1980L1269 — CS — 31.12.1999 — 004.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
SMĚRNICE RADY ze dne 16. prosince 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výkonu motorů motorových vozidel (Úř. věst. L 375, 31.12.1980, p.46) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
No |
page |
date |
||
L 92 |
50 |
9.4.1988 |
||
L 238 |
43 |
15.8.1989 |
||
SMĚRNICE KOMISE 97/21/ES Text s významem pro EHP ze dne 18. dubna 1997, |
L 125 |
31 |
16.5.1997 |
|
SMĚRNICE KOMISE 1999/99/ES Text s významem pro EHP ze dne 15. prosince 1999, |
L 334 |
32 |
28.12.1999 |
SMĚRNICE RADY
ze dne 16. prosince 1980
o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výkonu motorů motorových vozidel
(80/1269/EHS)
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),
vzhledem k tomu, že technické požadavky, které musí motorová vozidla podle vnitrostátních právních předpisů splňovat, se mimo jiné vztahují na metodu měření výkonu motoru, která se musí používat k udávání výkonu motoru pro typ vozidla;
vzhledem k tomu, že se tyto požadavky v jednotlivých členských státech liší; že je proto nutné, aby všechny členské státy zavedly stejné požadavky vedle nebo namísto svých stávajících právních předpisů, zejména aby bylo možno použít u všech typů vozidel postup EHS schvalování typu, který je předmětem směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel ( 4 ), naposledy pozměněné směrnicí Komise 80/1267/EHS ( 5 ),
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Pro účely této směrnice se „vozidlem“ rozumí každé motorové vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, s karosérií nebo bez ní, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, a jeho přípojná vozidla, s výjimkou kolejových vozidel, zemědělských a lesnických traktorů a všech pojízdných strojů.
Článek 2
Členské státy nesmějí odmítnout udělit EHS schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu pro určitý typ vozidla nebo odmítnout nebo zakázat prodej, registraci, uvedení do provozu nebo užívání určitého vozidla z důvodů týkajících se výkonu jeho motoru, pokud byl tento výkon stanoven podle ►M3 odpovídající přílohy ◄ .
Článek 3
Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků příloh technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice 70/156/EHS.
Článek 4
1. Členské státy uvedou v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 18 měsíců od jejího oznámení. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
2. Členské státy zajistí, aby bylo Komisi sděleno znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 5
Tato směrnice je určena členským státům.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha I: |
Stanovení výkonu motoru |
|
Dodatek 1: |
Informační dokument |
|
Dodatek 2: |
Certifikát schválení typu |
|
Příloha II: |
Zkušební protokol |
PŘÍLOHA I
STANOVENÍ VÝKONU MOTORU
1. SPRÁVNÍ USTANOVENÍ PRO SCHVÁLENÍ TYPU
1.1 |
Žádost o ES schválení typu vozidla
|
1.2 |
ES schválení typu vozidla
|
1.3 |
Úprava typu a změny schválení typu
|
1.4 |
Shodnost výroby
|
2. OBLAST PŮSOBNOSTI
2.1 Tato metoda se týká spalovacích motorů, které se používají k pohonu vozidel kategorií M a N podle definice ►M3 v příloze II části A ◄ směrnice 70/156/EHS a náležejí k některému z těchto druhů:
2.1.1 pístové spalovací motory (zážehové nebo vznětové) s výjimkou motorů s volnými písty;
2.1.2 motory s rotujícími písty.
2.2 Metoda se vztahuje na motory s přirozeným sáním jakož i na přeplňované motory.
3. DEFINICE
Pro účely této směrnice:
3.1 |
„netto výkonem“ se rozumí výkon dosažený na zkušebním stavu na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu při odpovídajících otáčkách motoru a s pomocným zařízením podle tabulky 1. Může-li se měření výkonu provádět pouze na motoru s namontovanou převodovkou, je nutno brát v úvahu účinnost převodovky; |
3.2 |
„maximálním netto výkonem“ se rozumí maximální hodnota výkonu netto, měřená při plném zatížení motoru; |
3.3 |
„sériově vyráběným zařízením“ se rozumí zařízení určené výrobcem pro předpokládané použití. |
4. PŘESNOST MĚŘENÍ VÝKONU PŘI PLNÉM ZATÍŽENÍ
4.1 |
Točivý moment: ±1 % měřeného momentu ( 6 ) |
4.2 |
Otáčky Přesnost měření musí být ±0,5 %. K měření otáček motoru je třeba přednostně použít čítač otáček samočinně synchronizovaný s chronometrem. |
4.3 |
Spotřeba paliva: ±1 % měřené spotřeby |
4.4 |
Teplota paliva: ±2 K |
4.5 |
Teplota nasávaného vzduchu na vstupu do motoru: ±2 K |
4.6 |
Barometrický tlak: ±100 Pa |
4.7 |
Tlak v sacím potrubí: ±50 Pa (viz poznámku 1a u tabulky 1) |
4.8 |
Tlak ve výfukovém potrubí vozidla: 200 Pa (viz poznámku 1b u tabulky 1). |
5. ZKOUŠKA KE STANOVENÍ NETTO VÝKONU MOTORU
5.1 Pomocná zařízení
5.1.1 Použitá pomocné zařízení
Při zkoušce musí být na zkušebním stavu instalována pomocná zařízení nezbytná pro práci motoru při předpokládaném použití (uvedená v tabulce 1), pokud možno ve stejné poloze, v jaké by se nacházela při předpokládaném použití.
5.1.2 Odpojená pomocná zařízení
Pomocná zařízení, která jsou nutná pouze k provozu vozidla a bývají namontována na motoru, musí být při zkoušce odstraněna.
Jako příklad lze uvést:
— vzduchový kompresor pro brzdy,
— čerpadlo posilovače řízení,
— čerpadlo systému odpružení,
— klimatizační systém.
Pokud nelze pomocné zařízení odmontovat, může se stanovit výkon, který toto zařízení odebírá v nezatíženém stavu, a připočíst k měřenému výkonu motoru.
TABULKA 1
Pomocná zařízení instalovaná při zkoušce ke stanovení netto výkonu motoru
Číslo |
Pomocná zařízení |
Použití při zkoušce netto výkonu |
|
1 |
Sací systém |
||
sběrné sací potrubí |
|
||
vzduchový filtr (1) |
|||
tlumič sání (1) |
|||
zařízení pro omezení emisí z klikové skříně |
|||
omezovač otáček |
|||
2 |
Zařízení pro předehřívání nasávaného vzduchu |
ano – sériově vyráběné zařízení (je-li to možné, nastaví se do nejvýhodnější pozice) |
|
3 |
Výfukový systém |
||
čistič výfuku |
|
||
sběrné výfukové potrubí |
|||
spojovací potrubí |
|||
tlumič (2) |
|||
výfuková trubka (2) |
|||
výfuková brzda (3) |
|||
přeplňovací zařízení |
|||
4 |
Čerpadlo pro dodávku paliva (4) |
ano – sériově vyráběné zařízení |
|
5 |
Karburátor |
||
elektronický systém řízení, měřič průtoku vzduchu apod. (jsou-li instalovány) |
|
||
redukční ventil |
|
||
odpařovač |
|||
směšovač |
|||
6 |
Zařízení pro vstřikování paliva (pro zážehové a vznětové motory) |
||
předfiltr |
|
||
filtr |
|||
čerpadlo |
|||
vysokotlaké potrubí |
|||
vstřikovač |
|||
popřípadě škrticí klapka v sacím potrubí (5) |
|||
elektronický systém řízení, měřič průtoku vzduchu apod. (jsou-li instalovány) |
|||
regulátor/systém ovládání |
|||
automatická zarážka plného zatížení u ozubené tyče v závislosti na atmosférických podmínkách |
|||
7 |
Chlazení kapalinou |
||
ne |
|
||
kryt výstupu vzduchu |
|||
chladič |
|
||
ano – sériově vyráběné zařízení (6) |
|||
proudnicový kryt ventilátoru |
|||
vodní čerpadlo |
|||
termostat (8) |
|||
8 |
Chlazení vzduchem |
||
proudnicový kryt |
|
||
zařízení pro regulaci teploty |
|||
9 |
Elektrická zařízení |
ano – sériově vyráběné zařízení (9) |
|
10 |
Přeplňovací zařízení (je-li instalováno) |
||
kompresor poháněný přímo nebo nepřímo motorem nebo výfukovými plyny |
|
||
mezichladič (10) |
|||
čerpadlo chladicí kapaliny nebo ventilátor (poháněné motorem) |
|||
zařízení regulující průtok chladicí kapaliny (je-li instalováno) |
|||
11 |
Pomocný ventilátor zkušebního stavu |
ano, je-li nutný |
|
12 |
Zařízení proti znečišťujícím látkám (11) |
ano – sériově vyráběné zařízení |
|
(1) Kompletní systém sání se instaluje způsobem odpovídajícím předpokládanému použití: je-li riziko znatelného vlivu na výkon motoru; u dvoutaktních motorů a zážehových motorů; na žádost výrobce. V ostatních případech může být použit rovnocenný systém, přičemž je třeba během zkoušky ověřit, zda se tlak v sacím potrubí neliší o více než 100 Pa od mezní hodnoty určené výrobcem pro čistý vzduchový filtr. (2) Kompletní výfukový systém se instaluje způsobem odpovídajícím předpokládanému použití: je-li riziko znatelného vlivu na výkon motoru; u dvoutaktních motorů a zážehových motorů; na žádost výrobce. V ostatních případech může být instalován rovnocenný systém pod podmínkou, že tlak měřený na výstupu z výfukového systému motoru se neliší od tlaku určeného výrobcem o více než 1 000 Pa. Výstupem z výfukového systému motoru se rozumí bod nalézající se 150 mm ve směru proudění od konce části výfukového systému namontované na motoru. (3) Je-li motor vybaven výfukovou brzdou, musí být její škrticí klapka upevněna v plně otevřené poloze. (4) V případě potřeby může být tlak v přívodu paliva seřízen tak, aby odpovídal tlakům, které se vyskytují při předpokládaném použití motoru (zejména je-li použit systém s vracením paliva). (5) Škrticí klapka v sacím potrubí je regulační klapkou pneumatického regulátoru vstřikovacího čerpadla. Regulátor nebo zařízení pro vstřikování paliva mohou obsahovat další zařízení, která mohou ovlivňovat množství vstřikovaného paliva. (6) Chladič, ventilátor, kryt ventilátoru, vodní čerpadlo a termostat se umístí ve stejných vzájemných polohách jako na vozidle. Cirkulaci chladicí kapaliny musí obstarávat pouze vodní čerpadlo motoru. Kapalina smí být chlazena buď chladičem motoru, nebo vnějším okruhem, za předpokladu, že tlaková ztráta tohoto okruhu a tlak na vstupu do čerpadla zůstávají v podstatě stejné jako v systému chlazení motoru. Žaluzie, pokud je jimi chladič vybaven, musí být v otevřené poloze. Nemohou-li být ventilátor, chladič a proudnicový kryt připojeny k motoru obvyklým způsobem, stanoví se výkon odebíraný ventilátorem, který je instalován odděleně ve správné poloze vzhledem k chladiči a (případnému) krytu, při otáčkách odpovídající otáčkám motoru, při kterých se měří výkon motoru, a to buď výpočtem ze standardních parametrů, nebo praktickými zkouškami. Tento výkon, korigovaný na normální atmosférické podmínky podle bodu 6.2, se odečte od korigovaného výkonu motoru. (7) V případě odpojitelného ventilátoru nebo dmychadla se musí zkouška provést s připojeným ventilátorem (nebo dmychadlem). (8) Termostat může být zablokován v plně otevřené poloze. (9) Minimální výkon generátoru: výkon generátoru musí být omezen na hodnotu, která je nevyhnutelně zapotřebí pro napájení zařízení nezbytných pro práci motoru. Je-li nutno připojit baterii, musí být použita plně nabitá baterie v dobrém stavu. (10) Přeplňované motory s mezichladičem se zkoušejí se zařízením pro chlazení náplně buď kapalinou, nebo vzduchem, avšak na přání výrobce může být zařízení pro chlazení vzduchem nahrazeno zařízením zkušebního stavu. Ve všech případech se měření výkonu při každých otáčkách musí provádět se stejnými hodnotami spádu teploty a tlaku vzduchu, který je nasáván do motoru přes chladič náplně na zkušebním stavu, jako jsou hodnoty určené výrobcem pro tento systém na kompletním vozidle. (11) Tímto zařízením může být například systém recyklace výfukových plynů, katalytický konvertor, termický reaktor, systém vstřikování sekundárního vzduchu a systém zabraňující vypařování paliva. |
5.1.3 Pomocná zařízení pro spouštění vznětových motorů
U pomocných zařízení sloužících ke spouštění vznětových motorů přicházejí v úvahu tyto dva případy:
a) elektrické spouštění: instaluje se generátor, který v případě potřeby napájí pomocná zařízení nezbytná pro práci motoru;
b) spouštění jinými než elektrickými prostředky: jsou-li pro práci motoru nezbytná určitá elektrická pomocná zařízení, instaluje se generátor, který tyto zařízení napájí. V opačném případě se generátor odstraní.
V obou případech je instalován a v podmínkách bez zatížení pracuje systém, který vyrábí a akumuluje energii potřebnou pro spouštění.
5.2 Podmínky seřízení
Podmínky seřízení při zkoušce ke stanovení netto výkonu jsou uvedeny v tabulce 2.
TABULKA 2
Podmínky seřízení
1 |
seřízení karburátoru (karburátorů) |
|
||
2 |
seřízení dávkování vstřikovacího čerpadla |
|||
3 |
seřízení zapalování nebo vstřiku (křivka předstihu) |
|||
4 |
seřízení regulátoru |
|||
5 |
zařízení proti znečišťujícím látkám |
5.3 Podmínky zkoušky
5.3.1 |
Zkouška ke stanovení netto výkonu se u zážehových motorů provádí při plném plynu a u vznětových motorů při pevném nastavení vstřikovacího čerpadla pro plné zatížení, přičemž motor je vystrojen podle tabulky 1. |
5.3.2 |
Měří se při stabilizovaných pracovních podmínkách a při dostatečné dodávce čerstvého vzduchu do motoru. Motor musí být předem zaběhnut podle doporučení výrobce. Ve spalovacích prostorech mohou být v omezeném množství přítomny usazeniny. Podmínky zkoušky, jako je vstupní teplota nasávaného vzduchu, musí být zvoleny co nejblíže referenčním podmínkám (viz bod 6.2), aby byla hodnota korekčního součinitele co nejnižší. |
5.3.3 |
Teplota vzduchu nasávaného do motoru (okolní teplota) se měří ve vzdálenosti do 0,15 m před vstupem do vzduchového filtru nebo, pokud se nepoužívá vzduchový filtr, ve vzdálenosti do 0,15 m před otvorem sání. Teploměr nebo termočlánek musí být stíněn proti sálavému teplu a umístěn přímo do proudu vzduchu. Musí být rovněž stíněn proti zpětnému stříkání paliva. K získání reprezentativního průměru vstupní teploty se měří v dostatečném počtu měřicích míst. |
5.3.4 |
Měřit se nesmí, dokud točivý moment, otáčky a teplota nejsou po dobu nejméně jedné minuty v podstatě konstantní. |
5.3.5 |
Otáčky motoru se během zkušebního chodu nebo během měření nesmějí odchylovat od zvolených otáček o více než ±1 % nebo ±10 min.-1, podle toho, která z těchto hodnot je větší. |
5.3.6 |
Hodnoty zatížení brzdy, spotřeby paliva a teploty nasávaného vzduchu se musí odečítat současně, za výsledek měření se považuje hodnota, která je průměrem dvou stabilizovaných po sobě následujících hodnot, které se u zatížení brzdy a spotřeby paliva neliší o více než 2 %. |
5.3.7 |
Teplota chladicí kapaliny na výstupu z motoru se musí udržovat s přesností ±5 K na horní termostatem řízené teplotě určené výrobcem. Pokud výrobce teplotu neuvádí, musí být teplota (353 ± 5) K. U vzduchem chlazených motorů musí být v bodě určeném výrobcem udržována teplota v mezích +0/20 K na úrovni maximální teploty určené výrobcem za referenčních podmínek. |
5.3.8 |
Teplota paliva se měří na vstupu do karburátoru nebo do systému vstřikování a udržuje se v mezích určených výrobcem motoru. |
5.3.9 |
Teplota mazacího oleje měřená v klikové skříni, popřípadě na výstupu z výměníku tepla oleje, se musí udržovat v mezích určených výrobcem motoru. |
5.3.10 |
Pokud je to nezbytné k udržení teploty v mezích stanovených v bodech 5.3.7, 5.3.8 a 5.3.9, může být použit pomocný regulační systém. |
5.3.11 |
Použije se toto palivo:
|
5.4 Postup zkoušky
Měří se při dostatečném počtu různých otáček motoru, umožňujícím přesně definovat celou křivku výkonu od nejnižších po nejvyšší otáčky doporučené výrobcem. V tomto intervalu otáček musí být zahrnuty otáčky, při kterých má motor svůj nejvyšší výkon. Při každých otáčkách se stanoví průměr nejméně ze dvou měření v ustáleném stavu.
5.5 Měření stupně kouřivosti
U vznětových motorů se musí během zkoušky kontrolovat výfukové plyny, zda jsou splněny podmínky podle přílohy VI ke směrnici Rady 72/306/EHS ( 8 ).
5.6 Zaznamenávané údaje
Zaznamenávají se údaje uvedené ►M3 v příloze II ◄ .
6. KOREKČNÍ SOUČINITELE VÝKONU
6.1 Definice
Korekční součinitel výkonu je součinitel, kterým se násobí naměřený výkon ke stanovení výkonu motoru při referenčních atmosférických podmínkách podle bodu 6.2:
Po = α · P,
kde
P o je korigovaný výkon (tj. výkon při referenčních atmosférických podmínkách);
α je korekční součinitel (α a nebo α d);
P je měřený výkon (při zkoušce).
6.2 Referenční atmosférické podmínky
6.2.1 |
Teplota To: 298 K (25 °C) |
6.2.2 |
Tlak suchého vzduchu p so: 99 kPa Poznámka: hodnota tlaku suchého vzduchu je založena na celkovém tlaku 100 kPa a tlaku vodní páry 1 kPa. |
6.3 Atmosférické podmínky při zkoušce
Během zkoušky musí být dodrženy tyto atmosférické podmínky:
6.3.1 |
Teplota T U zážehových motorů: 288 K ≤ T ≤ 308 K U vznětových motorů: 283 K ≤ T ≤ 313 K |
6.3.2 |
Tlak p s 80 kPa ≤ p s ≤ 110 kPa |
6.4 Stanovení korekčních součinitelů ( 9 )α a a α d
6.4.1 |
Zážehový motor s přirozeným nasáváním nebo přeplňovaný motor – součinitel αa:
kde: T je absolutní teplota vzduchu nasávaného motorem v Kelvinech (K); p s je atmosférický tlak suchého vzduchu v kilopascalech (kPa), tj. celkový barometrický tlak minus tlak vodní páry. Podmínky, které musí být v laboratoři splněny: Zkouška je platná, je-li korekční součinitel α a v mezích 0,93 ≤ α a ≤ 1,07. V případě překročení těchto mezních hodnot se v protokolu o zkoušce uvede získaná korigovaná hodnota a přesné údaje o podmínkách při zkoušce (teplota a tlak). |
6.4.2 |
Vznětový motor – součinitel αd Korekční součinitel výkonu α d vznětových motorů při konstantním průtoku paliva se získá pomocí vzorce:
kde f a je atmosférický činitel; f m je charakteristický parametr pro každý typ motoru a seřízení.
|
7. ZKUŠEBNÍ PROTOKOL
Zkušební protokol musí obsahovat výsledky a všechny propočty nezbytné ke stanovení čistého výkonu uvedené v příloze II. Při přípravě protokolu mohou příslušné orgány využít zprávu vypracovanou schválenou či uznanou laboratoří podle této směrnice.
▼M3 —————
►M3 8 ◄ . TOLERANCE PRO MĚŘENÍ NETTO VÝKONU
►M3 8.1 ◄ |
Netto výkon udávaný výrobcem pro typ motoru může být přijat, pokud se neliší více než o ±2 % pro maximální výkon a více než o ±4 % pro ostatní body měření na křivce s tolerancí otáček ±1,5 % od hodnot naměřených technickou zkušebnou na motoru dodaném ke zkouškám. ►M4 ( 11 ) ◄ |
►M3 8.2 ◄ |
Během ověřovacích zkoušek shodnosti výroby se výkon měří při dvojích otáčkách motoru S1 a S2, které odpovídají naměřeným bodům maximálního výkonu a maximálního točivého momentu a které byly přijaty pro typ. Pro tyto dvoje otáčky motoru s tolerancí ±5 % se netto výkon měřený alespoň v jednom bodě v rozsahu otáček S1 ±5 % a otáček S2 ±5 % nesmí lišit o více než ±5 % od schvalované hodnoty. |
Dodatek 1
INFORMAČNÍ DOKUMENT č...
podle přílohy I směrnice Rady 70/156/EHS ( 12 ) týkající se ES schválení typu vozidla z hlediska výkonu motoru
(Směrnice 80/1269/EHS naposledy pozměněná směrnicí…/…/ES)
Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu dodávají trojmo. Předkládají-li se výkresy, musí být kresleny ve vhodném měřítku na formátu A4 a musí být dostatečně podrobné, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.
Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.
0. OBECNĚ
0.1 |
Značka (obchodní firma výrobce): …. |
0.2 |
Typ a obecný obchodní název (názvy): …. |
0.3 |
Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (b): ….
|
0.4 |
Kategorie vozidla (c): …. |
0.5 |
Jméno a adresa výrobce: …. |
0.8 |
Adresa montážního závodu (závodů): …. |
1. OBECNÉ KONSTRUKČNÍ CHARAKTERISTIKY VOZIDLA
1.1 |
Fotografie nebo výkresy představitele vozidla: …. |
1.8 |
Ruční řízení: levostranné/pravostranné ( 13 ): …. |
3. MOTOR (q)
3.1 |
Výrobce: ….
|
3.2.1.1 |
Pracovní princip: zážehové nebo vznětové zapalování, čtyřtakt, dvoutakt (13) :. |
3.2.1.2 |
Počet a uspořádání válců: ….
|
3.2.1.3 |
Zdvihový objem motoru (s): …cm3 |
3.2.1.4 |
Objemový kompresní poměr ( 14 ): … |
3.2.1.5 |
Výkres spalovacího prostoru, dna pístu a u zážehového zapalování rovněž pístních kroužků: …. |
3.2.1.8 |
Jmenovitý výkon (t): …kW za …ot/min (hodnota uváděná výrobcem) |
3.2.1.9 |
Maximální počet otáček motoru uváděný výrobcem: …ot/min |
3.2.1.10 |
Jmenovitý otáčivý moment (14) :.Nm za …ot/min (hodnota uváděná výrobcem) |
3.2.2 |
Palivo: motorová nafta/benzin/zkapalněný ropný plyn/zemní plyn (14)
|
3.2.4 |
Dodávka paliva
|
3.2.5 |
Elektrické zařízení
|
3.2.6 |
Zapalování
|
3.2.7 |
Chladicí systém (kapalinový/vzduchový) (14)
|
3.2.8 |
Systém sání
|
3.2.9 |
Výfukový systém
|
3.2.10 |
Minimální možná vzdálenost mezi sacími a výfukovými otvory:. |
3.2.11 |
Doba funkce ventilů nebo údaje, ze kterých ji lze odvodit
|
3.2.12 |
Opatření proti znečišťování ovzduší
|
3.2.15 |
Palivový systém pro zkapalněný ropný plyn: ano/ne (14) :
|
3.2.16 |
Palivový systém pro zemní plyn: ano/ne (15)
|
3.6 |
Přípustné teploty podle výrobce
|
3.8 |
Systém mazání
|
….
(Datum, podpis)
Doplněk k dodatku I
1. |
Jiné pomocné zařízení poháněné motorem (jako v bodu 5.1.2 přílohy I) (v případě potřeby uveďte i stručný popis): …. |
2. |
Doplňující informace o podmínkách zkoušky (jen pro motory s pozitivním vstřikováním)
|
Dodatek 2
VZOR
[maximální formát: A4 (210 × 297 mm)]
CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU
Sdělení týkající se
— schválení typu ( 16 ),
— rozšíření schválení typu (16) ,
— odmítnutí schválení typu (16) ,
— odejmutí schválení typu (16) ,
pro typ vozidla/konstrukční části/samostatného technického celku (16) z hlediska směrnice…/…/EHS naposledy pozměněné směrnicí…/…/ES.
Schválení typu č.: …
Důvod rozšíření: …
ODDÍL I
0.1 |
Značka (obchodní firma výrobce): …. |
0.2 |
Typ a obecný obchodní název (názvy): … |
0.3 |
Způsob označení typu, je-li se na vozidle/konstrukční části/samostatném technickém celku vyznačen (16) , (16) : …
|
0.4 |
0.5 |
Jméno a adresa výrobce: … |
0.7 |
U konstrukčních částí a samostatných technických celků umístění a způsob připevnění značky ES schválení typu: … |
0.8 |
Adresa montážního závodu (závodů): … |
ODDÍL II
1. |
Případné doplňující informace: viz doplněk |
2. |
Technická zkušebna provádějící zkoušky: … |
3. |
Datum zkušebního protokolu: … |
4. |
Číslo zkušebního protokolu: … |
5. |
Případné poznámky: viz doplněk |
6. |
Místo: … |
7. |
Datum: … |
8. |
Podpis: … |
9. |
Přiložen je seznam schvalovací dokumentace uložené u schvalovacího orgánu, kterou lze obdržet na požádání. |
Doplněk k ES schválení typu č...
týkajícího se schválení typu vozidla z hlediska směrnice 80/1269/EHS naposledy pozměněné směrnicí…/…/ES
1. |
Doplňující informace
|
5. |
Poznámky: … |
PŘÍLOHA II
▼M3 —————
( 1 ) Úř. věst. C 104, 28.4.1980, s. 9.
( 2 ) Úř. věst. C 265, 13.10.1980, s. 76.
( 3 ) Úř. věst. C 182, 21.7.1980, s. 3.
( 4 ) Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 375, 31.12.1980, s. 34.
( 6 ) Zařízení na měření točivého momentu musí být kalibrováno se zřetelem ke ztrátám třením. Přesnost v dolní polovině měřicího rozsahu dynamometrického stavu může být ±2 % měřeného točivého momentu.
( 7 ) Evropská koordinační Rada pro vývoj testů motororých maziv a paliv.
( 8 ) Úř. věst. L 190, 20.8.1972, s. 1.
( 9 ) Zkoušet lze v klimatizovaných prostorech za řízených atmosférických podmínek
( 10 ) U motorů vybavených zařízením pro automatickou regulaci teploty nasávaného vzduchu, které je konstruováno tak, že při plném zatížení při 25 °C není přiváděn ohřátý vzduch, se musí zkoušet s tímto zařízením zcela uzavřeným. Je-li toto zařízení při 25 °C ještě činné, provede se zkouška se zařízením normálně fungujícím; v tomto případě se exponent u teplotního členu ve vztahu pro korekční součinitel bere roven nule (tj. odpadá teplotní korekce).
( 11 ) Pokud je výkon motoru u jedné varianty typu motoru týž, smí výrobce deklarovat jen jednu hodnotu. Každá varianta musí být jasně definována.
( 12 ) Očíslování bodů a číselné a písmenné označení poznámek k bodům tohoto informačního dokumentu odpovídají těm, které jsou užity v příloze I směrnice 70/156/EHS. Body, které nesouvisejí s této směrnice, jsou vynechány.
( 13 ) Nehodící se škrtněte.
( 14 ) Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká toto osvědčení schválení typu, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (například ABC??123???).
( 15 ) Až se tato směrnice změní a bude se týkat také nádrží na plynná paliva.
( 16 ) Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká toto osvědčení schválení typu, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem „?“ (například ABC??123???).
( 17 ) Nehodící se škrtněte.
( 18 ) Podle definice v příloze II části A směrnice 70/156/EHS.