholu je uveden v příloze III, následující obsah alkoholu:
|
— 40 % |
whisky/whiskey pastis |
|
— 37,5 % |
Rum Rum-Verschnitt vínovice matolinová pálenka pálenka z ovocných výlisků korintská pálenka ovocný destilát destilát z jablečného vína (cidru) a destilát z hruškového vína enzian gin/destilovaný gin akvavit/aquavit vodka grappa ouzo Kornbrand |
|
— 36 % |
brandy/Weinbrand |
|
— 35 % |
obilný destilát/obilná pálenka anis |
|
— 32 % |
Korn |
|
— 30 % |
kmínové lihoviny (s výjimkou lihoviny akvavit/aquavit) |
|
— 25 % |
ovocné lihoviny |
|
— 15 % |
anýzové lihoviny (s výjimkou lihovin ouzo, pastis, anis) ostatní produkty uvedené v čl. 1 odst. 4 a neuvedené výše. |
2. Vnitrostátními předpisy lze pro lihoviny uvedené v příloze II stanovit minimální obsah alkoholu, který je vyšší než hodnoty uvedené v odstavci 1. Členské státy sdělí Komisi tyto hodnoty obsahu alkoholu do tří měsíců:
— po vstupu tohoto nařízení v platnost, v případě již existujících předpisů, nebo
— po jejich přijetí v případě předpisů, které mohou být přijaty po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Komise zajistí, že budou zveřejněny v řadě „C“Úředního věstníku Evropských společenství.
3. Rada může na návrh Komise stanovit kvalifikovanou většinou minimální obsah alkoholu pro jiné kategorie nápojů než kategorie uvedené v odstavci 1.
4. Rada přezkoumá před 31. prosincem 1992 minimální obsah alkoholu lihovin whisky/whiskey na základě studie trhu provedené Komisí.
Článek 4
1. Aniž jsou dotčeny předpisy přijaté podle odstavců 2 a 5, ztrácí lihovina právo na vyhrazené pojmenování přidáním jiné látky než látky povolené předpisy Společenství nebo v případě, že takové předpisy neexistují, vnitrostátními předpisy.
2. Seznam povolených potravinářských přídatných látek, pokyny pro jejich použití a dotyčné lihoviny budou stanoveny postupem podle směrnice Rady 89/107/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravinářských přídatných látek povolených pro použití v potravinách určených k lidské spotřebě ( 9 ).
3. Seznam povolených pomocných látek, pokyny pro jejich použití a dotyčné lihoviny se stanoví postupem podle článku 15.
4. Aniž jsou dotčena přísnější ustanovení čl. 1 odst. 4, je povoleno přibarvování lihovin podle vnitrostátních pravidel stanovených v souladu se směrnicí Rady ze dne 23. října 1962 o sbližování právních předpisů členských států o barvivech povolených k použití v potravinách určených k lidské spotřebě ( 10 ), naposledy pozměněnou aktem o přistoupení Španělska a Portugalska.
5. Při přípravě lihovin definovaných v čl. 1 odst. 4, kromě lihovin definovaných v čl. 1 odst. 4 písm. m) a p), mohou být použity pouze přírodní aromatické látky a přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) a v čl. 1 odst. 2 písm. c) směrnice 88/388/EHS.
Přírodně identické aromatické látky a přípravky, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu ii) směrnice 88/388/EHS, jsou povoleny v likérech, s výjimkou následujících likérů:
a) ovocné likéry (nebo krémy):
— ananasový,
— z černého rybízu,
— třešňový,
— malinový,
— ostružinový,
— borůvkový,
— z citrusových plodů,
— moruškový,
— z arktických ostružin,
— borůvkový,
— brusinkový,
— rakytníkový;
b) bylinné likéry:
— mentolový,
— enzian,
— anýzový,
— pelyňkový,
— léčivý.
6. Při přípravě lihovin je povoleno přidání vody, případně destilované nebo demineralizované, pokud jakost vody vyhovuje vnitrostátním předpisům přijatým k provedení směrnic 80/777/EHS a 80/778/EHS a přidaná voda nemění vlastnosti produktu.
7.
a) Ethanol použitý při přípravě lihovin musí být pouze zemědělského původu.
b) Ethanol použitý při přípravě lihoviny k ředění nebo rozpouštění barviv, látek určených k aromatizaci nebo jakýchkoli jiných povolených přídatných látek musí být zemědělského původu.
c) Aniž jsou dotčena přísnější ustanovení čl. 1 odst. 4 písm. m) bodu 1, musí jakost ethanolu zemědělského původu odpovídat specifikacím stanoveným v příloze I.
8. Prováděcí pravidla včetně metod rozboru lihovin se stanoví postupem podle článku 14.
Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou doplnit seznam likérů uvedený v odst. 5 druhém pododstavci.
Článek 5
1. Aniž jsou dotčeny předpisy přijaté podle článku 6, jsou pojmenování uvedená v čl. 1 odst. 4 omezena na lihoviny tam definované s přihlédnutím k požadavkům stanoveným v článcích 2, 3, 4 a 12. Tato pojmenování musí být užívána k označení těchto lihovin.
Lihoviny, které nesplňují požadavky stanovené pro produkty, jak jsou definovány v čl. 1 odst. 4, nesmějí být označeny pojmenováními tam uvedenými. Musí být označeny jako „lihoviny“.
2. Pojmenování uvedená v odstavci 1 mohou být doplněna zeměpisnými označeními jinými než označeními uvedenými v odstavci 3, pokud to neuvede spotřebitele v omyl.
3.
a) Pojmenování uvedená v odstavci 1 mohou být nahrazena zeměpisnými označeními uvedenými v příloze II nebo jimi mohou být doplněna, a mohou tak s nimi vytvořit složená pojmenování. Tato pojmenování, ať složená či nikoli, mohou být v případě potřeby doprovázena dalšími údaji, pokud jsou tyto údaje upraveny produkujícím členským státem.
Odchylně od předchozího pododstavce nahrazuje výraz „marque nationale luxembourgeoise“ zeměpisné označení a může doplnit označení lihovin vyrobených v Lucemburském velkovévodství, jak jsou uvedeny v příloze II.
b) Tato zeměpisná označení jsou vyhrazena pro lihoviny, u nichž se výrobní fáze, během níž získávají své charakteristické a konečné vlastnosti, uskutečňuje v uvedené zeměpisné oblasti.
c) Členské státy mohou pro produkty vyráběné na svém území použít zvláštní vnitrostátní předpisy pro výrobu, tuzemský oběh, označování a obchodní úpravu, pokud jsou tyto předpisy slučitelné s právem Společenství. Pokud tyto předpisy sledují politiku jakosti, může být výroba v některé zeměpisné oblasti těmito pravidly omezena na jakostní produkty, které jsou v souladu s dotyčnými zvláštními předpisy.
Polsko může vyžadovat, aby pro výrobu vodky na jeho území označované jako „Polish Vodka/Polska Wódka“ byly používány výlučně zvláštní suroviny polského původu nebo byly sledovány tradiční specifikace a dodržována politika jakosti sledovaná Polskem.
Článek 6
1. Zvláštními předpisy mohou být upraveny doplňující údaje použité k obchodnímu označení, tj:
— použití názvů, zkratek a značek,
— použití složených výrazů, včetně jakýchkoli obecných výrazů definovaných v čl. 1 odst. 2 a 4.
2. Zvláštními předpisy mohou být upravena pojmenování směsí lihovin a směsí nápojů a lihovin.
3. Předpisy podle odstavců 1 a 2 se přijmou postupem podle článku 15. Mají především za cíl, aby pojmenování v uvedených odstavcích nevedla k omylům, zejména pokud jde o produkty, které existují v okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost.
Článek 7
1. Kromě souladu s vnitrostátními právními předpisy přijatými v souladu se směrnicí 79/112/EHS musí být označování etiketou, obchodní úprava a související reklama lihovin definovaných v čl. 1 odst. 4 a určených konečnému spotřebiteli v souladu s odstavci 2 a 3.
2.
a) Obchodním označením produktů uvedených v čl. 2 odst. 4 je některé z pojmenování, která jsou pro ně vyhrazena podle článku 5 a čl. 6 odst. 2.
b) Pokud je na etiketě uvedena surovina použitá k výrobě ethanolu zemědělského původu, musí být uveden každý použitý alkohol zemědělského původu v sestupném pořadí podle použitého množství.
c) Obchodní označení lihoviny uvedené v odstavci 1 může být doplněno výrazem „smíseno“ (blend), pokud byl produkt získán mísením.
d) Kromě výjimek smí být doba zrání uvedena pouze tehdy, pokud se vztahuje k nejmladší alkoholové složce a pokud produkt zrál pod daňovým dozorem nebo pod dozorem skýtajícím rovnocenné záruky.
e) Ode dne 1. ledna 1993 nesmějí být lihoviny, na něž se vztahuje toto nařízení, drženy za účelem prodeje nebo uváděny do oběhu v nádobách opatřených uzávěrem sestávajícím z kapsle nebo fólie vyráběné na bázi olova. Lihoviny plněné do lahví před uvedeným dnem však mohou být prodávány až do vyčerpání zásob.
3. V případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 4 mohou být postupem podle článku 14 stanoveny:
a) podmínky, za kterých mohou být na etiketách uvedeny doba zrání a použité suroviny;
b) podmínky, které upravují použití obchodních označení, jež vyvolávají dojem, že produkt zrál společně s jakýmikoli výjimkami a podmínkami rovnocenné kontroly;
c) zvláštní ustanovení upravující použití výrazů týkajících se určitých vlastností produktů, jako je jeho minulost nebo výrobní metoda;
d) pravidla upravující označování etiketou produktů v nádobách, které nejsou určeny konečnému spotřebiteli, včetně jakýchkoli výjimek z pravidel pro označování etiketou, s cílem zohlednit zejména skladování a přepravu.
4. Údaje podle tohoto nařízení musí být uvedeny v jednom nebo více úředních jazycích Společenství tak, aby konečný spotřebitel snadno rozuměl každému údaji, pokud nejsou kupujícím tyto informace podány jiným způsobem.
5. Zeměpisná označení uvedená v příloze II, pojmenování v čl. 1 odst. 4 psaná kurzívou a pojmenování Rum-Verschnitt ►A2 a Slivovice ◄ nesmějí být překládána.
Na žádost členského státu, ve kterém dochází ke spotřebě, však může být postupem podle článku 14 rozhodnuto, že dotyčné pojmenování psané kurzívou, a zejména pojmenování „raisin brandy“, bude doplněno rovnocennými výrazy tak, aby spotřebitelé v dotyčném členském státě nebyli uvedeni v omyl.
6. U produktů pocházejících ze třetích zemí je povoleno použití úředního jazyka třetí země, ve které byl produkt vyroben, jsou-li údaje podle tohoto nařízení uvedeny také v některém úředním jazyce Společenství tak, aby konečný spotřebitel snadno rozuměl každému údaji.
7. Aniž je dotčen článek 12, mohou být údaje podle tohoto nařízení u produktů pocházejících ze Společenství určených na vývoz opakovány v jiném jazyce, s výjimkou výrazů uvedených v odstavci 5.
8. Komise může postupem podle článku 15 stanovit případy a/nebo lihoviny, u nichž je povinné uvést odkaz na místo výroby a/nebo původu a/nebo na místo, odkud byla lihovina dovezena, jakož i další pravidla.
Článek 8
Lihoviny vyrobené ve Společenství, které mají být uvedeny na trh k lidské spotřebě, nesmějí být označeny spojením slov nebo obratů, jako jsou „druh“, „typ“, „styl“, „značka“, „chuť“ nebo jakýchkoli podobných údajů s kterýmikoli obchodními označeními uvedenými v tomto nařízení.
Článek 9
1. Při obchodní úpravě nesmějí být označeny jakoukoli formou obecného pojmu vyhrazeného pro výše uvedené nápoje níže uvedené lihoviny, pokud obsahují přidaný ethanol zemědělského původu:
— rum,
— whisky a whiskey,
— obilný destilát/obilná pálenka,
— vínovice a brandy,
— matolinová pálenka,
— korintská pálenka,
— ovocný destilát jiný než produkty definované v čl. 1 odst. 4 písm. i) bodu 2),
— destilát z jablečného vína (cidru) a destilát z hruškového vína.
2. Odstavec 1 však nebrání tomu, aby byl na trh uváděn za účelem lidské spotřeby ve Společenství produkt vyrobený v Německu a získaný řezáním rumu a alkoholu. Minimální množství alkoholu, které pochází z rumu, musí v tomto produktu nazývaném Rum-Verschnitt činit 5 % z celkového množství alkoholu obsaženého v produktu. Jestliže je tento produkt prodáván mimo trh Německa, musí být jeho alkoholové složení uvedeno na etiketě.
Pokud jde o označování etiketou a obchodní úpravu produktu Rum-Verschnitt, musí být slovo Verschnitt uvedeno na obalu (láhvi nebo balení) písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy jako slovo Rum, a musí být uvedeno ve stejném řádku a v případě láhve na přední etiketě.
3. Odstavec 1 však nebrání uvádění na trh lihoviny nazývané „Slivovice“, která je vyráběna v České republice a získávána tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu nejvýše 30 % objemového podílu ethanolu zemědělského původu. Tento výrobek musí být označován jako „lihovina“ ve smyslu článku 5 a může rovněž používat název Slivovice v témže zorném poli na přední etiketě. Je-li tato česká Slivovice uváděna na trh ve Společenství, musí být její alkoholické složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání názvu Slivovice pro ovocné destiláty podle čl. 1 odst. 4 písm. i).
Článek 10
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, že předpisy Společenství týkající se lihovin budou dodržovány. Určí jeden nebo více subjektů pro dohled nad dodržováním těchto předpisů.
U produktů uvedených v příloze II může Rada postupem podle článku 14 rozhodnout, že tento dohled a ochrana oběhu budou uvnitř Společenství zajištěny obchodními doklady ověřenými správními orgány a vedením vhodných rejstříků.
2. Pro lihoviny uvedené v příloze II, jež jsou vyváženy, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou stanovit ověřování pravosti dokumentů, aby zabránila podvodům a padělkům. Tento systém je určen k tomu, aby nahradil stávající vnitrostátní systém. Tento systém musí při zachování pravidel Společenství, a zejména pravidel týkajících se hospodářské soutěže, poskytovat alespoň stejný stupeň jistoty, jako poskytují vnitrostátní systémy.
Do doby zavedení systému uvedeného v předchozím pododstavci mohou členské státy uplatňovat vlastní systém ověřování pravosti, pokud je v souladu s právem Společenství.
3. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijme opatření nezbytná pro jednotné používání předpisů Společenství v odvětví lihovin, zejména pokud jde o dohled a vztahy mezi příslušnými subjekty členských států.
4. Členské státy a Komise si navzájem sdělují údaje nezbytné pro provádění tohoto nařízení. Pravidla pro sdělování a šíření těchto údajů se stanoví postupem podle článku 14.
Článek 11
1. S výhradou odstavce 2 mohou dovážené lihoviny se zeměpisným označením nebo pojmenováním jiným než uvedeným v čl. 1 odst. 4 za účelem jejich uvádění na trh k lidské spotřebě ve Společenství a za podmínky vzájemnosti podléhat dohledu a ochraně podle článku 10.
První pododstavec se provádí prostřednictvím dohod se zainteresovanými třetími zeměmi, které budou sjednány a uzavřeny postupem podle článku 113 Smlouvy.
Prováděcí pravidla a seznam produktů podle prvního pododstavce se stanoví postupem podle článku 15.
2. Toto nařízení nebrání dovozu a jejich uvádění na trh k lidské spotřebě ve Společenství pod jejich označením původu těch specifických lihovin pocházejících ze třetích zemí, na něž se vztahuje celní koncese poskytnutá Společenstvím buď v rámci GATT, nebo na základě dvoustranných dohod a jejichž podmínky propuštění byly stanoveny předpisy Společenství.
Článek 11a
1. Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k tomu, aby umožnila zúčastněným stranám zabránit na území Společenství za podmínek stanovených v článcích 23 a 24 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví používání zeměpisných označení týkajících se produktů, na které se vztahuje toto nařízení, u produktů, které nepocházejí z místa vyznačeného daným zeměpisným označením, a to i tehdy, je-li skutečný původ produktu uveden nebo je-li zeměpisné označení udáno v překladu nebo doprovázeno výrazy jako „druh“, „typ“, „styl“, „napodobenina“ a podobnými výrazy.
Pro účely tohoto článku se „zeměpisným označením“ rozumějí označení, která slouží k označení produktu jako produktu pocházejícího z území třetí země, která je členem Světové obchodní organizace, nebo regionu či určitého místa tohoto území, jestliže lze jakost, pověst nebo jinou určitou vlastnost produktu přičíst především tomuto zeměpisnému původu.
2. Odstavec 1 se použije bez ohledu na článek 11 tohoto nařízení nebo jiných právních předpisů Společenství, které stanoví pravidla pro označování výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, a jejich obchodní úpravu.
3. Bude-li to nezbytné, stanoví se prováděcí pravidla k tomuto článku postupem podle článku 15.
Článek 12
1. Lihoviny určené pro vývoz musí být v souladu s tímto nařízením.
2. Členské státy však mohou rozhodnout o odchylkách, pokud jde o ustanovení čl. 4 odst. 2, 3, 4 a 6, nikoli však pokud jde o lihoviny uvedené v přílohách II a III nebo o lihoviny s vyhrazenými pojmenováními.
3. O odchylkách od ustanovení článku 3 týkajícího se obsahu alkoholu, při kterém je produkt uváděn na trh k lidské spotřebě, může být rovněž rozhodnuto v případě:
— lihovin uvedených v čl. 1 odst. 2 a 4,
— lihovin uvedených v příloze II, zejména pokud je to vyžadováno právními předpisy dovážející třetí země,
a to na žádost produkujícího členského státu postupem podle článku 14.
4. Odchylky od pravidel týkající se označování a obchodní úpravy, s výjimkou pojmenování podle čl. 1 odst. 2 a 4 a pojmenování uvedených v přílohách II a III, mohou být, aniž jsou dotčeny články 8 a 9, povoleny členskými státy:
— v případě, že to vyžadují platné právní předpisy dovážející třetí země,
— v případech, na něž se nevztahuje první odrážka, kromě údajů, jež budou určeny postupem podle článku 14.
5. Odchylky povolené členskými státy jsou sděleny Komisi a členským státům.
Článek 13
1. Zřizuje se Prováděcí výbor pro lihoviny (dále jen „výbor“).
2. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 14
1. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES ( 11 ) s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
Článek 15
Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Článek 16
Výbor může posoudit jakoukoli jinou otázku, kterou mu předloží jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.
Článek 17
1. Pro usnadnění přechodu od dosavadní úpravy k úpravě zavedené tímto nařízením se postupem podle článku 14 stanoví přechodná opatření.
2. Přechodná opatření lze používat nejdéle dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení.
Článek 18
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Použije se ode dne 15. prosince 1989 s výjimkou článků 13 a 16, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Vlastnosti ethanolu zemědělského původu podle čl. 1 odst. 3 písm. h)
|
1.Organoleptické vlastnosti |
bez zjistitelné cizí příchuti |
|
2.Minimální obsah alkoholu |
96,0 % obj. |
|
3.Nejvyšší přípustná množství zbytkových látek |
|
|
— celkový obsah kyselin vyjádřený v gramech kyseliny octové na hektolitr alkoholu o 100 % objemových |
1,5 |
|
— estery vyjádřené v gramech octanu ethylnatého na hektolitr alkoholu o 100 % objemových |
1,3 |
|
— aldehydy vyjádřené v gramech acetaldehydu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových |
0,5 |
|
— vyšší alkoholy vyjádřené v gramech 2methyl1propanolu na hektolitr alkoholu o 100 % objemových |
0,5 |
|
— methanol vyjádřený v gramech na hektolitr alkoholu o 100 % objemových |
50 |
|
— suchý extrakt vyjádřený v gramech na hektolitr alkoholu o 100 % objemových |
1,5 |
|
— těkavé dusíkaté látky vyjádřené v gramech dusíku na hektolitr alkoholu o 100 % objemových |
0,1 |
|
— furfural |
nesmí být prokázán |
PŘÍLOHA II
LIHOVINY
Zeměpisná označení podle čl. 5 odst. 3
|
Kategorie |
Zeměpisná označení |
|
1.Rum |
Rhum de la Martinique Rhum de la Guadeloupe Rhum de la Réunion Rhum de la Guyane (tato označení mohou být doplněna slovem „traditionnel“) Ron de Malaga Ron de Granada Ron da Madeira |
| 2. a) Whisky |
Scotch Whisky Irish Whisky Whisky español (tato označení mohou být doplněna slovy „Malt“ nebo „Grain“) |
|
b) Whiskey |
Irish Whiskey Uisce Beatha Eireannach/Irish Whiskey (tato označení mohou být doplněna slovy „Pot Still“) |
|
3.Obilný destilát |
Eau-de-vie de seigle, marque nationale luxembourgeoise |
|
4.Vínovice |
Eau-de-vie de Cognac Eau-de-vie des Charentes Cognac (toto označení může být doprovázeno jedním z následujících označení: — Fine — Grande Fine Champagne — Grande Champagne — Petite Fine Champagne — Petite Champagne — Fine Champagne — Borderies — Fins Bois — Bons Bois) Fine Bordeaux Armagnac Bas-Armagnac Haut-Armagnac Ténarèse Eau-de-vie de vin de la Marne Eau-de-vie de vin originaire d'Aquitanie Eau-de-vie de vin de Bourgogne Eau-de-vie de vin originaire du Centre-Est Eau-de-vie de vin originaire de Franche-Comté Eau-de-vie de vin originaire du Bugey Eau-de-vie de vin de Savoie Eau-de-vie de vin originaire des Coteaux de la Loire Eau-de-vie de vin des Côtes-du-Rhône Eau-de-vie de vin originaire de Provence Faugères nebo eau-de-vie de Faugères Eau-de-vie de vin originaire du Languedoc Aguardente do Minho Aguardente do Douro Aguardente da Beira Interior Aguardente da Bairrada Aguardente do Oeste Aguardente do Ribatejo Aguardente do Alentejo Aguardente do Algarve ►A3Vinars Târnave Vinars Vaslui Vinars Murfatlar Vinars Vrancea Vinars Segarcea ◄ |
|
5.Brandy |
Brandy de Jerez Brandy de Penedés Brandy italiano Brandy Αττικής/Attica Brandy Brandy Πελοποννήσου/Peloponnese Brandy Brandy Κεντρικής Ελλάδας/Brandy ze středního Řecka Deutscher Weinbrand ►A1Wachauer Weinbrand Weinbrand Dürnstein ◄ ►A2Karpatské brandy špeciál ◄ |
|
6.Matolinová pálenka |
Eau-de-vie de marc de Champagne nebo marc de Champagne Eau-de-vie de marc originaire d'Aquitaine Eau-de-vie de marc de Bourgogne Eau-de-vie de marc originaire du Centre-Est Eau-de-vie de marc originaire de Franche-Comté Eau-de-vie de marc originaire de Bugey Eau-de-vie de marc originaire de Savoie Marc de Bourgogne Marc de Savoie Marc d'Auvergne Eau-de-vie de marc originaire des Coteaux de la Loire Eau-de-vie de marc des Côtes-du-Rhône Eau-de-vie de marc originaire de Provence Eau-de-vie de marc originaire du Languedoc Marc d'Alsace Gewürztraminer Marc de Lorraine Bagaceira do Minho Bagaceira do Douro Bagaceira da Beira Interior Bagaceira da Bairrada Bagaceira do Oeste Bagaceira do Ribatejo Bagaceira do Alentejo Bagaceira do Algarve Orujo gallego Grappa di Barolo Grappa piemontese nebo del Piemonte Grappa lombarda nebo di Lombardia Grappa trentina nebo del Trentino Grappa friulana nebo del Friuli Grappa veneta nebo del Veneto Südtiroler Grappa/Grappa dell'Alto Adige Τσικουδιά Κρήτης/Tsikoudia z Kréty Τσίπουρο Μακεδονίας/Tsipouro z Makedonie Τσίπουρο Θεσσαλίας/Tsipouro z Thesálie Τσίπουρο Τυρνάβου/Tsipouro z Tyrnavosu Eau-de-vie de marc marque nationale luxembourgeoise ►A3Сунгурларска гроздова ракия/Гроздова ракия от Сунгурларе/Sungurlarska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Sungurlare Сливенска перла (Сливенска гроздова ракия/Гроздова ракия от Сливен)/Slivenska perla (Slivenska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Sliven) Стралджанска мускатова ракия/Мускатова ракия от Стралджа/Straldjanska muscatova rakiya/Muscatova rakiya from Straldja Поморийска гроздова ракия/Гроздова ракия от Поморие/Pomoriyska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Pomorie Русенска бисерна гроздова ракия/Бисерна гроздова ракия от Русе/Rusenska biserna grozdova rakiya/Biserna grozdova rakiya from Ruse Бургаска мускатова ракия/Мускатова ракия от Бургас/Bourgaska muscatova rakiya/Muscatova rakiya from Bourgas Добруджанска мускатова ракия/Мускатова ракия от Добруджа/Dobrudjanska muscatova rakiya/Muscatova rakiya from Dobrudja Сухиндолска гроздова ракия/Гроздова ракия от Сухиндол/Suhindolska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Suhindol Карловска гроздова ракия/Гроздова ракия от Карлово/Karlovska grozdova rakiya/Grozdova rakiya from Karlovo ◄ |
|
7.Ovocný destilát |
Schwarzwälder Kirschwasser Schwarzwälder Himbeergeist Schwarzwälder Mirabellenwasser Schwarzwälder Williamsbirne Schwarzwälder Zwetschgenwasser Fränkisches Zwetschgenwasser Fränkisches Kirschwasser Fränkischer Obstler Mirabelle de Lorraine Kirsch d'Alsace Quetsch d'Alsace Framboise d'Alsace Mirabelle d'Alsace Kirsch de Fougerolles Südtiroler Williams/Williams dell'Alto Adige Südtiroler Aprikot nebo Südtiroler Marille/Aprikot dell'Alto Adige nebo Marille dell'Alto Adige Südtiroler Kirsch/Kirsch dell'Alto Adige Südtiroler Zwetschgeler/Zwetschgeler dell'Alto Adige Südtiroler Obstler/Obstler dell'Alto Adige Südtiroler Gravensteiner/Gravensteiner dell'Alto Adige Südtiroler Golden Delicious/Golden delicious dell'Alto Adige Williams friulano nebo del Friuli Sliwovitz del Veneto Sliwovitz del Friuli-Venezia Giulia Sliwovitz del Trentino-Alto Adige Distillato di mele trentino nebo del Trentino Willams trentino nebo del Trentino Sliwovitz trentino nebo del Trentino Aprikot trentino nebo del Trentino Medronheira do Algarve Medromheira do Buçaco Kirsch nebo Kirschwasser Friulano Kirsch nebo Kirschwasser Trentino Kirsch nebo Kirschwasser Veneto Aguardente de pêra da Lousa Eau-de-vie de pommes marque nationale luxembourgeoise Eau-de-vie de poires marque nationale luxembourgeoise Eau-de-vie de kirsch marque nationale luxembourgeoise Eau-de-vie de quetsch marque nationale luxembourgeoise Eau-de-vie de mirabelle marque nationale luxembourgeoise Eau-de-vie de prunelles marque nationale luxembourgeoise ►A1Wachauer Marillenbrand ◄ ►A2Szatmári szilvapálinka Kecskeméti barackpálinka Békési szilvapálinka Szabolcsi almapálinka Bošácka slivovica ◄ ►A3Троянска сливова ракия/Сливова ракия от Троян/Troyanska slivova rakiya/Slivova rakiya from Troyan Силистренска кайсиева ракия/Кайсиева ракия от Силистра/Silistrenska kaysieva rakiya/Kaysieva rakiya from Silistra Тервелска кайсиева ракия/Кайсиева ракия от Тервел/Tervelska kaysieva rakiya/Kaysieva rakiya from Tervel Ловешка сливова ракия/Сливова ракия от Ловеч/Loveshka slivova rakiya/Slivova rakiya from Lovech Țuică Zetea de Medieșu Aurit Țuică de Valea Milcovului Țuică de Buzău Țuică de Argeș Țuică de Zalău Țuică ardelenească de Bistrița Horincă de Maramureș Horincă de Cămârzan Horincă de Seini Horincă de Chioar Horincă de Lăpuș Turț de Oaș Turț de Maramureș ◄ |
|
8.Destilát z jablečného vína (cidru) a destilát z hruškového vína |
Calvados du Pays d'Auge Calvados Eau-de-vie de cidre de Bretagne Eau-de-vie de poiré de Bretagne Eau-de-vie de cidre de Normandie Eau-de-vie de poiré de Normandie Eau-de-vie de cidre du Maine Aquardiente de sidra de Asturias Eau-de-vie de poiré du Maine |
|
9.Enzian |
Bayerischer Gebirgsenzian Südtiroler Enzian/Genziana dell'Alto Adige Genziana trentina nebo del Trentino |
|
10.Ovocné lihoviny |
Pacharán navarro |
|
11.Jalovcové lihoviny |
Ostfriesischer Korngenever Genièvre Flandres Artois Hasseltse jenever Balegemse jenever Péket de Wallonie Steinhäger Plymouth Gin Gin de Mahón ►A2Vilniaus džinas Spišská borovička Slovenská borovička Juniperus Slovenská borovička Inovecká borovička Liptovská borovička ◄ |
|
12.Kmínové lihoviny |
Dansk Akvavit/Dansk Aquavit ►A1Svensk Aquavit/Svensk Akvavit/Swedish Aquavit ◄ |
|
13.Anýzové lihoviny |
Anís español Évora anisada Cazalla Chinchón Ojén Rute |
|
14.Likér |
Berliner Kümmel Hamburger Kümmel Münchener Kümmel Chiemseer Klosterlikör Bayerischer Kräuterlikör Cassis de Dijon Cassis de Beaufort Irish Cream Palo de Mallorca Ginjinha portuguesa Licor de Singeverga Benediktbeurer Klosterlikör Ettaler Klosterlikör Ratafia de Champagne Ratafía catalana Anís português ►A1Finnish berry/fruit liqueur Großglockner Alpenbitter Mariazeller Magenlikör Mariazeller Jagasaftl Puchheimer Bitter Puchheimer Schloßgeist Steinfelder Magenbitter Wachauer Marillenlikör ◄ ►A2Allažu Ķimelis Čepkelių Demänovka bylinný likér Polish Cherry Karlovarská hořká ◄ |
|
15.Lihoviny |
Pommeau de Bretagne Pommeau du Maine Pommeau de Normandie ►A1Svensk Punsch/Swedish Punsch ◄ |
|
16.Vodka |
Svensk Vodka/Swedish Vodka Suomalainen Vodka/Finsk Vodka/Vodka of Finland ►A2Latvijas Dzidrais Rīgas degvīns LB degvīns LB vodka Originali Lietuviška degtinė Laugarício vodka Polska Wódka/Polish Vodka Herbal vodka from the North Podlasie Lowland aromatised with an extract of bison grass Wódka ziołowa z Niziny Północnopodlaskiej aromatyzowana ekstraktem z trawy żubrowej ◄ |
|
17.Hořké destiláty |
Riga Black Balsam nebo Rīgas melnais Balzāms Demänovka bylinná horká |
PŘÍLOHA III
Výjimky z obecných pravidel:
1. Ustanovení čl. 1 odst. 2:
vaječný likér/advocaat/avocat/Advokat: obsah alkoholu alespoň 14 % objemových.
2. Ustanovení čl. 5 odst. 3 (nevyhovující zeměpisná označení):
Königsberger Bärenfang,
Ostpreußischer Bärenfang.
( 1 ) Úř. věst. C 189, 23.7.1982, s. 7 a Úř. věst. C 269, 25.10.1986, s. 4.
( 2 ) Stanovisko zveřejněno v Úř. věst. C 127, 14.5.1984, s. 175 a rozhodnutí ze dne 24. května 1989 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. C 124, 9.5.1983, s. 16.
( 4 ) Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 144, 29.5.1986, s. 38.
( 6 ) Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 11.
( 7 ) Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1.
( 8 ) Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61.
( 9 ) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 27.
( 10 ) Úř. věst. 115, 11.11.1962, s. 2645/62.
( 11 ) Rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23).