(1)

Cílem Programu InvestEU je podporovat finanční a investiční operace přispívající k dosažení politických cílů Unie stanovených v článcích 3 a 8 nařízení (EU) 2021/523 a v jeho příloze II. Cílem těchto finančních a investičních operací je mimo jiné podpořit rozvoj obranného průmyslu s cílem přispět ke strategické autonomii Unie.

(2)

Podle čl. 14 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/523 musí být finanční a investiční operace v rámci každé z oblastí politiky uvedených v článku 8 uvedeného nařízení v souladu s investičními pokyny stanovenými v příloze nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1078 (2) (dále jen „stávající investiční pokyny“) a musí být založeny na čl. 8 odst. 3 a 10 nařízení (EU) 2021/523. Pokud jde o strategické investice do obrany, tyto investiční pokyny stanoví za účelem ochrany bezpečnosti Unie a jejích členských států omezení, pokud jde o konečné příjemce kontrolované třetí zemí nebo subjekty ze třetích zemí a konečné příjemce, jejichž výkonné vedení je mimo Unii.

(3)

Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 (3) zdůrazňuje naléhavou potřebu zlepšit přístup ke kapitálu pro společnosti usazené v Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, aby mohly svá řešení uvést do průmyslového měřítka a přispět k rozšíření průmyslové výroby, o něž Unie usiluje. Finanční sektor projevuje rostoucí zájem o obranu. Odvětví obrany je však stále nedostatečně obslouženým trhem, mimo jiné též kvůli omezením v investiční politice veřejných a soukromých finančních institucí. Klíčem k řešení těchto výzev je mobilizace celého potenciálu InvestEU ve prospěch odvětví obrany.

(4)

Na základě zpětné vazby získané od zúčastněných stran při veřejné konzultaci a cílených konzultacích s prováděcími partnery InvestEU a členskými státy se zdá, že omezení stanovená ve stávajících investičních pokynech pro strategické investice mohou bránit využití Fondu InvestEU na podporu odvětví obrany. Ve stávajících investičních pokynech by proto měly být provedeny cílené úpravy, aby se pokyny dokonale přizpůsobily specifikům Programu InvestEU, konkrétně rozpočtové záruce prováděné v nepřímém řízení. Navrhované změny usnadní využití Programu InvestEU na podporu odvětví obrany a zároveň zachovají dostatečné záruky pro strategické investice do obrany v souladu s nařízením (EU) 2021/523.

(5)

Rozsah strategických investic do obrany podléhajících omezením je ve stávajících investičních pokynech definován jako obranné technologie a produkty uvedené v ročním pracovním programu Evropského obranného fondu. Tato definice je zbytečně složitá a způsobuje právní nejistotu vzhledem k tomu, že pracovní program Evropského obranného fondu se průběžně mění. Tento rozsah by měl být zjednodušen odkazem na investice do obranných technologií a produktů vyvinutých primárně pro vojenské aplikace. Toto zjednodušení by prováděcím partnerům a finančním zprostředkovatelům InvestEU přineslo větší předvídatelnost, neboť by jim poskytlo jasnou metodiku k určení toho, zda se na konečné příjemce vztahují omezení týkající se třetích zemí, včetně vyjasnění, jak se tato omezení vztahují na technologie s obrannými a civilními aplikacemi (dvojí užití).

(6)

Aby byl způsobilý, musí podle stávajících investičních pokynů subjekt kontrolovaný třetí zemí nebo subjekty ze třetích zemí prokázat, že členský stát, v němž je usazen, schválil záruku v souladu se zásadami, které se týkají způsobilých subjektů, uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (4), kterým se zřizuje Evropský obranný fond. Toto ustanovení nepřihlíží ke zvláštnostem Programu InvestEU a omezuje využití finančních prostředků. Zdá se, že k ochraně bezpečnosti Unie a jejích členských států v souvislosti s Fondem InvestEU postačují záruky schválené členským státem v rámci obranného programu, který obdržel finanční příspěvek Unie. Pouze subjekty, které nejsou schopny splnit tato kritéria, by měly mít povinnost předložit záruku konkrétně pro účely operace InvestEU. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je vyjasnit provádění Fondu InvestEU na podporu subjektů usazených v Unii a kontrolovaných subjekty ze zemí mimo EU. Tyto záruky se mohou případně opírat o zmírňující opatření uložená členským státem, který prověřuje získání kontroly nad těmito právními subjekty jinou třetí zemí nebo jiným subjektem ze třetí země ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (5), nebo ve prospěch tohoto členského státu.

(7)

Stávající investiční pokyny stanoví, že v případě strategických investic do obrany se omezení týkající se kontroly konečných příjemců vztahují i na jejich dodavatele a subdodavatele. Takto široce pojatá oblast působnosti neodpovídá typu financování poskytovaného z Programu InvestEU a zbytečnou administrativní zátěží může bránit využití financování z tohoto programu. S cílem zjednodušit administrativní postup při financování z Programu InvestEU a zajistit, aby podmínky způsobilosti pro financování z tohoto programu byly přizpůsobeny dluhovým a kapitálovým finančním nástrojům, by z investičních pokynů měl být u kontroly ze strany třetích zemí odstraněn odkaz na dodavatele.

(8)

Omezení stanovená ve stávajících investičních pokynech pro strategické investice ve zbytečné míře omezují způsobilost subjektů usazených v přidružených třetích zemích nebo kontrolovaných přidruženou třetí zemí nebo subjektem ze třetí země. Aby bylo zajištěno rovné zacházení se subjekty usazenými v Unii a ve třetích zemích přidružených k Programu InvestEU a zajištěn soulad se zásadou pro způsobilé subjekty stanovenou v Evropském obranném fondu, jakož i v jiných obranných programech, v nichž je Unie finančním přispěvatelem, měly by být stávající investiční pokyny upraveny tak, aby se uplatňování omezení vztahovalo na subjekty zřízené nebo kontrolované nepřidruženými třetími zeměmi nebo na subjekty ze třetích zemí.

(9)

Podle stávajících investičních pokynů koneční příjemci strategické investice do obrany nemohou do pěti let po datu poslední výplaty financování udělit výhradní povolení k právům duševního vlastnictví na související stěžejní technologie a technologie, které napomáhají k zajištění základních bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států a přímo vyplývají z těchto strategických investic, třetím zemím nebo subjektům ze třetích zemí, ani jim tato práva duševního vlastnictví nepřevedou, pokud to neschválí členský stát, ve kterém je konečný příjemce usazen. Provádění tohoto ustanovení přináší členským státům značné komplikace a překážky, a brání tím využití Programu InvestEU na podporu obrany, neboť od členských států vyžaduje, aby zavedly nové způsoby kontroly nad rámec stávajících mechanismů, například při vývozu vojenského materiálu nebo prověřování přímých zahraničních investic. Za účelem odstranění těchto obtíží by měly být stávající investiční pokyny upraveny tak, aby bylo zajištěno, že v případě finanční a investiční operace, na niž se vztahuje záruka EU, budou příjemci podléhat pouze stávajícím kontrolním mechanismům členského státu, v němž jsou usazeni.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1078 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,