1979D0542 — CS — 20.12.2008 — 027.001

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 21. prosince 1976,

kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo částí třetích zemí a kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a veterinární osvědčení pro dovoz některých živých zvířat a jejich masa do Společenství

(79/542/EHS)

▼B

(Úř. věst. L 146, 14.6.1979, p.15)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
M1	COMMISSION DECISION of 4 May 1979 (*)	L 147	49	15.6.1979
M2	COMMISSION DECISION of 2 March 1984 (*)	L 70	18	13.3.1984
M3	COMMISSION DECISION of 2 October 1985 (*)	L 278	35	18.10.1985
M4	COMMISSION DECISION of 17 October 1985 (*)	L 293	17	5.11.1985
M5	ROZHODNUTÍ RADY 85/575/EHS ze dne 19. prosince 1985,	L 372	28	31.12.1985
M6	COMMISSION DECISION of 29 July 1986 (*)	L 243	34	28.8.1986
M7	COMMISSION DECISION of 14 December 1988 (*)	L 7	27	10.1.1989
M8	COMMISSION DECISION of 16 July 1990 (*)	L 193	36	25.7.1990
M9	COMMISSION DECISION of 27 September 1990 (*)	L 267	46	29.9.1990
M10	ROZHODNUTÍ KOMISE 91/361/EHS ze dne 14. června 1991,	L 195	43	18.7.1991
M11	ROZHODNUTÍ KOMISE 92/14/EHS ze dne 17. prosince 1991,	L 8	12	14.1.1992
M12	ROZHODNUTÍ KOMISE 92/160/EHS ze dne 5. března 1992	L 71	27	18.3.1992
M14	COMMISSION DECISION of 9 March 1992 (*)	L 71	30	18.3.1992
M15	ROZHODNUTÍ KOMISE 92/245/EHS ze dne 14. dubna 1992	L 124	42	9.5.1992
M16	COMMISSION DECISION of 2 July 1992 (*)	L 197	70	16.7.1992
M17	COMMISSION DECISION of 22 December 1992 (*)	L 40	17	17.2.1993
M18	ROZHODNUTÍ KOMISE 93/100/EHS ze dne 19. ledna 1993,	L 40	23	17.2.1993
M19	COMMISSION DECISION of 6 April 1993 (*)	L 108	129	1.5.1993
M20	ROZHODNUTÍ KOMISE 93/344/EHS ze dne 17. května 1993,	L 138	11	9.6.1993
M21	COMMISSION DECISION of 27 July 1993 (*)	L 201	28	11.8.1993
M22	ROZHODNUTÍ KOMISE 94/59/ES ze dne 26. ledna 1994	L 27	53	1.2.1994
M23	COMMISSION DECISION of 18 May 1994 (*)	L 137	72	1.6.1994
M24	ROZHODNUTÍ KOMISE 94/453/ES ze dne 29. června 1994,	L 187	11	22.7.1994
M25	ROZHODNUTÍ KOMISE 94/561/ES ze dne 27. července 1994,	L 214	17	19.8.1994
M26	COMMISSION DECISION of 18 July 1995 (*)	L 181	42	1.8.1995
M27	ROZHODNUTÍ KOMISE 95/322/ES ze dne 25. července 1995,	L 190	9	11.8.1995
M28	ROZHODNUTÍ KOMISE 95/323/ES ze dne 25. července 1995,	L 190	11	11.8.1995
M29	COMMISSION DECISION of 26 January 1996 (*)	L 30	52	8.2.1996
M30	ROZHODNUTÍ KOMISE 96/279/ES ze dne 26. února 1996,	L 107	1	30.4.1996
M31	COMMISSION DECISION of 11 October 1996 (*)	L 267	29	19.10.1996
M32	ROZHODNUTÍ KOMISE 96/624/ES ze dne 17. října 1996,	L 279	33	31.10.1996
M33	ROZHODNUTÍ KOMISE 97/10/ES ze dne 12. prosince 1996,	L 3	9	7.1.1997
M34	ROZHODNUTÍ KOMISE 97/160/ES ze dne 14. února 1997,	L 62	39	4.3.1997
M35	ROZHODNUTÍ KOMISE 97/736/ES ze dne 14. října 1997	L 295	37	29.10.1997
M36	COMMISSION DECISION of 6 February 1998 (*)	L 46	8	17.2.1998
M37	ROZHODNUTÍ KOMISE 98/594/ES ze dne 6. října 1998,	L 286	53	23.10.1998
M38	COMMISSION DECISION of 27 October 1998 (*)	L 296	16	5.11.1998
M39	ROZHODNUTÍ KOMISE 1999/228/ES ze dne 5. března 1999,	L 83	77	27.3.1999
M40	ROZHODNUTÍ KOMISE 1999/236/ES ze dne 17. března 1999,	L 87	13	31.3.1999
M41	COMMISSION DECISION of 30 April 1999 (*)	L 117	52	5.5.1999
M43	ROZHODNUTÍ KOMISE 1999/558/ES ze dne 26. července 1999,	L 211	53	11.8.1999
M44	COMMISSION DECISION of 5 November 1999 (*)	L 300	30	23.11.1999
M45	ROZHODNUTÍ KOMISE 2000/2/ES ze dne 17. prosince 1999,	L 1	17	4.1.2000
M47	COMMISSION DECISION of 14 February 2000 (*)	L 51	41	24.2.2000
M48	ROZHODNUTÍ KOMISE 2000/209/ES ze dne 24. února 2000,	L 64	22	11.3.2000
M49	COMMISSION DECISION of 22 March 2000 (*)	L 74	19	23.3.2000
M50	COMMISSION DECISION of 29 September 2000 (*)	L 260	52	14.10.2000
M51	ROZHODNUTÍ KOMISE 2001/117/ES ze dne 26. ledna 2001,	L 43	38	14.2.2001
M52	ROZHODNUTÍ KOMISE 2001/731/ES ze dne 16. října 2001,	L 274	22	17.10.2001
M53	COMMISSION DECISION of 6 January 2004 (*)	L 17	41	24.1.2004
►M54	ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/212/ES ze dne 6. ledna 2004	L 73	11	11.3.2004
►M55	ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/372/ES ze dne 13. dubna 2004,	L 118	45	23.4.2004
►M56	ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/410/ES ze dne 28. dubna 2004	L 151	31	10.6.2004
M57	ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/542/ES ze dne 25. června 2004,	L 240	7	10.7.2004
M58	ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/554/ES ze dne 9. července 2004,	L 248	1	22.7.2004
M59	ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/620/ES ze dne 26. července 2004	L 279	30	28.8.2004
M60	ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/882/ES ze dne 3. prosince 2004	L 373	52	21.12.2004
►M61	ROZHODNUTÍ KOMISE 2005/234/ES ze dne 14. března 2005,	L 72	35	18.3.2005
M62	ROZHODNUTÍ KOMISE 2005/620/ES ze dne 18. srpna 2005,	L 216	11	20.8.2005
M63	ROZHODNUTÍ KOMISE 2005/753/ES ze dne 24. října 2005,	L 282	22	26.10.2005
M64	ROZHODNUTÍ KOMISE 2006/9/ES ze dne 6. ledna 2006,	L 7	23	12.1.2006
M65	ROZHODNUTÍ KOMISE 2006/259/ES ze dne 27. března 2006,	L 93	65	31.3.2006
►M66	ROZHODNUTÍ KOMISE 2006/296/ES ze dne 18. dubna 2006,	L 108	28	21.4.2006
M67	ROZHODNUTÍ KOMISE 2006/360/ES ze dne 28. února 2006,	L 134	34	20.5.2006
M68	ROZHODNUTÍ KOMISE 2006/463/ES ze dne 27. června 2006,	L 183	20	5.7.2006
M69	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006,	L 363	1	20.12.2006
►M70	ROZHODNUTÍ KOMISE 2007/736/ES ze dne 9. listopadu 2007,	L 296	29	15.11.2007
M71	ROZHODNUTÍ KOMISE 2008/61/ES ze dne 17. ledna 2008,	L 15	33	18.1.2008
M72	ROZHODNUTÍ KOMISE 2008/642/ES ze dne 31. července 2008,	L 207	36	5.8.2008
►M73	ROZHODNUTÍ KOMISE 2008/752/ES ze dne 27. června 2008,	L 261	1	30.9.2008
M74	ROZHODNUTÍ KOMISE 2008/883/ES ze dne 21. listopadu 2008,	L 316	14	26.11.2008
►M75	ROZHODNUTÍ KOMISE 2009/4/ES ze dne 18. prosince 2008,	L 2	11	6.1.2009

Ve znění:

A1	Akt o přistoupení Rakouska, Švédska a Finska	C 241	21	29.8.1994
A2	Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie	L 236	33	23.9.2003

(*)	Tento akt nebyl nikdy publikován v češtině.

▼B

▼M54

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 21. prosince 1976,

(79/542/EHS)

▼B

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 72/462/EHS ze dne 12. prosince 1972 o veterinárních a hygienických otázkách dovozu skotu, prasat a čerstvého masa ze třetích zemí ( 1 ), naposledy pozměněnou směrnicí 77/98/EHS ( 2 ), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedené směrnice,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k tomu, že režim upravený směrnicí 72/462/EHS se zakládá na sestavení seznamu třetích zemí nebo částí třetích zemí, z nichž členské státy povolí dovoz skotu, prasat a čerstvého masa skotu, prasat, ovcí, koz a domácích lichokopytníků, anebo povolí dovoz jedné či více z těchto kategorií zvířat a čerstvého masa;

vzhledem k tomu, že při rozhodování, zda smí země nebo část země být uvedena v seznamu, jak pokud jde o zvířata, tak pokud jde o čerstvé maso, se berou v úvahu zejména kritéria uvedená v čl. 3 odst. 2 uvedené směrnice;

vzhledem k tomu, že lze soudit, že země uvedené v seznamu v příloze tohoto rozhodnutí, které jsou tradičními obchodními partnery členských států, vyhovují těmto kritériím;

vzhledem k tomu, že však tento seznam je sestaven s výhradou možných změn nebo doplňků, které v něm bude třeba provést postupem podle článku 30 směrnice 72/462/EHS; že se zejména na základě dodatečných informací může ukázat nezbytné omezit nebo rozšířit povolení dovážet určité kategorie zvířat a čerstvého masa; že rovněž může být v některých případech nezbytné, jak pokud jde o zvířata, tak pokud jde o čerstvé maso, upřesnit části zemí, z nichž bude povolen dovoz;

vzhledem k tomu, že seznam třetích zemí tvoří jeden ze základů režimu Společenství pro dovoz ze třetích zemí, stanoveného směrnicí 72/462/EHS, avšak k vymezení tohoto režimu je třeba přijmout i jiná opatření, zejména hygienická a veterinární; že je proto důležité umožnit koordinované uplatňování souhrnu těchto opatření,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

▼M54

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto rozhodnutí stanoví hygienická opatření pro dovoz živých zvířat, kromě koňovitých, do Společenství a pro dovoz čerstvého masa ►M61 ————— ◄ z těchto zvířat, včetně koňovitých, avšak vyjma masných polotovarů.

Toto rozhodnutí se nepoužije na dovoz nezdomácnělých zvířat za účelem předvádění nebo výstav, na nichž nejsou taková zvířata řádně ustájena nebo chována, a nezdomácnělých zvířat patřících k cirkusům nebo určených k vědeckým účelům, včetně preparace a experimentálních účelů v organizaci, institutu nebo středisku schváleném v souladu s přílohou C směrnice 92/65/EHS.

Dovoz zvířat a čerstvého masa povolený v souladu s tímto rozhodnutím nadále podléhá ostatním ustanovením, která byla nebo mohou být přijata podle evropského potravinového práva.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a) „zvířaty“ savci druhů patřících k řádům lichokopytníci (Proboscidea) a sudokopytníci (Artiodactyla) a jejich kříženci;

b) „hospodářstvím“ farma nebo jiný zemědělský, průmyslový či obchodní zařízení pod úředním dohledem, včetně zoologických zahrad, zábavních parků a chráněných území s volně žijící zvěří nebo honebních revírů, v nichž jsou řádně ustájena nebo chována zvířata;

c) „upravenými droby“ droby zcela vykostěné, zbavené chrupavky, průdušnice a hlavních průdušek, lymfatických uzlin a ulpělé vazivové tkáně, tuku a svalů; v případě masa domácího skotu se za upravené droby rovněž považují celé žvýkací svaly naříznuté v souladu s kapitolou VIII bodem 41 písm. a) přílohy I směrnice Rady 64/433/EHS.

Článek 3

Podmínky dovozu živých zvířat do Společenství

Dovoz živých zvířat do Společenství se povoluje jedině tehdy, pokud zvířata vyhovují článkům 4, 5 a 6.

Článek 4

Místo původu živých zvířat

Zvířata pocházejí z území třetí země nebo její části, které je uvedeno ve sloupcích 1, 2 a 3 tabulky obsažené v části 1 přílohy I, pro něž je v odpovídajícím sloupci 4 předepsán konkrétní vzor veterinárního osvědčení určený pro tato zvířata.

Článek 5

Zvláštní podmínky

Zvířata splňují podmínky stanovené v příslušném osvědčení vystaveném v souladu s odpovídajícím vzorem osvědčení vypracovaným podle části 2 přílohy I, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám uvedeným ve sloupci 6 tabulky obsažené v části 1 přílohy I, a pokud je tak uvedeno ve sloupci 5 tabulky, splňují rovněž veškeré doplňkové záruky vyžadované v uvedeném osvědčení.

Pokud to vyžadují členské státy určení, splňují dotyčná zvířata doplňkové podmínky osvědčení stanovené pro tento členský stát a vycházející z odpovídajícího vzoru stanoveného v části 2.

Článek 6

Přeprava živých zvířat za účelem dovozu do Společenství

1. Zvířata se nenakládají do dopravních prostředků převážejících jiná zvířata, která nejsou určena pro Společenství nebo mají nižší nákazový status.

2. Během přepravy do Společenství se zvířata nevykládají na území třetí země ani části třetí země, která není schválena pro dovoz takových zvířat do Společenství.

3. Během přepravy do Společenství se zvířata nepřesouvají po silnici, železnici nebo pěšky skrze území nebo část území třetí země, která není schválena pro dovoz takových zvířat do Společenství.

4. Zvířata dorazí na stanoviště hraniční kontroly do 10 dnů po dnu naložení ve vyvážející třetí zemi a doprovází je veterinární osvědčení vystavené v souladu s příslušným vzorem, vyplněné a podepsané úředním veterinárním lékařem vyvážející třetí země.

V případě námořní dopravy se lhůta 10 dnů prodlužuje o dobu cesty po moři. Za tímto účelem se k veterinárnímu osvědčení připojí originál prohlášení velitele lodi vypracovaného v souladu s dodatkem k části 3A přílohy I.

Článek 7

Podmínky, které je třeba použít po dovozu

Po dovozu a v souladu se směrnicí Rady 91/496/EHS,

i) zvířata určená k okamžité porážce se neprodleně dopraví na jatka určení, kde budou do pěti pracovních dnů poražena;

ii) zvířata určená k chovu, produkci nebo výkrmu a zvířata určená pro zoologické zahrady, zábavní parky a honební revíry nebo chráněná území se neprodleně dopraví do hospodářství určení, kde setrvají alespoň 30 dnů před dalším přesunem mimo hospodářství, vyjma případu přímého odeslání na jatka.

Článek 8

Podmínky pro dovoz čerstvého masa do Společenství

Dovoz čerstvého masa zvířat definovaných v článku 2 a koňovitých, určeného k lidské spotřebě, do Společenství se povoluje jedině tehdy, pokud takové maso vyhovuje článkům 9 až 11.

Článek 9

Místo původu čerstvého masa

Čerstvé maso pochází z území třetí země nebo její části, které je uvedeno ve sloupcích 1, 2 a 3 tabulky obsažené v části 1 přílohy II, pro něž je v odpovídajícím sloupci 4 předepsán konkrétní vzor veterinárního osvědčení určený pro toto maso.

Článek 10

Zvláštní podmínky

Čerstvé maso splňuje podmínky stanovené v příslušném osvědčení, které odpovídá vzoru osvědčení vypracovanému podle části 2 přílohy II, s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám uvedeným ve sloupci 6 tabulky obsažené v části 1 přílohy II, a pokud je tak uvedeno ve sloupci 5 tabulky, splňují rovněž veškeré doplňkové záruky vyžadované v tomto osvědčení.

Článek 11

Předložení čerstvého masa na stanovišti hraniční kontroly

Čerstvé maso se překládá na stanovišti hraniční kontroly zároveň s veterinárním osvědčením vypracovaným v souladu s odpovídajícím vzorem vyplněným a podepsaným úředním veterinárním lékařem vyvážející třetí země.

Článek 12

Podmínky, které je třeba použít po dovozu

1. Po dovozu se níže uvedené druhy masa neprodleně dopraví do zpracovatelského zařízení určení v souladu se směrnicí Rady 97/78/ES:

a) jatečně upravená těla nestažená z kůže, volně žijící spárkaté zvěře, určená k lidské spotřebě po dalším zpracování;

b) upravené droby domácího skotu určené k lidské spotřebě jako masné výrobky po dalším tepelném ošetření vařením při teplotě v jádře alespoň 80 °C nebo sterilizací v hermeticky uzavřených nádobách, tak aby se dosáhlo hodnoty F° 3.

2. Pro kategorie produktů uvedené v odst. 1 písm b) je zařízením určení zařízení konkrétně schválené a registrované pro zpracování těchto produktů členským státem, v němž je umístěno.

3. Postupy podle rozhodnutí 2001/106/ES sdělují členské státy sobě navzájem a Komisi:

a) názvy a adresy zařízení uvedených v odstavci 2 a místního příslušného orgánu pověřeného dohledem nad těmito zařízeními, jakož i

b) kategorie produktů, pro něž jsou tato zařízení schválena a registrována.

▼M55

Článek 12a

Členské státy zajistí, aby zásilky masa určeného k lidské spotřebě, včetně mletého masa, dostávající se na území Společenství a určené pro třetí zemi buď okamžitým tranzitem nebo po skladování podle čl. 12 odst. 4 nebo článku 13 směrnice 97/78/ES, které nejsou určené k dovozu do Společenství, splňovaly tyto požadavky:

a) pocházejí z území třetí země nebo její části uvedené v seznamu v příloze II části 1 tohoto rozhodnutí pro dovoz čerstvého masa uvedeného druhu;

b) splňují zvláštní veterinární podmínky pro dotčené druhy stanovené v odpovídajícím vzoru veterinárního osvědčení vypracovaného podle přílohy II části 2;

c) jsou provázeny veterinárním osvědčením vypracovaným podle vzoru v příloze III, které je podepsáno úředním veterinárním lékařem příslušných orgánů veterinární péče dotčené třetí země;

d) jsou na společném veterinárním vstupním dokladu osvědčeny úředním veterinárním lékařem stanoviště hraniční kontroly vstupu jako přijatelné pro tranzit nebo (případně) skladování.

Článek 12b

1. Odchylně od článku 12a povolí členské státy tranzit zásilek pocházejících z Ruska nebo určených do Ruska, přímo nebo přes území jiné třetí země, po silnici nebo po železnici přes území Společenství mezi určenými stanovišti hraniční kontroly Společenství uvedenými v příloze IV, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) zásilka je na stanovišti hraniční kontroly (SHK) vstupu do Společenství zaplombována orgánem veterinární správy příslušného orgánu plombou s pořadovým číslem;

b) na každé straně dokladů uvedených v článku 7 směrnice 97/78/ES, které provázejí zásilku, je úředním veterinárním lékařem příslušného orgánu, pod kterého SHK přísluší, otištěno razítko s textem „POUZE PRO TRANZIT DO RUSKA PŘES ÚZEMÍ ES“;

c) jsou splněny procesní požadavky stanovené v článku 11 směrnice 97/78/ES;

d) zásilka je na společném veterinárním vstupním dokladu osvědčena úředním veterinárním lékařem stanoviště hraniční kontroly vstupu jako přijatelná pro tranzit.

2. Vykládání nebo skladování těchto zásilek podle čl. 12 odst. 4 nebo článku 13 směrnice 97/78/ES na území Společenství se nepovoluje.

3. Příslušný orgán provádí pravidelné audity, aby zajistil, že počet zásilek a množství produktů opouštějících území Společenství odpovídá množství a počtu zásilek, které se na území Společenství dostaly.

▼M54

Článek 13

Osvědčení

Veterinární osvědčení nutná pro dovoz živých zvířat a čerstvého masa do Společenství, jak jsou předepsána v tomto rozhodnutí, se vypracovávají v souladu s poznámkami uvedenými v části 2 příloh I a II. Toto však nevylučuje použití elektronických osvědčení nebo jiných dohodnutých systémů harmonizovaných na úrovni Společenství.

▼B

Článek ►M54 14 ◄

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

▼M66

PŘÍLOHA I

(ŽIVÁ ZVÍŘATA)

▼M73

ČÁST 1

Seznam třetích zemí nebo jejich částí (1)

Země (a)	Kód území	Popis území	Veterinární osvědčení		Zvláštní podmínky
Země (a)	Kód území	Popis území	Vzor(y)	SG	Zvláštní podmínky
1	2	3	4	5	6
CA – Kanada	CA-0	Celá země	POR-X		IVb IX
CA – Kanada	CA-1	Celá země kromě oblasti Okanagan Valley v Britské Kolumbii popsané následovně: — Od průsečíku 120o15' zeměpisné délky a 49o zeměpisné šířky na hranici Kanady a Spojených států — Severně k průsečíku 119o35' zeměpisné délky a 50o30' zeměpisné šířky — Severovýchodně k průsečíku 119o zeměpisné délky a 50o45' zeměpisné šířky — Jižně k průsečíku 118o15' zeměpisné délky a 49o zeměpisné šířky na hranici Kanady a Spojených států	BOV-X, OVI-X, OVI-Y RUM (2)	A	IVb IX
CH – Švýcarsko	CH-0	Celá země	(3)
CL – Chile	CL-0	Celá země	BOV-X, OVI-X, RUM
CL – Chile	CL-0	Celá země	POR-X, SUI	B
GL – Grónsko	GL-0	Celá země	OVI-X, RUM		V
HR – Chorvatsko	HR-0	Celá země	BOV-X, BOV-Y, RUM, OVI-X, OVI-Y
IS – Island	IS-0	Celá země	BOV-X, BOV-Y, RUM, OVI-X, OVI-Y
IS – Island	IS-0	Celá země	POR-X, POR-Y,	B
ME – Černá Hora	ME-0	Celá země			I
MK – Bývalá jugoslávská republika Makedonie (4)	MK-0	Celá země			I
NZ – Nový Zéland	NZ-0	Celá země	BOV-X, BOV-Y, RUM, POR-X, POR-Y, OVI-X, OVI-Y		III V
PM – Saint-Pierre a Miquelon	PM-0	Celá země	BOV-X, BOV-Y, RUM, OVI-X, OVI-Y, CAM
RS – Srbsko (5)	RS-0	Celá země			I
(1) Aniž jsou dotčeny zvláštní podmínky osvědčení stanovené případnou relevantní dohodou Společenství se třetími zeměmi. (2) Výlučně pro živá zvířata jiná než čeledi cervidae. (3) Osvědčení v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132). (4) Bývalá jugoslávská republika Makedonie; dočasný kód, který nemá žádný vliv na konečný název země, jenž bude dohodnut po skončení jednání, která v současnosti probíhají v Organizaci spojených národů. (5) Nezahrnuje Kosovo ve smyslu rezoluce 1244 Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 10. června 1999.

Zvláštní podmínky (viz poznámky pod čarou v každém osvědčení):

„I“

pro tranzit územím u zvířat určených pro přímou porážku zasílaných z jednoho členského státu a směřujících do jiného členského státu v nákladních automobilech opatřených pečetěmi s pořadovými čísly. Číslo pečetě musí být zaneseno ve veterinárním osvědčení vydaném podle vzoru uvedeného v příloze F směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství pro skot a prasata a podle vzoru I přílohy E směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství pro ovce a kozy. Pečeť navíc musí být při příjezdu na určené stanoviště hraniční kontroly v místě vstupu do Společenství neporušená a číslo pečetě musí být zaneseno v systému TRACES. Odpovědné veterinární orgány musí veterinární osvědčení před tranzitem třetí zemí opatřit v místě výjezdu z členského státu původu razítkem s odpovídajícím následujícím textem: „POUZE PRO TRANZIT MEZI JEDNOTLIVÝMI ČÁSTMI EVROPSKÉ UNIE PŘES BÝVALOU JUGOSLÁVSKOU REPUBLIKU MAKEDONII/ČERNOU HORU/SRBSKO (nehodící se škrtněte).“

„II“

území, kterému je přiznán status území úředně prostého tuberkulózy pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Evropského společenství.

„III“

území, kterému je přiznán status území úředně prostého brucelózy pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Evropského společenství.

„IVa“

území, kterému je přiznán status území úředně prostého enzootické leukózy skotu (EBL) pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Evropského společenství.

„IVb“

území se schválenými hospodářstvími, kterým je přiznán status hospodářství úředně prostých enzootické leukózy skotu (EBL) pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru BOV-X do Evropského společenství.

„V“

území, kterému je přiznán status území úředně prostého brucelózy pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru OVI-X do Evropského společenství.

„VI“

zeměpisná omezení.

„VII“

území, kterému je přiznán status území úředně prostého tuberkulózy pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru RUM do Evropského společenství.

„VIII“

území, kterému je přiznán status území úředně prostého brucelózy pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru RUM do Evropského společenství.

„IX“

území, kterému je přiznán status území úředně prostého Aujeszkyho choroby pro účely vývozu zvířat vybavených osvědčením podle vzoru POR-X do Evropského společenství.

ČÁST 2

Vzory veterinárních osvědčení

Vzory

„BOV-X“

Vzor veterinárního osvědčení pro domácí skot (včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců) určený k chovu a/nebo produkci po dovozu.

„BOV-Y“

Vzor veterinárního osvědčení pro domácí skot (včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců) určený k okamžité porážce po dovozu.

„OVI-X“

Vzor veterinárního osvědčení pro domácí ovce (Ovis aries) a kozy (Capra hircus) určené k chovu a/nebo produkci po dovozu.

„OVI-Y“

Vzor veterinárního osvědčení pro domácí ovce (Ovis aries) a kozy (Capra hircus) určené k okamžité porážce po dovozu.

„POR-X“

Vzor veterinárního osvědčení pro domácí prasata (Sus scrofa) určená k chovu a/nebo produkci po dovozu.

„POR-Y“

Vzor veterinárního osvědčení pro domácí prasata (Sus scrofa) určená k okamžité porážce po dovozu.

„RUM“

Vzor veterinárního osvědčení pro zvířata řádu sudokopytníci (kromě skotu včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců, druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí Suidae a Tayassuidae) a pro zvířata čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae).

„SUI“

Vzor veterinárního osvědčení pro nezdomácnělé prasatovité (Suidae), pekariovité (Tayassuidae) a tapírovité (Tapiridae).

„CAM“

Vzor zvláštního osvědčení pro zvířata dovezená ze Saint-Pierre a Miquelonu za podmínek uvedených v příloze I části 4.

SG (doplňkové záruky)

„A“

Záruky ohledně testů na katarální horečku ovcí a epizootické hemoragické onemocnění u zvířat vybavených osvědčením podle vzorů osvědčení BOV-X (bod II.2.8 B), OVI-X (bod II.2.6 D) a RUM (bod II.2.6).

„B“

Záruky ohledně testů na vezikulární chorobu prasat a klasický mor prasat u zvířat vybavených osvědčením podle vzoru osvědčení POR-X (bod II.2.4 B) a SUI (bod II.2.4 B).

„C“

Záruky ohledně testu na brucelózu u zvířat vybavených osvědčením podle vzorů osvědčení POR-X (bod II.2.4 C) a SUI (bod II.2.4 C).

Poznámky

a) Veterinární osvědčení vystavuje vyvážející země na základě vzorů, které se objevují v příloze I části 2, podle uspořádání vzoru, které odpovídá dotyčným zvířatům. Musí obsahovat, v číselném pořadí, které se objevuje ve vzoru, potvrzení nutná pro každou třetí zemi a podle situace doplňkové záruky nutné pro vyvážející třetí zemi nebo její část.

Pokud tak požaduje členský stát EU určení, do originálního formuláře veterinárního osvědčení se rovněž začlení doplňkové podmínky pro udělení osvědčení pro dotyčná zvířata.

b) Samostatné a jedinečné osvědčení se musí vydat pro zvířata vyvezená z jediného území, které se objevuje v příloze I části 1 sloupcích 2 a 3, která jsou zaslána na stejné místo určení a přepravována stejným železničním vagónem, nákladním automobilem, letadlem nebo lodí.

c) Originál každého osvědčení se skládá z jediného oboustranného listu, nebo, pokud je třeba uvést více údajů, existuje v takové formě, že všechny potřebné stránky tvoří jednotný a nedělitelný celek.

d) Osvědčení je vypracováno alespoň v jednom úředním jazyce členského státu EU, v němž se provádí kontrola na stanovišti hraniční kontroly, a alespoň v jednom úředním jazyce členského státu určení. Tyto členské státy však mohou případně povolit místo vlastního jazyka jiný jazyk Společenství doprovázený úředním překladem.

e) Pokud jsou k osvědčení připojeny další stránky z důvodů identifikace různých položek zásilky (soupis v bodě I.28 vzoru osvědčení), tyto stránky se rovněž považují za součást originálu osvědčení, pokud každou stránku podepíše a orazítkuje úřední veterinární lékař.

f) Pokud osvědčení, včetně doplňkových soupisů uvedených v písmeni e), obsahuje více než jednu stránku, každá stránka se dole očísluje – (číslo stránky) z (celkového počtu stránek) – a nahoře se opatří kódovým číslem osvědčení, které přidělil příslušný orgán.

g) Originál osvědčení musí vyplnit a podepsat úřední veterinární lékař během 24 hodin před naložením zásilky za účelem vývozu do Společenství. Přitom se příslušné orgány vyvážející země postarají o to, aby se dodržely zásady pro udělování osvědčení rovnocenné těm, které jsou stanoveny ve směrnici Rady 96/93/ES.

Podpis musí mít jinou barvu než tisk. Stejné pravidlo se použije na razítka jiná než vytlačená nebo vodotisková.

h) Originál osvědčení musí doprovázet zásilku, dokud není doručena na stanoviště hraniční kontroly EU.

i) Osvědčení platí 10 dnů ode dne vydání.

V případě přepravy lodí se doba platnosti prodlouží o dobu cestování lodí. Za tímto účelem se k originálu veterinárního osvědčení připojí prohlášení velitele lodi vypracované v souladu s dodatkem k příloze I části 3 tohoto rozhodnutí.

j) Zvířata se nepřepravují zároveň s jinými zvířaty, která buď nejsou určena do Evropského společenství, nebo mají nižší nákazový status.

k) Během přepravy do Evropského společenství se zvířata nevykládají na území země nebo části země, která není schválena pro dovoz těchto zvířat do Společenství.

l) Referenční číslo osvědčení uvedené v kolonkách I.2 a II.a musí vydat příslušný orgán.

(7) Provádí se podle norem stanovených v příloze III rozhodnutí Komise 2001/618/ES (ve znění pozdějších předpisů). V případě prasat starších čtyř měsíců se používá test ELISA „neoslabený virus“.(8) Další podmínky požadované Finskem, pokud jde o virovou gastroenteritidu.Úřední veterinární lékařJméno (hůlkovým písmem): Kvalifikace a titul:Datum: Místo: Podpis:Razítko

Zvláštní potvrzení o zdraví zvířat, která před vývozem do Evropského společenství pobývala v karanténě na Saint-Pierre a Miquelonu

▼M54

ČÁST 3

A – Dodatek pro námořní přepravu zvířat

(Vyplní se a připojí k veterinárnímu osvědčení, pokud přeprava na hranici Evropského společenství zahrnuje přepravu lodí, představující byť jen část cesty.)

B – Podmínky pro schválení sběrných středisek

Schválená sběrná střediska musí splňovat tyto podmínky:

I. Jsou pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

II. Umisťují se do středu oblasti o průměru 20 km, v níž se podle úředních zjištění přinejmenším 30 dnů před jejich použitím jako schválených sběrných středisek nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky.

III. Před každým použitím jako schválených sběrných středisek se tyto čistí a desinfikují desinfekčním prostředkem, který byl ve vyvážející zemi úředně schválen pro účinné tlumení choroby zmíněné výše v podmínce II.

IV. Mají k dispozici s ohledem na jejich kapacitu zvířat a) zařízení určené výhradě k tomuto účelu; b) vhodná zařízení o vhodném standardu, která se snadno čistí a desinfikují, pro nakládání, vykládání a přiměřené ustájení zvířat, pro jejich napájení a krmení a pro poskytování jakéhokoli nezbytného ošetření těmto zvířatům; c) vhodná zařízení pro prohlížení a izolaci; d) vhodné vybavení pro čištění a desinfikování místností a nákladních automobilů; e) vhodný skladovací prostor pro píci, stelivo a hnůj; f) vhodné soustavy pro stok a odstraňování odpadní vody; g) kancelář pro úředního veterinárního lékaře.

V. Pokud jsou v provozu, mají dostatečný počet veterinárních lékařů pro plnění všech povinností.

VI. Přijímají pouze zvířata, která jsou individuálně označena tak, aby byla zaručena jejich vysledovatelnost. Za tímto účelem, pokud jsou zvířata přijata, postará se vlastník nebo provozovatel sběrného střediska o to, aby byla řádně označena a aby je doprovázely veterinární dokumenty nebo osvědčení pro dotyčné druhy a kategorie. Kromě toho tato osoba zaznamená do registru nebo databáze a uchová alespoň tři roky jméno vlastníka, původ, datum vstupu a výstupu, počet a identifikační označení zvířat nebo registrační číslo stáda původu a jejich určení a registrační číslo přepravce a registrační číslo nákladního automobilu dovážejícího nebo shromažďujícího zvířata z hospodářství.

VII. Veškerá zvířata procházející sběrnými středisky musejí odpovídat veterinárním podmínkám stanoveným pro dovoz příslušné kategorie zvířat do Evropského společenství.

VIII. Zvířata, která mají být vyvezena do Evropského společenství a prošla sběrným střediskem, se musí do šesti dnů po přijetí naložit a odeslat přímo na hranici vyvážející země: a) aniž se dostala do styku se spárkatou zvěří jinou než splňující veterinární podmínky stanovené pro dovoz příslušné kategorie zvířat do Evropského společenství; b) rozdělená do zásilek tak, aby žádná zásilka neobsahovala zároveň zvířata učená k chovu a produkci a zvířata určená k okamžité porážce; c) v přepravních vozidlech nebo kontejnerech nejprve vyčištěných a vydesinfikovaných desinfekčním prostředkem, který byl ve vyvážející zemi úředně schválen jako účinný pro tlumení choroby zmíněné výše v podmínce II, a konstruovaných tak, aby výkaly, moč, stelivo ani píce nemohly během přepravy vytékat nebo padat ven.

IX. Pokud podmínky pro vývoz zvířat do Společenství vyžadují, aby byl ve stanovené době před naložením proveden test, tato doba zahrnuje jakoukoli dobu shromáždění, až šestidenní, po přijetí zvířat do schválených sběrných středisek.

X. Vyvážející země určí schválená sběrná střediska, která jsou schválena pro plemenná a užitková zvířata, a schválená sběrná střediska, která jsou schválena pro jatečná zvířata, a oznámí Komisi a příslušným ústředním orgánům členských států názvy a adresy takových provozoven a pravidelně aktualizuje tyto informace.

XI. Vyvážející země určí postup pro úřední dohled nad schválenými sběrnými středisky a zajistí provádění takového dohledu.

XII. Sběrná střediska jsou pravidelně kontrolována, aby se zajistilo že podmínky schválení zůstanou splněny. V případě závady nebo pozastavení lze obnovit schválení jedině tehdy, pokud je příslušný orgán přesvědčen o naprostém souladu sběrného střediska se všemi výše uvedenými opatřeními.

C – Protokoly pro standardizaci materiálů a testovací postupy

Tuberkulóza (TBL)

Jednoduchá intradermální tuberkulinace využívající hovězí tuberkulin se provádí podle přílohy B směrnice 64/432/EHS. V případě prasatovitých (Suidae) se jednoduchá intradermální tuberkulinace provádí s využitím ptačího tuberkulinu podle přílohy B směrnice 64/432/EHS, až na to, že místem vstřiku je ohyb kůže na přechodu z hlavy na dorzální část ucha.

Brucelóza (Brucella abortus) (BRL)

Séroaglutinace, test reakce vazby komplementu, test pufrovaným antigenem brucely a kvantitativní enzymaticky vázané imunoabsorbční testy (ELISA) se provádějí podle přílohy C nařízení 64/432/EHS.

Brucelóza (Brucella melitensis) (BRL)

Test se provádí podle přílohy C směrnice 91/68/EHS.

Enzootická leukóza skotu (EBL)

Imunodifuzní test v agarovém gelu a kvantitativní enzymaticky vázaný imunoabsorbční test (ELISA) se provádějí podle odstavců A a C kapitoly II přílohy D směrnice Rady 64/432/EHS.

Katarální horečka ovcí (VHKO)

Blokující nebo kompetitivní ELISA test se provádí podle tohoto protokolu:

Kompetitivní ELISA test, využívající monoklonální protilátku 3-17-A3, je schopen detekovat protilátky proti všem známým sérotypům viru katarální horečky ovcí (VKHO).

Podstatou tohoto testu je přerušení reakce mezi antigenem VKHO a skupinově specifickou monoklonální protilátkou (3-17-A3) přidáním testovaného séra. Protilátky proti VKHO přítomné v testovaném séru blokují reaktivitu monoklonální protilátky (Mab) a výsledkem je redukce očekávaného vzniku zbarvení po přidání enzymaticky značené proti-myší protilátky a chromogenu/substrátu. Sérum je možné testovat v jednom zředění 1:5 (bodová kontrola – dodatek 1) nebo může být titrováno (titrace séra – dodatek 2) za účelem dosažení bodu ekvivalence roztoku. Za pozitivní lze považovat hodnoty inhibice vyšší než 50 %.

1. vhodné mikrotitrační destičky ELISA;

2. antigen: dodaný jako extrahovaný buněčný koncentrát připravený podle níže uvedeného popisu a uložený buď při teplotě -20 °C nebo -70 °C;

3. blokující pufr: fyziologický roztok pufrovaný fosforečnanem (PBS) obsahující 0,3 % VKHO negativního séra dospělého skotu, 0,1 % (objem/objem) Tween-20 (dodávaného jako polyoxyethylen sorbiton monolaurat sirup) v PBS;

4. monoklonální protilátka: 3-17-A3 (dodávaná jako hybridom supernatant tkáňové kultury) zaměřená proti skupinově specifickému polypeptidu p7, skladovaná při teplotě –20 °C nebo lyofilizovaná a ředěná 1/100 blokujícím pufrem před použitím;

5. konjugát: králičí proti-myší globulin (adsorbovaný a eluovaný) konjugovaný na křenovou peroxidasu a uchovávaný v temnu při teplotě 4 °C;

6. chromogen a substrát: orthofenylen diamin (OPD chromogen) rozpuštěný ve sterilní destilované vodě, s výslednou koncentrací 0,4 mg/ml, peroxid vodíku (30 % hmotnost/objem substrátu) s koncentrací 0,05 % objem/objem přidaný těsně před použitím (5 ml H2O2 na 10 ml OPD). (S OPD zacházejte opatrně – používejte gumové rukavice – možný mutagen;)

7. jednomolární kyselina sírová: 26,6 ml kyseliny přidané do 473,4 ml destilované vody. (Pamatujte: vždy přidávejte kyselinu do vody, nikdy vodu do kyseliny;)

8. kruhová třepačka;

9. zařízení k odečítání destiček ELISA (test lze vyhodnocovat vizuálně).

Cc: kontrola konjugátu (žádné sérum/žádna monoklonální protilátka); C++: silná pozitivní kontrola séra; C+: slabá pozitivní kontrola séra; C-: negativní kontrola séra; Cm: kontrola monoklonální protilátky (žádné sérum).

Dodatek 1: uspořádání při jednom zředění (1:5) séra (40 sér/destička)

	Kontroly		Testovaná séra
	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
A	Cc	C-	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
B	Cc	C-	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
C	C++	C++
D	C++	C++
E	C+	C+
F	C+	C+
G	Cm	Cm										40
H	Cm	Cm										40

Dodatek 2: uspoŕádání pŕi titraci séra (10 sér/destička)

Kontroly

Testovaná séra

C-

1:5

C-

1:10

C++

1:20

C++

1:40

C+

1:80

C+

1:160

1:320

1:640

Kontrola konjugátu (Cc)

jamky 1A a 1B odpovídají slepé kontrole sestávající z VKHO antigenu a konjugátu. Lze ji použít ke kalibraci přístroje pro odečítání ELISA.

Kontrola Mab (Cm)

sloupce 1 a 2 a řádky G a H odpovídají kontrole monoklonální protilátky sestávající z VKHO antigenu, monoklonální protilátky a konjugátu. Tyto jamky jsou maximálně zbarveny. Průměrná hodnota optické denzity z této kontroly představuje 0 % inhibiční hodnotu.

Pozitivní kontrola (C++, C-)

sloupce 1 a 2 a řádky C až F. Tyto jamky obsahují VKHO antigen, silné a slabé VHKO pozitivní antisérum v uvedeném pořadí, Mab a konjugát.

Negativní kontrola (C-)

jamky 2A a 2B obsahují negativní kontrolu, která sestává z VHKO antigenu, VHKO negativního antiséra, Mab a konjugátu.

Testovaná séra

pro sérologické průzkumy ve velkém měřítku a rychlý screening by bylo možné testovat séra v jednom zředění 1:5 (dodatek 1). Jinak lze testovat 10 sér v rozsahu zředění od 1:5 do 1:640 (dodatek 2). To nám poskytne určitou představu o titru protilátky v testovaných sérech.

1. Nařeďte VKHO antigen na předtitrovanou koncentraci v PBS, krátce podrobte ultrazvukovým vibracím, aby se rozptýlil agregovaný virus (pokud sonikátor není k dispozici, silně pipetujte), přidejte 50 ml do všech jamek destičky ELISA. Oklepněte strany destičky, aby se antigen rozptýlil.

2. Inkubujte při teplotě 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte destičky třikrát tak, že jamky zalijete nesterilním PBS, vyprázdníte je a vysajte savým papírem.

3. Kontrolní jamky: do jamek Cc přidejte 100 ml blokujícího pufru. Do odpovídajících jamek C-, C+ a C++ přidejte 50 ml pozitivního a negativního kontrolního séra ve zředění 1:5 (10 ml séra + 40 ml blokujícího pufru) a do kontrolních jamek přidejte k Mab 50 ml blokujícího pufru.

Metoda bodové titrace: přidejte zředění 1:5 každého testovaného séra v blokovacím pufru, abyste zdvojili jamky ve sloupcích 3 až 12 (10 ml séra + 40 ml blokujícího pufru)

nebo

Metoda titrace séra: ve všech osmi jamkách jednotlivých sloupců 3 až 12 připravte dvojnásobně zředěné řady každého testovaného vzorku (1:5 až 1:640) v blokujícím pufru.

4. Ihned po přidání testovaných sér zřeďte Mab 1:1000 v blokujícím pufru a přidejte 50 ml do všech jamek destičky kromě slepé kontroly.

5. Inkubujte při 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte třikrát pomocí PBS a vysajte savým papírem.

6. Nařeďte králičí anti-myší koncentrát na 1/5 000 v blokujícím pufru a přidejte 50 ml do všech jamek destičky.

7. Inkubujte při 37 °C po dobu 60 minut na kruhové třepačce. Promyjte třikrát pomocí PBS a vysajte savým papírem.

8. Nechte roztát OPD a těsně před použitím přidejte 5 ml 30 % peroxidu vodíku do každých 10 ml OPD. Přidejte 50 ml do všech jamek destičky. Asi 10 minut počkejte, dokud se nevyvine zbarvení, a zastavte reakci 1M kyselinou sírovou (50 ml na jamku). Zbarvení by se mělo objevit v kontrolních jamkách s Mab a v těch jamkách, které obsahují séra bez protilátky proti VKHO.

9. Vyšetřete a vyhodnoťte destičky buď vizuálně, nebo pomocí spektrofotometru.

Pomocí softwarového balíku vytiskněte hodnoty optické denzity (OD) a procentní inhibiční hodnoty (PI) testovaného a kontrolního séra vycházející ze střední hodnoty zaznamenané v kontrolních jamkách s antigenem. Údaje vyjádřené jako hodnoty OD a PI se používají ke zjištění, zda byl test proveden v rámci přípustných mezí. Horní kontrolní meze (UCL) a dolní kontrolní meze (LCL) pro kontrolu Mab (antigen pus Mab v nepřítomnosti tetovaného séra) leží mezi hodnotami 0,4 a 1,4. Každou destičku, která nevyhovuje výše uvedeným kritériím, je nutné odmítnout.

Pokud softwarový balík není k dispozici, vytiskněte hodnoty OD pomocí tiskárny ELISA. Vypočtěte střední hodnotu OD kontrolních jamek s antigenem, která představuje 100 % hodnotu. Určete 50 % hodnotu OD a ručně vypočítejte pozitivitu a negativitu každého vzorku.

Procentní inhibiční hodnota (PI) = 100 – (OD každé testové kontroly/střední hodnota OD jamek Cm) × 100.

Zdvojené jamky s negativním kontrolním sérem a zdvojené slepé jamky by měly vykázat hodnoty PI mezi +25 % a -25 % a mezi +95 % a +105 % v uvedeném pořadí. Překročení těchto mezních hodnot jamku nezpochybňuje, ale svědčí o tom, že se vyvíjí barva pozadí. Silně a slabě pozitivní séra by měla vykázat hodnoty PI mezi +81 % a +100 % a mezi +51 % a +80 % v uvedeném pořadí.

Diagnostický práh pro testované sérum je 50 % (PI 50 % nebo OD 50 %). Vzorky vykazující hodnoty PI >50 % se považují za negativní. Vzorky, které vykazují hodnoty nad prahem a pod prahem pro zdvojené jamky, se považují za pochybné; takové vzorky lze opakovaně otestovat bodovým testem a/nebo titrací. Pozitivní vzorky lze rovněž titrovat za účelem zjištění stupně pozitivity.

Vizuální vyhodnocení: pozitivní a negativní vzorky jsou snadno rozeznatelné zrakem; slabě pozitivní nebo silně negativní vzorky lze zrakem interpretovat obtížněji.

1. Promyjte 40-60 Roux lahví se souvislým porostem buněk BHK-21 třikrát Eagleho médiem bez séra a infikujte sérotypem 1 viru katarální horečky ovcí v Eagleho médiu bez séra.

2. Inkubujte při teplotě 37 °C a denně vyšetřujte na cytopatický efekt (CPE).

3. Jakmile je CPE zřejmý u 90 až 100 % buněk v každé Roux láhvi, skliďte virus pomocí třepání tak, aby se dosud ulpívající buňky uvolnily od skla.

4. Odstřeďujte při 2 000 až 3 000 otáčkách za minutu, aby buňky vytvořily peletu.

5. Odstraňte supernatant a resuspendujte buňky přibližně ve 30 ml PBS obsahujícím 1 % Sarkosylu a 2 ml fenolmethylsulfonylfluoridu (lysis pufr). Toto může způsobit tvorbu gelu z buněk a může se přidat více lysis pufru, aby se tento efekt potlačil. (Pozor: fenylmethylsulfonylfluorid je zhoubný – zacházejte s ním s velkou opatrností!)

6. 60 sekund rozrušujte buňky ultrazvukovou sondou při amplitudě 30 mikronů.

7. 10 minut odstřeďujte při 10 000 otáčkách za minutu.

8. Supernatant uchovávejte při +4 °C a zbývající buněčnou peletu resuspendujte v 10 až 20 ml lysis pufru.

9. Podrobte ultrazvukovým vibracím a projasněte celkem třikrát, supernatant každého stadia uchovávejte.

10. Shromážděte supernatanty a odstřeďujte při 24 000 otáčkách za minutu (100 000 g) po dobu 120 minut při teplotě +4 °C pomocí 5ml polštáře 40 % sacharosy (hmotnost/objem v PBS) s použitím 30 ml Beckmannových odstředivkových zkumavek a rotoru SW 28.

11. Odstraňte supernatant, důkladně vyprázdněte zkumavky a resuspendujte peletu v PBS působením ultrazvukových vibrací. Antigen skladujte rozdělený na poměrné části při teplotě -20 °C.

ELISA antigen katarální horečky ovcí se titruje nepřímým testem ELISA. Dvojnásobná zředění antigenu se titrují proti konstantnímu zředění (1/100) monoklonální protilátky 3-17-A3. Protokol je tento:

1. VKHO antigen zředěný pomocí PBS v poměru 1:20 titrujte v mikrotitrační destičce v sériích dvojnásobných zředění (50 ml/jamka) pomocí mnohokanálové pipety.

2. Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.

3. Destičky třikrát promyjte pomocí PBS.

4. Přidejte 50 ml monoklonální protilátky 3-17-A3 (zředěné 1/100) do každé jamky mikrotitrační destičky.

5. Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.

6. Destičky třikrát promyjte pomocí PBS.

7. Do každé jamky mikrotitrační destičky přidejte 50 ml králičího anti-myšího globulinu konjugovaného na křenovou peroxidasu, ředěného na optimální koncentraci podle předtitrace.

8. Inkubujte po dobu jedné hodiny při teplotě 37 °C na kruhové třepačce.

9. Přidejte substrát a chromogen jak bylo popsáno výše. Zastavte reakci po 10 minutách přidáním jednomolární kyseliny sírové (50 ml/jamka).

Při kompetitivním testu musí být nadbytek monoklonální protilátky, proto se volí takové zředění antigenu, které leží na titrační křivce (ne v oblasti základny), což dává asi 0,8 OD po 10 minutách.

Imunodifúzní test v agarovém gelu se provádí podle tohoto protokolu:

Antigen pro precipitaci se připraví v jakémkoliv systému buněčné kultury, který podporuje rychlé množení referenčního kmene viru katarální horečky ovcí. Doporučují se BHK nebo Vero buňky. Antigen je přítomen v supernatantní tekutině na konci pomnožování viru, ale vyžaduje 50 až 100násobnou koncentraci, aby byl účinný. Toho lze dosáhnout pomocí kteréhokoliv standardního postupu koncentrace proteinu. Virus v antigenu může být inaktivován přidáním 0,3 % (objem/objem) beta-propiolaktonu.

Pomocí mezinárodního referenčního séra a antigenu se připraví národní standardní sérum upravené na optimální proporci vůči mezinárodnímu referenčnímu séru, lyofilizuje se a použije v každém testu jako známé kontrolní sérum.

Postup

1 % agarosa připravená v boratovém nebo sodiumbarbitolovém pufru, pH 8,5 až 9,0, se nalije na Petriho misku tak, aby minimální tloušťka byla 3,0 mm. Pro vyšetření se vykrojí v agaru sedm suchých jamek, každá o průměru 5,0 mm. Schéma sestává z jedné středové jamky a šesti jamek umístěných kolem středové jamky v kruhu o poloměru 3 cm. Středová jamka je naplněna standardním antigenem. Periferní jamky 2, 4 a 6 jsou naplněny známým pozitivním sérem, jamky 1, 3 a 5 jsou naplněny testovaným sérem. Systém se inkubuje až po dobu 72 hodin při pokojové teplotě v uzavřené vlhké komoře.

Interpretace

testované sérum je pozitivní, jestliže tvoří specifickou precipitační linii s antigenem a tvoří kompletní linii identity s kontrolním sérem. Testované sérum je negativní, jestliže netvoří specifickou linii s antigenem a neohýbá linii kontrolního séra. Petriho misky by se měly prohlížet proti tmavému pozadí a při použití nepřímého osvětlení.

Epizootická hemoragická choroba (EHD)

Imunodifúzní test v agarovém gelu se provádí podle tohoto protokolu:

Antigen:

Antigen pro precipitaci se připraví v jakémkoliv systému buněčné kultury, který podporuje rychlé množení vhodného(ných) sérotypu(ů) viru epizootické hemoragické choroby. Doporučují se BHK nebo Vero buňky. Antigen je přítomen v supernatantní tekutině na konci pomnožování viru, ale vyžaduje 50 až 100násobnou koncentraci, aby byl účinný. Toho lze dosáhnout pomocí kteréhokoliv standardního postupu koncentrace proteinu. Virus v antigenu může být inaktivován přidáním 0,3 % (objem/objem) beta-propiolaktonu.

Známé pozitivní kontrolní sérum:

Testované sérum

Postup

Interpretace

Infekční bovinní rhinotracheitida (IBR)/infekční pustulární vulvovaginitida (IPV)

Sérumneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Sérum

všechna séra se před použitím inaktivují při teplotě 56 °C po dobu 30 minut.

Postup

sérumneutralizační test na mikrotitračních destičkách, při němž se používá konstantní množství viru a různá zředění séra, využívá MDBK nebo jiné vnímavé buňky. Používá se kmen Colorado, Oxford nebo jiný referenční kmen viru v množství 100 TKID50 na 0,025 ml. Vzorky inaktivovaného neředěného séra se smíchají se stejným objemem (0,025 ml) virové suspenze. Směsi viru a séra se inkubují po dobu 24 hodin při teplotě 37 °C na mikrotitračních destičkách před přidáním MDBK buněk. Buňky se používají v koncentraci, která vytvoří úplnou jednoduchou vrstvu po 24 hodinách.

Kontroly

i) test infekčnosti viru, ii) kontroly toxicity séra, iii) neinokulované kontrolní buněčné kultury, iv) referenční antiséra.

Interpretace

výsledky neutralizačního testu a titr viru použitého v tomto testu se zaznamenají po třech až šesti dnech inkubace při teplotě 37 °C. Titry séra se považují za negativní, nedojde-li k neutralizaci při zředění ½ (neředěné sérum).

B.	Jakýkoli jiný test uznávaný v rámci rozhodnutí Komise 93/42/ES o dalších zárukách týkajících se infekční bovinní rhinotracheitidy, pokud jde o skot určený pro členské státy nebo jejich regiony prosté této choroby.

Slintavka a kulhavka (SLAK)

Sběr jícno/hltanových vzorků a vyšetřování se provádí podle tohoto protokolu:

Reagencia

před odběrem vzorků se připraví transportní médium. Po dvou ml média se rozdělí do tolika nádobek, kolik je zvířat k odběru vzorků. Používané nádobky by měly snést zmrazení pomocí CO2 nebo tekutého dusíku. Vzorky získáváme pomocí speciálně sestrojeného lapače sputa neboli probangu. Za účelem získání vzorku se miska probangu zavede dutinou ústní přes hřbet jazyka a dále do horní části jícnu. Pokoušíme se seškrábnout povrchový epitel horní části jícnu a hltanu laterálními a dorsálními pohyby lapače. Probang potom vytáhneme, nejlépe poté, co zvíře polkne. Miska by měla být plná a měla by obsahovat směs hlenu, slin, esofageální (jícnové) tekutiny a buněčné drti. Je třeba dbát na to, aby každý vzorek obsahoval nějaký viditelný buněčný materiál. Měli byste se vyvarovat velmi hrubé manipulace, která způsobuje krvácení. Vzorky od některých zvířat mohou být silně kontaminovány obsahem bachoru. Takové vzorky vyřadíme a před tím, než zopakujeme odběr vzorku, vypláchneme tlamu zvířete vodou nebo raději fyziologickým roztokem.

Ošetření vzorků

každý vzorek odebraný do misky lapače se vyšetří na kvalitu a 2 ml se přidají do stejného objemu transportního média v nádobce, která snese zmrazení. Nádobky pevně uzavřeme, zapečetíme, vydezinfikujeme a označíme štítkem. Vzorky se uchovávají v chladnu (+4 °C) a během 3 až 4 hodin se vyšetří nebo umístí na suchý led (-69 °C) nebo do tekutého dusíku a ponechají zmrazené, dokud se nevyšetří. Mezi odběry od zvířat se probang dezinfikuje a umývá ve třikrát vyměněné čisté vodě.

Vyšetření na virus SLAK

vzorky se inokulují na kultury primárních buněk bovinní štítné žlázy pomocí alespoň tří zkumavek na každý vzorek. Lze použít i jiné vnímavé buňky, např. primární nebo ledvinové buňky skotu nebo prasat, ale měli bychom mít na paměti, že na některé kmeny viru SLAK jsou tyto méně citlivé. Zkumavky se inkubují při teplotě 37 °C v roleru a vyšetřují se denně po dobu 48 hodin na přítomnost cytopatického efektu (CPE). Je-li výsledek negativní, provede se s kulturami slepá pasáž na nové kultury, které se znovu vyšetřují po dobu 48 hodin. Musí se potvrdit specifičnost každého CPE.

Doporučená transportní média:

1. 0,08M fosfátový pufr pH 7,2 obsahující 0,01 % bovinního sérového albuminu, 0,002 % fenolové červeně a antibiotika;

2. médium pro tkáňové kultury (např. Eagleho MEM) obsahující 0,04M Hepes pufr, 0,01 % bovinního sérového albuminu a antibiotika, pH 7,2;

3. do transportního média se přidávají antibiotika (na ml konečného objemu), např. penicilin 1 000 m.j., neomycin sulfat 100 m.j., polymyxin B sulfat 50 m.j., mykostatin 100 m.j.

Virusneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Reagencia

Zásobní antigen viru SLAK se připravuje v buněčných kulturách nebo na hovězích jazycích a skladuje při teplotě -70 °C nebo nižší, nebo při teplotě -20 °C po přidání 50 % glycerolu. Tento představuje zásobní (štokový) antigen. Za těchto podmínek je virus SLAK stabilní a titry velmi málo kolísají po dobu měsíců.

Postup

Test se provádí na mikrotitračních destičkách s plochým dnem pro tkáňovou kulturu, s použitím vnímavých buněk, jako jsou IB-RS-2, BHK-21 nebo buňky telecí ledviny. Séra pro test se ředí ¼ v médiu pro tkáňové kultury bez séra s přídavkem 100 m.j./ml neomycinu nebo jiných vhodných antibiotik. Séra se inaktivují při teplotě 56 °C po dobu 30 minut a množství 0,05 ml se použijí pro přípravu řad dvojnásobných zředění na mikrotitračních destičkách pomocí 0,05ml kliček pro zřeďování. Potom se do každé jamky přidá předtitrovaný virus, který je rovněž naředěn v médiu pro tkáňové kultury bez séra tak, že obsahuje 100 TKID50 na 0,05 ml. Po inkubaci při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny, aby došlo k neutralizaci, se do každé jamky destičky přidá 0,05 ml suspenze buněk, která obsahuje 0,5 až 1,0 × 10 buněk na 1 ml v médiu pro buněčné kultury obsahujícím sérum bez protilátky SLAK a destičky se zapečetí. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C. Jednoduché vrstvy buněk se obvykle spojí během 24 hodin. CPE je obvykle za 48 hodin dostatečně vyzrálý pro odečítání mikroskopem. V této době lze provést konečné odečítání mikroskopem nebo můžeme destičky fixovat a obarvit pro makroskopické odečítání, např. pomocí 10 % formol-fyziologického roztoku a 0,05 % methylenové modři.

Kontroly

Kontroly v každém testu zahrnují homologní antisérum o známém titru, kontrolu buněk, kontrolu toxicity séra, kontrolu média a titraci viru, ze které je vypočteno skutečné množství viru v testu.

Interpretace

Jamky se zřejmým CPE se považují za infikované a neutralizační titry se vyjadřují jako reciproká hodnota konečného zředění séra přítomného ve směsi séra a viru dosahujícího 50 % bodu ekvivalence odhadnutého metodou Spearman-Karber. (Karber, G., 1931, Archiv für Experimentelle Pathologie und Pharmakologie, 162, 480). Testy se považují za průkazné, pokud skutečné množství viru použitého na jamku v testu je mezi 101,5 a 102,5 TKID50 a pokud titr referenčního séra nepřesahuje dvojnásobek jeho očekávaného titru odhadnutého na základě módu předchozích titrací. Pokud jsou kontroly mimo tyto mezní hodnoty, testy se opakují. Bod ekvivalence titru 1/11 nebo menší se považuje za negativní.

Detekce a stanovení množství protilátky pomocí testu ELISA se provádí podle tohoto protokolu:

Reagencia

králičí antiséra proti antigenu 146S sedmi typů viru slintavky a kulhavky použitá v karbonát/bikarbonátovém pufru, pH 9,6, o předem zjištěné optimální koncentraci. Antigeny se připravují z vybraných kmenů viru pomnoženého na jednoduchých vrstvách buněk BHK-21. Používají se nepurifikované supernatanty, které jsou předtitrovány podle protokolu, ale bez séra, aby poskytly zředění, které by po přidání stejného objemu PBST (fosfátem pufrovaného fyziologického roztoku obsahujícího 0,05 % Tween-20 a fenolovou červeň jako indikátor) poskytlo hodnotu optické denzity mezi 1,2 a 1,5. Viry mohou být použity inaktivované. PBST se používá jako ředidlo. Morčecí antiséra se připravují inokulací morčat antigenem 146S každého sérotypu. Předem stanovená optimální koncentrace se připraví v PBST, který obsahuje 10 % normálního bovinního séra a 5 % normálního králičího séra. Králičí anti-morčecí imunoglobulin konjugovaný na křenovou peroxidasu se používá v předem stanovené optimální koncentraci v PBST, který obsahuje 10 % normálního bovinního séra a 5 % normálního králičího séra. Testovaná séra se ředí v PBST.

Postup:

1. Destičky ELISA se přes noc povlečou 50 ml králičího antivirového séra ve vlhké komoře při pokojové teplotě.

2. V jamkách U-destiček (vícejamkových nosných destiček) se připraví dvě řady dvojnásobných zředění každého testovaného séra, po padesáti mikrolitrech, počínaje zředěním ¼. Do každé jamky se přidá padesát mikrolitrů konstantní dávky antigenu a směsi se ponechají přes noc při teplotě 4 °C. Přidáním antigenu se sníží výchozí zředění séra na 1/8.

3. Destičky ELISA se pětkrát promyjí pomocí PBST.

4. Potom se padesát mikrolitrů směsí antigenu a séra přenese z nosných destiček na destičky ELISA potažené králičím sérem a inkubuje se při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny na kruhové třepačce.

5. Po promytí se do každé jamky přidá 50 ml morčecího antiséra k antigenu použitému v bodě 4. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C po dobu jedné hodiny na kruhové třepačce.

6. Destičky se promyjí a do každé jamky se přidá 50 ml králičího anti-morčecího imunoglobulinu konjugovaného na křenovou peroxidasu. Destičky se inkubují při teplotě 37 °C jednu hodinu na kruhové třepačce.

7. Destičky se promyjí a do každé jamky se přidá 50 ml orthofenylendiaminu v koncentraci 0,05 % H2O2 (30 %) hmotnost/objem.

8. Reakci zastavíme po 15 minutách pomocí 1,25M H2SO4.

Destičky se odečítají spektrofotometricky při 492 nm na zařízení k odečítání destiček ELISA napojeném na mikropočítač.

Kontroly

40 jamek použitých pro každý antigen neobsahuje žádné sérum, ale obsahuje antigen zředěný v PBST. Dvě řady dvojnásobných zředění homologního bovinního referenčního antiséra. Dvě řady dvojnásobných zředění negativního bovinního séra.

Interpretace

titry protilátek se vyjadřují jako konečná zředění testovaných sér poskytující 50 % střední hodnoty OD zaznamenané v kontrolních jamkách s virem, v nichž není přítomno testované sérum. Titry nad 1/40 se považují za pozitivní.

Literatura.

Hamblin C, Barnett ITR a Hedger RS (1986): A new enzyme-linked immunosorbent assay (ELISA) for the detection of antibodies against foot-and-mouth disease virus. I. Development and method of ELISA. Journal of Immunological Methods, 93, 115 až 121.11.

Aujeszkyho choroba (AJD)

Sérumneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Sérum

všechna séra se před použitím inaktivují teplem při teplotě 56 °C po dobu 30 minut.

Postup

sérumneutralizační test na mikrotitračních destičkách, při němž se používá konstantní množství viru a různá zředění séra, využívá buňky Vero nebo jiné vnímavé buněčné systémy. Virus Aujeszkyho choroby se používá v množství 100 TKID50 na 0,025 ml; vzorky inaktivovaného neředěného séra se smíchají se stejným objemem (0,025 ml) virové suspenze. Směsi viru a séra se inkubují po dobu dvou hodin při teplotě 37 °C na mikrotitračních destičkách před přidáním vhodných buněk. Buňky se používají v koncentraci, která vytvoří úplnou jednoduchou vrstvu buněk po 24 hodinách.

Kontroly

i) test infekčnosti viru, ii) kontroly toxicity séra, iii) neinokulované kontrolní buněčné kultury, iv) referenční antiséra.

Interpretace

výsledky neutralizačního testu a titr viru použitého v testu se zaznamenají po 3 až 7 dnech inkubace při teplotě 37 °C. Titry séra menší než ½ (neředěné sérum) se považují za negativní.

B.	Jakýkoli jiný test uznávaný v rámci rozhodnutí Komise 2001/618/ES o stanovení dalších záruk týkajících se Aujeszkyho choroby, pokud jde o prasata určená pro určité části území Společenství.

Infekční gastroentritida (TGE)

Sérumneutralizační test se provádí podle tohoto protokolu:

Sérum

všechna séra se před použitím inaktivují teplem při teplotě 56 °C po dobu 30 minut.

Postup

sérumneutralizační test na mikrotitračních destičkách, při němž se používá konstantní množství viru a různé zředění séra, využívá buňky A72 (pocházející z nádoru psa) nebo jiné vnímavé buněčné systémy. Virus infekční gastroenteritidy se používá v množství 100 TKID50 na 0,025 ml; vzorky inaktivovaného neředěného séra se smíchají se stejným objemem (0,025 ml) virové suspenze. Směsi viru a séra se inkubují po dobu 30 až 60 minut při teplotě 37 °C na mikrotitračních destičkách před přidáním vhodných buněk. Buňky se používají v koncentraci, která vytvoří úplnou jednoduchou vrstvu buněk po 24 hodinách. Do každé jamky se umístí 0,1 ml buněčné suspenze.

Kontroly

i) test infekčnosti viru, ii) kontroly toxicity séra, iii) neinokulované kontrolní buněčné kultury, iv) referenční antiséra.

Interpretace

výsledky neutralizačního testu a titr viru použitého v testu se zaznamenají po 3 až 5 dnech inkubace při teplotě 37 °C. Titry séra menší než ½ (konečné zředění) se považují za negativní. Jsou-li vzorky neředěného séra toxické pro tkáňové kultury, tato séra se mohou před použitím v testu zředit ½. To bude ekvivalentní konečnému zředění séra ¼. V těchto případech se považují za negativní titry séra menší než ¼ (konečné zředění).

Vezikulární choroba prasat (SVD)

Testy na vezikulární chorobu prasat (SVD) se provádějí podle rozhodnutí Komise 2000/428/ES.

Klasický mor prasat (CSF)

Testy na klasický mor prasat (CSF) se provádějí podle rozhodnutí Komise 2000/106/ES.

Testy na CSF by se měly provádět v souladu s obecnými zásadami stanovenými v příručce OIE s normami pro diagnostické testy a očkovací látky – kapitola 2.1.13.

Citlivost a specifičnost sérologického testu na CSF by měla zajistit národní laboratoř se zavedeným systémem zabezpečování jakosti. Použité testy musí prokázat schopnost rozeznat řadu silných a slabých referenčních sér a umožnit detekci protilátky v počátečním stádiu a při rekonvalescenci.

▼M56

ČÁST 4

Taxon
ŘÁD	ČELEĎ	ROD A DRUH
Artiodactila	Camelidae	Camelus ssp., Lama ssp., Vicugna ssp.

Animal species

Veterinární podmínky

Podmínky dovozu a karantény vztahující se na zvířata dovezená na Saint Pierre a Miquelon méně než šest měsíců před jejich vývozem do Evropského společenství

Kapitola 1

Pobyt a karanténa

Zvířata dovezená na Saint Pierre a Miquelon musí pobývat ve schválené karanténní stanici alespoň 60 dní před vývozem do Evropského společenství. Tato doba může být prodloužena z důvodů požadavků testů pro jednotlivé druhy. Kromě toho musí zvířata splňovat tyto podmínky:

a) Do karanténní stanice mohou vstupovat oddělené zásilky. Avšak při vstupu do karanténní stanice musí být všechna zvířata stejného druhu považována za jednu skupinu, na kterou je třeba se případně odvolávat. Doba karantény začíná pro celou skupinu v okamžiku, kdy do zařízení vstoupí poslední zvíře.

b) V karanténní stanici musí být každá zvláštní skupina zvířat držena v izolaci, bez přímého či nepřímého kontaktu s ostatními zvířaty, včetně zvířat z ostatních zásilek, která zde mohou být. Každá zásilka musí být držena ve schválené karanténní stanici a chráněna před přenášejícím hmyzem.

c) Pokud v průběhu karantény není dodržena izolace skupiny zvířat a dojde ke kontaktu s ostatními zvířaty, je karanténa považována za neplatnou a skupina musí začít novou karanténní dobu stejně dlouhou, jako byla doba původně předepsaná při vstupu do karanténní stanice.

d) Zvířata, která mají být vyvezena do Evropského společenství a procházejí karanténní stanicí, musí být naložena a odeslána přímo do Evropského společenství:

i) aniž by přišla do kontaktu s jinými zvířaty než s těmi, která splňují veterinární podmínky uvedené pro dovoz uvedené kategorie zvířat do Evropského společenství;

ii) v dílčích zásilkách tak, aby žádná zásilka nemohla přijít do kontaktu se zvířaty nezpůsobilými pro dovoz do Evropského společenství;

iii) v dopravních prostředcích nebo kontejnerech, které byly vyčištěny a dezinfikovány úředně schváleným dezinfekčním přípravkem na Saint Pierre a Miquelonu pro účinné tlumení chorob níže uvedených v kapitole II a konstruovány takovým způsobem, aby výkaly, moč, podestýlka a krmivo nemohlo vytékat nebo padat při transportu z dopravního prostředku.

Karanténní areály musí splňovat alespoň minimální normy uvedené v příloze B směrnice 91/496/EHS a tyto podmínky:

a) jsou pod kontrolou úředního veterinárního lékaře;

b) nacházejí se uprostřed oblasti o průměru 20 km, ve které se podle úředního prohlášení nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky za posledních 30 dní před jejich použitím jako karanténní stanice;

c) před použitím jako karanténní stanice byly vyčištěny a dezinfikovány úředně schváleným dezinfekčním přípravkem na Saint Pierre a Miquelonu pro účinné tlumení chorob uvedených v kapitole II;

d) mají k dispozici, při zohlednění jejich kapacity pro příjem zvířat:

i) zařízení výhradně k tomuto účelu, včetně vhodného ustájení pro zvířata;

ii) vhodná zařízení, která

— se snadno čistí a dezinfikují,

— jsou vhodná k bezpečnému nakládání a vykládání zvířat,

— jsou vhodná k napájení a krmení zvířat,

— umožňují snadno nezbytné veterinární ošetření;

iii) vhodná zařízení pro prohlídky a izolaci;

iv) vybavení pro čištění a dezinfekci prostorů a dopravních prostředků;

v) dostatečný prostor pro skladování krmiva, podestýlky a hnoje;

vi) odpovídající kanalizační systém pro shromáždění odpadní vody;

vii) kancelář pro úředního veterinárního lékaře;

e) pokud jsou v provozu, mají dostatečný počet veterinárních lékařů pro plnění všech úkolů;

f) přijímají pouze individuálně označená zvířata, aby zaručily sledovatelnost. Za tímto účelem, když jsou zvířata přijata, vlastník nebo osoba odpovědná za karanténní stanici zajistí, aby byla označena příslušným způsobem a doprovázena veterinárními dokumenty nebo osvědčeními pro uvedený druh a kategorie. Kromě toho tato osoba zapíše do registru nebo databáze a uchová po dobu alespoň tří let jméno vlastníka, původ, datum vstupu a výstupu, číslo a označení zvířat a místo jejich určení;

g) příslušný orgán určí postup úředního dohledu nad karanténní stanicí a zajistí, aby dohled byl prováděn. Dohled zahrnuje pravidelné inspekce za účelem ověření, zda jsou nadále dodržovány požadavky pro schválení. V případě pozastavení nebo odebrání může být schválení obnoveno pouze pokud se příslušný orgán přesvědčí, že karanténní zařízení naprosto splňuje všechny výše uvedené podmínky.

Kapitola 2

Veterinární testy

1. Obecné požadavky

Zvířata musí podstoupit tyto testy provedené pomocí krevních odběrů, pokud není uvedeno jinak, nejdříve 21 dní po započetí izolace. Laboratorní testy musí být provedeny ve schválené laboratoři v Evropském společenství a všechny laboratorní testy a jejich výsledky, očkování a ošetření musí být přiloženo k veterinárnímu osvědčení. Aby byly zákroky na zvířatech omezeny na minimum, odběry, testy a všechna očkování musí být co nejvíce spojena při dodržování minimálních časových intervalů požadovaných testovacími protokoly.

2. Zvláštní ustanovení

2.1 Velbloudovití

2.1.1 Tuberkulóza

a) Použitý test: simultánní nitrokožní tuberkulinace používající bovinní PPD a aviární PPD podle výrobních norem bovinního a aviárního tuberkulinu uvedených v příloze B směrnice Rady 64/432/EHS. Test musí být proveden v části za ramenem (axilární oblast) technikou popsanou v příloze B směrnice Rady 64/432/EHS.

b) Časové rozvržení: zvířata se testují v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a potom 42 dní od první zkoušky.

c) Výklad testů:

reakce je považována za:

— negativní, pokud se tloušťka kožní řasy zvětší méně než o 2 mm,

— pozitivní, pokud se tloušťka kožní řasy zvětší více než o 4 mm,

— neprůkaznou, pokud je zvětšení tloušťky kožní řasy u bovinního PPD mezi 2 a 4 mm nebo více než 4 mm, ale méně než u reakce na aviární PPD.

d) Možnosti opatření po testování:

Pokud vykazuje zvíře pozitivní výsledek u nitrokožní reakce na bovinní PPD, je vyloučeno ze skupiny a ostatní zvířata musí být znovu testována nejméně 42 dní po vykonání prvního pozitivního testu; tento test musí být považován za první test uvedený v písm. b).

Pokud pozitivní výsledek vykazuje více než jedno zvíře ze skupiny, celá skupina je vyloučena z vývozu do ES.

Pokud jedno nebo více zvířat ze skupiny vykazuje neprůkaznou reakci, celá skupina je podrobena novému testu po 42 dnech, který je považován za první test uvedený v písm. b).

2.1.2 Brucelóza

a) Použitý test:

— B. abortus: SAT a RBT popsané v bodech 2.6 a 2.5 přílohy C směrnice 64/432/EHS. V případě pozitivního výsledku musí být proveden test reakce vazby komplementu pro potvrzení.

— B. melitensis: SAT a RBT popsané v bodech 2.6 a 2.5 přílohy C směrnice 64/432/EHS. V případě pozitivního výsledku musí být proveden test reakce vazby komplementu podle metody popsané v příloze C směrnice 91/68/EHS pro potvrzení.

— B. ovis: test reakce vazby komplementu popsaný v příloze D směrnice 91/68/EHS.

b) Časové rozvržení: zvířata se testují v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a potom 42 dní od první zkoušky.

c) Výklad testů:

Pozitivní reakce na test je definována v příloze C směrnice 64/432/EHS.

d) Možnosti opatření po testování:

Zvířata vykazující pozitivní výsledek na jeden z testů jsou vyloučena ze skupiny a ostatní zvířata musí být znovu testována nejméně 42 dní po vykonání prvního pozitivního testu; tento test musí být považován za první test uvedený v písm. b).

Pouze zvířata vykazující negativní výsledek ve dvou po sobě následujících testech provedených v souladu s písm. b) jsou schválena pro vývoz do ES.

2.1.3 Katarální horečka ovcí a epizootické hemoragické onemocnění (EHD)

a) Použitý test: test AGID popsaný v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS.

V případě pozitivní reakce musí být zvířata podrobena kompetitivní zkoušce ELISA popsané v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS, aby bylo možno rozlišit tyto dvě choroby.

b) Časové rozvržení:

Zvířata musí být testována s negativním výsledkem ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 21 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování:

i) Katarální horečka ovcí

Pokud jedno nebo více zvířat vykazuje pozitivní výsledek při zkoušce ELISA popsané v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS, je toto pozitivní zvíře/zvířata vyloučeno/a ze skupiny a celá zbývající skupina je dána do karantény na 100 dní od data, kdy byly odebrány vzorky pozitivního testu. Skupina může být považována za prostou choroby, pokud pravidelné kontroly úředních veterinárních lékařů v období karantény nenaleznou klinické symptomy choroby a karanténní stanice je prostá přenašečů katarální horečky ovcí (Culicoides).

Pokud klinické symptomy choroby vykazuje jiné zvíře v průběhu výše popsané karantény, je celá skupina vyloučena z vývozu do ES.

ii) Epizootické hemoragické onemocnění (EHD)

Pokud jedno nebo více zvířat vykazuje pozitivní výsledek a přítomnost protilátek proti viru EHD při potvrzující zkoušce ELISA, je toto zvíře/zvířata považováno/a za pozitivní a vyloučeno/a ze skupiny a celá skupina musí postoupit nový test nejméně po 21 dnech od původní pozitivní diagnózy a potom nejméně 21 dní od prvního testu, přičemž oba musí mít negativní výsledek. Pokud vykazují pozitivní výsledky i jiná zvířata při opakovaných testech, celá skupina je vyloučena z vývozu do ES.

2.1.4 Slintavka a kulhavka

a) Použitý test: Diagnostický test (probang a sérologie) používající techniky ELISA a NV podle protokolů popsaných v části 3 C přílohy I rozhodnutí 79/542/EHS.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována s negativním výsledkem ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře vykazuje pozitivní výsledek testu na virus slintavky a kulhavky, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

Poznámka: Jakékoli zjištění protilátek proti strukturálním nebo nestrukturálním proteinům viru slintavky a kulhavky je považováno za důsledek předcházejícího nakažení slintavkou a kulhavkou bez ohledu na status očkování.

2.1.5 Mor skotu

a) Použitý test: Jedním z možných testů je kompetitivní test ELISA popsaný v příručce OIE, který je testem předepsaným pro mezinárodní obchod. Lze také použít séroneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře vykazuje pozitivní výsledek testu na virus moru skotu, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

2.1.6 Vezikulární stomatitida

a) Použitý test: ELISA, virusneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře vykazuje pozitivní výsledek testu na virus vezikulární stomatitidy, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

2.1.7 Horečka údolí Rift

a) Použitý test: ELISA, virusneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře prokazuje vystavení původci horečky Údolí Rift, všechna zvířata z karanténní stanice jsou považována za nezpůsobilá k vývozu do ES.

2.1.8 Nodulární dermatitida skotu

a) Použitý test: Sérologie používající ELISA, virusneutralizační test nebo jiné testy uznané podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře prokazuje vystavení nodulární dermatitidě skotu, celá skupina je odmítnuta pro vývoz do ES.

2.1.9 Krymsko-konžská horečka

a) Použitý test: ELISA, virusneutralizační test, imunofluorescenční test nebo jiné uznané testy.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud jedno zvíře prokazuje vystavení původci krymsko-konžské horečky, je toto zvíře vyloučeno ze skupiny.

2.1.10 Surra (Trypanosoma evansi)

a) Použitý test: Parazitární původce může být identifikován ve vzorcích koncentrované krve podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud je na zvířeti zjištěna T. evansi, je toto zvíře vyloučeno ze skupiny. Zbytek skupiny musí být vnitřně i zevně ošetřen proti parazitům prostředky účinnými proti T. evansi.

2.1.11 Zhoubná katarální horečka

a) Použitý test: Upřednostňovanou metodou je zjištění virové DNA založené na identifikaci pomocí imunofluorescence nebo imunocytochemie podle protokolů popsaných v příslušných částech příručky OIE.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Pokud jediné zvíře prokazuje vystavení zhoubné katarální horečce, celá skupina je odmítnuta pro vývoz do ES.

2.1.12 Vzteklina

Očkování: V určitých případech může být uskutečněno očkování proti vzteklině a zvíře musí podstoupit odběr krve a séroneutralizační test na protilátky.

2.1.13 Leukóza skotu (pouze v případě zvířat určených do oblasti prosté leukózy skotu)

a) Použitý test: AGID nebo bloková ELISA podle protokolů popsaných v příručce OIE.

b) Časové rozvržení: Zvířata musí být testována ve dvou testech: první se provádí v průběhu dvou dnů po příchodu do karanténní stanice a druhý nejméně po 42 dnech od prvního.

c) Možnosti opatření po testování: Zvířata vykazující pozitivní výsledek testu jsou vyloučena ze skupiny a ostatní zvířata se musí podrobit novému testu, který započne nejdříve 21 dní po vykonání prvního pozitivního testu; tento nový test musí být považován za první test uvedený v písm. b).

Pouze zvířata vykazující negativní výsledek ve dvou po sobě následujících testech provedených v souladu s písm. b) jsou schválena pro vývoz do ES.

▼M70

PŘÍLOHA II

ČERSTVÉ MASO

▼M75

ČÁST 1

Seznam třetích zemí nebo jejich částí (1)

Země	Kód území	Popis území	Veterinární osvědčení		Zvláštní podmínky	Datum ukončení (2)	Datum zahájení (3)
Země	Kód území	Popis území	Vzor(y)	SG	Zvláštní podmínky	Datum ukončení (2)	Datum zahájení (3)
1	2	3	4	5	6	7	8
AL – Albánie	AL-0	Celá země	—
AR – Argentina	AR-0	Celá země	EQU
	AR-1	Provincie: Buenos Aires, Catamarca, Corrientes (kromě departmentů Berón de Astrada, Capital, Empedrado, General Paz, Itati, Mbucuruyá, San Cosme a San Luís del Palmar), Entre Ríos, La Rioja, Mendoza, Misiones, část provincie Neuquén (kromě území zahrnutého v AR-4), část provincie Río Negro (kromě území zahrnutého v AR-4), San Juan, San Luis, Santa Fe, Tucuman, Cordoba, La Pampa, Santiago del Estero, Chaco, Formosa, Jujuy a Salta, kromě nárazníkové zóny o šířce 25 km od hranic s Bolívií a Paraguayí, která se rozkládá od okresu Santa Catalina v provincii Jujuy po okres Laishi v provincii Formosa.	BOV	A	1		ze dne 18. března 2005
	AR-1		RUF	A	1		ze dne 1. prosince 2007
	AR-2	Chubut, Santa Cruz a Tierra del Fuego	BOV, OVI, RUW, RUF				ze dne 1. března 2002
	AR-3	Corrientes: departmenty Berón de Astrada, Capital, Empedrado, General Paz, Itati, Mbucuruyá, San Cosme a San Luís del Palmar	BOV RUF	A	1		ze dne 1. prosince 2007
	AR-4	část provincie Río Negro (kromě těchto oblastí: v Avellanedě – oblast nacházející se severně od provinční silnice 7 a východně od provinční silnice 250, v Conese – oblast nacházející se východně od provinční silnice 2, v El Cuy – oblast nacházející se severně od provinční silnice 7 od jejího protnutí s provinční silnicí 66 k hranici s departmentem Avellaneda, a v San Antoniu – oblast nacházející se východně od provinčních silnic 250 a 2); část provincie Neuquén (kromě těchto oblastí: v Confluencii – oblast nacházející se východně od provinční silnice 17, a v Picun Leufú – oblast nacházející se východně od provinční silnice 17)	BOV, OVI, RUW, RUF				ze dne 1. srpna 2008
AU – Austrálie	AU-0	Celá země	BOV, OVI, POR, EQU, RUF, RUW, SUF, SUW
BA – Bosna a Hercegovina	BA-0	Celá země	—
BH – Bahrajn	BH-0	Celá země	—
BR – Brazílie	BR-0	Celá země	EQU
	BR-1	Stát Minas Gerais; stát Espírito Santo; stát Goiás; stát Mato Grosso; stát Rio Grande Do Sul; stát Mato Grosso do Sul (kromě vymezené oblasti přísného dozoru o šířce 15 km podél vnějších hranic v samosprávných obcích Porto Mutinho, Caracol, Bela Vista, Antônio João, Ponta Porã, Aral Moreira, Coronel Sapucaia, Paranhos, Sete Quedas, Japora’ a Mundo Novo a vymezené oblasti přísného dozoru v samosprávných obcích Corumbá a Ladário)	BOV	A a H	1		ze dne 1. prosince 2008
	BR-2	Stát Santa Catarina	BOV	A a H	1		ze dne 31. ledna 2008
	BR-3	Státy Paraná a São Paulo	BOV	A a H	1		ze dne 1. srpna 2008
BW – Botswana	BW-0	Celá země	EQU, EQW
	BW-1	Oblasti veterinární kontroly nákaz 3c, 4b, 5, 6, 8, 9 a 18	BOV, OVI, RUF, RUW	F	1		ze dne 1. prosince 2007
	BW-2	Oblasti veterinární kontroly nákaz 10, 11, 13 a 14	BOV, OVI, RUF, RUW	F	1		ze dne 7. března 2002
	BW-3	Oblast veterinární kontroly nákaz 12	BOV, OVI, RUF, RUW	F	1	ze dne 20. října 2008
BY – Bělorusko	BY-0	Celá země	—
BZ – Belize	BZ-0	Celá země	BOV, EQU
CA – Kanada	CA-0	Celá země	BOV, OVI, POR, EQU, SUF, SUW RUF, RUW,	G
CH – Švýcarsko	CH-0	Celá země	*
CL – Chile	CL-0	Celá země	BOV, OVI, POR, EQU, RUF, RUW, SUF
CN – Čína	CN-0	Celá země	—
CO – Kolumbie	CO-0	Celá země	EQU
CR – Kostarika	CR-0	Celá země	BOV, EQU
CU – Kuba	CU-0	Celá země	BOV, EQU
DZ – Alžírsko	DZ-0	Celá země	—
ET – Etiopie	ET-0	Celá země	—
FK – Falklandské ostrovy	FK-0	Celá země	BOV, OVI, EQU
GL – Grónsko	GL-0	Celá země	BOV, OVI, EQU, RUF, RUW
GT – Guatemala	GT-0	Celá země	BOV, EQU
HK – Hongkong	HK-0	Celá země	—
HN – Honduras	HN-0	Celá země	BOV, EQU
HR – Chorvatsko	HR-0	Celá země	BOV, OVI, EQU, RUF, RUW
IL – Izrael	IL-0	Celá země	—
IN – Indie	IN-0	Celá země	—
IS – Island	IS-0	Celá země	BOV, OVI, EQU, RUF, RUW
KE – Keňa	KE-0	Celá země	—
MA – Maroko	MA-0	Celá země	EQU
ME – Černá Hora	ME-0	Celá země	BOV, OVI, EQU
MG – Madagaskar	MG-0	Celá země	—
MK – Bývalá jugoslávská republika Makedonie (4)	MK-0	Celá země	OVI, EQU
MU – Mauricius	MU-0	Celá země	—
MX – Mexiko	MX-0	Celá země	BOV, EQU
NA – Namibie	NA-0	Celá země	EQU, EQW
NA – Namibie	NA-1	Jižně od bezpečnostní linie, která se rozkládá od Palgrave Point na západě po Gam na východě	BOV, OVI, RUF, RUW	F	1
NC – Nová Kaledonie	NC-0	Celá země	BOV, RUF, RUW
NI – Nikaragua	NI-0	Celá země	—
NZ – Nový Zéland	NZ-0	Celá země	BOV, OVI, POR, EQU, RUF, RUW, SUF, SUW
PA – Panama	PA-0	Celá země	BOV, EQU
PY – Paraguay	PY-0	Celá země	EQU
PY – Paraguay	PY-1	Celá země kromě vymezené oblasti přísného dozoru o šířce 15 km podél vnějších hranic	BOV	A	1		ze dne 1. srpna 2008
RS – Srbsko (5)	RS-0	Celá země	BOV, OVI, EQU
RU – Ruská federace	RU-0	Celá země	—
RU – Ruská federace	RU-1	Murmanská oblast, Jamalsko-něnecký autonomní okruh	RUF
SV – Salvador	SV-0	Celá země	—
SZ – Svazijsko	SZ-0	Celá země	EQU, EQW
	SZ-1	Oblast západně od „červené linie“, která se rozkládá severně od řeky Usutu k hranici s Jižní Afrikou západně od Nkalashane	BOV, RUF, RUW	F	1
	SZ-2	Oblasti veterinárního dozoru a očkování proti slintavce a kulhavce podle právního aktu zveřejněného v právním oznámení č. 51 z roku 2001	BOV, RUF, RUW	F	1		ze dne 4. srpna 2003
TH – Thajsko	TH-0	Celá země	—
TN – Tunisko	TN-0	Celá země	—
TR – Turecko	TR-0	Celá země	—
TR – Turecko	TR-1	Provincie Amasya, Ankara, Aydin, Balikesir, Bursa, Cankiri, Corum, Denizli, Izmir, Kastamonu, Kutahya, Manisa, Usak, Yozgat a Kirikkale	EQU
UA – Ukrajina	UA-0	Celá země	—
US – USA	US-0	Celá země	BOV, OVI, POR, EQU,, SUF, SUW, RUF, RUW	G
UY – Uruguay	UY-0	Celá země	EQU
			BOV,	A	1		ze dne 1. listopadu 2001
			OVI	A	1
ZA – Jihoafrická republika	ZA-0	Celá země	EQU, EQW
ZA – Jihoafrická republika	ZA-1	Celá země kromě: — části oblasti pro tlumení kulhavky a slintavky, která se nachází ve veterinárních oblastech Mpumalanga a v Severních provinciích, v okrese Ingwavuma veterinární oblasti Natal a v hraniční oblasti s Botswanou východně od zeměpisné délky 28o, a — okresu Camperdown v provincii KwaZuluNatal	BOV, OVI, RUF, RUW	F	1
ZW – Zimbabwe	ZW-0	Celá země	—
(1) Aniž jsou dotčeny zvláštní požadavky na osvědčování stanovené v dohodách uzavřených mezi Společenstvím a třetími zeměmi. (2) Maso ze zvířat poražených v den nebo přede dnem uvedeným ve sloupci 7 může být do Společenství dovezeno během 90 dnů od uvedeného dne. Zásilky na volném moři osvědčené přede dnem uvedeným ve sloupci 7 mohou být dovezeny do Společenství během 40 dnů od uvedeného dne (neuvedení dne ve sloupci 7 znamená, že nejsou žádná časová omezení). (3) Pouze maso ze zvířat poražených v den nebo po dni uvedeném ve sloupci 8 může být dovezeno do Společenství (neuvedení dne ve sloupci 8 znamená, že nejsou žádná časová omezení). (4) Bývalá jugoslávská republika Makedonie; dočasný kód, který nemá vliv na konečný název země, jenž bude stanoven po skončení jednání, která v současnosti probíhají v Organizaci spojených národů. (5) Nezahrnuje Kosovo ve smyslu rezoluce 1244 Rady bezpečnosti Organizace spojených národů ze dne 10. června 1999. * = Osvědčení v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 132). — = Není stanoveno žádné osvědčení a dovoz čerstvého masa je zakázán (kromě druhů, které jsou uvedeny v řádku pro celou zemi). 1 1Skupinová omezení:Nejsou povoleny žádné droby (kromě hovězí bránice a žvýkacích svalů). Skupinová omezení: Nejsou povoleny žádné droby (kromě hovězí bránice a žvýkacích svalů).

▼M73

ČÁST 2

Vzory veterinárních osvědčení

Vzory

„BOV“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, včetně mletého masa, domácího skotu (včetně druhů Bison a Bubalus a jejich kříženců).

„OVI“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, včetně mletého masa, domácích ovcí (Ovis aries) a koz (Capra hircus).

„POR“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, včetně mletého masa, domácích prasat (Sus scrofa).

„EQU“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, kromě mletého masa, domácích lichokopytníků (Equus caballus, Equus asinus a jejich kříženci).

„RUF“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, nezdomácnělých zvířat řádu sudokopytníci ve farmovém chovu (kromě skotu včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců, druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí Suidae a Tayassuidae) a zvířat čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae).

„RUW“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, volně žijících nezdomácnělých zvířat řádu sudokopytníci (kromě skotu včetně druhů Bubalus a Bison a jejich kříženců, druhů Ovis aries, Capra hircus, čeledí Suidae a Tayassuidae) a zvířat čeledí nosorožcovití (Rhinocerotidae) a slonovití (Elephantidae).

„SUF“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, nezdomácnělých zvířat čeledí Suidae, Tayassuidae nebo Tapiridae ve farmovém chovu.

„SUW“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, volně žijících nezdomácnělých zvířat čeledí Suidae, Tayassuidae nebo Tapiridae.

„EQW“

Vzor veterinárního osvědčení pro čerstvé maso, s výjimkou drobů a mletého masa, volně žijících lichokopytníků poddruhu Hippotigris (zebra).

SG (doplňkové záruky)

„A“

Záruky ohledně zrání, měření pH a vykostění čerstvého masa, vyjma drobů, vybaveného osvědčením podle vzorů osvědčení BOV (bod II.2.6), OVI (bod II.2.6), RUF (bod II.2.7) a RUW (bod II.2.4).

„B“

Záruky ohledně vyzrálých upravených drobů, jak jsou popsány ve vzoru osvědčení BOV (bod II.2.6).

„C“

Záruky ohledně laboratorního testu na klasický mor prasat na jatečně upravených tělech, z nichž bylo získáno maso vybavené osvědčením podle vzoru osvědčení SUW (bod II.2.3 B).

„D“

Záruky ohledně používání pomyjí k výživě zvířat, z nichž bylo získáno čerstvé maso vybavené osvědčením podle vzoru osvědčení POR (bod II.2.3 d), v hospodářství (hospodářstvích).

„E“

Záruky ohledně testu na tuberkulózu na zvířatech, z nichž bylo získáno čerstvé maso vybavené osvědčením podle vzoru osvědčení BOV (bod II.2.4 d).

„F“

Záruky ohledně zrání a vykostění čerstvého masa, vyjma drobů, vybaveného osvědčením podle vzorů osvědčení BOV (bod II.2.6), OVI (bod II.2.6), RUF (bod II.2.6) a RUW (bod II.2.7).

„G“

Záruky ohledně 1) vyloučení drobů a míchy a 2) testování a původu jelenovitých zvířat, pokud jde o chronické chřadnutí uvedené ve vzorech osvědčení RUF (bod II.1.9) a RUW (bod II.1.10).

„H“

Doplňkové záruky požadované pro Brazílii ohledně kontaktů zvířat, očkovacích programů a dohledu. Protože však stát Santa Catarina v Brazílii neprovádí očkování proti slintavce a kulhavce, nelze pro maso zvířat pocházejících z uvedeného státu a poražených v uvedeném státě použít odkaz na očkovací program.

Poznámky

a) Veterinární osvědčení vystavuje vyvážející země na základě vzorů, které jsou uvedeny v příloze II části 2, podle formátu vzoru, který odpovídá dotyčným masům. Musí obsahovat, v číselném pořadí, které je uvedeno ve vzoru, potvrzení nutná pro každou třetí zemi a podle situace doplňkové záruky požadované pro vyvážející třetí zemi nebo její část.

b) Samostatné a jedinečné osvědčení se musí vydat pro maso vyvezené z jediného území, které je uvedeno v příloze II části 1 sloupcích 2 a 3 a které je zasláno na stejné místo určení a přepravováno stejným železničním vagónem, nákladním automobilem, letadlem nebo lodí.

c) Originál každého osvědčení se skládá z jediného oboustranného listu, nebo, pokud je třeba uvést více údajů, je osvědčení vyhotoveno v takové formě, že všechny potřebné stránky tvoří jednotný a nedělitelný celek.

d) Osvědčení je vyhotoveno alespoň v jednom úředním jazyce členského státu EU, v němž se provádí kontrola na stanovišti hraniční kontroly, a alespoň v jednom úředním jazyce členského státu EU určení. Tyto členské státy však mohou případně povolit i jiný jazyk, je-li přiložen úřední překlad.

g) Originál osvědčení musí vyplnit a podepsat úřední veterinární lékař. Příslušný orgán vyvážející země zajistí, aby přitom byly dodrženy zásady osvědčování odpovídající zásadám stanoveným ve směrnici Rady 96/93/ES. Podpis musí mít jinou barvu než tisk. Stejné pravidlo se použije na razítka jiná než vytlačená nebo vodotisková.

h) Originál osvědčení musí provázet zásilku na stanoviště hraniční kontroly EU.

i) Referenční číslo osvědčení uvedené v kolonkách I.2 a II.a musí vydat příslušný orgán.

▼M55

PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA IV

Seznam zvlášť určených stanovišť hraniční kontroly podle článku 12b

Kód ISO	Členský stát	SHK
LT	Litva	Podle rozhodnutí 2001/881/ES pro Litvu
LV	Lotyšsko	Podle rozhodnutí 2001/881/ES pro Lotyšsko
PL	Polsko	Podle rozhodnutí 2001/881/ES pro Polsko

( 1 ) Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28.

( 2 ) Úř. věst. L 26., 31.1.1977. s. 81.