TEXT v úplném znění: 31970L0156 — CS

Článek 1

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, vyráběných v jediném nebo ve více stupních, a na schvalování typu systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a jejich přípojná vozidla.

Nevztahuje se na

— schvalování typu jednotlivých vozidel, avšak členský stát, který uděluje taková schválení typu, musí uznat každé platné schválení typu kteréhokoli systému, konstrukční části, samostatného technického celku nebo nedokončeného vozidla, které bylo uděleno podle této směrnice a nikoli podle odpovídajících vnitrostátních předpisů,

— „čtyřkolky“ ve smyslu čl. 1 odst. 3 směrnice Rady 92/61/EHS o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel ( 3 ).

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

— „schvalováním typu“ správní postup, kterým členský stát osvědčuje, že určitý typ vozidla, systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek splňuje technické požadavky této směrnice nebo některé ze zvláštních směrnic uvedených v soupisu v příloze IV nebo XI,

— „vícestupňovým schvalováním typu“ správní postup, kterým jeden nebo více členských států osvědčují, že určitý nedokončený nebo dokončený typ vozidla splňuje, v závislosti na stupni rozpracovanosti, odpovídající technické požadavky této směrnice,

— „vozidlem“ každé vozidlo, úplné nebo nedokončené, určené k provozu na pozemních komunikacích, které má nejméně čtyři kola a maximální konstrukční rychlost vyšší než 25 km/h, a jeho přípojná vozidla, s výjimkou kolejových vozidel, zemědělských a lesnických traktorů a všech samohybných strojů,

— „základním vozidlem“ každé nedokončené vozidlo, jež si v průběhu následných stupňů vícestupňového schvalování typu ponechává se identifikační číslo,

— „nedokončeným vozidlem“ každé vozidlo, jehož dokončení vyžaduje ještě minimálně jeden stupeň k tomu, aby vozidlo splnilo všechny odpovídající technické požadavky této směrnice,

— „dokončeným vozidlem“ každé vozidlo, které prošlo postupem vícestupňového schvalování typu a které splňuje všechny odpovídající požadavky této směrnice,

— „typem“ vozidla jediné kategorie, která se neliší alespoň v zásadních hlediscích stanovených v příloze II části B. Typ vozidla může zahrnovat různé varianty a verze (viz příloha II část B),

— „systémem“ každý systém vozidla, jako jsou brzdy, zařízení pro snížení emisí, vnitřní vybavení atd., který musí splňovat požadavky některé zvláštní směrnice,

— „konstrukční částí“ zařízení, jako je například svítilna, které musí splňovat požadavky některé zvláštní směrnice, které má být částí vozidla a které může být schváleno jako typ nezávisle na vozidle, stanoví-li takto výslovně dotyčná zvláštní směrnice,

— „samostatným technickým celkem“ zařízení, jako je například zadní ochranné zařízení, které musí splňovat požadavky některé zvláštní směrnice, které má být částí vozidla a které může být schváleno jako typ nezávisle, ale pouze ve vztahu k jednomu nebo více určeným typům vozidla, stanoví-li takto výslovně dotyčná zvláštní směrnice,

— „výrobcem“ osoba nebo subjekt, který schvalovacímu orgánu odpovídá za všechna hlediska schvalování typu a za zajištění shodnosti výroby. Osoba nebo subjekt přitom nemusí být nutně zapojeni přímo do všech stupňů výroby vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, které jsou předmětem postupu schvalování typu,

— „schvalovacím orgánem“ orgán členského státu příslušný pro všechna hlediska schvalování typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, vydávání a popřípadě odejímání certifikátů schválení typu, jež slouží jako styčné místo pro schvalovací orgány ostatních členských států a který ověřuje opatření přijatá výrobcem pro zajištění shodnosti výroby,

— „technickou zkušebnou“ organizace nebo subjekt, které byly určeny jako zkušební laboratoř pro zkoušky nebo kontroly jménem schvalovacího orgánu členského státu. Tuto činnost může rovněž vykonávat schvalovací orgán sám,

— „informačním dokumentem“ dokument stanovený v příloze I nebo III této směrnice nebo v odpovídající příloze některé zvláštní směrnice, která předepisuje informace, které musí poskytnout žadatel,

— „dokumentací výrobce“ úplný soubor údajů, nákresů, fotografií atd., který technické zkušebně nebo schvalovacímu orgánu poskytuje žadatel podle údajů informačního dokumentu,

— „schvalovací dokumentací“ dokumentace výrobce se všemi zkušebními protokoly nebo jinými dokumenty, které přiložila technická zkušebna nebo schvalovací orgán k dokumentaci výrobce v průběhu výkonu svých funkcí,

— „seznamem schvalovací dokumentace“ dokument, ve kterém je uveden souhrnný obsah schvalovací dokumentace ve vhodném číslování nebo jiném značení pro jednoznačnou identifikaci všech stránek.

Článek 3

Žádost o schválení typu

1. Žádost o schválení typu vozidla podává výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložena dokumentace výrobce, která obsahuje informace požadované přílohou III, a certifikáty schválení typu podle každé použitelné zvláštní směrnice v souladu s přílohou IV nebo XI. Schvalovací orgán musí mít rovněž do dne udělení nebo zamítnutí schválení typu k dispozici schvalovací dokumentaci pro schvalování typu systémů a samostatných technických celků pro každou zvláštní směrnici.

2. Odchylně od odstavce 1, pokud nejsou žádné certifikáty schválení typu pro související zvláštní směrnice k dispozici, musí doklady přiložené k žádosti obsahovat dokumentaci výrobce s informacemi požadovanými přílohou I pro zvláštní směrnice stanovené v příloze IV nebo XI a popřípadě v části II přílohy III.

3. V případě vícestupňového schvalování typu musí žadatel poskytnout

— v prvním stupni ty části dokumentace výrobce a certifikáty schválení typu, které odpovídají stavu dokončení výroby základního vozidla, jako se požaduje pro úplné vozidlo,

— ve druhém a dalších stupních ty části dokumentace výrobce a certifikáty schválení typu, které odpovídají současnému stupni výroby, a kopii certifikátu schválení typu nedokončeného vozidla, který byl vydán v předchozím stupni výroby. Výrobce musí dále dodat úplný seznam změn a doplňků, které provedl na nedokončeném vozidle.

4. Žádost o schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podává výrobce schvalovacímu orgánu členského státu. K žádosti musí být přiložena dokumentace výrobce, jejíž obsah určuje informační dokument odpovídající zvláštní směrnice.

5. Žádná žádost týkající se jednoho typu vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku nesmí být podána více než jednomu členskému státu. Pro každý typ, který má být schválen, musí být podána samostatná žádost.

Článek 4

Postup schvalování typu

1. Každý členský stát udělí:

a) schválení typu vozidla

— pro typy vozidel, které se shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které splňují technické požadavky odpovídajících zvláštních směrnic uvedených v příloze IV,

— pro typy vozidel zvláštního určení uvedeným v příloze XI, které sestávají z údajů v dokumentaci výrobce a které splňují technické požadavky zvláštních směrnic uvedených v odpovídajícím sloupci přílohy XI.

Tento postup musí být proveden postupem popsaným v příloze V;

b) vícestupňové schválení typu typům základního, nedokončeného nebo dokončeného vozidla, které se shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které splňují při uvážení stupně dokončení typu vozidla technické požadavky odpovídajících zvláštních směrnic uvedených v příloze IV nebo XI.

Tento postup musí být proveden postupem popsaným v příloze XIV;

c) schválení typu systému všem typům vozidel, které se shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které splňují technické požadavky ►M12 odpovídající zvláštní směrnice uvedené v příloze IV nebo XI ◄ ;

d) schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku všem typům konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, které se shodují s údaji v dokumentaci výrobce a které splňují technické požadavky výslovně stanovené ►M12 odpovídající zvláštní směrnicí uvedené v příloze IV nebo XI ◄ .

Při schvalování typu vozidla podle přílohy XI nebo podle čl. 8 odst. 2 písm. c) nebo při schvalování typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku podle přílohy XI nebo podle čl. 8 odst. 2 písm. c), kdy existují omezení nebo odchylky od některých ustanovení odpovídající zvláštní směrnice, je třeba v certifikátu schválení typu zaznamenat tato omezení jeho platnosti i udělené odchylky ►M17 ————— ◄ .

Jestliže údaje v dokumentaci výrobce, které se vztahují k písmenům a), b), c) a d), obsahují ustanovení pro vozidla zvláštního určení podle odpovídajících sloupců přílohy XI a jejích dodatků, musí být tato ustanovení a odchylky rovněž uvedeny v certifikátu schválení typu.

2. Pokud však členský stát zjistí, že vozidlo, systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek, které vyhovují odstavci 1, přesto vážně ohrožují bezpečnost provozu po pozemních komunikacích, může udělení schválení typu odmítnout. Uvědomí o tom neprodleně ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.

3. Každý členský stát vyplní všechny náležité oddíly certifikátu schválení typu (jejich vzory jsou uvedeny v příloze VI této směrnice a v přílohách zvláštních směrnic) pro každý typ vozidla, systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, který je předmětem schvalování typu. Dále vyplní odpovídající části přílohy k certifikátu schválení typu o výsledcích zkoušek (její vzor uvádí příloha VIII) a sestaví nebo ověří obsah seznamu schvalovací dokumentace. Certifikát schválení typu musí být očíslován postupem stanoveným v příloze VII. Vyplněný certifikát s doplňky se zašle žadateli.

4. Pokud schvalovaná konstrukční část nebo samostatný technický celek plní svou funkci nebo má specifické vlastnosti pouze ve spojení s jinými částmi vozidla a z tohoto důvodu je možné ověřit shodu s jedním nebo více požadavky, pouze pokud schvalovaná konstrukční část nebo samostatný technický celek pracují ve spojení s jinými částmi vozidla, skutečnými nebo simulovanými, musí být rozsah schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku odpovídajícím způsobem omezen. Certifikát schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku musí pak uvádět případná omezení jejich užití a musí udávat případné podmínky pro jejich montáž. Dodržení těchto omezení a podmínek musí být v průběhu schvalování typu vozidla ověřováno.

5. Schvalovací orgán členského státu zašle do jednoho měsíce schvalovacím orgánům ostatních členských států kopie certifikátu schválení typu (spolu se všemi jeho přílohami) pro každý typ vozidla, pro který schválení typu udělil, odmítl udělit nebo odejmul.

6. Schvalovací orgán každého členského státu zasílá měsíčně schvalovacím orgánům ostatních členských států seznam (obsahující údaje podle přílohy XIII) schválení typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, která udělil, odmítl udělit nebo odejmul v průběhu daného měsíce. Na žádost schvalovacího orgánu jiného členského státu zašle ihned kopii certifikátu schválení typu nebo schvalovací dokumentace systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku pro každý systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek, kterým bylo schválení typu uděleno, odmítnuto nebo odejmuto.

Článek 5

Změny schválení typu vozidla

1. Členský stát, který udělí schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby byl informován o každé změně údajů uváděných ve schvalovací dokumentaci.

2. Žádost o změnu schválení typu musí být podána výlučně členskému státu, který udělil původní schválení typu.

3. Pokud se v případě schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku změní údaje uvedené ve schvalovací dokumentaci, vydá schvalovací orgán dotyčného členského státu podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího nového vydání; za splnění tohoto požadavku se také považuje vydání sjednocené a aktualizované verze schvalovací dokumentace spolu s podrobným popisem změny.

Při každém vydání revidovaných stránek nebo sjednocené a aktualizované verze musí být současně upraven i seznam schvalovací dokumentace (který se přikládá k certifikátu schválení typu) tak, aby uváděl datum posledních změn nebo datum vydání sjednocené a aktualizované verze.

Byl-li kromě toho změněn jakýkoli údaj na certifikátu schválení typu (s výjimkou jeho příloh) nebo se ode dne uvedeného ve schválení typu změnily požadavky směrnice, považuje se tato změna za „rozšíření“ a schvalovací orgán daného členského státu vydá revidovaný certifikát schválení typu označený číslem rozšíření, který zřetelně uvede důvod rozšíření a datum svého vydání.

Pokud schvalovací orgán příslušného členského státu shledá, že změna schvalovací dokumentace vyžaduje nové zkoušky nebo nová ověření, informuje o tom výrobce a dokumenty uvedené v prvním, druhém a třetím pododstavci vydá, pouze pokud nové zkoušky nebo ověření proběhnou s vyhovujícími výsledky.

4. Pokud se v případě vozidla schváleného jako typ změní údaje, které jsou uváděny ve schvalovací dokumentaci, vydá schvalovací orgán dotyčného členského státu podle potřeby revidované stránky schvalovací dokumentace a na každé revidované stránce zřetelně vyznačí povahu změny a datum jejího nového vydání; za splnění tohoto požadavku se také považuje vydání sjednocené a aktualizované verze schvalovací dokumentace spolu s podrobným popisem změny.

Je-li kromě toho potřebné jakékoli nové přezkoušení nebo byl-li změněn jakýkoli údaj na certifikátu schválení typu (s výjimkou jeho příloh) nebo pokud se ode dne uvedeného ve schválení typu změnily požadavky kterékoli zvláštní směrnice použitelné ke dni, od kterého je zakázáno první uvedení do provozu, považuje se tato změna za „rozšíření“ a schvalovací orgán příslušného členského státu vydá revidovaný certifikát schválení typu označený číslem rozšíření, který zřetelně uvede důvod rozšíření a datum svého vydání.

Pokud schvalovací orgán příslušného členského státu shledá, že změna schvalovací dokumentace vyžaduje nové kontroly, informuje o tom výrobce a dokumenty uvedené v prvním, druhém a třetím pododstavci vydá pouze po vykonání nových kontrol s vyhovujícími výsledky. Všechny revidované dokumenty musí být zaslány všem ostatním schvalovacím orgánům do jednoho měsíce.

5. Je-li zřejmé, že schválení typu vozidla brzy pozbude platnosti, protože jedna nebo více zvláštních směrnic uvedených ve schvalovací dokumentaci pozbývají platnosti nebo protože do části I přílohy IV byla včleněna nová zvláštní směrnice, sdělí to schvalovací orgán členského státu, který schválení typu udělil, nejpozději jeden měsíc před koncem platnosti schválení typu vozidla schvalovacím orgánům ostatních členských států spolu s uvedením data nebo identifikačního čísla posledního vozidla vyrobeného ve shodě se starým certifikátem schválení typu.

6. U kategorií vozidel, kterých se změna požadavků zvláštních směrnic nebo této směrnice netýká, se změna schválení typu nepožaduje.

Článek 6

Prohlášení o shodě

1. Výrobce jako držitel schválení typu vozidla vystaví prohlášení o shodě, jehož vzor je uveden v příloze IX a který musí provázet každé vozidlo, úplné nebo nedokončené, které bylo vyrobeno shodně se schváleným typem. U nedokončeného nebo dokončeného typu vozidla vyplní výrobce pouze ty body strany 2 prohlášení o shodě, které byly v probíhajícím stupni schvalování typu doplněny nebo změněny, a popřípadě připojí k tomuto prohlášení veškerá prohlášení o shodě vydaná v předchozích stupních.

Prohlášení o shodě musí být vyhotoveno tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost jeho padělání. Z tohoto důvodu musí být tištěno na papíru chráněném barevnou grafikou nebo vodotiskem s identifikačním označením výrobce.

2. Členské státy však mohou pro účely zdaňování a registrace, poté co nejméně tři měsíce předem upozorní Komisi a ostatní členské státy, vyžadovat doplnění prohlášení o údaje, které nejsou uvedeny v příloze IX, za podmínky, že tyto údaje jsou výslovně uvedeny ve schvalovací dokumentaci nebo z ní mohou být odvozeny jednoduchým výpočtem.

Členské státy mohou také požadovat, aby prohlášení o shodě podle přílohy IX bylo vyplněno tak, že zdůrazní údaje nezbytné a postačující příslušným vnitrostátním orgánům pro zdaňování a registraci.

3. Výrobce jako držitel schválení typu konstrukční části nebo samostatného technického celku umístí na každou konstrukční část nebo samostatný technický celek vyrobené ve shodě se schváleným typem svou výrobní nebo obchodní značku, označení typu nebo číslo nebo značku schválení typu, pokud to vyžaduje odpovídající zvláštní směrnice. V posledním případě však výrobce podle své volby nemusí výrobní nebo obchodní značku nebo označení typu umístit.

4. Výrobce jako držitel certifikátu schválení typu obsahujícího omezení pro jeho užití podle čl. 4 odst. 4 musí s každou vyrobenou konstrukční částí nebo samostatným technickým celkem poskytnout podrobné informace o těchto omezeních a uvede případné podmínky pro jejich montáž.

Článek 7

Registrace a uvádění do provozu

1. Každý členský stát registruje nová vozidla nebo povolí jejich prodej nebo uvádění do provozu z hlediska jejich konstrukce a funkce, pouze pokud jsou vybavena platným prohlášením o shodě. V případě nedokončených vozidel musí každý členský stát povolit prodej takových vozidel, může však do doby jejich dokončení odmítnout jejich definitivní registraci nebo uvedení do provozu.

2. Každý členský stát povolí prodej nebo uvádění do provozu konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, pouze pokud splňují požadavky odpovídajících zvláštních směrnic a požadavky uvedené v čl. 6 odst. 3 za předpokladu, že se to nevztahuje na konstrukční části a samostatné technické celky určené k užití na vozidlech zcela nebo částečně vyjmutých z oblasti působnosti této směrnice.

3. Pokud členský stát zjistí, že vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky určitého typu představují vážné ohrožení bezpečnosti provozu po pozemních komunikacích, třebaže jsou vybaveny platným prohlášením o shodě nebo jsou řádně označeny, může na dobu nejvýše šesti měsíců odmítnout registrovat taková vozidla nebo zakázat prodej nebo uvedení do provozu takových vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků na svém území. O tomto rozhodnutí neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi a uvede jeho důvody. Pokud členský stát, který udělil schválení typu, popírá jemu oznámené ohrožení bezpečnosti provozu po pozemních komunikacích, usilují dotyčné členské státy o urovnání sporu. Komise je průběžně informována a v případě potřeby uskuteční vhodná jednání s cílem dosáhnout urovnání sporu.

Článek 8

Výjimky a alternativní postupy

1. Požadavky čl. 7 odst. 1 se nevztahují na

— vozidla určená k užití v ozbrojených složkách, civilní ochraně, požární službě a ve službách odpovídajících za udržování veřejného pořádku,

— vozidla schválená jako typ podle odstavce 2.

2. Na žádost výrobce může každý členský stát osvobodit od uplatňování jednoho nebo více ustanovení jedné nebo více zvláštních směrnic:

a) Vozidla vyráběná v malých sériích

V tomto případě musí být počet vozidel určité rodiny typů, které jsou v daném členském státě každoročně registrovány, prodávány nebo nově uváděny do provozu, omezen nejvýše na počet jednotek uvedený v příloze XII. Členské státy zašlou každý rok Komisi seznam takových schválení typu. Členský stát, který udělí takové schválení typu, zašle schvalovacím orgánům ostatních členských států označeným výrobcem kopii certifikátu schválení typu a jeho příloh s uvedením povahy výjimek, které byly uděleny. Tyto státy musí do tří měsíců rozhodnout, zda a pro kolik jednotek přijmou schválení typu pro registraci vozidel na svém území. Pro schválení typu udělená podle tohoto písmene se požadavky článků 3, 4, 5, 6, 10 a 11 použijí, pouze pokud to schvalovací orgán považuje za odpovídající. Kdykoli jsou uděleny výjimky podle tohoto písmene, může členský stát požadovat splnění jiných odpovídajících předpisů;

b) Vozidla z výběhu série

1. V ►M12 ————— ◄ mezích podle přílohy XII části B a po omezenou dobu mohou členské státy registrovat nebo povolit uvedení do provozu nových vozidel shodných s typem vozidla, jehož schválení typu již pozbylo platnosti podle čl. 5 odst. 5.

Toto ustanovení se vztahuje pouze na vozidla, která

— se nacházela na území Evropského společenství a

— byla doprovázena platným prohlášením o shodě vystaveným v době,

kdy bylo schválení typu dotyčného vozidla ještě platné, ale vozidlo bylo registrováno nebo uvedeno do provozu až poté, co toto schválení typu pozbylo platnosti.

Tato možnost se omezuje na dobu 12 měsíců pro úplná vozidla a na dobu 18 měsíců pro vozidla dokončená ode dne, ke kterému schválení typu pozbylo platnosti.

2. Aby mohl být bod 1 použit na jeden nebo více typů dané kategorie, musí výrobce podat při uvádění takových typů vozidel do provozu žádost příslušnému orgánu každého členského státu, kterého se to týká. Žádost musí uvádět technické nebo ekonomické důvody, na kterých je založena.

Tyto členské státy rozhodnou do tří měsíců, zda a jaký počet celků daného typu vozidla povolí k registraci na svém území.

Každý členský stát, kterého se uvádění do provozu takového typu týká, zajistí, aby výrobce dodržoval přílohu XII část B.

Členské státy sdělí každý rok Komisi seznam udělených výjimek.

c) Vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky, které vzhledem ke zvláštním použitým technickým řešením nebo koncepcím nemohou plnit jeden nebo více požadavků jedné nebo více zvláštních směrnic

V tomto případě může členský stát udělit schválení typu s platností omezenou na své vlastní území; do jednoho měsíce od takového rozhodnutí musí zaslat kopii certifikátu schválení typu a jeho příloh schvalovacím orgánům ostatních členských států a Komisi. Současně podá Komisi žádost o oprávnění udělit schválení typu podle této směrnice. Tato žádost musí být doložena dokumentací obsahující tyto údaje:

— důvody, proč dotyčná technická řešení nebo koncepce brání vozidlu, konstrukční části nebo samostatnému technickému celku ve splnění požadavků jedné nebo více odpovídajících zvláštních směrnic,

— popis oblastí ochrany bezpečnosti a životního prostředí, kterých se neplnění požadavků týká, a přijatých opatření,

— popis zkoušek a jejich výsledků, které dokládají, že je zajištěna alespoň minimální úroveň ochrany bezpečnosti a životního prostředí, která je dána požadavky jedné nebo více odpovídajících zvláštních směrnic,

— návrhy změn odpovídajících zvláštních směrnic nebo popřípadě návrhy nových zvláštních směrnic.

Komise předloží do tří měsíců ode dne, kdy celou dokumentaci obdrží, návrh rozhodnutí výboru uvedeného v článku 13. Komise rozhodne postupem podle článku 13, zda členskému státu povolí nebo nepovolí, aby udělil schválení typu podle této směrnice.

Pouze žádost o udělení schválení typu a návrh rozhodnutí se členským státům předávají v jejich jazyce nebo jazycích, avšak členské státy mohou požadovat všechny části dokumentace v původním jazyce jako nezbytný předpoklad k tomu, aby bylo přijato rozhodnutí postupem podle článku 13.

Je-li přijato rozhodnutí, kterým se žádost schvaluje, může členský stát udělit schválení typu podle této směrnice. V tom případě musí rozhodnutí také stanovit případná omezení jeho platnosti (např. na dobu určitou). V žádném případě nesmí být doba platnosti schválení typu kratší než 36 měsíců.

Pokud byly určité zvláštní směrnice přizpůsobeny technickému pokroku tak, že vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky, kterým byla udělena schválení typu podle tohoto písmene, jsou v souladu s pozměňovacími směrnicemi, přemění členské státy taková schválení typu na běžná schválení typu s tím, že poskytnou potřebné úlevy na potřebnou dobu, např. k tomu, aby výrobci změnili označení schválení typu na konstrukčních částech. Tento postup zahrne vypuštění veškerých odkazů na omezení nebo na odchylky ►M17 ————— ◄ .

Pokud nebyla přijata opatření nezbytná k úpravě zvláštních směrnic, je možné prodloužit platnost schválení typu udělených podle tohoto písmene dalším rozhodnutím přijatým postupem podle článku 13 na žádost členského státu, který udělil schválení typu.

3. Certifikáty schválení typu vydané podle odstavce 2, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze VI, nesmějí být opatřeny záhlavím „Certifikát EHS schválení typu vozidla“, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písmenu c), pokud Komise schválila zprávu.

Článek 9

Přijímání rovnocenných schválení typu

1. Na návrh Komise může Rada kvalifikovanou většinou uznat v rámci mnohostranných nebo dvoustranných dohod Společenství se třetími zeměmi rovnocennost podmínek nebo předpisů pro schvalování typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků stanovených podle této směrnice s postupy stanovenými mezinárodními předpisy nebo předpisy třetích zemí.

2. Uznává se rovnocennost mezinárodních předpisů uvedených v části II přílohy IV s odpovídajícími zvláštními směrnicemi. Schvalovací orgány členských států přijímají schválení typu podle těchto předpisů a případně i odpovídající značky schválení typu místo odpovídajících schválení typu nebo značek schválení typu podle rovnocenných zvláštních směrnic. Uvedené mezinárodní předpisy jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 10

Opatření pro shodnost výroby

1. Členský stát, který udělí schválení typu, přijme pro takové schválení typu opatření stanovená v příloze X, aby ověřil, popřípadě ve spolupráci se schvalovacími orgány jiných členských států, že byla přijata nezbytná opatření k zajištění shody vyráběných vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem.

2. Členský stát, který udělil schválení typu, přijme pro takové schválení typu opatření stanovená v příloze X, aby ověřil, zda jsou opatření uvedená v odstavci 1 nadále odpovídající a zda se vyráběná vozidla, systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky nadále shodují se schváleným typem. ►M12 Ověřování, že se výrobky shodují se schváleným typem, se omezuje na postupy stanovené v bodech 2 a 3 přílohy X a ve zvláštních směrnicích, které takové zvláštní požadavky obsahují. ◄

Článek 11

Neshodnost se schváleným typem

1. Neshodnost se schváleným typem nastane, jestliže jsou shledány odchylky od údajů uvedených v certifikátu schválení typu nebo ve schvalovací dokumentaci, jež nebyly členským státem, který schválení typu udělil, povoleny podle čl. 5 odst. 3 nebo 4. Vozidlo se nepovažuje za odlišné od schváleného typu, pokud jsou v zvláštních směrnicích připuštěny tolerance a vozidlo tyto tolerance dodržuje.

2. Pokud členský stát, který udělil schválení typu, zjistí, že se vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou schválení typu neshodují s typem, který dotyčný členský stát schválil, přijme nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shodnost vyráběných vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem. O přijatých opatřeních, která mohou vést až k odejmutí schválení typu, uvědomí schvalovací orgán takového členského státu schvalovací orgány ostatních členských států.

3. Pokud některý členský stát prokáže, že se vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky vybavené prohlášením o shodě nebo opatřené značkou schválení typu neshodují s typem, který byl schválen, může požádat členský stát, který schválení typu udělil, aby ověřil, zda se jednotlivá vozidla, konstrukční části nebo samostatné technické celky ve výrobě shodují se schváleným typem. Toto ověření proběhne do šesti měsíců ode dne podání žádosti.

4. V případě

— schválení typu vozidla, kdy neshodnost vozidla vznikla výlučně neshodností systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, nebo

— vícestupňového schválení typu, kdy neshodnost dokončeného vozidla vznikla výlučně neshodností systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku tvořících část nedokončeného vozidla nebo neshodností samotného nedokončeného vozidla,

požádá schvalovací orgán členské státy, které udělily schválení typu pro dotyčné systémy, konstrukční části, samostatné technické celky nebo nedokončená vozidla, aby přijaly nezbytná opatření, aby byla znovu zajištěna shoda vyráběných vozidel se schváleným typem. Tato opatření musí být přijata co nejdříve a v každém případě do šesti měsíců ode dne podání žádosti, v případě potřeby ve spolupráci se žádajícím členským státem. Je-li zjištěna neshodnost, přijmou schvalovací orgány členského státu, který udělil schválení typu pro systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek nebo nedokončené vozidlo, opatření uvedená v odstavci 2.

5. Schvalovací orgány členských států se do jednoho měsíce vzájemně informují o každém odejmutí schválení typu s uvedením důvodů.

6. Pokud členský stát, který udělil schválení typu, popírá závadu ve shodnosti, o které byl uvědoměn, usilují dotyčné členské státy o urovnání sporu. Průběžně o tom informují Komisi. V případě potřeby uskuteční Komise vhodná jednání s cílem dosáhnout urovnání sporu.

Článek 12

Oznámení rozhodnutí a opravných prostředků

Veškerá rozhodnutí o odmítnutí nebo odejmutí schválení typu, odmítnutí registrace nebo zákazu prodeje, učiněná na základě přepisů přijatých k provedení této směrnice, musí být podrobně odůvodněna. Rozhodnutí se oznamuje dotčené osobě s uvedením možnosti podat opravné prostředky, které jsou jí podle platných právních předpisů členských států k dispozici, a o lhůtách pro jejich podání.

Článek 13

Přizpůsobování příloh

▼M19

1. Komisi je nápomocen výbor s názvem „výbor pro přizpůsobování technickému pokroku“.

2. Veškeré změny potřebné k přizpůsobení

— příloh této směrnice nebo

— ustanovení zvláštních směrnic, pokud v nich není stanoveno jinak,

se přijímají postupem podle odstavce 3. Tento postup se použije i při zavádění ustanovení týkajících se schvalování typu samostatných technických celků do zvláštních směrnic.

▼M19

3. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES ( 4 )

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4. Pokud Rada na návrh Komise přijme novou zvláštní směrnici, přijme na základě téhož návrhu i odpovídající změny dotčených příloh této směrnice.

5. Přijme-li Komise změny některé zvláštní směrnice, přijme na základě těchto změn vhodné změny odpovídajících příloh této směrnice.

▼M19

6. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 14

Oznamování schvalovacích orgánů a technických zkušeben

1. Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům názvy a adresy

— schvalovacích orgánů a popřípadě oblastí jejich působnosti a

— jimi schválených technických zkušeben s uvedením, pro které zkušební postupy tyto zkušebny schválily. Oznámené technické zkušebny musí splňovat harmonizované normy pro práci zkušebních laboratoří (EN 45001) s následujícími podmínkami:

—

i) výrobce nesmí být schválen jako technická zkušebna, pokud to zvláštní směrnice výslovně nepřipouští,

ii) pro účely této směrnice se nepovažuje za výjimku, pokud technická zkušebna užívá se souhlasem schvalovacího orgánu vybavení z vnějšího zdroje.

2. U oznámené zkušebny se předpokládá, že splňuje harmonizovanou normu, avšak Komise může požádat členský stát, aby to prokázal.

Zkušebny třetí země mohou být oznámeny jako určené technické zkušebny pouze v rámci dvoustranné nebo mnohostranné dohody mezi Společenstvím a danou třetí zemí.

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha I	Úplný soupis informací k ES schválení typu vozidla
Příloha II	Definice kategorií vozidel a typů vozidel
Příloha III	Informační dokument k ES schválení typu vozidla
Příloha IV	Soupis požadavků pro ES schválení typu vozidla
Příloha V	Postupy při ES schvalování typu vozidla
Příloha VI	Certifikát ES schválení typu vozidla
Příloha VII	Systém číslování certifikátů ES schválení typu
Příloha VIII	Výsledky zkoušek
Příloha IX	ES prohlášení o shodě
Příloha X	Postupy zajištění shodnosti výroby
Příloha XI	Druhy vozidel zvláštního určení a pro ně platná ustanovení
Příloha XII	Omezení malých sérií a výběhu série
Příloha XIII	Seznam ES schválení typu vydaných podle zvláštních směrnic
Příloha XIV	Postupy, které je třeba dodržet při vícestupňovém ES schvalování typu
Příloha XV	Prohlášení o původu vozidla — Prohlášení výrobce základního/nedokončeného vozidla kategorie jiné než M1

PŘÍLOHA I a

►(1) M24

►(2) M18

►(1) M21

►(2) M23

►(2) M20

►(2) M27

PŘÍLOHA II

DEFINICE KATEGORIÍ VOZIDEL A TYPŮ VOZIDEL

A. DEFINICE KATEGORIE VOZIDLA

Kategorie vozidel jsou definovány podle následující klasifikace:

(Pokud je v následujících definicích odkaz na „maximální hmotnost“, znamená to „maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla“ podle bodu 2.8 přílohy I.)

Kategorie M

Motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob.

Kategorie M1

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob, s nejvýše osmi sedadly kromě sedadla řidiče.

Kategorie M2

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob, s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče a s maximální hmotností nepřevyšující 5 t.

Kategorie M3

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu osob, s více než osmi sedadly kromě sedadla řidiče a s maximální hmotností vyšší než 5 t.

Druhy karoserie a kodifikace týkající se vozidel kategorie M jsou definovány v bodu 1 (vozidla kategorie M1) a v bodu 2 (vozidla kategorií M2 a M3) části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

Kategorie N

Motorová vozidla s nejméně čtyřmi koly konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů.

Kategorie N1

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 t.

Kategorie N2

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů s maximální hmotností vyšší než 3,5 t, ale nepřevyšující 12 t.

Kategorie N3

Vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů s maximální hmotností vyšší než 12 t.

U tažného vozidla, které je konstruováno pro spojení s návěsem nebo přívěsem s nápravami uprostřed, se pro klasifikaci vozidla uvažuje hmotnost tažného vozidla ve stavu připraveném k jízdě zvětšená o hmotnost odpovídající maximální statické svislé tíze přenášené na tažné vozidlo návěsem nebo přívěsem s nápravami uprostřed, a popřípadě o nejvyšší hmotnost nákladu tažného vozidla.

Druhy karoserie a kodifikace týkající se vozidel kategorie N jsou definovány v bodu 3 části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

Kategorie O

Přípojná vozidla (včetně návěsů).

Kategorie O1

Přípojná vozidla s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 t.

Kategorie O2

Přípojná vozidla s maximální hmotností vyšší než 0,75 t, ale nepřevyšující 3,5 t.

Kategorie O3

Přípojná vozidla s maximální hmotností vyšší než 3,5 t, ale nepřevyšující 10 t.

Kategorie O4

Přípojná vozidla s maximální hmotností převyšující 10 t.

U návěsu nebo u přívěsu s nápravami uprostřed se jako maximální hmotnost pro klasifikaci přípojného vozidla uvažuje hmotnost odpovídající svislé statické tíze přenášené na vozovku nápravou nebo nápravami plně naloženého návěsu nebo přívěsu s nápravami uprostřed připojeného k tažnému vozidlu.

Druhy karoserie a kodifikace týkající se vozidel kategorie O jsou definovány v bodu 4 části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

TERÉNNÍ VOZIDLA (PÍSMENNÁ ZNAČKA G)

4.1

Vozidla kategorie N1 s maximální hmotností nepřevyšující 2 t a vozidla kategorie M1 se pokládají za terénní vozidla, pokud mají:

— nejméně jednu přední nápravu a nejméně jednu zadní nápravu konstruovanou pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen,

— nejméně jeden uzávěr diferenciálu nebo nejméně jedno zařízení, kterým se dosáhne podobného účinku, a pokud činí vypočtená stoupavost samotného vozidla nejméně 30 %.

Z následujících šesti požadavků musí být dále splněno nejméně pět:

— přední nájezdový úhel nejméně 25° stupňů,

— zadní nájezdový úhel nejméně 20° stupňů,

— přechodový úhel nejméně 20° stupňů,

— světlá výška pod přední nápravou nejméně 180 mm,

— světlá výška pod zadní nápravou nejméně 180 mm,

— světlá výška mezi nápravami nejméně 200 mm.

4.2

Vozidla kategorie N1 s maximální hmotností převyšující 2 t nebo vozidla kategorie N2, M2 nebo M3 s maximální hmotností nepřevyšující 12 t se považují za terénní vozidla, pokud jsou všechna jejich kola konstruována pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo pokud jsou splněny následující tři požadavky:

— nejméně jedna přední náprava a nejméně jedna zadní náprava jsou konstruované pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen,

— vozidla jsou vybavena nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo nejméně jedním zařízením s podobným účinkem,

— vypočtená stoupavost pro samotné vozidlo činí nejméně 25 %.

4.3

Vozidla kategorie M3 s maximální hmotností převyšující 12 t nebo vozidla kategorie N3 se považují za terénní vozidla, pokud jsou všechna jejich kola konstruována pro současný pohon, včetně vozidel, u nichž může být pohon jedné nápravy odpojen, nebo pokud jsou splněny následující požadavky:

— nejméně polovina kol je poháněna,

— vozidlo je vybaveno nejméně jedním uzávěrem diferenciálu nebo zařízením s obdobným účinkem,

— vypočtená stoupavost pro samotné vozidlo činí nejméně 25 %,

z následujících šesti požadavků jsou splněny nejméně čtyři:

— přední nájezdový úhel nejméně 25° stupňů,

— zadní nájezdový úhel nejméně 25° stupňů,

— přechodový úhel nejméně 25° stupňů,

— světlá výška pod přední nápravou nejméně 250 mm,

— světlá výška mezi nápravami nejméně 300 mm,

— světlá výška pod zadní nápravou nejméně 250 mm.

4.4

Zatížení a podmínky ověření.

4.4.1

Vozidla kategorie N1 o maximální hmotnosti nepřevyšující 2 t a vozidla kategorie M1 musí být v provozním stavu, a to s chladicí kapalinou, mazivy, palivem, nářadím, náhradním kolem a s řidičem (viz vysvětlivka (o) v příloze I).

4.4.2

Jiné automobily, než které jsou uvedeny v bodě 4.4.1, musí být naloženy na maximální technicky přípustnou hmotnost podle výrobce.

4.4.3

Požadovaná stoupavost (25 % a 30 %) se ověří jednoduchým výpočtem. Ve výjimečných případech však může technická zkušebna požadovat předložení vozidla daného typu pro ověření zkouškou.

4.4.4

Při ověřování předního a zadního nájezdového úhlu se neuvažuje zařízení na ochranu proti podjetí vozidel.

4.5

Definice a výkresy světlých výšek (definice předního nájezdového úhlu, zadního nájezdového úhlu a přechodového úhlu viz vysvětlivky(na), (nb) a (nc) v příloze I).

4.5.1

„Světlou výškou mezi nápravami“ se rozumí nejkratší vzdálenost mezi rovinou vozovky a nejnižším pevným bodem vozidla. Sdružené nápravy se pokládají za jedinou nápravu.

4.5.2

„Světlou výškou pod nápravou“ se rozumí výška, kterou má nad základnou vrchol kruhového oblouku procházejícího středem stop kol jedné nápravy na vozovce (při dvojité montáži kol se uvažují vnitřní kola) a dotýkajícího se nejnižšího bodu vozidla mezi koly.

Žádná pevná část vozidla nesmí zasahovat do šrafovaného pole na výkresu. V případě potřeby se uvádí světlá výška pod několika nápravami podle jejich pořadí, například 280/250/250.

4.6	Kombinované označení Písmeno G se kombinuje s písmenem M nebo N. Například vozidlo kategorie N1 vhodné k terénnímu provozu se označí jako N1G.

„Vozidly zvláštního určení“ se rozumějí vozidla kategorie M, N nebo O pro dopravu cestujících nebo nákladů a k výkonu zvláštních funkcí, k nimž je potřebné zvláštní uspořádání karoserie nebo výstroje.

5.1

„Obytným automobilem“ se rozumí vozidlo zvláštního určení kategorie M vyrobené k obytným účelům, které má alespoň následující zařízení:

— sedadla a stůl,

— uspořádání pro spaní, které může být vytvořeno ze sedadel,

— zařízení pro vaření,

— skladové prostory.

Toto zařízení musí být pevně upevněno v obytném prostoru; stůl však může být snadno odstranitelný.

5.2	„Pancéřovanými vozidly“ se rozumějí vozidla určená k ochraně přepravovaných cestujících nebo zboží a splňující svým pancéřováním požadavky ochrany před střelami.

5.3	„Sanitními automobily“ se rozumějí motorová vozidla kategorie M určená k dopravě nemocných nebo raněných osob, která mají k takovým účelům zvláštní výstroj.

5.4	„Pohřebními automobily“ se rozumějí motorová vozidla určená k dopravě zemřelých osob, která mají k takovým účelům zvláštní výstroj.

5.5	„Obytnými přívěsy“ se rozumějí přívěsy podle normy ISO 3833-1977, bod 3.2.1.3.

5.6	„Automobilovými jeřáby“ se rozumějí vozidla zvláštního určení kategorie N3, která nejsou určena pro převoz nákladů a jsou vybavena jeřábem se zatěžovacím momentem rovným 400 Nm nebo vyšším.

5.7	„Jinými vozidly zvláštního určení“ se rozumějí vozidla podle definice v bodu 5 kromě těch vozidel, která jsou uvedena v bodech 5.1 až 5.6.

Kódy pro „vozidla zvláštního určení“ jsou stanoveny v bodě 5 části C této přílohy a slouží k účelům v ní uvedeným.

B. DEFINICE TYPU VOZIDLA

Pro účely kategorie M1:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— výrobce,

— označení typu od výrobce,

— zásadní koncepční a konstrukční znaky:

—

— podvozek/podlahová část (zřejmé a základní rozdíly),

— hnací jednotka (spalovací/elektrická/hybridní).

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— druh karoserie (např. sedan, se zkosenou zádí, kupé, kabriolet, kombi, víceúčelové vozidlo),

— hnací jednotka:

—

— pracovní princip (viz bod 3.2.1.1 přílohy III),

— počet a uspořádání válců,

— rozdíl výkonu větší než 30 % (nejvyšší výkon je více než 1,3násobkem nejnižšího výkonu),

— rozdíl v objemu válců větší než 20 % (největší objem je více než 1,2násobkem nejmenšího objemu),

— hnací nápravy (počet, umístění, propojení),

— řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci podle požadavků v příloze VIII.

V jedné verzi není možno kombinovat více údajů k následujícím parametrům:

— maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla,

— objem motoru,

— maximální netto výkon,

— typ převodovky a počet rychlostních stupňů,

— maximální počet míst k sedění podle definice v příloze II části C.

Pro účely kategorií M2 a M3:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— výrobce,

— označení typu od výrobce,

— kategorie,

— zásadní koncepční a konstrukční znaky:

—

— podvozek/samonosná karoserie, jednopodlažní/dvoupodlažní, konstrukce tuhá/kloubová (zřejmé a základní rozdíly),

— počet náprav,

— hnací jednotka (spalovací/elektrická/hybridní).

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— třída podle definice ve směrnici 2001/85/ES „Autobusy a autokary“ (pouze u úplných vozidel),

— stupeň stavby (například úplný/nedokončený),

— hnací jednotka:

—

— pracovní princip (viz bod 3.2.1.1 přílohy III),

— počet a uspořádání válců,

— rozdíl výkonu větší než 50 % (nejvyšší výkon je více než 1,5násobkem nejnižšího výkonu),

— rozdíl v objemu válců větší než 50 % (největší objem je více než 1,5násobkem nejmenšího objemu),

— umístění (vpředu, uprostřed, vzadu),

— rozdíl maximální přípustné hmotnosti větší než 20 % (nejvyšší maximální přípustná hmotnost je více než 1,2násobkem nejnižší maximální přípustné hmotnosti),

— hnací nápravy (počet, umístění, propojení),

— řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci podle požadavků v příloze VIII.

Pro účely kategorií N1, N2 a N3:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— výrobce,

— označení typu od výrobce,

— kategorie,

— zásadní koncepční a konstrukční znaky:

—

— podvozek/podlahová část (zřejmé a základní rozdíly),

— počet náprav,

— hnací jednotka (spalovací/elektrická/hybridní).

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— koncepce konstrukce (plošinový nákladní automobil/sklápěč/cisternový automobil/tahač návěsu) (pouze u úplných vozidel),

— stupeň stavby (například úplný/nedokončený),

— hnací jednotka:

—

— pracovní princip (viz bod 3.2.1.1 přílohy III),

— počet a uspořádání válců,

— rozdíl výkonu větší než 50 % (nejvyšší výkon je více než 1,5násobkem nejnižšího výkonu),

— rozdíl v objemu válců větší než 50 % (největší objem je více než 1,5násobkem nejmenšího objemu),

— rozdíl maximální přípustné hmotnosti větší než 20 % (nejvyšší maximální přípustná hmotnost je více než 1,2násobkem nejnižší maximální přípustné hmotnosti),

— hnací nápravy (počet, umístění, propojení),

— řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci podle požadavků v příloze VIII.

Pro účely kategorií O1, O2 a O3:

„Typ“ je tvořen vozidly, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— výrobce,

— označení typu od výrobce,

— kategorie,

— zásadní koncepční a konstrukční znaky:

—

— podvozek/samonosná konstrukce (zřejmé a základní rozdíly),

— počet náprav,

— přívěs/návěs/přívěs s nápravami uprostřed,

— druh brzdového systému (například nebrzděno/nájezdová brzda/brzda s posilovačem.

„Variantou“ typu se rozumějí vozidla jednoho typu, která jsou shodná alespoň v následujících zásadních hlediscích:

— stupeň stavby (například úplný/nedokončený),

— druh karoserie (například obytná/plošinová/cisternová) (jen u úplných/dokončených vozidel),

— rozdíl maximální přípustné hmotnosti větší než 20 % (nejvyšší maximální přípustná hmotnost je více než 1,2násobkem nejnižší maximální přípustné hmotnosti),

— řízené nápravy (počet a umístění).

„Verzí“ varianty se rozumějí vozidla, která jsou tvořena kombinací bodů uvedených ve schvalovací dokumentaci.

5.	Pro všechny kategorie: Plná identifikace vozidla jen z označení typu, varianty a verze musí odpovídat jediné přesné definici všech technických vlastností požadovaných pro uvedení vozidla do provozu.

C. DEFINICE DRUHU KAROSERIE

(pouze pro úplná/dokončená vozidla)

Druhy karoserie v příloze I, v bodu 9.1 části I přílohy III a v bodu 37 přílohy IX se označí následujícími kódy:

Osobní automobily (M1)

AA Sedan

Norma ISO 3833-1977 bod 3.1.1.1, zahrnuje ale také vozidla s více než čtyřmi bočními okny.

AB Se zkosenou zádí

Sedan (AA) se zkosením v zadní části vozidla

AC Kombi

Norma ISO 3833-1977 bod 3.1.1.4 (dodávkový automobil)

AD Kupé

Norma ISO 3833-1977 bod 3.1.1.5

AE Kabriolet

Norma ISO 3833-1977 bod 3.1.1.6

AF Víceúčelové vozidlo

Motorové vozidlo jiné než uvedené pod AA až AE a určené k dopravě cestujících a jejich zavazadel nebo zboží v jediném oddělení. Pokud však takové vozidlo splňuje obě následující podmínky:

a) počet míst k sedění kromě sedadla řidiče nepřesahuje šest;

„místo k sedění“ je takové místo, na kterém je vozidlo vybaveno „dostupnými“ kotevními úchyty sedadel;

„dostupnými“ se rozumějí takové kotevní úchyty, které lze použít. Aby nemohly být některé kotevní úchyty „dostupné“, musí výrobce jejich užití fyzicky zabránit, například přivařením krycích desek nebo montáží podobných trvalých krytů, které nemohou být odstraněny běžně dostupným nářadím;

b) P — (M + N × 68) >N × 68,

kde

maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla v kg,

provozní hmotnost v kg,

počet míst k sedění kromě sedadla řidiče,

nepovažuje se takové vozidlo za vozidlo kategorie M1.

Motorová vozidla kategorie M2 nebo M3

Vozidla třídy I (viz směrnice 2001/85/ES „Autobusy a autokary“)

CA	Jednopodlažní

CB	Dvojpodlažní

CC	Kloubové jednopodlažní

CD	Kloubové dvojpodlažní

CE	Nízkopodlažní jednopodlažní

CF	Nízkopodlažní dvojpodlažní

CG	Kloubové nízkopodlažní jednopodlažní

CH	Kloubové nízkopodlažní dvojpodlažní

Vozidla třídy II (viz směrnice 2001/85/ES „Autobusy a autokary“)

CI	Jednopodlažní

CJ	Dvojpodlažní

CK	Kloubové jednopodlažní

CL	Kloubové dvojpodlažní

CM	Nízkopodlažní jednopodlažní

CN	Nízkopodlažní dvojpodlažní

CO	Kloubové nízkopodlažní jednopodlažní

CP	Kloubové nízkopodlažní dvojpodlažní

Vozidla třídy III (viz směrnice 2001/85/ES „Autobusy a autokary“)

CQ	Jednopodlažní

CR	Dvojpodlažní

CS	Kloubové jednopodlažní

CT	Kloubové dvojpodlažní

Vozidla třídy A (viz směrnice 2001/85/ES „Autobusy a autokary“)

CU	Jednopodlažní

CV	Nízkopodlažní jednopodlažní

Vozidla třídy B (viz směrnice 2001/85/ES „Autobusy a autokary“)

CWJednopodlažní

otorová vozidla kategorie N

BA	Nákladní automobil	Viz směrnice 97/27/ES „Hmotnosti a rozměry určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel“, příloha I bod 2.1.1.
BB	Skříňový automobil	Nákladní automobil s kabinou integrovanou do karoserie.
BC	Tahač návěsu	Viz směrnice 97/27/ES „Hmotnosti a rozměry určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel“, příloha I bod 2.1.1.
BD	Tahač přívěsu (silniční traktor)	Viz směrnice 97/27/ES „Hmotnosti a rozměry určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel“, příloha I bod 2.1.1.

— Jestliže však vozidlo definované jako BB s technicky přípustnou maximální hmotností nepřevyšující3 500 kg

—

— má více než šest míst k sedění kromě sedadla řidiče

— nebo

— splňuje obě následující podmínky:

—

a) počet míst k sedění kromě sedadla řidiče nepřekračuje šest a

b) P — (M+N × 68) ≤ N × 68,

— nepovažuje se takové vozidlo za vozidlo kategorie N.

— Jestliže však vozidlo definované jako BA, BB s technicky přípustnou maximální hmotností převyšující 3 500 kg, BC nebo BD splňuje nejméně jednu z následujících podmínek:

—

a) počet míst k sedění kromě místa řidiče překračuje osm nebo

b) P — (M + N × 68) ≤ N × 68,

— nepovažuje se takové vozidlo za vozidlo kategorie N.

Pro definice „místa k sedění“, P, M a N viz bod 1 části C této přílohy.

Vozidla kategorie O

DA	Návěs	Viz směrnice 97/27/ES „Hmotnosti a rozměry určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel“, příloha I bod 2.1.2.
DB	Přívěs	Viz směrnice 97/27/ES „Hmotnosti a rozměry určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel“, příloha I bod 2.2.3.
DC	Přívěs s nápravami uprostřed	Viz směrnice 97/27/ES „Hmotnosti a rozměry určitých kategorií motorových vozidel a jejich přípojných vozidel“, příloha I bod 2.2.4.

Vozidla zvláštního určení

SA	Obytné automobily	Viz příloha II část A bod 5.1.
SB	Pancéřovaná vozidla	Viz příloha II část A bod 5.2.
SC	Sanitní automobily	Viz příloha II část A bod 5.3.
SD	Pohřební automobily	Viz příloha II část A bod 5.4.
SE	Obytné přívěsy	Viz příloha II část A bod 5.5.
SF	Mobilní jeřáby	Viz příloha II část A bod 5.6.
SG	Ostatní vozidla zvláštního určení	Viz příloha II část A bod 5.7.

PŘÍLOHA III

►(1) M24

PŘÍLOHA IV

SOUPIS POŽADAVKŮ PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA

ČÁST I

Předmět

Číslo směrnice

Odkaz na Úřední věstník

Vztahuje se na

1. Hladiny akustického tlaku

70/157/EHS

L 42, 23.2.1970, s. 16

2. Emise znečišťujících látek

70/220/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 1

3. Palivové nádrže/ochrana proti podjetí zezadu

70/221/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 23

x (1)

4. Umístění zadní registrační tabulky

70/222/EHS

L 76, 6.4.1970, s. 25

5. Mechanismy řízení

70/311/EHS

L 133, 18.6.1970, s. 10

6. Dveře

70/387/EHS

L 176, 10.8.1970, s. 5

7. Zvuková výstražná zařízení

70/388/EHS

L 176, 10.8.1970, s. 12

▼M21

8. Zařízení pro nepřímý výhled

2003/97/ES

L 25, 29. 1. 2004

9. Brzdová zařízení

71/320/EHS

L 202, 6.9.1971, s. 37

10. Potlačení vysokofrekvenčního rušení

72/245/EHS

L 152, 6.7.1972, s. 15

11. Kouř vznětových motorů

72/306/EHS

L 190, 20.8.1972, s. 1

12. Vnitřní výčnělky

74/60/EHS

L 38, 11.2.1974, s. 2

13. Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla

74/61/EHS

L 38, 11.2.1974, s. 22

14. Mechanismus řízení při nárazu

74/297/EHS

L 165, 20.6.1974, s. 16

15. Pevnost sedadel

74/408/EHS

L 221, 12.8.1974, s. 1

16. Vnější výčnělky

74/483/EHS

L 256, 2.10.1974, s. 4

17. Zpětný chod a rychloměrné zařízení

75/443/EHS

L 196, 26.7.1975, s. 1

18. Povinné štítky

76/114/EHS

L 24, 30.1.1976, s. 1

19. Kotevní úchyty bezpečnostních pásů

76/115/EHS

L 24, 30.1.1976, s. 6

20. Montáž zařízení pro osvětlení a světelné signalizace

76/756/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 1

21. Odrazky

76/757/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 32

22. Svítilny doplňkové obrysové, přední obrysové, zadní obrysové, brzdové, boční obrysové, denní

76/758/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 54

23. Směrové svítilny

76/759/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 71

24. Svítilny zadní registrační tabulky

76/760/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 85

25. Světlomety (včetně žárovek)

76/761/EHS

L 262, 27.9.1976, s. 96

26. Přední mlhové světlomety

76/762/EHS

L 262, 27.9.1976, s.122

27. Odtahové úchyty

77/389/EHS

L 145, 13.6.1977, s. 41

28. Zadní mlhové svítilny

77/538/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 60

29. Zpětné světlomety

77/539/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 72

30. Parkovací svítilny

77/540/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 83

31. Bezpečnostní pásy

77/541/EHS

L 220, 29.8.1977, s. 95

32. Pole výhledu

77/649/EHS

L 267, 19.10.1977, s. 1

33. Označení ovládačů

78/316/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 3

34. Odmrazování/odmlžování

78/317/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 27

(2)

35. Ostřikovače/stírače

78/318/EHS

L 81, 28.3.1978, s. 49

(3)

36. Systémy vytápění

2001/56/ES

L 292, 9.11.2001, s. 21

37. Kryty kol

78/549/EHS

L 168, 26.6.1978, s. 45

38. Opěrky hlavy

78/932/EHS

L 325, 20.11.1978, s. 1

▼M22

39. Emise CO2/spotřeba paliva

80/1268/EHS

L 375, 31.12.1980, s. 36

40. Výkon motoru

80/1269/EHS

L 375, 31.12.1980, s. 46

41. Emise vznětových motorů

88/77/EHS

L 36, 9.2.1988, s. 33

42. Boční ochrana

89/297/EHS

L 124, 5.5.1989, s. 1

43. Systémy proti rozstřiku

91/226/EHS

L 103, 24.4.1991, s. 5

44. Hmotnosti a rozměry (osobní automobily)

92/21/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 1

45. Bezpečnostní zasklení

92/22/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 11

46. Pneumatiky

92/23/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 95

47. Omezovače rychlosti

92/24/EHS

L 129, 14.5.1992, s. 154

48. Hmotnosti a rozměry (jiná vozidla než podle bodu 44)

97/27/ES

L 233, 28.8.1997, s. 1

49. Vnější výčnělky kabin

92/114/EHS

L 409, 31.12.1992, s. 17

50. Spojovací zařízení

94/20/ES

L 195, 29.7.1994, s. 1

x (4)

51. Hořlavost

95/28/ES

L 281, 23.11.1995, s. 1

▼M18

52. Autobusy/autokary

2001/85/ES

L 42, 13.2.2002. s. 1

M2 x

M3 x;

53. Čelní náraz

96/79/ES

L 18, 21.1.1997, s. 7

54. Boční náraz

96/27/ES

L 169, 8.7.1996, s. 1

55.

56. Vozidla pro přepravu nebezpečných věcí

98/91/ES

L 11, 16.1.1999, s. 25

x (5)

57. Ochrana proti podjetí zepředu

2000/40/ES

L 203, 10.8.2000, s. 9

▼M20

58. Ochrana chodců

2003/102/ES

Úř. věst. L 321, 6. 12. 2003,s. 15

x (6)

x (6) (7)

▼M26

59. Recyklovatelnost

2005/64/ES

L 310, 25. listopadu 2005, s 10

—

▼M27

60. Systém čelní ochrany

2005/66/ES

L 309, 25.11.2005, s. 37.

x (8)

–

▼M29

61. Klimatizační systém

2006/40/ES

L 161, 14.6.2006, s. 12

x ()

(1) U vozidel používajících jako palivo LPG nebo CNG se požaduje schválení typu vozidla podle předpisu EHK OSN č. 67-01 a č. 110 po dobu, než budou přijaty odpovídající změny směrnice 70/221/EHS pro zařazení nádrží na LPG a CNG.

(2) Vozidla této kategorie musí být vybavena odpovídajícím zařízením pro odmrazování a odmlžování.

(3) Vozidla této kategorie musí být vybavena odpovídajícím zařízením pro ostřikování a stírání.

(4) Požadavky směrnice 94/20/ES se užijí pouze u vozidel vybavených spojovacím zařízením.

(5) Požadavky směrnice 98/91/ES se užijí pouze tehdy, jestliže výrobce žádá o ES schválení typu vozidla určeného pro přepravu nebezpečných věcí.

(6) Maximální hmotnost nepřevyšující 2,5 t.

(7) Odvozeno od kategorie vozidel M1.

(8) Celková přípustná hmotnost nepřevyšující 3,5 tuny.

(9) Pouze pro vozidla kategorie N1 třídy I, jak je uvedeno v první tabulce v bodu 5.3.1.4. přílohy I směrnice 70/220/EHS ve znění vloženém směrnicí 98/69/ES.

x Směrnice se použije.

ČÁST II

Předmět	Číslo základního předpisu	Série změn
1. Hladiny akustického tlaku	51	02
1. Náhradní výfukové systémy	59	00
2. Emise znečišťujících látek	83	03
2. Náhradní katalyzátory	103	00
3. Ochrana proti podjetí zezadu	58	01
3. Palivové nádrže	34	01
3. Palivové nádrže	67	01
3. Palivové nádrže	110	00
5. Mechanismy řízení	79	01
6. Dveře	11	02
7. Zvuková výstražná zařízení	28	00
8. ►M21 Zařízení pro nepřímý výhled ◄	46	01
9. Brzdová zařízení	13	09
9. Brzdová zařízení	13H	00
10. Potlačení vysokofrekvenčního rušení	10	02
11. Kouř vznětových motorů	24	03
12. Vnitřní výčnělky	21	01
13. Zařízení bránící neoprávněném použití vozidla	18	02
13. Imobilizér	97	00
13. Poplašné systémy	97	00
14. Mechanismus řízení při nárazu	12	03
15. Pevnost sedadel	17	06
15. Pevnost sedadel (autobusy a autokary)	80	01
16. Vnější výčnělky	26	02
17. Rychloměrné zařízení	39	00
19. Kotevní úchyty bezpečnostních pásů	14	04
20. Montáž zařízení pro osvětlení a světelné signalizace	48	01
21. Odrazky	3	02
22. Svítilny (přední, zadní a doplňkové obrysové, brzdové)	7	02
22. Denní svítilny	87	00
22. Boční obrysové svítilny	91	00
23. Směrové svítilny	6	01
24. Svítilny zadní registrační tabulky	4	00
25. Světlomety (R2 a HS1)	1	01
25. Světlomety (typu sealed beam)	5	02
25. Světlomety (H1, H2, H3, HB3, HB4, H7, nebo H8)	8	04
25. Světlomety (H4)	20	02
25. Světlomety (halogenové typu sealed beam)	31	02
25. Žárovky k užití ve schválených svítilnách nebo světlometech	37	03
25. Světlomety s výbojkovými zdroji světla	98	00
25. Výbojkové zdroje světla k užití ve schválených svítilnách nebo světlometech	99	00
26. Přední mlhové světlomety	19	02
28. Zadní mlhové svítilny	38	00
29. Zpětné světlomety	23	00
30. Parkovací svítilny	77	00
31. Bezpečnostní pásy	16	04
31. Dětská zádržná zařízení	44	03
38. Opěrky hlavy (spolu se sedadly)	17	06
38. Opěrky hlavy	25	04
39. Spotřeba paliva	101	00
40. Výkon motoru	85	00
41. Emise vznětových motorů	49	02
42. Boční ochrana	73	00
45. Bezpečnostní zasklení	43	00
46. Pneumatiky motorových vozidel a jejich přípojných vozidel	30	02
46. Pneumatiky motorových vozidel a jejich přípojných vozidel	54	00
46. Náhradní kola/pneumatiky dočasného užití	64	00
47. Omezovače rychlosti	89	00
52. Pevnost karoserie (autobusy)	66	00
▼M18
52. Pevnost nástavby (autobusy)	66	—
▼M17
57. Ochrana proti podjetí zepředu	93	00
(1) Pokud zvláštní směrnice obsahují požadavky na montáž, vztahují se tyto požadavky i na konstrukční části a samostatné technické celky schválené podle předpisů Evropské hospodářské komise OSN. (2) Pro následné změny viz dokument EHK OSN č. TRANS/WP.29/343 v jeho posledním znění.

PŘÍLOHA V

POSTUPY PŘI ES SCHVALOVÁNÍ TYPU VOZIDLA

Při žádosti o schválení typu dokončeného vozidla musí ES schvalovací orgán:

a) ověřit, zda jsou veškerá ES schválení typu podle zvláštních směrnic využitelná pro odpovídající úroveň změn dotyčných zvláštních směrnic;

b) ujistit se podle dokumentace, že požadavky na vozidlo a údaje zahrnuté v části I informačního dokumentu o vozidle jsou zahrnuty v údajích schvalovací dokumentace nebo v certifikátu schválení typu podle odpovídajících zvláštních směrnic, a pokud není některý bod z části I informačního dokumentu zahrnut ve schvalovací dokumentaci, ověřit, že daná část nebo vlastnost odpovídají údajům v dokumentaci výrobce;

c) na vybraném vzorku vozidel ke schválení typu zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat konstrukční části vozidel a systémy pro ověření, že vyrobené vozidlo nebo vozidla z hlediska všech ES schválení typu udělených podle zvláštních směrnic odpovídá údajům v potvrzené schvalovací dokumentaci;

d) případně provést nebo nechat provést nezbytnou kontrolu montáže samostatných technických celků;

e) případně zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat vozidlo z hlediska vybavenosti zařízeními uvedenými v poznámkách 1 a 2 v části I přílohy IV, pokud jsou použitelné.

Počet vozidel kontrolovaných pro účely bodu 1 písm. c) musí být takový, aby postačoval pro náležitou kontrolu různých schvalovaných kombinací z hlediska následujících kritérií:

Kategorie vozidla	M1	M2	M3	N1	N2	N3	O1	O2	O3	O4
Kritérium
Motor	X	X	X	X	X	X	–	–	–	–
Převodovka	X	X	X	X	X	X	–	–	–	–
Počet náprav	–	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Hnací nápravy (počet, umístění, propojení)	X	X	X	X	X	X	–	–	–	–
Řízené nápravy (počet a umístění)	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Druhy karoserií	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Počet dveří	X	X	X	X	X	X	X	X	X	X
Řízení levostranné nebo pravostranné	X	X	X	X	X	X	–	–	–	–
Počet sedadel	X	X	X	X	X	X	–	–	–	–
Úroveň výstroje	X	X	X	X	X	X	–	–	–	–

Není-li k dispozici žádný certifikát schválení typu podle některé zvláštní směrnice, musí ES schvalovací orgán:

a) provést potřebné zkoušky a kontroly podle požadavků každé z dotyčných zvláštních směrnic;

b) ověřit, že vozidlo odpovídá údajům v dokumentaci výrobce vozidla a že splňuje technické požadavky každé z dotyčných zvláštních směrnic;

c) případně provést nebo nechat provést nezbytné kontroly montáže samostatných technických celků;

d) případně zkontrolovat nebo nechat zkontrolovat vozidlo z hlediska přítomnosti zařízení uvedených v poznámkách 1 a 2 v části I přílohy IV, pokud jsou použitelné.

PŘÍLOHA VI

PŘÍLOHA VII

SYSTÉM ČÍSLOVÁNÍ CERTIFIKÁTŮ ES SCHVÁLENÍ TYPU ( 5 )

Číslo ES schválení typu sestává ze čtyř částí pro schválení typu úplného vozidla a v případě schválení typu systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku z pěti částí podle dále uvedeného rozpisu. Ve všech případech jsou části čísla odděleny hvězdičkou („*“).

Část 1

Malé písmeno e, za nímž následuje rozlišovací číslo členského státu, který uděluje ES schválení typu:

▼A5

1 pro Německo;

2 pro Francii;

3 pro Itálii;

4 pro Nizozemsko;

5 pro Švédsko;

6 pro Belgii;

7 pro Maďarsko;

8 pro Českou republiku;

9 pro Španělsko;

11 pro Spojené království;

12 pro Rakousko;

13 pro Lucembursko;

17 pro Finsko;

18 pro Dánsko;

20 pro Polsko;

21 pro Portugalsko;

23 pro Řecko;

24 pro Irsko;

26 pro Slovinsko;

27 pro Slovensko;

29 pro Estonsko;

32 pro Lotyšsko;

36 pro Litvu;

CY pro Kypr;

MT pro Maltu

Část 2

Číslo základní směrnice.

Část 3

Číslo poslední pozměňující směrnice, která se na ES schválení typu vztahuje.

— V případě ES schválení typu úplného vozidla se tím rozumí poslední směrnice, která mění článek (nebo články) směrnice 70/156/EHS.

— V případě schválení typu podle zvláštních směrnic se tím rozumí poslední směrnice, která obsahuje aktuální ustanovení, jimž systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek vyhovuje.

— Pokud směrnice obsahuje různé lhůty pro provedení pro různé technické požadavky, připojí se abecední znak, jímž se určí technický požadavek, na jehož základě bylo schválení typu uděleno.

Část 4

Čtyřmístné pořadové číslo (popřípadě s předřazenými nulami) pro ES schválení typu vozidla jako celku nebo čtyřmístné nebo pětimístné pořadové číslo pro ES schválení typu podle zvláštní směrnice, která označují základní číslo schválení typu. Pořadí začíná pro každou základní směrnici od čísla 0001.

Část 5

Dvoumístné pořadové číslo (popřípadě s předřazenou nulou) pro označení rozšíření. Pořadí čísel začíná pro každé základní číslo schválení typu od čísla 00.

2.	V případě ES schválení typu úplného vozidla se část 2 vynechává.

3.	Část 5 se vynechává pouze na povinném štítku (štítcích) vozidel.

4.	Příklad pro třetí ES schválení typu (dosud bez rozšíření) uděleného Francií podle směrnice o brzdových zařízeních: e271/32098/12000300 nebo e288/7791/542A000300 (jiný příklad pro směrnici o emisích se dvěma etapami provedení A a B).

5.	Příklad pro druhé rozšíření čtvrtého ES schválení typu dokončeného vozidla uděleného Spojeným královstvím: e1198/140004*02 kdy je směrnice 98/14/ES poslední směrnice pozměňující články směrnice 70/156/EHS.

6.	Příklad čísla schválení typu vyraženého na povinném štítku vozidla: e1198/140004.

PŘÍLOHA VIII

PŘÍLOHA IX

PŘÍLOHA X

POSTUPY ZAJIŠTĚNÍ SHODNOSTI VÝROBY

0. SHODNOST VÝROBY

Postupy shodnosti výroby se zaměřují na zajištění shody typu schváleného za použití článku 10 této směrnice a zahrnují posouzení systémů řízení jakosti (dále jen „úvodní posouzení“ ( 6 ) a ověření předmětu schválení typu a kontroly výroby (dále jen „pokyny týkající se shodnosti výrobků“).

1. ÚVODNÍ POSOUZENÍ

1.1	Než udělí ES schválení typu, musí schvalovací orgán členského státu ověřit, že existují uspokojivá opatření a postupy k zajištění takové účinné kontroly, aby vyráběné konstrukční části, systémy, samostatné technické celky nebo vozidla byly shodné se schvalovaným typem.

1.2

Požadavky bodu 1.1 ověřuje schvalovací orgán. Tento orgán musí vyjádřit spokojenost s úvodním posouzením a s úvodními uspořádáními pro shodu výrobku podle bodu 2, přičemž vezme podle potřeby v úvahu jedno z opatření popsaných v bodech 1.2.1 až 1.2.3 nebo popřípadě úplnou nebo částečnou kombinaci takových opatření.

1.2.1

Běžné úvodní posouzení nebo ověření opatření pro shodnost výroby může zajišťovat ES schvalovací orgán nebo z pověření ES schvalovacího orgánu technická zkušebna.

1.2.1.1

Při zvažování rozsahu úvodního posouzení může schvalovací orgán vzít v úvahu dostupné informace

o prohlášení výrobce podle popisu v bodu 1.2.3 níže, které nebylo podle uvedeného bodu posouzeno nebo uznáno,

pokud jde o ES schvalování typu konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, o posouzení systému řízení jakosti, které v podnicích výrobce konstrukční části nebo samostatného technického celku provedl výrobce vozidla podle jednoho nebo více požadavků průmyslového odvětví, které vyhovují požadavkům harmonizované normy EN ISO 9002-1994 nebo EN ISO 9001-2000, případně s vyloučením požadavků na koncepci konstrukce a vývoje podle bodu 7.3 „Spokojenost zákazníka a průběžné zlepšování“.

1.2.2

Úvodní posuzování nebo ověřování opatření pro shodnost výroby může také provádět ES schvalovací orgán jiného členského státu nebo technická zkušebna pověřená ES schvalovacím orgánem. V takovém případě musí ES schvalovací orgán vystavit osvědčení shodnosti výroby, ve kterém označí oblasti a výrobní zařízení, které potvrdil jako odpovídající ve vztahu ke schvalovaným výrobkům a ve vztahu ke směrnicím, podle kterých mají být takové výrobky schvalovány jako typ ( 7 ). Jakmile ES schvalovací orgán jiného členského státu obdrží žádost o osvědčení shodnosti výroby od ES schvalovacího orgánu členského státu udělujícího schválení typu, zašle neprodleně prohlášení o shodě nebo upozorní, že není schopen takové prohlášení vystavit. Prohlášení o shodě by mělo obsahovat alespoň tyto údaje:

Skupina nebo společnost:	(například XYZ Automobil)
Zvláštní útvar:	(například evropská divize)
Závod/lokalita:	(například motorárna 1 (Spojené království), karosárna 2 (Německo))
Rozsah vozidel/částí:	(například všechny modely kategorie M1)
Hodnocené oblasti:	(například montáž motorů, lisování a montáž karoserií, montáž vozidel)
Prověřené dokumenty:	(například příručka jakosti a postupy společnosti a lokality)
Posouzení:	(například proběhlo ve dnech 18. 9. až 30. 9. 2001) (například plánovaná inspekční kontrola: březen 2002)

1.2.3

Jako vyhovění požadavkům na úvodní posouzení podle bodu 1.2 uzná ES schvalovací orgán rovněž odpovídající osvědčení výrobce o dodržení harmonizované normy EN ISO 9002-1994 (jejíž rozsah se týká místa výroby a výrobků, které mají být schváleny) nebo EN ISO 9001-2000, případně s vyloučením požadavků na koncepci konstrukce a vývoje podle bodu 7.3 „Spokojenost zákazníka a průběžné zlepšování“, nebo o dodržení obdobné rovnocenné harmonizované normy. Výrobce musí předložit podrobné údaje o vydávání osvědčení a zavázat se, že bude schvalovací orgán informovat o každé změně platnosti nebo rozsahu vydávání osvědčení.

„Odpovídajícím osvědčením“ se rozumí osvědčení vydané subjektem vydávajícím osvědčení, jež vyhovuje harmonizované normě EN 45012, který je buď jako takový kvalifikován vlastním ES schvalovacím orgánem členského státu, nebo který je jako takový akreditován národní akreditační organizací členského státu a který je ES schvalovacím orgánem členského státu uznáván.

ES schvalovací orgány členského státu se vzájemně informují o subjektech vydávajících osvědčení, které podle výše uvedeného kvalifikovaly nebo které uznávají, a informují se o jakékoliv změně platnosti nebo rozsahu působnosti těchto subjektů.

1.3	Pro účely ES schválení typu vozidla není třeba opakovat úvodní posouzení pro udělování schválení typu systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků, ale musí být doplněna posouzením míst a činností spojených s montáží vozidla jako celku, pokud dřívějším posouzením neprošly.

2. OPATŘENÍ PRO SHODNOST VÝROBKŮ

2.1

Každé vozidlo, systém, konstrukční část nebo samostatný technický celek schválené jako typ podle této směrnice nebo podle odpovídající zvláštní směrnice musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem, tzn. splňovat požadavky této směrnice nebo odpovídající zvláštní směrnice uvedené v soupisu v příloze IV nebo XI.

2.2

ES schvalovací orgán členského státu musí při udělení ES schválení typu ověřit, že pro každé schválení typu existují s výrobcem dohodnutá uspokojivá opatření a dokumentované plány takových zkoušek, které se budou provádět ve stanovených intervalech, nebo přidružených kontrol, které jsou nezbytné pro ověření, že shodnost se schvalovaným typem trvá, a které jmenovitě zahrnují případné zkoušky stanovené v odpovídajících zvláštních směrnicích.

2.3

Držitel ES schválení typu musí zejména:

2.3.1

zabezpečit postupy účinného řízení shodnosti výrobků (vozidel, systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků) se schváleným typem;

2.3.2

mít přístup ke zkušebnímu vybavení nezbytnému pro ověřování shodnosti s každým schváleným typem;

2.3.3

zajistit, aby byly výsledky zkoušek zaznamenávány a aby připojené doklady byly dostupné po dobu stanovenou v dohodě se schvalovacím orgánem. Tato doba nesmí přesáhnout 10 let;

2.3.4

analyzovat výsledky každého druhu zkoušky tak, aby se ověřila a zajistila stabilita vlastností výrobku v přípustných odchylkách průmyslové výroby;

2.3.5

zajistit, aby pro každý typ výrobku byly prováděny alespoň zkoušky předepsané touto směrnicí a zkoušky předepsané v odpovídajících zvláštních směrnicích uvedených v soupisu v příloze IV nebo XI;

2.3.6

zajistit, aby každý odběr vzorků nebo zkušebních dílů, který vykáže neshodnost při daném druhu zkoušky, vyvolal nový odběr a nové zkoušení. Musí být přijata veškerá nezbytná opatření k obnovení shodnosti dané výroby;

2.3.7

v případě ES schválení typu úplného vozidla se ověřování podle bodu 2.3.5 musí omezit na kontrolu správných vlastností jeho konstrukce ve vztahu k certifikátu schválení typu a zvláště k informačnímu dokumentu podle přílohy III a k informacím požadovaným pro prohlášení o shodě a uvedeným v příloze IX této směrnice.

3. OPATŘENÍ PRO PRŮBĚŽNÁ OVĚŘOVÁNÍ

3.1

Orgán, který udělil ES schválení typu, může kdykoliv ověřovat kontrolní postupy shodnosti, které jsou používány v každém výrobním provozu.

3.1.1

Obvyklým opatřením je ověřování trvalé účinnosti postupů podle bodu 1.2 této přílohy (úvodní posouzení a shoda výrobků).

3.1.1.1

Dohled subjektu vydávajícího osvědčení (kvalifikovaného nebo uznávaného podle bodu 1.2.3 této přílohy) vyhovuje požadavkům bodu 3.1.1 z hlediska postupů stanovených při úvodním posouzení (bod 1.2.3).

3.1.1.2

Obvyklá četnost ověřování ES schvalovacím orgánem (jiných, než je uvedeno v bodu 3.1.1.1) musí být taková, aby zajišťovala, že kontroly prováděné podle bodů 1 a 2 této přílohy budou obnovovány po časovém úseku odpovídajícím stupni důvěry schvalovacího orgánu.

3.2	Při každé inspekci musí být zkušební knihy a záznamy o výrobě přístupné inspektorovi, který se dostaví k inspekci; přístupné musí být zejména záznamy zkoušek uvedených v bodě 2.2 této přílohy.

3.3.	Pokud je to z hlediska podstaty zkoušek vhodné, může inspektor nahodile odebírat vzorky ke zkoušení v laboratoři výrobce (nebo v technické zkušebně, pokud tak vyžaduje zvláštní směrnice). Minimální počet vzorků může být určen podle výsledků vlastních kontrol výrobce.

3.4	Pokud je úroveň kontroly neuspokojivá nebo pokud je třeba ověřit platnost zkoušek podle bodu 3.2, musí inspektor odebrat vzorky, které se odešlou do technické zkušebny, jež zajišťovala zkoušky při ES schvalování typu.

3.5	ES schvalovací orgán může provést jakékoli ověření nebo zkoušku předepsanou touto směrnicí nebo odpovídající zvláštní směrnicí uvedenou v soupisu v příloze IV nebo XI.

3.6	V případě, že jsou v průběhu inspekce zjištěny nevyhovující výsledky, musí ES schvalovací orgán zajistit, aby byla co nejdříve přijata veškerá nezbytná opatření pro obnovení shodnosti výroby.

PŘÍLOHA XI

DRUHY VOZIDEL ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ A PRO NĚ PLATNÁ USTANOVENÍ

Dodatek 1

Obytné automobily, sanitní automobily, pohřební automobily

Bod	Předmět	Číslo směrnice	M1 ≤ 2 500 (1) kg	M1>2 500 (1) kg	M2	M3
1	Hladiny akustického tlaku	70/157/EHS	H	G + H	G + H	G + H
2	Emise znečišťujících látek	70/220/EHS	Q	G + Q	G + Q	G + Q
3	Palivové nádrže/ ochrana proti podjetí zezadu	70/221/EHS	F	F	F	F
4	Umístění zadní registrační tabulky	70/222/EHS	X	X	X	X
5	Mechanismy řízení	70/311/EHS	X	G	G	G
6	Dveře	70/387/EHS	B	G + B
7	Zvuková výstražná zařízení	70/388/EHS	X	X	X	X
8	►M21 Zařízení pro nepřímý výhled ◄	71/127/EHS	X	G	G	G
9	Brzdová zařízení	71/320/EHS	X	G	G	G
10	Potlačení vysokofrekvenčního rušení	72/245/EHS	X	X	X	X
11	Kouř vznětových motorů	72/306/EHS	H	H	H	H
12	Vnitřní výčnělky	74/60/EHS	C	G + C
13	Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla	74/61/EHS	X	G	G	G
14	Mechanismus řízení při nárazu	74/297/EHS	X	G
15	Pevnost sedadel	74/408/EHS	D	G + D	G + D	G + D
16	Vnější výčnělky	74/483/EHS	X pro kabinu; A pro ostatní	G pro kabinu; A pro ostatní
17	Zpětný chod a rychloměrné zařízení	75/443/EHS	X	X	X	X
18	Povinné štítky	76/114/EHS	X	X	X	X
19	Kotevní úchyty bezpečnostních pásů	76/115/EHS	D	G + L	G + L	G + L
20	Montáž zařízení pro osvětlení a světelné signalizace	76/756/EHS	A + N	A + G + N pro kabinu; A + N pro ostatní	A + G + N pro kabinu; A + N pro ostatní	A + G + N pro kabinu; A + N pro ostatní
21	Odrazky	76/757/EHS	X	X	X	X
22	Svítilny doplňkové, přední obrysové, zadní obrysové, brzdové, boční obrysové, denní	76/758/EHS	X	X	X	X
23	Směrové svítilny	76/759/EHS	X	X	X	X
24	Svítilny zadní registrační tabulky	76/760/EHS	X	X	X	X
25	Světlomety (včetně žárovek)	76/761/EHS	X	X	X	X
26	Přední mlhové světlomety	76/762/EHS	X	X	X	X
27	Odtahové úchyty	77/389/EHS	E	E	E	E
28	Zadní mlhové svítilny	77/538/EHS	X	X	X	X
29	Zpětné světlomety	77/539/EHS	X	X	X	X
30	Parkovací svítilny	77/540/EHS	X	X	X	X
31	Bezpečnostní pásy	77/541/EHS	D	G + M	G + M	G + M
32	Pole výhledu	77/649/EHS	X	G
33	Označení ovládačů	78/316/EHS	X	X	X	X
34	Odmrazování/ odmlžování	78/317/EHS	X	G + O	O	O
35	Ostřikovače/ stírače	78/318/EHS	X	G + O	O	O
▼M23
36	Systémy vytápění	2001/56/ES	X	X	X	X
▼M17
37	Kryty kol	78/549/EHS	X	G
38	Opěrky hlavy	78/932/EHS	D	G + D
39	Emise CO2/spotřeba paliva	80/1268/EHS	N/A	N/A
40	Výkon motoru	80/1269/EHS	X	X	X	X
41	Emise vznětových motorů	88/77/EHS	H	G + H	G + H	G + H
44	Hmotnosti a rozměry (osobní automobily)	92/21/EHS	X	X
45	Bezpečnostní zasklení	92/22/EHS	J	G + J	G + J	G + J
46	Pneumatiky	92/23/EHS	X	G	G	G
47	Omezovače rychlosti	92/24/EHS				X
48	Hmotnosti a rozměry (jiná vozidla než podle bodu 44)	97/27/ES			X	X
50	Spojovací zařízení	94/20/ES	X	G	G	G
51	Hořlavost	95/28/ES				G pro kabinu; X pro ostatní
52	Autobusy	2001/85/ES			A	A
53	Čelní náraz	96/79/ES	N/A	N/A
54	Boční náraz	96/27/ES	N/A	N/A
▼M20
58	Ochrana chodců	2003/102/ES	X
▼M26
59	Recyklovatelnost	2005/64/ES	N/A	N/A	—	—
▼M27
60	Systém čelní ochrany	2005/66/ES	X	X (2)	–	–
▼M29
61	Klimatizační systém	2006/40/ES	X	X
▼M17
(1) Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla. (2) Celková přípustná hmotnost nepřevyšující 3,5 tuny.

Dodatek 2

Pancéřovaná vozidla

Bod

Předmět

Číslo směrnice

Hladiny akustického tlaku

70/157EHS

Emise zneč. látek

70/220/EHS

Palivové nádrže/ochrana proti podjetí zezadu

70/221/EHS

Umístění zadní registrační tabulky

70/222/EHS

Mechanismy řízení

70/311/EHS

Dveře

70/387/EHS

Zvuková výstražná zařízení

70/388/EHS

A+K

►M21 Zařízení pro nepřímý výhled ◄

71/127/EHS

Brzdová zařízení

71/320/EHS

Potlačení vysokofrekvenčního rušení

72/245/EHS

Kouř vznětových motorů

72/306/EHS

Vnitřní výčnělky

74/60/EHS

Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla

74/61/EHS

Mechanismus řízení při nárazu

74/297/EHS

N/A

Pevnost sedadel

74/408/EHS

Vnější výčnělky

74/483/EHS

Zpětný chod a rychloměrné zařízení

75/443/EHS

Povinné štítky

76/114/EHS

Kotevní úchyty bezpečnostních pásů

76/115/EHS

Montáž zařízení pro osvětlení a světelné signalizace

76/756/EHS

A + N

Odrazky

76/757/EHS

Svítilny doplňkové, přední obrysové, zadní obrysové, brzdové, denní, boční obrysové

76/758/EHS

Směrové svítilny

76/759/EHS

Svítilny zadní registrační tabulky

76/760/EHS

Světlomety (včetně žárovek)

76/761/EHS

Přední mlhové světlomety

76/762/EHS

Odtahové úchyty

77/389/EHS

Zadní mlhové svítilny

77/538/EHS

Zpětné světlomety

77/539/EHS

Parkovací svítilny

77/540/EHS

Bezpečnostní pásy

77/541/EHS

Pole výhledu

77/649/EHS

Označení ovládačů

78/316/EHS

Odmrazování/odmlžování

78/317/EHS

Ostřikovače/stírače

78/318/EHS

▼M23

Systémy vytápění

2001/56/ES

Kryty kol

78/549/EHS

Opěrky hlavy

78/932/EHS

Emise CO2 /spotřeba paliva

80/1268/EHS

N/A

Výkon motoru

80/1269/EHS

Emise vznětových motorů

88/77/EHS

Boční ochrana

89/297/EHS

Systémy proti rozstřiku

91/226/EHS

Hmotnosti a rozměry (osobní automobily)

92/21/EHS

Bezpečnostní zasklení

92/22/EHS

N/A

Pneumatiky

92/23EHS

Omezovače rychlosti

92/24/EHS

Hmotnosti a rozměry (jiná vozidla než podle bodu 44)

97/27/ES

Vnější výčnělky kabin

92/114/EHS

Spojovací zařízení

94/20/ES

Hořlavost

95/28/ES

Autobusy a autokary

2001/85/ES

Čelní náraz

96/79/ES

N/A

Boční náraz

96/27/ES

N/A

Vozidla pro přepravu nebezpečných věcí

98/91/ES

X (1)

Ochrana proti podjetí zepředu

2000/40/ES

▼M20

Ochrana chodců

2003/102/ES

▼M26

Recyklovatelnost

2005/64/ES*

N/A

—

▼M27

Systém čelní ochrany

2005/66/ES

–

▼M29

Klimatizační systém

2006/40/ES

(1) Požadavky směrnice 98/91/ES se užijí pouze tehdy, pokud výrobce žádá o ES schválení typu vozidla určeného k přepravě nebezpečných věcí.

Dodatek 3

Ostatní vozidla zvláštního určení (včetně obytných přívěsů)

Bod	Předmět	Číslo směrnice	M2	M3	N1	N2	N3	O1	O2	O3	O4
1	Hladiny akustického tlaku	70/157/EHS	H	H	H	H	H
2	Emise zneč. látek	70/220/EHS	Q	Q	Q	Q	Q
3	Palivové nádrže/ochrana proti podjetí zezadu	70/221/EHS	F	F	F	F	F	X	X	X	X
4	Umístění zadní registrační tabulky	70/222/EHS	A+R	A+R	A+R	A+R	A+R	A+R	A+R	A+R	A+R
5	Mechanismy řízení	70/311/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
6	Dveře	70/387/EHS			B	B	B
7	Zvuková výstražná zařízení	70/388/EHS	X	X	X	X	X
8	Zpětná zrcátka	71/127/EHS	X	X	X	X	X
9	Brzdová zařízení	71/320/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
10	Potlačení vysokofrekvenčního rušení	72/245/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
11	Kouř vznětových motorů	72/306/EHS	H	H	H	H	H
13	Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla	74/61/EHS	X	X	X	X	X
14	Mechanismus řízení při nárazu	74/297/EHS			X
15	Pevnost sedadel	74/408/EHS	D	D	D	D	D
17	Zpětný chod a rychloměrné zařízení	75/443/EHS	X	X	X	X	X
18	Povinné štítky	76/114/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
19	Kotevní úchyty bezpečnostních pásů	76/115/EHS	D	D	D	D	D
20	Montáž zařízení pro osvětlení a světelné signalizace	76/756/EHS	A+N	A+N	A+N	A+N	A+N	A+N	A+N	A+N	A+N
21	Odrazky	76/757/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
22	Svítilny doplňkové, přední obrysové, zadní obrysové, brzdové, denní, boční obrysové	76/758/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
23	Směrové svítilny	76/759/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
24	Svítilny zadní registrační tabulky	76/760/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
25	Světlomety (včetně žárovek)	76/761/EHS	X	X	X	X	X
26	Přední mlhové světlomety	76/762/EHS	X	X	X	X	X
27	Odtahové úchyty	77/389/EHS	A	A	A	A	A
28	Zadní mlhové svítilny	77/538/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
29	Zpětné světlomety	77/539/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
30	Parkovací svítilny	77/540/EHS	X	X	X	X	X
31	Bezpečnostní pásy	77/541/EHS	D	D	D	D	D
33	Označení ovládačů	78/316/EHS	X	X	X	X	X
34	Odmrazování/odmlžování	78/317/EHS	O	O	O	O	O
35	Ostřikovače/stírače	78/318/EHS	O	O	O	O	O
▼M23
36	Systémy vytápění	2001/56/ES	X	X	X	X	X	X	X	X	X
▼M17
40	Výkon motoru	80/1269/EHS	X	X	X	X	X
41	Emise vznětových motorů	88/77/EHS	H	H	H	H	H
42	Boční ochrana	89/297/EHS				X	X			X	X
43	Systémy proti rozstřiku	91/226/EHS				X	X			X	X
45	Bezpečnostní zasklení	92/22/EHS	J	J	J	J	J	J	J	J	J
46	Pneumatiky	92/23/EHS	X	X	X	X	X	X	X	X	X
47	Omezovače rychlosti	92/24/EHS		X		X	X
48	Hmotnosti a rozměry	97/27/ES	X	X	X	X	X	X	X	X	X
49	Vnější výčnělky kabin	92/114/EHS			X	X	X
50	Spojovací zařízení	94/20/ES	X	X	X	X	X	X	X	X	X
51	Hořlavost	95/28/ES		X
52	Autobusy a autokary	2001/85/ES	X	X
54	Boční náraz	96/27/ES			A
56	Vozidla pro přepravu nebezpečných věcí	98/91/ES				X	X	X	X	X	X
57	Ochrana proti podjetí zepředu	2000/40/ES				X	X
▼M20
58	Ochrana chodců	2003/102/ES
▼M26
59	Recyklovatelnost	2005/64/ES	—	—	N/A	—	—	—	—	—	—
▼M27
60	Systém čelní ochrany	2005/66/ES	–	–	–	–	–	–	–	–	–
▼M29
61	Klimatizační systém	2006/40/ES			W
▼M17

Dodatek 4

Automobilové jeřáby

Bod	Předmět	Číslo směrnice	Automobilový jeřáb kategorie N
1	Hladiny akustického tlaku	70/157/EHS	T
2	Emise znečišťujících látek	70/220/EHS	X
3	Palivové nádrže/ochrana proti podjetí zezadu	70/221/EHS	X
4	Umístění zadní registrační tabulky	70/222/EHS	X
5	Mechanismy řízení	70/311/EHS	X (boční pohyb přípustný)
6	Dveře	70/387/EHS	A
7	Zvuková výstražná zařízení	70/388/EHS	X
8	Zpětná zrcátka	71/127/EHS	X
9	Brzdová zařízení	71/320/EHS	U
10	Potlačení vysokofrekvenčního rušení	72/245/EHS	X
11	Kouř vznětových motorů	72/306/EHS	X
12	Vnitřní výčnělky	74/60/EHS	X
13	Zařízení bránící neoprávněnému použití vozidla	74/61/EHS	X
14	Mechanismus řízení při nárazu	74/297/EHS	X
15	Pevnost sedadel	74/408/EHS	D
17	Zpětný chod a rychloměrné zařízení	75/443/EHS	X
18	Povinné štítky	76/114/EHS	X
19	Kotevní úchyty bezpečnostních pásů	76/115/EHS	D
20	Montáž zařízení pro osvětlení a světelné signalizace	76/756/EHS	A+Y
21	Odrazky	76/757/EHS	X
22	Svítilny doplňkové, přední obrysové, zadní obrysové, brzdové, denní, boční obrysové	76/758/EHS	X
23	Směrové svítilny	76/759/EHS	X
24	Svítilny zadní registrační tabulky	76/760/EHS	X
25	Světlomety (včetně žárovek)	76/761/EHS	X
26	Přední mlhové světlomety	76/762/EHS	X
27	Odtahové úchyty	77/389/EHS	A
28	Zadní mlhové svítilny	77/538/EHS	X
29	Zpětné světlomety	77/539/EHS	X
30	Parkovací svítilny	77/540/EHS	X
31	Bezpečnostní pásy	77/541/EHS	D
33	Označení ovládačů	78/316/EHS	X
34	Odmrazování/odmlžování	78/317/EHS	O
35	Ostřikovače/stírače	78/318/EHS	O
▼M23
36	Systémy vytápění	2001/56/ES	X
▼M17
40	Výkon motoru	80/1269/EHS	X
41	Emise vznětových motorů	88/77/EHS	V
42	Boční ochrana	89/297/EHS	X
43	Systémy proti rozstřiku	91/226/EHS	X
45	Bezpečnostní zasklení	92/22/EHS	J
46	Pneumatiky	92/23/EHS	A, pokud jsou splněny požadavky ISO 10571-1995(E) nebo manuálu norem ETRTO 1998
47	Omezovače rychlosti	92/24/EHS	X
48	Hmotnosti a rozměry	97/27/ES	X
49	Vnější výčnělky kabin	92/114/EHS	X
50	Spojovací zařízení	94/20/ES	X
57	Ochrana proti podjetí zepředu	2000/40/ES	X

Význam písmen v tabulkách

N/A	Směrnice se neuplatňuje (žádné požadavky).

X	Neplatí žádné výjimky kromě těch, které uvádí zvláštní směrnice.

A	Jestliže zvláštní určení neumožní úplné splnění požadavků, jsou přípustné výjimky. Výrobce musí ke spokojenosti schvalovacího orgánu prokázat, že pro zvláštní určení nelze požadavky splnit.

B	Platí pouze pro dveře umožňující přístup k sedadlům, která jsou určena pro běžné užití při jízdě vozidla po pozemních komunikacích a u nichž vzdálenost mezi R-bodem sedadla a střední rovinou povrchu dveří, měřeno kolmo na střední podélnou rovinu vozidla, nepřesáhne 500 mm.

C	Platí pouze pro část vozidla před nejzadnějším sedadlem určeným pro běžné užití při jízdě vozidla po pozemních komunikacích a je také omezena na zónu nárazu hlavy podle směrnice 74/60/EHS.

D	Platí pouze pro sedadla určená pro běžné užití při jízdě vozidla po pozemních komunikacích.

E	Pouze vpředu.

F	Je přípustná úprava průběhu a délky plnicího potrubí a přemístění nádrže ve vozidle.

G	Požadavky na kategorii základního/nedokončeného vozidla (podvozku, který byl využit ke stavbě vozidla zvláštního určení). U nedokončených/dokončených vozidel je přípustné, aby byly splněny požadavky pro vozidla odpovídající kategorie N (podle největší hmotnosti).

H	Bez dalšího zkoušení je přípustná úprava délky výfukového systému za posledním tlumičem nebo katalyzátorem, pokud nepřesahuje 2 m.

▼M23 —————

J	U všech zasklení oken, jiných než je zasklení kabiny řidiče (čelní sklo a boční okna), musí být materiálem buď bezpečnostní sklo, nebo tuhé plastové zasklení.

K	Přípustná jsou přídavná poplašná zařízení

L	Platí pouze pro sedadla určená k běžnému užití při jízdě vozidla po pozemních komunikacích. Na zadních místech k sedění se požadují alespoň kotevní místa pro břišní pásy.

M	Platí pouze pro sedadla určená k běžnému užití při jízdě vozidla po pozemních komunikacích. Na zadních místech sezení se požadují alespoň břišní pásy.

N	Platí za podmínky, že jsou namontována všechna povinná zařízení pro osvětlení a světelnou signalizaci a že není ovlivněna jejich geometrická viditelnost.

O	Vozidlo musí být vpředu vybaveno přiměřeným systémem.

▼M23 —————

Q	Bez dalšího zkoušení je přípustná úprava délky výfukového systému za posledním tlumičem nebo katalyzátorem, pokud nepřesahuje 2 m. ES schválení typu udělené pro nejvíce reprezentativní základní vozidlo zůstává v platnosti bez ohledu na změny referenční hmotnosti.

R	Za předpokladu, že lze namontovat registrační tabulku každého členského státu a tato tabulka je viditelná.

S	Činitel propustnosti světla je nejméně 60 %, úhel zakrytí výhledu sloupkem „A“ není větší než 10°.

Zkouší se pouze u úplného nebo dokončeného vozidla. Vozidlo může být zkoušeno podle směrnice 70/157/EHS ve znění naposledy změněném směrnicí 1999/101/ES. Ve vztahu k bodu 5.2.2.1 přílohy I směrnice 70/157/EHS se užijí následující mezní hodnoty:

81 dB(A) u vozidel s výkonem motoru nižším než 75 kW,

83 dB(A) u vozidel s výkonem motoru nejméně 75 kW, ale nižším než 150 kW,

84 dB(A) u vozidel s výkonem motoru nejméně 150 kW.

Zkouší se pouze u úplného nebo dokončeného vozidla. Vozidlo vybavené až čtyřmi nápravami musí splňovat požadavky stanovené směrnicí 71/320/EHS. Odchylky jsou přípustné u vozidel s více než čtyřmi nápravami za předpokladu, že:

je to zdůvodněno zvláštní konstrukcí,

jsou dodrženy veškeré předpisy pro brzdné vlastnosti pro parkovací, provozní a nouzové brzdění stanovené směrnicí 71/320/EHS.

V	Lze připustit shodu se směrnicí 97/68/EHS.

▼M29

W	Pouze pro vozidla kategorie N1 třídy I, jak je uvedeno v první tabulce v bodu 5.3.1.4 přílohy I směrnice 70/220/EHS ve znění vloženém směrnicí 98/69/ES.