EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 3.5.2019
COM(2019) 215 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v roce 2018 a v předchozích letech
1Úvod
V červnu 2018 Komise vypracovala zprávu o hodnocení v polovině období 1 o programech pomoci Evropské unie pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku. Dospěla k závěru, že tyto členské státy dosáhly účinného a efektivního pokroku při vyřazování jaderných elektráren z provozu (jaderné elektrárny Kozloduj (bloky 1 až 4) v Bulharsku, jaderné elektrárny Ignalina v Litvě, a jaderné elektrárny Bohunice V1 na Slovensku).
Na základě revize podrobných plánů vyřazování jaderných zařízení z provozu zpráva o hodnocení v polovině období potvrdila, že v současném víceletém finančním rámci (2014–2020) není nutné žádné další financování a že programy by měly pokračovat i po roce 2020.
Komise zároveň přijala dva návrhy 2 , 3 týkající se pokračující podpory na vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v příštím víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027. Zejména navrhované spolufinancování po roce 2021 umožní Bulharsku a Slovensku dokončit vyřazování dotčených reaktorů z provozu a poskytne podporu Litvě, aby pokračovala v bezpečném a trvalém vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu, což je bezprecedentní projekt nebývalého rozsahu, kdy je třeba získat velké množství radioaktivního grafitu.
Tato zpráva navazuje na hodnocení a shrnuje další výsledky, kterých bylo dosaženo v roce 2018. Splňuje požadavky na podávání zpráv podle příslušných nařízení Rady 4 , 5 a tvoří základ pro přijetí ročních pracovních programů na rok 2019 v rámci programů pomoci. Ve stávajícím víceletém finančním rámci (VFR 2014–2020) Komise na toto téma vypracovala již čtyři zprávy, a to včetně zprávy o hodnocení těchto programů v polovině období1, 6 , 7 , 8 .
1.1Programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu
Bulharsko, Slovensko a Litva se při přistoupení k EU zavázaly, že odstaví osm jaderných reaktorů před koncem jejich plánované životnosti:
·jadernou elektrárnu Kozloduj v Bulharsku (bloky 1 až 4),
·jadernou elektrárnu Bohunice V1 na Slovensku (dva bloky) a
·jadernou elektrárnu Ignalina v Litvě (dva bloky).
EU se na své straně zavázala, že na bezpečné vyřazení těchto reaktorů z provozu poskytne finanční pomoc.
Dne 13. prosince 2013 byla přijata dvě nařízení Rady4, 5 na poskytování podpory těmto programům pro vyřazování jaderných zařízení z provozu ve víceletém finančním rámci 2014–2020, jež navazuje na finanční pomoc poskytovanou v dřívějších letech, a s obecným cílem pomoci příslušným členským státům k bezpečnému dosažení konečného vyřazení z provozu při uplatňování nejvyšších bezpečnostních norem. Je důležité poznamenat, že stávající nařízení zužují oblast působnosti programů pouze na vyřazování jaderných zařízení z provozu a vyjímají zmírňující opatření v odvětví energetiky, která byla podporována v předchozích obdobích.
Programy jsou jasně definovány, pokud jde o oblast působnosti, rozpočet a plánování, přičemž konečná data přesahují stávající finanční období. Uložení vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti není do oblasti působnosti programů zahrnuto a tento postup musí každý členský stát vypracovat ve svém vnitrostátním programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak vyžaduje příslušná směrnice 9 , 10 .
Nařízení rovněž vymezují specifické cíle:
U všech tří programů
·provedení demontáže v turbínových halách a pomocných budovách,
·bezpečné nakládání s odpady při vyřazování z provozu v souladu s podrobnými plány nakládání s odpady.
U programů Kozloduj a Bohunice
·demontáž velkých součástí a zařízení v budovách reaktoru.
U programu Ignalina
·odstranění paliva z aktivní zóny reaktoru v bloku 2 a z palivových nádrží bloků 1 a 2 do zařízení pro suché skladování vyhořelého paliva,
·bezpečná údržba bloků reaktoru.
2Správa programu
2.1Způsob provádění
Komise plní rozpočet programů v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení 11 tím, že svěří provádění jeho provádění těmto orgánům:
·u všech programů a od roku 2001 Evropské bance pro obnovu a rozvoj, mezinárodní organizaci, prostřednictvím specializovaných fondů sdružujících více dárců, které se řídí svými příslušnými pravidly financování,
·u programu Ignalina od roku 2003 Ústřední agentuře pro řízení projektů, veřejnoprávnímu subjektu v Litvě,
·u programu Bohunice od roku 2016 Slovenské inovační a energetické agentuře, veřejnoprávnímu subjektu na Slovensku.
Hodnocení v polovině období přezkoumalo nastavení správy platné pro programy pomoci a dospělo k závěru, že zajišťuje účinné a účelné provádění programů. Klíčové faktory úspěchu zahrnují jasné stanovení rolí a odpovědností, jakož i posílený rámec pro sledování. S ohledem na další zlepšení účinnosti provádění programu bude přijetí aktualizovaných prováděcích postupů v roce 2019 klíčovým krokem, který povede k aktualizaci v současnosti uplatňované strategie kontroly, která stanoví potřeby dohledu, cíle činností dohledu a odpovídající nástroje, pracovní metody a postupy potřebné k dosažení cílů dohledu a účinné zmírňování, jsou-li zjištěny odchylky či rizika.
Při dohledu nad orgány, jež Komise pověří úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu, se dodržují pravidla stanovená v příslušných pověřovacích dohodách. Vychází se z pravidelného hodnocení, že orgány splňují požadavky na nepřímé řízení podle článku 154 finančního nařízení. Doplňuje ho informované ověřování na základě rizik, které se provádí v rámci pravidelného sledování nebo je svěřeno nezávislému orgánu.
2.2Roční plánování a monitorování
V souladu s platnými postupy 12 každý dotčený členský stát jmenoval koordinátora programu odpovědného za plánování, koordinaci a monitorování programu vyřazování jaderných zařízení z provozu na vnitrostátní úrovni. Koordinátoři programu předložili roční pracovní programy a Komise je přijala spolu s rozhodnutími o financování v souladu s přezkumným postupem uvedeným v článku 5 nařízení o kontrole výkonu prováděcích pravomocí Komise ze strany členských států 13 . Tyto pracovní programy stanoví plánované činnosti na další dva kalendářní roky, jež jsou oba financovány z rozpočtu Unie a z vnitrostátních nebo jiných zdrojů.
Pro každý členský stát jsou zřízeny výbory, které plní funkce monitorování a podávání zpráv, jejichž zasedáním spolu s koordinátory programů spolupředsedá zástupce Komise. Orgány pověřené úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu sledují provádění projektu na každodenní bázi. Komise kromě toho každé dva roky pečlivě sleduje provádění programů prostřednictvím kontrol dokumentace a kontrol na místě. Za účelem další podpory tohoto procesu byl zaveden systém řízení na základě analýzy realizované hodnoty, aby bylo možné objektivně změřit výkonnost projektu a pokrok v rámci programu.
2.3Audity a hodnocení
Jak již bylo uvedeno, Komise dokončila hodnocení programů v polovině období1, včetně veřejné konzultace a posouzení výsledků a dopadů programů, účinnosti využívání zdrojů a přidané hodnoty Unie. Jak bylo požadováno, hodnocení se zabývalo možností úpravy podrobných prováděcích postupů12, a v důsledku toho Komise zjistila, že je třeba je aktualizovat, aby bylo možné využít získaných zkušeností 14 .
Komise rovněž zahájila studii o účinnosti, efektivnosti a přidané hodnotě projektů v oblasti energetiky financovaných z programů EU v období 2007–2013. Výsledky studie se očekávají v roce 2019.
Komise navíc dokončila tematické ověření postupů zadávání zakázek v rámci odpovědnosti orgánů pověřených úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu. Z ověření na základě dvaceti spisů dokumentace zadávání veřejných zakázek vyplynulo, že tyto orgány plně podporovaly příjemce v dosahování hospodárnosti, účinnosti, transparentnosti a odpovědnosti ve všech procesech, jakož i v dodržování základních zásad správné praxe při zadávání veřejných zakázek.
3Plnění rozpočtu a spolufinancování
Pro splnění předběžných podmínek vypracovaly na počátku současného VFR tyto tři členské státy podrobné plány na vyřazování jaderných zařízení z provozu4,5. V těchto plánech byly stanoveny celkové odhady nákladů, jakož i rozsah a časové plány programů. Programy by měly být dokončeny v roce 2025 na Slovensku, v roce 2030 v Bulharsku a v roce 2038 v Litvě. Doba trvání programů závisí na řadě faktorů a mezních podmínkách, jako je technická složitost, velikost lokalit a úroveň připravenosti na nakládání s odpady na začátku příslušného programu. Komise tyto plány posoudila a dospěla k závěru, že jsou úplné, relevantní a komplexní a že odhady celkových nákladů jsou obecně přiměřené, jak potvrdily závěry nezávislého přezkumu 15 . V současnosti přidělené finanční prostředky zajišťují účinné a účelné plnění cílů programů stanovených ve VCR na období 2014–2020.
Jak bylo uvedeno v hodnocení v polovině období, celkové náklady na programy (odhad při dokončení) jsou od roku 2014 v Litvě a na Slovensku stabilní, zatímco v Bulharsku byly upraveny směrem nahoru (+23 %) na základě řádného pravidelného přehodnocování plánu vyřazování z provozu. Bulharsko v souladu s tím zvýšilo vnitrostátní příspěvky.
Na základě podrobných plánů vyřazování z provozu Komise určila potřeby příštího víceletého finančního rámce (2021–2027) a navrhla poskytnutí dodatečné podpory ze strany EU3,3 s cílem dokončit vyřazování (v Bulharsku a na Slovensku) a pokračovat ve vyřazování (v Litvě) z provozu tak, že bude pokrývat potřeby na příští finanční období a dále přispívat k plnění celkových potřeb programu.
Komise od roku 2014 přijala pět ročních pracovních programů a související rozhodnutí o financování, čímž poskytla přidělený rozpočet prostřednictvím pověřovacích dohod s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj – EBRD (205,1 mil. EUR na program Kozloduj, 9,0 mil. EUR na program Ignalina a 30,3 mil. EUR na program Bohunice), Ústřední agenturou pro řízení projektů v Litvě (306,6 mil. EUR) a Slovenskou inovační a energetickou agenturou (127,5 mil. EUR). Platby Komise vycházely z předpokládaných smluvních potřeb a z pokroku při provádění projektů.
Právní základ pro finanční podporu EU v současnosti nedefinuje konkrétní výši vnitrostátních příspěvků. Litevská vláda v roce 2017 oznámila svůj politický závazek udržovat minimální úroveň vnitrostátního příspěvku ve výši 14 % po celou dobu trvání programu. Ve stávajícím finančním rámci se vnitrostátní příspěvky zvýšily na částky uvedené v tabulkách 1 a 2; ty ukazují vyplacené částky a souhrnné nashromážděné finanční prostředky od začátku programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu. Komise ve svých návrzích nařízení Rady o pokračující podpoře činností souvisejících s vyřazováním z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v příštím VFR na období 2021–2027 zavedla minimální očekávanou úroveň vnitrostátního příspěvku.
Tabulka 1 – Vyplacené finanční částky (konečným příjemcům), ke dni 30. 6. 2018 (v milionech EUR)
|
Členský stát |
EU* |
|
|
Kozloduj |
275 (41 %) |
394 (59 %) |
|
Bohunice |
192 (42 %) |
263 (58 %) |
|
Ignalina |
162 (14 %) |
961 (86 %) |
* Včetně příspěvků od jiných dárců.
Zdroj: Monitorovací zprávy, EBRD, CPMA
Tabulka č. 2 – Nashromážděné finanční prostředky (vyplacené částky plus příspěvky), ke dni 30. 6. 2018 (v milionech EUR)
|
Členský stát |
EU* |
|
|
Kozloduj |
458 |
800 |
|
Bohunice |
476 |
671 |
|
Ignalina |
478 |
1 568 |
* Včetně příspěvků od jiných dárců.
Zdroj: Monitorovací zprávy, roční pracovní programy, EBRD, CPMA
4Pokrok a výkonnost
Komise měří pokrok a výkonnost těchto programů podle cílů stanovených v příslušných nařízeních Rady4, 5. Kromě toho byly do roku 2018 monitorovány prostřednictvím podrobného cíle a harmonogramů stanovených v prováděcích postupech12 a systému řízení na základě realizované hodnoty 16 .
K dnešnímu dni je pokrok ve srovnání s cíli obecně uspokojivý, i když od roku 2014 dochází k postupné kumulaci zpoždění v celkovém provádění, jak ukazuje srovnání realizované a výchozí hodnoty (viz obrázky 2, 4 a 6). V současnosti však není kritická cesta realizace programu narušena a termíny dokončení jsou zachovány ve všech třech členských státech. Po hodnocení v polovině období byl časový profil činností revidován tak, aby bylo možné znovu nastavit sledování pokroku a výkonnosti prostřednictvím systému řízení na základě realizované hodnoty (viz obrázky 2, 4 a 6).
4.1.Bulharsko – Program Kozloduj
Bloky 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj tvoří reaktory VVER 17 440/230: bloky 1 a 2 byly odstaveny v roce 2002 a bloky 3 a 4 v roce 2006.
Od roku 2013 je vyřazování z provozu pod dohledem bulharského Státního podniku pro radioaktivní odpad (SERAW), specializované organizace pro vyřazování z provozu, jejímž posláním je bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem na území Bulharské republiky. Podnik SERAW je pod dohledem ministerstva energetiky držitelem povolení / provozovatelem odpovědným za vyřazení bloků 1–4 jaderné elektrárny Kozloduj a za provoz vnitrostátního úložiště (DIR 2011/70).
Program Kozloduj učinil značný pokrok, pokud jde o demontáž zařízení v turbínové hale a v kontrolovaném pásmu. V roce 2018 byla zprovozněna důležitá infrastruktura pro nakládání s odpadem, což je klíčové pro to, aby bylo možné pokračovat ve vyřazování jaderných zařízení z provozu: pracovní setkání na téma snížení objemu a dekontaminaci demontovaných zařízení (od března 2018) a o zařízení pro vysoce účinné snižování objemu radioaktivního odpadu (zařízení na plazmové tavení), jehož první operativní kampaň byla zahájena v listopadu 2018 (viz obrázek 1). Současně probíhají stavební práce na vnitrostátním úložišti, tj. zařízení pro ukládání nízko a středně radioaktivního odpadu, které obdrží velké množství vyřazovaných materiálů.
Obrázek 1 – Zařízení na plazmové tavení
Zpráva o hodnocení v polovině období ukázala, že na základě pravidelného přehodnocování plánu vyřazování z provozu dospěly bulharské orgány k závěru, že celkové náklady na program Kozloduj (odhad při dokončení) musí být upraveny směrem nahoru (+23 %) a že Bulharsko v souladu s tím zvýšilo své vnitrostátní příspěvky. Datum ukončení programu (2030) bylo potvrzeno.
Obrázek 2 Pokrok a výkonnost programu, měřeno na základě realizované hodnoty.
Realizovaná hodnota ve srovnání s výchozí hodnotou ukazuje množství vykonané práce ve srovnání s plánem. To je rovněž zohledněno v indexu dodržení harmonogramu (SPI). Index nákladové výkonnosti (CPI) ukazuje, že náklady na vykonanou práci byly podle plánu. Přerušovaná čára označuje novou výchozí hodnotu po provedení hodnocení v polovině období a bude použita pro budoucí sledování a monitorování.
Naměřené hodnoty zahrnují nepředvídané události. Celkový odhad nákladů (včetně nepředvídaných výdajů) v roce 2018 činí 1 358 milionů EUR, zatímco v roce 2014 činil 1 107 milionů EUR.
4.2Slovensko – program Bohunice
Jaderná elektrárna Bohunice V1 má dva reaktory VVER 440/230; blok 1 byl trvale odstaven v roce 2006 a blok 2 v roce 2008.
Slovenská Jadrová a vyraďovacia spoločnosť 18 (JAVYS) je specializovaná organizace pro vyřazování z provozu, jejímž posláním je bezpečné vyřazení jaderných zařízení z provozu, nakládání s vyhořelým jaderným palivem a nakládání s radioaktivním odpadem na území Slovenské republiky. Působí pod dohledem ministerstva hospodářství. JAVYS je držitelem povolení / provozovatelem odpovědným za vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu a za zařízení pro nakládání s vyhořelým palivem a zneškodňování odpadu.
Program Bohunice v roce 2018 výrazně pokročil. V roce 2018 byla dokončena dekontaminace a demontáž v turbínových halách a pomocných budovách, kdy došlo k demolici čtyř chladicích věží jaderné elektrárny Bohunice V1 (viz obrázek 3). Z toho důvodu bylo prvního specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. b) bod i) příslušného nařízení4 dosaženo účinně a účelně. Dále byly provedeny důležité dekontaminační a demontážní práce v budově reaktoru: v roce 2018 byla dokončena dekontaminace vyhořelých palivových článků a dalších nádrží v kontrolovaném pásmu a byla zahájena demontáž velkých součástí systémů chladiva reaktorů.
Obrázek 3 – Demolice chladicích věží.
Infrastruktura pro nakládání s odpadem je vhodná pro stávající potřeby demontážních a dekontaminačních prací a pro budoucí potřeby jsou budována další zařízení. Způsob odstraňování nízko radioaktivního odpadu (> 90 % objemu celkového radioaktivního odpadu) se z hlediska kapacity rozšiřuje ve stávajícím úložišti v Mochovcích; dokončení je naplánováno na začátek roku 2019. Nové prozatímní úložiště pro středně radioaktivní odpad, který nelze zneškodnit v Mochovcích, je rovněž dokončeno.
Více než 56 projektů bylo dokončeno oproti 73 nedokončeným. Program Bohunice dosáhl největšího pokroku a pravděpodobně bude představovat první úplné vyřazení reaktorů typu VVER z provozu.
Obrázek 4
Pokrok a výkonnost programu, měřeno na základě realizované hodnoty.
Naměřené hodnoty nezahrnují nepředvídané události. Celkový odhad nákladů (včetně nepředvídaných výdajů) činí v roce 2018 1 238 milionů EUR, zatímco v roce 2014 činil 1 246 milionů EUR.
Na základě revidovaného plánu vyřazování z provozu dospěla zpráva o hodnocení v polovině období k závěru, že celkové náklady na program vyřazování z provozu (odhad při dokončení) se mírně snižují a termín dokončení zůstává na konci roku 2025. Tento odhad podporuje nejmodernější plán pro rizika a nepředvídané události, který poskytuje vysokou míru důvěry v učiněné odhady.
4.3Litva – program Ignalina
Jaderná elektrárna Ignalina sestává ze dvou reaktorů RBMK 19 1500: blok 1 byl odstaven v roce 2004 a blok 2 v roce 2009.
Litevský Státní podnik jaderná elektrárna Ignalina je držitelem povolení / provozovatelem odpovědným za zařízení, která se vyřazují z provozu, a za úložiště odpadu. Působí pod dohledem ministerstva energetiky. V loňském roce jaderná elektrárna Ignalina dále přizpůsobila svou strukturu účinné organizaci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a posílila řízení projektů.
Program Ignalina je bezprecedentní výzvou kvůli černobylskému typu reaktoru, který se vyznačuje velkým grafitovým moderátorem. Celkové náklady na program (odhad při dokončení) zůstaly od roku 2014 stabilní a nezměnilo se ani datum dokončení, kterým zůstává konec roku 2038. Odstranění vyhořelých palivových článků z obou budov reaktorů (bloky 1 a 2) bylo zahájeno v září 2016. Z druhého reaktoru bylo palivo zcela odstraněno v únoru 2018, tj. o devět měsíců dříve než se plánovalo. Z obou reaktorů bylo odstraněno palivo a převoz vyhořelého paliva z nádrží do zařízení pro dočasné uložení vyhořelého paliva pokračuje. Ke dni 31. prosince 2018 bylo více než 50 % vyhořelých palivových článků bezpečně naloženo do kontejnerů a uloženo. Všechny vyhořelé palivové články budou podle harmonogramu odstraněny v červenci 2022 (viz obrázek 5).
Obrázek 5 – Uskladňovací kontejnery
Kromě toho byly zahájeny práce na výstavbě zařízení na skladování velmi nízko radioaktivního odpadu s krátkým poločasem rozpadu a vyhlášení veřejné soutěže na výstavbu podpovrchového úložiště je naplánováno v roce 2019.
Provozovatel v rámci přípravy na demontáž a dekontaminaci aktivních zón reaktorů, které budou zahájeny v příštím VFR, vypracovává studii, posouzení vlivů na životní prostředí a projekt dočasného skladování ozářeného grafitu. V roce 2018 bylo uspořádáno několik pracovních setkání, na nichž bylo možné rozsáhle informovat více než 40 potenciálních mezinárodních dodavatelů.
Obrázek 6
Pokrok a výkonnost programu, měřeno na základě realizované hodnoty.
Naměřené hodnoty zahrnují nepředvídané události. Celkový odhad nákladů (včetně nepředvídaných výdajů) v roce 2018 činí 3 377 milionu EUR, což je stejně jako v roce 2014.
Zpráva o hodnocení v polovině období potvrdila, že program Ignalina v období 2014–2020 nepotřebuje dodatečné financování, a určila potřeby na období do roku 2038 za účelem demontáže reaktorů, zejména grafitových moderátorů. Jedná se o další významný krok k posílení jaderné bezpečnosti v jaderné elektrárně Ignalina.
4.4Projekty v odvětví energetiky
V současném VFR program pomoci neposkytuje novou finanční podporu na zmírňující opatření v odvětví energetiky; do roku 2013 však měly programy pomoci prostředky přidělené na projekty v odvětví energetiky v souladu s příslušnými smlouvami o přistoupení a vnitrostátními energetickými politikami.
V současné době je dokončeno celkem 40 projektů v hodnotě 75 % přidělených prostředků. V této fázi považovala Komise za vhodné zahájit studii ex post o výsledcích a dopadech, účinnosti, účelnosti a přidané hodnotě EU u těchto projektů. Závěry budou zveřejněny v roce 2019.
5Závěry
V souladu s očekáváními stanovenými pro současný VFR pokračovaly Bulharsko, Litva a Slovensko v roce 2018 v dosahování účelného a účinného pokroku ve vyřazování svých reaktorů z provozu. Systém řízení stále více prokazuje, že si dokáže poradit s obtížemi a překážkami z důvodu složitosti programů.
Důležitým milníkem bylo vypracování a schválení příslušných plánů vyřazování z provozu v roce 2014, a byly tak stanoveny stropy pro programy pomoci a finanční potřeby k dokončení vyřazení jaderných zařízení z provozu. V polovině období byly tyto potřeby potvrzeny pro programy Bohunice a Ignalina; pokud jde o program Kozloduj, v důsledku revize plánu vyřazení z provozu došlo k nárůstu předpokládaných nákladů pro období po roce 2020. Zvýšení odhadů nemělo za následek rovné navýšení finančního krytí programu, jelikož se Bulharsko zavázalo z velké části nárůst pokrýt.
Zpráva o hodnocení v polovině období proto potvrdila, že v současném VFR (2014–2020) není nutné žádné další financování, aby bylo dosaženo cílů uvedených v příslušných nařízeních Rady, a že programy by měly pokračovat i po roce 2020.
V současnosti není úroveň vnitrostátních příspěvků stanovená v právním základu, což dává prostor určitým nejistotám. Očekává se, že odpovídající vnitrostátní příspěvky vzhledem k pomoci EU a stanovení jasného a formalizovaného rámce pro spolufinancování povedou k vyšší odpovědnosti na úrovni jednotlivých států a k lepšímu hospodaření s prostředky ze strany příjemců.
Pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, ujišťuje, že se díky finanční pomoci ze strany EU v tomto VFR v daných zařízeních dosáhne výrazně vyššího stupně bezpečnosti. Sdílení poznatků mezi těmito třemi příjemci mělo pozitivní dopad na programy a přispělo k nejnovějším úspěchům. Na základě toho Komise podpořila krok směrem k vytvoření skutečné synergie: např. dekontaminace primárních okruhů jaderné elektrárny Kozloduj se uskuteční tak, že se využijí zařízení získaná v rámci programu Bohunice a bude se těžit z know-how společnosti JAVYS (viz bod 4.2).
Mezi významné očekávané pokroky v daných oblastech v dalším období patří:
·v Bulharsku: trvalý pokrok v budování vnitrostátního úložiště, nakládání se zbytkovým jaderným odpadem a začátek rozsáhlých demontážních a dekontaminačních prací v budově reaktoru,
·na Slovensku: konečná demontáž jader reaktoru,
·v Litvě: trvalý pokrok v odstraňování vyhořelého paliva a přípravy na demontáž ozářeného grafitového moderátoru, což je bezprecedentní projekt nebývalého rozsahu.
Směrnice rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48.
Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o pokroku v provádění směrnice Rady 2011/70/Euratom a inventáři radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva, které se nacházejí na území Společenství, a výhledu do budoucna – COM(2017) 236.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 7. srpna 2014 o prováděcích pravidlech pro programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku, Litvě a na Slovensku z provozu na období 2014–2020 – C(2014) 5449.