(1)

Směrnice 2001/95/ES stanoví, že evropské normy by měly být vypracovány evropskými normalizačními orgány. Tyto normy by měly zajistit, aby výrobky splňovaly obecný požadavek na bezpečnost podle uvedené směrnice.

(2)

Podle směrnice 2001/95/ES se předpokládá, že výrobek je bezpečný, pokud jde o rizika a kategorie rizik, na které se vztahují příslušné vnitrostátní normy, je-li ve shodě s nezávaznými vnitrostátními normami přejímajícími evropské normy.

(3)

Na bezpečnost osobního hudebního přehrávače se, v závislosti na jeho typu, vztahuje směrnice 2001/95/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/5/ES ze dne 9. března 1999 o rádiových zařízeních a telekomunikačních koncových zařízeních a vzájemném uznávání jejich shody (2) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES ze dne 12. prosince 2006 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí (3). Směrnice 2001/95/ES se vztahuje na přenosné hudební přehrávače bez integrované komunikační funkce.

(4)

Směrnice 1999/5/ES a směrnice 2006/95/ES odkazují na evropskou harmonizovanou normu EN 60065:2002 „Zvukové, obrazové a podobné elektronické přístroje – Požadavky na bezpečnost“. Vzhledem ke stále nejasnější hranici mezi spotřební elektronikou a zařízením informační technologie je zamýšleno sloučit tuto normu s normou EN 60950 „Zařízení informační technologie – Bezpečnost – Část 1: Všeobecné požadavky“ do nové normy EN 62368.

(5)

Výše uvedené normy v současné době nepředepisují žádnou maximální hranici hlasitosti zvuku ani neukládají zvláštní požadavky na označování výrobku s ohledem na emise zvuku, ale požadují, aby bylo do návodu k použití vloženo varování o nepříznivých dopadech vystavení se nadměrné hlasitosti zvuku.

(6)

Evropská komise požádala Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (VVVNZZR), aby posoudil případná zdravotní rizika, která představují osobní hudební přehrávače a mobilní telefony s funkcí přehrávání hudby, vzhledem k jejich širokému používání a rostoucímu počtu osob, které jsou nepřetržitě vystaveny úrovni hlasitosti zvuku překračující maximální hodnoty na pracovišti (80 decibelů). VVVNZZR ve svém stanovisku (4) dospěl k závěru, že uživatelé se vystavují riziku problémů spojených se sluchem i jiným zdravotním problémům. Zejména se uživatelé vystavují riziku trvalé ztráty sluchu, pokud používají osobní přehrávač hudby po dobu více než 40 hodin týdně s nastavením vysoké hlasitosti (překračující 89 dB(A)) po dobu alespoň pěti let. Tento způsob používání přehrávačů hudby se stal poměrně běžným zejména mezi dětmi a mladistvými.

(7)

Požadavek na bezpečnost pro osobní hudební přehrávače by měl být vypracován podle ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2001/95/ES s cílem požádat normalizační orgány o vypracování normy, která zamezí riziku poškození sluchu následkem vystavení se zvuku vycházejícího z těchto přehrávačů, v souladu s postupem stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů (5). Odkaz na přijatou normu by měl být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 2001/95/ES. V zájmu zajištění komplexního a harmonizovaného přístupu zahrnujícího bezpečnost všech osobních hudebních přehrávačů včetně mobilních telefonů s funkcí přehrávání hudby se normalizačním orgánům předloží hromadná žádost podle směrnice 2001/95/ES, směrnice 1999/5/ES a směrnice 2006/95/ES.

(8)

Jakmile bude zmíněná norma k dispozici a pod podmínkou, že se Komise rozhodne zveřejnit odkaz na tuto normu v Úředním věstníku, bude se předpokládat, že osobní hudební přehrávače navržené a vyrobené v souladu s touto normou vyhovují obecnému požadavku na bezpečnost uvedenému ve směrnici 2001/95/ES, pokud jde o požadavek na bezpečnost obsažený ve zmíněné normě.

(9)

Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 15 směrnice 2001/95/ES,