|
ISSN 1977-0863 |
||
|
Úřední věstník Evropské unie |
C 67 |
|
|
||
|
České vydání |
Informace a oznámení |
Ročník 65 |
|
Obsah |
Strana |
|
|
|
||
|
|
EVROPSKÝ PARLAMENT
|
|
|
I Usnesení, doporučení a stanoviska |
|
|
|
USNESENÍ |
|
|
|
Evropský parlament |
|
|
|
Středa 9. června 2021 |
|
|
2022/C 67/01 |
||
|
2022/C 67/02 |
||
|
2022/C 67/03 |
||
|
|
Čtvrtek 10. června 2021 |
|
|
2022/C 67/04 |
||
|
2022/C 67/05 |
||
|
2022/C 67/06 |
||
|
2022/C 67/07 |
||
|
2022/C 67/08 |
||
|
2022/C 67/09 |
||
|
2022/C 67/10 |
||
|
2022/C 67/11 |
||
|
2022/C 67/12 |
||
|
2022/C 67/13 |
||
|
2022/C 67/14 |
||
|
2022/C 67/15 |
||
|
2022/C 67/16 |
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o situaci v Afghánistánu (2021/2712(RSP)) |
|
|
2022/C 67/17 |
||
|
2022/C 67/18 |
||
|
2022/C 67/19 |
||
|
|
DOPORUČENĺ |
|
|
|
Evropský parlament |
|
|
|
Středa 9. června 2021 |
|
|
2022/C 67/20 |
|
|
III Přípravné akty |
|
|
|
Evropský parlament |
|
|
|
Úterý 8. června 2021 |
|
|
2022/C 67/21 |
||
|
2022/C 67/22 |
||
|
2022/C 67/23 |
||
|
2022/C 67/24 |
||
|
2022/C 67/25 |
||
|
2022/C 67/26 |
||
|
2022/C 67/27 |
||
|
2022/C 67/28 |
||
|
2022/C 67/29 |
||
|
2022/C 67/30 |
||
|
|
Středa 9. června 2021 |
|
|
2022/C 67/31 |
||
|
2022/C 67/32 |
||
|
2022/C 67/33 |
||
|
|
Čtvrtek 10. června 2021 |
|
|
2022/C 67/34 |
||
|
2022/C 67/35 |
|
Vysvětlivky k použitým symbolům
(Druh postupu závisí na právním základu navrženém v návrhu aktu) Pozměňovací návrhy Parlamentu: Nové části textu jsou označeny tučně kurzivou . Vypuštěné části textu jsou označeny buď symbolem ▌nebo přeškrtnuty. Nahrazení se vyznačují tak, že nový text se označí tučně kurzivou a nahrazený text se vymaže nebo přeškrtne. |
|
CS |
|
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/1 |
EVROPSKÝ PARLAMENT
ZASEDÁNÍ 2021–2022
Dílčí zasedání od 7. do 10. června 2021
PŘIJATÉ TEXTY
I Usnesení, doporučení a stanoviska
USNESENÍ
Evropský parlament
Středa 9. června 2021
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/2 |
P9_TA(2021)0275
Politika v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2020
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2021 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2020 (2020/2223(INI))
(2022/C 67/01)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 101 až 109 této smlouvy, |
|
— |
s ohledem na příslušná pravidla, pokyny, usnesení, veřejné konzultace, sdělení a dokumenty Komise týkající se hospodářské soutěže, |
|
— |
s ohledem na zprávu Komise ze dne 9. července 2020 o politice hospodářské soutěže v roce 2019 (COM(2020)0302) a na pracovní dokument útvarů Komise, který byl zveřejněn jako podpůrný materiál tentýž den, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2019 (1), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2020 nazvané „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020)0102), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. března 2020, 4. dubna 2020, 13. května 2020 a 2. července 2020 o dočasném rámci pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím rozšíření onemocnění COVID-19 a na následné pozměňující návrhy (2), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2020 o pokynech k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s emisemi po roce 2021 (C(2020)6400), |
|
— |
s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 17. června 2020 o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi (COM(2020)0253); |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2020 podmínečně schválit akvizici společnosti Fitbit společností Google, |
|
— |
s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) č. 24/2020 nazvanou „Postupy Komise v oblasti kontroly fúzí v EU a antimonopolních řízení: potřeba zvýšení dohledu nad trhem“ (3), |
|
— |
s ohledem na projev o stavu Unie, který dne 16. září 2020 přednesla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, |
|
— |
s ohledem na písemné a ústní odpovědi tehdejší kandidátky na komisařku Margrethe Vestagerové, které poskytla během slyšení v Evropském parlamentu dne 8. října 2019, |
|
— |
s ohledem na společné prohlášení Evropské sítě pro hospodářskou soutěž ze dne 23. března 2020 o uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže během koronavirové krize (4), |
|
— |
s ohledem na zprávu odborníků Komise na vysoké úrovni ze dne 4. dubna 2019 nazvanou „Politika hospodářské soutěže v digitálním věku“ (5), |
|
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 22. března 2019 o zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti, |
|
— |
s ohledem na závěry mimořádného zasedání Evropské rady ve dnech 1. a 2. října 2020, |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise zúčastněným stranám ze dne 2. prosince 2020 o vystoupení Spojeného království a pravidlech EU v oblasti hospodářské soutěže a na sdělení ze dne 18. ledna 2021 o vystoupení Spojeného království a pravidlech EU v oblasti státní podpory, |
|
— |
s ohledem na studii tematické sekce Evropského parlamentu pro hospodářskou politiku a politiku v oblasti vědy a kvality života z prosince 2020 nazvanou „Dopad státní podpory na hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost během pandemie COVID-19: včasné posouzení“, |
|
— |
s ohledem na zprávu antimonopolního podvýboru justičního výboru Sněmovny reprezentantů USA ze dne 6. října 2020 nazvanou „Investigation of Competition in the Digital Marketplace: Majority Staff Report and Recommendations“ (Vyšetřování hospodářské soutěže na digitálním trhu: zpráva a doporučení většiny zastoupené ve výboru Kongresu USA) (6), |
|
— |
s ohledem na studii úřadu Spojeného království pro dohled nad hospodářskou soutěží a trhem ze dne 19. ledna 2021 nazvanou „Algorithms: How they can reduce competition and harm consumers“ (Algoritmy: jak mohou omezit hospodářskou soutěž a poškodit spotřebitele), |
|
— |
s ohledem na cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v podobě, v jaké byl schválen vedoucími představiteli EU v prosinci 2020; |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2020 nazvané „Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa“ (COM(2020)0098), |
|
— |
s ohledem na článek 54 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A9-0168/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že konkurenční trhy přinášejí spotřebitelům prospěch, zejména pokud jsou jejich výsledkem spravedlivé ceny a širší výběr produktů; vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže EU je koncipována tak, aby zachovala otevřené tržní hospodářství s volnou, spravedlivou a účinnou hospodářskou soutěží upřednostňující efektivní přidělování zdrojů a podporující inovace, a tudíž věnující zvláštní pozornost potřebám malých a středních podniků a vytváření rovných podmínek ve prospěch všech občanů EU; vzhledem k tomu, že tento základní cíl zůstává významný i v podmínkách krize; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Komise na propuknutí pandemie COVID-19 okamžitě reagovala přijetím zvláštních dočasných pravidel hospodářské soutěže k nápravě vážného narušení evropského hospodářství; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že výjimečná a dočasná opatření v reakci na pandemii by neměla být uplatňována v podobě protisoutěžně zaměřeného jednání ani využívána z finančního hlediska již neprosperujícími společnostmi s cílem obdržet dodatečnou podporu, aniž by dané subjekty předložily nezbytné a účinné plány restrukturalizace; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že veškerá státní podpora by měla být koncipována a poskytována ekonomicky, sociálně a environmentálně odpovědným způsobem; vzhledem k tomu, že z dlouhodobého hlediska by politika v oblasti hospodářské soutěže měla účinně řešit sociální, digitální a environmentální výzvy a být plně v souladu s prioritami vytyčenými v Zelené dohodě pro Evropu a s cíli Pařížské dohody; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že inteligentní sladění pravidel hospodářské soutěže Unie s jejími průmyslovými, digitálními, environmentálními, sociálními a mezinárodními obchodními politikami má zásadní význam pro zajištění rovných podmínek ve všech odvětvích, posílení odolných hodnotových řetězců a upevnění tvorby pracovních míst a globální konkurenceschopnosti, a tudíž přispívá k přívětivému obchodnímu prostředí pro malé a střední podniky; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že nekalá soutěž mezi členskými státy brání řádnému fungování vnitřního trhu; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že Komise v současné době provádí obecnou revizi účinnosti prosazování politiky v oblasti hospodářské soutěže, včetně antimonopolních pravidel, řady pravidel a pokynů týkajících se státní podpory, a také hodnocení pravidel pro dohled nad fúzemi a revizi sdělení o definici fúzí; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že hospodářské bojkoty proti produktům z určitých zeměpisných oblastí v EU představují závažné porušení pravidel hospodářské soutěže a měly by být účinně řešeny; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že rostoucí výzvy, které představuje konkurence silně dotovaných silných ekonomik, jako je Čína, si žádají opatření k posílení postavení společností EU, které čelí konkurentům ze zemí mimo EU; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že struktura otevřeného trhu pro obchod a clearingové operace, která umožňuje skutečnou soutěž mezi tržními infrastrukturami, je klíčem k zachování a upevnění odolnosti kapitálových trhů EU a k podnícení tržně orientovaných inovací, což vede k lepším výsledkům pro příjemce starobního důchodu, podniky a investory; vzhledem k tomu, že potřebu otevřené tržní struktury je třeba vyvážit zřetelem k finanční stabilitě; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že přístup spotřebitelů k internetu je omezen na překvapivě nízký počet digitálních ekosystémů a velkých platforem; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 urychlila proces digitalizace a přinesla nové výzvy pro účinnost politiky v oblasti hospodářské soutěže, zejména v odvětví antimonopolních pravidel, kde dosud zásahy ex ante nejsou povoleny; |
|
L. |
vzhledem ke skandálům, vyšetřováním a důkazům týkajícím se úniků dat, které ukazují, jakým způsobem platformy osobní údaje shromažďují a uchovávají, často v nadměrném objemu, jak je využívají a prodávají třetím stranám a jak dominantní technologické společnosti a platformy systematicky sledují spotřebitele na internetu; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že některé podniky, které těží z dvojího statusu platformy a dodavatele, zneužívají svého postavení k tomu, aby prosadily nerovné podmínky pro konkurenty; |
|
N. |
vzhledem k předpokladům analytiků (7), podle kterých Amazon, Facebook a Alphabet Inc. (Google) společně v roce 2021 dosáhnou podílu 61 % na digitální reklamě, což je oproti jejich tržnímu podílu z roku 2015 dvojnásobek; vzhledem k tomu, že společnostem Facebook a Alphabet Inc. (Google) plynou příjmy z 98,53 %, resp. 83,3 %, z digitální reklamy (8); |
|
O. |
vzhledem k tomu, že pokuty uložené orgány pro hospodářskou soutěž často neměly pro velké technologické společnosti odrazující účinek, neboť jsou považovány pouze za náklady na podnikání; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že by antimonopolní nástroje měly být vytvořeny tak, aby odpovídaly novým skutečnostem na rychle se měnících digitálních a technologických trzích; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže podle zásady „stejná rizika, stejná činnost, stejná právní úprava“ je nutné, aby firmy poskytující finanční služby i technologické firmy měly rovné podmínky; |
|
R. |
vzhledem k tomu, že algoritmy mohou výrazně zvýšit výkonnost a umožnit podnikům nabízet kvalitnější produkty a služby spotřebitelům; avšak vzhledem k tomu, že úmyslné či neúmyslné zneužití algoritmů může způsobit újmu spotřebitelům a poškodit hospodářskou soutěž; |
|
S. |
vzhledem k tomu, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory by měla být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, digitální strategií EU, evropským pilířem sociálních práv a cíli udržitelného rozvoje OSN a mohla by k nim významně přispět; vzhledem k tomu, že případy státní podpory EU se na tyto obecné cíle politiky EU téměř nevztahují; |
Obecné připomínky
|
1. |
zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže, jejímž cílem je zajistit rovné podmínky ve všech odvětvích, podněcovat inovace a poskytnout spotřebitelům širší a kvalitnější výběr, má zásadní význam pro zajištění řádného fungování jednotného trhu; |
|
2. |
vyjadřuje své znepokojení nad růstem koncentrace průmyslu v Evropě; v této souvislosti konstatuje, že v letech 2001 až 2012 zaznamenal průmyslový odbyt 10 % největších společností v deseti evropských ekonomikách nárůst v průměru o 2–3 %; upozorňuje na to, že tento nárůst lze pozorovat jak u výrobních, tak u nefinančních služeb, a není poháněn odvětvími s vysokou mírou digitalizace; konstatuje, že vyšší koncentrace průmyslu vede k vyšším maržím spojeným s vyššími zisky na úkor evropských spotřebitelů; |
|
3. |
je přesvědčen, že přísné a nestranné prosazování pravidel hospodářské soutěže EU nezávislými antimonopolními orgány má zásadní význam pro evropské společnosti působící na vnitřním trhu a na mezinárodní úrovni, zejména pro malé a střední podniky, a může významně přispět k realizaci klíčových politických priorit, jako je prohloubenější a spravedlivější vnitřní trh, propojený jednotný digitální trh, globální konkurenceschopnost Unie, boj proti sociálním nerovnostem a klimatické krizi, jakož i k evropským hodnotám, pokud jde o normy v oblasti životního prostředí, sociální věci, politiku v oblasti klimatu a ochranu spotřebitele; zdůrazňuje však význam správní dávky flexibility v podmínkách krize; |
|
4. |
vítá konzultace o právních předpisech v oblasti hospodářské soutěže a o Zelené dohodě pro Evropu jako krok k větší soudržnosti politik; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní a na budoucnost zaměřený akční plán revize pravidel hospodářské soutěže a pravidel pro poskytování státní podpory; |
|
5. |
domnívá se, že zajištění rovných podmínek pro podniky na jednotném trhu a na mezinárodní úrovni je zásadní zejména pro malé a střední podniky a pro vytváření důstojných a udržitelných pracovních míst v rámci EU i mimo ni a závisí také na rozhodném a účinném boji proti sociálnímu, environmentálnímu a daňovému dumpingu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí o vytvoření právního rámce pro povinný nástroj náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí; |
|
6. |
zdůrazňuje, že agresivní daňové praktiky nadnárodních podniků, škodlivé daňové praktiky a daňové zvýhodňování velkých společností mohou bránit inovacím a ohrožovat otevřenost hospodářské soutěže na trzích, zejména v případě malých a středních podniků, které jsou páteří evropského hospodářství; |
|
7. |
zdůrazňuje význam Evropské sítě pro hospodářskou soutěž při podpoře spolupráce mezi vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž a Komisí s cílem podporovat spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu prostřednictvím posíleného prosazování a sdílení osvědčených postupů; |
|
8. |
podporuje strukturované dialogy s výkonným místopředsedou Komise pro hospodářskou soutěž a vybízí Komisi, aby usilovala o zachování úzké spolupráce s členy příslušného výboru Parlamentu; domnívá se, že z hlediska demokratické kontroly je vypracovávání výročních zpráv Komise o politice hospodářské soutěže naprosto nezbytné; připomíná, že v posledních letech byl Parlament prostřednictvím řádného legislativního postupu zapojen do formování rámce pravidel hospodářské soutěže; trvá na tom, aby měl Parlament spolurozhodovací pravomoci k utváření rámce pro pravidla hospodářské soutěže; |
|
9. |
žádá Komisi, aby využila svých přesvědčovacích pravomocí a poukázala na rizika spojená s opatřeními zaváděnými vládami na kontrolu cen, včetně opatření týkajících se zkreslování cenových signálů, která mohou nedostatek řešit povzbuzením výroby a oslabením pobídek pro vstup nových subjektů na trh; |
|
10. |
se znepokojením konstatuje, že některé členské státy podle posouzení Komise neprovádějí účinně směrnici o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (9), což má obrovské negativní důsledky pro spotřebitele a spravedlivou hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby prošetřila používání zneužívajících ujednání a praktik ve spotřebitelských smlouvách, zejména ze strany bankovního sektoru, a aby zajistila účinné a rychlé provedení této směrnice a využila k tomu všechny dostupné prostředky; |
|
11. |
uznává, že zdroje pro Generální ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) by měly odpovídat jeho pracovní zátěži a rozsahu úkolů; domnívá se, že je třeba zajistit konkrétní odborné znalosti v oblasti digitálních problémů a postupů online platforem zapojením behaviorálních ekonomů, specialistů na algoritmy, inženýrů a vědců specializovaných na data; vyzývá Komisi, aby informovala Parlament o rozdělení zdrojů mezi kontrolu státní podpory, kontrolu fúzí a antimonopolní opatření; |
Politická reakce na onemocnění COVID-19
|
12. |
vítá přijetí dočasného rámce pro opatření státní podpory a pozměňujících návrhů na jeho prodloužení a rozšíření, který byl vytvořen v reakci na nečekaný vývoj v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 s cílem umožnit členským státům poskytovat během pandemie podnikům podporu; podporuje zachování mimořádných opatření po celou dobu, jakou ospravedlňuje epidemiologická situace, zdůrazňuje však, že rámec je dočasným nástrojem; zdůrazňuje, že obnova účinné hospodářské soutěže ve středně až dlouhodobém výhledu představuje klíč k zajištění rychlé a důsledné obnovy; zdůrazňuje, že opatření fiskální podpory by měla být s pokračujícím oživením stále cílenější; bere na vědomí značné rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o fiskální prostor, který mají k dispozici pro poskytování státní podpory; |
|
13. |
vítá sdělení Komise o dočasném rámci pro posuzování antimonopolních otázek souvisejících s obchodní spoluprací v reakci na naléhavé situace vyplývající ze současného rozšíření onemocnění COVID-19; domnívá se, že pokyny a podpora antimonopolních pravidel usnadňují spolupráci nezbytnou k překonání krize způsobené onemocněním COVID-19, a jsou tak přínosem pro spotřebitele; |
|
14. |
konstatuje, že dočasný rámec zahrnuje určité podmínky pro určité druhy opatření státní podpory, jako je rekapitalizace; v této souvislosti vítá, že mezi tyto podmínky patří např. zákaz vyplácení dividend a prémií a zákaz zpětného odkupu akcií; vyjadřuje však politování nad tím, že se tyto podmínky nevztahují na jiná opatření státní podpory; vyzývá Komisi, aby tyto podmínky stanovila pro všechna opatření státní podpory v dočasném rámci, zejména pro rekapitalizační opatření, která by členské státy měly považovat pouze za krajní řešení, protože mohou mít významný rušivý dopad na vnitřní trh; |
|
15. |
silně podporuje účinná opatření k řešení nedostatku očkovacích látek proti COVID-19, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy, a podporuje proto Komisi a členské státy v jejich úsilí přimět země mimo EU, aby zrušily stávající zákazy vývozu a zintenzívnily darování očkovacích látek; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zvýšily své úsilí na podporu přenosu technologií a dobrovolného udělování licencí na práva duševního vlastnictví k léčbě endemických nebo pandemických infekčních onemocnění světové populace; |
|
16. |
zdůrazňuje, že opatření Komise zaměřená na odstranění podmínek, které vedly k monopolnímu a dominantnímu postavení podniků, a na omezení veřejného financování podniků, které by k takovým podmínkám mohlo vést, nepřináší žádné řešení problému systémového a strukturálního znevýhodňování, které má dopad na konkurenceschopnost podniků sídlících a působících v evropských ostrovních oblastech a nejvzdálenějších regionech; |
|
17. |
zdůrazňuje význam soudržnosti politik a přidělování podpory pouze podnikům, které se potýkají s přímými finančními důsledky pandemie; dále naléhavě vyzývá k tomu, aby byl společnostem, které využívají daňových rájů mimo EU, aby se vyhnuly daňovým povinnostem, zakázán přístup ke státní nebo finanční podpoře, pokud se nezaváží k tomu, že změní své chování; |
|
18. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly plán lépe cílené státní podpory pro období po pandemii COVID-19 s cílem podpořit konkurenceschopnost a zachovat pracovní místa; navrhuje, aby tento plán zahrnoval opatření k řešení roztříštěnosti a narušení trhu v důsledku nerovných podmínek, analýzu dopadu státní podpory na vnitřní trh a jasné pokyny, jak nejlépe využít nástroje politiky hospodářské soutěže na podporu oživení; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby při stanovování budoucích podmínek pro státní podporu zohlednila průmyslové, digitální a zelené strategie; |
|
19. |
opakuje, že prioritou je zajistit důsledné a nestranné prosazování pravidel státní podpory a evropské bankovní regulace, a to i při řešení budoucích bankovních krizí; vyzývá Komisi, aby urychleně přezkoumala rozpory mezi pravidly pro státní podporu v oblasti podpory na likvidaci a režimem řešení krizových situací podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (10) a aby v souvislosti s přezkumem rámce pro řešení krizí přezkoumala své sdělení o bankovnictví ze dne 30. července 2013 (11), rovněž s ohledem na nedávné případy, a zohlednila přitom potřebu chránit daňové poplatníky a střadatele před náklady na záchranu bank; |
|
20. |
konstatuje, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory by se neměla v rámci měnové, obchodní a fiskální politiky vnímat izolovaně; žádá, aby byla zvážena možná narušení hospodářské soutěže v důsledku programu nákupu korporátních dluhopisů ze strany Evropské centrální banky; zdůrazňuje v této souvislosti pojem selektivity v oblasti státní podpory a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který obsahuje tzv. zásadu loajality; |
|
21. |
vyzývá Komisi, aby zajistila a monitorovala řádné využívání a rozdělování různých finančních prostředků EU v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, a to i prostřednictvím plánů členských států na podporu oživení a odolnosti v rámci Nástroje na podporu oživení a odolnosti, které by měly být v souladu s pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, nesmí vést k narušení hospodářské soutěže a musí být uplatňovány stejným způsobem na všechny společnosti, zejména v kritických odvětvích, jako jsou telekomunikace, energetika a doprava; naléhavě vyzývá Komisi, aby sledovala jakákoli taková případná narušení hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že by státní podpora neměla být poskytována společnostem, které byly nevýkonné a strukturálně ztrátové před krizí způsobenou onemocněním COVID-19, ani podporovat vytváření monopolních struktur; |
Globální rozměr
|
22. |
zdůrazňuje význam stále intenzivnějšího strukturovaného globálního dialogu a spolupráce při prosazování politiky hospodářské soutěže a reformy společného přístupu ke spravedlivé hospodářské soutěži; |
|
23. |
podporuje aktivní účast Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž (ICN) a naléhavě vyzývá k užšímu zapojení Parlamentu do činnosti příslušných pracovních a odborných skupin ICN a OECD; |
|
24. |
podporuje strategii Komise na odstranění negativních dopadů způsobených nezákonným exteritoriálním uplatňováním jednostranných sankcí třetích zemí vůči hospodářským subjektům z EU; vítá v této souvislosti sdělení Komise ze dne 19. ledna 2021 nazvané „Evropský hospodářský a finanční systém: podpora otevřenosti, síly a odolnosti“ (COM(2021)0032); |
|
25. |
zdůrazňuje, že specializované dohody o spolupráci s třetími zeměmi v oblasti politiky hospodářské soutěže mohou významně přispět k účinnosti politiky hospodářské soutěže, a vyzývá Komisi, aby usilovala o uzavření více takových specializovaných dohod o hospodářské soutěži s cílem umožnit účinnější výměnu informací mezi orgány pro hospodářskou soutěž; dále připomíná, že EU musí ve vztazích se svými mezinárodními partnery zajistit rovné podmínky a reciprocitu, pokud jde o státní podporu, zadávání veřejných zakázek a investiční politiku; vyzývá Komisi, aby v budoucích obchodních a investičních dohodách posílila kapitoly o státní podpoře; |
|
26. |
vyzývá Komisi, aby věnovala pozornost úloze státem vlastněných podniků sídlících v zahraničí, jež jsou svými vládami podporovány a dotovány způsobem, který pro subjekty z EU zakazují pravidla jednotného trhu EU; vyjadřuje své znepokojení nad státem financovaným narušováním hospodářské soutěže zahraničními podniky, které přebírají evropské podniky, zejména ty, jež působí v inovativních nebo strategických odvětvích a v oblasti inovativních nebo strategických technologií, dále ty, které dodržují Zelenou dohodou pro Evropu, a ty, které jsou oslabeny pandemií COVID-19; |
|
27. |
vítá jako předběžný krok, že v platnost vstoupilo nařízení (EU) 2019/452, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (12), a rovněž bílou knihu Komise o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi; všímá si nepřetržitého zahraničního tlaku na převzetí evropských společností a upozorňuje, že jsou zapotřebí bezodkladná opatření; s nadějí proto očekává připravovaný legislativní návrh Komise zaměřený na řešení rušivých účinků zahraničních subvencí na vnitřní trh; |
|
28. |
zastává názor, že by podniky EU měly mít možnost soutěžit na světových trzích za rovných podmínek; vyzývá proto Komisi, aby přizpůsobila svou politiku v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory tak, aby podporovala výrazný rozvoj průmyslu; zdůrazňuje, že inteligentní průmyslová politika může pomoci při přerozdělování zdrojů do určitých klíčových odvětví, aniž by došlo k narušení hospodářské soutěže, a položit tak základy dlouhodobě odolné a udržitelné ekonomiky; zastává názor, že Unie a členské státy potřebují posílit součinnost mezi cílenými politikami EU, investicemi a politikou hospodářské soutěže s cílem podpořit pracovní příležitosti a odolné hodnotové řetězce, aby bylo možné dosáhnout autonomie EU v určitých strategických odvětvích a zároveň zachovat otevřenou ekonomiku; |
|
29. |
požaduje, aby evropský průmysl výrazně investoval do výzkumu a vývoje s cílem zajistit rovné podmínky pro výrobce v EU i mimo ni, dosáhnout cílů Zelené dohody pro Evropu, včetně přechodu na nízkouhlíkové způsoby výroby, a podpořit konkurenceschopnost podniků EU vůči konkurentům ze zemí mimo EU, jejichž výrobní procesy nepodléhají stejným kritériím, jako jsou kritéria stanovená na úrovni EU; dále vyzývá Komisi, aby v této souvislosti zvážila zvýšení podpory na výzkum a inovace, jakož i na technologie vytvářející pozitivní vnější efekty pro životní prostředí nebo celkový energetický systém; |
|
30. |
vyzývá Komisi, aby identifikovala oblasti strategické závislosti, zejména v citlivých průmyslových ekosystémech, a aby navrhla opatření na její snížení, mimo jiné za pomoci diverzifikace výrobních a dodavatelských řetězců, podpory výroby a investic v rámci Evropy a zajištění strategického vytváření zásob; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost významných projektů společného evropského zájmu pro investice do přelomových technologií; vyzývá Komisi, aby s ohledem na nadcházející revizi sdělení o významných projektech společného evropského zájmu dále tyto projekty podporovala, vyjasnila pravidla jejich výběru, revidovala a zjednodušila některá prováděcí kritéria a požadavky a zvážila možnost snadnějšího spolufinancování ze strany EU s cílem usnadnit účast partnerů z menších členských států a zajistit snazší podporu menších projektů průmyslového výzkumu; |
|
31. |
podporuje začlenění důkladné kontroly státní podpory podniků ze zemí mimo EU do pravidel hospodářské soutěže EU, přičemž zdůrazňuje, že by Unie měla zůstat otevřená přímým zahraničním investicím, které jsou v souladu s jejím právním rámcem, respektují evropské sociální a environmentální normy a nenarušují hospodářskou soutěž; v této souvislosti znovu vyzývá Komisi a členské státy, aby do doby, než bude posouzen návrh mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, přijaly posílené nástroje na ochranu obchodu s cílem bojovat proti nekalým obchodním praktikám a chránit zejména konkurenceschopnost průmyslových odvětví; zároveň zdůrazňuje, že rozhodnutí v oblasti politiky hospodářské soutěže by neměla být používána jako forma ochranářských opatření, a vyzývá v této souvislosti k analýze vedlejších účinků pravidel státní podpory EU na konkurenceschopnost zemí s nízkými a středními příjmy; |
|
32. |
se znepokojením konstatuje, že ve srovnání s jinými obchodními dohodami, například se Švýcarskem, je dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím slabší; vyjadřuje politování zejména nad tím, že dohoda o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím nezajišťuje zcela rovné podmínky, pokud jde o státní podporu a hospodářskou soutěž; vyzývá EU a Spojené království, aby nalezly společný základ pro dlouhodobou spolupráci a usilovaly o spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky; |
Politika hospodářské soutěže v digitálním věku
|
33. |
vítá odhodlání Komise zabývat se nespravedlivými podmínkami a postupy platforem, které fungují jako „strážci“ (gatekeeper), jednat rozhodně a odstraňovat nelegitimní překážky hospodářské soutěže na internetu v rámci evropského jednotného digitálního trhu; vyjadřuje politování nad pomalým prováděním antimonopolních šetření ve srovnání s rychle se rozvíjejícími digitálními trhy; poukazuje v této souvislosti na to, že deset let po zahájení vyšetřování praktik společnosti Google ovlivňujících vyhledávání Komise vyšetřování stále nedokončila; domnívá se, že koncentrace dat v rukou malého počtu společností, k níž dochází v digitální ekonomice, vede k selháním trhu a získávání nadměrných příjmů a brání vstupu nových účastníků na trh; |
|
34. |
ačkoli uznává vynaložené úsilí, domnívá se, že problémy spojené s nadměrně dominantním postavením velkých technologických podniků na trhu dosud nebyly dostatečně řešeny a že je třeba urychleně přistoupit k nápravě; |
|
35. |
uznává budoucí výzvy pro tvorbu a prosazování politiky v oblasti hospodářské soutěže, jež se týkají mimo jiné síťových účinků, koncentrace, agregace a využívání údajů na trzích s nulovými cenami, algoritmů pro stanovování cen, strukturování velkých platforem a tržních intervencí; |
|
36. |
vyzývá Komisi, aby věnovala náležitou pozornost a pečlivě zvážila strukturální problémy v oblasti hospodářské soutěže týkající se pozic kontroly přístupu do zavedených platebních sítí, které během pandemie COVID-19 jenom vzrostly; |
|
37. |
vítá kasační opravný prostředek podaný Komisí proti rozsudku ve věci společnosti Apple (13); zastává názor, že případ Apple opět ukazuje, že jsou zapotřebí přísná pravidla státní podpory s přihlédnutím k příznivým daňovým režimům; |
|
38. |
konstatuje, že tradiční nástroje používané orgány pro hospodářskou soutěž, jako je vyšetřování možného zneužití dominantního postavení na trhu, trvají velmi dlouho, což se v případě rychle se rozvíjejících digitálních trhů ukazuje být problémem; vítá proto hodnocení Komise týkající se potřeby nových nástrojů hospodářské soutěže, které by mohly být zapotřebí k řešení strukturálních problémů hospodářské soutěže na různých trzích, jež stávající pravidla nejsou s to vyřešit nejúčinnějším způsobem, a požaduje pečlivý dohled Komise nad těmito trhy, aby bylo možné rychle a účinně odhalovat hlavní problémy a právní mezery a v jejich případě zasáhnout; konstatuje, že pokuty uložené orgány pro hospodářskou soutěž často nemají pro velké technologické společnosti odrazující účinek, neboť jsou považovány pouze za náklady na podnikání; |
|
39. |
vítá návrh aktu o digitálních trzích, který předložila Komise, na jehož základě by bylo platformám zakázáno účastnit se obchodních praktik upřednostňování sebe sama (včetně povinného sdružování / předinstalace) nebo působit v rámci podnikatelských vazeb, které jsou závislé na platformě nebo s ní jsou interoperabilní, a platformy by byly povinné uvést své služby do souladu s konkurenčními sítěmi, a umožnily tak interoperabilitu, včetně základních služeb, přenositelnost údajů a integraci s více dodavateli; vyzývá Komisi, aby se zabývala případy, kdy se nabízené prostředky nápravy ukázaly jako zjevně neúčinné při obnovování konkurence na trhu srovnávání cen; |
|
40. |
připomíná, že výhody založené na datech spojené se sdílením a prodejem dat, ale také služby definované jako výchozí nastavení s sebou nesou riziko, že některé společnosti mohou získat postavení takzvaného „strážce“ na digitálních trzích, a že tuto problematiku je třeba účinně řešit v aktu o digitálních trzích; zastává názor, že Komise by měla mít možnost přimět platformu, která funguje jako strážce, aby nahradila určitá výchozí nastavení účinnou a objektivní architekturou umožňující spotřebitelům výběr; |
|
41. |
domnívá se, že strukturální rozdělení monopolů velkých technologických společností („Big Tech“) může být žádoucí pro obnovení hospodářské soutěže na digitálních trzích vzhledem k omezení pokut a neúspěchu přijatých prostředků nápravy chování v určitých antimonopolních případech; zdůrazňuje, že cílené a účinné prostředky nápravy chování představují řešení šetřící čas; navrhuje zavedení participativního antimonopolního rámce s cílem podpořit trvalý dialog se všemi společnostmi, zvýšit právní jistotu, transparentnost a ochranu spotřebitelů a zajistit účinné prostředky nápravy; |
|
42. |
naléhavě žádá Komisi, aby urychlila postupy, zejména pokud jde o antimonopolní pravidla a rychle rostoucí digitální trhy; a vyzývá ke spolupráci v tomto ohledu i vyšetřované společnosti; odsuzuje praktiky některých společností, proti nimž je vedeno šetření, za to, že řízení uměle protahují systematickým podáváním žádostí o prodloužení lhůt, poskytováním požadovaných informací se značným zpožděním nebo předkládáním neúčinných návrhů závazků, které hodlají přijmout; |
|
43. |
dále konstatuje, že i když je důležité zajistit řádný proces a právo na obhajobu společností, které jsou předmětem vyšetřování, je třeba zrychlit a zefektivnit správní postupy; zdůrazňuje, že je třeba prošetřit možnost systematičtějšího využívání zvláštních opatření, např. předběžných opatření a jiných nápravných opatření strukturální povahy či opatření zaměřených na chování, aby se zabránilo nevratnému narušení soutěže; v tomto ohledu připomíná, že v příloze ke směrnici ECN+ (14) Komise označila „předběžná opatření“ za „důležitý nástroj zajišťující, aby nebyla poškozena hospodářská soutěž, zatímco probíhá vyšetřování“; vyjadřuje politování a znepokojení nad tím, že předběžná opatření byla za 20 let použita pouze jednou; vyzývá Komisi, aby provedla revizi oznámení o nápravných prostředcích (15) s přihlédnutím k rozvoji a vývoji digitálního odvětví v posledních letech; |
|
44. |
vítá skutečnost, že návrhy Komise týkající se aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích zaujímají odlišný přístup ke všem digitálním službám, velmi velkým digitálním službám a strážcům; konstatuje zejména, že cílem návrhu aktu o digitálních trzích je zajistit řádné fungování vnitřního trhu podporou účinné hospodářské soutěže, rovných podmínek na digitálních trzích a spravedlivého a konkurenčního prostředí on-line platforem; vyjadřuje politování nad tím, že návrhy neobsahují odpovídající opatření proti zprostředkovatelům reklamy; konstatuje, že první vymáhací opatření podle nového nařízení o aktu o digitálních trzích bude možné provést až za pět let; naléhavě proto žádá Komisi, aby pokračovala v prosazování antimonopolních pravidel v nových a dosud nevyřešených případech týkajících se strážců v digitálním prostředí; |
|
45. |
zdůrazňuje význam odpovídajícího rámce pro prosazování v budoucím aktu o digitálních trzích; domnívá se, že je třeba Komisi poskytnout dostatečné zdroje, aby mohla plnit svou funkci dohledu, a že proces dohledu by měl umožnit účast všech aktérů, včetně vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, vnitrostátních odvětvových regulačních orgánů, Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, evropského inspektora ochrany údajů a spotřebitelských organizací; zdůrazňuje, že návrh prostředků nápravy by neměl být ponechán pouze na zvážení inkriminované společnosti, ale měl by podléhat přísnému mechanismu dodržování předpisů; |
|
46. |
domnívá se, že návrh aktu o digitálních trzích je doplňkovým nástrojem k pravidlům hospodářské soutěže, jehož cílem je zajistit spravedlivé a konkurenční digitální trhy; zdůrazňuje, že by neměl ohrozit řádné prosazování již platného práva hospodářské soutěže, včetně stávajících vnitrostátních právních předpisů, ani bránit Komisi v plném využití jejích stávajících nástrojů při prosazování hospodářské soutěže; v tomto ohledu upozorňuje na přetrvávající obavy v souvislosti s rozhodnutím ve věci Android (16) a nedostatečnou konkurenci v internetových vyhledávacích službách; |
|
47. |
konstatuje, že nápravná opatření navržená společností Google byla účastníky trhu a spotřebitelskými organizacemi v celé Evropě odmítnuta jako nedostatečná; vyzývá Komisi, aby vznesla obvinění proti společnosti Google kvůli zneužívání dominantního postavení na trhu v dalších specializovaných vyhledávacích službách, včetně místního vyhledávání; |
|
48. |
vyzývá Komisi, aby plně využila svých nástrojů politiky hospodářské soutěže k zajištění spravedlivých a rovných podmínek a řešila potenciální účinky strážce, pokud jde o přístup ke klíčovým základním technologiím pro umělou inteligenci a data; |
|
49. |
domnívá se, že Parlament by měl hrát aktivní úlohu v politické diskuzi o politice hospodářské soutěže, mimo jiné tím, že uspořádá veřejné slyšení s výkonnými řediteli společností GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple) o jejich podnikových strategiích v oblasti hospodářské soutěže a daňových postupů; vyjadřuje politování nad tím, že všichni čtyři výkonní ředitelé odmítli pozvání k takovému slyšení; vyjadřuje dále politování nad tím, že Parlament nemá zavedené vhodné mechanismy, které by umožnily tato vystoupení právně vymáhat, a doufá, že se to brzy vyřeší; |
|
50. |
vyzdvihuje význam rejstříku transparentnosti pro zajištění veřejné kontroly nad činností lobbistů, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže; žádá, aby byly v rozšířeném rejstříku transparentnosti EU uváděny i informace týkající se financování společností nebo sdružení, aby zúčastněné strany nemohly jednat jménem jiných společností, aniž by to uvedly; |
|
51. |
zdůrazňuje, že je důležité dopomoci spotřebitelům a uživatelům k tomu, aby získali větší kontrolu nad svými údaji a totožností a převzali za ně odpovědnost, a požaduje vysokou úroveň ochrany osobních údajů a současně vyšší úroveň transparentnosti a odpovědnosti při poskytování digitálních služeb; připomíná, že spotřebitelé nemají jinou možnost než dát svůj souhlas, pokud nechtějí ztratit přístup k některým službám nabízeným on-line platformami; v této souvislosti požaduje povinný rámec pro sdílení údajů, který spotřebitelům poskytne nástroje pro zákonnou kontrolu a správu vlastních údajů jednodušším a účinnějším způsobem; |
|
52. |
vyzývá Komisi, aby přezkoumala svá pravidla pro fúze a akvizice, pokud jde o posuzování osobních údajů; vyzývá Komisi, aby při rozhodování o digitálních fúzích a akvizicích plně zvažovala a hodnotila aktiva osobních údajů stejným způsobem jako všechna ostatní tradiční fyzická aktiva; naléhavě žádá Komisi, aby při hodnocení digitálních fúzí zaujala širší pohled a posoudila rovněž dopad konsolidace dat, včetně reklamní technologie, která je jádrem obchodního modelu velkých technologických společností; |
|
53. |
konstatuje, že akvizice určitých společností, které mají konkrétní zdroje údajů, může vést ke koncentraci kontroly nad hodnotnými a nereplikovatelnými zdroji údajů a k lepšímu přístupu k datům pro fúzující strany než pro jejich konkurenty; zdůrazňuje, že konsolidace údajů prostřednictvím fúzí může posílit dominantní postavení nebo umožnit nabyvatelskému subjektu využít tržní sílu a někdy vzbudit obavy z uzavření trhu; vyjadřuje proto politování nad rozhodnutím Komise schválit převzetí společnosti Fitbit, specializující se na nositelná zařízení pro fitness, společností Google; vyjadřuje obavy ohledně budoucího zpracování osobních údajů uživatelů přístrojů Fitbit, včetně údajů týkajících se zdraví, které mohou být použity pro účely digitální reklamy; stanoví, že údaje týkající se zdraví by měly být považovány za zvláštní kategorii osobních údajů, jak je stanoveno v článku 9 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (17) (GDPR); konstatuje, že prostředky nápravy navržené společností Google a schválené Komisí jsou nedostatečné k zajištění účinné hospodářské soutěže v oblasti nositelných digitálních zařízení pro sledování zdraví, která jsou v životě spotřebitelů stále důležitější; |
|
54. |
konstatuje, že na několika konkrétních trzích s finančními údaji existuje více prodejců, a ačkoli žádný z nich nemá dominantní podíl na trhu, zůstává konkurence velmi nízká; konstatuje také, že někteří prodejci dat na finančním trhu, kteří mají postavení agregátorů dat, by mohli působit jako strážci a jako takoví kontrolovat přístup k datům a omezovat jejich použití pro zákazníky; vyzývá Komisi, aby posoudila takové situace, kdy společnosti získají pozici strážců přístupu či oligopolů, a přijala opatření k obnovení hospodářské soutěže, podpoře cenové transparentnosti a zabránění nekalým a nepřiměřeným obchodním praktikám; |
|
55. |
vyjadřuje politování a znepokojení nad tím, že společnost Facebook v roce 2014 koupila společnost WhatsApp; připomíná, že při posuzování tohoto převzetí Facebook Komisi lhal o svých technických schopnostech využívat údaje z aplikace WhatsApp pro účely digitální reklamy; uvádí, že Facebook začal používat metadata z hovorů WhatsApp pro účely reklamy v roce 2016; připomíná, že Komise v roce 2017 uložila Facebooku pokutu za to, že během postupu posuzování lhal; připomíná, že článek 105 SFEU Komisi ukládá povinnost navrhnout vhodná opatření k ukončení porušování článků 101 a 102 SFEU; vyzývá Komisi, aby navrhla vhodná opatření, jimiž se ukončí používání údajů uživatelů aplikace WhatsApp pro reklamní účely Facebooku; |
|
56. |
požaduje navýšení kapacity unijní infrastruktury a operační odolnosti v kriticky důležitých digitálních odvětvích, mimo jiné podporou spravedlivé hospodářské soutěže a prosazováním zásad spravedlivého poskytování licencí na software na evropských cloudových trzích; považuje udržitelnou hospodářskou soutěž a vyhýbání se monopolním strukturám na trzích za zásadní pro digitální transformaci Evropy, hospodářské oživení a konkurenceschopnost; |
|
57. |
vyzývá Komisi, aby přezkoumala a přizpůsobila metodiku používanou k posouzení zneužívání dominantního postavení a aby zajistila použitelnost doktríny „základních infrastruktur“ i v digitálním věku; vyzývá Komisi, aby zvážila doplnění pojmu „dominance“ o pojmy, jako je „závislost“ a „relativní tržní síla“; |
|
58. |
konstatuje, že v oblasti finančních služeb vznikly určité oligopolní struktury a také že některé velké technologické společnosti se staly významnými hráči na trhu s finančními službami; vyzývá Komisi, aby sledovala a prošetřila, jakým způsobem mohou konkurenční výhody, které mají tito operátoři k dispozici, narušit hospodářskou soutěž na trhu a poškodit zájmy spotřebitelů a inovace; |
|
59. |
domnívá se, že ochrana soukromí a osobních údajů, zásada nediskriminace a svoboda projevu a informací musí tvořit jádro úspěšné a trvalé politiky EU v oblasti digitálních služeb; |
Kontrola státní podpory
|
60. |
upozorňuje, že politika v oblasti státní podpory je nedílnou součástí politiky hospodářské soutěže a že kontrola poskytování této podpory odráží potřebu zachovat rovné podmínky pro všechny podniky působící na jednotném trhu; |
|
61. |
opakuje, že služby obecného hospodářského zájmu mají stále zásadní význam pro zachování řady komunit v celé Evropě, zejména v izolovaných, vzdálených nebo okrajových regionech Unie; vítá otevřené konzultace Komise týkající se státních dotací poskytovaných na základní služby; vítá nedávno přijaté nové pokyny k regionální státní podpoře; připomíná, že je zapotřebí plán pro lépe cílenou státní podporu, zejména poskytování služeb obecného hospodářského zájmu; |
|
62. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily územní posouzení socioekonomických důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19 pro uplatňování pravidel státní podpory a příslušný probíhající proces revize; v této souvislosti konstatuje, že by měla být v souladu s ustanoveními článků 174 a 349 SFEU věnována zvláštní pozornost analýze dopadů na podniky působící v ostrovních a v nejvzdálenějších regionech EU; |
|
63. |
vyzývá Komisi, aby pečlivě zohlednila odvětví, která jsou základem mnoha dalších sektorů, stejně jako udržitelný sociální a hospodářský hodnotový řetězec Unie; znovu opakuje, že je třeba podporovat technologie a výrobní postupy, které vedou k výraznému snížení dopadů na životní prostředí; |
|
64. |
vyzývá ke sladění všech unijních pravidel hospodářské soutěže a pravidel pro státní podporu s dlouhodobými společenskými cíli, zejména se Zelenou dohodou pro Evropu, a to s ohledem na závazky EU v oblasti klimatu; vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli stanovení energetického mixu zůstává ve vnitrostátní pravomoci, většina členských států nepodmiňuje vyplácení státní podpory těmito cíli; |
|
65. |
vítá zahájení konzultací o tom, jak může politika v oblasti hospodářské soutěže přispívat k Zelené dohodě pro Evropu a v rámci pravidel pro státní podporu, kontrolu fúzí a antimonopolních pravidel lépe zohledňovat účinnost z hlediska ekologie a udržitelnosti; vyzývá Komisi, aby v rámci nadcházející revize pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a k dohodám o horizontální spolupráci zavedla konkrétní pobídky a vytvořila podmínky pro to, aby mohla pokračovat dekarbonizace; žádá zejména pokyny ohledně modernizace, hybridních projektů a skladování elektrické energie a ohledně investic do energetické účinnosti a renovace budov; navíc znovu opakuje, že přechod na klimaticky neutrální hospodářství vyžaduje přijetí opatření ke zvládnutí strukturální změny, mj. označení uhelných regionů jako podporovaných oblastí v souladu s čl. 107 odst. 3 SFEU; |
|
66. |
se znepokojením konstatuje, že zpětné získávání protiprávně vyplacené státní podpory i nadále zůstává zdlouhavým a obtížným procesem; dále zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost a sledovatelnost procesu hodnocení případů poskytnutí státní podpory, přičemž je třeba brát v úvahu nezanedbatelné riziko vzájemné propojenosti jednotlivých případů; |
Kontrola spojování podniků, antimonopolní opatření a kartely
|
67. |
naléhavě Komisi žádá, aby zůstala bdělá a důsledně prosazovala článek 102 SFEU zakazující zneužívání dominantního postavení, jakož i své postupy pro kontrolu fúzí zakotvené v nařízení ES o spojování (18); |
|
68. |
vítá závazek Komise přezkoumat své sdělení z roku 1997 (19) o definici relevantního trhu v rámci prosazování pravidel Komise v oblasti spojování podniků a antimonopolních opatření; vybízí Komisi, aby v každém jednotlivém případě ve svých posouzeních hospodářské soutěže zohlednila dlouhodobou vizi zahrnující globální rozměr a možnou budoucí soutěž; upozorňuje na to, že definice relevantního trhu vypracovaná Komisí mohla být v minulosti příliš úzká na to, aby dostatečně zohlednila dynamickou konkurenci na světových trzích; vyzývá Komisi, aby zaujala dynamičtější přístup k definici trhu a aby inovační kritéria učinila klíčovým prvkem příslušné analýzy trhu, pokud jde o kontrolu fúzí v Evropě; |
|
69. |
vyzývá Komisi, aby zrevidovala pokyny k fúzím tak, aby zohledňovaly z nich vyplývající úspory z důvodu vyšší efektivity, včetně výzev, které to přináší pro konkurenceschopnost průmyslu EU; vítá v této souvislosti skutečnost, že útvar pro priority a strategickou koordinaci na GŘ COMP může v souvislosti s vyšetřováním GŘ COMP využívat odborné poznatky všech generálních ředitelství Komise; domnívá se, že odborné poznatky, o něž se opírá průmyslová a odvětvová strategie Komise, by mohly být posíleny, aby se podpořily vyšetřovací týmy GŘ COMP při určování proveditelnosti a důsledků nápravných opatření ve vztahu k prioritám Komise; |
|
70. |
připomíná svou výzvu Komisi, aby vypracovala hodnocení směrnice o žalobách o náhradu škody (20), jakmile budou mít všechny členské státy dostatek zkušeností s uplatňováním nových pravidel, a posoudila, zda bude případně nutné provést změny v zájmu účinnějšího a harmonizovanějšího vymáhání práva v celé EU, pokud jde o nápravu škod; |
|
71. |
vítá nástroj „eLeniency“, který Komise zavedla; připomíná, že s rychlým rozvojem digitálních trhů vznikají nové výzvy pro provádění politik hospodářské soutěže; v této souvislosti doporučuje, aby Komise prozkoumala, jaké jsou možnosti předběžné intervence, zejména na digitálních trzích, a zda je možné poskytnout unijním a vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž a regulačním orgánům nezbytné nástroje k anonymnímu shromažďování údajů, aby bylo možné zavčas lépe odhalovat selhání trhu; |
|
72. |
poukazuje na to, že ke zneužívání tržní síly a k nespravedlivému jednání, které je s ním spojené, jako je zhoršování kvality nebo vyděračské postupy, může docházet, dokonce i když jsou výrobky nebo služby poskytovány zdarma; zdůrazňuje, že zájmy spotřebitelů EU nezahrnují pouze nízké ceny, ale v souladu se zásadami SFEU i kvalitu, inovace, produktivitu, udržitelnost, ochranu životního prostředí a rozšiřování spravedlivých obchodních vztahů; domnívá se, že do politiky hospodářské soutěže by měla být lépe začleněna hodnota veřejných statků a vnější efekty spojené s určitými druhy výroby; |
|
73. |
připomíná, že Evropský soudní dvůr při výkladu článku 101 SFEU bere v úvahu různé cíle Smluv; poukazuje zejména na rozsudek ve věci Wouters (21), v němž převládal obecný zájem, a proto byla omezení hospodářské soutěže považována za oprávněná; vyzývá Komisi, aby formulovala „teorii nulové újmy“, jež by měla přesáhnout přístupy zaměřené na cenu a zahrnovat širší ohledy, a při tom zdůraznila význam zásady proporcionality, což znamená, že omezení hospodářské soutěže nemůže jít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení obecného zájmu; vyzývá dále Komisi, aby v tomto ohledu vydala pokyny k tomu, jak vykládat pojem „zásadní narušení účinné hospodářské soutěže“ v nařízení ES o spojování; |
|
74. |
souhlasí s EÚD, že Komise celkově dobře využívá svých pravomocí v oblasti vymáhání pravidel při kontrole spojování podniků a antimonopolních řízení, ačkoli v řadě oblastí je zapotřebí zlepšení; konstatuje zejména, že prahové hodnoty obratu nemusí být vhodné k odhalení všech případů, které by měly prověřit orgány pro ochranu hospodářské soutěže; vyzývá proto Komisi, aby v rámci probíhajícího vyhodnocování nařízení ES o spojování zvážila revizi prahových hodnot, tak aby zahrnovaly takové faktory, jako jsou počty ovlivněných spotřebitelů a hodnota souvisejících transakcí; dále Komisi vyzývá, aby při tomto probíhajícím vyhodnocování rovněž posoudila vyšší úrovně koncentrace vzhledem k horizontálnímu vlastnictví velkými společnostmi vlastnícími aktiva a zvážila v tomto ohledu poskytnutí pokynů k použití článků 101 a 102 SFEU; |
|
75. |
bere na vědomí, že EÚD správně poukazuje na to, že z výše pokut nelze vyvodit závěry o tom, zda jsou účinným odrazujícím nástrojem, a rovněž zdůrazňuje, že maximální výše případných pokut může sama o sobě ve „vážných případech“ oslabit odrazující účinek; v tomto ohledu upozorňuje na to, že zatímco pokuty stanovené Komisí patří k nejvyšším ve světě, téměř dvě třetiny pokut, které Komise od roku 2006 uložila kartelům, zůstaly pod 0,99 % celkového ročního obratu, tedy výrazně pod povolenou horní hranicí 10 % celosvětového ročního obratu společnosti (22); vyzývá Komisi, aby posoudila odrazující účinek svých pokut a ve vážných případech kartelových dohod zvážila uložení pokut až do výše 40 % celkového ročního obratu; |
|
76. |
připomíná, že kartely patří mezi nejzávažnější případy porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a že monopoly představují nejvíce znepokojivou formu koncentrace trhu; zdůrazňuje, že je důležité vysledovat nezákonné kartelové jednání, neboť taková porušení právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže jsou v rozporu se zájmy občanů EU a vedou k výrazně vyšším nákladům pro spotřebitele a riziku potlačování inovací a kvality; |
|
77. |
upozorňuje na to, že některé firmy se mohou během krize pokoušet o reorganizaci struktury odvětví vytvářením tzv. „krizových kartelů“, tzn. uzavíráním dohod s většinou nebo se všemi konkurenty o snižování výroby nebo kapacit s cílem zvýšit zisk a zabránit odchodu z trhu během krize; |
|
78. |
navrhuje prozkoumat praxi likvidačních akvizic („killer acquisition“), která by mohla ohrozit inovace a rozvoj evropských začínajících a malých podniků; vítá v této souvislosti iniciativu Komise, která podporuje větší využívání ustanovení článku 22 (tzv. nizozemské doložky) nařízení ES o spojování a která usiluje o zahájení přijímání případů spojování podniků postoupených vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, které by bylo vhodné přezkoumat na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby přezkoumala a vydala pokyny ke svému postupu postoupení případu založenému na výše uvedeném článku souběžně s povinností informovat o spojování podniků podle aktu o digitálních trzích; |
Vývoj odvětví
|
79. |
připomíná, že je hluboce znepokojen dalekosáhlou koncentrací evropského zemědělského a potravinového řetězce, která je na úkor spotřebitelů, drobných zemědělců, životního prostředí a biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že příliš silné postavení zpracovatelů a nákupčích v návazných segmentech dodavatelských řetězců způsobuje neudržitelný tlak na snižování cen zemědělských produktů; |
|
80. |
vítá v tomto ohledu směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (23) jako důležitý první krok k zajištění vyváženého vztahu mezi hospodářskými subjekty, ke zrušení dvojích norem v zemědělsko-potravinářském odvětví a k nápravě nerovnováhy vyjednávacích sil; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala pokrok při jejím provádění a podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy; |
|
81. |
vyzývá dále Komisi, aby pokračovala ve své hloubkové analýze rozsahu a dopadu nákupních společenství a zároveň věnovala zvláštní pozornost zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a větší transparentnosti obchodních praktik supermarketů a hypermarketů, zejména pokud tyto praktiky ovlivňují hodnotu značky a výběr výrobků nebo omezují inovace a vedou k nižší srovnatelnosti cen, s cílem zajistit zemědělcům spravedlivé podmínky a ceny za jejich produkty; vyjadřuje politování nad tím, že prodej se ztrátou není na úrovni EU zakázán; |
|
82. |
upozorňuje na rostoucí počet protestních akcí zemědělců a konstatuje, že jednou z otázek, které u účastníků vyvolávají obavy, je kumulativní dopad dohod o volném obchodu na zemědělsko-potravinářské odvětví EU; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost jakémukoli protisoutěžnímu jednání ze strany zemí, které nejsou členy EU, jež by mohlo ohrozit zemědělské odvětví a zemědělce EU, protože mimo EU platí rozdílné normy v sociální, zdravotní a pracovněprávní oblasti a v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat; vyzývá k uplatňování zásad reciprocity a souladu v oblasti zemědělských produktů v současných i budoucích obchodních jednáních; |
|
83. |
konstatuje, že daňový systém je převážně v pravomoci členských států, závisí na politických názorech a opatřeních vlád a parlamentů a je založen na fiskálních politikách a politických ambicích na poli veřejných financí; vítá obezřetnost Komise při prosazování pravidel státní podpory v oblasti daní; opakuje, že selektivní státní daňová podpora může vytvářet nerovné podmínky na vnitřním trhu a že agresivní daňové plánování nejenže oslabuje spravedlivou hospodářskou soutěž, ale obecně i náležité fungování sociálních systémů; zdůrazňuje, že je důležité reformovat stávající daňový systém, aby se zajistilo, že daně budou placeny tam, kde se vytváří hodnota; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby přezkoumala své pokyny pro státní podporu s cílem posoudit, která opatření státní daňové podpory narušují hospodářskou soutěž; |
|
84. |
se znepokojením konstatuje, že mezi městskými a venkovskými oblastmi v celé Evropě převládá roztříštěnost a rozdíly, pokud jde o telekomunikace a vysokorychlostní internetové připojení; připomíná, že k odstranění těchto rozdílů je zapotřebí poctivá hospodářská soutěž; |
|
85. |
zdůrazňuje, že odvětví pohostinství Unie zažívá kritické období, neboť jej současná krize zasáhla z hospodářského a finančního hlediska nejvíce; vítá v této souvislosti státní podporu určenou tomuto odvětví; |
|
86. |
vyzývá Komisi, aby při přezkumu směrnice o spotřebitelském úvěru (24) zajistila vhodnou ochranu spotřebitelů v oblasti spotřebitelských úvěrů, mimo jiné podporou účinných podmínek hospodářské soutěže mezi subjekty, a snadný přístup; v této souvislosti požaduje, aby spotřebitelé měli možnost lépe porovnávat nabídky na základě větší transparentnosti, mimo jiné odlišením přímých nákladů spojených se splácením úvěru od nepřímých nákladů, jako jsou poplatky za služby třetích stran a daně, které jsou nevratné; |
|
87. |
je znepokojen tím, že přední mediální skupina vlastnící 20 předních regionálních deníků, 120 týdeníků a 500 internetových portálů v dotčeném členském státě byla prodána státem řízené ropné společnosti (25); opětovně vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o koncentraci vlastnictví médií v Evropě, zejména v souvislosti s tím, že nadnárodní korporace skupují evropské mediální společnosti; |
o
o o
|
88. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním parlamentům členských států a vnitrostátním, a případně regionálním, orgánům členských států pro hospodářskou soutěž. |
(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0158.
(2) https://ec.europa.eu/competition/state_aid/what_is_new/covid_19.html
(3) https://www.eca.europa.eu/lists/ecadocuments/sr20_24/sr_competition_policy_cs.pdf
(4) https://ec.europa.eu/competition/ecn/202003_joint-statement_ecn_corona-crisis.pdf
(5) https://ec.europa.eu/competition/publications/reports/kd0419345enn.pdfl
(6) https://int.nyt.com/data/documenttools/house-antitrust-report-on-big-tech/b2ec22cf340e1af1/full.pdf
(7) GroupMWorldwide, Inc., This Year Next Year: The End-Of-Year Forecasts December 2020 (Tento rok, následující rok: Prognózy na konci roku, prosinec 2020). https://www.groupm.com/this-year-next-year-global-end-of-year-forecast-2020/
(8) Statista dossier on Google, Amazon, Facebook, Apple, and Microsoft (GAFAM), článek (2020), https://www.statista.com/study/47704/google-apple-facebook-amazon-microsoft-gafam/
(9) Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(11) Sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 (Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).
(13) Rozsudek ze dne 15. července 2020, Irsko a další v. Komise, T-778/16 a T-892/16, EU:T:2020:338.
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 11, 14.1.2019, s. 3).
(15) Oznámení Komise o nápravných prostředcích, které jsou přijatelné podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 a podle nařízení Komise (ES) č. 802/2004 (Úř. věst. C 267, 22.10.2008, s. 1).
(16) Rozsudek ze dne 23. září 2019, Google v. Komise, T-604/18, EU:T:2019:743.
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(18) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(19) Úř. věst. C 372, 9.12.1997, s. 5.
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (Úř. věst. L 349, 5.12.2014, s. 1).
(21) Rozsudek ze dne 19. února 2002, J. C. J. Wouters, J. W. Savelbergh a Price Waterhouse Belastingadviseurs BV v. Algemene Raad van de Nederlandse Orde van Advocaten, C-309/99, EU:C:2002:98.
(22) https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/ SR20_24/SR_Competition_policy_CS.pdf
(23) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/633 ze dne 17. dubna 2019 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 59).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(25) https://www.dw.com/en/poland-state-run-oil-company-buys-leading-media-group/a-55859592
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/16 |
P9_TA(2021)0276
Genderový rozměr politiky soudržnosti
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2021 o genderovém rozměru v politice soudržnosti (2020/2040(INI))
(2022/C 67/02)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na články 6 a 8 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), |
|
— |
s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, a zejména na jeho články 2, 3 a 9, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979 (1), |
|
— |
s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména na její cíl č. 5, jímž je dosažení genderové rovnosti a zlepšení životních podmínek žen do roku 2030 (2), |
|
— |
s ohledem na Evropskou chartu pro rovné postavení žen a mužů v místním životě (3), |
|
— |
s ohledem na směrnice EU přijaté od roku 1975, které se týkají různých aspektů rovného zacházení se ženami a muži (směrnice 79/7/EHS (4), směrnice 86/613/EHS (5), směrnice 92/85/EHS (6), směrnice 2004/113/ES (7), směrnice 2006/54/ES (8), směrnice 2010/18/EU (9) a směrnice 2010/41/EU) (10), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 24. května 2012 obsahující doporučení Komisi k uplatňování zásady stejného odměňování žen a mužů za stejnou či rovnocennou práci (11), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2013 o odstranění genderových stereotypů v EU (12), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a skleněném stropu, na který narážejí (13), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o vnějších faktorech, které jsou překážkou podnikání žen v Evropě (14), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku (15), |
|
— |
s ohledem na studii nazvanou „Gender in regional cohesion policy“ (Gender v regionální politice soudržnosti), vypracovanou Evropským institutem pro rovnost žen a mužů (EIGE) a zveřejněnou dne 25. ledna 2017 (16), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o podpoře rovnosti žen a mužů v oblasti duševního zdraví a klinického výzkumu (17), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015 (18), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 4. dubna 2017 o ženách a jejich úloze ve venkovských oblastech (19), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2017 o potřebě vypracovat strategii EU pro odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů a předcházení tomuto rozdílu (20), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o posílení hospodářského postavení žen v soukromém a veřejném sektoru v EU (21), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o ženách, rovnosti žen a mužů a spravedlnosti v oblasti klimatu (22), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o rovnosti žen a mužů v obchodních dohodách EU (23), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (24), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o pečovatelských službách v EU pro větší rovnost žen a mužů (25), |
|
— |
s ohledem na studii nazvanou „Gender budgeting – Mainstreaming gender into the EU budget and macroeconomic policy framework“ (Genderové rozpočtování – Začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do rozpočtu EU a do rámce makroekonomické politiky), vypracovanou institutem EIGE a zveřejněnou dne 10. dubna 2019 (26), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Poradního výboru pro rovné příležitosti žen a mužů ze dne 19. prosince 2018 nazvané „The future of gender equality strategy after 2019: the battles that we win never stay won“ (Budoucnost strategie pro rovnost žen a mužů po roce 2019: vítězství ve vyhraných bitvách nikdy nejsou věčná) (27), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (28), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (29), |
|
— |
s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 6. března 2019 s názvem „2019 Report on equality between women and men in the EU“ (Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU za rok 2019) (SWD(2019)0101) (30), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a o opatřeních pro potírání genderově podmíněného násilí (31), |
|
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2019 o ekonomikách založených na genderové rovnosti v EU: další postup (32), |
|
— |
s ohledem na zprávu nazvanou „The Missing Entrepreneurs 2019: Policies for Inclusive Entrepreneurship“ (Chybějící podnikatelé 2019: politiky pro inkluzivní podnikání), kterou OECD zveřejnila dne 10. prosince 2019 (33), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2019 o veřejné diskriminaci osob LGBTI a nenávistných projevech vůči nim, včetně zákazu vstupu osobám LGBTI do některých oblastí (34), |
|
— |
s ohledem na studii nazvanou „Gender Dimension of the EU Cohesion Policy“ (Genderový rozměr politiky soudržnosti), kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 19. února 2019 (35), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (36), |
|
— |
s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2020 o prioritách EU pro 64. zasedání Komise OSN pro postavení žen (37), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152), |
|
— |
s ohledem na informativní přehled Komise ze dne 17. června 2020 nazvaný „Coronavirus Pandemic – Impact on Gender Equality“ (Pandemie COVID-19 – dopad na rovnost žen a mužů) (38), |
|
— |
s ohledem na sdělení Rady Evropy ze dne 29. května 2020 nazvané „National minorities and COVID-19: inequality deepened, vulnerability exacerbated“ (Národnostní menšiny a COVID-19: prohloubená nerovnost, vyšší zranitelnost); |
|
— |
s ohledem na diskusní dokument Komise č. 129 ze dne 24. července 2020 nazvaný „Gender Smart Financing Investing In & With Women: Opportunities for Europe“ (Inteligentní financování rovnosti žen a mužů – investice do žen a se ženami: příležitosti pro Evropu) (39), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565), |
|
— |
s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2020 vypracovaný institutem EIGE a zveřejněný dne 16. října 2020 (40), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025“ (COM(2020)0698), |
|
— |
s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0154/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině; vzhledem k tomu, že by genderové hledisko mělo být proto jako horizontální zásada uplatňováno a začleňováno do všech činností, opatření, akcí a programů EU a také projektů a politik financovaných EU, včetně politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout větší úsilí k řešení různých forem diskriminace a nerovnosti, jimž ženy čelí; vzhledem k tomu, že článek 7 nařízení o společných ustanoveních (41) na období 2014–2020, stanoví, že je nutné zohledňovat a podporovat rovnost žen a mužů a začleňování genderového hlediska po celou dobu přípravy a provádění programů, a to i v souvislosti s monitorováním, podáváním zpráv a hodnocením; vzhledem k tomu, že ženy a muži, kteří jsou v čele boje za rovnost, prokázali odhodlání, odvahu a vůdčí schopnosti při prosazování rovných příležitostí po celém světě, zejména tam, kde tyto nerovnosti přetrvávají, kde jsou ženy pronásledovány a jejich práva jsou porušována jednoduše proto, že jsou ženami; vzhledem k tomu, že jako evropští občané bychom měli být hrdí na to, že jsme dosáhli rovnosti práv a povinností, svobod a příležitostí pro muže a ženy, a vzhledem k tomu, že ženy v současné době vedou některé z nejdůležitějších institucí a zastávají některé z nejvýznamnějších politických funkcí v Evropě; vzhledem k tomu, že tyto pozitivní příklady pomáhají bourat stávající stereotypy a podporují vzory; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že politika soudržnosti řeší rozdíly mezi různými regiony a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, aby podpořila jejich celkový harmonický rozvoj s cílem dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jejíž zásadní součástí je dosažení genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že politika soudržnosti prokázala svůj význam tím, že dosáhla významného pokroku, pokud jde o rovnost občanů a územní rovnováhu; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že politika soudržnosti je důležitým nástrojem, který slouží nejen k aktivní a účinné podpoře dosahování rovnosti mezi občany, udržitelného rozvoje a hospodářské a sociální soudržnosti, ale také ke snižování rozdílů, s nimiž se potýkají skupiny, jež stále trpí diskriminací, včetně diskriminace na základě jejich sexuální orientace; vzhledem k tomu, že podpora genderové rovnosti je horizontálním cílem všech fondů politiky soudržnosti; vzhledem k tomu, že strukturální fondy jsou velmi důležitým zdrojem podpory členských států při dosahování pokroku v oblasti genderové rovnosti; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že dosažení genderové rovnosti, rovnosti žen a mužů, regionů nebo generací je mimo jiné naprosto nezbytné pro snižování místních a regionálních, hospodářských a sociálních rozdílů, jakož i pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti a spravedlivého, inkluzivního a udržitelného rozvoje EU, jejích členských států a regionů; vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích bylo v oblasti rovnosti žen a mužů dosaženo pokroku a že se genderová rovnost v EU v mnoha ohledech horizontálně zlepšila; vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen na trhu práce a dostupné ukazatele stále poukazují na vertikální a horizontální segmentaci na trhu práce a v sociálně-ekonomické a politické sféře; vzhledem k tomu, že zásadu stejné odměny za stejnou práci obsahovala již Římská smlouva, a vzhledem k tomu, že politika soudržnosti může pomoci vytvořit podmínky podporující hospodářský a sociální rozvoj a rovněž přispět k dalšímu snižování tohoto rozdílu a k začlenění žen do trhu práce; vzhledem k tomu, že podle institutu EIGE by účinné prosazování genderové rovnosti mělo silný, pozitivní sociální a hospodářský dopad, včetně zvýšení HDP EU na obyvatele, milionů dalších pracovních míst a zvýšení HDP členských států; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr v současné době posuzuje začleňování genderového hlediska do evropského rozpočtu; vzhledem k tomu, že tato zpráva o auditu, která má být zveřejněna v prvním čtvrtletí roku 2021, poskytne užitečné poznatky o tom, jak uplatňovat genderový rozměr v opatřeních politiky soudržnosti v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 patřil k hlavním kritickým prvkům prosazování genderové rovnosti prostřednictvím politiky soudržnosti mimo jiné rozdíl mezi formálními prohlášeními v dohodách o partnerství a operačních programech (deklarujícími prosazování zásad rovných příležitostí a nediskriminace) a jejich skutečným prováděním, jakož i poměrně slabé politické odhodlání v této oblasti; vzhledem k tomu, že v dohodách o partnerství a operačních programech je stanoveno, že budou dodržovány a podporovány zásady rovných příležitostí a nediskriminace; vzhledem k tomu, že je stále zapotřebí většího úsilí, pokud jde o účast žen ve všech fázích cyklu politiky soudržnosti, zejména při vypracovávání programů a v rozhodovacích procesech, jakož i při provádění vybraných projektů; vzhledem k tomu, že v programovém období 2014–2020 byly genderové otázky řešeny především prostřednictvím operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF); vzhledem k tomu, že Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) ve stejném období přispěl k podpoře genderové rovnosti velmi omezeným způsobem; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že údaje rozčleněné podle pohlaví a založené na spolehlivých a ověřených zdrojích a genderových ukazatelích mají zásadní význam pro to, aby konkrétní odvětví nebo regiony mohly účinně využívat podporu EU podle místní reality nerovností s cílem zlepšit rozhodovací proces a posoudit výsledky přímých a nepřímých opatření politiky soudržnosti zaměřených na podporu identifikace možných nerovností nebo nespravedlností, na jejichž základě by bylo možné jednat a vypracovávat účinné politiky na podporu rovných práv a svobod mezi občany; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že politiky v oblasti genderové rovnosti postrádají soudržnost a že v rámci orgánů a institucí EU dosud neexistuje jednotný systém, který by umožňoval stejné pochopení a uplatňování genderového hlediska; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že plné důsledky pandemie z hospodářského a sociálního hlediska a z hlediska zaměstnanosti nejsou zatím známé; vzhledem k tomu, že z předběžných studií vyplývá, že pandemie COVID-19 prohloubila stávající nerovnosti mezi muži a ženami, zejména pokud jde o nárůst neplacené pečovatelské práce a nerovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a rovněž domácího násilí, a má nepřiměřený dopad na dívky a ženy zejména z marginalizovaných skupin; vzhledem k tomu, že je to způsobeno také tím, že ženy často tvoří většinu v odvětvích konfrontovaných s pandemií, jako je vzdělávání a zdravotnictví; vzhledem k tomu, že by to mělo být v politice soudržnosti, konkrétně v připravovaném ESF+, zohledněno; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že fond EU na podporu oživení podporuje odvětví, která jsou krizí silně zasažena; vzhledem k tomu, že dopad na evropskou společnost jako celek bude mít proto dlouhodobý vliv na vzdělávání, zaměstnatelnost a budoucnost všech občanů a je třeba ocenit rychlou reakci evropských orgánů a jejich ochotu podporovat evropskou společnost; vzhledem k tomu, že hlavní priority fondu EU na podporu oživení se zaměřují na odvětví s vysokým podílem zaměstnanosti mužů, a mohly by proto potenciálně vést k prohloubení nerovnosti mezi muži a ženami z hlediska zaměstnanosti; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že ženy a muži nemají stejné zdroje, potřeby a preference; vzhledem k tomu, že v mnoha politikách je často zohledněno především hledisko mužů; vzhledem k tomu, že ženy a muži proto vnímají služby a infrastrukturu různě a jejich priority, pokud jde o základní služby, se často liší; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou páteří regionálních ekonomik; vzhledem k tomu, že podpora rovnosti, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, inkluzivního zaměstnávání a stejné odměny umožní genderovou rovnost v malých a středních podnicích; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že mnoho investic ovlivňuje ženy a muže rozdílně, a proto je nutné při investicích uplatňovat hledisko genderové rovnosti; |
Úloha politiky soudržnosti při prosazování genderové rovnosti ve prospěch sociálně-ekonomického růstu a udržitelného rozvoje
|
1. |
zdůrazňuje význam politiky soudržnosti při prosazování rovnosti mezi lidmi a mezi regiony, včetně genderové rovnosti, a při provádění strategie EU pro rovnost žen a mužů, včetně jejích priorit v oblasti zdraví souvisejících s rovností žen a mužů, jako je sexuální a reprodukční zdraví a práva; připomíná, že k provedení všech politických cílů jsou zapotřebí náležité, dostatečné a udržitelné zdroje; doporučuje, aby členské státy při vypracovávání a schvalování programů uvážily opatření týkající se rovnosti žen a mužů; |
|
2. |
je pevně přesvědčen, že genderová rovnost se stále řeší především obecně, pouze v rámci působnosti ESF a během fáze kontextové analýzy a plánování, přičemž je třeba této problematice věnovat pravidelně větší pozornost během fáze provádění, monitorování a hodnocení; připomíná, že je nezbytné pro každou fázi plánování určit prioritní oblasti, které přispívají ke genderové rovnosti a udržitelnému rozvoji; |
|
3. |
je pevně přesvědčen, že by pravidla EU měla být formulována jasně a explicitně, aby se usnadnilo jejich uplatňování ve prospěch občanů, a to i pokud jde o genderovou rovnost a rovnost žen a mužů; zdůrazňuje, že hlavní příčinou diskriminace je nedostatek odpovídajících zdrojů; |
|
4. |
zdůrazňuje potřebu pevného politického závazku bránit genderovou rovnost v právních předpisech pro celou populaci a spravedlivého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu a územního rozvoje; poukazuje na to, že pro dosažení genderové rovnosti je nezbytné zajistit dobrou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, a tím snížit tlak na ženy během pracovního volna z rodinných důvodů; zdůrazňuje proto, že v zájmu podpory genderové rovnosti je nezbytné, aby EU vypracovala silnější strategii rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; |
|
5. |
zdůrazňuje význam koordinovaného rámce správy a řízení v oblasti genderové rovnosti, vnitrostátních pokynů a technické podpory pro monitorování dopadu na rovnost žen a mužů v úředních jazycích EU a důraznější kontroly na úrovni EU po přijetí programů; požaduje také, aby byla při plnění cílů těchto programů v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje zohledněna souvislost s vnitrostátními plány vyplývajícími z plánu obnovy; |
|
6. |
zdůrazňuje potřebu strategie pro genderovou rovnost s jasnými cíli a záměry na vnitrostátní a regionální úrovni a programů pro zvyšování povědomí o přínosech prosazování genderové rovnosti a rovných příležitostí pro ženy a muže pro sociálně-ekonomický růst a udržitelný rozvoj na vnitrostátní a regionální úrovni; |
|
7. |
považuje za nezbytné podporovat dovednosti a dále rozvíjet odbornou přípravu a budování kapacit řídících orgánů a prováděcích partnerů, pokud jde o genderový rozměr strukturálních fondů, jakož i uspokojit potřebu koordinovaných strategií monitorování, jednotné metodiky a hodnotících systémů týkajících se správy a členění užitečných údajů zaměřených na odhalování případných nerovností mezi občany; zdůrazňuje, že je důležité vyhodnotit výsledky odborné přípravy s cílem posoudit její účinnost při zlepšování začleňování genderového hlediska; |
|
8. |
zdůrazňuje, že při tvorbě vnitrostátních programů v rámci politiky soudržnosti je důležité respektovat zásadu partnerství; vyzývá členské státy, aby při přípravě dohody o partnerství úzce a průřezově spolupracovaly s místními a regionálními orgány, sociálními a hospodářskými partnery, občanskou společností a akademickou obcí v rámci zásady partnerství s cílem zohlednit výzvy spojené s účinnými politikami rovnosti na místní a regionální úrovni, a vybízí členské státy, aby prováděly kampaně na podporu politik rovnosti, zejména v oblasti slaďování pracovního a soukromého života, odstraňování genderových stereotypů při volbě povolání a zlepšování ekonomické nezávislosti žen; |
|
9. |
domnívá se, že by stranám účastnícím se programů a monitorovacím výborům měly být poskytnuty jasnější ukazatele účinnosti a účelnosti programů, pokud jde o uplatňování genderového hlediska v konkrétních projektech, zejména v rámci intervencí EFRR; domnívá se, že počet pokynů, vzdělávacích programů a konkrétních příkladů osvědčených postupů k řešení této otázky je stále omezený; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál EFRR/Fondu soudržnosti, pokud jde o překlenutí rozdílů, kterému ženy stále čelí, se zvláštním zřetelem na podnikání žen a digitální odvětví, protože ženy představují pouze 34,4 % osob samostatně výdělečně činných a 30 % začínajících podnikatelů v Evropské unii; naléhavě vyzývá Radu, aby dosáhla dohody o návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady / nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách a o souvisejících opatřeních (směrnice o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech), neboť se jedná o velmi důležitý nástroj k dosažení větší genderové vyváženosti při přijímání ekonomických rozhodnutí na nejvyšší úrovni; požaduje, aby byla část finančních prostředků z politiky soudržnosti věnována na podporu žen žijících v chudobě, žen ohrožených chudobou, matek samoživitelek, žen se zdravotním postižením a žen, které se staly obětí násilí; vyzývá členské státy a jejich příslušné orgány, aby zavedly odpovídající programy; |
|
10. |
zdůrazňuje, že by všechny programy prováděné v rámci politiky soudržnosti měly při přípravě, provádění, monitorování a hodnocení zajišťovat genderovou rovnost a rovné příležitosti pro všechny, mimo jiné prostřednictvím pozitivních opatření tam, kde je to nutné a vhodné, bez diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; zdůrazňuje, že opatření zaměřená na překlenutí genderových rozdílů v rámci politiky soudržnosti by měla rovněž zaujmout průřezový přístup; zastává názor, že by složení skupin odborníků v různých fázích politického cyklu mělo být z genderového hlediska vyvážené; |
|
11. |
vyzývá Komisi, členské státy a jejich příslušné orgány, aby při rozhodování o financování programů nebo regionů dodržovaly zásady právního státu, včetně zásady nediskriminace, a respektovaly základní práva a následně prováděly monitorování a vyšetřování případů porušení těchto zásad a přijímaly náležitá opatření, přičemž je vždy třeba zajistit ochranu konečných příjemců; je přesvědčen, že by příjemci politiky soudržnosti neměli přijímat žádnou diskriminační politiku, zejména vůči skupinám, které stále trpí diskriminací, jako je LGBTI komunita; podporuje zamítnutí žádostí potenciálních příjemců, včetně žádostí regionálních nebo místních orgánů, kteří uplatňují diskriminační politiku vůči členům LGBTI komunity, jako je vyhlášení „zón bez LGBTI osob“; |
|
12. |
poukazuje na to, že je třeba zlepšit součinnost mezi fondy soudržnosti, fondy na podporu oživení a dalšími stávajícími programy, jako jsou programy zaměřené na zlepšování pracovních podmínek žen, mimo jiné bojem proti rozdílům v odměňování žen a mužů a nejistému zaměstnání, investicemi do pečovatelských zařízení, bojem proti genderově podmíněnému násilí a předcházením takovému násilí a zajištěním přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; |
|
13. |
je si vědom zátěže, kterou nesou ženy jakožto hlavní poskytovatelé péče ve formálním i neformálním prostředí, i její sociální hodnoty, zejména během krize COVID-19; uznává, že 80 % veškeré péče v celé EU zabezpečují často neplacení neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy; poukazuje proto na zásadní úlohu politiky soudržnosti při zajišťování odpovídajících investic do pečovatelských služeb; vyzývá členské státy, aby finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci politiky soudržnosti na poskytování péče, využily přednostně na uspokojení nejen rostoucí poptávky po pečovatelské infrastruktuře, ale také na účinné řešení genderových rozdílů v zaměstnání, z nich vyplývajících rozdílů ve mzdách a důchodech, segregace na trhu práce a následně na zlepšování pracovních podmínek a zajištění stejné odměny za stejnou práci, boj proti neformálnímu a nejistému zaměstnání a vytváření nových kvalitních pracovních míst v tomto odvětví, stejně jako na podporu přechodu na ekonomiku lepší péče dostupné pro všechny; žádá proto Komisi, aby navrhla evropskou dohodu v oblasti péče zaměřenou na podporu takového přechodu; dále zdůrazňuje, že je nutné investovat do sociálně-ekonomické ochrany žen, neboť většinu času přebírají odpovědnost za neplacenou pečovatelskou práci a často mají velmi malou sociální ochranu; |
|
14. |
zdůrazňuje, že je stále třeba řešit závažnou digitální propast a že je zapotřebí více investic do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení; zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí podporovat rovný přístup žen a mužů k odborné přípravě a zaměstnání, provádět pozitivní opatření s cílem překlenout genderové rozdíly v digitálních dovednostech a podporovat spravedlivou, ekologickou a digitální transformaci a současně chránit pracovníky, kteří budou postiženi takovou transformací, například zvýšením podílu absolventek v oborech STEM a jejich zapojením do odvětví, která mají zásadní význam pro ekologickou transformaci, jako je energetika; uznává, že klíčovým prvkem udržitelného růstu a zelených pracovních míst v EU jsou inovace a že strategie uzpůsobené na míru poskytnou každému regionu možnost určit a rozvíjet vlastní konkurenční výhody; |
|
15. |
zdůrazňuje rozhodující úlohu politiky soudržnosti při investování do vysoce kvalitních veřejných služeb, včetně zdravotní péče, a sociální infrastruktury, a to jak při řešení různých genderových nerovností, tak při budování sociální odolnosti a zvládání hospodářských, sociálních a zdravotnických krizí; připomíná, že se politika soudržnosti zaměřuje na harmonický rozvoj regionů v rámci cíle sociální a hospodářské konvergence, čímž přispívá k blahobytu občanů; je proto přesvědčen, že by politika soudržnosti měla věnovat zvláštní pozornost ženám žijícím v oblastech zasažených transformací průmyslu a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou nejvzdálenější regiony, velmi málo či řídce osídlené oblasti a ostrovní, příhraniční a horské regiony; zdůrazňuje, že účinné provádění politik v oblasti genderové rovnosti pomáhá zvrátit vylidňování v konvergenčních regionech, které jsou vůči tomuto jevu náchylné; |
|
16. |
poukazuje na příležitost, kterou představují integrované strategie udržitelného městského a územního rozvoje, jež v souladu s Agendou 2030 uskutečňují orgány místní a regionální veřejné správy a jež zajišťují, aby byly při navrhování politik na místní a regionální úrovni zohledněny všechny rozměry udržitelného rozvoje, včetně cíle udržitelného rozvoje č. 5; zdůrazňuje úlohu měst a regionů, které jsou již dlouho v čele úsilí o genderovou rovnost, a rovněž evropské iniciativy rozvoje měst, jako je Lipská charta; je přesvědčen, že by politika soudržnosti měla přispívat ke snižování rozsáhlých nerovností ve městech lepším zapojováním žen do plánování politik regionálního a městského rozvoje s cílem vytvořit genderově inkluzivní města a komunity fungující pro všechny obyvatele; zdůrazňuje, že územní plánování zohledňující genderové aspekty může zajistit spravedlivější a rovnější přístup k městským statkům; zdůrazňuje dále, že regiony a místní samosprávy hrají klíčovou úlohu při podpoře sociálního začleňování a že územní plánování zohledňující genderové aspekty může posunout tento proces vpřed; |
Genderová rovnost v politice soudržnosti po roce 2020
|
17. |
požaduje, aby byl na úrovni EU i na vnitrostátní a regionální úrovni přijat pevný politický závazek prosazovat genderovou rovnost s cílem zvýšit pozornost, kterou vnitrostátní, regionální a místní aktéři věnují genderové rovnosti a aspektům rovnosti jak z hlediska lidských práv, tak z hlediska rozhodujícího faktoru sociálně-ekonomického rozvoje, a podpořit další angažovanost v této oblasti; |
|
18. |
požaduje, aby byly ve všech programech na období po roce 2020 stanoveny jasné a konkrétní úkoly a požadavky týkající se plnění cílů v oblasti genderové rovnosti a zajištěny větší příležitosti a rovnost mezi muži a ženami, a to zavedením konkrétních a interdisciplinárních opatření do všech činností; |
|
19. |
důrazně podporuje požadavek ex ante na vypracování vnitrostátní strategie pro genderovou rovnost s jasnými cíli a úkoly na podporu intervencí v rámci politiky soudržnosti s cílem zlepšit její účinnost a přidanou hodnotu ve vztahu ke genderové rovnosti; vyzývá členské státy, aby tuto strategii prosazovaly, případně i prostřednictvím cílených opatření, povinností a závazných pokynů; |
|
20. |
vyzývá členské státy, aby využívaly finanční prostředky politiky soudržnosti k dalšímu snižování regionálních hospodářských a sociálních rozdílů se zvláštním zaměřením na boj proti feminizaci chudoby, nezaměstnanosti žen a jejich vyloučení z mnoha ekonomických příležitostí, na předcházení všem formám genderově podmíněného násilí a diskriminace a na boj proti nim, na podporu a prosazování ženské emancipace lepším přístupem na trh práce a opětovným začleněním do něj a na řešení priorit týkajících se zdraví, jak jsou definovány ve strategii pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, zejména na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v této oblasti, jakožto základního lidského práva a elementárního aspektu lidského zdraví, a na pokrok v oblasti dosahování genderové rovnosti; poukazuje na to, že je třeba zlepšit součinnost mezi Fondem soudržnosti, fondem na podporu oživení a dalšími stávajícími programy s cílem zlepšit pracovní podmínky žen – mimo jiné prostřednictvím boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů a nestabilnímu zaměstnání –, investovat do pečovatelských zařízení, bojovat proti genderově podmíněnému násilí a předcházet mu a zajistit přístup ke službám sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; |
|
21. |
zdůrazňuje význam partnerství s orgány pro genderovou rovnost a důrazně podporuje zapojení těchto organizací do všech fází programu, aby bylo zaručeno lepší sladění prováděných opatření a potřeb žen a mužů upevněním institucionálního rámce a posílením koordinačních a podpůrných orgánů pro genderovou rovnost ve všech oblastech politiky; |
|
22. |
požaduje, aby se posouzení dopadu na rovnost žen a mužů ex ante a ex post stalo součástí hodnocení členských států v souvislosti s podporou genderové rovnosti, pokud jde o způsob vynakládání finančních prostředků a o to, zda jsou účinně dodržovány cíle v oblasti genderové rovnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby během přezkumu politiky soudržnosti po roce 2020 v polovině období bylo provedeno hodnocení využívání zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, účelnost, dopad a případně inkluzivnost a nediskriminaci, a to i z genderového hlediska; |
|
23. |
připomíná, že je třeba hodnotit fondy na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování; zdůrazňuje, že by měřitelné ukazatele měly případně rovněž umožnit monitorování podpory genderové rovnosti; |
|
24. |
vítá skutečnost, že genderová rovnost a začleňování genderového hlediska byly zahrnuty jako jedna z horizontálních priorit nového VFR a jako horizontální zásada do nového nařízení o společných ustanoveních; připomíná, že genderové rozpočtování znamená uplatňování genderového hlediska na všech úrovních rozpočtového procesu; zdůrazňuje, že by monitorování programů nemělo být zaměřeno pouze na posuzování příslušných výdajů ve všech rozpočtových položkách, ale ještě důležitější je zaměřit se na hodnocení výsledků rozpočtu EU z hlediska zlepšování genderové rovnosti; zdůrazňuje, že jakékoli posouzení dopadu na rovnost žen a mužů by mělo být k dispozici v úředních jazycích EU; doporučuje používat kritéria, která hodnotí nejen národní medián mzdy a medián ročního hrubého příjmu v paritě kupní síly, ale také neekonomické ukazatele, jako jsou ukazatele měřící subjektivní blahobyt, odstranění genderově podmíněného násilí, zapojení občanů, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem či sociální vazby; zdůrazňuje, že posouzení výsledku je možné pouze tehdy, jsou-li k dispozici údaje rozlišené podle pohlaví; |
|
25. |
upozorňuje na rozdíl v genderových údajích v oblasti politiky soudržnosti a územního plánování, který existuje v řadě členských států, a vyzývá členské státy, aby zavedly metody shromažďování údajů odpovídající údajům rozčleněným podle pohlaví, aby bylo možné náležitě analyzovat genderové rozdíly; zdůrazňuje, že v zájmu zajištění začleňování genderového hlediska by měla Komise u každého politického a legislativního návrhu v oblasti politiky soudržnosti provést posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, vymezit ukazatele zohledňující genderovou rovnost, shromáždit údaje rozčleněné podle pohlaví a provést hodnocení zohledňující genderovou rovnost; |
|
26. |
vyzývá všechny orgány, aby poskytly pokyny a zajistily pravidelné praktické školení na všech úrovních správy s cílem šířit a dostat do povědomí konkrétní příklady osvědčených postupů v oblasti začleňování genderového hlediska, integrace a řádného řízení; dále zdůrazňuje, že by ve fázi výběru projektů měla být posílena kritéria pro začleňování genderového hlediska prostřednictvím vyššího bodového hodnocení a požadavků na praktičtější opatření; vítá úlohu institutu EIGE při prosazování genderové rovnosti a v boji proti diskriminaci na základě pohlaví; zdůrazňuje jeho pozitivní přínos k začleňování genderového hlediska, a to i v oblasti politiky soudržnosti; požaduje odpovídající financování institutu EIGE a doporučuje, aby ve všech fázích hodnocení, provádění a monitorování evropských strukturálních a investičních fondů byly využívány stávající nástroje vytvořené tímto institutem, jako je soubor nástrojů pro genderové rozpočtování; |
|
27. |
zdůrazňuje skutečnost, že bezpočet žen čelí výzvám pandemie COVID-19, která vedla k prudkému nárůstu zpráv o domácím násilí; vyzývá Radu, aby EU urychleně dokončila ratifikaci Istanbulské úmluvy o předcházení a boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí; vyzývá Komisi a členské státy, aby vyčlenily finanční prostředky na politiku soudržnosti a prováděly programy zaměřené na prevenci násilí vůči ženám, na boj proti němu a na pomoc obětem násilí; zdůrazňuje rozdíly v množství a kvalitě služeb poskytovaných ženám a dětem trpícím v důsledku genderově podmíněného násilí a úlohu politiky soudržnosti při odstraňování těchto nerovností; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby místní orgány zapojily do své činnosti regionální zaměstnavatele a nevládní organizace; |
|
28. |
vyzývá Komisi, aby do svého sdělení o zahájení nové politiky soudržnosti na období 2021–2027 začlenila nezbytná doporučení týkající se prosazování genderového rozměru a genderových otázek; |
o
o o
|
29. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) https://www.ohchr.org/documents/professionalinterest/cedaw.pdf
(2) https://sdgs.un.org/goals/goal5
(3) https://www.ccre.org/docs/charte_egalite_en.pdf
(4) Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24).
(5) Směrnice Rady 86/613/EHS ze dne 11. prosince 1986 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné, včetně oblasti zemědělství, a o ochraně v mateřství (Úř. věst. L 359, 19.12.1986, s. 56).
(6) Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1).
(7) Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
(9) Směrnice Rady 2010/18/EU ze dne 8. března 2010, kterou se provádí revidovaná rámcová dohoda o rodičovské dovolené uzavřená mezi organizacemi BUSINESSEUROPE, UEAPME, CEEP a EKOS a zrušuje se směrnice 96/34/ES (Úř. věst. L 68, 18.3.2010, s. 13).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).
(11) Úř. věst. C 264 E, 13.9.2013, s. 75.
(12) Úř. věst. C 36, 29.1.2016, s. 18.
(13) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 173.
(14) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 35.
(15) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44.
(16) https://eige.europa.eu/publications/gender-regional-cohesion-policy
(17) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 99.
(18) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 49.
(19) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 14.
(20) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 60.
(21) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 6.
(22) Úř. věst. C 458, 19.12.2018, s. 34.
(23) Úř. věst. C 162, 10.5.2019, s. 9.
(24) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 28.
(25) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 80.
(26) https://eige.europa.eu/publications/gender-budgeting-mainstreaming-gender-eu-budget-and-macroeconomic-policy-framework
(27) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/aid_development_cooperation_fundamental_rights/opinion_on_gender_equality_policy_post_2019_2018_en.pdf
(28) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 38.
(29) Úř. věst. C 449, 23.12.2020, s. 102.
(30) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7263-2019-INIT/en/pdf
(31) Přijaté texty, P9_TA(2019)0080.
(32) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14254-2019-INIT/en/pdf.
(33) https://www.oecd.org/industry/the-missing-entrepreneurs-43c2f41c-en.htm
(34) Přijaté texty, P9_TA(2019)0101.
(35) Studie/Hloubková analýza – „Gender Dimension of the EU Cohesion Policy“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce B – Strukturální politika a politika soudržnosti, 19. února 2019, k dispozici na adrese: https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2019/629185/IPOL_STU(2019)629185_EN.pdf
(36) Přijaté texty, P9_TA(2020)0025.
(37) Přijaté texty, P9_TA(2020)0039.
(38) https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/research_and_innovation/research_by_area/documents/ec_rtd_covid19-gender-equality_factsheet.pdf
(39) https://ec.europa.eu/info/publications/gender-smart-financing-investing-and-women-opportunities-europe_en
(40) https://eige.europa.eu/publications/gender-equality-index-2020-digitalisation-and-future-work
(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/25 |
P9_TA(2021)0277
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2021 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (2020/2273(INI))
(2022/C 67/03)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640) a na usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2020 na stejné téma (1), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (COM(2020)0381), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2016 o akčním plánu EU proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (COM(2016)0087), |
|
— |
s ohledem na zprávu Komise ze dne 2. října 2015 nazvanou „Přezkum strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období“ (COM(2015)0478), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. července 2019 o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů (COM(2019)0352) a na usnesení Parlamentu ze dne 16. září 2020 o úloze EU při ochraně a obnově světových lesů (2); |
|
— |
s ohledem na Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (3) a na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. října 2020 o všeobecném akčním plán Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (COM(2020)0652), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (4), |
|
— |
s ohledem na zprávu Mezivládní vědecko-politické platformy pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) z 31. května 2019 o globálním posuzování biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti a nadcházející 15. zasedání konference smluvních stran této úmluvy (COP15), |
|
— |
s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, |
|
— |
s ohledem na Globální výhled k biologické rozmanitosti č. 5 vydaný sekretariátem Úmluvy o biologické rozmanitosti dne 15. září 2020, |
|
— |
s ohledem na zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), zejména na zvláštní zprávu ze dne 24. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu, zvláštní zprávu ze dne 8. srpna 2019 o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávu ze dne 8. října 2018 o globálním oteplení o 1,5 oC, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), |
|
— |
s ohledem na Úmluvu o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním, Úmluvu o ochraně Černého moře před znečištěním, Helsinskou úmluvu o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře a Úmluvu o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku, |
|
— |
s ohledem na zprávy zvláštního zpravodaje OSN ze dne 24. ledna 2018 a 15. července 2020 o povinnostech v oblasti lidských práv týkajících se života v bezpečném, čistém, zdravém a udržitelném životním prostředí, |
|
— |
s ohledem na příslib vedoucích představitelů OSN ve prospěch přírody ze dne 28. září 2020 nazvaný „Společně k odvrácení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2030 v zájmu udržitelného rozvoje“, |
|
— |
s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) ze dne 4. prosince 2019 nazvanou „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro přechod k udržitelné Evropě“, |
|
— |
s ohledem na zprávu agentury EEA ze dne 19. října 2020 nazvanou „Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018“, |
|
— |
s ohledem na zprávu Mezinárodního panelu pro zdroje UNEP o globálním výhledu pro zdroje z roku 2019, |
|
— |
s ohledem na zprávu z pracovního semináře platformy IPBES ze dne 29. října 2020 o biologické rozmanitosti a pandemii, |
|
— |
s ohledem na zprávu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) z roku 2020 o stavu rybolovu a akvakultury ve světě, |
|
— |
s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska Komise z oblasti vědy a politiky ze dne 13. října 2020 nazvanou „Mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb: posouzení ekosystému EU“, |
|
— |
s ohledem na zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (EÚD), a to zprávu ze dne 5. února 2020 nazvanou „Udržitelné využívání přípravků na ochranu rostlin: pokrok v měření a snižování rizik je omezený“, zprávu ze dne 5. června 2020 nazvanou „Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil“, zprávu ze dne 9. července 2020 nazvanou „Ochrana volně žijících opylovačů v EU – iniciativy Komise dosud nepřinesly výsledky“ a zprávu ze dne 26. listopadu 2020 nazvanou „Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky“, |
|
— |
s ohledem na hodnotící zprávu agentury EEA ze dne 6. října 2020 nazvanou „Účinnost řízení v rámci sítě chráněných oblastí EU Natura 2000“, |
|
— |
s ohledem na „briefing“ agentury EEA ze dne 11. ledna 2021 s názvem „Růst bez hospodářského růstu“, |
|
— |
s ohledem na výsledek práce ad hoc technické odborné skupiny Úmluvy o biologické rozmanitosti zaměřené na posouzení rizik ze dne 15. dubna 2020, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 16. ledna 2020 o 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP15) (5), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (6), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2019 o Výroční strategické zprávě o plnění cílů udržitelného rozvoje (7), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 22. října 2020 obsahující doporučení Komisi k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU (8), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství (9), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o rozhodnutí Japonska pokračovat v sezóně 2015–2016 v lovu velryb (10) a na své usnesení ze dne 12. září 2017 o lovu velryb v Norsku (11), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 10. července 2020 o strategii pro udržitelnost v oblasti chemických látek (12), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne ze dne 9. září 2020 o Evropském roce zelenějších měst 2022 (13), |
|
— |
s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
|
— |
s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), |
|
— |
s ohledem na článek 54 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rybolov, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A9-0179/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze a zavázal se, že naléhavě přijme konkrétní opatření, která jsou nezbytná k boji proti této hrozbě a k zabránění jejímu šíření dříve, než bude příliš pozdě (14); vzhledem k tomu, že úbytek biologické rozmanitosti a změna klimatu jsou vzájemně provázány, navzájem se ovlivňují směrem k horšímu (15) a představují stejné hrozby pro život na naší planetě a jako takové by měly být urychleně řešeny společně; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že dochází ke znehodnocování přírody v míře a rozsahu, jež jsou v lidských dějinách nebývalé; vzhledem k tomu, že podle odhadů je v celosvětovém měřítku ohrožen vyhynutím jeden milion druhů (16); vzhledem k tomu, že v příznivém stavu ve smyslu směrnic EU o ochraně přírody je pouze 23 % druhů a 16 % stanovišť (17); |
|
C. |
vzhledem k tomu, že cílem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a nadcházející mezinárodní dohody v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti je vytvořit rámec EU a globální rámec pro biologickou rozmanitost do roku 2030; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že rok 2021 bude pro biologickou rozmanitost rozhodující, a vzhledem k tomu, že konference COP15 by se měl stát Pařížskou dohodou v oblasti biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že konference COP15 a COP26 UNFCCC představují jedinečnou příležitost k přechodu od reaktivního modelu k proaktivnímu a preventivnímu modelu a k dosažení nezbytných transformačních změn; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je jednou z klíčových iniciativ Zelené dohody pro Evropu; vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ budou spolu s dalšími politikami utvářet změny v zájmu ochrany přírody a zachování přírodních stanovišť a druhů; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že z dostupných důkazů vyplývá, že není příliš pozdě, abychom zastavili a zvrátili současné tendence úbytku biologické rozmanitosti (18); vzhledem k tomu, že to bude vyžadovat podstatné změny; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že lidé jsou součástí přírody, a vzhledem k tomu, že příroda sama o sobě představuje hodnotu; vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost je nedílnou součástí světového dědictví; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že vyhynutí druhů je trvalé, ohrožuje ekosystémy a poskytování ekosystémových služeb i dobré životní podmínky a přežití lidí; vzhledem k tomu, že Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) pouze za poslední desetiletí prohlásila 160 druhů za vyhynulé; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že podle platformy IPBES má do roku 2050 dojít k výrazné změně u 90 % půdy, přičemž 75 % půdy se již výrazně změnilo; vzhledem k tomu, že už zaniklo 85 % oblastí mokřadů; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost má zásadní význam pro potravinové zabezpečení, dobré životní podmínky lidí a rozvoj na celém světě; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že EU musí využít příležitosti a začlenit do svých politik a cílů poznatky získané na základě pandemie COVID-19; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že 70 % nových onemocnění a pandemií je živočišného původu (19); vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 ukázala, že postupy, které vyvíjejí tlak na biologickou rozmanitost, mohou vést ke zvýšeným rizikům pro zdraví lidí a zvířat; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že ničení přírodních stanovišť a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy vedou k rozšíření kontaktů mezi lidmi a volně žijícími druhy a stanou se významným faktorem, který bude v budoucnu přispívat k výskytu a šíření virových chorob (20); |
|
N. |
vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost pozitivně přispívá k lidskému zdraví; vzhledem k tomu, že až 80 % léčivých přípravků používaných člověkem je přírodního původu (21); |
|
O. |
vzhledem k tomu, že Evropa má na svém území více chráněných oblastí než kterákoli jiná oblast světa (22); vzhledem k tomu, že stávající síť zákonem chráněných oblastí, včetně oblastí, které jsou přísně chráněny, nestačí k zachování biologické rozmanitosti (23); |
|
P. |
vzhledem k tomu, že EU se stále potýká se značnými nedostatky, pokud jde o účinné řízení sítě Natura 2000; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že síť Natura 2000 přispívá k ochraně druhů, avšak mnoho ohrožených druhů tato síť nechrání (24); |
|
R. |
vzhledem k tomu, že síť Natura 2000 poskytuje podle odhadů 52 000 přímých i nepřímých pracovních míst v oblasti řízení ochrany, a vzhledem k tomu, že 3,1 milionu (čtvrtina) pracovních míst v oblasti cestovního ruchu má vazby na chráněné oblasti (25); vzhledem k tomu, že chráněné oblasti jsou rozšiřovány s cílem zachovat biologickou rozmanitost, avšak jejich rozšiřováním se zároveň přispívá ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a generují se zisky v podobě investic a pracovních příležitostí; |
|
S. |
vzhledem k tomu, že Evropský účetní dvůr poukázal na závažné nedostatky v politikách EU týkajících se ochrany nebo obnovy biologické rozmanitosti, k nimž patří mimo jiné nedostatečná opatření na ochranu nebo obnovu biologické rozmanitosti, jejich nedostatečné provádění a financování a nevhodné ukazatele pro měření pokroku (26); vzhledem k tomu, že budoucí politiky EU by měly tyto nedostatky napravit a řešit; |
|
T. |
vzhledem k tomu, že zhruba 75 % světových potravinářských plodin je závislých na hmyzích opylovačích (27), a vzhledem k tomu, že se stavy opylovačů v posledních desítkách let dramaticky snižují; vzhledem k tomu, že ochrana biologické rozmanitosti a ochrana hmyzu jsou neoddělitelně spjaty; |
|
U. |
vzhledem k tomu, že pokyny Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) týkající se včel nebyly dosud formálně přijaty a jejich přezkum nebyl úspěšně dokončen; |
|
V. |
vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal dne 18. prosince 2019 usnesení o iniciativě EU týkající se opylovačů (28), které potvrzuje, že ochraně opylovačů přikládá velký význam; |
|
W. |
vzhledem k tomu, že rámec a opatření stávající iniciativy EU v oblasti opylovačů vyžadují posílení a začlenění do všech odvětvových politik EU; |
|
X. |
vzhledem k tomu, že sledování, výzkum a další činnosti související s ochranou hmyzu na vnitrostátní úrovni jsou roztříštěné, často nedostatečné, nedostatečně financované nebo zcela chybějí; |
|
Y. |
vzhledem k tomu, že úbytek biologické rozmanitosti souvisí s hospodářskými činnostmi; vzhledem k tomu, že hospodářské činnosti by měly respektovat meze naší planety; |
|
Z. |
vzhledem k tomu, že zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů má přímý i nepřímý hospodářský přínos pro většinu hospodářských odvětví a podporuje fungování našich ekonomik a společností; vzhledem k tomu, že všechny podniky jsou přímo či nepřímo závislé na ekosystémových službách; vzhledem k tomu, že lepší politika v oblasti biologické rozmanitosti s účinnými opatřeními má potenciál posílit hospodářství a poskytnout pracovní příležitosti; |
|
AA. |
vzhledem k tomu, že zásadní přímý vliv na úbytek biologické rozmanitosti mají změny ve využívání půdy a moří, těžba přírodních zdrojů, změna klimatu, znečištění a invaze nepůvodních druhů (29); vzhledem k tomu, že vedle ochrany a obnovy přírody mají opatření zaměřená na faktory podněcující úbytek biologické rozmanitosti, zejména v odvětvích spojených s využíváním půdy a transformací potravinového systému, zásadní význam pro účinnou strategii v oblasti biologické rozmanitosti po roce 2020 (30); |
|
AB. |
vzhledem k tomu, že půda je společný statek (31) a její biologická rozmanitost je pod rostoucím tlakem; vzhledem k tomu, že celounijní sledování biologické rozmanitosti půdy včetně trendů, pokud jde o její škálu a objem, by mělo v dlouhodobém horizontu doplňovat pravidelné rámcové průzkumy využití půdy a krajinného pokrytí zaměřené na fyzikálně-chemické parametry; |
|
AC. |
vzhledem k tomu, že zemědělská biologická rozmanitost zahrnuje všechny složky biologické rozmanitosti, které jsou důležité pro výživu a zemědělství, a všechny složky biologické rozmanitosti, které tvoří zemědělské ekosystémy, rovněž označované jako zemědělské ekosystémy, včetně rozmanitosti a proměnlivosti živočichů, rostlin a mikroorganismů na úrovni genu, druhů a ekosystémů, které jsou nezbytné pro zachování klíčových funkcí zemědělského ekosystému, jeho struktury a procesů; |
|
AD. |
vzhledem k tomu, že dlouhodobé tendence týkající se běžných populací ptáků a motýlů žijících na travních porostech na zemědělské půdě a v lesích ukazují, že EU zažívá výrazný pokles biologické rozmanitosti zemědělské půdy (32); vzhledem k tomu, že je to způsobeno především úbytkem, roztříštěností a znehodnocováním přírodních ekosystémů, zejména v důsledku intenzifikace zemědělství, intenzivního obhospodařování lesů, opouštění půdy a živelného růstu měst (33); |
|
AE. |
vzhledem k tomu, že udržitelné hospodaření se zemědělskou půdou může přispívat k širším funkcím ekosystému, jako je ochrana biologické rozmanitosti, pohlcování uhlíku, zachování kvality vody a ovzduší, udržování vláhy v půdě snížením odtoku vody, umožňování vsakování vody do půdy a omezení eroze; |
|
AF. |
vzhledem k tomu, že se na základě biomasy odhaduje, že většinu savců na Zemi tvoří hospodářská zvířata a pouze malý procentní podíl tvoří volně žijící živočichové; vzhledem k tomu, že znepokojivě nízká je rovněž míra genetické rozmanitosti ptáků (34); |
|
AG. |
vzhledem k tomu, že odvětví rybolovu, akvakultury a zpracovatelského průmyslu mohou přispívat k cílům udržitelného rozvoje OSN; |
|
AH. |
vzhledem k tomu, že vědecké studie vzbudily obavy ohledně významného dlouhodobého negativního dopadu, který může mít používání určitých rybolovných technik na biologickou rozmanitost oceánů a mořské prostředí; |
|
AI. |
vzhledem k tomu, že rybáři mohou pomoci zabránit zhoršování stavu životního prostředí a zachovat mořské prostředí používáním udržitelných metod a technik; |
|
AJ. |
vzhledem k tomu, že zhoršování stavu přírodních stanovišť a narušení migračních koridorů přivedlo spolu s nadměrným rybolovem a dalšími faktory některé druhy ryb, jako je jeseter, na pokraj vyhynutí; |
|
AK. |
vzhledem k tomu, že navzdory ověřeným zlepšením, jichž bylo z hlediska udržitelnosti dosaženo při využívání mořských zdrojů v některých mořských oblastech, stále existují oblasti, kde je situace znepokojivá, zejména ve Středozemním moři; |
|
AL. |
vzhledem k tomu, že EU stanovila cíle podle rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí; vzhledem k tomu, že jsou stále zapotřebí opatření k dosažení cíle dobrého stavu vodního prostředí; |
|
AM. |
vzhledem k tomu, že ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora (35) se tvrdí, že ačkoliv existuje rámec na ochranu mořského prostředí, opatření EU nevedla k dostatečné ochraně ekosystémů a stanovišť, a že současné chráněné mořské oblasti nabízejí pouze omezenou ochranu; |
|
AN. |
vzhledem k tomu, že lesy a celý hodnotový řetězec založený na lesnictví jsou zásadní pro další rozvoj oběhového biohospodářství, neboť zajišťují pracovní místa a hospodářskou prosperitu ve venkovských i městských oblastech, poskytují služby spojené se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně, jsou prospěšné pro zdraví a chrání biologickou rozmanitost a vyhlídky horských, ostrovních a venkovských oblastí a brání desertifikaci; |
|
AO. |
vzhledem k tomu, že lesy pokrývají 43 % pevniny EU a nachází se v nich 80 % její suchozemské biologické rozmanitosti (36); vzhledem k tomu, že lesnické činnosti představují druhou největší kategorii vykázanou u druhů (37) a postihuje zejména členovce, savce a nižší rostliny; vzhledem k tomu, že se uvádí, že mnoho druhů závislých na lesích je postiženo odstraňováním mrtvých, odumírajících a starých stromů (38), snižováním počtu starých lesů a některými metodami obhospodařováním lesů, jako je holoseč; |
|
AP. |
vzhledem k tomu, že lesy poskytují prostředí pro více než 75 % celosvětové suchozemské biologické rozmanitosti (39); vzhledem k tomu, že Parlament poskytl doporučení Komisi k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování, znehodnocování lesů a ekosystémů na úrovni EU (40), |
|
AQ. |
vzhledem k tomu, že dobrý stav životního prostředí a zdravé ekosystémy mají zásadní význam pro boj proti změně klimatu, přičemž ekosystémy hrají zásadní úlohu při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; vzhledem k tomu, že změna klimatu ovlivňuje biologickou rozmanitost, neboť proměnné v oblasti klimatu do značné míry určují zeměpisné rozložení druhů; vzhledem k tomu, že v oblastech, kde se podnebí stalo nevyhovujícím, některé druhy mění své zeměpisné rozmezí výskytu a jiné v tomto místě vyhynou; |
|
AR. |
vzhledem k tomu, že řešení inspirovaná přírodou a přístupy založené na ekosystémech mají potenciál zajistit silnou politickou vazbu mezi třemi úmluvami z Ria a integrovaným způsobem řešit změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti; |
|
AS. |
vzhledem k tomu, že podle platformy IPBES je znečištění jedním z pěti přímých faktorů způsobujících úbytek biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že podle odhadů existují spolehlivé informace o přibližně 500 chemických látek, a vzhledem k tomu, že v dubnu 2019 považovala Evropská agentura pro chemické látky 450 látek za dostatečně regulované; vzhledem k tomu, že u dalších 10 000 látek se má za to, že jejich rizika jsou poměrně dobře popsána, zatímco u přibližně 20 000 látek jsou k dispozici omezené informace o riziku; vzhledem k tomu, že u většiny – tj. zhruba 70 000 látek – nejsou k dispozici téměř žádné informace o jejich nebezpečnosti nebo rizicích expozice; vzhledem k tomu, že je naléhavě třeba odstranit značné mezery v poznatcích o dopadech chemických látek na biologickou rozmanitost a životní prostředí; |
|
AT. |
vzhledem k tomu, že světelné znečištění mění přirozené množství nočního světla pro lidi, zvířata i rostliny, čímž nepříznivě ovlivňuje biologickou rozmanitost, například tím, že narušuje rovnováhu migrační, noční a reprodukční aktivity zvířat, což rovněž vede k úbytku hmyzu a opylovačů, kteří jsou přitahováni umělým světlem, jež má pro ně smrtelné důsledky; |
|
AU. |
vzhledem k tomu, že podle zprávy Společného výzkumného střediska za rok 2020 (41) jsou nyní ve všech ekosystémech přítomny invazní nepůvodní druhy, které ohrožují zejména městské ekosystémy a travní porosty; |
|
AV. |
vzhledem k tomu, že současné nepříznivé trendy v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů oslabí pokrok nejen při dosahování environmentálních cílů udržitelného rozvoje, ale také cílů udržitelného rozvoje souvisejících s chudobou, hladem, zdravím, vodou, městy a klimatem; vzhledem k tomu, že úbytek a zhoršování biologické rozmanitosti proto musí být chápány nejen jako otázky životního prostředí, ale také jako otázky rozvojové, hospodářské, sociální a morální; |
|
AW. |
vzhledem k tomu, že téměř 80 % biologické rozmanitosti EU se v současnosti nachází v jejích nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích (42); |
|
AX. |
vzhledem k tomu, že EU a její členské státy musí kromě mezinárodních závazků v oblasti biologické rozmanitosti a lidských práv dodržovat také své právní závazky týkající se soudržnosti politik v oblasti vnější činnosti, a to v souladu s povinností zakotvenou v Listině základních práv EU začlenit do politik EU vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality a v souladu se zásadou udržitelného rozvoje; |
|
AY. |
vzhledem k tomu, že činnost zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva a životní prostředí může otevřít cestu k vytvoření právního rámce pro závazky v oblasti lidských práv týkající se zachování a udržitelného využívání biologické rozmanitosti; vzhledem k tomu, že se v posledních letech po celém světě značně zvýšil počet obránců lidských práv v oblasti životního prostředí a půdy, kteří byli napadeni; |
|
AZ. |
vzhledem k odhadům, podle nichž je nejméně čtvrtina celosvětové rozlohy půdy vlastněna, spravována, využívána nebo obývána původním obyvatelstvem a místními komunitami; vzhledem k tomu, že Deklarace OSN o právech původních obyvatel uznává kolektivní a individuální práva původních obyvatel; vzhledem k tomu, že původní obyvatelstvo a místní komunity hrají zásadní úlohu při ochraně světové biologické rozmanitosti, a vzhledem k tomu, že celosvětových cílů v oblasti biologické rozmanitosti nelze dosáhnout bez uznání jejich práv; |
|
BA. |
vzhledem k tomu, že nezákonný i legální obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a jejich využívání přispívá výrazně k poklesu biologické rozmanitosti, a vzhledem k tomu, že ničení přírodních stanovišť a využívání volně žijících živočichů přispívá ke vzniku a šíření infekčních nemocí (43); |
|
BB. |
vzhledem k tomu, že podle IPBES a IPCC je vážně ohrožena biologická rozmanitost moří (44); vzhledem k tomu, že zpráva EEA vydala varování ohledně současného stavu zhoršování evropského mořského prostředí a nutnosti rychle obnovit naše mořské ekosystémy zaměřením na dopad lidské činnosti na mořské prostředí (45); vzhledem k tomu, že mořské hotspoty, jako jsou korálové útesy, mangrovové lesy a mořské louky, silně poškozuje a ohrožuje změna klimatu a znečištění; |
|
BC. |
vzhledem k tomu, že oceán je jeden a jeho dobrý environmentální stav je nezbytný pro zajištění jeho odolnosti a dalšího poskytování ekosystémových služeb, jako je absorpce CO2 a produkce kyslíku; vzhledem k tomu, že klimatické mechanismy jsou závislé na zdraví oceánských a mořských ekosystémů, které v současnosti čelí globálnímu oteplování, znečištění, nadměrnému využívání mořské biologické rozmanitosti, okyselování, odkysličování a erozi pobřeží; vzhledem k tomu, že IPCC připomíná, že oceány jsou součástí řešení, které by mohlo zmírnit dopady změny klimatu a napomoci přizpůsobení (46); |
|
BD. |
vzhledem k tomu, že 80 % odpadu v mořích pochází z pevniny a že se v našich oceánech nahromadilo 150 tun plastů (47); vzhledem k tomu, že 80 % městských odpadních vod se vypouští do moře; vzhledem k tomu, že kumulativní objem odpadu plovoucího na hladině představuje pouze 1 % plastů vyhozených do oceánu (48); |
|
BE. |
vzhledem k tomu, že modrá ekonomika představuje příležitost pro udržitelný rozvoj námořních a pobřežních činností; |
|
BF. |
vzhledem k tomu, že by měly být podporovány společné iniciativy občanů, obcí, sdružení, podniků, vzdělávacích institucí a dalších společenských subjektů v oblasti ochrany a obnovy biologické rozmanitosti; |
|
BG. |
vzhledem k tomu, že úspěšné provádění strategie vyžaduje účinnou spolupráci na úrovni EU i členských států, včetně všech zúčastněných stran; |
Současný stav biologické rozmanitosti
|
1. |
vítá novou strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a její míru ambicí; |
|
2. |
vítá dále hlavní cíl, kterým je zajistit, aby do roku 2050 byly všechny světové ekosystémy obnoveny a byly odolné a náležitě chráněné; zdůrazňuje, že je třeba vyvinout veškeré úsilí, aby se co nejdříve dosáhlo tohoto cíle; |
|
3. |
domnívá se, že při provádění strategie by měl být zajištěn soulad s ostatními strategiemi Zelené dohody pro Evropu, jako je strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“; uznává důležitost tří rozměrů udržitelného rozvoje: environmentálního, hospodářského i sociálního; připomíná, že environmentální rozměr, jehož součástí je zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů, tvoří základ pro oba další rozměry a je podstatou udržitelného rozvoje a dosažení cílů udržitelného rozvoje; |
|
4. |
připomíná, že je naléhavě třeba posílit vizi týkající se moří v nových strategiích Evropské unie, zejména v návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu, strategii v oblasti biologické rozmanitosti a strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“; |
|
5. |
vyzývá Komisi, aby každý legislativní návrh založila na komplexním posouzení dopadů, které zohlední individuální a kumulativní účinky, dopad na sociální a hospodářskou udržitelnost příslušných odvětví, na potravinové zabezpečení a ceny potravin a na potenciální rizika přesunu úbytku biologické rozmanitosti do zemí, které nejsou členy EU v důsledku nahrazení místní zemědělské produkce dovozem, a náklady na opatření i na nečinnost z hlediska okamžitých a dlouhodobých dopadů; |
|
6. |
vyzývá Komisi, aby za účelem provádění posouzení dopadů doplnila jediný nástroj, který se v současné době používá k posuzování environmentálních aspektů, nástroji pro zkoumání dopadů týkajících se biologické rozmanitosti, využívání zdrojů a znečištění; |
|
7. |
v této souvislosti konstatuje, že pokud se zaměříme zároveň na sociální, environmentální a ekonomický přínos lesnictví, může nám to pomoci zajistit odolnost lesů a jejich schopnost adaptace, dosáhnout přechodu na oběhové biohospodářství a zlepšit podporu biologické rozmanitosti; domnívá se, že při stanovování cílů a jejich plnění je nutné přihlédnout ke konkrétním podmínkám a možnostem v jednotlivých zemích a že tyto cíle musejí mít pozitivní dopad na lesy a podmínky v oblasti lesnictví, na živobytí ve venkovských oblastech a biologickou rozmanitost lesů v EU; |
|
8. |
připomíná závěry zprávy platformy IPBES z roku 2019, podle nichž příroda celosvětově upadá v míře, která je v lidské historii nebývalá, a přibližně 1 milion druhů z odhadovaného celkového počtu osmi milionů druhů je ohrožen vyhynutím; |
|
9. |
konstatuje, že se jedná o třetí strategii v oblasti biologické rozmanitosti, jejímž cílem je zastavit úbytek biologické rozmanitosti v EU; vyjadřuje však politování nad tím, že biologická rozmanitost se v EU stále snižuje; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že EU nesplnila cíle strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 ani globální cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti; |
|
10. |
zdůrazňuje, že strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 musí v plném rozsahu splnit své cíle; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly k přijetí podstatných a dodatečných opatření v oblasti zachování a obnovy biologické rozmanitosti s cílem beze zbytku splnit nové cíle, které by měly být jasně definovány a měly by být měřitelné; |
|
11. |
zdůrazňuje, že pandemie COVID-19 opět poukázala na význam celostního uplatňování zásady „jednoho zdraví“ při tvorbě politik, která odráží skutečnost, že lidské zdraví, živočišná říše a životní prostředí jsou vzájemně propojeny, a na naléhavou potřebu transformačních změn v celé společnosti; zdůrazňuje důležitou úlohu Komise při koordinaci a podpoře přístupu „jednoho zdraví“ v EU a při jeho obhajobě na všech mezinárodních fórech; požaduje přehodnocení a neodkladné plné sladění současných politik EU s potřebnými změnami; |
|
12. |
poznamenává, že mezi hlubší příčiny pandemií patří stejné globální environmentální změny, které vedou k úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu (49), jako jsou změny ve využívání půdy a legální i nelegální obchod s volně žijícími a planě rostoucími druhy a jejich spotřeba; poukazuje na to, že riziko pandemií lze výrazně snížit omezením lidských činností, které vedou k úbytku biologické rozmanitosti, a že odhadované náklady na snížení rizika pandemií jsou 100krát nižší než náklady na reakci na tyto pandemie (50); |
|
13. |
naléhavě vybízí členské státy a Komisi, aby plně zohlednily vědecké důkazy, zprávy a doporučení týkající se zoonóz a pandemií, včetně zprávy ze semináře platformy IPBES o úbytku biologické rozmanitosti a pandemiích (51), zprávy Programu OSN pro životní prostředí ze dne 6. července 2020 nazvané „Jak předejít příští pandemii – Zoonózy a způsoby přerušení řetězce přenosu“ (52) a tripartitního koncepčního dokumentu Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) z dubna 2010 o sdílení odpovědnosti a koordinaci globálních činností pro řešení zdravotních rizik v rámci partnerství pro rozhraní člověk-zvířecí-ekosystémy, a využily je v boji proti zdravotním rizikům, která se týkají lidí, zvířat a životního prostředí (53); |
|
14. |
vítá plánované posílení opatření EU proti pandemiím a jiným zdravotním hrozbám v rámci Evropské zdravotní unie (54), včetně vytvoření plánu EU pro zdravotní krize a pandemie, jak stanoví nový návrh Komise o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách (55), který by měl zahrnovat pandemie zoonotického původu; |
Ochrana a obnova
|
15. |
vyjadřuje důraznou podporu unijních cílů ochrany alespoň 30 % mořských a suchozemských oblastí EU, jež budou pokrývat rozmanitou škálu ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady, rašeliniště, travní porosty a pobřežní ekosystémy, a striktní ochrany alespoň 10 % mořských a suchozemských oblastí EU, včetně všech zbývajících původních lesů a pralesů a dalších ekosystémů bohatých na uhlík; zdůrazňuje, že tyto cíle by měly být závazné a měly by být prováděny členskými státy na vnitrostátní úrovni, ve spolupráci s regionálními a místními orgány a v souladu s vědecky podloženými kritérii a potřebami biologické rozmanitosti, s přihlédnutím k rozdílům ve velikosti a podílu přírodních oblastí v jednotlivých členských státech a k regionálním a místním podmínkám; |
|
16. |
zdůrazňuje, že tyto chráněné oblasti by měly vytvořit ekologicky soudržnou a reprezentativní síť založenou na stávajících chráněných oblastech; poukazuje na to, že kromě nárůstu chráněných oblastí musí být zajištěna jejich kvalita, a to mimo jiné prostřednictvím dostatečného financování a provádění jasných a účinných plánů ochrany, řádného obhospodařování, odpovídajícího monitorování a hodnocení a účinného prosazování příslušných právních předpisů; |
|
17. |
připomíná, že podle mezinárodních doporučení Mezinárodního svazu ochrany přírody by ve všech kategoriích chráněných oblastí měly být zakázány průmyslové činnosti poškozující životní prostředí a rozvoj infrastruktury (56); |
|
18. |
zdůrazňuje, že je třeba stanovit jasnou definici přísné ochrany; bere na vědomí závěry Rady ze dne 16. října 2020 o biologické rozmanitosti, v nichž se uvádí, že přísnější úroveň ochrany může povolit některé lidské činnosti, jež jsou v souladu s opatřeními v oblasti ochrany pro danou chráněnou oblast; domnívá se, že lidské činnosti, které jsou v souladu s cíli v oblasti ochrany nebo dokonce pozitivně přispívají k biologické rozmanitosti, by v oblastech s přísnou ochranou měly být povoleny; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy objasnila, jaké druhy lidských činností by mohly být případně považovány za povolené pod přísnou ochranou, pokud ponechávají přírodní procesy v zásadě nenarušené a jsou v souladu s ekologickými požadavky daných oblastí, a to na základě posouzení každého jednotlivého případu založeného na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích; |
|
19. |
zdůrazňuje, že v zájmu dosažení cílů strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 bude rovněž třeba zabránit zhoršování stavu zbývajících mořských a suchozemských oblastí EU; požaduje, aby byla přijata opatření k řešení úbytku biologické rozmanitosti mimo chráněné oblasti; připomíná, že obnova přírody a ekosystémů v chráněných oblastech nenahradí pokračující úbytek biologické rozmanitosti a zhoršování stavu ekosystémů v jiných oblastech; |
|
20. |
zdůrazňuje význam začlenění zámořských zemí a území do úsilí v oblasti ochrany a obnovy; |
|
21. |
považuje za důležité zohlednit biogeografické oblasti a přijmout vůči chráněným oblastem přístup mezirezortní spolupráce, který zahrnuje vyhodnocení ze strany členských států, zda je zapotřebí finanční podpora a kompenzační opatření v souvislosti s vymezením chráněných oblastí; zdůrazňuje, že je třeba zapojit všechny příslušné zúčastněné strany, včetně vlastníků půdy; |
|
22. |
poukazuje na význam lesů spadajících pod program Natura 2000 z hlediska zachování biologické rozmanitosti lesů; konstatuje však, že pro správu těchto oblastí a s cílem zajistit prosazování práva je zapotřebí dostatek finančních prostředků; |
|
23. |
poukazuje na význam podpory vyváženého udržitelného obhospodařování lesů pro zdraví a dlouhověkost lesních ekosystémů a jejich odolnost vůči změně klimatu a na význam zachování multifunkční úlohy lesů, mj. z hlediska zachování biologické rozmanitosti, dosažení cílů udržitelného rozvoje a uplatňování Zelené dohody pro Evropu; zdůrazňuje, že je důležité začlenit do rozhodování o výsadbě otázku genetické rozmanitosti, což by omezilo riziko napadení škůdci a šíření chorob, a volit místní, resp. domácí druhy; |
|
24. |
připomíná, že EU má největší koordinovanou síť chráněných oblastí na světě; |
|
25. |
bere na vědomí závazek zajistit, aby do roku 2030 nedošlo ke zhoršení trendů v oblasti ochrany a příznivého stavu všech chráněných stanovišť a druhů a zajistit, aby bylo na úrovni členských států alespoň 30 % druhů a stanovišť, které v současnosti nedosahují příznivého stavu, do této kategorie navráceno nebo vykazovalo výrazně kladný trend; domnívá se však, že příznivého stavu z hlediska ochrany by mělo být co nejdříve dosaženo u všech druhů a stanovišť chráněných podle směrnice o ochraně ptáků (57) a směrnice o ochraně přírodních stanovišť (58); zdůrazňuje, že existují povinnosti zajistit, aby nedocházelo ke zhoršení stavu druhů; vyzývá Komisi, aby společně s EEA stanovila jasný referenční stav, zajistila harmonizované a pravidelné podávání zpráv a odstranila nedostatky ve stávající metodice odhadů trendů; |
|
26. |
vyzývá členské státy, aby zlepšily kvalitu a úplnost svých systémů sledování sítě Natura 2000, včetně sledování účinnosti řízení; zdůrazňuje význam specializovaných řídicích orgánů a plánů správy lokalit; připomíná, že podle informační zprávy agentury EEA (59) nejsou v praxi stávající normy pro účinnost řízení dostatečně známy ani pochopeny; vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly cílenější budování kapacit a poskytovaly lepší pokyny týkající se účinnosti řízení pro posouzení a zlepšení řízení sítě Natura 2000, a to i prostřednictvím využívání celosvětových norem pro hodnocení účinnosti správy chráněných oblastí (PAME), jako je Zelený seznam chráněných oblastí IUCN; vyzývá rovněž Komisi, aby aktualizovala pokyny pro adaptivní řízení sítě Natura 2000, které zahrnují zvážení možných dopadů změny klimatu na druhy a ekosystémy; |
|
27. |
vyzývá členské státy, aby prostřednictvím vhodných ochranných opatření chránily genetickou rozmanitost volně žijících druhů; |
|
28. |
vyjadřuje politování nad tím, že členské státy nesplnily cíl, kterým je dobrý stav mořských vod do roku 2020, stanovený v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí; vyzývá Komisi, aby posílila síť chráněných mořských oblastí, a to prostřednictvím lepšího propojení, posíleného řízení, důslednějšího územního plánování a systematických hodnocení a prosazování; |
|
29. |
vyjadřuje znepokojení nad stavem sladkovodních ekosystémů a druhů; poznamenává, že jejich úbytek, ke kterému došlo v Evropě v letech 1970 až 2016, činil 93 % a byl nejzávažnější na světě (60); |
|
30. |
zdůrazňuje, že většina suchozemské biologické rozmanitosti se nachází v zalesněných oblastech; konstatuje, že u několika druhů lesů došlo k menšímu zlepšení stavu z hlediska ochrany (61), ale že stav z hlediska ochrany u lesních stanovišť a druhů, na něž se vztahují právní předpisy EU v oblasti ochrany přírody, nevykazuje žádné významné známky zlepšení (62); zdůrazňuje, že mezi lety 2011 a 2020 byl u téměř jedné třetiny lesů v EU vyhodnocen špatný stav z hlediska ochrany (31 %) a u více než poloviny lesů byl vyhodnocen neuspokojivý stav z hlediska ochrany (54 %) (63); |
|
31. |
upozorňuje na špatný stav evropských lesů; zdůrazňuje, že v některých biogeografických oblastech se pouze 5 % lesních stanovišť podle přílohy I nachází v příznivém stavu z hlediska ochrany (64); zdůrazňuje, že strategie v oblasti biologické rozmanitosti vyžaduje, aby členské státy zajistily, že u žádných chráněných přírodních stanovišť a druhů nedojde ke zhoršení trendů a stavu z hlediska ochrany; bere na vědomí významné úrovně dalšího zhoršování lesních ekosystémů nacházejících se v nepříznivém stavu z hlediska ochrany ve většině biogeografických oblastí (65); |
|
32. |
se znepokojením bere na vědomí vykázaný značný úbytek lesních druhů a stanovišť; připomíná, že v Evropě pět druhů lesních dřevin ve volné přírodě vyhynulo, 42 druhů lesních dřevin je kriticky ohroženo a 107 lesních dřevin je ohroženo; |
|
33. |
považuje za důležité a naléhavé zajistit přísnou ochranu všech zbývajících původních lesů a pralesů; zdůrazňuje, že klíčem ke zvětšování rozlohy pralesů je zalesňování, které umožňuje růst přirozených lesů ve stáří; vítá probíhající participativní procesy definování, mapování a monitorování původních lesů a pralesů; |
|
34. |
zdůrazňuje, že lesy, zejména původní lesy, mají z hlediska zachování biologické rozmanitosti zásadní význam, a požaduje, aby byly chráněny; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby stanovily definici pralesních porostů, kterou má v rámci budoucí strategie EU v oblasti lesnictví vypracovat Stálý lesnický výbor; |
|
35. |
vyzývá členské státy, aby zlepšily vnitrostátní právní předpisy posilující ochranu proti nezákonné těžbě dřeva; vyzývá Komisi a členské státy, aby harmonizovaly stávající údaje, zaplnily mezery v údajích o poloze původních lesů a pralesů, aby vytvořily databázi všech potenciálních lokalit, které zpětně v roce 2020 splňovaly kritéria pralesů a původních lesů, a zavedly dočasné moratorium na těžbu dřeva ve všech těchto příslušných lokalitách s cílem zabránit jejich záměrnému ničení a aby bezodkladně přijaly právní úpravu zajišťující bezzásahový status potvrzených lokalit; |
|
36. |
velmi vítá závazek vypracovat legislativní návrh týkající se plánu EU na obnovu přírody, včetně závazných cílů v oblasti obnovy, a opakuje svou výzvu ohledně stanovení cíle v oblasti obnovy ve výši alespoň 30 % chráněných suchozemských a mořských oblastí EU (66), který by měly jednotlivé členské státy provádět důsledně na celém svém území na základě potřeb biologické rozmanitosti a ekosystémů s přihlédnutím ke specifickým rysům dané země; zdůrazňuje, že cíle v oblasti obnovy by měly vycházet ze stávajících právních předpisů EU a že úsilí o obnovu by mělo v co největší míře podporovat přirozenou obnovu; |
|
37. |
domnívá se, že kromě celkového cíle v oblasti obnovy by legislativní návrh týkající se plánu obnovy přírody EU měl zahrnovat specifické cíle pro ekosystémy, přírodní stanoviště a druhy na úrovni EU a členských států na základě jejich ekosystémů, se zvláštním důrazem na ekosystémy pro dvojí účel v podobě obnovy biologické rozmanitosti a zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; zdůrazňuje, že tento nástroj by měl zahrnovat lesy, travinné porosty, mokřady, rašeliniště, opylovače, volně tekoucí řeky, pobřežní oblasti a mořské ekosystémy; zdůrazňuje, že po obnově by neměl být dovolen žádný úpadek ekosystémů; je přesvědčen, že pokrok v plnění cílů obnovy musí být pravidelně posuzován jak na úrovni členských států, tak na úrovni EU, a to i prostřednictvím využití průběžných cílů na cestě k dosažení cílů pro rok 2030; |
|
38. |
zdůrazňuje, že by měly být vytvořeny pozitivní pobídky a participativní procesy s cílem posílit závazek vůči obnově biologické rozmanitosti; |
|
39. |
důrazně poukazuje na to, že je důležité začlenit cíle EU v oblasti obnovy přírody plně do dalších souvisejících politik a strategií; opakuje svou výzvu, aby byly stanoveny závazné cíle v oblasti obnovy lesů (67), včetně posílení a obnovy propojení mezi lesy; požaduje, aby do plánu obnovy přírody byla zahrnuta obnova nejméně 25 000 km volně tekoucích řek v EU odstraněním bariér a obnovením záplavových území; |
|
40. |
vyjadřuje hluboké politování nad úbytkem opylovačů, kteří jsou klíčovým ukazatelem zdraví životního prostředí; zdůrazňuje, že tento pokles znamená nejen úbytek biologické rozmanitosti, ale také hrozbu pro potravinové zabezpečení; připomíná postoj, který vyjádřil ve svém usnesení o iniciativě EU týkající se opylovačů, a požaduje naléhavý přezkum této iniciativy; zdůrazňuje, že revidovaná iniciativa by měla zahrnovat nový celounijní rámec pro monitorování opylovačů s důraznými opatřeními, jasnými, časově vymezenými cíli a ukazateli, včetně ukazatelů dopadu, a nezbytným budováním kapacit; |
|
41. |
Připomíná svou námitku ze dne 23. října 2019, pokud jde o posouzení dopadu přípravků na ochranu rostlin na včely medonosné (68), a vyjadřuje politování nad tím, že pokyny úřadu EFSA týkající se včel nebyly formálně přijaty členskými státy; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že revize těchto pokynů úřadu EFSA týkající se včel a budoucí prováděcí akty zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany, jaká byla stanovena v roce 2013, a to s ohledem na akutní i chronickou toxicitu a toxicitu pro larvy, a že zahrnou i volně žijící opylovače; zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti přezkumného postupu; konstatuje, že úřad EFSA vytváří vlastní modelovací systém ApisRAM, který bude podle očekávání lépe odpovídat biologii včely medonosné než BeeHAVE a bude méně náchylný vůči střetu zájmů; |
|
42. |
zdůrazňuje význam krajinných prvků s vysokou rozmanitostí v zemědělských oblastech, které přispívají k biologické rozmanitosti a ochraně a obnově opylovačů, jakož i úlohu včelařů; zdůrazňuje, že k dosažení těchto cílů může přispět i rozšiřování zelených ploch v městských oblastech; vyzývá členské státy, aby do svých návrhů strategických plánů zahrnuly opatření zaměřená na různé skupiny opylovačů; |
Příčiny úbytku biologické rozmanitosti
|
43. |
zdůrazňuje, že opatření strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 se musí přiměřeně zabývat všemi pěti hlavními faktory, které přímo podněcují změnu v přírodě a kterými jsou: změny ve využívání půdy a moří, přímé využívání organismů, změna klimatu, znečištění a invaze nepůvodních druhů; zdůrazňuje, že je třeba řešit i hlubší příčiny změn nebo nepřímé faktory, jako jsou neudržitelné vzorce výroby a spotřeby, populační dynamika, obchod, technologické inovace a modely správy; |
Změny ve využívání půdy a moří
|
44. |
zdůrazňuje, že biologická rozmanitost půdy plní důležitou úlohu při poskytování základních ekosystémových služeb a zmírňování změny klimatu, a proto je důležitým prvkem suchozemského propadu uhlíku; s obavami si všímá rostoucí degradace půdy a toho, že v této oblasti chybí konkrétní právní předpisy EU; uznává, že v různých právních předpisech existují ustanovení, která nepřímo přispívají ochraně půdy, domnívá se však, že tato situace vedla k částečné ochraně a k vysoce roztříštěné správě v EU; vyzývá proto Komisi, aby při plném dodržení zásady subsidiarity předložila legislativní návrh na vytvoření společného rámce pro ochranu a udržitelné využívání půdy a pro účinné začleňování ochrany půdy do všech příslušných politik EU; |
|
45. |
zdůrazňuje, že tento společný rámec týkající se půdy by měl řešit všechna hlavní rizika ohrožující půdu, včetně ztráty biologické rozmanitosti, úbytku organické hmoty v půdě, kontaminace, zasolování, okyselení, desertifikace, eroze a zakrývání půdy; zdůrazňuje, že je třeba, aby rámec zahrnoval společné definice, jednoznačné cíle a rámec monitorování; podporuje také stanovení konkrétních cílů týkajících se dekontaminace; |
|
46. |
zdůrazňuje, že zdraví půdy, včetně její úrodnosti a struktury, má zásadní význam pro zemědělství; poukazuje na negativní dopad, který mají na půdu mimo jiné neudržitelné zemědělské a lesnické postupy, změny ve využívání půdy, stavební činností, zakrývání půdy a průmyslové emise; zdůrazňuje, že by měly být zavedeny metody těžby dřeva a zemědělské metody, které méně poškozují půdu; |
|
47. |
vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici 2010/75/EU o průmyslových emisích (69) a směrnici 2006/21/ES o nakládání s odpady z těžebního průmyslu (70) tak, aby lépe řešily problém degradace půdy v důsledku průmyslových a těžebních činností; připomíná svou výzvu ke stanovení cíle pro využití materiálů z vytěžené zeminy (71); |
|
48. |
naléhavě žádá členské státy, aby – na základě zásady předběžné opatrnosti a zásady přijímání nezbytných preventivních opatření a s ohledem na rizika a na negativní dopady na klima, životní prostředí a biologickou rozmanitost spojené s hydraulickým štěpením při využívání nekonvenčních uhlovodíků – nepovolovaly žádné nové provozy pro hydraulické štěpení v EU a zastavily všechny stávající provozy; |
|
49. |
připomíná, že se EU v rámci Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) zavázala k dosažení neutrality z hlediska degradace půdy (72) do roku 2030, avšak tento cíl pravděpodobně nebude dosažen, jak vyplývá ze zvláštní zprávy Evropského účetního dvora (73); vyjadřuje politování nad tím, že navzdory hrozbě, kterou desertifikace představuje pro biologickou rozmanitost, úrodnost půdy, přirozenou odolnost půdy, produkci potravin či kvalitu vody, a navzdory tomu, že třináct členských států prohlásilo, že jsou dezertifikací postiženy ve smyslu úmluvy UNCCD, Komise tuto problematiku účinně neřeší; vyzývá proto Komisi, aby posílila své ambice a předložila strategii EU v oblasti dezertifikace a degradace půdy; |
|
50. |
konstatuje, že v Unii tvoří urbanizace a volnočasové aktivity 13 % všech uváděných tlaků na přírodu a 48 % všech tlaků na mořské prostředí (74); zdůrazňuje, že zelené městské oblasti a zelená infrastruktura mohou poskytovat ekosystémové služby podporující biologickou rozmanitost a přispívat k fyzickému a duševnímu zdraví obyvatel; |
|
51. |
podporuje záměr Komise vytvořit platformu EU pro rozšiřování městské zeleně; žádá Komisi, aby stanovila konkrétní ambiciózní závazné cíle v oblasti městské biologické rozmanitosti, řešení inspirovaných přírodu a přístupů založených na ekosystémech a zelené infrastruktury, které budou ku prospěchu lidem i přírodě a přispějí k obecným cílům v oblasti biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že je třeba zahrnout opatření, jako je minimální podíl zelených střech na nových budovách, která případně podpoří městské zemědělství, včetně využívání ovocných strojů, zajistí, aby v městských zelených oblastech v EU nebyly používány chemické pesticidy a omezeno používání hnojiv, a zvýší počet zelených ploch ve městech v závislosti na počtu obyvatel, přičemž budou rovně řešit nerovnosti v oblasti přístupu k zeleni; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily suchozemské a mořské ekologické koridory v městských oblastech, včetně rozvoje transevropské sítě pro zelenou infrastrukturu (TEN-G) spojené s transevropskou sítí pro přírodu (TEN-N); |
Přímé využívání organismů
|
52. |
vyjadřuje svou podporu cílům stanoveným do roku 2030, jejichž účelem je zajistit, aby bylo alespoň 25 % zemědělské půdy obhospodařováno v rámci ekologických zemědělských podniků, přičemž tento podíl by se měl ve střednědobém až dlouhodobém horizontu zvyšovat; dále velmi vítá cíl spočívající v zajištění toho, aby alespoň 10 % zemědělské půdy sestávalo z vysoce rozmanitých krajinných prvků, což by mělo být provedeno na příslušné úrovni, aby se zabezpečila ekologická provázanost přírodních stanovišť v rámci obhospodařovaných půdních ploch a mezi těmito plochami; zdůrazňuje, že oba tyto cíle by měly být začleněny do právních předpisů EU a provedeny všemi členskými státy, a to i v rámci strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP); |
|
53. |
s velkým znepokojením si všímá toho, že podle zprávy Evropského účetního dvora se počet a různorodost druhů na evropské zemědělské půdě neustále snižuje; vyjadřuje politování nad tím, že ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 nebyly pro zemědělství stanoveny měřitelné cíle a opatření, což ztěžuje posouzení pokroku; připomíná, že sledování výdajů SZP na biologickou rozmanitost není spolehlivé a koordinace politik a strategií EU není dostatečná, což mimo jiné ve výsledku vede k tomu, že neřeší úbytek biologické rozmanitosti (75); vyzývá Komisi, aby se řídila doporučeními Evropského účetního dvora týkajícími se biologické rozmanitosti na zemědělské půdě a navázala na zkušenosti získané v rámci strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (76); |
|
54. |
zdůrazňuje, že biologická rozmanitost má zásadní význam pro potravinové zabezpečení v EU; poukazuje na důležitou úlohu, kterou hraje zemědělství EU při produkci zdravých, bezpečných a cenově dostupných potravin; zdůrazňuje, že zemědělci hrají klíčovou úlohu v úspěchu této strategie a že tato strategie by měla být v souladu s opatřeními, cíli a záměry strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“; |
|
55. |
domnívá se, že je naprosto nezbytné provést transformaci zemědělství EU, aby bylo udržitelné a zajišťovalo vysoké normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, a to v souladu s ekologickou a klimatickou transformací a při minimálním využívání fosilních a chemických vstupů a léčby pomocí antibiotik; zdůrazňuje, že zemědělství by mělo přispívat k ochraně a obnově biologické rozmanitosti; |
|
56. |
domnívá se, že s ohledem na případné socio-ekonomické dopady má zásadní význam to, aby byla zemědělcům poskytována podpora, včetně hospodářské podpory, a vzdělávání v souvislosti s přechodem na udržitelnější zemědělské systémy, aby se podpořily agroekologické a další inovativní udržitelné postupy; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit dobře definovanou a dostatečnou finanční podporu, a to i prostřednictvím víceletého finančního rámce, aby se tak přispělo ke splnění těchto cílů, a v této souvislosti vyzývá členské státy, aby k tomuto účelu využívaly strategické plány SZP a jejich ekologické složky a současně rozvíjely řešení v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, která budou přínosem pro všechny strany; |
|
57. |
žádá Komisi, aby vytvořila strategii, která podpoří místní hodnotové řetězce při plnění navržených cílů, a zdůrazňuje, že malé zemědělské podniky vyžadují zvláštní podporu, aby mohly k této strategii přispívat; |
|
58. |
vítá skutečnost, že ekologické zemědělství bylo uznáno za jednu z významných součástí na cestě EU k udržitelnějším potravinovým systémům, zejména pokud jde o otázky biologické udržitelnosti, a při dosahování cílů veřejné politiky v oblasti hospodářského rozvoje, zaměstnanosti venkovského obyvatelstva, ochrany životního prostředí a opatření v oblasti klimatu; poukazuje na význam evropského akčního plánu ekologického zemědělství z hlediska jeho rozšiřování; |
|
59. |
zdůrazňuje, že rozvoj produkce biopotravin musí být doprovázen rozvojem trhu a dodavatelského řetězce a opatřeními, která stimulují poptávku po biopotravinách, mj. prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a široké škály propagačních opatření, výzkumu, inovací, proškolování a předávání vědeckých poznatků, s cílem podpořit stabilitu trhu s bioprodukty a spravedlivou odměnu pro zemědělce a propagovat opatření na podporu mladých ekologických zemědělců; zdůrazňuje, že je třeba rozvíjet celý biopotravinový řetězec s cílem umožnit zpracování a distribuci zemědělských bioproduktů EU v daném místě; |
|
60. |
konstatuje, že členské státy budou přispívat k těmto cílům na úrovni Unie různě v závislosti na úrovni rozvoje svého odvětví biozemědělství, a vyzývá proto k vymezení vnitrostátních cílů; zdůrazňuje, že těchto cílů nebude dosaženo bez silné finanční podpory, spolehlivých školicích programů a poradenských služeb; vyzývá členské státy, aby v souladu s tím formulovaly svůj strategický plán SZP, a Komisi, aby zajistila, aby tyto strategické plány plnily svůj účel; |
|
61. |
připomíná, že s cílem prosazovat opatření uvedená ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti je důležité podporovat kolektivní přístup a využit jeho multiplikačního účinku, a vyzývá Komisi, aby v rámci kolektivního provádění opatření týkajících se ochrany biologické rozmanitosti propagovala a podporovala sdružení podniků, jako jsou zemědělsko-potravinářská družstva; |
|
62. |
poukazuje na klíčovou úlohu, kterou by vedle dalších politik, které jsou uvedeny v Zelené dohodě, měla SZP plnit v oblasti podpory biologické rozmanitosti zemědělské půdy; vyjadřuje politování nad tím, že se v rámci společné zemědělské politice nepodařilo zvrátit desetiletí trvající pokles biologické rozmanitosti; připomíná, že produktivita a odolnost zemědělství závisí na biologické rozmanitosti, která má zásadní význam z hlediska zaručení dlouhodobé udržitelnosti a odolnosti našich potravinových systémů a potravinového zabezpečení; domnívá se, že malé změny zavedené v rámci nejrůznějších reforem SZP nebyly pro zemědělce důrazným signálem ke změně postupů, a je toho názoru, že vzhledem ke zkušenostem a předpovědím souvisejícím s krizí v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti je zapotřebí výrazná změna; |
|
63. |
připomíná, že SZP by měla být v plném souladu s ambicióznějšími cíli EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby využívaly strategické plány SZP k provádění cílů strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, včetně dalšího začleňování přístupů podporujících biologickou rozmanitost a agroekologických přístupů, a naléhavě žádá členské státy, aby při definování svých norem podmíněnosti stanovily ambiciózní základní hodnoty pro udržitelnost a biologickou rozmanitost a zajistily ambiciózní a včasné vypracování opatření a jejich uplatňování, zejména ekologických systémů a opatření v oblasti zemědělství, ochrany životního prostředí a klimatu; zdůrazňuje, že na obnovu je třeba vyčlenit odpovídající finanční zdroje; žádá členské státy, aby v této věci vycházely z doporučení Komise; |
|
64. |
vyzývá členské státy, aby v souvislosti s oblastmi se značnou biologickou rozmanitostí vypracovaly nezbytná opatření, zejména pak v rámci svých strategických plánů SZP, která by využívala například živých plotů nebo ochranných pásem a jejichž cílem by měla být také podpora ekologického propojení přírodních stanovišť a vytvoření zelených koridorů; |
|
65. |
zdůrazňuje, že je třeba v rámci SZP posílit rámec monitorování, a to i vytvořením spolehlivějších ukazatelů k měření jejích dopadů; vyzývá Komisi, aby poté, co budou národní strategické plány schváleny, provedla nezávislé posouzení jejich očekávaného souhrnného dopadu; žádá Komisi, aby v případě, že tato analýza dojde k závěru, že úsilí o dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu není dostatečné, přijala příslušná opatření, například aby požádala členské státy, aby změnily své strategické plány, nebo provedla posouzení nařízení o strategických plánech SZP v rámci přezkumu v polovině období; |
|
66. |
poukazuje na význam vyváženého stravování; domnívá se, že by Komise a členské státy měly podporovat přejímání zdravých a vyvážených stravovacích návyků a zavádět vhodná opatření na pomoc zemědělcům v tomto přechodu, přičemž by měly řádně zohlednit potřebu zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělských podniků v EU; |
|
67. |
vyjadřuje politování nad tím, že zemědělská produkce a spotřeba se čím dál více soustřeďují na omezený počet zemědělských plodin a v jejich rámci na pak na omezený počet odrůd a genotypů; zdůrazňuje, že další posilování a zachování genetické rozmanitosti přírodní cestou má klíčový význam pro podporu rozmanitosti zemědělských ekosystémů a pro ochranu místních genetických zdrojů, zejména tím, že bude sloužit jako zásobník řešení, která pomohou při zvládání environmentálních a klimatických výzev; zdůrazňuje, že je důležité používat místní živočišná plemena a odrůdy rostlin, neboť jsou pro místní ekosystémy nejvhodnější; |
|
68. |
vyzývá Komisi, aby provedla analýzu toho, zda vytvoření účetnictví přírodního kapitálu může omezit a racionalizovat využívání ekosystémů a jeho dopad na ekosystémy, a přispívat tak k zastavení úbytku biologické rozmanitosti; vyjadřuje nicméně pochybnosti o tom, zda je možné přesně změřit hodnotu přírody pomocí kvantitativních ukazatelů, a zdůrazňuje, že příroda je sama o sobě hodnotou; v této souvislosti žádá Komisi, aby poskytla další informace o možné mezinárodní iniciativě v oblasti účetnictví přírodního kapitálu; |
|
69. |
vyzývá členské státy, aby v rámci svých strategických plánů SZP vypracovaly nezbytná opatření na podporu oblastí se značnou biologickou rozmanitostí, včetně krajinných prvků, s cílem zajistit, aby alespoň 10 % plochy představovalo oblasti s vysokou rozmanitostí, např. živé ploty, ochranná pásma, oblasti bez použití chemických látek a půda ležící ladem, a také extenzivně obdělávaná půdu zaměřená na dlouhodobé zajišťování biologické rozmanitosti, a co nejvíce podporovat propojení různých biotopů a vytváření zelených koridorů, aby došlo k maximálnímu využití potenciálu biologické rozmanitosti; |
|
70. |
konstatuje, že produkce kožešin, která je spojena s koncentrací tisíců nedomestikovaných zvířat podobného genotypu v těsné vzájemné blízkosti za chronicky stresových podmínek, může závažně ohrožovat dobré životní podmínky zvířat a zvyšovat jejich náchylnost k infekčním onemocněním, včetně zoonóz, jak tomu bylo v případě onemocnění COVID-19 u norků; |
|
71. |
vyjadřuje politování nad tím, že nebyl splněn závazek EU do roku 2020 plně dodržovat maximální udržitelný výnos, který byl jedním z klíčových cílů společné rybářské politiky; zdůrazňuje, že veškeré populace ryb by měly být obnoveny na úrovně, které mohou vytvářet maximální udržitelný výnos, a to při současném dodržení zásady předběžné opatrnosti, a že je třeba zajistit, aby tyto populace z hlediska věku a velikosti vykazovaly rozložení, které svědčí o zdravé populaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby se bezodkladně zavázaly k plné obnově mořských stanovišť a rybích populací, pokud jde o maximální udržitelný výnos za využití ekosystémového přístupu k řízení rybolovu, ke zlepšení selektivity a přežívání necílových druhů a k omezení dopadu rybolovu na mořské ekosystémy při uplatňování tohoto přístupu, a to i omezením postupů nebo užití se škodlivými dopady; |
|
72. |
připomíná také, že podle nového nařízení o technických opatřeních (77) musí Komise předložit zprávu Parlamentu a Radě do 31. prosince 2020 a že může navrhnout opatření v případech, kdy existují důkazy o tom, že cíle nebyly splněny; |
|
73. |
vyzývá Komisi, aby řešila znehodnocování oceánů, eutrofizaci a acidifikaci oceánů tím, že předloží ambiciózní akční plán na ochranu mořských ekosystémů a zachování rybolovných zdrojů; domnívá se, že je třeba, aby veškerá opatření včetně právních předpisů byla přijímána za účelem snížení případných negativních dopadů hospodářských a jiných činností na mořská stanoviště; |
|
74. |
zdůrazňuje, že je důležité vytvořit oblasti na obnovu rybích populací nebo oblastí se zákazem rybolovu, aby se umožnila obnova rybích populací, včetně oblastí, kde dochází k líhnutí a tření; zdůrazňuje, že je důležité zakázat veškeré rybolovné činnosti a další těžební činnosti v oblastech se zákazem rybolovu („no-take zones“); |
|
75. |
důrazně podporuje cíl nulové tolerance nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu; připomíná, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov má extrémně negativní dopady na stav populací, mořské ekosystémy, biologickou rozmanitost a konkurenceschopnost evropských rybářů; požaduje větší soudržnost mezi obchodní a rybářskou politikou EU s cílem zajistit účinnost boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu; |
|
76. |
vyzývá Komisi, aby zavedla skutečný ekosystémový přístup ke všem faktorům ztráty biologické rozmanitosti moří, který zohlední nejen tlak rybolovu na populace, biologickou rozmanitost a mořské ekosystémy, ale i další faktory, jako je znečištění a změna klimatu, lodní doprava, pobřežní a příbřežní využití, a to i pomocí posouzení dopadu veškerých rybolovných a dalších námořních činností na ekosystémy, přičemž musí být zohledněna kapacita ekosystémů přispívat ke zmírnění změny klimatu a k přizpůsobování se této země, jakož i interakce mezi kořistí a predátorem; |
|
77. |
žádá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, která podpoří vytvoření a provádění šetrnějších metod odlovu, vykládky a porážky ryb, jež se budou zakládat na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích; |
|
78. |
domnívá se, že je důležité zajistit, aby postupy používané při chovu ryb byly udržitelné a zajišťovaly co nejlepší životní podmínky ryb; je přesvědčen, že by se produkce akvakultury měla zakládat na udržitelných produkčních metodách, jako jsou extenzivní metody a využívání řas, mlžů, systémy rybníkových chovů a akvakultura na mělčinách, které mohou zajišťovat důležité ekosystémové funkce a služby, včetně zachovávání mokřadů, a omezit tlak na zdroje a biologickou rozmanitost, přičemž tyto metody jsou také spojeny s nižšími emisemi uhlíku a zajišťují výživu; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s odlovem ryb ke krmení masožravých ryb ve farmovém chovu a domnívá se, že takovýto odlov ryb by měl být ukončen a nahrazen udržitelnými alternativami; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly administrativní postupy týkající se akvakultury jasné a mohly být v celém rozsahu uplatňovány; žádá Komisi, aby případně aktualizovala své pokyny týkající se akvakultury a oblastí sítě Natura 2000; |
|
79. |
se znepokojením si všímá, že v pobřežních vodách EU nadále dochází k rozsáhlému fyzickému narušování mořského dna, zejména v důsledku lovu při dně pomocí vlečných sítí (78), které FAO označila za typ lovného zařízení, který nejvíce přispívá k ročním úrovním výmětů a má velmi škodlivý dopad na mořské dno, v závislosti na typu rybolovu a charakteristikách rybolovné oblasti (79); připomíná, že vlečné sítě pro lov při dně jsou jedním z nejběžnějších lovných zařízení v EU (80); připomíná požadavek na ukončení rybolovu za pomoci kontaktního zařízení pro lov při dně v oblastech hlubších než 400 m, kde se vyskytují citlivé mořské ekosystémy nebo se jejich výskyt předpokládá; žádá proto Komisi a členské státy, aby zajistily plné a účinné provedení nařízení (EU) 2016/2336 (81), a to i pokud jde o podmořské hory; dále vyzývá Komisi, aby po vzoru omezení ve Středozemním moři (82) případně za účelem ochrany pobřežních ekosystémů omezila používání vlečných sítí pro lov při dně i v dalších pobřežních oblastech, a to i v akčním plánu pro zachování rybolovných zdrojů a ochranu mořských ekosystémů, s cílem zajistit co nejudržitelnější a nejméně škodlivé postupy; |
|
80. |
zdůrazňuje, že plány řízení rybolovu by měly zohledňovat výsledky vědeckých studií, které analyzují dopad rybolovných postupů na druhy, přírodní stanoviště, biologickou rozmanitost oceánů a mořské prostředí, a měly by přispívat k řešení zjištěných negativních dopadů, včetně omezení využívání těchto postupů nebo zavádění nových technologických řešení pro zmírnění dopadů; dále zdůrazňuje, že vedlejší úlovky citlivých druhů je třeba eliminovat nebo omezit na úroveň, která umožňuje plnou obnovu, a že je třeba minimalizovat poškozování stanovišť mořského dna; |
|
81. |
žádá Komisi, aby vytvořila definici „obřích“ plavidel lovících pomocí vlečných sítí (tzv. super trawlers) a aby zvážila opatření omezující jejich činnosti ve vodách EU, zejména zákaz jejich činnosti v chráněných oblastech; |
|
82. |
domnívá se, že je velmi důležité navázat dobrou spolupráci s třetími zeměmi, zejména v sousedství, včetně podpory stejné úrovně monitorování rybolovných zdrojů ve vodách mimo EU, aby se zajistily zdravé ekosystémy v mořských stanovištích za hranicemi EU; |
|
83. |
připomíná, že SRP a nařízení o kontrole rybolovu (83) poskytují EU regulační rámec se zvláštními nástroji pro oblast rybolovu; prohlašuje, že je třeba zajistit socio-ekonomickou udržitelnost rybářů, na které má dopad přechod k ekologickým postupům v rámci modré ekonomiky, a to i pokud jde o související potřeby v oblasti vzdělávání; zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo pro tyto účely zajištěno dostatečné financování z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu a z programu Horizont Evropa; |
|
84. |
žádá Radu, aby proaktivně zveřejňovala veškeré dokumenty související s přijetím nařízení o celkových přípustných odlovech v souladu s doporučením evropského veřejného ochránce práv ve věci 640/2019/FP; |
|
85. |
doporučuje, aby byly průběžně shromažďovány údaje s cílem lépe zhodnotit kritéria udržitelnosti a zabránit vytváření rybolovných zón v oblastech, kde se nacházejí citlivé mořské ekosystémy; |
|
86. |
trvá na tom, že prioritou pro chráněné oblasti musí být zachování a obnova životního prostředí a že tento cíl by neměla narušovat žádná činnost v těchto oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby zakázaly škodlivé lidské činnosti v chráněných mořských oblastech; naléhavě žádá Komisi o zajištění toho, aby vnitrostátní územní plány námořních prostor zohledňovaly citlivost druhů a stanovišť vůči jednotlivým lidským tlakům ve všech mořských oblastech; |
|
87. |
zdůrazňuje význam, který má posílení a účinné uplatňování stávajících chráněných mořských oblastí, zejména v místech s kritickým významem pro biologickou rozmanitost; vyzývá Komisi a členské státy, aby bezodkladně vypracovaly konkrétní plány řízení pro tyto oblasti, které stanoví jasné cíle ochrany a účinná opatření v oblasti monitorování, dohledu a kontroly; zejména naléhavě vyzývá členské státy, aby urychlily vypracování a předložení společných doporučení pro řízení rybolovu ve svých chráněných mořských oblastech podle článku 11 SRP; domnívá se, že je třeba plně zohlednit dopady změny klimatu na mořské druhy; dále vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků vypracovala kritéria a pokyny pro řádné plánování správy určených chráněných mořských oblastí, včetně ekologických koridorů, a aby usnadňovala spolupráci mezi členskými státy; |
|
88. |
žádá Komisi, aby chráněné mořské oblasti započítávala do mezinárodních cílů až tehdy, kdy jsou řádně řízeny; |
|
89. |
domnívá se, že by nové chráněné mořské oblasti měly být začleněny do rámce sítě Natura 2000 a podporovat ekologickou provázanost; |
|
90. |
zdůrazňuje, že pokud jsou chráněné mořské oblasti úspěšné, poskytují značné socioekonomické přínosy, zejména pro pobřežní komunity a odvětví rybolovu a cestovního ruchu, a že chráněné mořské oblasti mohou plnit klíčovou ekologickou funkci, pokud jde o obnovu rybích populací a zlepšování odolnosti těchto populací; |
|
91. |
zdůrazňuje, že nová strategie EU v oblasti lesnictví musí být v souladu s evropským právním rámcem pro klima a strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; upozorňuje v tomto ohledu na to, že je nezbytné zajistit ucelenou a pevnou strategie EU v oblasti lesnictví, která posílí multifunkční úlohu lesů a odvětví založených na lesnictví v EU a podpoří co největší environmentální, společenský a hospodářský přínos lesů, a to v plném souladu s klimatickými a environmentálními cíli EU; zdůrazňuje, že v nové strategii EU v oblasti lesnictví je třeba stanovit jasné priority, přičemž hlavními a vzájemně propojenými cíli by měla být ochrana klimatu a biologické rozmanitosti a jejich obnova; požaduje, aby byly do plánu na obnovu přírody začleněny konkrétní závazné cíle pro obnovu a následnou ochranu lesních ekosystémů, které by měly být začleněny rovněž do strategie EU v oblasti lesnictví; domnívá se, že je třeba zohlednit různé podmínky na místní, regionální a celostátní úrovni členských států; |
|
92. |
připomíná svůj postoj ze dne 8. října 2020 ke strategii EU v oblasti lesnictví, podle kterého by tato strategie měla být mostem mezi vnitrostátními politikami v oblasti lesnictví a agrolesnictví a cíli EU týkajícími se lesů a agrolesnictví, přičemž uznal, že obě oblasti musí respektovat pravomoci členských států a přispívat k širším cílům EU; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby strategie EU v oblasti lesnictví respektovala zásadu subsidiarity a uznávala pravomoci EU v oblasti ochrany životního prostředí; připomíná, že podle článku 191 SFEU musí politika EU v oblasti životního prostředí přispívat mimo jiné k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k uvážlivému a racionálnímu využívání přírodních zdrojů; připomíná, že lesů a lesnictví se týká několik právních předpisů EU; |
|
93. |
žádá EU a členské státy, aby v rámci svých vnitřních a vnějších politik zajistily nejvyšší standardy environmentální ochrany lesů; |
|
94. |
zdůrazňuje, že nová strategie EU v oblasti lesnictví by měla podporovat udržitelné obhospodařování lesů, a poukazuje na význam podpory udržitelného a vyváženého obhospodařování lesů pro zdraví, klimatickou odolnost a dlouhověkost lesních ekosystémů a zachování multifunkční úlohy lesů; konstatuje, že ochrana a udržitelné obhospodařování našich lesů má klíčový význam pro naše obecně dobré životní podmínky, neboť v nich provozujeme činnosti veřejného zájmu v oblastech volného času a zdraví, jakož i vzdělávání, a připomíná, že udržitelné obhospodařování lesů přispívá k ochraně biologické rozmanitosti lesů v EU; připomíná, že EU a její členské státy se zavázaly uplatňovat definici a zásady udržitelného obhospodařování lesů; |
|
95. |
zdůrazňuje, že lesy mají přispívat ke splnění klimatických cílů EU; domnívá se, že by mělo být upřednostňováno oběhové a kaskádové využívání lesních a jiných zdrojů biomasy, které není v rozporu s vědecky podloženými opatřeními v oblasti ochrany a obnovy a s opatřeními v oblasti klimatu; domnívá se, že používání dřeva jako stavebního materiálu je dobrým příkladem; |
|
96. |
poukazuje na zásadní význam opatření společné zemědělské politiky v rámci agrolesnictví a opatření v oblasti zalesňování a v souladu se strategií EU v oblasti lesnictví vybízí k pokračování v těchto opatřeních; |
|
97. |
zdůrazňuje, že odolné a zdravé lesní ekosystémy, včetně fauny a flóry, mají význam z hlediska zachování a rozšíření řady ekosystémových služeb, které lesy zajišťují, jako je biologická rozmanitost, čistý vzduch, voda, zdravá půda, dřevo a nerostné suroviny; poukazuje na to, že cíle EU v oblasti životního prostředí, klimatu a biologické rozmanitosti nebude nikdy možné splnit bez multifunkčních, zdravých lesů a lesnictví a jejich udržitelného obhospodařování v dlouhodobé perspektivě; |
|
98. |
poukazuje na to, že je třeba rozvíjet ucelený přístup, který by ochranu biologické rozmanitosti a ochranu klimatu spojil v rámci prosperujícího odvětví založeného na lesnictví a udržitelném biohospodářství; |
|
99. |
uznává význam, který má využívání dřeva z udržitelně obhospodařovaných lesů a dřevěných produktů pro přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a rozvoj oběhového biohospodářství; |
|
100. |
zdůrazňuje, že je třeba revidovat pravidla EU pro použití biomasy pro výrobu energie a sladit je s cíli strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a evropským právním rámcem pro klima, zejména v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie a aktů v přenesené pravomoci v rámci nařízení o taxonomii; |
|
101. |
vítá závazek vysadit v EU nejméně 3 miliardy nových stromů; zdůrazňuje, že iniciativy EU týkající se výsadby stromů by měly vycházet z jasných ekologických zásad, zachování stávajících lesů (proforestation), udržitelného opětovného zalesňování, ozeleňování městských a příměstských oblastí, obnovy, posílení konektivity a agrolesnictví, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly tyto iniciativy prováděny pouze způsobem, který bude slučitelný s cíli v oblasti biologické rozmanitosti a bude napomáhat jejich splnění, a aby zajistila, aby tato výsadba nenahrazovala stávající pralesy a biologicky rozmanité lesy a aby přispívala k zajištění odolných, smíšených a zdravých lesů; |
|
102. |
připomíná svůj postoj uvedený v usnesení k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU; vyzývá Komisi, aby bez odkladu předložila návrh právního rámce EU založeného na povinné náležité péči, který zajistí, aby byly hodnotové řetězce udržitelné a aby produkty nebo komodity uváděné na trh EU nebyly výsledkem odlesňování, znehodnocování lesů, přeměny nebo znehodnocování ekosystémů či porušování lidských práv ani tyto postupy nezahrnovaly; konstatuje, že tento právní rámec EU by měl být rozšířen i na jiné ekosystémy, v nichž se ukládají značné zásoby uhlíku a které se vyznačují bohatou biologickou rozmanitostí, než jsou lesy, například na mořské a pobřežní ekosystémy, mokřady, rašeliniště a savany, aby se zabránilo přesunu tlaku na tyto druhy krajiny; |
|
103. |
žádá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření právního rámce, primárně ve Světové obchodní organizaci (WTO), který by umožňoval zakázat obchod s určitými surovinami, výrobky a službami, které ohrožují biologickou rozmanitost; |
|
104. |
zdůrazňuje, že je naléhavě třeba snížit environmentální stopu výroby a spotřeby EU, aby nebyly překračovány limity planety; vyzývá Komisi, aby navrhla závazné cíle EU pro rok 2030 s cílem výrazně snížit do roku 2050 materiálovou a spotřební stopu EU a uvést je do souladu s limity naší planety (84); podporuje Komisi v tom, aby při měření environmentální stopy, kterou zanechávají výrobky a organizace, zaujímala přístup založený na životním cyklu; domnívá se, že je třeba snížit výrobu a používání plastů; domnívá se, že hospodářské činnosti, které využívají ekosystémy a jejich biologickou rozmanitost a mají na ně dopad, by měly zahrnovat veškeré možné záruky ke zmírnění nepříznivého dopadu na tyto ekosystémy; |
Změna klimatu
|
105. |
vyjadřuje své obavy ohledně toho, že rozšíření většiny suchozemských druhů se významně sníží, pokud se naplní scénář globálního oteplení o 1,5 až 2 oC a že mořské druhy budou rovněž ohroženy, zejména proto, že tento nárůst teploty bude s největší pravděpodobností za současné trajektorie překročen; opět proto poukazuje na to, že při plnění cílů zmírňování změny klimatu a v rámci strategie pro přizpůsobování se této změně je třeba výrazně zvýšit ambice EU, upřednostňovat přírodě blízká řešení založená na ekosystémech a dále je třeba – jako doplňkové opatření ke snižování emisí skleníkových plynů – zvýšit ochranu pozemských a mořských přírodních úložišť uhlíku v EU; |
|
106. |
vyzývá Komisi, aby posoudila dopad změny klimatu na četnost a zeměpisné rozložení druhů, aby toto posouzení zohlednila při provádění strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a aby členským státům pomohla začlenit výsledky do jejich vnitrostátních politik a do budoucích zpráv v rámci směrnic o ochraně přírody; |
|
107. |
zdůrazňuje zásadní úlohu zdravých ekosystémů v oceánech pro zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a při zmírňování změny klimatu; vyzývá k zachování a obnově mořských stanovišť bohatých na uhlík s cílem zlepšit ukládání uhlíku, ochranu pobřeží a odolnost mořských druhů a rybolovu vůči změně klimatu; vyzývá dále k jejich začlenění do účinně řízených chráněných mořských oblastí; |
|
108. |
vyzývá Komisi, aby v návaznosti na přijetí evropského právního rámce pro klima (85) a s ohledem na důležitou úlohu přírodních úložišť uhlíku při dosahování klimatické neutrality navrhla ambiciózní vědecky podložený cíl EU do roku 2030 v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pomocí přírodních úložišť uhlíku, který by měl být v souladu se strategií biologické rozmanitosti do roku 2030 a měl by být stanoven v právních předpisech; dále připomíná, že prioritou musí být i nadále rychlé snížení emisí; |
|
109. |
vyzývá Komisi, aby co nejdříve předložila dlouhodobý akční plán EU pro klima a biologickou rozmanitost, včetně příslušných cílů, který zlepší koordinaci a zajistí soudržnost, udržitelnost a vzájemné propojení budoucích opatření a jehož součástí budou závazky přijaté v rámci globálního rámce pro biologickou rozmanitost pro období po roce 2020, Pařížské dohody, jejích vnitrostátně stanovených příspěvků a cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je důležité co nejdříve formálně koordinovat monitorování, podávání zpráv a přezkum plánů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; zdůrazňuje, že odolné a zdravé ekosystémy mají zásadní význam pro řešení změny klimatu a přizpůsobení se této změně a že by v rámci opatření přijatých podle evropského klimatického paktu měly být zajištěny synergie mezi politikami v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu; |
|
110. |
vítá novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu; domnívá se, že opatření přijatá v rámci strategie pro přizpůsobení se by měla být plně v souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a s opatřeními v oblasti prevence a připravenosti na přírodní katastrofy v rámci mechanismu civilní ochrany Unie; |
|
111. |
dále podporuje ekosystémové přístupy definované v Úmluvě o biologické rozmanitosti, které nabízejí ucelenou strategii integrovaného hospodaření s půdou, vodou a živými zdroji podporující jejich ochranu a udržitelné a spravedlivé využívání; |
|
112. |
zdůrazňuje, že pojem „přírodě blízká řešení“ by měl být lépe definován a že tato definice by měla zajistit, aby nebyla ohrožena biologická rozmanitost a integrita ekosystémů; žádá proto, aby byla na úrovni EU vypracována jasnější definice, jakož i pokyny a nástroje pro využívání přírodě blízkých řešení s cílem maximalizovat propojenost přírody, jakož i přínosy a synergie mezi zachováním biologické rozmanitosti a zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně; |
|
113. |
konstatuje, že mnoho vnitrostátních klimatických strategií dosud neobsahuje přírodě blízká řešení; je přesvědčen, že mnohostranná platforma pro přírodě blízká řešení by mohla pomoci posílit součinnost mezi mnohostrannými mezinárodními úmluvami o biologické rozmanitosti a změně klimatu a podporovat dosažení cílů udržitelného rozvoje; |
Znečištění
|
114. |
vítá cíle Komise omezit používání nebezpečnějších a chemických pesticidů o 50 % a snížit o 50 % ztráty živin z hnojiv, což umožní snížit do roku 2030 používání hnojiv alespoň o 20 %, přičemž tento cíl by měl být stanoven v právních předpisech a revidován pro období po roce 2030 s cílem pokračovat ve snižování a přijímat dlouhodobé závazky; vyzývá k účinnému posouzení těchto cílů na základě konkrétních milníků; |
|
115. |
vyzývá Komisi, aby stanovila jasné a ambiciózní výchozí hodnoty pro tyto cíle a aby společně s členskými státy stanovila pro každý členský stát spravedlivý příspěvek k cílům pro celou EU, který bude odrážet odlišné výchozí pozice a podmínky; trvá na tom, že každý členský stát by měl provádět zásadní opatření, aby dosáhl svých cílů; |
|
116. |
nesouhlasí s opětovným povolením účinné látky glyfosát po 31. prosinci 2022; vyzývá všechny členské státy, aby provedly příslušné přípravné práce s cílem poskytnout všem zemědělcům schůdná alternativní řešení po zákazu glyfosátu; |
|
117. |
připomíná své usnesení ze dne 16. ledna 2019 o postupu Unie pro povolování pesticidů (86) a očekává, že Komise a členské státy budou neprodleně řešit všechny jeho požadavky; vyzývá Komisi, aby do své revize prováděcích opatření k rámci pro přípravky na ochranu rostlin zahrnula ustanovení na podporu celounijního cíle snížení používání pesticidů, například posílením a vyjasněním environmentálních kritérií pro poskytování přístupu na trh pro pesticidy; zdůrazňuje, že pokud úřad EFSA dospěje k závěru, že existují nepřijatelné dopady na životní prostředí, nemělo by být přijato rozhodnutí o schválení; vyzývá Komisi, aby zprůhlednila a zpřístupnila údaje o regulačních rizicích; |
|
118. |
domnívá se, že by měla být upřesněna výjimka stanovená v čl. 53 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 (87) a měla by se uplatňovat pouze ze zdravotních a environmentálních důvodů; vyjadřuje politování nad tím, že tato výjimka se využívá k oslabování zákazu všech použití tří neonikotinoidů ve venkovním prostředí; |
|
119. |
vyzývá Komisi, aby urychleně dokončila revizi směrnice 2009/128/ES o udržitelném používání pesticidů (88) a zahrnula do ní cíle snížení používání pesticidů a aby přijala veškerá opatření pro zajištění toho, aby se členské státy zavázaly, že budou tyto cíle provádět, mimo jiné ve svých vnitrostátních akčních plánech; |
|
120. |
konstatuje, že rozšířené používání pesticidů vyvolává odolnost vůči pesticidům, což je závažný problém, který snižuje jejich účinnost; poukazuje na to, že zvýšené používání pesticidů a závislost na nich představují pro zemědělce vysoké náklady; konstatuje, že aby se zabránilo ztrátě biologické rozmanitosti a vzniku odolnosti vůči pesticidům, je třeba dodržovat hierarchii opatření v souladu s osmi zásadami integrované ochrany rostlin uvedenými v příloze III směrnice 2009/128/ES, podle které mají být chemické pesticidy používány až jako poslední možnost; |
|
121. |
vyjadřuje politování nad tím, že posouzení vlivů chemických látek na životní prostředí a biologickou rozmanitost je obvykle v sociálně-ekonomické analýze v rámci postupu povolování podle nařízení REACH podceňováno a nedoceněno; je znepokojen pokračujícím používáním a povolováním nebezpečných chemických látek s nepříznivými dopady na životní prostředí nebo v případě chybějících údajů o bezpečnosti, pokud jde o konečné ukazatele v životním prostředí; vyzývá Komisi, aby v rámci své úlohy řídit rizika více zohledňovala dopady chemických látek na životní prostředí a biologickou rozmanitost, včetně jejich chronických a dlouhodobých dopadů; |
|
122. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily stejné standardy a účinné kontroly zemědělských produktů dovážených ze zemí mimo EU; |
|
123. |
vyzývá Komisi, aby přezkoumala nařízení (ES) č. 396/2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů (89) s cílem zahrnout rizika pro zdraví a životní prostředí mezi kritéria právních předpisů; |
|
124. |
vítá skutečnost, že se Komise zavázala spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými subjekty s cílem zajistit, aby od samého počátku vnitrostátní strategické plány pro zemědělství plně odrážely ambici Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, které obsahují vyšší cíle, pokud jde o významné snížení používání chemických pesticidů a omezení rizik a také používání hnojiv a antibiotik; zdůrazňuje, že je důležité usilovat o dosažení těchto cílů uceleným a oběhovým způsobem, například prostřednictvím agroekologických přístupů, jako je integrovaná produkce a ekologické zemědělství, včetně střídání plodin; zdůrazňuje rovněž přínos přesného zemědělství, digitalizace a dalších nástrojů pro snížení používání pesticidů, hnojiv a živin a jejich vyšší účinnost; |
|
125. |
zdůrazňuje, že má-li se omezit potřeba pesticidů a dosáhnout dalšího snížení v používání chemických pesticidů a spojených rizik, je třeba, aby měli zemědělci k dispozici širší soubor alternativních, účinných, cenově dostupných a environmentálně bezpečných řešení a metod v oblasti ochrany rostlin; uvádí, že by to mohlo zahrnovat širší přejímání technik kulturní, fyzické a biologické kontroly, nové nízkorizikové pesticidy a biopesticidy, účinnější techniky uplatňování usnadňované nástroji, jako je digitální a přesné zemědělství, epidemiologické modely, širší a lepší škálu možností, pokud jde o odolnější odrůdy vyžadující méně vstupů, a posílení výzkumu a vzdělávání v oblasti inovací a poradních systémů, a to i pokud jde o agroekologické zemědělské postupy; |
|
126. |
zdůrazňuje, že zemědělství, rybolov a lesnictví EU hrají důležitou úlohu při ochraně a obnově přírody a musí být plně zapojeny do provádění strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; zdůrazňuje, že prováděcí opatření by měla doprovázet dobře definovaná podpora, vzdělávací programy a soubor udržitelných, bezpečných, účinných a cenově dostupných řešení a alternativ, jakož i přístup k nejnovějším znalostem, technologiím a poradenským službám; dále zdůrazňuje, že pozitivní pobídky a výměna osvědčených postupů mohou přispět k provádění strategie; |
|
127. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby cíle strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 byly plně zohledněny při provádění strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek a připravovaného akčního plánu pro nulové znečištění, který by měl rovněž řešit světelné a hlukové znečištění, včetně hluku pod vodou; zdůrazňuje, že je důležité přednostně řešit znečištění u zdroje a současně zajistit využívání nejlepších dostupných technologií; |
|
128. |
vyzývá Komisi, aby stanovila ambiciózní cíl snížení používání venkovního umělého osvětlení do roku 2030 a navrhla pokyny, jak mohou členské státy snížit umělé osvětlení v noci; |
|
129. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zahrnovala zvláštní opatření týkající se snížení znečištění s přímým dopadem na biologickou rozmanitost a zdraví, například znečištění související s plasty, mikroplasty a chemické znečištění; vyzývá Komisi, aby zajistila rychlé provedení všech opatření nového akčního plánu pro oběhové hospodářství a souvisejících právních předpisů; |
Invazivní nepůvodní druhy
|
130. |
vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že invazní nepůvodní druhy představují vážnou hrozbu pro životní prostředí, živobytí a potravinové zabezpečení, nevratně poškozují chráněné oblasti a jejich biologickou rozmanitost, a nad tím, že tuto situaci zhoršuje změna klimatu; |
|
131. |
vyjadřuje politování nad tím, že seznam invazivních nepůvodních druhů Unie představuje méně než 6 % invazivních nepůvodních druhů vyskytujících se v EU; vyzývá Komisi, aby zintenzívnila opatření a zajistila, aby byly na seznam zařazeny invazivní nepůvodní druhy, které postihují ohrožené druhy; dále vyzývá Komisi, aby zlepšila prevenci zavedením povinného posuzování rizik před prvním dovozem nepůvodních druhů a tím, že co nejdříve navrhne celounijní bílé seznamy druhů povolených pro dovoz, držení, chov a obchodování jako zvířata v zájmovém chovu na základě vědeckého posouzení rizik a ekologických charakteristik v EU; |
|
132. |
upozorňuje na to, že jedním z hlavních způsobů zavlékání invazivních nepůvodních druhů je obchodování s exotickými zvířaty a že kromě toho jsou se zavlékáním invazivních nepůvodních druhů spojeny i další stresové faktory, jako je pozemní a námořní doprava a odpad v mořích; vyzývá k vypracování dalších opatření na úrovni EU v oblasti prevence, kontroly a eradikace invazivních nepůvodních druhů, včetně vypracování konkrétních plánů pro ty, které postihují kriticky ohrožené druhy; zdůrazňuje, že je zapotřebí dostatečných lidských, technických a finančních zdrojů pro prevenci a pomoc postiženým oblastem při řešení stávajících a nově zavlečených invazivních nepůvodních druhů; |
|
133. |
vyjadřuje politování nad tím, že na seznam invazních nepůvodních druhů Unie byl zařazen pouze jeden mořský druh (90); vyzývá Komisi, aby tento nepřiměřeně nízký počet mořských invazivních nepůvodních druhů řešila s cílem zajistit odpovídající soulad s nařízením (EU) č. 1143/2014 (91); |
Financování, začleňování a správní rámec
|
134. |
zdůrazňuje, že společenské a environmentální přínosy prevence a obnovy převyšují investiční náklady; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné začleňování a posuzování biologické rozmanitosti v rámci všech výdajů a programů EU na základě taxonomie EU; vyzývá k účinnému uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ ve všech výdajích a programech EU; vyzývá Komisi, aby předložila komplexní posouzení toho, jak by bylo možné mobilizovat každoročně 20 miliard EUR jako minimum potřebné pro přírodu, vypracovala příslušné návrhy pro roční rozpočet EU a přezkoumala, zda je zapotřebí specializovaný nástroj financování pro TEN-N; bere na vědomí dohodu o začlenění výdajů na oblast biologické rozmanitosti ve výši 7,5 % od roku 2024 a ve výši 10 % počínaje rokem 2026; domnívá se, že je třeba vyvinout úsilí s cílem dosáhnout v rámci víceletého finančního rámce co nejdříve počínaje rokem 2021 přidělení alespoň 10 % ročních výdajů na biologickou rozmanitost; zdůrazňuje, že je třeba zajistit soulad mezi financováním v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby do plánů pro oživení a odolnost zahrnuly opatření v oblasti biologické rozmanitosti; trvá na tom, že výdaje EU na biologickou rozmanitost by měly být sledovány na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky, kterou stanoví Komise ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou; |
|
135. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby do roku 2022 posoudily, které dotace mají škodlivý dopad na životní prostředí, s cílem bezodkladně je postupně ukončit; vyzývá k tomu, aby byly finanční pobídky přeorientovány směrem k investicím podporujícím biologickou rozmanitost a daňové systémy více využívaly environmentální daně a příjmy; |
|
136. |
připomíná závazek EU plnit cíle Pařížské dohody; vyzývá Komisi a členské státy, aby co nejdříve a nejpozději do roku 2025 ukončily veškeré přímé a nepřímé dotace na fosilní paliva; |
|
137. |
domnívá se, že postupné ukončování dotací na fosilní paliva a dalších dotací, které škodí životnímu prostředí, by mělo být rovněž globálně prosazováno prostřednictvím obchodní politiky EU a zelené diplomacie, mimo jiné prostřednictvím dohody o plánu s dílčími cíli pro každého obchodního partnera; |
|
138. |
připomíná, že podle odhadů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vynakládají vlády na celém světě přibližně 500 miliard USD ročně na podporu, která je potenciálně škodlivá pro biologickou rozmanitost, tj. pět až šestkrát více, než jsou celkové výdaje na biologickou rozmanitost (92); |
|
139. |
vyzývá Komisi, aby vypracovala jasné pokyny a pobídky s cílem mobilizovat soukromé finanční prostředky pro biologickou rozmanitost a uvést investice do souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; dále vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní a výhledový rámec, který by zahrnoval legislativní opatření a finanční pobídky pro veřejný i soukromý sektor na podporu dosažení cílů v rámci strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, jakožto součást nové strategie udržitelného financování; vyzývá Komisi, aby přijala opatření v oblasti udržitelného zadávání veřejných zakázek pro podniky; |
|
140. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily soudržnost politik a sladily politiky EU a vnitrostátní politiky se strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; dále vyzývá k tomu, aby byly ve všech politikách EU dodržovány všechny zásady Smluv, zejména zásada předběžné opatrnosti a zásada „znečišťovatel platí“; |
|
141. |
zdůrazňuje, že je potřebný právně závazný správní rámec v oblasti biologické rozmanitosti – právní předpis týkající se biologické rozmanitosti – navazující na komplexní posouzení dopadu, který bude ukazovat cestu do roku 2050 pomocí souboru cílů, včetně cílů do roku 2030 a závazků přijatých v rámci COP15, a který stanoví mechanismus sledování s ukazateli SMART v rámci chráněných území i mimo ně; vyzývá Komisi, aby za tímto účelem předložila v roce 2022 návrh právního předpisu; zdůrazňuje, že zajištění dostatečných lidských a finančních zdrojů bude mít zásadní význam pro účinnou správu; |
|
142. |
vyzývá Komisi, aby zvážila zřízení nezávislého evropského vědeckého panelu pro biologickou rozmanitost nebo podobného orgánu, který by posuzoval soulad opatření EU s cíli strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a v souladu s tím předkládal politická doporučení, aby se zabránilo případnému překrývání s politikami EHP nebo jiných unijních a mezinárodních orgánů; |
|
143. |
připomíná, že článek 37 Listiny odráží zásadu zajištění ochrany životního prostředí v právních předpisech Unie; domnívá se, že právo na zdravé životní prostředí by mělo být uznáno v Listině a že EU by měla být v čele iniciativy usilující o uznání podobného právo na mezinárodní úrovni; |
Výzkum, inovace a vzdělávání
|
144. |
vyzývá Komisi, aby posilovala biologickou rozmanitost v rámci programů EU pro mládež, jako je Evropská dobrovolná služba, a aby zahájila program Zelený Erasmus jakožto součást programu Erasmus se zaměřením na výměnu znalostí, studentů a odborníků v oblasti obnovy a ochrany; |
|
145. |
zdůrazňuje, že je třeba lépe porozumět složení biologické rozmanitosti, jejím dopadům na fungování ekosystémů a ekosystémové odolnosti; domnívá se, že by měl být posílen jak základní, tak aplikovaný výzkum v oblasti biologické rozmanitosti, a zdůrazňuje, že by k tomu měly být zajištěny dostatečné finanční prostředky; vyzývá k začlenění výzkumu biologické rozmanitosti do různých programů financování na úrovni EU a jednotlivých členských států; připomíná svůj požadavek týkající se zaměření na biologickou rozmanitost v rámci výzkumného programu EU; zdůrazňuje, že je třeba výrazně navýšit financování veřejného výzkumu; |
|
146. |
zdůrazňuje význam dalšího výzkumu biogeografických oblastí a taxonomie organismů, jakož i dopadu odlesňování a úbytku biologické rozmanitosti na základní služby, jako je potravinové zabezpečení; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit znalosti o vztazích mezi vznikem onemocnění na jedné straně a legálním i nelegálním obchodem s volně žijícími zvířaty, přeměnou a znehodnocováním ekosystémů na straně druhé; |
|
147. |
je pevně přesvědčen, že by měl být proveden další výzkum oceánů vzhledem k tomu, že jsou stále z velké části neprozkoumány; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby se významně zapojila v iniciativy OSN „Desetiletí vědy o oceánech“ a aby se řídila doporučeními „mise Starfish 2030: obnovit naše oceány a vody“; domnívá se, že financování by mělo být poskytováno rovněž pro hlubinné mořské ekosystémy a biologickou rozmanitost; |
|
148. |
vybízí k výzkumu udržitelných zemědělských inovací, technologií a výrobních metod a postupů pro zemědělce, které zlepšují biologickou rozmanitost a zdraví ekosystémů, včetně digitalizace, udržitelného agrolesnictví, biologických alternativ chemických pesticidů představujících nízké riziko a zemědělství bez pesticidů; |
|
149. |
domnívá se, že zvýšené úsilí v oblasti výzkumu by mělo zahrnovat také sociální a hospodářské dopady a příležitosti politik týkajících se ochrany, biologické rozmanitosti půdy a tání ledovců a permafrostu; |
|
150. |
vítá vytvoření Znalostního centra pro biologickou rozmanitost a nového Střediska EU pro sledování půdy; |
|
151. |
zdůrazňuje význam přidělení odpovídajících zdrojů na shromažďování údajů a vypracování ukazatelů na podporu budování kapacit a posílení spolupráce v oblasti biologické rozmanitosti mezi zúčastněnými stranami; uznává potenciál digitalizace, dat velkého objemu a umělé inteligence pro zlepšení našeho porozumění biologické rozmanitosti a znalostí o ní; |
|
152. |
vyzývá Komisi, aby podporovala účast malých a středních podniků na výzkumu a inovačním úsilí s cílem přispívat k cílům strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; |
|
153. |
je přesvědčen, že znalosti o životním prostředí musí být nedílnou součástí vzdělávání; podporuje zřizování chráněných oblastí také pro vzdělávací účely; zdůrazňuje, že je třeba podporovat participativní vědy a zvyšování povědomí, mimo jiné s cílem ukázat společnosti potřebu chránit a obnovovat biologickou rozmanitost; |
Globální rámec pro biologickou rozmanitost, mezinárodní opatření, obchod a správa oceánů v období po roce 2020
|
154. |
připomíná postoj, který vyjádřil ve svém usnesení týkajícím se COP15 ohledně biologické rozmanitosti a nezbytnosti uzavřít závaznou mnohostrannou dohodu na období po roce 2020, jež bude podobná Pařížské dohodě, jejímž cílem bude zastavit a zvrátit do roku 2030 úbytek biologické rozmanitosti a která stanoví konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené (SMART) cíle a ukazatele, pevný prováděcí rámec a vědecky podložený, nezávislý a transparentní mechanismus přezkumu; je přesvědčen, že rok 2021 představuje pro biologickou rozmanitost na celém světě zlomový okamžik a že EU by se měla ujmout role globálního lídra a prosazovat v jednáních ambiciózní cíle, které budou stejné jako její vlastní cíle nebo ještě ambicióznější, včetně právně závazných celosvětových cílů obnovy a ochrany ve výši alespoň 30 % do roku 2030; v tomto ohledu vítá závazek Koalice pro vysoké cíle pro přírodu a lidi, který spočívá v ochraně 30 % pevniny a moří na celém světě; zdůrazňuje, že při uplatňování tohoto nového rámce je nutné podporovat země s nízkými příjmy; podtrhuje význam většího zapojení soukromého sektoru do ochrany a obnovy biologické rozmanitosti; |
|
155. |
vyzývá Komisi, aby prosazovala ambiciózní a jasné globální dlouhodobé cíle; opakuje svůj názor, že EU by v rámci jednání měla případně vyzvat k tomu, aby do roku 2050 byla zajištěna ochrana poloviny planety (93); |
|
156. |
podporuje vznik mezinárodní smlouvy o pandemii, která by byla vypracována pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) za účelem posílení odolnosti vůči budoucím pandemiím; konstatuje, že jedním z doporučení semináře platformy IPBES o biologické rozmanitosti a pandemii je vytvoření mezivládní rady na vysoké úrovni pro prevenci pandemií, která by usnadňovala spolupráci mezi vládami, mimo jiné poskytováním politicky relevantních vědeckých informací a koordinací podoby rámce pro monitorování, položila by základy pro plnění případných cílů a její činnost by pokrývala oblasti přesahu všech tří úmluv z Ria; vyzývá EU a členské státy, aby podpořily vznik takové rady v rámci COP15, a konstatuje, že řada by měla pracovat v součinnosti se stávajícími orgány, jako je WHO; |
|
157. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby požadovaly vypracování zvláštní zprávy mezivládního panelu IPCC o biologické rozmanitosti a změně klimatu; |
|
158. |
je znepokojen novými otázkami v oblasti práva, ochrany životního prostředí, biologické bezpečnosti a správy, které se mohou objevit v souvislosti s uvolňováním geneticky modifikovaných organismů vzniklých na základě technologie genového tahu do životního prostředí, a to i za účelem ochrany přírody; bere na vědomí výsledek ad hoc technické odborné skupiny Úmluvy o biologické rozmanitosti týkající se genových tahů a živých ryb (94), který budí obavy z problematického předvídání chování těchto organismů, z posuzování rizik, která jsou s nimi spjata, a z jejich kontroly po uvolnění do prostředí; upozorňuje, že organismy, u nichž došlo k vytvoření genového tahu, by se mohly stát invazními druhy; domnívá se, že je třeba vypracovat materiály s pokyny a nástroje pro posuzování rizik na celosvětové a unijní úrovni, rámec pro sledování životního prostředí a jasné a účinné celosvětové mechanismy řízení, které by sloužily ke kontrole a zvrácení vlivu organismů vyvinutých technologií genového tahu, a že je nutné dále zkoumat zdravotní, environmentální, ekologické, etické a další důsledky využívání těchto organismů, aby bylo možné lépe pochopit jejich potenciální dopad; domnívá se proto, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti by uvolňování geneticky modifikovaných organismů vzniklých na základě technologie genového tahu do životního prostředí nemělo být povoleno, a to ani pro účely ochrany přírody (95); |
|
159. |
poukazuje na možnost využít k prosazování ochrany biologické rozmanitosti mimo Evropu zelenou diplomacii, obchodní politiku a mnohostranná opatření; vyslovuje podporu „Desetiletí OSN pro obnovu ekosystémů“ (2021–2031) a vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby účinně začleňovaly ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti do všech vnějších činností; |
|
160. |
vyzývá Komisi, aby se postavila do čela snah o uzavření mezinárodní dohody o řízení a využívání přírodních zdrojů, která by respektovala možnosti naší planety; |
|
161. |
zdůrazňuje, že zhoršení stavu ekosystémů a tlak, který je na ně vyvíjen, maří všeobecné úsilí o udržitelný rozvoj a brání pokroku při plnění většiny cílů udržitelného rozvoje do roku 2030, zejména cílů týkajících se vymýcení chudoby a hladu, zajištění dostupnosti vody a sanitačních zařízení, dosažení potravinového zabezpečení, zajištění zdravého života a snížení socioekonomických nerovností v jednotlivých zemích a mezi nimi; |
|
162. |
zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování stavu životního prostředí stále více souvisejí s příčinami vysídlování obyvatelstva, protože populace jsou násilně vysídlovány ze svých domovů vlivem změny klimatu, znehodnocování životního prostředí a katastrof; poukazuje na to, že v důsledku změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti budou tyto krize v příštích desetiletích stále četnější, pokud nebudou ihned přijata rychlá a účinná opatření; zdůrazňuje, že EU musí být připravena na vysídlování v důsledku změny klimatu a v důsledku znehodnocování životního prostředí a katastrof, a uznává, že je třeba přijmout odpovídající opatření na ochranu lidských práv postiženého obyvatelstva; |
|
163. |
vyzývá Komisi, aby v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) a pomoci na podporu obchodu pomáhala přijímajícím zemím zejména při budování kapacit, včetně předávání znalostí, sdílení technologií a odborné přípravě, aby mohly provádět Úmluvu o biologické rozmanitosti, Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a další úmluvy a dohody nezbytné pro ochranu biologické rozmanitosti; trvá na tom, že je třeba posílit programy spolupráce se třetími zeměmi, a to i formou meziparlamentního dialogu, za účelem zachování jejich původní biologické rozmanitosti a je třeba pomáhat rozvojovým zemím s prováděním těchto programů; dále vyzývá ke zlepšení společné správy přeshraničních ekosystémů, migračních tras a živočišných druhů a k omezování možnosti, že by se rizika ztráty biologické rozmanitosti přenášela do jiných částí světa; |
|
164. |
vítá takové iniciativy, jako je africká „Velká zelená zeď“, a vyzývá Komisi, aby obdobné iniciativy vyvinula pro jiné regiony a podporovala mezinárodní iniciativy na obnovu biologické rozmanitosti na celém světě a současně rozšiřovala klíčové oblasti biologické rozmanitosti s cílem přispět ke zvýšení odolnosti rozvojových zemí vůči změně klimatu; domnívá se, že nový nástroj NDICI by se mohl stát důležitou hnací silou změn pro účely obnova a zachování biologické rozmanitosti na celém světě; domnívá se, že v rámci nového NDICI by značná část rozpočtu měla být použita na obnovu a zachování biologické rozmanitosti, čímž by se podpořilo celkové zohledňování problematiky biologické rozmanitosti; |
|
165. |
je přesvědčen, že znalosti domorodého a místního obyvatelstva mají zásadní význam pro účinnou ochranu biologické rozmanitosti, a připomíná, že IPCC ve své zvláštní zprávě o změně klimatu a půdě uznává, že původní národy a místní komunity mají zásadní význam pro zachování životního prostředí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly ve spolupráci s mezinárodním společenstvím s cílem uznat jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti, zaručit jejich práva a podporovat jejich účast v rozhodovacích procesech; dále členské státy vyzývá, aby neprodleně ratifikovaly Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) o domorodém a kmenovém obyvatelstvu z roku 1989 (úmluva MOP č. 169); |
|
166. |
podporuje úsilí zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva a životní prostředí o vypracování pokynů týkajících se povinností v oblasti lidských práv, které se dotýkají životního prostředí, ekosystémů a biologické rozmanitosti; vyzývá členské státy a orgány a instituce EU, aby podporovaly a prosazovaly globální provádění rámcových zásad pro lidská práva a životní prostředí z roku 2018, které předložil zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva a životní prostředí; dále vyzývá EU, aby podporovala iniciativu programu OSN pro životní prostředí v oblasti environmentálních práv; |
|
167. |
vybízí EU a členské státy, aby prosazovaly uznání ekocidy jako mezinárodního zločinu podle Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; |
|
168. |
vítá závazek Komise zajistit plné provádění a vymáhání ustanovení o biologické rozmanitosti ve všech obchodních dohodách EU, jakož i lépe posuzovat jejich dopad na biologickou rozmanitost; dále vítá skutečnost, že nová obchodní strategie „vyzývá k užší politické integraci obchodních politik a vnitřních politik EU“ a uznává, že „zachování biologické rozmanitosti je globální výzvou, která vyžaduje celosvětové úsilí“ (96); zdůrazňuje, že podíl obchodu na drastickém úbytku biologické rozmanitosti se náležitě neřeší ani v rámci struktury stávajících dohod o volném obchodu, ani v současných pravidlech WTO; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně zvážila specifická a konkrétní opatření s cílem zajistit, aby obchodní dohody EU nezpůsobovaly ztrátu biologické rozmanitosti nebo nehrozilo, že ji způsobí, a aby obchodní politika EU byla účinně sladěna s její strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; |
|
169. |
vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny nové a budoucí obchodní a investiční dohody byly plně v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, Pařížskou dohodou, závazky EU v oblasti biologické rozmanitosti a cíli udržitelného rozvoje, aby obsahovaly závazné a vymahatelné kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, a to i záruky a účinné, přiměřené a odrazující sankce v případě nedodržení pravidel, včetně možnosti opětovného zavedení cel; dále vyzývá Komisi, aby obdobná opatření prosazovala ve stávajících obchodních a investičních dohodách; |
|
170. |
zdůrazňuje, že do všech posouzení dopadů na udržitelnost je kromě hospodářského a sociálního rozměru také důležité systematicky začleňovat rozměr biologické rozmanitosti a že tato posouzení musí být podložena spolehlivější metodikou než doposud, jak je navrženo v dostupných studiích Komise, a musí důsledně zohledňovat otázky biologické rozmanitosti; požaduje, aby posouzení dopadů na udržitelnost byla prováděna v rámci analýzy rozsahu působnosti budoucích dohod o volném obchodu a investicích; vyzývá k tomu, aby posouzení dopadů na udržitelnost byla pravidelně aktualizována v závislosti na vývoji jednání s cílem co nejdříve adekvátně identifikovat, posoudit a řešit možná rizika pro biologickou rozmanitost v dotčeném regionu a rovněž v EU, a aby v nich byly formulovány příslušné dvoustranné závazky nastíněné v průběhu jednání; |
|
171. |
vyzývá Komisi, aby zajistila, aby kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji obsahovaly plán s konkrétními a ověřitelnými závazky, na jejichž základě bude dosaženo pokroku v jiných kapitolách; zdůrazňuje, že je důležité systematicky provádět pravidelná následná posouzení udržitelnosti a posouzení dopadu obchodních dohod, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky EU v oblasti biologické rozmanitosti; vyzývá Komisi, aby aktualizovala stávající kapitoly obchodních a investičních dohod využitím ustanovení o aktivním a včasném přezkumu s cílem zajistit co nejdříve sladění stávajících dohod o volném obchodu se Zelenou dohodou pro Evropu a aby Parlamentu předložila své výsledky a plánované úpravy; |
|
172. |
žádá, aby Rada ve svém návrhu mandátu pro budoucí dohody a při přezkumu stávajících dohod učinila z Úmluvy o biologické rozmanitosti zásadní prvek dohod o volném obchodu za předpokladu, že budou dohodnuty závazné mechanismy pro přezkum vnitrostátních cílů; žádá Radu, aby i úmluvu CITES a Pařížskou dohodu vnímala jako zásadní prvky dohod o volném obchodu a zdůraznila, že je nutné je účinným způsobem uplatňovat; poukazuje na důležitost nadcházející reformy nařízení o všeobecném systému celních preferencí pro zajištění účinného provádění mnohostranných úmluv o klimatických a environmentálních aspektech, jichž se nařízení týká, včetně Úmluvy o biologické rozmanitosti; |
|
173. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti zajistily, aby dovážené výrobky splňovaly stejné normy, jaké musí splňovat evropští výrobci, a současně zajistily dodržování lidských a pracovních práv; zdůrazňuje, že je nutné prosazovat v celosvětovém měřítku rovné podmínky a přijímat opatření, která by zabránila přesunu úbytku biologické rozmanitosti do jiných zemí; vyzývá Komisi, aby zajistila vypracování studie o dopadech vývozu EU a jeho výrobních metod na biologickou rozmanitost; |
|
174. |
vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem zakázat vývoz nebezpečných a v EU zakázaných látek z EU, a to v souladu se zásadou „neškodit“, s Rotterdamskou úmluvou o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a se Zelenou dohodou pro Evropu; |
|
175. |
podporuje Komisi v jejím úsilí o zvýšení a rozšíření informovanosti o takovém výkladu příslušných ustanovení WTO, který uznává právo členů účinně reagovat na globální výzvy v oblasti životního prostředí, zejména na změnu klimatu a ochranu biologické rozmanitosti, a to především prostřednictvím postupu a výrobních metod, které nesouvisejí s výrobky, a podporuje také úsilí Komise o prosazování takového výkladu v mezinárodních diskusích o obchodu a životním prostředí; dále je přesvědčen, že by EU měla usilovat o začlenění závazných úrovní ochrany biologické rozmanitosti do nadcházející práce na reformě WTO; vybízí Komisi, aby zvážila využití odborných znalostí v oblasti obchodu a životního prostředí ve sporech vyplývajících z konfliktů mezi obchodními závazky a výjimkami z ochrany životního prostředí; naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala tento návrh v rámci své iniciativy v oblasti klimatu a obchodu ve WTO; požaduje nezávislou hloubkovou analýzu dopadů zbývajících ustanovení o urovnávání sporů mezi investorem a státem a systému soudů pro investice v obchodních dohodách; |
|
176. |
vyjadřuje politování nad nedostatky v provádění nařízení EU o obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, neboť nepokrývají všechny kritické druhy a neposkytují stejnou ochranu zvířatům chovaným v zajetí; vyzývá Komisi, aby společně řešila legální i nezákonný obchod při práci na přezkumu akčního plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, který by měl být zcela v souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a měl by získat odpovídající finanční prostředky, a to i na pomoc třetím zemím, záchranným střediskům a útulkům pro volně žijící živočichy; dále vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy, které budou zakazovat dovoz, překládku, nákup a prodej volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, které byly získány, zpracovány, přepravovány nebo prodány v rozporu s právními předpisy v zemi původu; |
|
177. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby se postavily do čela snah o ukončení obchodování s ohroženými druhy a jejich částmi; zdůrazňuje, že je důležité stanovovat za tímto účelem konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené (SMART) cíle; připomíná svou výzvu, aby na evropské úrovni byl zcela a okamžitě zakázán komerční obchod se slonovinou, její vývoz nebo zpětný vývoz v rámci EU a do destinací mimo EU (97), včetně slonoviny z doby před přijetím úmluvy CITES, s tím, že by mělo být i nadále možné povolovat omezené výjimky pro dovoz a vývoz k vědeckým účelům, hudební nástroje legálně zakoupené před rokem 1975 a obchod s artefakty a starožitnostmi vyrobenými před rokem 1947 za předpokladu, že je k nim přiložen platný certifikát, a požaduje podobná omezení pro ostatní ohrožené druhy, jako jsou tygři a nosorožci; žádá, aby byl tento zákaz uveden bez dalších prodlev do praxe v roce 2021; |
|
178. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby pomohly celosvětovému společenství řešit rizika spojená s obchodováním s volně žijícími druhy a s jejich prodejem; vyzývá Komisi, aby dialogy o regulaci stanovené v dohodách o volném obchodu využila k prosazování přísných sanitárních a fytosanitárních norem EU a dobrých životních podmínek zvířat s cílem minimalizovat rizika budoucích epidemií a pandemií; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby zvážila přijetí moratoria na dovoz volně žijících zvířat nebo dalších druhů z oblastí s výskytem infekčních chorob, a odpovídajícím způsobem tak řešila obavy o bezpečnost; |
|
179. |
s hlubokým znepokojením konstatuje, že znečištění moří plasty se od roku 1980 zvýšilo desetkrát a má přímý dopad na nejméně 267 druhů a na lidské zdraví; vyjadřuje znepokojení nad znečištěním způsobeným mikroplasty a nanoplasty a jejich dopadem na biologickou rozmanitost v mořích; zdůrazňuje, že je nutná součinnost mezi akčním plánem pro oběhové hospodářství a strategií v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; |
|
180. |
vyzývá EU, aby vedla jednání o celosvětové dohodě, která by se týkala plastů a stanovila by závazné cíle, včetně oceánů bez plastů do roku 2030; |
|
181. |
konstatuje, že členové WTO nedokázali uzavřít jednání o dotacích na rybolov do konce roku 2020; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že do roku 2020 nebyl splněn závazek přijatý v rámci cílů udržitelného rozvoje (cíl udržitelného rozvoje 14.6), tj. postupné ukončení dotací se škodlivým vlivem na rybolov; podporuje výzvu k uzavření celosvětové dohody o zákazu těchto škodlivých dotací; vyzývá proto EU, aby v jednáních vystupovala důrazněji, a Komisi vyzývá, aby zaručila, že ustanovení o rybolovu obsažená v obchodních dohodách budou v souladu s ochranou biologické rozmanitosti v mořích; |
|
182. |
zdůrazňuje, že v zájmu zajištění ochrany oceánů je třeba oceány na mezinárodní úrovni vnímat jako společný globální zdroj; dále EU vyzývá, aby na příštím zasedání mezivládní konference o biologické rozmanitosti mimo jurisdikci národních států usilovaly o přijetí ambiciózní smlouvy o globálním oceánu na ochranu světové mořské biologické rozmanitosti v oblastech mimo jurisdikci národních států a o zřízení mezivládního panelu, který by se věnoval oceánům; |
|
183. |
zdůrazňuje, že je nutné vytvořit rámec pro námořní politiku EU, který by zajistil soudržnost mezi biologickou rozmanitostí moří, politikou v oblasti klimatu a společnou rybářskou politikou; |
|
184. |
zdůrazňuje, že se má za to, že hluboká moře mají nejvyšší biologickou rozmanitost na Zemi a zajišťují environmentální služby zásadního významu, včetně dlouhodobého ukládání uhlíku; upozorňuje, že hlubinná těžba z mořského dna pravděpodobně způsobuje nevyhnutelnou a permanentní ztrátu biologické rozmanitosti; podtrhuje, že na rozvíjející se odvětví těžby z mořského dna se musí vztahovat zásada předběžné opatrnosti; připomíná své usnesení ze dne 16. ledna 2018 o mezinárodní správě oceánů (98) a vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly moratorium na těžbu z mořského dna, a to i v Mezinárodním úřadě pro mořské dno, dokud nebudou prostudovány a dostatečně vědecky prozkoumány účinky hlubinné těžby na životní prostředí, biologickou rozmanitost a lidskou činnost na moři a dokud nebude možné řídit tuto těžbu tak, aby nedocházelo k úbytku biologické rozmanitosti moří ani ke zhoršování stavu mořských ekosystémů; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise přestala financovat rozvoj technologií těžby z mořského dna v souladu s oběhovým hospodářstvím založeným na minimalizaci, opětovném využívání a recyklaci nerostných surovin a kovů; |
|
185. |
opakovaně vyzývá (99) členské státy a Komisi, aby působily v rámci Mezinárodního úřadu pro mořské dno s cílem zajistit transparentnost jeho pracovních metod a účinnou ochranu mořského prostředí před škodlivými vlivy a ochranu a zachování mořského prostředí, jak vyžadují části XI a XII Úmluvy o mořském právu, a vyzývá členské státy, aby hrály v mezinárodních organizacích aktivní a progresivní úlohu, a prosazovaly tak reformy transparentnosti a zvyšovaly celkové environmentální ambice přijímaných kroků; |
|
186. |
poukazuje na zásadní význam populace velryb pro mořské ekosystémy a ukládání uhlíku; připomíná, že důrazně podporuje zachování celosvětového moratoria na komerční lov velryb a zákaz mezinárodního obchodování s produkty z velryb (100); vyjadřuje politování nad vystoupením Japonska z Mezinárodní velrybářské komise (IWC); naléhavě vyzývá Norsko a Japonsko, aby lov velryb ukončily; vyzývá EU a členské státy, aby naléhavě vyzvaly IWC, aby se formálně zabývala komerčním lovem velryb provozovaným Norskem; |
|
187. |
vyzývá Faerské ostrovy, aby zastavily svůj kontroverzní každoroční lov kulohlavce černého zvaný také Grindadràp; vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby v této otázce s Faerskými ostrovy vytrvale jednaly s cílem dosáhnout zrušení této praxe; |
Provádění a prosazování právních předpisů o přírodě
|
188. |
naléhavě vyzývá členské státy, aby plně prováděly a dodržovaly povinnosti stanovené ve stávajících právních předpisech EU o životním prostředí; vyzývá Komisi, aby prováděla řízení o nesplnění povinnosti rychleji, účinněji a transparentněji, a to i prostřednictvím pravidelného sledování případů, s cílem napravit všechny případy nedodržení povinností a aby do roku 2022 zlepšila svou veřejnou databázi tak, aby kroky, které podnikla Komise a členské státy v reakci na porušení environmentálních předpisů bylo možné srozumitelnou a přístupnou cestou sledovat; dále vyzývá Komisi, aby přidělila dodatečné zdroje na vyřešení současných zpoždění; je přesvědčen, že zásadní podmínkou pro úspěšné provádění a prosazování politiky EU je dostatek kvalifikovaného personálu a zdrojů; |
|
189. |
konkrétně vyzývá Komisi, aby rychle prováděla řízení o nesplnění povinnosti v případech nezákonné těžby dřeva a spolupracovala přitom s evropskými organizacemi, například s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i v případech neplnění rámcové směrnice o vodě (101) a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí (102), aby bylo možné splnit požadavky na dobrý ekologický stav evropských moří a sladkých vod; |
|
190. |
vyzývá Komisi a členské státy, a to i regionální a místní orgány, aby urychlily provádění a vymáhání předpisů, a vyzývá vlády členských států, aby aktualizovaly své národní strategie v oblasti biologické rozmanitosti a předkládaly Komisi každé dva roky zprávy o tom, jak je strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 prováděna na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení v polovině období a v případě potřeby tuto strategii přezkoumala; |
|
191. |
zdůrazňuje, že provádění a vymáhání právních předpisů EU ve všech členských státech je rovněž důležité, neboť se tak pro zúčastněné strany, včetně hospodářských subjektů, zajišťuje transparentní regulační rámec; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby cíle strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 plnily co nejúčinnějším způsobem a současně předcházely zbytečné administrativní zátěži; |
|
192. |
je přesvědčen, že je třeba posílit boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí, a to v členských státech i za hranicemi; domnívá se, že v členských státech EU panují velké rozdíly, které brání účinnosti trestního práva v oblasti životního prostředí; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby v zájmu řešení těchto rozdílů revidovala směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí (103); požaduje, aby byla trestná činnost proti životnímu prostředí, jako je nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, a trestná činnost poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy považována za závažnou trestnou činnost, která by měly být náležitě postihována sankcemi se silným odrazujícím účinkem, zejména pokud k ní dochází v rámci organizované trestné činnosti; dále vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost doplnění protokolu týkajícího se trestné činnosti poškozující volně žijící a planě rostoucí druhy do Úmluvy OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu; |
|
193. |
podtrhuje význam odpovědnosti v případech porušení právních předpisů nebo spáchání škod na životním prostředí; požaduje, aby byla směrnice o odpovědnosti za životní prostředí (104) co nejdříve revidována a transformována v plně harmonizované nařízení; |
|
194. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací obránců environmentálních práv a ekologických aktivistů, zejména v rozvojových zemích, a vyzývá Komisi a členské státy, aby je na celém světě podporovaly; |
|
195. |
naléhavě vyzývá Komisi, aby definovala konkrétní strategii na ochranu a podporu místních komunit a obránců lidských práv v oblasti životního prostředí a pozemkových práv, která by měla být koordinována v rámci všech programů pro vnější pomoc; dále žádá o posílení podpory organizací občanské společnosti, které usilují o ochranu životního prostředí a biologické rozmanitosti, zejména prostřednictvím navázání partnerství a budování kapacit na obranu práv původních obyvatel a místních komunit; |
|
196. |
připomíná, že členské státy musí zajistit ochranu lokalit sítě Natura 2000 a zachování nebo obnovení takového stavu chráněných druhů a stanovišť, jaký je příznivý z hlediska ochrany; vyzývá k plnému provedení směrnice o ochraně přírodních stanovišť tak, aby ochranná opatření byla v souladu s nejnovějším technickým a vědeckým pokrokem; je si vědom problémů, které v některých členských státech vznikají v souvislosti s koexistencí chovu hospodářských zvířat a velkých masožravých šelem; vyzývá Komisi a členské státy, aby proto přijaly vhodná opatření k řešení sociálně-ekonomických konfliktů spojených se soužitím s velkými šelmami, například preventivní a kompenzační opatření, která zajistí jejich ochranu; konstatuje, že v souladu se směrnicí 92/43/EHS existují jasné pokyny pro provádění těchto opatření, včetně hybridizace vlků; |
|
197. |
poukazuje na to, že úspěšné provedení strategie závisí na zapojení všech relevantních aktérů a odvětví; zdůrazňuje, že v zájmu pokroku v plnění cílů strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 je nutné zapojit a motivovat tyto aktéry a sektory; vyzývá Komisi, aby pro zúčastněné strany vytvořila platformu pro debaty, v nichž by byly zastoupeny různé zúčastněné strany a komunity, a aby zajistila inkluzivní, nestranný a spravedlivý přechod; domnívá se, že tato platforma by měla usnadňovat aktivní a reprezentativní účast komunit a zúčastněných stran na rozhodovacím procesu; |
|
198. |
zdůrazňuje, že je důležité, aby nadcházející přezkum směrnice o uvádění nefinančních informací začleňoval požadavky týkající se klimatu a biologické rozmanitosti; |
o
o o
|
199. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Přijaté texty, P9_TA(2020)0005.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0212.
(3) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(4) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0015.
(6) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.
(7) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 130.
(8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0285.
(9) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 38.
(10) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 123.
(11) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 30.
(12) Přijaté texty, P9_TA(2020)0201.
(13) Přijaté texty, P9_TA(2020)0241.
(14) Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.
(15) Karlsruher Institut für Technologie, „Změna klimatu zhoršuje úbytek biologické rozmanitosti: Cíle v oblasti biologické rozmanitosti na období po roce 2020 budou muset zohledňovat globální oteplování“, ScienceDaily, Rockville, 2020.
(16) Shrnutí zprávy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro tvůrce politik.
(17) Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018.
(18) Globální výhled k biologické rozmanitosti č. 5.
(19) Daszak, P. a kol., Zpráva z pracovního setkání o biologické rozmanitosti a pandemii, Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, Bonn, 2020.
(20) Tamtéž.
(21) Durant, O., Natural Medicine: Past to Present (Přírodní léčivé přípravky: od minulosti do přítomnosti), University College of London, Londýn, 2018.
(22) Zpráva EEA ze dne 23. listopadu 2020 s názvem „Úvod do chráněných oblastí Evropy“.
(23) Účinnost řízení v rámci sítě chráněných oblastí Natura 2020 v EU.
(24) Brink, P. a kol., Natura 2000 – Jobs Scoping Study (Síť Natura 2000 a zjišťování rozsahu pracovních míst) (shrnutí), Institute for European Environmental Policy, Brusel, 2017.
(25) Tamtéž.
(26) Zvláštní zpráva EÚD ze dne 21. února 2017 s názvem „Provádění sítě Natura 2000 s plným využitím jejího potenciálu vyžaduje více úsilí“.
(27) Zpráva FAO ze dne 20. května 2018 s názvem „Proč jsou včely důležité“.
(28) Přijaté texty, P9_TA(2019)0104.
(29) Zpráva IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb ze dne 31. května 2019.
(30) Leclère, D. a kol., „Bending the curve of land biodiversity needs an integrated strategy“ (Změna křivky suchozemské biologické rozmanitosti vyžaduje integrovanou strategii), časopis Nature, svazek 585, Nature Research, Londýn, 2020, s. 551-556.
(31) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2021 o ochraně půdy (přijaté texty, P9_TA(2021)0143).
(32) Zvláštní zpráva EÚD s názvem „Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil“.
(33) Zpráva EEA nazvaná „Evropské životní prostředí – stav a výhled 2020: znalosti pro přechod k udržitelné Evropě“.
(34) Bar-On, Y.M., Phillips, R. a Milo, R., „The biomass distribution on Earth“ (Rozložení biomasy na Zemi), Sborník Národní akademie věd Spojených států amerických, sv. 115, č. 25, Národní akademie věd, Washington, D.C., 2018.
(35) Zvláštní zpráva EÚD s názvem „Mořské prostředí: ochrana EU je široká, ale nesahá do hloubky“.
(36) Článek Evropského parlamentu ze dne 9. prosince 2020 nazvaný „Udržitelné lesnictví: činnost Parlamentu v boji proti odlesňování“.
(37) Zpráva Komise ze dne 15. října 2020 nazvaná „Stav přírody v Evropské unii – Zpráva o stavu a trendech u druhů a typů stanovišť chráněných podle směrnice o ochraně ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť za období 2013–2018“ (COM(2020)0635).
(38) Tamtéž.
(39) Zpráva FAO a Programu OSN pro životní prostředí ze dne 22. května 2020 s názvem „Stav světových lesů – lesy, biologická rozmanitost a lidé“.
(40) Usnesení obsahující doporučení Komisi k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU.
(41) Zpráva Společného výzkumného střediska Komise z oblasti vědy a politiky ze dne 13. října 2020 nazvaná „Mapování a hodnocení ekosystémů a jejich služeb: posouzení ekosystému EU“ (doplněk) a iniciativa BEST Generálního ředitelství Komise pro životní prostředí (dobrovolný program pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích EU).
(42) Iniciativa BEST.
(43) Shrnutí zprávy IPBES o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro tvůrce politik.
(44) Mezinárodní platforma IPBES, Zpráva o globálním posouzení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a Globální výhled k biologické rozmanitosti č. 5.
(45) Zpráva EEA ze dne 25. června 2020 nazvaná „Marine messages II: Navigating the course towards clean, healthy and productive seas through implementation of an ecosystem-based approach“ (Signály moře II: Nastavit kurz směrem k čistým, zdravým a produktivním mořím zavedením ekosystémového přístupu).
(46) Zvláštní zpráva IPCC ze dne 24. září 2019 o oceánech a kryosféře v měnícím se klimatu.
(47) Generální ředitelství Komise pro životní prostředí, Deskriptor 10: odpad v mořích.
(48) Tamtéž.
(49) Zpráva EEA nazvaná „Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018“.
(50) Zpráva z pracovního semináře platformy IPBES ze dne 29. října 2020 o biologické rozmanitosti a pandemii,
(51) Tamtéž.
(52) Zpráva Programu OSN pro životní prostředí ze dne 6. července 2020 s názvem „Jak předejít příští pandemii – Zoonózy a způsoby přerušení řetězce přenosu“.
(53) Tripartitní koncepční dokument FAO-OIE-WHO z dubna 2010 o sdílení odpovědnosti a koordinaci globálních činností pro řešení zdravotních rizik v rámci partnerství pro rozhraní člověk-zvířecí-ekosystém.
(54) Sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2020 nazvané „Vytvoření Evropské zdravotní unie: posílení odolnosti EU vůči přeshraničním zdravotním hrozbám“ (COM(2020)0724).
(55) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. listopadu 2020 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (COM(2020)0727).
(56) Doporučení IUCN ze dne 10. září 2016 nazvané „Chráněné oblasti a další oblasti důležité pro biologickou rozmanitost ve vztahu k průmyslovým činnostem poškozujícím životní prostředí a rozvoji infrastruktury“.
(57) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(58) Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(59) Informační zpráva EEA nazvaná „Účinnost řízení v rámci sítě chráněných oblastí EU Natura 2020“.
(60) Tisková zpráva Světové nadace pro migraci ryb ze dne 28. července 2020 s názvem „Massive decline in migratory freshwater fish populations could threaten livelihoods of millions, warns new report“ (Masivní úbytek populací stěhovavých sladkovodních ryb by mohl ohrozit živobytí milionů lidí, varuje nová zpráva).
(61) Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018.
(62) Zpráva Komise ze dne 2. října 2015 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 v polovině období (COM(2015)0478).
(63) Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018.
(64) Podle údajů (2019) vykazovaných na základě článku 17 směrnice o ochraně přírodních stanovišť za období 2013–2018 je v příznivém stavu 4,84 % boreální biogeografické oblasti a 4,94 % oblasti Atlantiku.
(65) Údaje (2019) vykazované podle článku 17 směrnice o ochraně přírodních stanovišť za období 2013–2018
(66) Usnesení COP15 Úmluvy o biologické rozmanitosti.
(67) Usnesení o úloze EU při ochraně a obnově světových lesů.
(68) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2019 o návrhu nařízení Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 546/2011, pokud jde o posouzení dopadu přípravků na ochranu rostlin na včely medonosné (přijaté texty, P9_TA(2019)0041).
(69) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).
(70) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES – Prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 15).
(71) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. února 2021 o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství (přijaté texty, P9_TA(2021)0040).
(72) Neutralita z hlediska degradace byla smluvními stranami úmluvy UNCCD definována jako: stav, kdy množství a kvalita půdních zdrojů nezbytných k podpoře ekosystémových funkcí a služeb a zajištění dostatku potravin je ve stanoveném časovém a prostorovém měřítku a v ekosystémech stabilní nebo se zvyšuje.
(73) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 33/2018 ze dne 18. prosince 2018 nazvaná „Desertifikace v EU: boj s touto rostoucí hrozbou vyžaduje více opatření“.
(74) Stav přírody v EU – Výsledky zpráv podávaných podle směrnic o ochraně přírody za období 2013–2018.
(75) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora ze dne 5. června 2020 nazvaná „Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil“.
(76) Tamtéž.
(77) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).
(78) Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí nazvaná „Marine Messages II“, s. 34.
(79) Technický dokument organizace FAO o rybolovu a akvakultuře ze dne 19. Února 2019 nazvaný „Třetí hodnocení celosvětových výmětů mořského rybolovu“ (A third assessment of global marine fisheries discards).
(80) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora nazvaná „Biologická rozmanitost v zemědělství: přínos SZP úbytek nezastavil“.
(81) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2336 ze dne 14. prosince 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky rybolovu hlubinných populací v severovýchodním Atlantiku a ustanovení pro rybolov v mezinárodních vodách severovýchodního Atlantiku a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2347/2002 (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 1).
(82) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).
(83) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
(84) Usnesení o novém akčním plánu pro oběhové hospodářství.
(85) Prozatímní dohoda týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020)0080 – C9-0077/2020 – 2020/0036(COD)).
(86) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 48.
(87) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(88) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).
(89) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(90) Tsiamis, K. et al., „Prioritizing marine invasive alien species in the European Union through horizon scanning“ (Určení priority mořských invazních nepůvodních druhů v EU prostřednictvím mapování terénu), Aquatic Conservation – Marine and Freshwater Ecosystems, sv. 30, č. 4, John Wiley & Sons Ltd, Chichester, 2020.
(91) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
(92) Zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj z dubna 2020 „A Comprehensive Overview of Global Biodiversity Finance“ (Souhrnný přehled celosvětového financování biologické rozmanitosti).
(93) Usnesení o COP15 Úmluvy o biologické rozmanitosti.
(94) Zpráva o posouzení rizik, kterou dne 15. dubna 2020 vydala ad hoc technická odborná skupina Úmluvy o biologické rozmanitosti.
(95) Tamtéž.
(96) Sdělení Komise ze dne 18. února 2021 nazvané „Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ (COM(2021)0066).
(97) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 o akčním plánu EU pro boj proti nezákonnému obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy (Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 117).
(98) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2018 nazvané „mezinárodní správa oceánů: agenda pro budoucnost našich oceánů v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje pro rok 2030“ (Úř. věst C 458, 19.12.2018, s. 9).
(99) Usnesení o mezinárodní správě oceánů.
(100) Usnesení o lovu velryb v Norsku.
(101) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
(102) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(103) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).
(104) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).
Čtvrtek 10. června 2021
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/56 |
P9_TA(2021)0282
Střet zájmů předsedy vlády České republiky
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o střetu zájmů předsedy vlády České republiky (2021/2671(RSP))
(2022/C 67/04)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na článek 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (1) (dále jen „finanční nařízení“), |
|
— |
s ohledem na pokyny Evropské komise k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení (2), |
|
— |
s ohledem na svá předchozí rozhodnutí a usnesení o udělení absolutoria Komisi za roky 2014, 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2018 o střetech zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice (3) a na své usnesení ze dne 19. června 2020 o obnovení vyšetřování předsedy vlády České republiky v souvislosti se zneužitím finančních prostředků EU a potenciálními střety zájmů (4), |
|
— |
s ohledem na pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, které do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu ve dnech 26. až 27. března 2014 a 26. až 28. února 2020, |
|
— |
s ohledem na závěrečnou zprávu z listopadu 2019 o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice, provedeném generálními ředitelstvími Komise pro regionální a městskou politiku (REGIO) a pro zaměstnanost, sociální začleňování a sociální věci (EMPL), která byla zveřejněna dne 23. dubna 2021, |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (5), |
|
— |
s ohledem na zprávu Komise o právním státu 2020, zejména na kapitolu o stavu právního státu v Česku (SWD(2020)0302), |
|
— |
s ohledem na průběžnou zprávu Skupiny států proti korupci (GRECO) o plnění doporučení čtvrtého hodnotícího kola adresovaných České republice, kterou GRECO přijala na svém 84. plenárním zasedání v prosinci 2019, |
|
— |
s ohledem na zprávu o České republice 2020 ze dne 26. února 2020 (SWD(2020)0502), která je průvodním dokumentem ke sdělení Komise „Evropský semestr 2020: Posouzení pokroku ve strukturálních reformách a v předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011“ (COM(2020)0150), |
|
— |
s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na návrh usnesení Výboru pro rozpočtovou kontrolu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že články 61 a 63 finančního nařízení, článek 24 směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek týkající se střetu zájmů, články 144 a 145 nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních o fondech ve sdíleném řízení, judikatura Soudního dvora Evropské unie a český zákon č. 159/2006 o střetu zájmu ve znění zákona ze dne 29. listopadu 2016 stanovují specifické povinnosti a nástroje k účinnému řešení situací střetu zájmů; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Agrofert je koncern založený českým premiérem Andrejem Babišem a sestávající z více než 230 podniků; vzhledem k tomu, že bylo odhaleno, že premiér Babiš je jedním ze skutečných majitelů Agrofertu, společnosti ovládající koncern Agrofert, pod nějž spadá i několik významných českých médií, a to prostřednictvím svěřenských fondů AB Private Trust I a AB Private Trust II, jichž je Andrej Babiš rovněž skutečným majitelem; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že v lednu a únoru 2019 provedlo několik útvarů Komise (GŘ REGIO/GŘ EMPL, GŘ AGRI (přidružené GŘ)) rozsáhlý koordinovaný audit uplatňování unijních a vnitrostátních právních předpisů; vzhledem k tomu, že v současné době probíhá audit GŘ AGRI, který zkoumá údajné střety zájmů při provádění společné zemědělské politiky v Česku; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že v dubnu 2021 zveřejnila Komise závěrečnou zprávu GŘ EMPL a GŘ REGIO o auditu provádění fondů ESI, z níž byly řádně odstraněny některé citlivé údaje; vzhledem k tomu, že zpráva o druhém auditu GŘ AGRI dosud zveřejněna nebyla; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že zveřejněná auditní zpráva poukazuje na závažné problémy v řídicích a kontrolních systémech (6) v České republice a na nedostatky, které musí být vyřešeny formou finančních oprav; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že auditní zpráva GŘ REGIO hovoří o třech dotacích z Evropského fondu pro regionální rozvoj, které byly uděleny v rozporu s českou legislativou a s unijním nařízením o společných ustanoveních; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že stále probíhá trestní stíhání premiéra Babiše, které bylo zahájeno na základě zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o neoprávněném čerpání unijních dotací určených pro malé podniky a které bylo nejprve zastaveno a posléze opět obnoveno; toto trestní stíhání bylo předmětem usnesení Parlamentu ze dne 19. června 2020; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že Komise ani po uplynutí jednoho roku neposkytla úplnou odpověď na žádost Parlamentu o vyčíslení celkových dotací, které obdržely subjekty patřící do koncernu Agrofert; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že po usneseních Parlamentu o střetu zájmu premiéra Babiše, která byla přijata v prosinci 2018 a červnu 2020, a více než dva roky po zahájení auditů Komise zůstává situace týkající se střetu zájmů českého premiéra stále nevyřešená; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že řádné finanční řízení v členských státech lze zajistit pouze tehdy, pokud veřejné orgány postupují v souladu s vnitrostátními a unijními právními předpisy a pokud je trestná činnost, která má svůj původ v nenáležitě řešených případech střetu zájmu, účinně vyšetřována a stíhána; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že podle čl. 3 písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 může skutečnost, že nebylo zajištěno vyloučení střetu zájmů, svědčit o porušování zásad právního státu; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že existence podrobných systémů a pravidel pro zamezení a řízení skutečných i vnímaných střetů zájmů je důležitým prvkem řádné správy a řádného finančního řízení; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že pracovní cesta do České republiky, kterou Výbor pro rozpočtovou kontrolu uskutečnil v únoru 2020, odhalila znepokojivé nedostatky právního rámce, které brání Nejvyššímu kontrolnímu úřadu účinně vykonávat jeho úkoly, neboť mu nedovolují kontrolovat správnost a optimální využívání veřejných výdajů na regionální a místní úrovni ani provádět kontroly na místě u konečných příjemců; |
1.
vítá, že v návaznosti na opakované výzvy Parlamentu byla zveřejněna závěrečná zpráva o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice, provedeném generálními ředitelstvími REGIO a EMPL, která uvádí, že se premiér Babiš stále nachází ve střetu zájmů ve vztahu ke koncernu Agrofert, a potvrzuje tedy postoj, který Parlament vyjádřil ve svých dřívějších usneseních a zprávách o udělení absolutoria;
2.
vítá skutečnost, že GŘ REGIO a GŘ EMPL uznávají, že v této výjimečné situaci existuje důležitý veřejný zájem na transparentnosti a poskytování informací, který dostatečně odůvodňuje zveřejnění zprávy; lituje nicméně toho, že závěry byly zveřejněny až v dubnu 2021, přestože závěrečná auditní zpráva byla českým orgánům zaslána již v listopadu 2019 a Komise na ni obdržela odpovědi v květnu 2020; žádá GŘ AGRI, aby provádění svého auditu a přijímání následných opatření urychlilo a aby závěrečnou auditní zprávu zveřejnilo bez zbytečného odkladu; požaduje, aby byla věnována zvláštní pozornost platbám provedeným ve prospěch podniků, které přímo či nepřímo vlastní premiér Babiš nebo jiní členové české vlády;
3.
považuje za politováníhodné, že auditní postupy, řízení o sporných otázkách a postupy provádění finanční oprav se v současné době protahují na několik let; žádá Komisi, aby pravidla pro auditní postupy a postupy finančních oprav upravila tak, aby tyto postupy mohly být dokončovány rychleji a bylo možné dříve vymáhat neoprávněně vyplacené prostředky EU; znovu vyzývá Komisi, aby zveřejnila veškeré dokumenty týkající se střetu zájmů českého premiéra;
4.
je velmi znepokojen závěry auditní zprávy, z nichž vyplývají tyto skutečnosti:|
— |
dotace z fondů ESI byly neoprávněny přidělovány subjektům, které jsou součástí koncernu Agrofert, |
|
— |
český premiér je skutečným majitelem koncernu Agrofert a od února 2017 i svěřenských fondů AB Private Trust I a AB Private Trust II, které ovládá, a proto má na úspěchu Agrofertu stále přímý hospodářský zájem, |
|
— |
premiér Babiš se aktivně podílel na plnění rozpočtu EU v České republice a měl možnost ovlivňovat orgány, jako je Rada pro ESI fondy a Národní orgán pro koordinaci, a současně se podílel na přijímání rozhodnutí týkajících se koncernu Agrofert, |
|
— |
dané projekty byly financovány v rozporu s § 4c novelizovaného českého zákona o střetu zájmů a s finančním nařízením EU, |
|
— |
v auditovaném období byl ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí Andreje Babiše jako předsedy vlády, předsedy Rady pro ESI fondy, ministra financí a místopředsedy vlády pro ekonomiku; |
5.
konstatuje, že český zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů od 1. června 2021 konečně provedl do vnitrostátního práva pátou směrnici o boji proti praní peněz, která vyžaduje zřízení veřejně přístupných rejstříků pro společnosti, svěřenské fondy a jiná právní uspořádání; připomíná, že lhůta pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu uplynula dne 10. ledna 2020; důrazně kritizuje skutečnost, že Česko provedlo pátou směrnici o boji proti praní peněz s tak obrovským zpožděním; konstatuje, že premiér Babiš je od 1. června 2021 zapsán do českého rejstříku vlastníků jako „nepřímý skutečný vlastník“ Agrofertu; ostře kritizuje prohlášení vydané českým ministerstvem spravedlnosti, v němž se uvádí, že společnosti Agrofert mohou být i nadále vypláceny dotace navzdory skutečnosti, že je Andrej Babiš uveden jako skutečný vlastník společnosti Agrofert v Česku;
6.
trvá na tom, že střet zájmů na nejvyšší vládní úrovni v členském státě, který byl nyní potvrzen závěrečnou zprávou Komise o auditu fungování řídicích a kontrolních systémů zavedených s cílem zamezit střetu zájmů v České republice zveřejněnou dne 23. dubna 2021, nelze tolerovat a musí být plně vyřešen, a to některým z následujících způsobů:|
a) |
přijetím opatření, která zajistí, aby premiér Babiš již neměl ve vztahu ke koncernu Agrofert žádný hospodářský ani jiný zájem, na nějž se vztahuje článek 61 finančního nařízení nebo český zákon o střetu zájmů, nebo |
|
b) |
zajištěním toho, aby podnikatelské subjekty, které premiér Babiš ovládá, již nedostávaly žádné finanční prostředky z fondů EU, veřejné dotace ani jiné financování přerozdělované veřejnými orgány na všech úrovních v celé EU, nebo |
|
c) |
zdržením se jakékoli účasti na přijímání rozhodnutí EU, která by se mohla přímo či nepřímo dotýkat zájmů koncernu Agrofert; zdůrazňuje však, že vzhledem k funkcím a pravomocem předsedy vlády a členů jeho vlády je sporné, zda by takové opatření mohlo v praxi adekvátně vyřešit střet zájmů, pokud by tyto osoby nadále vykonávaly své veřejné funkce, a že přiměřenějším prostředkem k úplnému vyřešení střetu zájmů je tudíž odstoupení z veřejné funkce; |
7.
vítá oznámení, že Úřad evropského veřejného žalobce provede nestranné vyšetřování střetu zájmů založené na faktech; bere na vědomí prohlášení vydané odpovědným státním zastupitelstvím, podle něhož případ „splňuje podmínky povinné jurisdikce nově zřízeného Úřadu evropského veřejného žalobce podle příslušného nařízení Evropské unie, kterému musí být neprodleně předán“;
8.
lituje, že závěry auditu potvrzují existenci závažných systémových nedostatků ve fungování řídicích a kontrolních systémů, zejména pokud jde o odhalování střetů zájmů; s politováním konstatuje, že neefektivnost křížových kontrol a neprůhledné struktury a procesy snižují spolehlivost při prevenci a odhalování střetů zájmů v České republice;
9.
je velmi znepokojen tím, že nedostatky řídicích a kontrolních systémů, pokud jde o zamezení střetu zájmů, existují i poté, co v roce 2018 vstoupily v platnost články 61 a 63 finančního nařízení, a že české orgány jen málo a nedostatečně usilují o jejich dodržování;
10.
lituje toho, že existují informace o tom, že česká vláda se namísto řešení střetu zájmů premiéra Babiše pokoušela tento střet zájmů legalizovat prostřednictvím zákona, který byl navržen v březnu 2020 na počátku koronavirové krize;
11.
očekává, že vnitrostátní orgány provedou všechna požadovaná doporučení, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení řídicích a kontrolních systémů a prověření všech dotací přidělených po 9. únoru 2017, které by mohly být v rozporu se zákonem o střetu zájmů;
12.
žádá Komisi, aby Parlament informovala o tom, jak česká vláda provádí auditní doporučení, zejména pokud jde o kontrolu všech prostředků přidělených koncernu Agrofert, které nebyly součástí auditovaného vzorku;
13.
je velmi znepokojen nedostatky celkového regulačního rámce, kvůli nimž je obtížné systematicky identifikovat skutečné majitele subjektů, které získávají unijní dotace; připomíná, že Komise potvrdila, že v rámci SZP vyplatila prostředky podnikům patřícím do koncernu Agrofert a rovněž dalším podnikům v několika jiných členských státech, jejichž skutečným majitelem je premiér Babiš, avšak nedokáže plně identifikovat všechny hospodářské subjekty, které měly z těchto plateb prospěch; zdůrazňuje, že od Komise se očekává, že orgánu příslušnému k udělení absolutoria předloží úplný a spolehlivý přehled všech plateb uskutečněných v rozpočtových letech 2018 a 2019 ve prospěch koncernu Agrofert a podniků s týmž skutečným majitelem ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby rovněž uvedla informace za rok 2020; domnívá se, že to je dokladem toho, že Komise musí ve spolupráci s národními agenturami co nejdříve předložit standardizovaný a veřejně přístupný formát pro zveřejňování konečných příjemců prostředků ze SZP;
14.
konstatuje, že v nedávné době byla provedena oprava v německém rejstříku skutečných majitelů firem (Transparenzregister), který nyní eviduje premiéra Babiše jako skutečného majitele a akcionáře jedné dceřiné společnosti Agrofertu v Německu; opakuje, že premiér Babiš je veden mezi šesti aktivními osobami, které vykonávají významný vliv či kontrolu nad členy svěřenského fondu dceřiné společnosti Agrofertu GreenChem Solutions Ltd. ve Spojeném království; vyzývá všechny členské státy, v nichž působí dceřiné společnosti Agrofertu, aby v této souvislosti přezkoumaly své rejstříky skutečných majitelů;
15.
lituje, že subjekty patřící do koncernu Agrofert nadále získávají platby z prvního pilíře SZP; připomíná, že český zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace, včetně přímých plateb SZP, obchodním společnostem, v nichž veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 %; poukazuje na závažné pochybnosti o nezávislosti českých orgánů, které rozhodují o způsobilosti a kontrole přímých zemědělských plateb; pokládá za rizikovou situaci, kdy v rozporu s českým zákonem o střetu zájmů jsou tyto prostředky nadále vypláceny podnikům patřícím do koncernu Agrofert;
16.
konstatuje, že stávající české právní předpisy v oblasti střetů zájmů, které existují od roku 2006, vykazovaly závažné mezery a významné nedostatky v provádění, což umožnilo vytvoření a růst rozsáhlých oligarchických struktur; vyjadřuje politování nad tím, že pracovní cesta parlamentního Výboru pro rozpočtovou kontrolu v únoru 2020 odhalila závažné nedostatky v systémech pro prevenci, odhalování a řešení střetů zájmů v Česku;
17.
je udiven tím, že GŘ REGIO, EMPL a AGRI zjevně přistupují k podobným případům porušování českého zákona o střetu zájmů a článku 61 finančního nařízení rozdílným způsobem; zatímco GŘ REGIO a EMPL se domnívají, že nedodržení českého zákona o střetu zájmů představuje porušení čl. 61 odst. 2 finančního nařízení, GŘ AGRI zjevně takto neuvažuje; dále poukazuje na to, že kontroly způsobilosti plateb založených na nárocích (přímých plateb) zahrnují při ověřování také určitý prvek rozhodování; zdůrazňuje, že toto rozhodování může být ovlivněno střetem zájmů; vyzývá Komisi, aby Parlamentu poskytla podrobné právní vysvětlení různých dopadů vyplývajících z porušování vnitrostátních právních předpisů o střetu zájmů a článku 61 finančního nařízení a aby detailně popsala způsob, jakým zajišťuje, aby rozhodnutí o ověření platby založené na nárocích nebyla ovlivňována střetem zájmů;
18.
je udiven hodnocením Komise, že český ministr zemědělství není ve střetu zájmů, přestože jeho rodinní příslušníci dostávají značné částky zemědělských dotací v době, kdy on sám odpovídá za plánování a provádění zemědělských programů v rámci SZP; žádá Komisi, aby toto hodnocení poskytla Parlamentu; vyzývá Komisi, aby zajistila jednotný výklad a uplatňování článku 61 finančního nařízení;
19.
žádá Komisi, aby posoudila účinnost článku 61 finančního nařízení, pokud jde o úspěšné předcházení případům střetu zájmů nebo jejich odhalování a řešení, a aby případně v souvislosti s příští revizí finančního nařízení předložila návrhy na další zpřísnění pravidel upravujících střet zájmů, se zvláštním ohledem na definice, rozsah působnosti (na koho se vztahují), určení citlivých funkcí nebo ohrožených činností, „situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů,“ a povinnosti v případě střetu zájmů; připomíná, že článek 61 finančního nařízení nerozlišuje mezi různými druhy plateb z rozpočtu EU a že dostatečným ukazatelem je sama možnost využít určitou pozici vyplývající ze střetu zájmů;
20.
je znepokojen úzkým výkladem článku 61 finančního nařízení českou zemědělskou platební agenturou (Státním zemědělským intervenčním fondem), která se domnívá, že se toto ustanovení nevztahuje na členy vlády; připomíná znepokojení Parlamentu nad tím, že v řízení Státního zemědělského intervenčního fondu byla zjištěna řada nedostatků, zejména pokud jde o nedostatečnou nezávislost dozorčí rady, jak je zdůrazněno ve zprávě Parlamentu o jeho pracovní cestě do České republiky v únoru 2020 (7); žádá Komisi, aby zahájila auditní postup s cílem zajistit řádné řízení agentury;
21.
za důležitý nástroj k dalšímu posílení opatření na ochranu rozpočtu EU proti podvodům a nesrovnalostem pokládá pokyny Komise k zabránění střetu zájmů a jeho řešení podle finančního nařízení; žádá Komisi, aby zvyšovala povědomí o pravidlech k zamezení střetu zájmů a prosazovala jejich jednotný výklad a uplatňování, a to i v případě přímých plateb v rámci prvního pilíře SZP, a aby v tomto směru monitorovala nezávislé fungování platebních agentur a auditních struktur; vyzývá Komisi, aby orgánům dotčených členských států poskytla další praktické příklady, návrhy a doporučení, jak bránit střetu zájmů;
22.
znovu připomíná, že čeští občané a daňoví poplatníci by za střet zájmů předsedy vlády Babiše neměli platit ani nést žádné následky a že společnosti patřící do koncernu Agrofert by měly vrátit veškeré dotace neoprávněně získané buď z rozpočtu EU, nebo z českého státního rozpočtu; naléhavě vyzývá české orgány, aby od všech subjektů koncernu Agrofert vymáhaly veškeré dotace, které jim byly neoprávněně vyplaceny;
23.
trvá na tom, že vyplácení dalších finančních prostředků, ať už z rozpočtu EU nebo z českého státního rozpočtu, společnostem, které jsou v konečném důsledku ovládány premiérem Babišem nebo členy české vlády, musí být pozastaveno do doby, než budou případy střetu zájmů plně vyřešeny;
24.
naléhavě českou vládu vyzývá, aby se zasadila o celkově spravedlivější rozdělování unijních dotací a vytvořila systém, který při rozdělování finančních prostředků EU zaručí naprostou transparentnost; se znepokojením konstatuje, že podle informací, které má Komise k dispozici, nebyla od zavedení českého systému přímých plateb v roce 2014 přijata žádná rozhodnutí, která by v něm prováděla změny s cílem vytvořit účinný mechanismus proti střetu zájmů;
25.
připomíná, že v rámci projektu „Čapí hnízdo“ Agrofert uměle vytvořil středně velký podnik, který zůstal pod jeho kontrolou, a to s cílem získat dotace určené pro malé a střední podniky v celkové výši přibližně 2 miliony EUR; považuje za nepřijatelné, že poté, co byly při vyšetřování projektu „Čapí hnízdo“ zjištěny závažné nesrovnalosti, české orgány projekt z financování EU stáhly s cílem financovat jej ze státního rozpočtu, čímž se finanční zátěž přesunula na české daňové poplatníky; považuje to za potvrzení toho, že se českým orgánům nepodařilo Komisi přesvědčit o legalitě a správnosti těchto plateb; vyjadřuje politování nad tím, že to znamená, že úřad OLAF již nemá právo vyšetřovat a obžalobu může podat pouze vnitrostátní státní zástupce; je vážně znepokojen tím, že státní zastupitelství řízení nejprve zastavilo a později opět obnovilo; vyzývá české orgány, aby orgány EU co nejdříve informovaly o výsledku vyšetřování ve věci projektu „Čapí hnízdo“;
26.
konstatuje, že policie České republiky podruhé doporučila, aby byl premiér Babiš obžalován z údajného podvodu ve výši přibližně 2 miliony EUR v souvislosti s vyšetřováním případu „Čapí hnízdo“; konstatuje, že dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch, který v září 2019 původně rozhodl o zastavení případu, je odpovědný za rozhodnutí o návrhu na obžalobu; připomíná, že odstupivší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman dne 4. prosince 2019 nařídil znovuotevření případu s poukazem na nedostatky v právním posouzení státního zástupce Šarocha;
27.
je hluboce znepokojen politickým tlakem na nezávislé sdělovací prostředky a nezávislé instituce v České republice, na který nedávno poukázala rezignace nejvyššího státního zástupce, který uvedl, že důvodem jeho odstoupení byl tlak ze strany ministryně spravedlnosti;
28.
žádá Komisi, aby prověřila slabé stránky české justice a učinila nezbytné kroky; žádá Komisi, aby pečlivě zkoumala a analyzovala, zda existují i jiné případy týkající se členů české vlády, u nichž je možné, že řízení bylo zastaveno nebo předčasně ukončeno po nátlaku; žádá Komisi, aby Parlament o svých zjištěních a závěrech neprodleně informovala;
29.
je znepokojen zprávami, že česká vláda v průběhu auditovaného období již společnosti Agrofert vyplatila více než 150 milionů CZK z českého rozpočtu (8); vzhledem k tomu, že to může představovat protiprávní státní podporu a narušit spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu EU i jeho integritu, žádá Komisi, aby tyto případy financování ze státního rozpočtu plně prošetřila a o závěrech vyšetřování a přijatých opatřeních informovala Parlament;
30.
odsuzuje praxi spočívající v tom, že poté, co Komise nebo Evropský účetní dvůr odhalí v určitých projektech nesrovnalosti, jsou tyto projekty z financování EU staženy a následně financovány ze státního rozpočtu; žádá Komisi, aby tyto případy pečlivě sledovala a provedla jejich podrobnou právní analýzu se zvláštním zaměřením na to, zda představují porušování pravidel státní podpory;
31.
vyjadřuje politování nad veřejnými vyjádřeními premiéra Babiše v reakci na zveřejnění závěrečné zprávy o auditu GŘ REGIO a EMPL (9); považuje za nepřijatelné, aby člen Evropské rady označoval auditory Komise za „mafii“;
32.
odsuzuje difamační tvrzení premiéra Babiše namířená proti zpravodajským médiím, která informují o jeho střetu zájmů a o činnosti jeho podniků; poukazuje v této souvislosti na jeho negativní výroky o Deníku Referendum v českém parlamentu z listopadu 2020;
33.
je hluboce znepokojen nízkou úrovní plnění doporučení skupiny GRECO, která jsou obsažena ve zprávě ze čtvrtého hodnotícího kola – pouze jedno ze čtrnácti doporučení bylo provedeno uspokojivě, sedm doporučení bylo provedeno částečně a zbývajících šest doporučení nebylo provedeno vůbec;
34.
naléhavě všechny členské státy vyzývá, aby v rámci nového víceletého finančního rámce (VFR) zakázaly vyplácení stamilionových dotací jednotlivým fyzickým osobám a aby se přiblížily postoji Parlamentu, který usiluje o zajištění úplné transparentnosti a možnosti sdružovat v programech v rámci sdíleného řízení platby i digitální kontrolní a auditní postupy přes hranice členských států;
35.
vyzývá Radu, aby při současných jednáních o nařízení o SZP věnovala náležitou pozornost efektivitě rozpočtu a spravedlivějšímu a transparentnějšímu rozdělování přímých plateb a aby se přiblížila postoji Parlamentu, který usiluje o zavedení specifických stropů pro fyzické osoby v obou pilířích SZP, o degresivitu plateb, o jejich povinné zastropování a o redistributivní platby s cílem dosáhnout toho, aby občané vnímali společnou zemědělskou politiku jako celek pozitivně; zdůrazňuje, že střety zájmů nesmí ovlivňovat jednání v Radě a že žádný ministr, člen nebo zástupce vlády členského státu se nesmí účastnit jednání v situaci, kdy je ve střetu zájmů; považuje za nepřijatelné, že se premiér Babiš, který je skutečným majitelem koncernu Agrofert, účastnil jednání o SZP a vystupoval proti zastropování dotací; rozhodně zdůrazňuje, že stropy pro fyzické osoby v prvním a druhém pilíři SZP musí být uplatnitelné stejnou měrou na všechny, a to i na členy vlád členských států, aby se zabránilo tomu, že budou v Radě jednat ve svůj prospěch;
36.
důrazně nesouhlasí s tím, že z unijních zemědělských fondů a Fondu soudržnosti čerpají oligarchické struktury, takže převážnou většinu finančních prostředků EU obdrží pouze malá menšina příjemců, a vyzývá Komisi, Radu a Evropskou radu, aby zabránily podpoře těchto struktur, které snižují konkurenceschopnost malých a středních zemědělců a rodinných zemědělských podniků, kteří by měli být hlavními příjemci SZP;
37.
vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že premiér Babiš je ve střetu zájmů, a přitom se účastní rozhodování o harmonizaci SZP s celkovými cíli evropské politiky v oblasti klimatu, neboť obchodní zájmy koncernu Agrofert by mohly převážit nad veřejným zájmem, kterým je podpora udržitelnějšího zemědělství a omezení negativních dopadů změny klimatu;
38.
domnívá se, že nečinnost české vlády při řešení střetu zájmů premiéra Babiše má negativní dopad na fungování českých státních orgánů, včetně orgánů činných v trestním řízení a řídicích a kontrolních systémů, a na soulad s právními předpisy EU;
39.
vyzývá Komisi, aby výše uvedenou situaci i vliv premiéra Babiše na české sdělovací prostředky a na justici posoudila s cílem odhalit případy porušení zásad právního státu, a pokud se tato porušení na základě jejích zjištění potvrdí, aby včas aktivovala mechanismus podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie;
40.
je nadále znepokojen skutečností, že se vlastnictví sdělovacích prostředků stále více koncentruje v rukách několika oligarchů (10);
41.
konstatuje, že na vnitrostátní i evropské úrovni probíhají vyšetřování a audity potenciálních střetů zájmů a využívání finančních prostředků EU; je znepokojen obavami vyjádřenými ve zprávě Komise o právním státě za rok 2020, že případy korupce na vysoké úrovni nejsou dostatečně řešeny a že byly zjištěny určité nedostatky v etických rámcích platných pro poslance parlamentu;
42.
vyzývá Radu a Evropskou radu, aby učinily veškeré nezbytné a vhodné kroky k zamezení střetu zájmů v souladu s čl. 61 odst. 1 finančního nařízení; vyjadřuje znepokojení nad tím, že se český premiér aktivně účastnil a nadále účastní jednání o rozpočtu a programech EU, ačkoli je ve střetu zájmů; žádá Radu a Evropskou radu, aby Parlamentu vysvětlily, jakým způsobem hodlají v návaznosti na auditní zprávy Komise zohledňovat účast premiéra Babiše na rozhodování o SZP a rozpočtu EU a reagovat na ni;
43.
domnívá se, že případ střetu zájmů premiéra Babiše rovněž potvrzuje, že je naléhavě zapotřebí, aby byl pro finanční prostředky EU zaveden interoperabilní digitální systém podávání zpráv a monitorování; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že spolunormotvůrci nedosáhli uspokojivé dohody o ustanoveních o interoperabilitě informačních systémů, která by umožnila standardizované a jednotné podávání zpráv a podpořila spolupráci; vyzývá všechny příslušné aktéry, aby usilovali o stejně účinná řešení v zájmu zlepšení možností kontroly;
44.
vyzývá Komisi, aby zajistila, že při provádění VFR na období 2021–2027 a nástroje „Next Generation EU“ budou plně uplatňována ustanovení finančního nařízení o střetu zájmů, a to i v případě střetu zájmů premiéra Babiše, a že nebudou poskytovány žádné platby společnostem přímo či nepřímo vlastněným premiérem Babišem (11); vyzývá k dalšímu zkoumání potenciálních střetů zájmů i dalších prvků právního státu v národních plánech obnovy;
45.
klade velký důraz na to, že poslanci Evropského parlamentu nesmí při své činnosti čelit žádným hrozbám a že vlády členských států jsou odpovědné za zajištění jejich ochrany v jejich domovské zemi;
46.
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládě a oběma komorám Parlamentu České republiky.
(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. C 121, 9.4.2021, s. 1.
(3) Úř. věst. C 388, 13.11.2020, s. 157.
(4) Přijaté texty, P9_TA(2020)0164.
(5) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.
(6) Závěrečná auditní zpráva odhalila závažné nedostatky v nastavení kontrolních systémů, které mají zamezit střetu zájmů, a jako doklad uvádí sedm případů porušení § 4c českého zákona o střetu zájmů a vysokou chybovost v auditovaném vzorku (96,7 %).
(7) Zpráva z pracovní cesty ke zjištění potřebných údajů, kterou do České republiky vyslal Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT) ve dnech 26. až 28. února 2020.
(8) iROZHLAS, Penam, Lovochemie, Cerea. Česko vyplatilo Agrofertu podle Bruselu na dotacích neoprávněně 155 milionů, 27. dubna 2021.
(9) Euractiv, Czech PM slams EU Commission auditors as „mafia“, 26. dubna 2021.
(10) Reportéři bez hranic, Česká republika, https://rsf.org/en/czech-republic [navštíveno dne 2.6.2021].
(11) Seznam společností a projektů schválených českou vládou k financování z Fondu pro spravedlivou transformaci zahrnuje více než 6 miliard CZK pro společnost Lovochemie, jež je součástí skupiny Agrofert a kterou dříve řídil současný český ministr životního prostředí Richard Brabec.
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/64 |
P9_TA(2021)0283
Řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: dopady výjimky z dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) na očkovací látky, léčbu, zařízení a zvyšování výrobní kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rozvojových zemích
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o řešení globální výzvy související s onemocněním COVID-19: dopady výjimky z Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) na očkovací látky, léčbu, zařízení a zvyšování výroby a výrobní kapacity v souvislosti s onemocněním COVID-19 v rozvojových zemích (2021/2692(RSP))
(2022/C 67/05)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Dohodu Světové obchodní organizace (WTO) o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), zejména na článek 31a této dohody, |
|
— |
s ohledem na prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, které bylo vydáno dne 14. listopadu 2001, |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Rady WTO pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví prodloužit vynětí nejméně rozvinutých členských zemí WTO z povinnosti uplatňovat ustanovení dohody TRIPS týkající se léčivých přípravků, které bylo přijato dne 6. listopadu 2015, |
|
— |
s ohledem na sdělení Indie a Jihoafrické republiky ze dne 2. října 2020 obsahující žádost těchto zemí o výjimku z některých ustanovení dohody TRIPS z důvodu prevence, omezení šíření a léčby onemocnění COVID-19, kterou společně s nimi předložilo Svazijsko, Keňa, Mosambik a Pákistán a podpořilo dalších sto zemí, |
|
— |
s ohledem na revidovaný návrh na výjimku z ustanovení dohody TRIPS, který dne 21. května 2021 předložilo 62 členů WTO, |
|
— |
s ohledem na otevřený dopis, který dne 13. dubna 2021 zaslalo 243 organizací občanské společnosti generální ředitelce WTO a jenž se týká řešení globálních problémů s nedostatečnými dodávkami zdravotnického materiálu k léčbě onemocnění COVID-19, zejména vakcín, a nespravedlivého přístupu k takovému materiálu, |
|
— |
s ohledem na prohlášení obchodního zmocněnce Spojených států ze dne 5. května 2021, ve kterém zmocněnec vyjádřil podporu dočasné výjimce z dohody TRIPS, |
|
— |
s ohledem na otevřený dopis, v němž prezident Kostarické republiky a generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) dne 27. května 2021 opět vyzvali všechny členské státy WHO, aby aktivně podporovaly sdílení přístupu k technologiím týkajícím se onemocnění COVID-19 (COVID-19 Technology Access Pool, C-TAP), |
|
— |
s ohledem na Římské prohlášení přijaté na celosvětovém summitu o zdraví dne 21. května 2021, |
|
— |
s ohledem na dopis, v němž generální ředitel WHO, generální ředitelka WTO, výkonný ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) a předseda skupiny Světové banky dne 31. května 2021 vyzvali k přijetí nového závazku, pokud jde o zajištění rovnosti v přístupu k vakcínám a boj proti pandemii, |
|
— |
s ohledem na společné prohlášení generálních ředitelů Světové obchodní organizace (WTO) a Světové zdravotnické organizace ze dne 20. dubna 2020 na podporu úsilí o zajištění běžného přeshraničního toku nezbytného zdravotnického materiálu a dalšího zboží a služeb, |
|
— |
s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, |
|
— |
s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že celosvětově bylo zaznamenáno přibližně 172 000 000 případů onemocnění COVID-19, které vedlo k úmrtí 3 700 000 osob a jež milionům lidí přivodilo nebývalé utrpení a strádání a zničilo zdroj obživy; vzhledem k tomu, že 10 % celosvětového obyvatelstva se potýká s následky dlouhodobé formy onemocnění COVID, mezi něž patří ztráta zaměstnání, chudoba a značná sociálně-ekonomická zranitelnost; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že současná globální pandemie COVID-19 si žádá globální strategii, pokud jde vakcíny, diagnostiku, léčbu a výrobu a distribuci materiálu; vzhledem k tomu, že k řešení zdravotních problémů souvisejících s pandemií je nutný holistický a vědecký přístup založený na faktech; vzhledem k tomu, že k dosažení rovnosti je zásadně důležitý meziodvětvový přístup zohledňující genderové aspekty, a to v každé fázi procesu vakcinace, od vývoje vakcín až po jejich použití; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že vakcíny jsou učebnicovým příkladem produktu, k němuž je vzhledem k jeho obrovským pozitivním vnějším efektům nutné přistupovat jako ke globálnímu veřejnému statku a je nutné jej poskytovat zdarma; vzhledem k tomu, že ve vyspělých zemích dostávají všichni občané vakcíny zdarma; vzhledem k tomu, že by bylo eticky neúnosné, kdyby se tato zásada nevztahovala i na mnohem chudší obyvatele rozvojových zemí; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že v prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví které bylo přijato dne 14. listopadu 2001 v Dohá, se uvádí, že dohodu TRIPS je nutné uplatňovat a vykládat tak, aby to bylo přínosné pro veřejné zdraví, tj. aby byl podpořen přístup k existujícím lékům i vývoj nových léčivých přípravků; vzhledem k tomu, že dne 6. listopadu 2015 Rada WHO pro TRIPS rozhodla prodloužit platnost výjimky z patentů na léčivé přípravky pro nejméně rozvinuté země do ledna 2033; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že je mimořádně důležité, aby bylo zajištěno očkování nejzranitelnějších skupin obyvatelstva v zemích s nízkými a středními příjmy za dostupnou cenu; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že nejúčinnějšími vakcínami na trhu jsou vakcíny mRNA, které jsou však také nejdražší; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že do června 2021 bylo na celém světě použito přibližně 1,6 miliardy dávek vakcín, a to v převážné většině v průmyslových zemích a v zemích vyrábějících tyto vakcíny; vzhledem k tomu, že ve 29 nejchudších zemích, kde žije přibližně 9 % světové populace, byly použity pouhé 0,3 % celosvětově podaných dávek vakcín; vzhledem k tomu, že podle odhadu Mezinárodního měnového fondu by urychlení distribuce vakcín mohlo vést ke zvýšení celosvětového HDP o více než 7 bilionů EUR, pokud by se podařilo držet virus pod kontrolou; vzhledem k tomu, že EU distribuovala ve svých členských státech více než 260 milionů vakcín a více než 226 milionů vyvezla do třetích zemí, z toho pouze 10 % do nejméně rozvinutých zemí; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že se objevují nové znepokojivé varianty onemocnění COVID-19, které jsou nakažlivější, vedou častěji k úmrtí, jsou odolnější vůči vakcínám a mohou vyžadovat další dávky očkování, a že poptávka po vakcínách bude tudíž mnohem vyšší než původně odhadovaných 11 miliard dávek; vzhledem k tomu, že pro zajištění celosvětového proočkování je zásadní zvýšení objemu výroby; vzhledem k tomu, že zvýšení výroby vakcín je celosvětovou prioritou; vzhledem k tomu, že globální řetězce dodávek surovin nesmí být blokovány protekcionistickými opatřeními ani jinými než celními překážkami, které brání obchodu; vzhledem k tomu, že většina zemí, v nichž se vakcíny vyrábí, bohužel zakázala vývoz vakcín a jejich složek, čímž brání zvýšení celosvětové výroby a blokuje dodavatelské řetězce; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že obrovské množství soukromých i veřejných prostředků a zdrojů bylo investováno do výzkumu a vývoje, klinických hodnocení a veřejných zakázek s cílem umožnit otevřený a přístupný vývoj vakcín proti onemocnění COVID-19 a léčby tohoto onemocnění; vzhledem k tomu, že pracovníci soukromého i veřejného výzkumu, zdravotnické instituce, pracovníci v přední linii, vědci, výzkumní pracovníci i pacienti shromáždili informace o viru, které farmaceutické společnosti využívají; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že dobrovolné licence by měly být nejúčinnějším nástrojem k umožnění rozšíření výroby a sdílení know-how; vzhledem k tomu, že do iniciativy sdílení přístupu k technologiím týkajícím se onemocnění COVID-19 (C-TAP), v níž byly farmaceutické firmy vyzvány, aby se zavázaly k transparentnímu, globálnímu a dobrovolnému udělování nevýhradních licencí, se nezapojila žádná soukromá společnost; vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace projevilo 19 výrobců z více než desítky zemí v Africe, Asii a Latinské Americe ochotu zvýšit výrobu vakcín na bázi mRNA; vzhledem k tomu, že k výrobě vakcín proti onemocnění COVID-19 je doposud využíváno pouze 40 % světové výrobní kapacity; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí s nedostatečnými výrobními kapacitami nebo bez výrobních kapacit dosud čelí značenému politickému tlaku a právním překážkám, kvůli nimž nemohou využít flexibility stanovené v dohodě TRIPS, zejména v článku 31a, a při dovozu a vývozu léčivých přípravků se potýkají s těžkopádným a zdlouhavým postupem; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že patenty a jiné prostředky ochrany duševního vlastnictví poskytují záruky pro podstupování rizik v podnikání a že vícestranný právní rámec pro práva duševního vlastnictví zajišťuje pobídky, které mají zásadní význam pro připravenost na budoucí pandemie; vzhledem k tomu, že celosvětový spravedlivý přístup k cenově dostupným vakcínám, diagnostice a léčbě představuje jediný způsob, jak zmírnit globální dopad pandemie na veřejné zdraví a ekonomiku, a že udělení dočasné výjimky z povinné mezinárodní ochrany duševního vlastnictví pro zdravotnický materiál, zdravotnické prostředky a jiné zdravotnické technologie spojené s onemocněním COVID-19 je jednou z možností, jak k tomuto cíli podstatně přispět; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že v důsledku nebývale kritické a alarmující epidemické situace v Indii zakázala indická vláda vývoz vakcín, což narušilo dodávky na celosvětové úrovni a mechanismus COVAX; vzhledem k tomu, že EU je hlavním přispěvatelem mechanismu COVAX; vzhledem k tomu, že EU se na základě iniciativy tým Evropa zavázala, že do konce roku 2021 daruje zemím s nízkými a středními příjmy dalších 100 milionů dávek; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že očkovací látka proti dětské obrně byla uvedena na trh bez patentové ochrany a že tato choroba byla v mnoha oblastech světa vymýcena; vzhledem k tomu, že vláda Jihoafrické republiky vedená Nelsonem Mandelou musela využít možnosti nucených licencí, aby zajistila cenově dostupné a kvalitní generické ekvivalenty pro léky na HIV a nemusela platit přemrštěné ceny nadnárodním farmaceutickým společnostem, které na ně uplatňovaly patenty; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že v rozvojových zemích je zapotřebí zlepšit dodavatelské řetězce; vzhledem k tomu, že pokud by v rozvojových zemích byla rozšířena místní výroba, zvýšena informovanost obyvatel a posílena pomoc s distribucí, mohl by se na celém světě zvýšit počet naočkovaných osob; vzhledem k tomu, že na Akcelerátor přístupu k nástrojům proti onemocnění COVID-19 zbývá znepokojivě nízký kapitál, a to 18,5 milionů USD; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že EU by měla v prvé řadě usilovat o celosvětový spravedlivý přístup k vakcínám, diagnostice, léčbě a dalším možnostem využívajícím zdravotnický materiál a pomocí všech dostupných prostředků by se měla snažit o zachování funkčních dodavatelských řetězců; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že nejméně rozvinuté země již mají výjimku, která byla udělena do 1. ledna 2033 v souvislosti s uplatňováním ustanovení dohody TRIPS týkajících se léčivých přípravků, jakož i výjimku platnou do 1. července 2021, jejíž prodloužení se v současné době projednává a jíž jsou nejméně rozvinuté země vyňaty ze všech povinností vyplývajících z dohody TRIPS s výjimkou článků 3, 4 a 5; |
|
1. |
vyjadřuje značné znepokojení nad vývojem pandemie, zejména v zemích s nízkými a středními příjmy; připomíná, že pandemie COVID-19 ještě neskončila a že ke zvládnutí variant koronaviru bude nutné vyvinout nové vakcíny; zdůrazňuje, že mezinárodní společenství musí učinit maximum k tomu, aby dostalo pandemii COVID-19 pod kontrolu, a že výjimečné okolnosti vyžadují výjimečná řešení; podtrhuje proto, že k situaci je nutné přistupovat komplexně, a tedy prioritně zajistit přístupnost a cenovou dostupnost zdravotnických produktů k léčbě onemocnění COVID-19, zvýšení výroby vakcín proti tomuto onemocnění a rozložení výrobní kapacity po celém světě; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní politika musí hrát v tomto úsilí aktivní úlohu tím, že usnadní obchod se surovinami, zdravotnickými výrobky a zdravotnickým materiálem, zmírní nedostatek kvalifikovaných a zkušených pracovníků, vyřeší problémy s dodavatelskými řetězci a přehodnotí globální rámec práv duševního vlastnictví pro účely budoucích pandemií; vyzývá k podpoře proaktivních a konstruktivních jednání o znění textu dočasné výjimky z dohody WTO TRIPS, jejímž účelem by bylo usnadnit na celém světě přístup k cenově dostupným zdravotnickým produktům souvisejícím s onemocnění COVID-19 a vyřešit globální překážky omezující výrobu a krácení dodávek; |
|
2. |
připomíná, že v prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví se uvádí, že dohoda TRIPS nebrání a neměla by bránit členům v přijímání opatření na ochranu veřejného zdraví; |
|
3. |
zdůrazňuje, že k naočkování 70 % světové populace je potřeba 11 miliard dávek, avšak že byl vyroben pouze zlomek tohoto množství; poukazuje na to, že nestačí přislíbit poskytnutí nadbytečných vakcín; připomíná, že kvůli současné situaci týkající se onemocnění COVID-19 v Indii hrozí, že v nástroji COVAX bude chybět 190 milionů dávek a že v dohledné době nesplní své cíle pro dodávky vakcín; konstatuje, že EU je jedním z hlavních dárců nástroje COVAX z hlediska financování i sdílení očkovacích látek, a to jak prostřednictvím COVAX, tak na dvoustranné úrovni; přesto EU a její partnery vyzývá, aby výrazně navýšili finanční a nefinanční příspěvky do nástroje COVAX; v této souvislosti vítá, že někteří výrobci přislíbili, že dodají 1,3 miliardy dávek vakcín za výrobní či nízké náklady, a že v rámci iniciativy „tým Evropa“ byl přijat závazek darovat do konce roku 100 milionů dávek zemím s nízkými a středními příjmy, přičemž připomíná, že členské státy EU by měly v roce 2021 obdržet minimálně 400 milionů dávek vakcín navíc; vítá rovněž podporu, které byla pro dodávky vakcín a doplňkového materiálu poskytnuta z mechanismu civilní ochrany Unie; zdůrazňuje, že je třeba upřednostňovat dodávky pro COVAX; vyjadřuje politování nad snahami Spojeného království a USA vytvořit druhotný trh pro prodej nadbytečných vakcín jiným průmyslovým zemím; |
|
4. |
zdůrazňuje, že globální reakce na zdravotní krize by měla na jedné straně zahrnovat přístup orientovaný na potřeby na straně poptávky, kterým by se zajistilo společné financování a celosvětově koordinované předběžné nákupy, a na druhé straně integrovanou a koordinovanou strategii na straně nabídky za účelem zvýšení výrobních kapacit v celém hodnotovém řetězci; domnívá se, že má-li být zajištěna celosvětová distribuce vakcín, je zapotřebí globálně zvýšit jejich produkci, lépe koordinovat dodávky a posílit, diverzifikovat a zvýšit odolnost příslušných hodnotových řetězců; naléhavě vyzývá Komisi, aby navázala jednání se zeměmi vyrábějícími očkovací látky s cílem rychle odstranit překážky vývozu a aby nahradila svůj vlastní mechanismus vývozních povolení požadavky na transparentnost vývozu; trvá na tom, aby Parlament zavčas obdržel plný přístup k příslušným údajům; vyzývá USA a Spojené království, aby okamžitě zrušily zákaz vývozu vakcín a surovin potřebných k jejich výrobě; vyzývá k urychlenému navýšení mezinárodních investic a posílení koordinace za účelem zvýšení objemu výroby klíčových produktů a složek potřebných pro vakcíny, např. produktů na jedno použití a farmakologicky účinných látek, kterým by se vyřešilo blokování hodnotových řetězců dodávek vakcín; |
|
5. |
poukazuje na to, že v dlouhodobém výhledu musí být výroba vakcín globálně rozšířena, aby se pokryla celosvětová poptávka, a že je tudíž nutné investovat do výrobních kapacit rozvojových zemí, aby se staly soběstačnými; zdůrazňuje, že to vyžaduje efektivní přenos technologií a know-how; uznává, že nejúčinněji toho lze dosáhnout tak, že budou podněcovány dobrovolné licenční smlouvy a dobrovolný přenos technologií a know-how do zemí, které již očkovací látky vyrábějí; je nicméně otevřen diskusi o všech účinných a pragmatických řešeních dalšího zvyšování celosvětové výroby vakcín a žádá zejména Komisi, aby v tomto ohledu spolupracovala s USA a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi; |
|
6. |
zdůrazňuje, že ochrana duševního vlastnictví je jednou z klíčových pobídek pro inovace a výzkum na celém světě; konstatuje, že tato ochrana je základem dobrovolných licenčních smluv a předávání know how, a proto spíše usnadňuje dostupnost očkovacích látek, než že by vytvářela překážky; varuje, že v rámci paradigmatu nevymahatelnosti patentů by se podniky musely uchylovat k utajení nebo výlučnosti, aby chránily své inovace; upozorňuje na hrozbu, kterou by časově neomezená výjimka z dohody TRIPS představovala pro financování výzkumu, zejména pro výzkumné pracovníky, investory, vývojáře a klinické zkoušky; zdůrazňuje, že ochrana vlastnických práv, včetně práv duševního vlastnictví, je ústavní povinností Evropské unie a jejích členských států; |
|
7. |
bere na vědomí prohlášení Komise, že se nebrání případnému usnadnění využívání nucených licencí, bude-li to nezbytné k zajištění rychlého přístupu k výrobě vakcín; vyzývá Komisi, aby poskytla objektivní kritéria pro to, kdy a v jakých případech by případně nucených licencí využila; zdůrazňuje, že dohoda TRIPS neuvádí důvody, které by mohly k tomuto kroku opravňovat; zdůrazňuje, že v prohlášení z Dauhá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví se potvrzuje, že jednotlivé země samy určují důvody pro udělování nucených licencí a stanoví, co představuje celostátní stav nouze; zdůrazňuje, že nucené licence vyžadují účinný právní rámec, což by mohlo v rozvojových zemích vést k právním problémům; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda a jak by mohla nejméně rozvinutým zemím poskytnout právní pomoc s nucenými licencemi; vítá, že Komise došla k závěru, že spolupráce a dobrovolné licenční smlouvy jsou nejúčinnějším nástrojem k usnadnění rozšiřování výroby; |
|
8. |
zdůrazňuje, že je třeba posílit pilíř Akcelerátoru ACT týkající se zdravotních systémů, aby došlo ke zvýšení celosvětové kapacity ke zpracování, skladování, k distribuci a dodávkám, zejména ve zranitelných zemích; vyzývá EU a její členské státy, aby se více angažovaly ve WHO a v rámci globální reakce EU považovaly za prioritu Akcelerátor ACT, a to všechny jeho pilíře, kterými jsou diagnostika, léčba, vakcíny a posilování zdravotních systémů; zdůrazňuje, že je nutné posílit výrobní kapacity na africkém kontinentu, a s velkým potěšením bere na vědomí, že iniciativa „tým Evropa“ oznámila, že poskytne 1 miliardu EUR na podporu výroby a přístupu k vakcínám, léčivým přípravkům a zdravotnickým technologiím; poukazuje také na význam adekvátního regulačního rámce pro farmaceutické výrobky; zdůrazňuje, že EU by měla nyní investovat do regionálních distribučních center, zejména v Africe, a podporovat vytvoření africké agentury pro léčivé přípravky; v této souvislosti žádá, aby byly podpořeny místní schvalovací orgány, aby byl kvalifikovaný zdravotnický a technický personál vyškolen, jak provádět očkování, aby byly posíleny distribuční řetězce pro vakcíny a aby byla poskytnuta pomoc s řešením problémů, které představuje nedostatečná chladící infrastruktura, omezený zeměpisný a socioekonomický dosah a váhavý postoj k očkování; |
|
9. |
znovu potvrzuje svou podporu iniciativě WHO „COVID-19 C-TAP“ a centru pro přenos technologií pro mRNA vakcíny; vyjadřuje politování nad tím, že se farmaceutické společnosti nezapojily do iniciativy C-TAP; naléhá na Komisi, aby farmaceutické společnosti motivovala ke sdílení svých technologií a know how v rámci C-TAP a aby do nových předběžných dohod EU o nákupu zahrnula závazky pro uzavírání partnerství s třetími stranami, zejména s rozvojovými zeměmi, v oblasti přenosu technologií; naléhavě vyzývá Komisi, aby plně využila svého vlivu při jednáních o smlouvách o nové generaci vakcín proti onemocnění COVID-19 a zajistila tak, aby vývojáři poskytovali své technologie zemím s nízkými a středními příjmy za nízké náklady; požaduje aktivní zmapování společnosti, včetně subdodavatelů, které mají nezbytné know-how k přenosu technologií, a jejich propojení se společnostmi, jež mají nevyužitá výrobní zařízení; |
|
10. |
žádá EU, aby zajistila, aby byly budoucí předběžné dohody o nákupu zcela veřejné, zejména u vakcín příští generace; žádá EU, aby do nich zahrnula závazky týkající se nevýhradních globálních licencí, obchodních tajemství, údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, přenosů technologií a požadavek transparentnosti dodavatelů, včetně analýzy nákladů a výnosů u každého produktu; zdůrazňuje, že tyto požadavky na transparentnost by neměly Komisi bránit v tom, aby se chovala tržně, bude-li to nutné; znovu opakuje, že při vyjednávání smluv o vakcínách proti onemocnění COVID-19 je nutné postupovat zcela transparentně, a to i tak, že do rozhodování o smlouvách budou přímo zapojeni poslanci Evropského parlamentu prostřednictvím kontaktní skupiny pro vakcíny; očekává, že Evropskému parlamentu bude pravidelně předkládána komplexní a podrobná analýza výroby, dovozu, vývozu a předpovědí týkajících se vakcín, včetně informací o cílové zemi pro vývoz z EU a také o původu vakcíny a jejích složkách v případě dovozu; |
|
11. |
uznává, že pro zvýšení celosvětového proočkování je důležité usnadnit obchod a zmírnit vývozní omezení, rozšířit výrobu, mimo jiné tím, že výrobci a vývojáři očkovacích látek přijmou patřičné závazky, a že je nutné zjednodušit uplatňování flexibilních opatření v rámci dohody TRIPS v souvislosti s nucenými licencemi; vítá, že se generální ředitelka WTO snaží přesvědčit členy této organizace, aby usilovali o nalezení řešení pomocí dialogu; bere na vědomí sdělení Evropské unie adresovaná Generální radě WTO a Radě pro TRIPS o naléhavé reakci obchodní politiky na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, kterou by měly tvořit tři vzájemně se doplňující pilíře – usnadnění obchodu, zmírnění pravidel pro vývozní omezení a rozšíření výroby; očekává, že Komise bude intenzivněji usilovat o to, aby byla na 12. konferenci ministrů WTO v listopadu 2021 uzavřena iniciativa WTO v oblasti obchodu a zdraví; dále vyzývá, aby byl na této konferenci vytvořen výbor pro obchod a zdraví s cílem využít zkušenosti získané během pandemie, aby byly předloženy návrhy na zefektivnění reakce WTO během mezinárodních zdravotních krizí a aby byl připraven obchodní pilíř pro mezinárodní smlouvu o boji proti pandemiím, který by řešil přerušení dodavatelských řetězců, zvyšování výrobních kapacit, přijímání opatření proti cenovým spekulacím a přezkum právního rámce WTO z hlediska získaných zkušeností; |
|
12. |
zdůrazňuje, že EU by se měla na nadcházejícím zasedání Rady pro TRIPS dne 8. června a 14. října 2021, na summitu skupiny G7 ve dnech 11. až 13. června 2021, na summitu skupiny G20 v roce 2021, summitu EU a USA v roce 2021, na Valném shromáždění OSN v roce 2021, na Světovém zdravotnickém shromáždění v roce 2021 a na 12. konferenci ministrů WTO i na jiných fórech i nadále iniciativně podílet na mnohostranném a celosvětovém úsilí o distribuci vakcín, koordinaci a víceletém plánování; |
|
13. |
pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, Evropské službě pro vnější činnost, generálnímu řediteli Světové zdravotnické organizace, generální ředitelce Světové obchodní organizace, vládám skupiny G20, Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance, generálnímu tajemníkovi OSN a členům Valného shromáždění OSN. |
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/69 |
P9_TA(2021)0284
Maximální limit reziduí imidaklopridu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/621 ze dne 15. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 37/2010 za účelem klasifikace látky imidakloprid podle maximálního limitu reziduí v potravinách živočišného původu (2021/2705(RSP))
(2022/C 67/06)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/621 ze dne 15. dubna 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 37/2010 za účelem klasifikace látky imidakloprid podle maximálního limitu reziduí v potravinách živočišného původu (1), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (2), zejména na čl. 14 odst. 17 uvedeného nařízení, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky ze dne 20. dubna 2021, |
|
— |
s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na články 13 a 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
|
— |
s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (3), |
|
— |
s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 (4) stanoví, že žádný veterinární léčivý přípravek by neměl být povolen pro uvádění na trh v Unii, pokud nebyl registrován a nebyla prokázána jeho jakost, bezpečnost a účinnost, a uznává, že lepší přístup k informacím poskytuje veřejnosti příležitost vyjádřit své připomínky a orgánům umožňuje tyto připomínky náležitě zohlednit; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 (5) by měly být poskytnuty informace o tom, jak bylo dosaženo rozhodnutí týkajících se řízení rizika, a o faktorech kromě výsledků hodnocení rizika a jak byly tyto faktory vzájemně porovnány a že sdělování o riziku by mělo přispět k participativnímu a otevřenému dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami, aby se zajistilo, že v procesu analýzy rizika bude zohledněna převaha veřejného zájmu, správnost, úplnost, transparentnost, soudržnost a odpovědnost; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že hodnoticí zpráva Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) ze dne 18. února 2011 s názvem „Imidacloprid, Product-type 18 (Insecticides, Acaricides and Products to control other Arthropods)“ (Imidakloprid, typ přípravku 18 (insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců) (6) zařazuje významné údaje o toxicitě pro vodní a necílové druhy. |
|
D. |
vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU (7) uvádí, že „znečištění vody a půdy rezidui léčivých přípravků se stává novým ekologickým problémem. Při hodnocení a kontrole rizik, které léčivé přípravky představují pro vodní prostředí nebo jeho prostřednictvím, by se měla věnovat dostatečná pozornost cílům Unie v oblasti životního prostředí. V zájmu řešení daného problému by Komise měla provést studii rizik environmentálních dopadů léčivých přípravků a poskytnout analýzu relevance a efektivity stávajícího legislativního rámce, pokud jde o ochranu vodního prostředí a lidského zdraví prostřednictvím vodního prostředí.“; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že nařízení Komise (EU) č. 283/2013 (8) stanoví minimální požadavky včetně informací o potenciálně škodlivých účincích účinné látky, jejích metabolitů a nečistot na zdraví lidí a zvířat nebo na podzemní vody, životní prostředí a necílové druhy (flóra a fauna); |
|
F. |
vzhledem k tomu, že podle nařízení Komise (EU) č. 284/2013 (9)„musí být zahrnuty všechny informace o nepřijatelných škodlivých účincích prostředku na ochranu rostlin na životní prostředí, rostliny a rostlinné produkty a rovněž známé a očekávané kumulativní a synergické účinky.“; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (10) konstatuje, že „údaje a dokumenty, které žádost o registraci provázejí, musí prokázat, že možná rizika jsou převážena přínosy ohledně účinku. Pokud se to neprokáže, musí být žádost zamítnuta.“; |
|
H. |
vzhledem Evropské agentuře pro léčivé přípravky (dále jen „agentura“) byla předložena žádost o stanovení maximálního limitu reziduí (MRL) pro imidakloprid u Salmonidae; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že agentura na základě stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky ze dne 9. září 2020 (11) doporučila stanovit MRL pro imidakloprid ve výši 0,6 mg/kg (600 μg/kg) pro všechny ryby v případě potřeby; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že Codex Alimentarius (12) nestanoví MRL pro použití ve vodním prostředí; vzhledem k tomu, že společná schůze Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO) o reziduích pesticidů v roce 2008 doporučila maximální přijatelný denní příjem 0,06 mg/kg z reziduí ze zemědělských plodin (13); |
|
K. |
vzhledem k tomu, že stanovisko Výboru pro veterinární léčivé přípravky, z něhož vychází doporučení agentury, je k dispozici pouze v podobě shrnutí a podle Komise bude jeho úplné znění zveřejněno až po přijetí MRL; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že stanovisko o stanovení MRL podle práva EU by mělo být veřejně přístupné a snadno dostupné; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že zajištění transparentnosti procesu hodnocení rizik podporuje pochopení veřejnosti, přispívá k větší legitimitě agentury v očích spotřebitelů a široké veřejnosti a zajišťuje větší odpovědnost vůči občanům Unie v demokratickém systému (14); |
|
N. |
vzhledem k tomu, že imidakloprid patří mezi účinné biocidní látky neonikotinoidy a byl uveden na trh za účelem širokého využití pro ošetření plodin a hospodářských zvířat díky své toxicitě pro celou řadu škůdců a chorob; vzhledem k tomu, že mechanismus účinku imidaklopridu spočívá v tom, že působí jako antagonista nikotinových acetylcholinových receptorů (nAChR) v centrálním nervovém systému, čímž narušuje synaptické přenosy signálů a vede ke smrtící hyperaktivitě nervů a svalů zvířat, obratlovců i bezobratlých, nevratně blokuje nAChR vede k paralýze a usmrcení (15); |
|
O. |
vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/783 (16) zakazuje použití imidaklopridu na všechny plodiny pěstované ve venkovním prostředí kvůli negativním dopadům na opylovače; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že nebezpečné látky aplikované na veterinární předpis a používané k léčbě nákazy mořskými vešmi se v konečném důsledku uvolňují do vodního prostředí; jejich účinky mají nejen potenciál negativního dopadu na citlivé necílové organismy, ale uvolňování těchto sloučenin bylo identifikováno jako velký environmentální problém (17) kvůli vysoké mobilitě imidaklopridu v půdě a výsledné kontaminaci podzemních a povrchových vod (18); |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že existuje stále více důkazů o tom, že používání imidaklopridu má ničivý dopad na biologickou rozmanitost zejména v řekách a vodních cestách (19), a to nejen na korýše (20), měkkýše (21) a necílové (hmyzí) druhy, ale také na půdní organismy (22) a způsobuje úbytek ptačí populace (23); vzhledem k rostoucím obavám z přetrvávání a hromadění reziduí pesticidů a jejich metabolitů v půdě a z jejich potenciálu vést k okyselování půdy; se znepokojením konstatuje, že používání imidaklopridu v Japonsku vedlo k dramatickému kolapsu rybích populací, které se dosud nezotavily (24); |
|
R. |
vzhledem k tomu, že harmonizovaná klasifikace a označování ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (25) klasifikovala imidakloprid jako „zdraví škodlivý při požití“, „nebezpečný pro životní prostředí“ a „vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky“ (26); |
|
S. |
vzhledem k tomu, že studie o expozici imidaklopridu u běžných kaprovitých ryb (Cyprinua carpio L.) odhalila degenerace na mozku, žábrech a očích (27) a to navíc k histopatologickým změnám (lézím), aktivaci biomarkerů a změnám úrovně exprese genů; tato studie dospěla k závěru, že záněty a oxidační stres jsou způsobeny expozicí imidaklopridu; |
|
T. |
vzhledem k tomu, že u lidí může dojít k bioakumulaci metabolitu neonikotinoidu opakovaným příjmem kontaminovaných potravin, neboť bioakumulace imidaklopridu v prostřednictvím expozice v nízkých dávkách byla zjištěna ve studii na zvířatech (28); |
|
U. |
vzhledem k tomu, že různé vědecké studie dospěly při zkouškách na zvířatech k závěru, že imidakloprid působí jako toxický pro reprodukci a jako endokrinní disruptor, který může nepříznivě ovlivnit srdce, ledviny, štítnou žlázu a mozek a může způsobit neurologické příznaky včetně respiračního selhání a smrti (29); |
|
V. |
vzhledem k tomu, že experimentální důkazy ukazují, že toxicita imidaklopridu se zvyšuje s dobou expozice stejně jako s dávkou, což se popisuje jako „časově kumulativní toxicita“, a toxicitu imidaklopridu je proto třeba chápat nejen ve smyslu akutní letality, ale měla by se zohlednit i v chronickém měřítku (30); |
|
W. |
vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 283/2013 vyžaduje vypracování studií o dlouhodobé toxicitě; |
|
X. |
vzhledem k tomu, že v nařízení (ES) č. 396/2005 se stanoví, že musí být brány v úvahu „známé kumulativní účinky a účinky vzájemného působení, pokud existují metody pro jejich hodnocení“; |
|
Y. |
vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 284/2013 v současné době vyžaduje toxikologické studie o expozici provozovatelů, osob v okolí, rezidentů a pracovníků, několik dlouhodobých studií chronické toxicity u zvířat a studie o působení a chování v půdě, vodě a vzduchu; |
|
Z. |
vzhledem k tomu, že schází poznatky o dopadech mnoha individuálních chemických látek i jejich směsí na opylovače v životním prostředí; ne všechny chemické látky byly posuzovány a hodnocení ekotoxicity se zaměřují na velmi málo druhů a ekosystémů; |
|
AA. |
vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2019/6 uznává, že rozhodnutí týkající se řízení rizika by mělo zohlednit: „další relevantní faktory, včetně sociálních, ekonomických, etických, environmentálních faktorů a faktorů souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat, a také proveditelnost kontrol“; |
|
AB. |
vzhledem k tomu, že na rozdíl od případových studií předkládaných Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nemusí být studie předkládané agentuře zveřejněny; vyjadřuje politování nad nedostatečným přístupem k plnému znění vědeckých studií, stanovisek a surových údajů a také nad nedostatkem informací o proveditelnosti kontrol a řízení rizik v souvislosti s vypouštěním odpadních vod do vodního prostředí; |
|
AC. |
vzhledem k tomu, že podle nařízení (ES) č. 470/2009 musí být maximální limity reziduí stanoveny v souladu s obecně přijímanými zásadami hodnocení bezpečnosti, s přihlédnutím k jakémukoli jinému vědeckému hodnocení bezpečnosti dotčené látky, které případně mohla provést mezinárodní organizace, zejména Codex Alimentarius nebo, jsou-li tyto látky používány pro jiné účely, vědecké výbory usazené ve Společenství; |
|
AD. |
vzhledem k tomu, že Codex Alimentarius nedoporučuje imidakloprid k použití ve vodním prostředí a agentura ECHA uvádí, proč by tomu tak mohlo být: „Podle harmonizované klasifikace a označování (ATP01) schválené Evropskou unií je tato látka silně toxická pro vodní organismy s dlouhodobými účinky a zdraví škodlivá při požití“ (31); |
|
AE. |
vzhledem k tomu, že podle článku 37 nařízení (EU) 2019/6 se registrace zamítne, pokud nejsou dostatečně zohledněny otázky ohrožení veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo stavu životního prostředí; považuje toto za odůvodnění pro nestanovení MRL; |
|
AF. |
vzhledem k tomu, že čtyři hlavní země produkující lososy: Norsko, Chile, Spojené království a Kanada nejsou členskými státy a Komise by tak nebyla schopna provádět odpovídající audity příslušných orgánů v těchto zemích, ani posuzovat přiměřenost kontrol, |
|
1. |
domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/621 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 470/2009; |
|
2. |
má za to, že prováděcí nařízení (EU) 2021/621 není v souladu s právem Unie, neboť výchozí stanovisko Výboru pro veterinární léčivé přípravky bylo zveřejněno pouze jako shrnutí, což porušuje svobodu informací a základní zásady transparentnosti, demokratické kontroly a odpovědnosti; |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí nařízení (EU) 2021/621 a předložila výboru nový návrh zahrnující imidakloprid na seznam stanovený v příloze IV nařízení (ES) č. 396/2005 obsahující seznam farmakologicky účinných látek přípravků na ochranu rostlin, pro které nelze stanovit žádné maximální limity pro použití ve vodním prostředí; |
|
4. |
domnívá se, že všechny veterinární léčivé přípravky, pesticidy a rezidua farmakologicky účinných látek a chemických látek by měly podstoupit standardní testy a vzájemná hodnocení kvůli riziku, že mohou způsobit další a stálé poškození; |
|
5. |
má za to, že agentura by měla zveřejnit plné znění stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky, které obsahuje vědecké hodnocení rizik a doporučení pro řízení rizik a také vědecké důkazy, z nichž vycházejí; domnívá se, že hodnocení rizik imidaklopridu je nedostatečné, pokud jde o zohlednění akutních sledovaných vlastností, a že přehlíží pozdější, kumulativní a chronické účinky; připomíná, že výzkum vodních bezobratlých živočichů odhalil pozdější dopad na mortalitu, zejména u vodního hmyzu, který nemohl být odhalen ve standardních akutních testech, což ukazuje, že hodnocení rizik neonikotinoidů nebylo dostatečné, pokud jde o ochranu životního prostředí (32); |
|
6. |
považuje za zásadní vyhodnocovat farmakologicky účinné látky a jejich klasifikaci v souvislost s MRL v potravinách živočišného původu společně s pravidly stanovenými nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (33), nařízením (ES) č. 396/2005, nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (34) a nařízeními (EU) 2019/6 a (EU) 2019/1381; |
|
7. |
má za to, že je naléhavě zapotřebí revidovat směrnici 2001/82/ES, pokud jde o ochranu biologické rozmanitosti, vodního a suchozemského prostředí, a zohlednit přitom dobré životní podmínky zvířat a necílové organismy a mikroorganismy; |
|
8. |
domnívá se, že nařízení (ES) č. 470/2009 dostatečně nezohledňuje nutnost zapojit Evropský parlament a občany, aby mohli plně vykonávat své právo demokratické kontroly; |
|
9. |
opakuje, že je zapotřebí posílit vědeckou spolupráci, koordinaci a soudržnost mezi agenturami Unie s pravomocemi v této oblasti, tedy Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, úřadem EFSA a agenturou ECHA společně s vnitrostátními a mezinárodními agenturami, a to vytvořením společného rámce pro hodnocení rizik biocidních přípravků a přípravků na ochranu rostli používaných v potravinových řetězcích, aby se tak zabránilo nesouladu a omezilo se možné poškození životního prostředí a ekocida; |
|
10. |
vyzývá Komisi, aby ze své pozice orgánu odpovědného za řízení rizik řádně uplatňovala zásadu předběžné opatrnosti při hodnocení dostupných informací, a kvantifikovala tak riziko škodlivých účinků na životní prostředí, biologickou rozmanitost, dobré životní podmínky zvířat a lidské zdraví; |
|
11. |
apeluje na Komisi, aby systematicky informovala o tom, jak byly zohledněny zásady předběžné opatrnosti a informovaného souhlasu a jak byly vyvozeny závěry stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky; |
|
12. |
vyzývá Komisi, aby dodržovala demokratickou zásadu informovaného souhlasu a provedla kontrolu účelnosti procesu hodnocení rizik pro stanovení MRL pro veterinární léčivé přípravky v potravinách živočišného původu; považuje za zásadní, aby byl plně v souladu s cíli uvedenými ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“, sdělením Komise ze dne 20. května 2020 s názvem „Strategie ‚od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ a strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030; |
|
13. |
vyzývá Komisi, aby zajistila, že do hodnocení rizik budou zahrnuty časově kumulativní, aktuální a vzájemně hodnocené ekotoxikologické testy pro necílové druhy v půdě a vodním prostředí, a aby zahrnovalo i environmentální rezidua ve vzduchu, půdě a vodě, včetně dlouhodobých kumulativních toxických účinků a aby upřesnilo nezávislé, vzájemně hodnocené vědecké studie a vědecké názory, které byly vzaty v úvahu; zdůrazňuje, že by tyto informace měly být veřejně dostupné; |
|
14. |
vyzývá Komisi, aby předložila, a členské státy, aby podpořily legislativní návrh, který zajistí soulad s nařízeními (EU) 2019/6 a (EU) 2019/1381 a všemi právními předpisy týkajícími se potravin v případě, že hodnocení rizik za účelem stanovení MLR provádějí jiné agentury než EFSA; dále Komisi vyzývá, aby zajistila, že takové hodnocení bude transparentní a pomůže lépe chránit biologickou rozmanitost a vodní ekosystémy, hmyz, žížaly a půdní mikroorganismy; |
|
15. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států. |
(1) Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 120.
(2) Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11.
(3) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1).
(6) https://echa.europa.eu/documents/10162/225b9c58-e24c-6491-cc8d-7d85564f3912
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 226, 24.8.2013, s. 1).
(8) Nařízení Komise (EU) č. 283/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o účinných látkách (Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 1).
(9) Nařízení Komise (EU) č. 284/2013 ze dne 1. března 2013, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh stanoví požadavky na údaje o přípravcích na ochranu rostlin (Úř. věst. L 93, 3.4.2013, s. 85).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).
(11) https://www.ema.europa.eu/en/documents/mrl-summary/imidacloprid-fin-fish-summary-opinion-cvmp-establishment-maximum-residue-limits_en.pdf
(12) http://www.fao.org/fao-who-codexalimentarius/codex-texts/dbs/pestres/pesticide-detail/en/?p_id=206
(13) http://www.fao.org/fileadmin/templates/agphome/documents/Pests_Pesticides/JMPR/JMPRReport08.pdf
(14) Viz rozsudky Soudního dvora ve věci T-235/15 Pari Pharma GmbH v. EMA, ECLI:EU:T:2018:65; viz rovněž věc T-718/15 PTC Therapeutics International Ltd v. EMA, ECLI:EU:T:2018:66 a T-729/15, MSD Animal Health Innovation GmbH and Intervet International BV v. EMA, ECLI:EU:T:2018:67.
(15) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020,17(5),1629, https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629
(16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/783 ze dne 29. května 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinné látky imidakloprid (Úř. věst. L 132, 30.5.2018, s. 31).
(17) Burridge, L., Weis, J.S., Cabello, F., Pizarro, J., Bostick, K., „Chemical use in salmon aquaculture: A review of current practices and possible environmental effects“, Aquaculture, 2010, volume 306, 1-4, s. 7-23, https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0044848610003297.
(18) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020,17(5),1629, https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629
(19) Butcherine, P., Kelaher, B.P., Taylor, M.D., Barkla, B.J., Benkendorff, K, „Impact of imidacloprid on the nutritional quality of adult black tiger shrimp (Penaeus monodon)“, Ecotoxicology and Environmental Safety, 2020, volume 198,
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0147651320305212?via%3Dihub
(20) Butcherine, P., Kelaher, B.P., Taylor, M.D., Barkla, B.J., Benkendorff, K, „Impact of imidacloprid on the nutritional quality of adult black tiger shrimp (Penaeus monodon)“, Ecotoxicology and Environmental Safety, 2020, volume 198, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0147651320305212?via%3Dihub
(21) Ewere, E.E., Reichelt-Brushett, A., Benkendorff, K., „The neonicotinoid insecticide imidacloprid, but not salinity, impacts the immune system of Sydney rock oyster, Saccostrea glomerata“, Science of the Total Environment, 2020, volume 742, The neonicotinoid insecticide imidacloprid, but not salinity, impacts the immune system of Sydney rock oyster, Saccostrea glomerata – ScienceDirect
(22) de Lima e Silva, C., Brennan, N., Brouwer, J.M., Commandeur, D., Verweij, R.A., van Gestel, C.A.M., „Comparative toxicity of imidacloprid and thiacloprid to different species of soil invertebrates“ Ecotoxicology, 2017, 26, s. 555–564, https://doi.org/10.1007/s10646-017-1790-7
(23) https://www.eea.europa.eu/publications/soer-2020
(24) https://www.nationalgeographic.com/animals/article/neonicotinoid-insecticides-cause-fish-declines-japan
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(26) Hodnoticí zpráva ECHA, „Imidacloprid, Product-type 18 (Insecticides, Acaricides and Products to control other Arthropods)“ (Imidakloprid, typ přípravku 18 (insekticidy, akaricidy a přípravky k regulaci jiných členovců), https://echa.europa.eu/documents/10162/225b9c58-e24c-6491-cc8d-7d85564f3912
(27) Tyor, A.K., Harkrishan, Bhardwaj, J.K., Saraf, P., „Effect of Imidacloprid on Histopathological Alterations of Brain, Gills and Eyes in hatchling carp (Cyprinus carpio L.)“ , Toxicology International, 2020, 27, s. 70-78.
(28) Kavvalakis, M.P., Tzatzarakis, M.N.,Theodoropoulou, E.P., Barbounis, E.G., Tsakalof, A.K., Tsatsakis, A.M., „Development and application of LC-APCI-MS method for biomonitoring of animal and human exposure to imidacloprid“, Chemosphere 2013, volume 93, 10, s. 2612-2620, Development and application of LC–APCI–MS method for biomonitoring of animal and human exposure to imidacloprid – ScienceDirect
(29) Katić, A., Karačonji, I.B., „Imidacloprid as reproductive toxicant and endocrine disruptor: Investigations in laboratory animals“, Archives of Industrial Hygiene and Toxicology, 2018, 69(2), https://www.researchgate.net/publication/326247351_Imidacloprid_as_reproductive_toxicant_and_endocrine_disruptor_Investigations_in_laboratory_animals
(30) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health, 2020, 17(5),1629. https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629
(31) https://echa.europa.eu/substance-information/-/substanceinfo/100.102.643
(32) Sánchez-Bayo, F., Tennekes, H.A., „Time-Cumulative Toxicity of Neonicotinoids: Experimental Evidence and Implications for Environmental Risk Assessments“, International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020,17(5),1629, https://www.mdpi.com/1660-4601/17/5/1629
(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/75 |
P9_TA(2021)0285
Účinné látky, včetně flumioxazinu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/745 ze dne 6. května 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek síran hlinito-amonný, křemičitan hlinitý, beflubutamid, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, uhličitan vápenatý, kaptan, oxid uhličitý, cymoxanil, dimethomorf, ethefon, výtažek z kajeputu střídavolistého (tea tree), famoxadon, destilační zbytky tuku, mastné kyseliny C7 až C20, flumioxazin, fluoxastrobin, flurochloridon, folpet, formetanát, giberelová kyselina, gibereliny, heptamaloxyloglukan, hydrolyzované bílkoviny, síran železnatý, metazachlor, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, rostlinné oleje / řepkový olej, hydrogenuhličitan draselný, propamokarb, prothiokonazol, křemenný písek, rybí tuk, pachové repelenty živočišného nebo rostlinného původu / ovčí tuk, s-metolachlor, motýlí feromony s rovným řetězcem, tebukonazol a močovina (2021/2706(RSP))
(2022/C 67/07)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/745 ze dne 6. května 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek síran hlinito-amonný, křemičitan hlinitý, beflubutamid, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, uhličitan vápenatý, kaptan, oxid uhličitý, cymoxanil, dimethomorf, ethefon, výtažek z kajeputu střídavolistého (tea tree), famoxadon, destilační zbytky tuku, mastné kyseliny C7 až C20, flumioxazin, fluoxastrobin, flurochloridon, folpet, formetanát, giberelová kyselina, gibereliny, heptamaloxyloglukan, hydrolyzované bílkoviny, síran železnatý, metazachlor, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, rostlinné oleje / řepkový olej, hydrogenuhličitan draselný, propamokarb, prothiokonazol, křemenný písek, rybí tuk, pachové repelenty živočišného nebo rostlinného původu / ovčí tuk, s-metolachlor, motýlí feromony s rovným řetězcem, tebukonazol a močovina (1), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (2), a zejména na čl. 17 odst. 1 a na článek 21 uvedeného nařízení, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva ze dne 30. března 2021, |
|
— |
s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/408 ze dne 11. března 2015 o provádění čl. 80 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o sestavení seznamu látek, které se mají nahradit (3), |
|
— |
s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (4), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o provádění nařízení o přípravcích na ochranu rostlin (ES) č. 1107/2009 (5), |
|
— |
s ohledem na čl. 112 odst. 2 a 3 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že flumioxazin byl dne 1. ledna 2003 zařazen do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (6) směrnicí Komise 2002/81/ES (7) a považuje se za schválený v souladu s nařízením (ES) č. 1107/2009; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že postup obnovení schválení flumioxazinu podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (8) probíhá od roku 2010 (9), přičemž příslušná žádost byla dne 29. února 2012 předložena v souladu s článkem 4 nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 (10); |
|
C. |
vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení účinné látky flumioxazin již byla prodloužena o pět let směrnicí Komise 2010/77/EU (11) a dále každoročně od roku 2015 o jeden rok prováděcími nařízeními Komise (EU) 2015/1885 (12), (EU) 2016/549 (13), (EU) 2017/841 (14), (EU) 2018/917 (15), (EU) 2019/707 (16) a (EU) 2020/869 (17) a nyní znovu o jeden rok tímto prováděcím nařízením (EU) 2021/745, jež prodlužuje dobu platnosti schválení do 30. června 2022; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že Komise v prováděcím nařízení (EU) 2021/745 nevysvětlila důvody prodloužení jinak než tím, že uvedla: „Vzhledem k tomu, že se posouzení uvedených účinných látek zdrželo z důvodů, které žadatelé nemohli ovlivnit, skončí platnost schválení uvedených účinných látek pravděpodobně před přijetím rozhodnutí o jejich“; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že účelem nařízení (ES) č. 1107/2009 je zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a životního prostředí a současně konkurenceschopnost zemědělství Unie; vzhledem k tomu, že by měl být kladen zvláštní důraz na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva včetně těhotných žen, kojenců a dětí; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že by se měla uplatnit zásada předběžné opatrnosti a že nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že v přípravcích na ochranu rostlin by měly být obsaženy pouze látky, u nichž bylo prokázáno, že mají jednoznačně příznivé účinky na rostlinnou výrobu a že se u nich neočekává, že budou mít škodlivé účinky na zdraví lidí nebo zvířat či nepřijatelné účinky na životní prostředí; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že se v nařízení (ES) č. 1107/2009 uvádí, že v zájmu bezpečnosti by měla být doba platnosti schválení účinné látky časově omezena; vzhledem k tomu, že doba platnosti schválení by měla být úměrná možným rizikům spojeným s používáním dotyčných látek, že však v případě flumioxazinu tato úměrnost zjevně chybí; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že během 18 let od svého schválení jako účinné látky byl flumioxazin zjištěn a klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B a jako pravděpodobný endokrinní disruptor; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že Komise a členské státy mají možnost a odpovědnost jednat v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, pokud bylo zjištěno riziko škodlivých účinků na zdraví, ale přetrvává vědecká nejistota, a to tak, že přijmou předběžná opatření k řízení rizika, jež jsou nezbytná pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že konkrétněji článek 21 nařízení (ES) č. 1107/2009 stanoví, že Komise může kdykoli přezkoumat schválení účinné látky, zejména pokud má s ohledem na nové vědeckotechnické poznatky za to, že existují známky toho, že daná látka již nesplňuje kritéria pro schválení uvedená v článku 4 uvedeného nařízení, a že tento přezkum může vést ke zrušení nebo změně schválení dané látky; |
Látka toxická pro reprodukci kategorie 1B a mající vlastnosti narušující činnost endokrinního systému
|
K. |
vzhledem k tomu, že podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (18) je flumioxazin podle harmonizované klasifikace toxický pro reprodukci kategorie 1B, vysoce toxický pro vodní organismy a vysoce toxický pro vodní organismy s dlouhodobými účinky; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dospěl již v roce 2014 a následně v letech 2017 a 2018 k závěrům, že zde existují kritické oblasti obav, neboť flumioxazin je klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B, a rovněž že otázka, zda flumioxazin je potenciální endokrinní disruptor, nemohla být uzavřena a představuje kritickou oblast obav; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že v roce 2015 byl flumioxazin prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/408 zařazen mezi kandidáty na zařazení na seznam látek, jež by měly být nahrazeny, protože je nebo by měl být klasifikován v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 jako toxický pro reprodukci kategorie 1A nebo 1B; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.4 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nemohou být účinné látky schváleny, spadají-li mezi látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, kromě případů, kdy je na základě doložených důkazů uvedených v žádosti zapotřebí použít účinné látky za účelem regulace vážného ohrožení zdraví rostlin, jíž nelze dosáhnout jinými dostupnými prostředky včetně nechemických metod, přičemž je nutné přijmout opatření pro zmírňování rizik, jež zajišťují, aby bylo vystavení lidí a životního prostředí této látce minimalizováno; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že dne 1. února 2018 zpravodajský členský stát s ohledem na nové vědecké údaje předložil Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) návrh harmonizované klasifikace a označování flumioxazinu v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008; vzhledem k tomu, že dne 15. března 2019 přijal Výbor pro posuzování rizik (RAC) agentury ECHA stanovisko, kterým se mění klasifikace flumioxazinu z toxického pro reprodukci kategorie 1B na toxický pro reprodukci kategorie 2; vzhledem k tomu, že to pravděpodobně povede k překlasifikování flumioxazinu v příloze nařízení (ES) č. 1272/2008, k čemuž však dosud nedošlo; vzhledem k tomu, že do té doby bude flumioxazin i nadále klasifikován jako toxický pro reprodukci kategorie 1B; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že podle bodu 3.6.5 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 nelze účinnou látku schvalovat, pokud se má za to, že má vlastnosti narušující činnost endokrinního systému, které mohou mít na člověka nežádoucí účinky, s výjimkou případů, kdy je vystavení lidí této účinné látce v přípravku na ochranu rostlin v reálných navrhovaných podmínkách použití zanedbatelné, tj. kdy je produkt používán v uzavřených systémech nebo v jiných podmínkách, které vylučují kontakt s člověkem, a kdy rezidua příslušné účinné látky v potravinách a krmivech nepřekračují standardní hodnotu stanovenou podle čl. 18 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (19); |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že už od roku 2014 existuje podezření, že flumioxazin má vlastnosti narušující činnost endokrinního systému (20); vzhledem k tomu, že kritéria pro určení, zda je látka endokrinním disruptorem ve smyslu nařízení (ES) č. 1107/2009, stanovená v nařízení Komise (EU) 2018/605 (21), jsou použitelná od 20. října 2018 (22); vzhledem k tomu, že odpovídající pokyny byly přijaty dne 5. června 2018 (23); vzhledem k tomu, že Komise však udělila úřadu EFSA mandát k tomu, aby posoudila flumioxazin a jeho možné vlastnosti narušující činnost endokrinního systému podle nových kritérií, až 4. prosince 2019; |
|
R. |
vzhledem k tomu, že úřad EFSA zveřejnil v září 2020 své aktualizované vzájemné hodnocení posouzení rizik účinné látky flumioxazin z hlediska jejího použití jako pesticidu (24), ve kterém nebyl schopen vyloučit, že má má flumioxazin vlastnosti narušující činnost endokrinního systému, protože bylo zjištěno několik chybějících údajů, a to i pokud jde o další bezpečnostní aspekty, což mělo za následek kritické oblasti obav; |
|
S. |
vzhledem k tomu, že úřad EFSA konkrétněji zjistil v oblasti toxikologie savců řadu chybějících údajů, otázky, které nebylo možné uzavřít, a kritickou oblast obav; vzhledem k tomu, že úřad EFSA rovněž zjistil chybějící údaje v oblasti reziduí a bezpečnosti spotřebitelů, nebyl schopen dokončit posouzení expozice podzemní vody kvůli chybějícím údajům a nemohlo být dokončeno posouzení vlastností flumioxazinu narušujících činnost endokrinního systému u lidí a necílových organismů kvůli neúplným souborům údajů, což mělo za následek, že úřad EFSA nemohl dospět k závěru, zda jsou splněna kritéria pro narušení endokrinního systému pro člověka i necílové organismy prostřednictvím estrogenních, androgenních, thyroidních a steroidogenních (EATS) modalit ve smyslu přílohy II bodů 3.6.5 a 3.8.2 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění nařízení (EU) 2018/605; |
|
T. |
vzhledem k tomu, že u flumioxazinu existuje vysoké riziko biokoncentrace a je vysoce toxický pro řasy a vodní rostliny a mírně toxický pro žížaly, včely, ryby a vodní bezobratlé živočichy; |
|
U. |
vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby u látky, která v současnosti splňuje mezní kritéria pro účinné látky, jež jsou mutagenní, karcinogenní nebo toxické pro reprodukci, a u níž nelze vyloučit, že splňuje mezní kritéria v důsledku svých vlastností narušujících činnost endokrinního systému, stanovená pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí, bylo nadále povoleno její používání v Unii, a bylo tak ohrožováno lidské zdraví a životní prostředí; |
|
V. |
vzhledem k tomu, že žadatelé mohou zneužít automatický systém začleněný do pracovních metod Komise, který v případě, že opětovné posouzení rizik ještě nebylo ukončeno, okamžitě prodlužuje dobu platnosti schválení účinných látek, a to tím, že budou období pro posouzení rizik úmyslně prodlužovat poskytováním neúplných údajů a požadováním dalších výjimek a zvláštních podmínek, což bude mít za následek nepřijatelné riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, jelikož expozice nebezpečné látce v tomto období bude nadále pokračovat; |
|
W. |
vzhledem k tomu, že v návaznosti na původní návrh na neobnovení schválení Komisí v roce 2014 na základě skutečnosti, že flumioxazin splňoval mezní kritéria pro látky toxické pro reprodukci kategorie 1B, žadatel požádal o výjimku z uplatňování těchto mezních kritérií; taková výjimka však vyžadovala vypracování příslušných metodik posuzování, které dosud neexistovaly, a to navzdory skutečnosti, že nařízení (ES) č. 1107/2009 se používalo již tři roky, což vedlo k tomu, že proces neobnovování byl pozastaven na několik let; |
|
X. |
vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 13. září 2018 o uplatňování nařízení (ES) č. 1107/2009 o přípravcích na ochranu rostlin vyzval Komisi a členské státy, aby „zajistily, že procesní prodloužení doby schvalování na dobu trvání daného postupu podle článku 17 nařízení se nebude používat v případě účinných látek, které jsou mutagenní, karcinogenní a toxické pro reprodukci, a které proto spadají do kategorie 1A nebo 1B, ani v případě účinných látek, které mají vlastnosti endokrinních disruptorů a jsou škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat, což se v současné době týká látek, jako je např. flumioxazin, thiakloprid, chlorotoluron a dimoxystrobin“; |
|
Y. |
vzhledem k tomu, že Parlament už ve svých usneseních ze dne 10. října 2019 (25) a ze dne 10. července 2020 (26) vznesl námitky proti dvěma předchozím prodloužením schvalovacího období flumioxazinu a Komise na tato usnesení nepředložila přesvědčivou odpověď a dostatečně neprokázala, že by další prodloužení nepředstavovalo překročení jejích prováděcích pravomocí; |
|
Z. |
vzhledem k tomu, že po předchozím prodloužení doby platnosti schválení 26 účinných látek, včetně flumioxazinu, v roce 2020 podle prováděcího nařízení (EU) 2020/869 bylo buď obnoveno, nebo neobnoveno schválení pouze čtyř z 26 látek, na něž se vztahuje toto prováděcí nařízení, zatímco podle prováděcího nařízení (EU) 2021/745 byla prodloužena doba platnosti schválení 44 účinných látek, u mnoha z nich potřetí nebo počtvrté; |
|
1. |
domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/745 překračuje prováděcí pravomoci stanovené nařízením (ES) č. 1107/2009; |
|
2. |
domnívá se, že prováděcí nařízení (EU) 2021/745 není v souladu s právem Unie, neboť odporuje zásadě předběžné opatrnosti; |
|
3. |
důrazně odsuzuje závažná zpoždění v procesu opětovného schvalování a v identifikaci endokrinních disruptorů; |
|
4. |
domnívá se, že rozhodnutí prodloužit dobu platnosti schválení flumioxazinu není v souladu s bezpečnostními kritérii stanovenými v nařízení (ES) č. 1107/2009 a není založeno ani na důkazu, že tato látka může být používána bezpečně, ani na tom, že by tato látka byla prokazatelně nezbytná pro produkci potravin v Unii; |
|
5. |
vyzývá Komisi, aby zrušila prováděcí nařízení (EU) 2021/745 a předložila výboru nový návrh, který by zohledňoval vědecké důkazy ohledně škodlivých vlastností dotyčných látek, zejména flumioxazinu; |
|
6. |
vyzývá Komisi, aby na příští schůzi Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva předložila návrh na neobnovení platnosti schválení flumioxazinu; |
|
7. |
vyzývá Komisi, aby Parlamentu sdělila konkrétní důvody, proč bylo posouzení látek odloženo z důvodů, které žadatelé nemohou ovlivnit, které konkrétní sledované parametry se stále posuzují a proč provedení tohoto posouzení vyžaduje tolik času; |
|
8. |
opětovně vyzývá Komisi, aby předkládala návrhy prováděcích nařízení o prodloužení platnosti schválení pouze u látek, u nichž se za současného stavu vědeckých poznatků neočekává, že by vedly k návrhu Komise na neprodloužení povolení dotyčné účinné látky; |
|
9. |
opětovně vyzývá Komisi, aby zrušila schválení v případě látek, u nichž existují důvodné pochybnosti, že nesplní kritéria bezpečnosti stanovená v nařízení (ES) č. 1107/2009; |
|
10. |
opětovně vyzývá členské státy, aby řádně a včas zajistily opětovné posouzení schválení účinných látek, o nichž jsou povinny podávat zprávy, a aby zajistily, že stávající zpoždění budou co nejdříve účinně vyřešena; |
|
11. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států. |
(1) Úř. věst. L 160, 7.5.2021, s. 89.
(2) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(3) Úř. věst. L 67, 12.3.2015, s. 18.
(4) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(5) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 183.
(6) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).
(7) Směrnice Komise 2002/81/ES ze dne 10. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky flumioxazinu (Úř. věst. L 276, 12.10.2002, s. 28).
(8) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).
(9) Směrnice Komise 2010/77/EU ze dne 10. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o data konce platnosti zařazení určitých účinných látek do přílohy I (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 48).
(10) Nařízení Komise (EU) č. 1141/2010 ze dne 7. prosince 2010, kterým se stanoví postup pro obnovení zařazení druhé skupiny účinných látek do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS a kterým se vytváří seznam těchto látek (Úř. věst. L 322, 8.12.2010, s. 10).
(11) Směrnice Komise 2010/77/EU ze dne 10. listopadu 2010, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS, pokud jde o data konce platnosti zařazení určitých účinných látek do přílohy I (Úř. věst. L 293, 11.11.2010, s. 48).
(12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1885 ze dne 20. října 2015, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2,4-D, acibenzolar-s-methyl, amitrol, bentazon, cyhalofopbutyl, dikvat, esfenvalerát, famoxadon, flumioxazin, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), glyfosát, iprovalikarb, isoproturon, lambda-cyhalothrin, metalaxyl-M, metsulfuron-methyl, pikolinafen, prosulfuron, pymetrozin, pyraflufen-ethyl, thiabendazol, thifensulfuron-methyl a triasulfuron (Úř. věst. L 276, 21.10.2015, s. 48).
(13) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/549 ze dne 8. dubna 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek bentazon, cyhalofopbutyl, dikvat, famoxadon, flumioxazin, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), metalaxyl-M, pikolinafen, prosulfuron, pymetrozin, thiabendazol a thifensulfuron-methyl (Úř. věst. L 95, 9.4.2016, s. 4).
(14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/841 ze dne 17. května 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, Ampelomyces quisqualis kmen: aq 10, benalaxyl, bentazon, bifenazát, bromoxynil, karfentrazonethyl, chlorprofam, kyazofamid, desmedifam, dikvat, DPX KE 459 (flupyrsulfuron-methyl), etoxazol, famoxadon, fenamidon, flumioxazin, foramsulfuron, Gliocladium catenulatum kmen: j1446, imazamox, imazosulfuron, isoxaflutol, laminarin, metalaxyl-M, methoxyfenozid, milbemektin, oxasulfuron, pendimethalin, fenmedifam, pymetrozin, s-metolachlor a trifloxystrobin (Úř. věst. L 125, 18.5.2017, s. 12).
(15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/917 ze dne 27. června 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boscalid, bromoxynil, kaptan, karvon, chlorprofam, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, dikvat, ethefon, ethoprofos, etoxazol, famoxadon, fenamidon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, Gliocladium catenulatum kmen: J1446, isoxaflutol, metalaxyl-m, methiokarb, methoxyfenozid, metribuzin, milbemektin, oxasulfuron, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, pymetrozin a s-metolachlor (Úř. věst. L 163, 28.6.2018, s. 13).
(16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/707 ze dne 7. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, diuron, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, metalaxyl-m, methiokarb, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, s-metolachlor a tebukonazol (Úř. věst. L 120, 8.5.2019, s. 16).
(17) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/869 ze dne 24. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, dimethomorf, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, formetanát, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol a s-metolachlor (Úř. věst. L 201, 25.6.2020, s. 7).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(20) Závěr úřadu EFSA o vzájemném hodnocení pesticidů, Závěr o vzájemném hodnocení posouzení rizik účinné látky flumioxazin z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2014; 12(6):3736, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/3736
(21) Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018 , kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33).
(22) Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33).
(23) Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) za podpory Společného výzkumného střediska (JRC), Pokyny k identifikaci endokrinních disruptorů ve smyslu nařízení (EU) č. 528/2012 a (ES) č. 1107/2009, EFSA Journal 2018; 16(6):5311, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5311
(24) Závěr úřadu EFSA o vzájemném hodnocení pesticidů, Aktualizované vzájemné hodnocení posouzení rizik účinné látky flumioxazin z hlediska jejího použití jako pesticidu, EFSA Journal 2020; 18(9):6246, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/6246
(25) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. října 2019 o prováděcím nařízení Komise (EU) 2019/707 ze dne 7. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, diuron, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, metalaxyl-m, methiokarb, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, s-metolachlor a tebukonazol (Přijaté texty, P9_TA(2019)0026).
(26) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. července 2020 o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, dimethomorf, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, formetanát, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol a s-metolachlor (Přijaté texty, P9_TA(2020)0197).
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/81 |
P9_TA(2021)0286
Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (2021/2568(RSP))
(2022/C 67/08)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. prosince 2020 s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“ (JOIN(2020)0018), |
|
— |
s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. prosince 2020, který předložila Komise, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (COM(2020)0823), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. září 2020, který předložila Komise, o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 909/2014 (COM(2020)0595), |
|
— |
s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 12. září 2018, který předložila Komise a jímž se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center, který předložila Komise (COM(2018)0630), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvané „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (COM(2020)0067), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) (1), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (2), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (3), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (4), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (5), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (6), |
|
— |
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (7), |
|
— |
s ohledem na budapešťskou Úmluvu o kyberkriminalitě ze dne 23. listopadu 2001(ETS č. 85), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2020 o nové strategii pro evropské malé a střední podniky (8), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o evropské strategii pro data (9), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o přípravě digitální budoucnosti Evropy: odstranění překážek fungování jednotného digitálního trhu a lepší využívání umělé inteligence pro evropské spotřebitele (10), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (11), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2019 o bezpečnostních hrozbách souvisejících se zvyšující se technologickou přítomností Číny v EU a o případných opatřeních na úrovni EU za účelem jejich omezení (12), |
|
— |
s ohledem na otázku Komisi o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu (O-000037/2021 – B9-0024/2021), |
|
— |
s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že digitální transformace je klíčovou strategickou prioritou Unie a že se nevyhnutelně pojí s větší expozicí kybernetickým hrozbám; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že počet zařízení připojených k internetu, strojů, čidel, průmyslových komponent a sítí tvořících internet věcí, stále roste a očekává se, že do roku 2024 bude do internetu věcí celosvětově připojeno 22,3 miliard zařízení, čímž se zvýší expozice kybernetickým útokům; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že technologický pokrok, například kvantová výpočetní technika, a asymetrie v přístupu k němu může představovat výzvu pro prostředí kybernetické bezpečnosti; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 ještě více odhalila kybernetické zranitelnosti v některých kritických odvětvích, zejména ve zdravotnictví, a související opatření práce na dálku a omezení fyzického kontaktu zvýšila naši závislost na digitálních technologiích a propojenost, přičemž současně po celé Evropě nabývají na četnosti a sofistikovanosti kybernetické útoky a kyberkriminalita, včetně špionáže a sabotáže, nabourávání do IKT systémů, struktur a sítí a manipulace s nimi prostřednictvím škodlivých a protizákonných instalací; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že počet kybernetických útoků výrazně roste, jak je patrné ze série organizovaných nepřátelských kybernetických útoků na zdravotnické systémy, například v Irsku, ve Finsku a ve Francii, k nimž došlo v poslední době; vzhledem k tomu, že tyto kybernetické útoky značně poškozují zdravotnické systémy a péči o pacienty, jakož i další citlivé veřejné a soukromé instituce; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že narůstají hybridní hrozby, včetně využívání dezinformačních kampaní a kybernetických útoků na infrastrukturu, ekonomické procesy a demokratické instituce, a stávají se závažným problémem v kybernetickém i reálném světě a hrozí, že budou mít dopad na demokratické procesy, jako jsou volby, legislativní postupy, prosazování práva a soudnictví; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že se čím dál více spoléháme na klíčovou úlohu internetu a základní internetové služby pro komunikaci a hosting, aplikace a data, u kterých se podíl trhu čím dál více soustředí u čím dál menšího počtu společností; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že vzrůstá schopnost útoků distribuovaným odmítnutím služby a že by proto souběžně s tím měla být posílena odolnost jádra internetu; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že připravenost na kybernetickou bezpečnost mezi podniky, zejména malými a středními podniky, a povědomí o ní jsou stále nízké, a je nedostatek kvalifikovaných pracovníků (ten se od roku 2015 prohloubil o 20 %), neboť tradiční náborové kanály nenaplňují poptávku, a to ani na manažerské a interdisciplinární pozice; vzhledem k tomu, že téměř 90 % globální pracovní síly v oblasti kybernetické bezpečnosti tvoří muži a „přetrvávající nedostatečná genderová rozmanitost tak ještě více omezuje sdílení talentů“ (13); |
|
J. |
vzhledem k tomu, že schopnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti se mezi členskými státy liší a podávání zpráv o incidentech a sdílení informací mezi nimi není ani systematické, ani komplexní, zatímco využívání středisek pro sdílení a analýzu informací (ISAC) pro výměnu informací mezi veřejným a soukromým sektorem nenaplňuje svůj potenciál; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že na úrovni EU není dostatečná shoda na spolupráci v oblasti kybernetických zpravodajských služeb a schází kolektivní reakce na kybernetické a hybridní útoky; vzhledem k tomu, že opatření proti kybernetickým hrozbám a útokům, zejména těm hybridním, jsou technicky a geopoliticky velmi náročná na to, aby je členské státy dokázaly řešit samostatně; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že přeshraniční a celosvětové sdílení údajů je důležité pro tvorbu hodnoty za předpokladu, že je zajištěno soukromí a ochrana práv duševního vlastnictví; vzhledem k tomu, že zahraniční právní předpisy pro data by mohly pro evropská data představovat kyberbezpečnostní riziko, neboť společnosti operující v různých regionech podléhají překrývajícím se povinnostem bez ohledu na umístění dat nebo jejich původ; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost tvoří světový trh v hodnotě 600 miliard EUR a očekává se rychlý nárůst této hodnoty a že Unie je čistým dovozcem produktů a řešení; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že existuje riziko roztříštěnosti jednotného trhu kvůli vnitrostátním předpisům o kybernetické bezpečnosti a chybí průřezové právní předpisy pro klíčové požadavky kybernetické bezpečnosti pro hardware a software, včetně výrobků a aplikací připojených k internetu, |
|
1. |
vítá iniciativy nastíněné Komisí ve společném sdělení s názvem „Strategie kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu“; |
|
2. |
vyzývá k podpoře rozvoje bezpečných a spolehlivých síťových a informačních systémů, infrastruktury a konektivity napříč Unií; |
|
3. |
požaduje, aby byl stanoven cíl, že všechny výrobky v Unii připojené k internetu pro spotřebitelské i průmyslové využití, společně s celými dodavatelskými řetězci, jež je nabízejí, musí být bezpečné již od návrhu, odolné vůči kybernetickým incidentům a urychleně opraveny při zjištění slabých míst; vítá plán Komise navrhnout průřezovou legislativu o požadavcích na kybernetickou bezpečnost pro výrobky připojené k internetu a související služby a požaduje, aby takové právní předpisy navrhly harmonizaci vnitrostátních právních předpisů s cílem zabránit roztříštěnosti jednotného trhu; požaduje, aby byly zohledněny stávající právní předpisy (akt o kybernetické bezpečnosti, nový legislativní rámec, nařízení o normalizaci), a zabránilo se tak nejasnostem a roztříštěnosti; |
|
4. |
vyzývá Komisi, aby zvážila potřebu návrhu průřezového nařízení, kterým by se zavedly požadavky na kybernetickou bezpečnost aplikací, softwaru, vestavěného softwaru a operačních systémů do roku 2023 na základě acquis EU pro požadavky na řízení rizika; zdůrazňuje, že zastaralé aplikace, software, vestavěný software a operační systémy (tj. takové, které již nedostávají pravidelné bezpečností záplaty a aktualizace) představují nezanedbatelný podíl všech zařízení připojených k internetu a kyberbezpečnostní riziko; vyzývá Komisi, aby tento aspekt zahrnula do svého návrhu; doporučuje, aby návrh zahrnoval povinnost výrobců sdělit předem minimální dobu, po kterou budou podporovat bezpečnostní záplaty a aktualizace, aby se zákazníci mohli informovaně rozhodnout; má za to, že výrobci musí být součástí programu koordinovaného zveřejňování zranitelností, jak je stanoveno v návrhu druhé směrnice o bezpečnosti sítí a informací; |
|
5. |
zdůrazňuje, že kybernetická bezpečnost musí být zakotvena v digitalizaci; požaduje proto, aby projekty digitalizace financované Unií zahrnovaly požadavky na kybernetickou bezpečnost; vítá podporu výzkumu a inovací v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména pokud jde o přelomové technologie (jako je kvantová výpočetní technika a kvantové šifrování), jejichž vznik by mohl destabilizovat mezinárodní rovnováhu; dále vyzývá k dalšímu výzkumu postkvantových algoritmů a norem v oblasti kybernetické bezpečnosti; |
|
6. |
domnívá se, že pro naši společnost digitalizace znamená, že všechna odvětví jsou vzájemně propojena a že slabé stránky jednoho odvětví mohou poškodit ostatní; trvá proto na tom, aby byly hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti začleněny do digitální strategie EU a do financování EU a aby byly soudržné a interoperabilní napříč odvětvími; |
|
7. |
vyzývá k soudržnému využívání finančních prostředků EU, pokud jde o kybernetickou bezpečnost a zavádění související infrastruktury; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily využití synergie různých programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa, Kosmického programu EU, Nástroje EU pro oživení a odolnost, InvestEU, Nástroje pro propojení Evropy, a aby plně využily síť a středisko kompetencí pro kybernetickou bezpečnost; |
|
8. |
připomíná, že komunikační infrastruktura je základem veškeré digitální aktivity a že zajištění její bezpečnosti je pro Unii strategickou prioritou; podporuje stávající rozvoj certifikačního systému EU pro kybernetickou bezpečnost v souvislosti se sítěmi 5G; vitá soubor nástrojů EU pro kybernetickou bezpečnost 5G sítí a vybízí Komisi, členské státy a průmysl, aby pokračovaly ve svém úsilí o zabezpečení komunikačních sítí, včetně opatření pro celý dodavatelský řetězec; vyzývá Komisi, aby zabránila závislosti na poskytovatelích a zlepšila bezpečnost sítí tím, že bude podporovat iniciativy, které posilují virtualizaci a využívání cloudových úložišť pro různé síťové prvky; požaduje rychlý rozvoj komunikačních technologií nové generace, které budou mít jako základní zásadu kybernetickou bezpečnost již od návrhu a zajistí ochranu soukromí a osobních údajů; |
|
9. |
opakuje důležitost zavedení nového robustního bezpečnostního rámce pro kritické infrastruktury EU s cílem ochránit bezpečnostní zájmy EU a navázat na stávající schopnosti adekvátně reagovat na rizika, hrozby a technologické změny; |
|
10. |
vyzývá Komisi, aby připravila opatření k zajištění přístupnosti, dostupnosti a integrity veřejného jádra internetu, a tím i stability kybernetického prostoru, zejména v souvislosti s přístupem EU ke globálnímu kořenovému systému DNS; domnívá se, že tato opatření by měla zahrnovat kroky pro diverzifikaci dodavatelů, aby se zmírnilo stávající riziko závislosti na oněch několika málo společnostech, jež dominují trhu; vítá návrh na evropský systém doménových jmen (DNS4EU) jako nástroj pro odolnější jádro internetu; žádá Komisi, aby posoudila, jak by DNS4EU mohl využívat nejnovější technologie, bezpečnostní protokoly a odborné poznatky o kybernetických hrozbách s cílem nabídnout rychlý, bezpečný a odolný systém DNS všem Evropanům; připomíná nutnost lepší ochrany protokolu border gateway protocol (BGP) s cílem zabránit krádežím BGP; připomíná svou podporu modelu o více zúčastněných stranách pro správu internetu, kde by kybernetická bezpečnost měla být jedním z klíčových témat; zdůrazňuje, že EU by měla urychlit zavádění Ipv6; uznává model otevřeného zdrojového kódu, který se jako základ pro fungování internetu ukázal jako účinný a účelný; podporuje proto jeho používání; |
|
11. |
uznává, že je zapotřebí zvýšit forenzní analýzu kybernetické bezpečnosti za účelem boje proti trestné činnosti, kyberkriminalitě a kybernetickým útokům, včetně vládami sponzorovaných útoků, ale varuje před nepřiměřenými opatřeními, která ohrožují soukromí a svobodu slova občanů EU při používání internetu; připomíná, že je zapotřebí dokončit revizi druhého dodatkového protokolu k Budapešťské úmluvě o počítačové kriminalitě, který má potenciál zlepšit připravenost na kyberkriminalitu; |
|
12. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby společně využívaly zdroje k posílení strategické odolnosti EU, ke snížení její závislosti na zahraničních technologiích a k podpoře jejího vedoucího postavení a konkurenceschopnosti v oblasti kyberkriminality napříč digitálním dodavatelským řetězcem (včetně ukládání a zpracování dat v cloudech, procesorových technologií, integrovaných okruhů (čipy), ultrabezpečná konektivita, kvantová výpočetní technika a sítě nové generace); |
|
13. |
považuje plán pro ultrabezpečnou infrastrukturu připojení za důležitý nástroj pro bezpečnosti citlivých digitálních komunikací; vítá oznámení o vývoji globálního bezpečného komunikačního kosmického systému, který bude integrovat technologie kvantového šifrování; připomíná, že by mělo být vyvíjeno nepřetržité úsilí ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro kosmický program (EUSPA) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA) s cílem zabezpečit evropské kosmické aktivity; |
|
14. |
vyjadřuje politování nad tím, že postupy sdílení informací o kybernetických hrozbách a incidentech nebyly dobře přijaty soukromým a veřejným sektorem; vyzývá Komisi a členské státy, a zvýšily důvěru a zmírnily překážky pro sdílení informací o kybernetických hrozbách a útocích na všech úrovních; vítá úsilí některých odvětví a požaduje spolupráci napříč odvětvími, neboť zranitelnosti se zřídkakdy týkají jednoho odvětví; zdůrazňuje, že členské státy musí spojit síly na evropské úrovni, aby účinně sdílely své nejnovější poznatky o rizicích v oblasti kybernetické bezpečnosti; vybízí k vytvoření pracovní skupiny členských států pro zpravodajství v oblasti kybernetické bezpečnosti, aby se tak podpořilo sdílení informací v EU a v evropském hospodářském prostoru, zejména s cílem předcházet rozsáhlým kybernetickým útokům; |
|
15. |
vítá plánované zřízení společné kybernetické jednotky s cílem posílit spolupráci mezi institucemi EU a orgány členských států zodpovědnými za předcházení kybernetickým útokům, odrazování od nich a reakce na ně; vyzývá členské státy a Komisi, aby ještě více posílily spolupráci v oblasti kybernetické obrany a rozvíjely výzkum schopností nejmodernější kybernetické obrany; |
|
16. |
připomíná význam lidského faktoru ve strategii pro kybernetickou bezpečnost; vyzývá k neutuchajícímu úsilí o šíření povědomí o kybernetické bezpečnosti, včetně kybernetické hygieny a gramotnosti; |
|
17. |
poukazuje na důležitost robustního a jednotného bezpečnostního rámce k ochraně všech zaměstnanců, dat, komunikačních sítí a informačních systémů v EU a rozhodovacích procesů proti kybernetickým hrozbám založených na komplexních, jednotných a homogenních pravidlech a odpovídajícím řízení; požaduje zpřístupnění dostatečných zdrojů a dovedností, a to i v kontextu posílení mandátu CERT-EU a s přihlédnutím k probíhajícím diskuzím o definici společných závazných pravidel pro kybernetickou bezpečnost pro všechny orgány, instituce a agentury EU; |
|
18. |
požaduje širší využívání dobrovolné certifikace a kyberbezpečnostních norem, neboť jsou důležitými nástroji pro zlepšení obecné úrovně kybernetické bezpečnosti; vítá zavedení evropského rámce pro certifikaci a práci Evropské skupiny pro certifikaci kybernetické bezpečnosti; vyzývá agenturu ENISA a Komisi, aby při přípravě evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby zvážila povinné uplatnění práva EU, pokud jde o „vysokou“ úroveň jistoty; |
|
19. |
zdůrazňuje, že je zapotřebí prostřednictvím pokračujícího úsilí v oblasti vzdělávání a odborné propojit poptávku po pracovní síle v kybernetické bezpečnosti s odstraněním nedostatku dovedností; požaduje, aby se zvláštní pozornost věnovala odstranění rozdílů mezi muži a ženami, jíž se toto odvětví také vyznačuje; |
|
20. |
uznává, že je zapotřebí více podpořit mikropodniky a malé a střední podniky, aby lépe porozuměly všem rizikům informační bezpečnosti a příležitostem ke zlepšení své kybernetické bezpečnosti; vyzývá agenturu ENISA a vnitrostátní orgány, aby vytvořily portály pro vlastní testování a příručky osvědčených postupů pro mikropodniky a malé a střední podniky; připomíná význam školení a přístupu k vyhrazenému financování pro bezpečnost těchto subjektů; |
|
21. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a vládám a parlamentům členských států. |
(1) Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15.
(2) Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62.
(3) Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104.
(6) Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1.
(7) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.
(8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0359.
(9) Přijaté texty, P9_TA(2021)0098.
(10) Přijaté texty, P9_TA(2021)0261.
(11) Přijaté texty, P9_TA(2021)0026.
(12) Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 2.
(13) Evropský účetní dvůr, Výzvy týkající se účinné politiky EU v oblasti kybernetické bezpečnosti, informační dokument, březen 2019.
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/86 |
P9_TA(2021)0287
Stav právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení o podmíněnosti (EU, Euratom) 2020/2092
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o stavu právního státu v Evropské unii a uplatňování nařízení o podmíněnosti (EU, Euratom) 2020/2092 (2021/2711(RSP))
(2022/C 67/09)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 2, čl. 3 odst. 1, čl. 4 odst. 3, články 6, 7, 13, čl. 14 odst. 1, čl. 16 odst. 1, čl. 17 odst. 1, čl. 17 odst. 3, čl. 17 odst. 8, čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec a článek 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 265, 310, 317 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
|
— |
s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (1) (nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu (2) a na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027, interinstitucionální dohodě, nástroji Evropské unie na podporu oživení a nařízení o právním státě (3), |
|
— |
s ohledem na zprávu Komise ze dne 30. září 2020 o stavu právního státu za rok 2020 (COM(2020)0580), |
|
— |
s ohledem na závěry zasedání Evropské rady přijaté dne 21. července 2020 a dne 11. prosince 2020, |
|
— |
s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (SDEU), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o návrhu, který vybízí Radu, aby podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii rozhodla, že existuje zřejmé nebezpečí, že Maďarsko závažně poruší hodnoty, na nichž je Evropská unie založena (4), |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. června 2021 ve věci C-650/18, kterým byla zamítnuta žaloba Maďarska proti usnesení Parlamentu ze dne 12. září 2018, jímž se zahajuje postup k zjištění, zda existuje zřejmé nebezpečí, že některý členský stát závažně poruší hodnoty, na nichž je založena Evropská unie (5), |
|
— |
s ohledem na odůvodněný návrh Komise podle čl. 7 odst. 1 SEU týkající se otázky právního státu v Polsku ze dne 20. prosince 2017: návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM(2017)0835), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku (6), |
|
— |
s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, jak je uvedeno v článku 2 SEU; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že jakékoli zřejmé nebezpečí závažného porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU některým členským státem se netýká pouze dotčeného členského státu, v němž takové riziko vznikne, ale má dopad i na ostatní členské státy, na vzájemnou důvěru mezi nimi a na samotnou podstatu Unie a základní práva jejích občanů zaručená právem Unie; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Komise a Parlament aktivovaly čl. 7 odst. 1 SEU v souvislosti se situací v Polsku a Maďarsku poté, co došly k závěru, že lze důvodně předpokládat, že v těchto zemích existuje zřejmé nebezpečí vážného porušení základních hodnot Unie; vzhledem k tomu, že Rada zatím v rámci Rady pro obecné záležitosti uspořádala tři slyšení s Polskem a dvě slyšení s Maďarskem; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a je od té doby použitelné; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že použitelnost, účel a oblast působnosti nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu jsou v tomto právním aktu jasně vymezeny a v souladu s čl. 17 odst. 1 SEU Komise „zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě“; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že uplatňování nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu nemůže být podmíněno přijetím pokynů, a k tomu, že žádné pokyny nesmějí podkopávat záměr spolunormotvůrců; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že podle článku 234 SFEU má Evropský parlament právo hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Komisi; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že Komise „vykonává své funkce zcela nezávisle“ a její členové „nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu“ (čl. 17 odst. 3 SEU, článek 245 SFEU) a dále „je odpovědná Evropskému parlamentu“ (čl. 17 odst. 8 SEU) a „zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě“ (čl. 17 odst. 1 SEU); |
|
I. |
vzhledem k tomu, že pouze Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc zrušit nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu nebo jakoukoli jeho část, a k tomu, že žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie nemají podle článku 278 SFEU odkladný účinek; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že finanční zájmy Unie mají být chráněny v souladu s obecnými zásadami zakotvenými ve Smlouvách Unie, zejména s hodnotami stanovenými v článku 2 SEU, a se zásadou řádného finančního řízení zakotvenou v článku 317 SFEU a v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (7) (dále jen „finanční nařízení“); |
|
1. |
znovu opakuje svůj postoj k nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021 a je v celém rozsahu přímo použitelné v celé Evropské unii a ve všech jejích členských státech na všechny prostředky z rozpočtu EU včetně zdrojů přidělených od té doby prostřednictvím nástroje EU na podporu oživení; |
|
2. |
vyzývá Komisi a Radu, aby konečně uznaly naléhavou potřebu přijmout opatření na obranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU a připustily, že členský stát nemůže změnit své právní předpisy včetně ústavních ustanovení způsobem, který by vedl ke snížení ochrany těchto hodnot; domnívá se, že pokud nebudou zájmy Parlamentu plně sdíleny a zohledňovány, bude tím narušena vzájemná loajální spolupráce mezi orgány; připomíná, že Parlament má právo hlasovat o návrhu na vyslovení nedůvěry Komisi a má možnost reagovat na nedostatečnou spolupráci ze strany Rady; vyzývá ostatní orgány, aby spolupracovaly, místo aby bránily úsilí o vyřešení současné krize; |
|
3. |
připomíná, že podle článku 5 nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu „Komise ověří, zda byly dodrženy platné právní předpisy, a v případě potřeby přijme veškerá vhodná opatření na ochranu rozpočtu Unie“; domnívá se, že si situace s ohledem na dodržování zásad právního státu v některých členských státech vyžaduje okamžité použití nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; |
|
4. |
vyzývá Komisi, aby rychle reagovala na pokračující závažná porušování zásad právního státu v některých členských státech, jež představují vážné nebezpečí v souvislosti se spravedlivým, zákonným a nestranným rozdělováním finančních prostředků EU, zejména v rámci sdíleného řízení, a aby provedla důkladnou analýzu potřeby zahájit bez zbytečného odkladu postup stanovený v nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; znovu vyzývá Komisi, aby okamžitě splnila své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení a řádně informovala Parlament o veškerých písemných oznámeních adresovaných dotčeným členským státům, v nichž mají být uvedeny skutkové okolnosti a konkrétní důvody porušení zásad právního státu nebo o jakémkoli probíhajícím vyšetřování; konstatuje, že Parlament dosud žádné takové informace o oznámení neobdržel; |
|
5. |
zdůrazňuje své znepokojení nad stále jasnějšími náznaky a rostoucím rizikem zneužívání rozpočtu Unie jako prostředku ke zhoršení dodržování zásad právního státu v některých členských státech; vyjadřuje politování nad neschopností Rady, pokud jde o dosažení smysluplného pokroku při prosazování hodnot Unie v rámci probíhajících postupů podle článku 7 v reakci na hrozby pro společné evropské hodnoty v Polsku a Maďarsku; poukazuje na to, že neschopnost Rady použít účinně článek 7 SEU nadále oslabuje integritu společných evropských hodnot, vzájemnou důvěru a věrohodnost Unie jako celku; naléhavě vyzývá následující předsednictví, aby pravidelně pořádala slyšení; doporučuje, aby Rada v návaznosti na tato slyšení vydala pro dotčené členské státy konkrétní doporučení v souladu s čl. 7 odst. 1 SEU a stanovila lhůty pro jejich provedení; |
|
6. |
zdůrazňuje, že navzdory četným usnesením a zprávám Evropského parlamentu i několika řízením o nesplnění povinnosti a rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie se situace v oblasti právního státu v Evropské unii nadále zhoršuje; |
|
7. |
vyzývá Komisi, aby i při řešení otázky neustálého porušování demokracie a základních práv všude v Unii, mj. útoků na svobodu sdělovacích prostředků a novináře, migranty, práva žen, práva osob LGBTIQ, svobodu sdružování a svobodu shromažďování, používala veškeré dostupné nástroje, včetně uvedeného nařízení; vítá rozhodnutí velkého senátu Soudního dvora, jenž zamítl žalobu Maďarska proti usnesení Parlamentu ze dne 12. září 2018 o zahájení postupu podle článku 7; vyjadřuje politování nad neschopností Komise náležitě reagovat na četné obavy, jež Parlament vyjádřil ohledně demokracie, právního státu a základních práv v několika členských státech; vyzývá Komisi, aby využila všech nástrojů, které má k dispozici včetně článku 7 SEU, postupu EU pro posílení právního státu a řízení o nesplnění povinnosti podle čl. 19 odst. 1 SEU, jakož i dalších nástrojů, jako jsou zrychlené postupy, žádosti o předběžná opatření u Soudního dvora Evropské unie a kroky týkající se neprovedení rozsudků Soudního dvora; žádá Komisi, aby v případě, že se rozhodne nástroje doporučené Parlamentem nepoužít, uvedla výslovně příslušné důvody; |
|
8. |
zdůrazňuje význam podpory a posílení spolupráce mezi orgány EU, členskými státy, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO); vítá skutečnost, že Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) zahájil svou činnost dne 1. června 2021; |
|
9. |
zdůrazňuje, že výroční zpráva o právním státu je samostatným nástrojem, jenž nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu doplňuje; vyzývá Komisi, aby závěry této výroční zprávy využila ve svém hodnocení pro účely uvedeného nařízení; žádá Komisi, aby do své výroční zprávy o právním státu zahrnula zvláštní oddíl s analýzou případů, kdy by porušení zásad právního státu v jednom členském státě mohlo dostatečně přímo ovlivnit nebo vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie; |
|
10. |
s politováním konstatuje, že od vstupu tohoto nařízení v platnost nezaslala Komise členským státům žádné písemné oznámení, a to navzdory mnoha obavám ohledně případů porušení zásad právního státu, jež Komise uvedla ve své zprávě o stavu právního státu za rok 2020, i dvou postupů podle článku 7, které mají dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie a které členské státy doposud nevyřešily; konstatuje, že nečinnost podle čl. 5 odst. 1 a článku 6 daného nařízení představuje odmítnutí Komise splnit povinnosti, které pro ni z tohoto nařízení vyplývají; |
|
11. |
připomíná, že ve svém usnesení ze dne 25. března 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) 2020/2092, mechanismu podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, Parlament Komisi stanovil konkrétní lhůtu, a se zklamáním konstatuje, že Komise v této lhůtě své povinnosti nesplnila; zdůrazňuje, že to představuje dostatečný základ pro podání žaloby proti Komisi podle článku 265 SFEU; |
|
12. |
vyjadřuje politování nad tím, že Komise do 1. června 2021 neodpověděla na žádosti Parlamentu a v nejzřetelnějších případech porušování zásad právního státu v EU nezahájila postup stanovený v nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; pověřuje svého předsedu, aby na základě článku 265 SFEU vyzval Komisi, aby nejpozději do dvou týdnů ode dne přijetí tohoto usnesení splnila své povinnosti podle tohoto nařízení; uvádí, že aby byl Parlament připraven, v mezidobí zahájí okamžitě nezbytné přípravy na případná soudní řízení proti Komisi podle článku 265 SFEU; |
|
13. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě a členským státům. |
(1) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0103.
(3) Přijaté texty, P9_TA(2020)0360.
(4) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 66.
(5) Rozsudek ze dne 3. června 2021, Maďarsko v. Evropský parlament, C-650/18, ECLI:EU:C:2021:426.
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/90 |
P9_TA(2021)0288
Kontrola průběžného posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou ze strany Evropského parlamentu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o stanoviscích Parlamentu k průběžnému posuzování národních plánů pro oživení a odolnost Komisí a Radou (2021/2738(RSP))
(2022/C 67/10)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na články 174 a 175 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (1), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2021 o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost (2), |
|
— |
s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že nařízení, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost), bylo přijato v rámci řádného legislativního postupu; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost je bezprecedentní nástroj, pokud jde o objem a způsoby financování; vzhledem k tomu, že se Komise chystá emitovat společné dluhopisy EU, neboť všechny členské státy EU nyní úspěšně ratifikovaly rozhodnutí o vlastních zdrojích (3); |
|
C. |
vzhledem ke skutečnosti, že zelené investice v rámci Nástroje pro oživení a odolnost budou financovány prostřednictvím zelených dluhopisů; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že demokratickou a parlamentní kontrolu nad uplatňováním Nástroje pro oživení a odolnost lze vykonávat pouze tehdy, pokud bude Parlament neustále plně zapojen a pokud ve všech fázích budou zohledňována všechna jeho doporučení; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že článek 26 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zavádí dialog o oživení a odolnosti, který má zajistit větší transparentnost a odpovědnost i to, aby Komise poskytovala Parlamentu informace týkající se mj. plánů členských států pro oživení a odolnost a jejich posouzení; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že Parlament se vyjadřuje k projednávaným záležitostem v rámci dialogu o oživení a odolnosti, a to i formou usnesení a výměn názorů s Komisí; vzhledem k tomu, že Komise musí tato stanoviska brát v potaz; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vymezuje šest oblastí evropského zájmu, z nichž všechny představují oblast působnosti a cíl nástroje; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vychází z článku 175 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a stanoví, že obecným záměrem je splnit cíle vytyčené v článku 174 v zájmu posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie zlepšením odolnosti, připravenosti na krize, schopnosti adaptace a potenciálu růstu členských států, zmírněním sociálního a hospodářského dopadu krize, zejména na ženy, děti a mladé lidi, podporou provádění evropského pilíře sociálních práv, zelené transformace a plnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které byly aktualizovány novým právním rámcem EU pro klima, a plněním cíle EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality – zejména prostřednictvím vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci mechanismu pro správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu, který byl zřízen nařízením (EU) 2018/1999 (4), a v rámci digitální transformace, a přispět tak k rostoucí hospodářské a sociální konvergenci, obnově a podpoře udržitelného růstu, integraci ekonomik Unie, posílení tvorby kvalitních pracovních míst, strategické autonomii Unie, která si současně ponechá otevřenou ekonomiku, a k tvorbě evropské přidané hodnoty; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že během sociálního summitu v Portu, který se konal dne 7. a 8. května 2021, uznali vedoucí představitelé EU evropský pilíř sociálních práv jako základní prvek oživení, a vzhledem k tomu, že v prohlášení z Porta zdůraznili své odhodlání pokračovat v prohlubování jeho provádění na úrovni EU i na úrovni jednotlivých států; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že specifickým cílem Nástroje pro oživení a odolnost je poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení reformních a investičních milníků a cílů, které si stanovily ve svých plánech pro oživení a odolnost; vzhledem k tomu, že to znamená, že tyto plány (včetně digitálních a ekologických opatření) musí přispívat k uplatňování zásad evropského pilíře sociálních práv, tvorbě kvalitních pracovních míst a vzestupné sociální konvergenci; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že evropská přidaná hodnota nevzniká jednoduše tím, že Nástroj pro oživení a odolnost je evropskou iniciativou; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že členské státy v zásadě měly své národní plány pro oživení a odolnost předložit Komisi do 30. dubna 2021; vzhledem k tomu, že doposud předložilo Komisi tyto pány 23 členských států; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že v Parlamentu proběhla dne 18. května 2021 plenární rozprava, po níž následovalo přijetí usnesení o právu Parlamentu na informace, pokud jde o průběžné posuzování národních plánů pro oživení a odolnost; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že má-li být zajištěna řádná demokratická a parlamentní kontrola provádění Nástroje pro oživení a odolnost a posílena transparentnost a demokratická odpovědnost, musí Komise pravidelně ústně i písemně informovat Parlament o stavu posuzování národních plánů pro oživení a odolnost i o reformách a investicích souvisejících s vymezenou oblastí působnosti rozdělenou do šesti pilířů (včetně všeobecných a specifických cílů a horizontálních zásad) a jedenácti kritérií posuzování stanovených v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; |
|
1. |
domnívá se, že Nástroj pro oživení a odolnost představuje historický nástroj EU, který má podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zajistit konvergenci, posílit konkurenceschopnost a pomoci členským státům zmírnit hospodářský a sociální dopad pandemie COVID-19, nasměrovat jejich ekonomiky na cestu silného a udržitelného růstu, připravit EU na řešení dlouhodobých výzev, jako je spravedlivá, zelená a digitální transformace, a vytvářet přidanou hodnotu EU; |
|
2. |
očekává od Komise, že schválí pouze ty plány, které zcela odpovídají ustanovením a cílům nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, že nebude dělat žádné politické ústupky, které by odporovaly ustanovením a duchu nařízení, a současně se distancuje od svého úzkého zapojení do přípravy plánů před jejich předložením; žádá, aby Komise při posuzování národních plánů pro oživení a odolnost důsledně uplatňovala literu i ducha nařízení o Nástroje pro oživení a odolnost a aby před přijetím příslušných návrhů prováděcích rozhodnutí Rady provedla hloubková a komplexní posouzení; vítá nicméně snahy Komise o to, aby příslušná prováděcí rozhodnutí Rady byla rychle přijata ještě před létem, a její nepřetržitou spolupráci s členskými státy s cílem pomoci jim připravit kvalitní plány, které významně přispějí ke společným evropským cílům; |
|
3. |
je přesvědčen, že finanční prostředky musí být spravedlivě rozděleny mezi různá odvětví, společnost a budoucí generace, aby byl zajištěn co největší přínos pro vzestupnou hospodářskou, sociální a územní konvergenci, blahobyt všech občanů a hospodářskou stabilitu; vyzývá Komisi, aby u všech členských států trvala na zahrnutí ambiciózních reformních opatření do jejich národních plánů, a zdůrazňuje, že ambiciózní plány a řádné provádění jsou nezbytné k tomu, aby tato příležitost nebyla promarněna; požaduje plnou transparentnost a odpovědnost při přidělování a využívání finančních prostředků; připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost nesmí být vnímán jako „běžný postup“; |
|
4. |
vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda zdroje Nástroje pro oživení a odolnost slouží cíli nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, jímž je posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost v členských státech; vyzývá Komisi, aby odrazovala od praktik opětovného předkládání přepracovaných projektů bez skutečné přidané hodnoty, zejména pro zaostávající regiony, především v případech, kdy se tím mohou zvětšit rozdíly v hospodářské, sociální a územní konvergenci v EU; |
|
5. |
připomíná, že Parlament vyzval k tomu, aby mu bylo zajištěno právo na informace týkající se probíhajícího posuzování národních plánů pro oživení a odolnost, aby mohl vykonávat nad tím, jak Komise posuzuje a provádí Nástroj pro oživení a odolnost, demokratický dohled; |
|
6. |
vyzývá Komisi, aby pečlivě posoudila, zda každý národní plán pro oživení a odolnost účinně, komplexně a vyváženě přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a aby zajistila, aby tomu tak bylo; připomíná, že každé opatření by mělo přispívat k nejméně jedné z politických oblastí důležitých z evropského hlediska, rozčleněných do šesti pilířů; |
|
7. |
zdůrazňuje, že plány musí po celou dobu trvání prováděcí fáze splňovat regulační požadavky včetně 37 % podílu na zelenou transformaci a 20 % podílu na digitální transformaci; vyzývá Komisi, aby posoudila kvalitativní i kvantitativní stránku navrhovaných opatření s cílem zajistit, aby tyto plány účinně splňovaly kvantitativní i kvalitativní cíle, a to i u prováděcí fáze; |
|
8. |
připomíná, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost nesmí podpora z Nástroje pro oživení a odolnost až na řádně odůvodněné případy financovat opakované vnitrostátní výdaje, jako jsou trvalé daňové úlevy, a vyzývá Komisi, aby toto kritérium posuzovala komplexně; |
|
9. |
konstatuje, že přeshraniční projekty zahrnující více než jeden členský stát vytvářejí vysokou evropskou přidanou hodnotu a související efekt přelévání, a lituje, že tyto přeshraniční projekty obsahuje jen málo vnitrostátních plánů; vyzývá Komisi, aby důrazně vybízela členské státy k usnadňování přeshraničních projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost; |
|
10. |
konstatuje, že v dosud předložených národních plánech pro oživení a odolnost se zatím jen málo členských států rozhodlo požádat o úvěry; vyzývá členské státy, aby nepromarnily příležitost a uvažovaly o co nejlepším využití úvěrů, které jsou k dispozici; je znepokojen tím, že značná část úvěrů může na konci Nástroje pro oživení a odolnost zůstat nevyužita, a vyzývá členské státy, aby pečlivě posoudily své potřeby a aby tuto příležitost při předkládání národních plánů pro oživení a odolnost co nejlépe využily, případně aby své plány odpovídajícím způsobem změnily; |
|
11. |
vyzývá Komisi, aby při přípravě návrhu prováděcího rozhodnutí Rady zohlednila skutečnost, že může být zapotřebí národní plány pozměnit v zájmu zajištění souladu s požadavky nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; |
|
12. |
připomíná, že plány pro oživení a odolnost by neměly mít vliv na právo uzavírat nebo prosazovat kolektivní smlouvy ani na právo na kolektivní akce v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a právem a zvyklostmi Unie a členských států; |
|
13. |
zdůrazňuje, že investice musí mít trvalý dopad; vyzývá Komisi, aby posoudila, do jaké míry reformy a investice uskutečněné v rámci Nástroje na odporu oživení a odolnosti dále umožní překlenout nedostatek investic ve všech oblastech Evropy odhadovaný Komisí, neboť je třeba splnit cíle v oblasti digitální transformace a klimatu, životního prostředí a sociální udržitelnosti, včetně Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN; |
Zelená transformace
|
14. |
zdůrazňuje, že v souladu s metodikou stanovenou v příloze IV nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly vyhradit alespoň 37 % celkových finančních prostředků (grantů i úvěrů) jednotlivých plánů na oblast klimatu; vyzývá Komisi, aby při posuzování cíle 37 % výdajů na oblast klimatu věnovala pozornost tomu, aby nedocházelo k dvojímu, chybnému nebo nepravdivému označování opatření a aby se zabránilo „lakování na zeleno“; je znepokojen tím, že některé investice jsou označovány jako zelené investice, přestože se na ně nevztahuje metodika sledování stanovená v příloze VI; navrhuje, aby se na jakékoli rozšíření metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vztahovala další kontrola; trvá na tom, aby byly do cílů a milníků v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady plně zahrnuty záruky nezbytné pro splnění cíle během prováděcí fáze; vyzývá Komisi, aby podněcovala členské státy k provedení reforem, které usnadní úspěšné provádění investic; |
|
15. |
připomíná, že vedle požadavku, aby minimálně 37 % výdajů (grantů i úvěrů) na investice a reformy obsažených v každém národním plánu pro oživení a odolnost podporovalo klimatické cíle, jsou klíčovým nástrojem pro podporu zelené transformace a pro zabránění tomu, aby byla financována opatření, která jsou s klimatickými cíli Unie v rozporu, ustanovení „významně nepoškozovat“; připomíná, že zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (5) musí, jak to vyžaduje nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, dodržovat všechna opatření; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným dodržováním této zásady při posuzování plánů a vyzývá Komisi, aby zajistila její plné dodržování, a to i během prováděcí fáze, a aby všechna související posouzení zveřejnila; trvá na tom, že provádění Nástroje pro oživení a odolnost nemůže vést k jakémukoli snížení environmentálních norem ani být v rozporu s právními a správními předpisy v oblasti životního prostředí; upozorňuje v tomto ohledu na obavy z možného negativního dopadu operací uskutečňovaných v oblastech citlivých na biologickou rozmanitost nebo v jejich blízkosti (včetně sítě chráněných oblastí Natura 2000, památek světového dědictví UNESCO, klíčových oblastí biologické rozmanitosti a dalších chráněných oblastí); |
|
16. |
připomíná, že vzhledem k významu řešení problému dramatického úbytku biologické rozmanitosti by měl Nástroj pro oživení a odolnost přispět k začlenění opatření na ochranu biologické rozmanitosti do politiky Unie v jednotlivých odvětvích; vyzývá Komisi, aby zveřejnila přehled opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně uvedených opatření týkajících se biologické rozmanitosti, jež účinně přispívají k biologické rozmanitosti v národních plánech pro oživení a odolnost; je znepokojen skutečností, že většina plánů pro oživení a odolnost obsahuje jen velmi omezená, nebo neobsahuje vůbec žádná opatření na podporu biologické rozmanitosti; očekává, že Komise bude zásadu „významně nepoškozovat“ důsledně uplatňovat i v tomto ohledu, a zejména že odmítne reformy či investice, které by mohly biologickou rozmanitost poškozovat nebo které nejsou doprovázeny odpovídajícími doprovodnými opatřeními; |
|
17. |
je znepokojen skutečností, že mnoho národních plánů na podporu oživení a odolnosti se zaměřuje na krátkodobé investice; podporuje zelené investice, které povedou k transformaci evropského hospodářství, především ty, jež zajišťují umírněnou podporu nákupu udržitelného spotřebního zboží; |
Digitální transformace
|
18. |
zdůrazňuje, že v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost by všechny plány měly obsahovat opatření, která účinně přispějí k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a která odpovídají částce, jež představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost, a to na základě metodiky a ustanovení obsažených v uvedeném nařízení; |
|
19. |
připomíná, že pokud jde o investice do digitálních kapacit a konektivity, měly by členské státy ve svých plánech poskytnout vlastní posouzení bezpečnosti založené na společných objektivních kritériích, která určí veškeré bezpečnostní problémy, a měly by podrobně uvést, jak budou tyto problémy řešeny s cílem dosáhnout souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všechny národní plány obsahující takové investice zmíněné posouzení obsahovaly a aby příslušná opatření nebyla v rozporu se strategickými zájmy Unie; |
|
20. |
domnívá se, že digitální opatření mají velký potenciál posílit konkurenceschopnost EU na mezinárodní úrovni a vytvářet vysoce kvalitní pracovní místa, a je znepokojen tím, že existují národní plány, které nedosahují odpovídající rovnováhy, pokud jde o investice do digitální transformace, a zejména do digitální infrastruktury; |
|
21. |
vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k plnému dodržování zásad interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů a aby v digitálních investicích podporovala využívání řešení s otevřeným zdrojovým kódem; |
Podpora růstu, hospodářské, sociální a územní soudržnosti a prosperity pro všechny
|
22. |
vítá zejména opatření obsažená v plánech pro oživení a odolnost, jejichž cílem je podpora inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, hospodářské soudržnosti, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu a inovací, zdraví a dobře fungujícího jednotného trhu se silnými malými a středními podniky, posílení vytváření kvalitní zaměstnanosti, boj proti chudobě a nerovnosti, podpora kultury a vzdělávání, rozvoj kompetencí a dovedností, podpora dětí a mládeže, zvýšení připravenosti na krize a schopnosti reagovat na krize a zmírnění dopadů krize COVID-19 na hospodářství; |
|
23. |
vyzývá Komisi k provedení hodnocení a zajištění toho, aby národní plány pro oživení a odolnost věnovaly odpovídající pozornost opatřením určeným dětem a mládeži, zejména v zemích, ve kterých byly zjištěny strukturální problémy v oblastech, jako jsou předčasný odchod ze vzdělávání, nezaměstnanost mladých lidí, dětská chudoba a předškolní vzdělávání; trvá na tom, že reformy a investice do mládeže, zejména ty, které se týkají rozšiřování dovedností, rekvalifikace, vzdělávání, odborné přípravy a duálního vzdělávání, digitálních dovedností, celoživotního učení, aktivních politik na trhu práce, politik, které investují do přístupu a příležitostí pro děti a mladých lidí, a politik, které překlenují generační propast, by měly podporovat rozvoj kompetencí vedle nákupu vybavení a měly by být v souladu se zárukou pro mladé lidi a dalšími vnitrostátními opatřeními; zdůrazňuje, že by se reformy a investice ve prospěch dětí měly sladit se zásadami záruky pro děti a zaměřit se na právo každého dítěte žijícího v chudobě na přístup k vysoce kvalitním veřejným službám, bezplatné zdravotní péči, bezplatnému vzdělávání, bezplatné péči o děti, důstojnému bydlení a odpovídajícímu stravování; |
|
24. |
vítá opatření začleněná v těchto plánech, jež přispívají k provádění evropského pilíře sociálních práv a iniciativ EU v oblastech zaměstnanosti, vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče, která mají zajistit větší sociální soudržnost, upevnit systémy sociální ochrany a snížit zranitelnost; připomíná Komisi, že plány pro oživení a odolnost musejí uspokojivě splňovat hodnotící kritéria, a vyzývá ji, aby důkladně posoudila sociální důsledky každého opatření k zajištění dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a jejich dopad; trvá tudíž na tom, aby Komise zajistila, aby se v každém plánu pro oživení a odolnost dostatečně odrážela uvedená kritéria; |
|
25. |
je přesvědčen, že zelené investice a investice do digitalizace mají značný potenciál z hlediska vytváření kvalitních pracovních míst a snižování nerovností a propastných rozdílů v digitální oblasti; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby ze zelených investic a investic do digitalizace měly prospěch nejohroženější obce a regiony, jako jsou uhelné a lignitové regiony procházející transformací, a ty obce a regiony, které jsou nejvíce zasaženy změnou klimatu; zdůrazňuje, že očekávaná společenská a hospodářská návratnost těchto investic by měla být v národních plánech pro oživení a odolnost vymezena předem, aby byl zajištěn jejich co největší přínos; |
|
26. |
požaduje, aby Komise a Rada zajistily, aby se přihlíželo k otázce rovnosti mezi muži a ženami a rovným příležitostem a aby byly tyto cíle začleněny do politiky Unie a prosazovány v rámci vypracovávání plánů pro oživení a odolnost a při jejich realizaci; očekává, že Komise bude v souladu se zvláštní zprávou Evropského účetního dvora č. 10/2021 systematicky shromažďovat, analyzovat a hlásit stávající údaje, které se týkají uplatňování Nástroje na podporu oživení a odolnosti, rozčleněné podle pohlaví; je hluboce znepokojen tím, že většina plánů pro oživení a odolnost nijak zvlášť nepřispívá k plnění těchto cílů a jejich začleňování do politiky Unie a že neobsahují jasně stanovená konkrétní opatření, která by řešila otázku nerovnosti mezi muži a ženami, což může vést k tomu, že pomocí těchto plánů nebude možné omezit sociální a ekonomické dopady krize na ženy a reagovat na příslušná doporučení týkající se jednotlivých zemí; |
|
27. |
žádá Komisi, aby posoudila národní plány pro oživení a odolnost z hlediska zavádění vnitrostátních opatření, která mají potírat agresivní daňové plánování, daňové úniky nebo vyhýbání se daňovým povinnostem, nebo odstranit neúčinná opatření proti praní peněz; |
|
28. |
připomíná, že plány na podporu oživení a odolnosti by měly obsahovat opatření k provádění reforem a realizaci veřejných investičních projektů na základě uceleného balíčku; připomíná Komisi, že národní plány pro oživení a odolnost se musí zaměřit na udržitelné a růst podporující reformy a investice, které řeší strukturální slabiny ekonomiky členských států, a že se proto od těchto plánů očekává, že pomohou účinně řešit všechny nebo významnou část výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů; zdůrazňuje, že plány na podporu oživení a odolnosti musí být v souladu s příslušnými výzvami a prioritami jednotlivých zemí stanovenými v kontextu evropského semestru a s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; poukazuje na to, že veškerá opatření, zejména ta, která jsou spojena s digitální a ekologickou transformací, by se měla posuzovat také z hospodářského a sociálního hlediska; trvá na tom, aby Komise věnovala zvláštní pozornost zajištění toho, aby byly navrhované reformy skutečné, nové a náročnější a aby byly zahájeny co nejdříve; |
|
29. |
žádá Komisi, aby zajistila rovnováhu mezi reformami a investicemi a soudržnost národních plánů, včetně nových reforem, se stávajícími dosaženými výsledky a výzvami stanovenými v příslušných doporučeních pro jednotlivé země; |
|
30. |
zdůrazňuje, že jedním z cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je vytváření a podpora kvalitních pracovních míst a že je toho třeba dosáhnout pomocí komplexního balíčku reforem a investic s cílem podpořit stabilní smlouvy, důstojné mzdy, kolektivní vyjednávání a minimální úroveň sociální ochrany, včetně důstojných důchodů nad hranicí chudoby; |
|
31. |
s politováním konstatuje, že národní plány pro oživení a odolnost nejsou dostatečně koordinovány s dohodami o partnerství a programy EU, jako je InvestEU; vyzývá k zajištění součinnosti a doplňkovosti mezi Nástrojem na podporu oživení a odolnosti, dohodami o partnerství, programem InvestEU a dalšími opatřeními EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily využívání národní složky programu InvestEU, která by mohla zejména podpořit vytváření nástrojů na podporu solventnosti malých a středních podniků (MSP); |
|
32. |
připomíná Komisi, že jedním z jasně stanovených cílů nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je významné zapojení malých, středních a začínajících podniků, a to i do postupů zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby finanční prostředky z tohoto nástroje nebyly použity především ve prospěch velkých společností a nebránily spravedlivé hospodářské soutěži; vyzývá Komisi, aby se maximálně vynasnažila zajistit, aby prospěch z tohoto nástroje měly malé, střední a začínající podniky, mj. stanovením dílčích cílů a poskytováním trvalého poradenství týkajícího se realizace programů v členských státech; navrhuje, aby se průběžné sledování, mj. na základě společných ukazatelů, vztahovalo i na ty finanční prostředky z tohoto nástroje, jejichž konečnými příjemci jsou malé a střední podniky; |
Zapojení zúčastněných stran
|
33. |
připomíná, že v čl. 18 odst. 4 písm. q) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost se uvádí, že národní plány pro oživení a odolnost by měly obsahovat „shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran“; vyzývá Komisi, aby vyzvala členské státy ke konzultacím se všemi vnitrostátními zúčastněnými stranami a aby zajistila jejich zapojení, mj. zapojení občanské společnosti, sociálních partnerů a místních a regionálních orgánů do provádění plánů, a zejména do jejich monitorování, a aby zajistila, že v případě budoucích změn nebo nových plánů proběhnou konzultace; |
|
34. |
připomíná, že článek 152 SFEU stanoví, že Unie uznává a podporuje úlohu sociálních partnerů na své úrovni a respektuje jejich samostatnost; zdůrazňuje, že rozhodující význam z hlediska úspěšnosti národních plánů pro oživení a odolnost a celého Nástroje na podporu oživení a odolnosti má přiměřené zapojení vnitrostátních zúčastněných stran, jako jsou parlamenty členských států, místní a regionální orgány, sociální partneři, nevládní organizace a občanská společnosti, do vypracovávání těchto plánů a jejich realizace, tak aby členské státy cítily za tyto plány odpovědnost, aby bylo zajištěno rychlé, transparentní, účinné a řádné využívání finančních prostředků a větší transparentnost a aby se zabránilo překrývání či dvojímu financování nebo jeho nedostatku; sdílí znepokojení, které vyjádřil Výbor regionů a další zúčastněné strany, a s politováním konstatuje, že mnoho členských států do vypracovávání návrhů plánů nezapojilo regionální a místní orgány či je zapojilo jen nedostatečně a že tyto procesy nejsou transparentní, ačkoli se členské státy spoléhají na to, že tyto orgány budou přesměrovávat značnou část finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost; dále vyjadřuje politování nad tím, že v některých případech nebyly dostatečně zapojeny a informovány dokonce ani národní parlamenty; vybízí Komisi, aby zavedla strukturovaný dialog s regionálními a místními orgány a zahájila zvláštní dialog s evropskými sociálními partnery; |
Ujednání, milníky a cíle
|
35. |
trvá na tom, že veškeré reformy a investice musí být spojeny s milníky, cíli a kalkulací nákladů, které budou relevantní, jasné, podrobné a náležitě monitorované, a zejména zajistí plné dodržování nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a acquis EU a budou představovat jasné závazky členských států; |
|
36. |
žádá Komisi o zajištění toho, aby před posuzováním splnění milníků a cílů dojednaných v prováděcích rozhodnutích Rady a v národních plánech pro oživení a odolnost obdržel Parlament předběžná zjištění týkající se splnění těchto milníků a cílů v souladu s čl. 25 odst. 4 nařízení o Nástroji na podporu oživení a odolnosti; |
|
37. |
připomíná Komisi, že investice by měly být doplněny reformami, a vyzývá ji k zajištění toho, aby byla všechna schválená retroaktivní opatření jasně doplněna o odpovídající milníky a cíle a aby splňovala veškeré požadavky právních předpisů, a vyzývá členské státy, aby toto ustanovení využívaly uvážlivě; opakuje, že Nástroj pro oživení a odolnost je navržen tak, aby podporoval projekty, které dodržují zásadu adicionality unijního financování; konstatuje, že nedostatek skutečně doplňkových projektů financovaných z tohoto nástroje by mohl omezit jeho makroekonomický dopad; |
|
38. |
zdůrazňuje, že struktury zavedené na národní úrovni za účelem směrování, provádění nebo monitorování Nástroje pro oživení a odolnost by měly být odpovídající, aby podporovaly trvalý dopad opatření obsažených v národních plánech pro oživení a odolnost; |
Institucionální odolnost, řízení, správní kapacita a právní stát
|
39. |
připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost a jednotlivé národní plány pro oživení a odolnost by měly plně respektovat nařízení o právním státu (6) a že opatření stanovená v těchto plánech by neměla být v rozporu s hodnotami zakotvenými v článku 2 SEU; v této souvislosti trvá na tom, že Komise musí zajistit, aby žádné projekty ani opatření tyto hodnoty ve fázi hodnocení a provádění nepodrývaly, a žádá ji, aby přijala příslušná opatření za účelem provedení přezkumu; |
|
40. |
zdůrazňuje, že pro úspěch Nástroje pro oživení a odolnost a národních plánů pro oživení a odolnost je nezbytná naprostá transparentnost a odpovědnost ze strany Komise, členských států a všech prováděcích partnerů; vyzývá Komisi, aby navýšila finanční prostředky pro Evropský účetní dvůr, Evropský úřad pro boj proti podvodům a Úřad evropského veřejného žalobce a zajistila tak, aby měly subjekty k dispozici nezbytné finanční a lidské zdroje k tomu, aby mohly provádět kontrolu této bezprecedentní výše výdajů EU; žádá Komisi, aby v tomto roce předložila návrh opravného rozpočtu nebo žádost o převod, aby se tak v tomto ohledu zmírnily tyto rozpočtové potřeby; |
|
41. |
připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, a to i daňovým podvodům, daňovým únikům, korupci a střetu zájmů, a jejich stíhání a že provádění by se mělo zaměřit na to, aby se zabránilo zdvojenému financování z Nástroje pro oživení a odolnost a z ostatních programů Unie, zejména v oblasti správních struktur souvisejících s národními plány; |
|
42. |
žádá Komisi, aby důkladně posoudila opatření navržená členskými státy k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a aby v této souvislosti věnovala zvláštní pozornost tomu, aby národní plány zahrnovaly všechny nezbytné reformy spolu s příslušnými milníky a cíli související případně zejména s příslušnými doporučeními pro jednotlivé země; naléhavě Komisi žádá, aby velmi pečlivě sledovala rizika pro finanční zájmy EU spojená s prováděním Nástroje pro oživení a odolnost v případě porušení nebo možného porušení zásad právního státu a věnovala přitom zvláštní pozornost zejména veřejným zakázkám; očekává, že Komise neprovede žádné platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, pokud nebudou splněny milníky spojené s opatřeními k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje; |
|
43. |
naléhavě vyzývá Komisi, aby trvala na tom, aby členské státy provedly reformní a investiční opatření, zejména v oblastech, které zvýší správní a institucionální odolnost a připravenost na krize; |
|
44. |
vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a údaje o konečných příjemcích a příjemcích finančních prostředků Unie, jakož i cílů, výši a umístění projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, zaznamenávaly je v elektronickém standardizovaném a interoperabilním formátu a aby používaly jednotný nástroj pro vytěžování údajů, který má poskytnout Komise; dále vyzývá Komisi, aby co nejdříve dokončila práci na jednotném nástroji pro vytěžování údajů; připomíná, že čl. 22 odst. 2 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví členským státům povinnost shromažďovat standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup; připomíná Komisi, aby zajišťovala tyto povinnosti pro účely auditu a kontroly a poskytla srovnatelné informace o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánů pro oživení a odolnost; dále Komisi připomíná, že je třeba zajistit transparentnost konečných příjemců a zavést odpovídající opatření s cílem zabránit dvojímu financování; |
Posouzení aktů v přenesené pravomoci Parlamentem
|
45. |
zdůrazňuje, že návrhy aktů v přenesené pravomoci navazující na nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, konkrétně akt v přenesené pravomoci týkající se srovnávacího přehledu ukazatelů oživení a odolnosti a akt v přenesené pravomoci, který stanoví společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku nástroje a metodiku vykazování sociálních výdajů, nesplňují očekávání Parlamentu a musí plně zohledňovat příslušné prvky dialogu pro oživení a odolnost; vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost, pokud jde o harmonogram schvalování aktů v přenesené pravomoci následujících po nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; |
|
46. |
zdůrazňuje, že je důležité dohodnout se na metodice sociálního sledování pro hodnocení národních plánů pro oživení a odolnost s cílem zajistit, aby opatření stanovená v plánech přispívala k sociálním cílům stanoveným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost; domnívá se, že metodika sociálního sledování musí odpovídat struktuře evropského pilíře sociálních práv a analyzovat příspěvek opatření k tomuto pilíři; |
|
47. |
konstatuje, že srovnávací přehled a společné ukazatele potřebné k hodnocení pokroku při provádění plánů pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů musí být účinné, pokud jde o dosažení obecných a specifických cílů; trvá na tom, že nejlepším hodnotícím mechanismem pro sledování pokroku směrem ke vzestupné sociální konvergenci je srovnávací přehled sociálních ukazatelů; vyzývá Komisi, aby sociální ukazatele ze srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů, zejména ty, které souvisejí s důstojnou prací, sociální spravedlností, rovnými příležitostmi, spolehlivými systémy sociálního zabezpečení a spravedlivou mobilitou, zahrnula do společných ukazatelů, které mají být používány v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro podávání zpráv o sociálním pokroku a pro monitorování a hodnocení plánů, jakož i do metodiky sociálního sledování, včetně záruky pro děti a záruky pro mladé lidi; zdůrazňuje, že Parlament se bude podrobně zabývat aktem v přenesené pravomoci, který Komise v této věci předloží, s cílem zjistit, zda jsou sociální ukazatele, srovnávací přehled a sociální metodika v souladu s danými cíli, a ověřit, zda není třeba vznést námitky; |
Závěry
|
48. |
vyzývá Komisi, aby posoudila předložené plány odpovídajícím způsobem a v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost; vyjadřuje vážné znepokojení ohledně souladu několika opatření v národních plánech pro oživení a odolnost s požadavky základního nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly všechny prvky všech plánů plně v souladu s tímto nařízením; |
|
49. |
připomíná svou žádost Komisi, aby plnila své povinnosti vyplývající z nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a poskytovala Parlamentu veškeré relevantní informace o aktuálním stavu provádění tohoto nařízení a zohledňovala veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně názorů vyjádřených příslušnými výbory a v usneseních přijatých v plénu; vítá zvýšené úsilí Komise o poskytování odpovídajících informací během pravidelných schůzí s Parlamentem; |
|
50. |
trvá na tom, aby Komise zajistila, aby národní plány pro oživení a odolnost obsahovaly ustanovení zajišťující, aby příjemci finančních prostředků Unie uváděli původ a zabezpečili viditelnost finančních prostředků Unie, případně vyobrazením loga Unie a uvedením příslušného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií – Next Generation EU“; |
|
51. |
vítá písemné odpovědi Komise na otázky k písemnému zodpovězení Parlamentu a strojový překlad národních plánů a očekává, že obdrží odpovědi na všechny budoucí žádosti o informace, jako je například matice pro posouzení národních plánů; znovu potvrzuje očekávání Parlamentu, že informace budou poskytovány včas, ve snadno srozumitelné a porovnatelné podobě; |
|
52. |
připomíná Radě, že – zejména ve fázi přijímání prováděcího rozhodnutí – „relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady se předají příslušnému výboru Evropského parlamentu“; |
|
53. |
vyzývá Komisi, aby v rámci dialogů o oživení a odolnosti i nadále uplatňovala otevřený, transparentní a konstruktivní přístup; |
|
54. |
připomíná postoj Parlamentu v roce 2020 k silnějšímu plánu oživení a vyzývá Komisi a Radu, aby posoudily, zda by k řešení této krize nebyly zapotřebí další opatření nebo finanční prostředky; |
o
o o
|
55. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2021)0257.
(3) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/99 |
P9_TA(2021)0289
Porušení Úmluvy OSN o právech dítěte a využívání nezletilých marockými orgány v migrační krizi v Ceutě
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o porušení Úmluvy OSN o právech dítěte a využívání nezletilých ze strany marockých orgánů v migrační krizi v Ceutě (2021/2747(RSP))
(2022/C 67/11)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Maroku, zejména na usnesení ze dne 16. ledna 2019 o dohodě mezi EU a Marokem (1) a na usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (2), |
|
— |
s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, zejména na zásadu nejlepšího zájmu dítěte (článek 3 a 18), |
|
— |
s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte, zejména na připomínku č. 14, |
|
— |
s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na prohlášení Maroka ze dne 1. června 2021 o problému marockých nezletilých osob bez doprovodu, které se v některých evropských zemích nacházejí nezákonně, |
|
— |
s ohledem na dvě prohlášení vydaná marockým ministerstvem pro zahraniční věci, africkou spolupráci a Maročany žijící v zahraničí dne 31. května 2021 o španělsko-marocké krizi, |
|
— |
s ohledem na Evropsko-středomořskou dohodu zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Marockým královstvím na straně druhé (3), která vstoupila v platnost v roce 2000, a na partnerství o mobilitě z roku 2013, |
|
— |
s ohledem na tiskové prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2021 vydané v návaznosti na zasedání Rady pro zahraniční věci, |
|
— |
s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. února 2021 s názvem „Obnovené partnerství se zeměmi jižního sousedství: nová agenda pro Středomoří“, zejména na 4. kapitolu o migraci a mobilitě (JOIN(2021)0002), |
|
— |
s ohledem na dohodu o spolupráci v oblasti prevence nezákonné emigrace nezletilých osob bez doprovodu, jejich ochraně a společně organizovaném návratu uzavřenou mezi Španělským královstvím a Marockým královstvím, která byla podepsána v Rabatu dne 6. března 2007 a vstoupila v platnost dne 2. října 2012, |
|
— |
s ohledem na prohlášení Mezinárodní organizace pro migraci ze dne 27. března 2021 o nedávném příchodu migrantů do španělské Ceuty, |
|
— |
s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že právní základ vztahů mezi Evropskou unií a Marockým královstvím tvoří dohoda o přidružení z roku 2000; vzhledem k tomu, že jakožto blízká sousední země je Maroko privilegovaným partnerem EU v oblasti politické a hospodářské spolupráce i v oblasti obchodu, odborné a rozvojové spolupráce, jak se odráží v příslušných dokumentech, mezi něž patří každoroční akční programy, nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, evropský nástroj sousedství a program „Globální Evropa“, a v jeho účasti na programu Erasmus+ a v „rozšířeném statusu“, který byl Maroku udělen v roce 2008 v rámci evropské politiky sousedství; vzhledem k tomu, že Maroko je třetím největším příjemcem finančních prostředků EU v rámci evropské politiky sousedství; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že současná krize vedla k bezprecedentnímu diplomatickému napětí mezi Marokem na jedné straně a Španělskem a EU na straně druhé; vzhledem k tomu, že ať je účelem situace vzniklé v Ceutě cokoli, tento neomluvitelný incident nedopovídá dlouhodobé spolupráci ani vztahu mezi oběma stranami, který je založen na důvěře, zejména v oblasti migrace; vzhledem k tomu, že je nutné zachovat a znovu vybudovat vzájemné vztahy na takové úrovni, na které byly před vznikem této krize, a to na základě dobrých sousedských vztahů, a že by měly sloužit k podpoře vzájemně výhodných vztahů, která by se zakládala na provádění nového, nedávno zveřejněného programu EU pro Středozemí v kontextu obnoveného partnerství se zeměmi jižního sousedství, v jehož rámci by Maroko mohlo upevnit své partnerství s EU v nejrůznějších oblastech; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že počínaje 17. květnem 2021 došlo k přechodu bezprecedentního množství lidí na území Španělska, kdy se poté, co marocká policie dočasně zmírnila hraniční kontroly, otevřela brány pohraničního plotu a neučinila nic pro to, aby zabránila jejich nezákonnému vstupu na španělské území, do španělského autonomního města Ceuta dostalo překročením nebo přeplaváním hranice přibližně 9 000 osob; vzhledem k tomu, že humanitární reakce španělských bezpečnostních a ozbrojených složek, nevládních organizací a občanů Ceuty zabránila tomu, aby došlo ke skutečné tragédii; vzhledem k tomu, že většina migrantů, kteří nelegálně překročili hranice, byli maročtí státní příslušníci; vzhledem k tomu, že takto rozsáhlý pohyb osob lze stěží považovat za spontánní; vzhledem k tomu, že alespoň v 1 200 případech se jednalo o nezletilé osoby bez doprovodu a že přítomno bylo i mnoho celých rodin; vzhledem k tomu, že některé z dětí byly předtím ve škole, a proto u sebe neměly v době přechodu hranic doklady; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že dne 1. června 2021 se marocké orgány rozhodly usnadnit návrat všech dětí bez doprovodu, u nichž znají jejich totožnost a které se nacházejí v Evropské unii nezákonně; vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní organizace pro migraci jich bylo na základě slučování rodin a poskytnutí pomoci při vyhledávání už mnoho vráceno; vzhledem k tomu, že španělské orgány v Ceutě zavedly horkou linku, která má pomoci při slučování rodin dětí a nezletilých osob bez doprovodu; vzhledem k tomu, že se však celá řada dětí stále nachází v prostorách na území Španělska, např. ve velkoskladu Tarajal a v přijímacích střediscích pro migranty Piniers a Santa Amelia, v opatrovnictví autonomního města Ceuta, aby bylo možné zjistit jejich totožnost, osobní situaci a míru ohrožení a také riziko pronásledování a vzniku nenapravitelné újmy; vzhledem k tomu, že rodiny zoufale hledají své ztracené děti; vzhledem k tomu, že to může vést k dalším rizikům ohrožujícím psychický, duševní, morální, duchovní a sociální rozvoj dětí, jak je zakotveno v Deklaraci OSN o právech dítěte; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že mnoho dětí se mylně domnívalo, že se ve městě Ceuta koná fotbalový zápas hvězdných fotbalistů, na který je vstup zdarma, a že jsou na školním výletě; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že při všech krocích a rozhodnutích týkajících se nezletilých osob bez doprovodu musí být primárně zohledněn jejich nejlepší zájem a jejich fyzické a duševní zdraví; vzhledem k tomu, že je proto nutné prostřednictvím uznání ze strany příslušných orgánů a s jejich pomocí tyto děti ztotožnit, nalézt na základě skutečné prohloubené spolupráce jejich rodiče nebo blízké rodinné příslušníky a bezpečně je vrátit jejich rodině, jak požaduje mezinárodní právo, jelikož svou rodinu neopustily úmyslně; vzhledem k tomu, že ve Strategii EU pro práva dítěte doporučila Komise členským státům, aby upevnily svůj systém opatrovnictví nad nezletilými osobami bez doprovodu, zejména tím, že se zúčastní činnosti Evropské sítě opatrovnických institucí; vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte musejí hostitelské země zaručit dětem migrantů veškerá práva, mj. i pokud jde o hraniční kontroly a navracení migrantů; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že Maroko tuto krizi vyvolalo kvůli politické a diplomatické krizi poté, co byl vůdce Fronty Polisario Ibráhím Ghálí z humanitárních důvodů přijat do španělské nemocnice s příznaky nákazy virem způsobujícím onemocnění COVID-19; vzhledem k tomu, že dne 2. června 2021 vůdce Fronty Polisario přijel do Alžírska; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že v oficiálních prohlášeních Maroka ze dne 31. května 2021 se zdůrazňuje, že dvoustranná krize se netýká problému migrace; vzhledem k tomu, že marocký ministr zahraničních věcí zpočátku připustil, že důvodem krize, při které na území Španělska hromadně vstoupily tisíce lidí, včetně dětí, bylo přijetí vůdce Fronty Polisario Španělskem; vzhledem k tomu, že v pozdějším oficiálním prohlášení marocké orgány uznaly, že skutečným důvodem krize je údajně nejednoznačný postoj Španělska k Západní Sahaře; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že na mimořádném zasedání Evropské rady ve dnech 24. a 25. května 2021 vedoucí představitelé EU opět vyjádřili plnou podporu Španělsku a zdůraznili, že španělské hranice jsou vnějšími hranicemi EU; vzhledem k tomu, že situace v Ceutě byla projednávána rovněž na zasedání Rady pro zahraniční věci dne 18. května 2021, po němž vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vyjádřil jménem EU Španělsku plnou solidaritu a podporu; vzhledem k tomu, že je nutné dodržovat mezinárodní právo a zásadu svrchovanosti a územní celistvosti a neporušitelnost státních hranic; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že Rada v roce 2000 udělila Komisi mandát k vyjednávání s cílem uzavřít s Marokem dohodu o zpětném přebírání osob; vzhledem k tomu, že tato dohoda dosud nebyla dojednána ani přijata; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že marocké orgány by měly usnadnit návrat téměř 13 000 sezónních pracovníků, kteří uvízli na jihu Španělska a kteří se mají v příštích týdnech vrátit; |
|
1. |
odsuzuje skutečnost, že Maroko používá kontrolu hranic a migraci, a zejména pak nezletilé osoby bez doprovodu, k politickému nátlaku namířenému proti jednomu z členských států EU; důrazně odmítá zejména zapojení dětí, nezletilých osob bez doprovodu a rodin do hromadného přecházení hranic z Maroka do španělského města Ceuta, což zjevně ohrožuje jejich život a bezpečnost; vyjadřuje politování nad tím, že dochází k prohlubování politické a diplomatické krize, která by neměla narušovat ani strategické, vícerozměrné a privilegované sousedské vztahy mezi Marockým královstvím a Evropskou unií a jejími členskými státy, ani dlouhotrvající spolupráci v oblasti boje proti terorismu, obchodování s lidmi a zbraněmi, migrace a obchodní politiky založenou na důvěře; domnívá se, že dvoustranné neshody mezi blízkými partnery by měly být řešeny prostřednictvím diplomatického dialogu; vyzývá ke zmírnění současného napětí a k návratu ke konstruktivnímu a spolehlivému partnerství mezi EU a Marokem; znovu opakuje, že podporuje další rozvoj tohoto vztahu, který je založen na vzájemné důvěře a respektu; naléhavě v této souvislosti vyzývá Maroko, aby dodrželo svůj dlouhodobý závazek prohloubit spolupráci v oblasti správy hranic a migrační mobility v duchu spolupráce a dialogu; poukazuje na význam posílení partnerství mezi EU a Marokem, které by mělo brát ohled na potřeby obou partnerů, a to vyváženým způsobem a stejnou měrou; |
|
2. |
vítá, že se marocké orgány dne 1. června 2021 rozhodly usnadnit návrat všech ztotožněných nezletilých osob bez doprovodu, které na území Evropské unie pobývají neoprávněně; vyzývá Španělsko a Maroko, aby úzce spolupracovaly na tom, aby se děti mohly vrátit ke svým rodinám, přičemž tento návrat musí být v nejlepším zájmu dítěte a musí být v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem, zejména s Úmluvou OSN o právech dítěte, kterou Maroko podepsalo v roce 1990 a kterou dvakrát ratifikovalo (v červnu a v červenci roku 1993), a v souladu s příslušnými dohodami mezi EU a jejími členskými státy a Marokem, zejména s dohodou mezi Španělským královstvím a Marockým královstvím o spolupráci v oblasti prevence nezákonné emigrace nezletilých osob bez doprovodu, jejich ochraně a společně organizovaném návratu; připomíná, že zásada celistvosti rodiny a právo na sloučení rodiny by mělo být vždy chráněno; zdůrazňuje, že úzká spolupráce v otázkách migrace je ve společném zájmu EU i Maroka; vyzývá Marocké království, aby účinně plnilo své závazky, neboť je velmi důležité zajistit bezpečný návrat dětí k jejich rodinám a ochranu jejich práv vyplývajících z mezinárodního práva; |
|
3. |
připomíná, že Ceuta představuje vnější hranici EU, jejíž ochrana a bezpečnost se týká celé Evropské unie; vítá rychlou reakci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, která poskytla zdroje na podporu španělské vlády, aby jí pomohla čelit problémům spojeným s migrací, které se v důsledku této krize objevily; vyzývá Komisi, aby poskytla nouzové financování s cílem řešit situaci v Ceutě, např. prostřednictvím financování dodatečné ubytovací kapacity pro nezletilé osoby bez doprovodu; |
|
4. |
vyjadřuje plnou solidaritu s občany města Ceuta a oceňuje, že španělské bezpečnostní složky a španělská armáda působící v tomto autonomním městě stejně jako nevládní organizace a občané města Ceuta reagovali na krizi efektivně a profesionálně a přispěli k záchraně mnoha životů; vítá ochranu, kterou nezletilým osobám bez doprovodu poskytly španělské orgány v souladu s právem EU a Úmluvou OSN o právech dítěte; |
|
5. |
připomíná konsolidovaný postoj EU k území Západní Sahary, který je založen na plném dodržování mezinárodního práva v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti OSN a politickým procesem probíhajícím pod vedením OSN, jehož cílem je dosáhnout spravedlivého, trvalého, mírového a vzájemně přijatelného řešení sjednaného oběma stranami; |
|
6. |
připomíná, že neporušitelnost hranic členských států EU a úplné a nezpochybnitelné dodržování územní celistvosti členských států EU je základní zásadou mezinárodního práva a evropské solidarity; připomíná, že narušování územní svrchovanosti členských států nelze tolerovat; |
|
7. |
naléhavě vyzývá Komisi a Marocké království, aby spolupracovaly a co nejdříve formálně uzavřely dohodu mezi EU a Marokem o zpětném přebírání osob, jejíž součástí budou potřebné právní záruky; je přesvědčen o tom, že budoucí spolupráce EU se zeměmi jižního pobřeží Středozemního moře by měla být založena na dlouhodobém cíli, kterým je vyřešení hlavních příčin nelegální migrace prostřednictvím posílení hospodářského rozvoje, investic a tvorby nových pracovních příležitostí a podpory kvalitního vzdělávání všech dětí v tomto regionu; |
|
8. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Maroka. |
(1) Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 292.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0066.
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/103 |
P9_TA(2021)0290
Situace na Šrí Lance, zejména zatýkání na základě zákona o předcházení terorismu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o situaci na Šrí Lance, zejména zatýkání na základě zákona o předcházení terorismu (2021/2748(RSP))
(2022/C 67/12)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Šrí Lance, |
|
— |
s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 9. února 2021 s názvem „Podpora smíření, odpovědnosti a lidských práv na Šrí Lance“, |
|
— |
s ohledem na rezoluci Rady OSN pro lidská práva ze dne 23. března 2021 nazvanou „Podpora smíření, odpovědnosti a lidských práv na Šrí Lance“, |
|
— |
s ohledem na nařízení č. 01 z roku 2021 zveřejněná dne 12. března 2021 na základě zákona o předcházení terorismu na Šrí Lance, |
|
— |
s ohledem na zprávu, kterou dne 14. prosince 2018 předložil zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu lidských práv a základních svobod v rámci boje proti terorismu s názvem „Návštěva Šrí Lanky“, |
|
— |
s ohledem na prohlášení o Šrí Lance, které dne 24. února 2021 učinila vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, |
|
— |
s ohledem na závěrečnou zprávu z ledna 2020, kterou předložila mise Evropské unie pro sledování průběhu prezidentských voleb na Šrí Lance dne 16. listopadu 2019, |
|
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948, |
|
— |
s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, |
|
— |
s ohledem na systém všeobecných celních preferencí EU plus (GSP+), jehož zvláštní pobídkový režim Šrí Lanka využívá, |
|
— |
s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Šrí Lanka byla poznamenána desítkami let trvající občanskou válkou, která skončila v roce 2009 a během níž se obě strany dopustily závažného porušování lidských práv; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv na Šrí Lance se neustále zhoršuje, přičemž nová vláda rychle polevila od mírného pokroku, jehož bylo dosaženo během předchozích vlád; vzhledem k tomu, že prostor, v němž mohou v zemi působit občanská společnost a nezávislé sdělovací prostředky, se rychle zmenšuje; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že na Šrí Lance existuje od roku 1979 kontroverzní zákon o předcházení terorismu, který policii uděluje široké pravomoci k pátrání, zatýkání a zadržování podezřelých osob z řad civilistů; vzhledem k tomu, že rozsáhlé pravomoci stanovené v zákoně o předcházení terorismu vedly k opakovaným a opodstatněným obviněním z mučení a pohlavního zneužívání, nuceným doznáním a systematickému odpírání řádného procesu; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva ve své poslední zprávě o Šrí Lance zopakovala výzvy k moratoriu na používání zákona o předcházení terorismu k novým zatýkáním, dokud nebude nahrazen právními předpisy, které budou dodržovat mezinárodní osvědčené postupy; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že vláda Šrí Lanky vydala dne 9. března 2021 nařízení č. 01 z roku 2021, jimiž rozšířila zákon o předcházení terorismu a mimo jiné povolila dvouleté zadržování bez soudního řízení za způsobení „náboženské, rasové nebo komunitní disharmonie“; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že zákon o předcházení terorismu je systematicky využíván k svévolnému zatýkání a zadržování muslimů a menšinových skupin na Šrí Lance, včetně Ahnafa Jazeema, 26letého muslimského učitele a básníka, a Hejaaza Hizbullaha, známého právníka v oblasti práv menšin a právního státu; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že dne 19. května 2017 Šrí Lanka znovu získala přístup k velkorysým celním preferencím v rámci GSP+ pod podmínkou, že nahradí zákon o předcházení terorismu a účinně provede 27 mezinárodních úmluv, včetně úmluv o lidských právech; vzhledem k tomu, že Evropská unie opakovaně vyjádřila znepokojení nad zákonem o předcházení terorismu a konstatovala, že Šrí Lanka tento zákon navzdory svému závazku nezrušila; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že dne 20. října 2020 schválil šrílanský parlament 20. změnu ústavy, která posiluje výkonnou moc prezidenta; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že ačkoli od konce války uplynulo téměř 12 let, domácí iniciativy na podporu odpovědnosti a usmíření opakovaně nepřinesly výsledky, což ještě více upevnilo beztrestnost a zhoršilo nedůvěru obětí vůči systému; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že existují jasné známky urychlování militarizace civilních vládních pozic na Šrí Lance; vzhledem k tomu, že od roku 2020 bylo na klíčové administrativní pozice jmenováno nejméně 28 současných nebo bývalých vojenských a zpravodajských pracovníků; vzhledem k tomu, že tato jmenování zahrnují nejméně dva vysoce postavené vojenské činitele, kteří byli podle zpráv OSN zapojeni do údajných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v posledních letech konfliktu; vzhledem k tomu, že v policejní vazbě a ve šrílanských věznicích přišlo o život mnoho podezřelých a vězněných osob; vzhledem k tomu, že mezi nejnovější případy patří úmrtí v policejní vazbě v květnu 2021; vzhledem k tomu, že v listopadu 2020 bylo ve věznici Mahara zabito 11 vězňů a 117 dalších jich bylo zraněno, když příslušníci vězeňské služby zahájili palbu, aby potlačili nepokoje ohledně podmínek v souvislosti s onemocněním COVID-19; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že šrílanské orgány vynesly v roce 2019 rozsudek trestu smrti za trestné činy související s drogami, a to i přes to, že od roku 1976 v zemi platí moratorium na trest smrti; |
|
1. |
vyjadřuje hluboké znepokojení nad alarmujícím směřováním Šrí Lanky k opětovnému závažnému porušování lidských práv, jak se uvádí v nejnovější zprávě OSN o této zemi, která jako první varovné signály uvádí zrychlení militarizace civilních vládních funkcí, zrušení důležitých ústavních záruk, politické maření odpovědnosti, vylučující rétoriku, zastrašování občanské společnosti a používání zákonů pro potírání terorismu; |
|
2. |
znovu opakuje svůj zásadní nesouhlas s pokračujícím uplatňováním současného zákona o předcházení terorismu; vyzývá šrílanské orgány, aby splnily svůj závazek přezkoumat a zrušit tento zákon a nahradit jej právními předpisy v oblasti boje proti terorismu, které budou v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy; dále vyzývá k okamžitému pozastavení platnosti předpisů o deradikalizaci; |
|
3. |
připomíná, že nařízení č. 01 z roku 2021 neposkytují procesní záruky žádné osobě zbavené osobní svobody, jak stanoví článek 9 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a že porušují ústavní záruky samotné Šrí Lanky podle článku 13 šrílanské ústavy; připomíná, že deradikalizační, rehabilitační a reintegrační střediska, která jsou regulována podobnými právními předpisy, byla v minulosti místy, kde docházelo k závažnému porušování lidských práv, jako je mučení a jiné špatné zacházení, včetně sexuálního násilí a genderově podmíněného násilí; |
|
4. |
vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že na základě zákona o předcházení terorismu dochází ke svévolnému zatýkání a zadržování osob bez spravedlivého procesu a přístupu ke spravedlnosti, a to i v případě aktivistů z řad občanské společnosti, právníků, spisovatelů a básníků, například Hejaaze Hizbullaha a Ahnafa Jazeema; se znepokojením bere na vědomí zadržení bývalého ředitele útvaru trestního vyšetřování Shaniho Abeysekary; naléhavě vyzývá šrílanskou vládu, aby okamžitě umožnila zadrženým osobám spravedlivý proces na základě platných obvinění a aby je v případě neexistence obvinění bezpodmínečně propustila; |
|
5. |
vyjadřuje politování nad pokračující diskriminací a násilím vůči náboženským a etnickým menšinám a společenstvím, včetně muslimů, hinduistů, Tamilů a křesťanů, na Šrí Lance; vyzývá vládu Šrí Lanky, aby jednoznačně odsoudila nenávistné verbální projevy, podněcování k násilí a diskriminaci vůči náboženským a etnickým skupinám v zemi a aby pohnala k odpovědnosti osoby, které podporují takové rozdělování, a to i ve vládě a v armádě; |
|
6. |
bere na vědomí přijetí 20. změny ústavy a vyjadřuje vážné obavy, pokud jde o omezení nezávislosti soudů, parlamentní kontroly a nadměrné kumulace moci v rukou prezidenta, které jsou výsledkem této změny; |
|
7. |
se znepokojením bere na vědomí nedávný návrh vlády Šrí Lanky na přijetí nového zákona o dezinformacích, a to navzdory obavám organizací občanské společnosti, že takový zákon by mohl ohrozit svobodu projevu; naléhavě vyzývá online platformy, aby aktivně usilovaly o omezení šíření nenávistných projevů a dezinformací na internetu v sinhálštině a tamilštině; |
|
8. |
je znepokojen skutečností, že ustanovení trestního zákoníku Šrí Lanky, zejména oddíly 365, 365A a 399, jsou vykládány takovým způsobem, že kriminalizují osoby s odlišnou sexuální orientací a genderovou identitou; |
|
9. |
vyzývá Komisi, aby urychleně vyhodnotila své financování projektu Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu a Interpolu nazvaného „Podpora Šrí Lanky v boji proti terorismu“ v situaci, kdy je boj proti terorismu na Šrí Lance v některých případech používán jako záminka k pronásledování členů etnických a náboženských skupin a občanské společnosti, včetně obránců lidských práv; vyzývá delegaci EU na Šrí Lance a zastoupení členských států, aby více podporovaly občanskou společnost, zejména obránce lidských práv, ochránce životního prostředí a novináře; |
|
10. |
zdůrazňuje, že je zásadní zajistit, aby byla procesu národního usmíření věnována nezbytná pozornost a aby tento proces vedl ke konkrétním opatřením, včetně vyvození zodpovědnosti za násilná zmizení a trestné činy spáchané v minulosti; vyjadřuje politování nad tím, že Šrí Lanka odstoupila od závazků, které učinila vůči Radě OSN pro lidská práva v souvislosti s prosazováním rezoluce ze dne 14. října 2015 nazvaného „Podpora usmíření, odpovědnosti a lidských práv na Šrí Lance“, a vybízí ji, aby znovu spolupracovala s radou, neboť to má zásadní význam pro obnovení vztahů s mezinárodním společenstvím a vytvoření procesu národního usmíření mezi různými sinhálskými, tamilskými, hinduistickými a křesťanskými komunitami; |
|
11. |
žádá vládu Šrí Lanky, aby odstranila jakékoli překážky vyšetřování a případného stíhání příslušníků bezpečnostních sil obviněných ze závažného porušování lidských práv; trvá na tom, aby byla vyšetřena obvinění ze závažného porušování lidských práv a z válečných zločinů spáchaných během občanské války vysoce postavenými představiteli všech stran; vyzývá vládu Šrí Lanky, aby ukončila praxi jmenování současných a bývalých vojenských velitelů, kteří se podíleli na závažném porušování lidských práv, do vysokých vládních pozic; |
|
12. |
vyzývá k důkladnému, nestrannému a úplnému vyšetření bombových útoků, které byly spáchány na velikonoční neděli v roce 2019, přičemž toto vyšetřování musí být vedeno v souladu s mezinárodními právními normami; dále vyzývá k tomu, aby osoby, proti nimž existuje důkaz o vině, byly neprodleně postaveny před soud a osoby, u nichž neexistují dostatečné důkazy, byly propuštěny; |
|
13. |
připomíná, že režim GSP+ nabízí pobídku lepšího přístupu na trh EU pro vývozce z této země výměnou za další pokrok v plném uplatňování těchto úmluv; připomíná, že jedním z klíčových závazků Šrí Lanky bylo plně sladit její právní předpisy v oblasti boje proti terorismu s mezinárodními úmluvami o lidských právech s cílem zajistit příznivé obchodní vztahy v rámci GSP+; připomíná důsledky, s nimiž nařízení o GSP (1) počítá v případě, že se trvale nedaří přijmout a uzákonit nezbytné reformy v oblasti lidských práv, zrušit nekorektní právní předpisy a zvrátit současnou tendenci narůstajícího porušování lidských práv; |
|
14. |
zdůrazňuje, že režim GSP+ nabídnutý Šrí Lance významně pomohl hospodářství této země, kdy vývoz ze země do EU vzrostl na 2,3 miliardy EUR a EU se tak stala pro tuto zemi druhým největším vývozním trhem; poukazuje na probíhající monitorování způsobilosti Šrí Lanky pro status GSP+ a zdůrazňuje, že pokračování obchodních preferencí GSP+ není automatické; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby řádně zohlednily aktuální události při posuzování způsobilosti Šrí Lanky pro status GSP+; dále vyzývá Komisi a ESVČ, aby využívaly GSP+ jako páku k dosažení pokroku Šrí Lanky, pokud jde o povinnosti v oblasti lidských práv, aby požadovaly zrušení nebo nahrazení zákona o předcházení terorismu, aby pečlivě posoudily, zda existuje dostatečný důvod v krajním případě zahájit postup, jímž se Šrí Lance dočasně odebere status GSP+ a s ním spojené výhody, a aby o této záležitosti co nejdříve informovaly Parlament; |
|
15. |
se znepokojením bere na vědomí dopady pandemie COVID-19 na zhoršující se situaci v oblasti pracovních práv v zemi; naléhavě Šrí Lanku vyzývá, aby plně spolupracovala s Mezinárodní organizací práce (MOP) s cílem posílit pracovní práva pracovníků v továrnách, včetně zdravotních a bezpečnostních podmínek pro pracovníky v oděvním průmyslu ve zvláštních obchodních zónách; vyzývá vládu Šrí Lanky, aby účinně prováděla a posilovala vnitrostátní politiku v oblasti odstranění dětské práce; vyzývá orgány Šrí Lanky, aby přizpůsobily příručku pracovních norem a pracovněprávních vztahů Investiční rady Šrí Lanky tak, aby byla v souladu s mezinárodními normami, zejména s úmluvami MOP č. 87 a 98; |
|
16. |
opakuje, že Evropská unie rozhodně odmítá trest smrti, a to ve všech případech a bez výjimky; vítá pokračující moratorium Šrí Lanky na trest smrti; naléhavě vyzývá vládu, aby zrušila používání trestu smrti v zemi; |
|
17. |
vítá dřívější podporu, kterou EU věnovala úsilí o usmíření, a zdůrazňuje připravenost EU podporovat Šrí Lanku v této oblasti; |
|
18. |
vyjadřuje znepokojení nad rostoucí úlohou Číny a jejím zasahováním na Šrí Lance; |
|
19. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Šrí Lanky. |
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (Úř. věst. L 303, 31.10.2012, s. 1).
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/107 |
P9_TA(2021)0291
Zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“ Ruskem a zadržení Andreje Pivovarova
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“ Ruskem a zadržení Andreje Pivovarova (2021/2749(RSP))
(2022/C 67/13)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, mimo jiné na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice (1) a na své usnesení ze dne 12. května 2016 o krymských Tatarech (2), |
|
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, |
|
— |
s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly, zejména na její článek 10, který se týká práva na svobodu projevu, a na článek 11 o právu na svobodu shromažďování a sdružování, |
|
— |
s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, |
|
— |
s ohledem na ústavu Ruské federace a na mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, které se Rusko jakožto člen Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace spojených národů (OSN) zavázalo dodržovat, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Benátské komise Rady Evropy č. 814/2015 ze dne 13. června 2016 týkající se ruského federálního zákona č. 129 – FZ o změně určitých legislativních aktů (federální zákon o nežádoucích činnostech zahraničních a mezinárodních nevládních organizací), |
|
— |
s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k zavedení omezujících opatření vůči osmi občanům EU, které jménem EU učinil dne 1. května 2021, |
|
— |
s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ke zveřejnění seznamu tzv. „nepřátelských států“, které jménem EU učinil dne 15. května 2021, |
|
— |
s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 27. května 2021 k zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“, |
|
— |
s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 1. června 2021 k zadržení Andreje Pivovarova, |
|
— |
s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 4. června 2021 k zákonu o tzv. „extremistických organizacích“, |
|
— |
s ohledem na prohlášení předsedy delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko ze dne 3. června 2021 k zadržení ředitele pobočky rozpuštěné nevládní organizace „Otevřené Rusko“ Andreje Pivovarova na palubě komerčního letadla EU, které se chystalo odstartovat z letiště v Petrohradu, |
|
— |
s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že výkon svobody přesvědčení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování je základním právem zakotveným v ústavě Ruské federace a v řadě mezinárodních právních nástrojů, včetně Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o lidských právech, k jejichž dodržování se Rusko zavázalo; vzhledem k tomu, že nadřazenost mezinárodního práva vytváří pro Rusko závazek, který nelze změnit a od něhož se nelze odchýlit na základě nedávných ústavních změn; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Ruská federace nedávno přijala represivní zákony, které výrazně rozšířily okruh jednotlivců a skupin, které lze označit za „zahraniční agenty“, a zvýšily omezení a požadavky, které se na ně vztahují, spolu se sankcemi za jejich porušení; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že nevládní organizace hrají v moderních demokratických společnostech klíčovou úlohu a umožňují občanům spolupracovat za účelem prosazování různých legitimních cílů, a představují tak formu nezbytného zapojení veřejnosti, která doplňuje, připravuje a sleduje formální politické rozhodování; vzhledem k tomu, že nevládní organizace proto hrají důležitou politickou úlohu a kromě toho, že musí dodržovat zákony, si musí také zachovat svou nezávislost na jakýchkoli nepatřičných zásazích ze strany veřejných orgánů; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že federální zákon o nežádoucích činnostech zahraničních a mezinárodních nevládních organizací umožňuje, aby byla činnost zahraničních a mezinárodních nevládních organizací považována na území Ruské federace za nežádoucí; vzhledem k tomu, že organizace, které ruské orgány prohlásily za nežádoucí, čelí omezením svobody sdružování, neboť jejich činnost byla zakázána a v souvislosti s ní byly zavedeny správní a trestní sankce; vzhledem k tomu, že ruské orgány tento zákon využívají jako nástroj usnadňující zásahy proti nezávislým organizacím občanské společnosti, které v Rusku působí; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že přijetím těchto zákonů Ruská federace umožnila, aby tyto orgány získaly téměř neomezenou kontrolu nad nezávislými organizacemi občanské společnosti, a udělila ruskému federálnímu orgánu dohledu nad sdělovacími prostředky (Roskomnadzor) pravomoc k zablokování online zdrojů; vzhledem k tomu, že ruské orgány zakázaly shromáždění na veřejných místech, omezily právo účastnit se tzv. piketů, tedy formy protestů, kdy se jednotlivci postupně střídají v držení transparentů, a zavedly další omezení pro novináře, kteří o těchto protestech informují; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že dne 12. ledna 2021 vypracoval ruský orgán dohledu nad telekomunikacemi Roskomnadzor prvních osm správních protokolů – všechny namířené proti Rádiu svobodná Evropa / Rádiu Svoboda – za porušení zákona o „zahraničních agentech“; vzhledem k tomu, že příslušné právní předpisy byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly jednotlivé reportéry; vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni Roskomnadzor oznámil Rádiu svobodná Evropa / Rádiu Svoboda, že se dopustila 520 porušení omezení týkajících se označování, která by měla, jakmile o každém z nich rozhodnou ruské soudy, vést k pokutám ve výši 2,4 milionu USD; vzhledem k tomu, že ruské orgány začaly v květnu 2021 zabavovat majetek v moskevské kanceláři Rádia svobodná Evropa / Rádia Svoboda; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že nejnovější zákon přijatý Státní dumou a Radou federace v květnu 2021 drasticky omezil práva a svobody v Rusku tím, že zavedl tvrdé restrikce pro osoby, které kritizují vládu, a které se tak již nemohou účastnit veřejného života a kandidovat ve volbách na jakékoli úrovni, včetně parlamentních voleb v roce 2021, pokud založili nebo vedli organizaci, která je od nynějška podle tohoto zákona označována jako „extremistická“ nebo „teroristická“, nebo pokud v takovéto organizaci pracovali nebo se jinak podíleli na její činnosti; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že tento zákon se má uplatňovat retroaktivně a je namířen proti protikorupční nadaci Alekseje Navalného, která již byla prohlášena za „zahraničního agenta“ a v současné době se připravuje její označení za „extremistickou organizaci“; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že Ruská federace rozšířila i oblast působnosti zákona o „nežádoucích organizacích“ tím, že zavedla zákaz účasti na jejich činnosti v zahraničí a označila za „nežádoucí“ ty organizace, o nichž se předpokládá, že zprostředkovávají finanční transakce s organizacemi, které jsou již zakázány; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že Ruská federace označila četné mezinárodní a zahraniční nevládní organizace za „nežádoucí“, včetně organizací sídlících v USA, jako je Mezinárodní republikánský institut, Národní demokratický institut, Národní nadace pro demokracii či Severoatlantická rada, Evropské nadace pro demokracii, již financuje EU, Sdružení institutů politických studií Rady Evropy, Světového ukrajinského kongresu a médií spadajících pod Rádio svobodná Evropa / Rádio Svoboda, a to i rozhodnutím ruského generálního prokurátora ze dne 26. května 2021, kterým se tři německé nevládní organizace, konkrétně Forum Russischsprachiger Europäer e.V., Zentrum für die Liberale Moderne GmbH a Deutsch-Russischer Austausch e.V., zařazují na seznam „nežádoucích organizací“; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že aktivní občanská společnost je zásadním prvkem demokratické a otevřené společnosti a slouží také k ochraně lidských práv a právního státu; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že Státní duma přijetím těchto zákonů, jejichž součástí je okamžité uplatňování trestní odpovědnosti, útočí na občanské hnutí Otevřené Rusko, prodemokratickou a lidskoprávní strukturu se širokou sítí poboček, která byla proto nucena ukončit svou činnost, aby chránila své aktivisty a příznivce před dalším stíháním; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že dne 27. května 2021 organizace Otevřené Rusko oznámila, že ukončí svou činnost, aby chránila své zaměstnance a členy před trestním stíháním podle ruských právních předpisů o „nežádoucích organizacích“; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že dne 31. května 2021 byl bývalý vůdce hnutí Otevřené Rusko Andrej Pivovarov vyveden z polského letadla společnosti LOT, které se chystalo vzlétnout z petrohradského letiště, svévolně zadržen a o dva dny později umístěn na dva měsíce do vyšetřovací vazby na základě obvinění z „vykonávání činnosti v nežádoucí organizaci“, za což mu hrozí až šest let odnětí svobody; vzhledem k tomu, že aktivista z Nižného Novgorodu Michail Iosilevič je také jednou z osob, které jsou v současné době trestně stíhány a zadržovány na základě stejných obvinění; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že tato opatření přispívají k mnoha politicky motivovaným trestním stíháním zahájeným Ruskou federací proti osobám, jež vyjadřují nesouhlasné názory nebo oznámily záměr kandidovat v ruských parlamentních volbách v září 2021, jak dokládá případ protikorupčního aktivisty a opozičního politika Alekseje Navalného, který byl uvězněn, nebo případ levicového politika a opozičního bloggera Nikolaje Platoškina, kterému byl uložen podmíněný pětiletý trest odnětí svobody; upozorňuje rovněž na nedávné kroky proti opozičnímu politikovi Dmitriji Gudkovovi, proti sdělovacím prostředkům Rádiu svobodná Evropa / Rádiu Svoboda, Meduza a VTimes a řadě novinářů obviněných z toho, že jsou „zahraničními agenty“; vzhledem k tomu, že represivní opatření se zaměřují i na studentské časopisy; vzhledem k tomu, že podle Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál zadržují ruské orgány v současné době téměř 400 politických vězňů, což je v rozporu se závazky Ruské federace; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že ruské orgány tvrdě zakročily proti pokojným demonstrantům, kteří se v různých místech země vydali do ulic, aby podpořili Alekseje Navalného a protestovali proti korupci a nespravedlnosti; vzhledem k tomu, že podle ruské monitorovací organizace OVD-Info bylo během tří dnů protestů v lednu a únoru zatčeno více než 11 000 demonstrantů, včetně desítek nezávislých novinářů a obránců lidských práv, kteří protesty sledovali nebo o nich informovali; vzhledem k tomu, že bylo v celé zemi zahájeno tisíce správních stíhání a více než 100 trestních řízení a že pokračuje zatýkání a zadržování osob na základě falešných obvinění; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že pokojní demonstranti odsouzení k „správnímu zajištění“ byli podle mnoha zpráv vystaveni špatnému zacházení, kdy byli mimo jiné umístěni do velmi přeplněných vazebních zařízení, několik hodin nedostali jídlo ani vodu a během přesunu byli nuceni strávit dlouhou dobu (někdy i několik hodin, často v noci) v policejních vozech; vzhledem k tomu, že osoby, které se účastnily protestů, rovněž uvedly, že jim hrozí vyhoštění, že je vyloučili z univerzit nebo vysokých škol nebo že ztratily práci; vzhledem k tomu, že pokojní demonstranti, včetně starších osob a dětí, byli rovněž vystaveni nepřiměřenému použití síly ze strany pořádkové policie; |
|
R. |
vzhledem k tomu, že v komplexní strategii EU vůči Rusku je zásadní zajistit, aby spolupráce s Ruskem neohrožovala demokratické hodnoty a ochranu lidských práv; |
|
S. |
vzhledem k tomu, že kremelský režim dělá vše pro to, aby izoloval ruský lid od mezinárodního společenství a připravil ho o jakoukoli naději na demokratickou budoucnost, nevyjímaje různé způsoby, které opozičním kandidátům zakazují účast na ruských parlamentních volbách v roce 2021; |
|
T. |
vzhledem k tomu, že z výzkumu střediska Levada vyplývá, že preference vládnoucí strany Jednotné Rusko jsou na historicky nejnižší úrovni poté, co podpořila nepopulární důchodovou reformu a prosadila přijetí návrhu ústavních změn včetně návrhu, který by prezidentu Vladimíru Putinovi umožnil zůstat ve funkci do roku 2036; vzhledem k tomu, že rostoucí represe proti občanské společnosti a politické opozici ze strany ruských orgánů jsou důkazem toho, že orgány mají obavy z nespokojenosti veřejnosti se špatnou socioekonomickou situací země a s korupcí vládnoucí třídy; |
|
1. |
vyzývá ruské orgány, aby:
|
|
2. |
vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele pro Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radu, delegace EU, členské státy a Komisi, aby se při vypracovávání komplexní strategie EU vůči Rusku a v reakci na oslabování právního státu, základních svobod a lidských práv v Rusku zaměřily na tyto otázky:
|
|
3. |
vyjadřuje podporu všem osobám a organizacím čelícím represi a naléhavě vyzývá ruské orgány, aby ukončily své šikanování a zastrašování a své útoky na občanskou společnost, sdělovací prostředky, organizace hájící lidská práva a aktivisty; odsuzuje skutečnost, že ruské orgány nechrání tyto aktéry před útoky, pronásledováním a zastrašováním pocházejícími od třetích stran ani tyto útoky nestranně nevyšetřují; |
|
4. |
připomíná všem podnikům působícím v Rusku, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv postupovaly se zvláštní péčí a dostály své odpovědnosti za dodržování lidských práv; je znepokojen tím, že vysoce postavení evropští politici podepisují lukrativní smlouvy se společnostmi, které vlastní Kreml nebo které jsou s Kremlem spojeny, jako je Gazprom nebo Rosněfť; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace. |
(1) Přijaté texty, P9_TA(2021)0159.
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/113 |
P9_TA(2021)0292
Lidská práva a politická situace na Kubě
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o stavu lidských práv a politické situaci na Kubě (2021/2745(RSP))
(2022/C 67/14)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Kubě, zejména na usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o situaci v oblasti lidských práv na Kubě (1), usnesení ze dne 3. prosince 2019 o případu Josého Daniela Ferrera (2) a usnesení ze dne 5. července 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé, jménem Evropské unie (3), |
|
— |
s ohledem na dohodu o politickém dialogu a spolupráci podepsanou mezi Evropskou unií a Kubou v prosinci 2016 a prozatímně prováděnou od 1. listopadu 2017 (4), |
|
— |
s ohledem na slyšení delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky týkající se Kuby, které se konalo dne 11. prosince 2020, |
|
— |
s ohledem na neformální videokonferenci členů smíšené rady EU-Kuba konanou dne 20. ledna 2021 (5), |
|
— |
s ohledem na třetí formální dialog o lidských právech, který se konal v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci dne 26. února 2021 (6), |
|
— |
s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum situace na Kubě, který provedla Rada Organizace spojených národů pro lidská práva v květnu 2018, |
|
— |
s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další mezinárodní smlouvy a nástroje v oblasti lidských práv, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a na obecná doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen, |
|
— |
s ohledem na zprávy organizací hájících lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Human Rights Foundation a Prisoners Defenders, na kapitolu IV.B o Kubě ve výroční zprávě Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR) za rok 2020, na sdělení zvláštního zpravodaje pro současné formy otroctví, včetně jeho příčin a důsledků, ze dne 6. listopadu 2019 předložené Vysoké komisařce OSN pro lidská práva a na sdělení zvláštní zpravodajky pro otázky obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, o kubánských lékařských brigádách a na závěry nejnovějšího všeobecného pravidelného přezkumu Kuby z roku 2018 týkající se kubánských lékařských brigád, |
|
— |
s ohledem na zprávy Kubánské observatoře lidských práv (OCDH) za období 12 měsíců do května 2021 o represivních opatřeních a svévolném zadržování osob, |
|
— |
s ohledem na veřejná slyšení, která proběhla při 179. zasedání komise IACHR, |
|
— |
s ohledem na rezoluce komise IACHR 7/2021, 14/2021 a 24/2021, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 10. prosince 1984 a jíž je Kuba smluvní stranou, |
|
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, kterou Kuba podepsala, |
|
— |
s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv, |
|
— |
s ohledem na kubánskou ústavu a trestní zákoník, |
|
— |
s ohledem na rezoluci č. 168 ministerstva zahraničního obchodu a investic Kubánské republiky ze dne 29. března 2010, na zákon č. 1312 ze dne 12. září 1976 (tzv. zákon o migraci) a na nařízení č. 26 ze dne 18. prosince 2015 a č. 306 ze dne 12. října 2012, na Americkou úmluvu o lidských právech a na výroční zprávu komise IACHR za rok 2020 z dubna 2021, |
|
— |
s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), které Kuba ratifikovala, |
|
— |
s ohledem na definici „organizace občanské společnosti“ v Úředním věstníku Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že v dohodě o politickém dialogu a spolupráci, podepsané v roce 2016, obě strany potvrdily, že se hlásí k dodržování všeobecných lidských práv, jak jsou stanovena ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyslovil dne 5. července 2017 s uzavřením dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou svůj souhlas; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Parlament přijal v roce 2017 usnesení, v němž potvrdil své postoje k otázkám demokracie, všeobecných lidských práv a základních svobod, jako je svoboda projevu, shromažďování a politického sdružování a svoboda informací ve všech podobách; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že lidská práva, svoboda, důstojnost a blaho občanů jsou nejlépe prosazovány a chráněny v demokracii, která znamená mimo jiné střídání vlád, svobodné a spravedlivé volby a dodržování zásady politického pluralismu; vzhledem k tomu, že článek 5 nedávno schválené kubánské ústavy upevňuje postavení kubánské komunistické strany coby nejvyšší státní moci, které je ještě více posíleno články 4 a 229, a vyzdvihuje socialismus jako neotřesitelný systém; vzhledem k tomu, že nová ústava z roku 2019 slouží nejen k obraně režimu a zastavení jakéhokoli procesu reforem svobod a práv, ale i k jejich dalšímu omezování; vzhledem k tomu, že režim důrazně brání osobám s odlišným politickým přesvědčením v účasti na veřejném politickém životě a na tom, aby zastávaly politické funkce; vzhledem k tomu, že stále neexistují podmínky, které by poskytovaly záruky nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o případy aktivistů a disidentů; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že nařízení č. 349 omezuje svobodu projevu umělců tím, že pro veřejné i soukromé představení a výstavy vyžaduje předchozí povolení; vzhledem k tomu, že nařízení č. 370 týkající se obsahu online vytváří víceznačný rámec, který umožňuje pronásledovat aktivisty a nezávislé novináře, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník obsahuje ustanovení, která se týkají např. „stavu nebezpečí“ či „bezpečnostních opatření před zahájením trestního řízení“, na jejichž základě je zadržováno více než 8 000 osob, aniž by byly obviněny z konkrétního trestného činu, a dalších 2 500 osob bylo odsouzeno k nuceným pracím; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že od vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost – téměř před čtyřmi lety – nedošlo na Kubě k žádnému konkrétnímu pokroku, pokud jde o obecné zásady a cíle dohody zaměřené na zlepšení situace v oblasti lidských práv, základních svobod a hospodářských a sociálních podmínek kubánských občanů; vzhledem k tomu, že kubánský režim naopak zintenzívnil represi a porušování lidských práv a že situace v celé kubánské společnosti se nadále zhoršuje, což vede k nové vlně odporu a pokojných demonstrací významných sektorů společnosti, které represivní struktury kubánského režimu potlačují a brutálně likvidují; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že stanovisko 50/2020 pracovní skupiny Rady OSN pro lidská práva o svévolném zadržování vydané dne 14. října 2020 varuje, že systematické porušování lidských práv kubánskými orgány je běžnou praxí; vzhledem k tomu, že za období dvanácti měsíců do 1. června 2021 bylo na Kubě zaznamenáno 199 případů politických vězňů a 65 nových případů politického uvěznění; vzhledem k tomu, že duben byl měsícem, v němž od začátku roku 2021 dosáhla represe nejvyšší míry, neboť Kubánská observatoř lidských práv (OCDH) zaznamenala více než 1 018 represivních zásahů proti aktivistům v oblasti lidských práv a nezávislým novinářům, z nichž 206 bylo svévolně zadrženo a v 13 případech bylo použito hrubého násilí; vzhledem k tomu, že podle organizace Prisoners Defenders je na Kubě v současnosti zadržováno 150 politických vězňů; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že s ohledem na analýzu komise IACHR ze dne 11. února 2021 byla přijata ochranná opatření ve prospěch 20 určených členů hnutí San Isidro a že je dostatečně prokázáno, že právo na život a osobní nedotknutelnost těchto osob je vážně ohroženo; vzhledem k tomu, že představitelé kubánských orgánů nelegálně vnikli do domu nezávislého umělce a koordinátora hnutí San Isidro Luise Manuela Otera Alcántary a několik hodin jej svévolně a bez vznesení obvinění zadržovali; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro Denis Solís González je svévolně zadržován ve vězení na základě obvinění z pohrdání a Luis Robles Elizástegui je vězněn pouze za to, že pokojně nesl plakát požadující propuštění Denise Solíse Gonzáleze; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“ Maykel Castillo Pérez je svévolně vězněn a Výbor OSN pro násilná zmizení jej po dobu 14 dní evidoval jako zmizelého; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že navzdory žádostem Parlamentu neproběhly návštěvy politických vězňů ve věznicích ani sledování soudních řízení s oponenty, disidenty, lidskoprávními aktivisty nebo nezávislou občanskou společností ze strany EU; vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace hájící lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Amnesty International a Prisoners Defenders a mnoho dalších nezávislých pozorovatelů situace v oblasti lidských práv, včetně zvláštních zpravodajů OSN, nemají povoleno vstoupit na Kubu, i když už roky trvají na tom, že musí ostrov navštívit; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že rezolucí kubánského ministerstva pro mezinárodní obchod a zahraniční investice č. 168 z roku 2010 se všem civilním zaměstnancům v zahraničí, kteří pracují pro stát nebo státní podniky, včetně zdravotnického personálu, ukládají neodůvodněné povinnosti a závazky, které porušují lidskou důstojnost a nejzákladnější lidská práva; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník trestá všechny civilní zaměstnance, kteří neukončí lékařské mise nebo se rozhodnou nevrátit zpět na Kubu, trestem odnětí svobody na osm let; vzhledem k tomu, že tyto lékařské mise byly podle komise IACHR označeny za moderní formu otroctví, že prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva (CUB 6/2019) o kubánských lékařských misích upozorňuje na svízelné, nelidské pracovní podmínky zdravotnického personálu a že tato tvrzení podpořily i organizace Human Rights Watch a 622 svědectví; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že Kuba ratifikovala osm základních úmluv MOP; vzhledem k tomu, že Kuba porušuje úmluvy MOP č. 29 a 105 o nucené práci; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že Parlament udělil třikrát Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánským aktivistům: v roce 2002 Oswaldu Payáovi, v roce 2005 organizaci Ženy v bílém (Bertě Solerové) a v roce 2010 Guillermu Fariñasovi; vzhledem k tomu, že kubánské orgány systematicky brání nositelům Sacharovovy ceny a jejich příbuzným opustit zemi a účastnit se mezinárodních akcí, včetně akcí pořádaných Evropským parlamentem, a to navzdory četným pozváním, naposledy ze dne 11. prosince 2020; vzhledem k tomu, že k jejich taktice patří obtěžování, zastrašování a svévolné zatčení Berty Solerové a Reinalda Escobara a omezování internetového připojení ostatních účastníků; vzhledem k tomu, že předseda delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky, předseda Výboru pro zahraniční věci a místopředseda Parlamentu podepsali společné prohlášení, v němž pronásledování aktivistů odsoudili; vzhledem k tomu, že existují obavy ohledně jejich obhajoby a podpory ze strany delegace EU v Havaně; vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) ani delegace EU na Kubě neučinily prohlášení na jejich obhajobu ani jim neprojevily žádnou veřejnou či soukromou podporu; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně podepsal dopis adresovaný prezidentu Spojených států, v němž mimo jiné žádá, aby USA zrušily embargo vůči Kubě a nezasahovaly do kubánských záležitostí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje jasné překročení diplomatických úkolů velvyslance a svědčí o vysoce zpolitizované úloze velvyslanectví EU v Havaně; vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně učinil veřejná prohlášení, podle nichž „Kuba není diktátorským režimem“; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že kubánská vláda odmítla účast nezávislých organizací občanské společnosti na „seminářích pro občanskou společnost EU-Kuba“, které se konaly před třetím formálním dialogem o lidských právech; vzhledem k tomu, že dne 26. února 2021 se konal třetí formální dialog o lidských právech mezi EU a Kubou v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci; vzhledem k tomu, že obě strany jednaly o otázce svobody pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že EU připomněla, že je třeba dodržovat závazky vyplývající z mezinárodního práva v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že dialog má přinést hmatatelné výsledky a nemůže být sám o sobě považován za cíl; vzhledem k tomu, že politický dialog musí zahrnovat přímou intenzivní účast nezávislé občanské společnosti a všech politických představitelů opozice, a to bez jakýchkoli omezení, jak je zdůrazněno v článku 36 dohody o politickém dialogu a spolupráci; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že Parlament několikrát pozval diplomatické zástupce kubánské vlády k účasti na slyšení a činnostech týkajících se Kuby; vzhledem k tomu, že tyto pozvánky byly nejen odmítnuty, ale bylo na ně reagováno dopisy plnými urážek a nepodložených obvinění Parlamentu a jeho poslanců; vzhledem k tomu, že Parlament je s největší pravděpodobností jediným orgánem EU, kterému nebylo uděleno povolení k návštěvě země po prozatímním vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost, což je postoj, který je jednoznačně v rozporu se základním prvkem, na němž by měla být dohoda o politickém dialogu založena; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci obsahuje tzv. „doložku o lidských právech“, což je standardní základní prvek mezinárodních dohod EU, který umožňuje pozastavení dohody o politickém dialogu a spolupráci v případě, že budou ustanovení o lidských právech porušována; |
|
1. |
důrazně odsuzuje existenci politických vězňů, soustavné a trvalé politické pronásledování, obtěžování a svévolné zadržování disidentů na Kubě; odsuzuje rovněž současné útoky na umělce hnutí San Isidro, pokojné disidenty, nezávislé novináře, obránce lidských práv a členy politické opozice; vyzývá k okamžitému ukončení tohoto jednání a apeluje na kubánské úřady, aby bezodkladně propustily všechny politické vězně a osoby, které jsou svévolně zadržovány jen proto, že uplatňovaly své právo na svobodu projevu a shromažďování; důrazně odsuzuje, že jsou svévolně zadržovány tyto osoby: Aymara Nieto Muñozová, Mitzael Díaz Paseiro, Iván Amaro Hidalgo, Edilberto Ronal Arzuaga Alcalá, Yandier García Labrada, Denis Solís González, Luis Robles Elizástegui a 77 vězňů svědomí; vyjadřuje solidaritu se členy hnutí San Isidro a všemi aktivisty a obránci lidských práv v jejich úsilí o prosazování svobody projevu na Kubě; |
|
2. |
vyzývá k poskytnutí lepších záruk v souvislosti s právem na spravedlivý proces a nezávislostí soudnictví a k zajištění toho, aby osoby zbavené svobody měly přístup k nezávislému právnímu zástupci; vyjadřuje politování nad 1 941 represivními zásahy, k nimž došlo v dubnu (1 018) a v květnu (923) 2021; požaduje, aby se zadrženým osobám umožnily nezávislé lékařské kontroly, telefonická komunikace a pravidelné návštěvy rodiny, přátel, novinářů a diplomatů; |
|
3. |
hluboce lituje nedostatku odhodlání a neochoty kubánského režimu usilovat o dosažení byť minimálního pokroku směřujícího ke změně nebo o otevření cest, které by umožnily režim reformovat, s cílem zlepšit sociální a politickou účast a životní podmínky občanů; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci vstoupila v platnost téměř před čtyřmi lety, situace v oblasti lidských práv a demokracie se nezlepšila a nevedla k žádným podstatným, hmatatelným pozitivním výsledkům pro kubánský lid; vyzývá k dodržování závazných povinností stanovených v této dohodě a požaduje v této souvislosti přijetí jednoznačných referenčních kritérií; |
|
4. |
uznává právo kubánského lidu požadovat demokratizaci své země prostřednictvím dialogu s občanskou společností a politickou opozicí, který povede k vypracování plánu směřujícího k demokratickým volbám s účastí více politických stran; |
|
5. |
žádá, aby kubánská vláda provedla právní reformy s cílem zaručit svobodu tisku a sdružování a svobodu demonstrovat a aby zahájila politické reformy, které umožní svobodné, spravedlivé a demokratické volby, jež budou odrážet svrchovanou a svobodně vyjádřenou vůli kubánského lidu; naléhavě vyzývá kubánskou vládu, aby uvedla svou politiku v oblasti lidských práv do souladu s mezinárodními normami stanovenými v chartách, prohlášeních a mezinárodních nástrojích, jichž je Kuba signatářem, a aby umožnila občanské společnosti a politické opozici se aktivně a bez omezení účastnit politického a společenského života; vyzývá kubánskou vládu, aby uznala nezávislou žurnalistiku za legitimní činnost a respektovala práva nezávislých novinářů na Kubě; |
|
6. |
vyzývá k okamžitému zrušení nařízení č. 349 a č. 370 a dalších kubánských právních předpisů, které porušují svobodu projevu; |
|
7. |
vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby uznal existenci politické opozice vůči kubánské vládě a aby ji odpovídajícím způsobem zapojil do institucionalizovaných, formálních, otevřených a veřejných politických dialogů mezi EU a Kubou, což je v souladu s pilíři dohody o politickém dialogu a spolupráci; |
|
8. |
vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ a delegace EU v Havaně vyloučily kubánskou demokratickou opozici a evropské i kubánské organizace občanské společnosti z politických dialogů, protože jejich účast nepodpořily kubánské úřady; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí je v rozporu s dohodou o politickém dialogu a spolupráci, a upozorňuje, že obě strany mají povinnost tuto dohodu plně dodržovat; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby odmítli účast na budoucích politických dialozích a dialozích o lidských právech s Kubou, pokud při nich nebude občanská společnost adekvátně zastoupena; |
|
9. |
připomíná ESVČ, že účast občanské společnosti na politických dialozích a projektech spolupráce v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci je základním prvkem této dohody a že je třeba okamžitě změnit praxi, která se objevuje od podpisu dohody, totiž že občanské společnosti jsou z fondů spolupráce a z účasti na dohodě vylučovány a že přístup k těmto fondům je naopak umožňován pouze společnostem, v nichž má stát podíl nebo které kontroluje; |
|
10. |
odsuzuje systematické porušování pracovních práv a lidských práv, jehož se dopustil kubánský stát vůči svému zdravotnickému personálu vyslanému do zahraničí na lékařských misích, což je v rozporu se základními úmluvami MOP, které Kuba ratifikovala; naléhavě vyzývá Kubu, aby účinně uplatňovala a dodržovala Americkou úmluvu o lidských právech a úmluvy MOP č. 29 a 105; vyzývá kubánskou vládu, aby zajistila právo Kubánců na vycestování ze země a na návrat, mimo jiné v případě lékařů účastnících se zahraničních lékařských misí, v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; vyzývá kubánskou vládu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a zajistila právo na svobodu sdružování, včetně registrace organizací, a kolektivní vyjednávání v souladu se standardy MOP; |
|
11. |
vyzývá ESVČ, aby trvala na tom, že kubánské orgány musí plnit závazné povinnosti stanovené v dohodě o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou, zejména pokud jde o dodržování základních lidských práv a základních svobod, jak zdůrazňuje čl. 1 odst. 5, čl. 2 písm. c), článek 5, článek 22 a čl. 43 odst. 2 této dohody; trvá proto na tom, aby Evropská unie při provádění této dohody důkladně sledovala a monitorovala dodržování lidských práv a základních svobod na Kubě a pravidelně podávala Parlamentu zprávy; |
|
12. |
domnívá se, že uvěznění Denise Solíse Gonzáleze, Luise Roblese Elizásteguiho, Maykela Castilla Péreze („Osorba“), člena hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“, který je svévolně vězněn a kterého Výbor OSN pro násilná zmizení evidoval dva týdny jako zmizelého, a více než 120 politických vězňů a vězňů svědomí a všechny svévolné a represivní akce, k nimž došlo v dubnu a červnu 2021, představují porušení dohody a zvlášť naléhavý případ ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b) dohody o politickém dialogu a spolupráci; vyzývá EU, aby proto v této souvislosti svolala naléhavou schůzku; |
|
13. |
hluboce lituje toho, že kubánské orgány odmítly povolit delegacím Evropského parlamentu navštívit Kubu; vyzývá orgány, aby povolily vstup do země, jakmile to zdravotní situace dovolí; vyzývá zástupce všech členských států, aby se při jednání s kubánskými orgány otevírali téma porušování lidských práv na Kubě a setkávali se s nositeli Sacharovovy ceny, a zaručili tak soudržné vnitřní a vnější provádění politiky Evropské unie v oblasti lidských práv; |
|
14. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a Národnímu shromáždění lidové moci Kuby, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, parlamentům a vládám členských států a vysoké komisařce Organizace spojených národů pro lidská práva. |
(1) Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 70.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2019)0073.
(3) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 99.
(4) Úř. věst. L 337 I, 13.12.2016, s. 3.
(5) https://www.consilium.europa.eu/en/meetings/international-ministerial-meetings/2021/01/20/.
(6) Dialog o lidských právech v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci, 26. února 2021.
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/118 |
P9_TA(2021)0293
Systematické represe v Bělorusku a jejich důsledky pro evropskou bezpečnost v návaznosti na únosy z civilního letadla EU zadrženého běloruskými orgány
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o systematických represích v Bělorusku a jejich důsledcích pro evropskou bezpečnost v návaznosti na únosy z civilního letadla EU zadrženého běloruskými orgány (2021/2741(RSP))
(2022/C 67/15)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku, |
|
— |
s ohledem na závěry Evropské rady o Bělorusku ze dne 12. října 2020 a 24. května 2021, |
|
— |
s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU, zejména prohlášení ze dne 24. května 2021 vydané v souvislosti s vynuceným odkloněním letu společnosti Ryanair FR4978 do Minsku dne 23. května 2021, |
|
— |
s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 27. května 2021 o Bělorusku, |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/908 ze dne 4. června 2021, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (1), v němž byl vydán zákaz přeletů vzdušného prostoru EU všem běloruským leteckým dopravcům a zakázán jejich přístup na letiště v EU, |
|
— |
s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. března 2021 o podpoře EU pro mezinárodní platformu odpovědnosti pro Bělorusko, |
|
— |
s ohledem na zprávu zpravodaje Moskevského mechanismus Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 5. listopadu 2020 o případech údajného porušování lidských práv v souvislosti s prezidentskými volbami v Bělorusku, které proběhly dne 9. srpna 2020, |
|
— |
s ohledem na Chicagskou úmluvu o mezinárodním civilním letectví a Montrealskou úmluvu o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, |
|
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou, |
|
— |
s ohledem na to, že Sacharovova cena Evropského parlamentu za svobodu myšlení byla v roce 2020 udělena demokratické opozici v Bělorusku, |
|
— |
s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že dne 23. května 2021 bylo v Polsku registrované letadlo obsluhující let společnosti Ryanair FR4978 na mezinárodní lince ze dvou hlavních měst EU (Atény a Vilnius) v běloruském vzdušném prostoru na příkaz Alexandra Lukašenka přinuceno změnit dráhu let a bylo běloruským bojovým letounem dovedeno na mezinárodní letiště v Minsku, a to pod falešnou záminkou hrozby bombového útoku, přičemž byla ohrožena bezpečnost více než 170 cestujících a příslušníků posádky, z nichž mnozí byli občané EU; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že běloruské orgány nenašly na palubě žádné výbušné zařízení, avšak zatkly dva cestující, Ramana Prataseviče, státního příslušníka Běloruska, a jeho přítelkyni Sofii Sapegovou, státní příslušnici Ruska a studentku na Evropské univerzitě humanitních věd ve Vilniusu; |
|
C. |
vzhledem k tomu, Raman Pratasevič je běloruský novinář, aktivista a bývalý šéfredaktor vlivného kanálu platformy Telegram Nexta, který sehrál zásadní úlohu při informování veřejnosti o nekalých praktikách orgánů a při mobilizaci protestů v Bělorusku po zfalšovaných prezidentských volbách konaných dne 9. srpna 2020, čímž přispěl k odhalení systematických represí a závažného porušování lidských práv ze strany režimu v této zemi; vzhledem k tomu, že Raman Pratasevič žil od roku 2019 v exilu v EU, aby unikl před vykonstruovanými obviněnými z trestných činů, a v EU získal politický azyl; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že nezákonné zadržení Ramana Prataseviče a nelidské zacházení, jemuž je ze strany běloruského režimu vystaven, včetně nucených přiznání v inscenovaných rozhovorech vysílaných běloruskou státní televizí, vyvolávají u mezinárodního společenství velké znepokojení a zdůrazňují to, že je naléhavě třeba přijmout koordinovaná mezinárodní opatření, zejména s ohledem na to, že Bělorusko je jedinou evropskou zemí, která nadále uplatňuje trest smrti, a není proto členem Rady Evropy; vzhledem k tomu, že Raman Pratasevič při tomto rozhovoru nepůsobil jako osoba, která činí doznání z vlastní vůle, a vzhledem k tomu, že jakákoli vynucená doznání jsou podle úmluvy proti mučení zakázána; vzhledem k tomu, že jeho právníci k němu dosud nezískali přístup a Alexandr Lukašenko vyhrožoval tím, že přizve vyšetřovatele z Ruskem okupovaného Donbasu, aby jej vyslýchali; vzhledem k tomu, že jméno Ramana Prataseviče bylo zařazeno na seznam hledaných teroristů, což znamená, že mu hrozí trest smrti; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že odklonění civilního letadla je závažným porušením mezinárodních úmluv v oblasti letecké bezpečnosti a odhaluje rovněž mezinárodní důsledky, které mají nepřetržité a neustávající represe v Bělorusku na bezpečnost v Evropě, a je nepopiratelným důkazem toho, že se běloruský režim stal hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že účelem nuceného přistání letu FR4978 jakožto aktu státního terorismu a zatčení nepřítele běloruského režimu bylo vyslat výhrůžný signál všem jeho oponentům, především těm, kteří žijí v zahraničí, a sice že tento režim je odhodlán je dopadnout a že ani v zahraničí nejsou v bezpečí; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že tento incident v současnosti vyšetřuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO); vzhledem k tomu, že palubu letadla v Minsku opustilo kromě Ramana Prataseviče a Sofie Sapagové také několik dalších osob, jejichž identita není známa; vzhledem k tomu, že Ruská federace zadržela několik běloruských opozičních aktivistů, kteří uprchli do Moskvy, a nadále podporuje běloruský režim, a to i finančně; |
|
G. |
vzhledem k tomu, běloruské orgány pokračují v represích pokojných obyvatel Běloruska, přičemž mnozí občané jsou zastrašování, zatýkání a obviňováni z trestných činů za to, že vyjadřují nesouhlas s režimem nebo s rozsáhlým porušováním lidských práv, k němuž v Bělorusku dochází; vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v průběhu demonstrací proti režimu, a to jak před volbami, které proběhly dne 9. srpna 2020, tak i po nich, zadrženo více než 34 000 Bělorusů; vzhledem k tomu, že v Bělorusku je více než 470 politických vězňů, včetně sedmi nezletilých osob; vzhledem k tomu, že bylo zahájeno asi 3 000 politicky motivovaných trestních stíhání proti demonstrantům a že bylo vzneseno více než 4 600 stížností na mučení, násilí a špatné zacházení; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že se situace v oblasti lidských práv v Bělorusku i nadále zhoršuje, přičemž roste počet politických vězňů; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv zdokumentovali stovky případů mučení a špatného zacházení a že se někteří lidé pohřešují a několik osob bylo nalezeno mrtvých; vzhledem k tomu, že v běloruských vazebních zařízeních a věznicích i nadále dochází k nelidskému zacházení a mučení a záměrnému odpírání lékařské péče, přičemž za neosvětlených okolností došlo k úmrtí několika demonstrantů, např. v případě Vitolda Ašuraka, zatímco další, např. sedmnáctiletý Dzmitryj Stachouski a Scjapan Latypav, byli zastrašováni a bylo jim vyhrožováno v takové míře, že se pokusili o sebevraždu; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že dne 25. května 2021 byli evropští běloruští aktivisté Jauhen Afnahel, Pavel Juchněvič, Maksim Viňarski a Andrej Vojnič, vedoucí představitel opozice Pavel Sevjaryněc, blogger Zmicer Kazlov a komunitní aktivistka Iryna Ščasnaja na základě vykonstruovaných obvinění z „extremismu“ odsouzeni k trestům odnětí svobody v délce čtyř až sedmi let; vzhledem k tomu, že dne 2. června 2021 byl politický vězeň Dzmitry Furmanau společně s Jauhenem Razničenkou a Uladzimirem Knihou v kauze známé jako „případ Cichanouskaja“ odsouzeni až ke čtyřem letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 3. června 2021 odsoudil v rámci procesu týkajícího se „tanečního protestu“ soud pátou skupinu obžalovaných, kterou tvořili Aljaksandr Chrapko, Radzivon Medušeuski, Ihar Vinakurav, Andrej Aniskevič, Alena Lojka, Halina Chuhunora, Andrej Ňamirski, Dzmitry Kurhanav, Katsjaryna Smironova, Mikita Uvarav, Safija Ništ, Sjarhej Ksenžuk a Ilja Palchouski, přičemž jim byly uděleny tresty v délce od 18 měsíců domácího vězení až po rok odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 3. června 2021 byl politický vězeň Sjarhej Pjarfiljev odsouzen k dvěma letům odnětí svobody a jeho synovi Stansilavu Pjarfiljevovi byla na dva roky omezena svoboda pohybu (domácí vězení); |
|
J. |
vzhledem k tomu, že běloruské orgány pokračují v tvrdých zásazích proti nezávislým běloruským novinářům a v jejich zastrašování a záměrně se snaží bránit v objektivním zpravodajství; vzhledem k tomu, že byly zatčeny stovky novinářů, včetně dvou novinářů stanice Belsat, proti nimž bylo následně vzneseno obvinění; vzhledem k tomu, že desítky novinářů čelily správnímu zadržení a byly vystaveny násilí a některým byly uděleny pokuty; vzhledem k tomu, že byli někteří novináři vzati do vazby a čelí obviněním z trestných činů; vzhledem k tomu, že existují informace o řadě případů, kdy orgány novinářům odebraly akreditaci, a to včetně korespondentů zahraničních sdělovacích prostředků, z nichž někteří byli zatčeni a vyhoštěni z Běloruska; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2021 běloruské orgány provedly razii v kancelářích největšího nezávislého internetového zpravodajského portálu Tut.by, během níž bylo zatčeno mnoho jeho zaměstnanců a zablokovány jeho internetové stránky; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že jsou obránci lidských práv, opoziční politici, zástupci občanské společnosti, zástupci odborů a další aktivisté vystaveni systematickému zastrašování a obtěžování a jsou omezovány jejich základní svobody; vzhledem k tomu, že nic nenaznačuje tomu, že by běloruské orgány vyšetřovaly tisíce stížností na policejní brutalitu, které byly podány od poloviny srpna 2020, nebo případy zabití demonstrantů; vzhledem k tomu, že rozšířená beztrestnost v případech porušování lidských práv prohlubuje zoufalou situaci obyvatel Běloruska; vzhledem k tomu, že absence právního státu znemožňuje obyvatelům uplatnit právo na spravedlivý proces; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že podle Svazu běloruských studentů, nezávislých studentských odborů, bylo zadrženo více než 460 studentů, z nichž více než třetinu tvoří ženy, a více než 150 studentů bylo svévolně vyloučeno z vysokých škol, přičemž mnozí kvůli obavám o svou bezpečnost prchají do sousedních zemí; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že dne 31. května 2021 běloruské orgány dále zpřísnily již tak přísná pravidla pro cesty, čímž téměř zcela běloruským občanům znemožňují odjet ze země, a to i v případě osob, které mají povolení k dlouhodobému pobytu v zahraničí; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že narůstají represe zástupců polské menšiny v Bělorusku, včetně zadržení a odsouzení předsedkyně Svazu Poláků v Bělorusku Andżeliky Borysové a uvěznění novináře, bloggera a člena tohoto svazu Andrzeje Poczobuta; vzhledem k tomu, že polské školství v Bělorusku čelí rostoucímu tlaku ze strany režimu; vzhledem k tomu, že tyto události doprovázela protipolská propaganda ve státní televizi; vzhledem k tomu, že Lukašenko zavedl v Bělorusku nový státní svátek, který má být slaven 17. září a připomíná výročí sovětské invaze do Polska v roce 1939; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že Bělorusko zahájilo komerční provoz jaderné elektrárny Astravec, aniž by vyřešilo veškerá bezpečnostní doporučení obsažená ve zprávě EU týkající se zátěžových testů, v důsledku čehož není tato elektrárna bezpečná a představuje závažné jaderné riziko pro celou Evropu; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že Evropská unie doposud zavedla sankce proti 88 běloruským osobám a 7 subjektům, včetně Alexandra Lukašenka; |
|
1. |
ostře odsuzuje únos a nucené přistání letadla společnosti Ryanair na lince FR4978 v Minsku a zadržení novináře Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové běloruskými orgány; domnívá se, že se jedná o otřesné porušení mezinárodního práva, které představuje akt státního terorismu; |
|
2. |
vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, jakož i všech ostatních vězněných novinářů a politických vězňů v Bělorusku; |
|
3. |
připomíná rozhodnutí Rady rozšířit stávající omezující opatření o zákaz vstupu běloruských leteckých dopravců do vzdušného prostoru EU a na letiště v Unii a doporučuje Radě, aby vypracovala plán pomoci Bělorusům, kteří chtějí opustit zemi; vyzývá Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví, aby prošetřily tento nepřijatelný incident, který zpochybňuje mezinárodní normy a standardy, a přijaly přiměřená opatření; zdůrazňuje, že tento závažný incident významně porušil důvěru a že každý stát by měl zodpovědně plnit své povinnosti podle Chicagské úmluvy, aby letecká doprava byla bezpečná; vyzývá společnost Ryanair, aby spolupracovala s příslušnými orgány a poskytla jim veškeré relevantní informace týkající se tohoto incidentu; |
|
4. |
vyzývá k důkladnému posouzení důsledků únosů osob ze zadržených civilních letadel, a to nejen pro mezinárodní leteckou dopravu a bezpečnost letectví, ale i pro celkovou bezpečnost v Evropě a bezpečnost občanů Běloruska a jiných států, kteří žijí v exilu nebo hledají útočiště či azyl v členských státech EU; |
|
5. |
zdůrazňuje, že toto vyšetřování by se mělo věnovat také otázce, zda se na teroristické činnosti, jíž se dopouští běloruský režim, podílí Rusko; zdůrazňuje, že pokud by byly důvody domnívat se, že tomu tak bylo, měly by být na všechny ruské státní příslušníky, kteří se na této operaci přímo či nepřímo podíleli, uvaleny sankce podle globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (evropský zákon Magnitského); poukazuje na to, že je důležité, aby k vyšetřování přispěla i EU, mimo jiné tím, že se společných vyšetřovacích týmů a operací budou účastnit i zástupci unijních subjektů, jako je Europol, Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce; |
|
6. |
znovu opakuje, že zvolení Aljaksandra Lukašenky do funkce běloruského prezidenta neuznává; domnívá se, že současný režim v Bělorusku je nelegitimní, protizákonný a zločinný; nadále podporuje legitimní požadavky běloruských občanů a jejich volání po nových, svobodných a spravedlivých volbách, základních svobodách a lidských právech, demokratickém zastoupení, účasti na politickém životě a důstojnosti; odsuzuje tvrdé zásahy proti tisícům Bělorusů, kteří pokojně protestovali na obranu svého práva na svobodu, demokracii a důstojnost; |
|
7. |
důrazně odsuzuje násilí a represe, kterých se v Bělorusku dopouštějí státní orgány, zejména nezákonné zadržování a mučení občanů, kteří se ničím neprovinili, špatné zacházení s nimi ve vazbě a jejich trestní stíhání, a požaduje, aby násilí a represe okamžitě skončily, a vyjadřuje podporu běloruské společnosti a solidaritu s ní; odsuzuje systematické represe, jichž se režim dopouští na civilním obyvatelstvu a kvůli nimž bylo od zmanipulovaných voleb v srpnu 2020 nuceno opustit zemi 14 000 Bělorusů, aby unikli násilí, zastrašování a dalším formám nátlaku; opakuje, že tyto probíhající represe a nucený odchod civilních obyvatel představují závažné porušování lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že Bělorusko je v současnosti jedinou zemí v Evropě, kde je stále vykonáván trest smrti, a trvá na tom, že trest smrti je nutné okamžitě a s trvalou platností zrušit; odsuzuje opatření, která nedávno přijaly běloruské orgány a která většině běloruských občanů, včetně mnoha držitelů povolení k pobytu v zahraničí, zakázala opustit zemi; |
|
8. |
odsuzuje tvrdé a nespravedlivé rozsudky, které byly nedávno vyneseny nad mnoha politickými vězni a zadržovanými osobami, mezi nimiž je i opoziční vůdce Paval Sevjaryněc, a soudní procesy proti představitelům demokratické běloruské opozice, jako je Viktar Babaryka, Mikola Statkevič a Sjarhej Cichanouski; vyjadřuje hluboký nesouhlas s odsouzením Pavla Sevjaryňce, Jauhena Afnahela, Andreje Vojniče, Pavla Juchněviče, Zmicera Kazlova, Maksima Viňarského a Iryny Ščasné, kteří byli souzeni v v Mohylevu v neveřejném procesu; |
|
9. |
znovu poukazuje na význam nezávislých běloruských médií a novinářů a na důležitou úlohu, kterou hrají v běloruské společnosti; odsuzuje potlačování sdělovacích prostředků a omezování přístupu k internetu, stejně jako bití, zatýkání a zastrašování novinářů a bloggerů; poukazuje na to, že běloruští občané mají právo na neomezený přístup k informacím; |
|
10. |
odsuzuje represe a nepřátelské akce státních orgánů vůči představitelům polské menšiny a proti polskému školství v Bělorusku; v této souvislosti vyzývá k bezpodmínečnému propuštění Andżeliky Borysové, Andrzeje Poczobuta a dalších politických vězňů; |
|
11. |
vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a zastupitelské úřady členských států v Bělorusku, aby pečlivě sledovaly situaci v zemi a procesy s jednotlivými politickými vězni v Bělorusku, včetně Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, a aby jim nabídly podporu a usilovaly o jejich propuštění; v této souvislosti vyzývá Lukašenkův režim, aby v souladu s mezinárodními závazky Běloruska plynoucími z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích okamžitě upustil od veškerých kroků, jež vedou k zastrašování nebo obtěžování pracovníků vnitrostátních nebo evropských diplomatických služeb; |
|
12. |
zdůrazňuje, že je třeba udržovat a rozšiřovat kontakty a spolupráci se zástupci běloruských demokratických sil v Minsku a v exilu, a zejména se Svjatlanou Cichanouskou a členy Koordinační rady a Národního protikrizového řízení; připojuje se proto k výzvám, aby byli jejich zástupci pozváni u příležitosti summitu skupiny G7 ve dnech 11.–13. června 2021 a summitu Východního partnerství v roce 2021, a doporučuje, aby byli i nadále zváni na dvoustranné schůzky na vládní úrovni, na parlamentní zasedání a meziparlamentní setkání a aby byly ve všech vnitrostátních parlamentech členských států EU vytvořeny skupiny věnované Bělorusku; |
|
13. |
vyzývá Radu, aby na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují sankce EU, co nejdříve přijala i osoby a subjekty, které se podílely na odklonění a nuceném přistání letu společnosti Ryanair FR4978 a zadržení Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové; připomíná, že novináři Ramanu Pratasevičovi hrozí trest smrti; |
|
14. |
žádá Radu, aby s nejvyšší naléhavostí přistoupila k přijetí čtvrtého balíčku sankcí proti jednotlivcům a subjektům, kteří se aktivně či pasivně podíleli na volebních podvodech, represích, mučení nebo špatném zacházení a porušování lidských práv v Bělorusku, včetně pronásledování nezávislých novinářů a bloggerů, a aby začala pracovat na navazujícím balíčku; vyzývá k uvalení sankcí na značně vyšší počet běloruských představitelů, např. na státní zástupce, soudce a zaměstnance policejních orgánů, kteří se podílejí na represích a nespravedlivém stíhání kritiků režimu, a na policisty, zaměstnance vězeňské služby, poslance a ministry a osoby pracující pro režim v oblasti propagandy, sdělovacích prostředků, dezinformací a nenávistných projevů, a rovněž na osoby a subjekty, kteří podporují Lukašenka a jeho režim, jako je Marat Markov, který dne 2. června uskutečnil ve státní televizi ONT rozhovor s Ramanem Pratasevičem, a na osoby, které se podílely na incidentu dne 23. května, jako například pracovníci zpravodajských služeb a orgány v oblasti letecké dopravy; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba plně využít různých podob restriktivních opatření, které umožňuje globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (evropský zákon Magnitského); |
|
15. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby běloruskému režimu neposkytovaly žádnou finanční podporu, a aby tudíž odmítaly veškeré nové úvěrové linky běloruským bankám a zastavily veškeré investice do infrastrukturních projektů nebo hospodářských podniků v Bělorusku; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, kterými zabrání finančním institucím nakupovat dluhopisy nebo jiné finanční nástroje vydávané běloruskou vládou a přidruženými veřejnými institucemi; vítá skutečnost, že Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj pozastavily financování projektů v běloruském veřejném sektoru, a požaduje, aby bylo prošetřeno, jakým způsobem mohou být nevyužité finanční prostředky přesměrovány na občanskou společnost a soukromý sektor, pokud nemá vazby na režim; vyzývá Mezinárodní měnový fond a členské státy EU, aby režimu za žádných okolností neposkytovaly přímou rozpočtovou podporu a aby se zdržely využívání zvláštního procesu čerpání, který byl oznámen na rok 2021; |
|
16. |
připomíná všem podnikům EU působícím v Bělorusku svou předchozí výzvu, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv postupovaly s náležitou péčí a dostály své odpovědnosti za dodržování lidských práv; dále je žádá, aby upustily od veškerých nových investic a aby veřejně protestovaly proti pokračujícím represím, jichž se dopouštějí běloruské orgány; |
|
17. |
vyzývá Radu, aby urychleně schválila a zavedla hospodářské sankce, které musí být dostatečně rozsáhlé a musí mít v nejvyšší možné míře okamžitý dopad na běloruský režim, jeho stoupence a hospodářské subjekty, které režim podporují; vyzývá k tomu, aby se tyto hospodářské sankce zaměřily na veřejné a soukromé společnosti, jež jsou přímo kontrolovány režimem nebo úzce spojeny s jeho obchodními zájmy nebo o nichž je známo, že propouštějí své zaměstnance kvůli účasti na stávkách nebo protestech; vyzývá k uvalení odvětvových sankcí, zejména na surovou ropu a ropné produkty, hydroxid draselný, ocel a dřevozpracující průmysl; dále vyzývá k ukončení spolupráce s běloruskými státními bankami a jejich financování a k omezení úvěrových linek, které mezinárodní banky poskytují dceřiným bankám v Bělorusku, a žádá, aby se začalo uvažovat o dočasném vyloučení Běloruska ze systému SWIFT; žádá společnosti registrované v EU, zejména Siemens AG, aby ukončily svou spolupráci s běloruskými orgány ve formě sdílení technologií a know-how; vyzývá členské státy a orgány EU, aby zintenzivnily své úsilí o řešení rozsáhlého pašování cigaret z Běloruska do EU, které poskytuje prostředky Lukašenkovu režimu; vybízí EU ke koordinované solidární činnosti s cílem kompenzovat ekonomické obtíže, s nimiž se potýkají členské státy nejvíce postižené hospodářskými sankcemi vůči Bělorusku; |
|
18. |
vítá rozhodnutí Evropské vysílací unie (EBU) pozastavit členství běloruské stanice BTRC; vyzývá k pozastavení účasti Běloruska v mezinárodních sportovních organizacích a na mezinárodních sportovních akcích, včetně evropských a světových šampionátů a olympijských her v Tokiu; žádá Unii evropských fotbalových asociací (UEFA), aby běloruské státní televizi TVR odebrala vysílací práva na fotbalový turnaj EURO 2020 a přidělila je bezplatně nezávislé stanici Belsat TV; |
|
19. |
vyzývá členské státy, aby zlepšily svou spolupráci ve zpravodajských otázkách týkajících se krize v Bělorusku a aby vyhostily známé a podezřelé příslušníky běloruských zpravodajských služeb působící v Unii; vybízí svého předsedu, aby zaměstnancům běloruského velvyslanectví v Bruselu omezil přístup do Evropského parlamentu, včetně fyzického a vzdáleného přístupu na schůze pořádané Evropským parlamentem, a aby přehodnotil komunikaci Parlamentu s běloruským velvyslanectvím; |
|
20. |
je hluboce znepokojen zapojením Ruska do Lukašenkova režimu, včetně finanční podpory a úzké spolupráce zpravodajských služeb; |
|
21. |
zdůrazňuje, že je třeba se angažovat na mezinárodní úrovni, včetně diskusí v rámci OSN a NATO; vyzývá EU, aby svá opatření úzce koordinovala se Spojenými státy, partnery ze skupiny zemí G7 a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi a aby usilovala o co největší soulad s partnery EU, zejména se sousedními zeměmi, jako je Ukrajina, s cílem dosáhnout toho, aby sankce měly co největší možný dopad; připomíná rozhodnutí ukrajinské vlády připojit se k členským státům EU a uložit běloruským leteckým společnostem dopravní sankce a vyzývá Komisi a Radu, aby zavedly represivní opatření vůči společnosti Belavia a jejím cestujícím, kteří létají na Ruskem okupovaný Krym; vítá nadcházející summity EU-USA a USA-Rusko a považuje je za důležité příležitosti ke koordinaci postojů mezi EU a jejími partnery; |
|
22. |
zdůrazňuje, že přestože nejvhodnější způsob, jakým by EU měla zacházet se zeměmi, které se neřídí zásadami právního státu, představují sankční mechanismy, měla by EU vedle sankcí namířených proti běloruským státním společnostem využívat také stávající vnitřní tlaky v Bělorusku tím, že podpoří běloruskou občanskou společnost; |
|
23. |
vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby spolu s mezinárodními partery zahájili organizaci mezinárodní konference na vysoké úrovni pod názvem „Budoucnost demokratického Běloruska“ o řešení krize v Bělorusku, vyšetřování a stíhání zločinů spáchaných běloruskými orgány na běloruském obyvatelstvu a demokratické transformaci Běloruska; domnívá se, že takováto konference, kterou by vedla EU a účastnily se jí mezinárodní finanční instituce, země skupiny G7, členské státy a instituce EU a další subjekty, které jsou připraveny připojit se k finančnímu balíčku v hodnotě několika miliard eur, který bude sloužit na podporu budoucího reformního úsilí a k restrukturalizaci hospodářství a vyšle běloruským obyvatelům jednoznačný signál o podpoře; |
|
24. |
připomíná svou předchozí iniciativu týkající se mise na vysoké úrovni, do níž by byli zapojeni bývalí vysoce postavení evropští úředníci, s cílem prozkoumat všechny možné způsoby, jak zastavit násilí a osvobodit politické vězně a která by mohla pomoci vytvořit v Bělorusku příznivé prostředí pro inkluzivní domácí politický dialog; |
|
25. |
naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zvýšily přímou podporu a zapojení ve prospěch běloruské opozice, občanské společnosti, obránců lidských práv a nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku i jinde, a to i prostřednictvím budování kapacit a finanční podpory, a aby více podporovaly Evropskou nadaci pro demokracii v jejích činnostech na místě; vyzývá v této souvislosti EU a další mezinárodní organizace, aby poskytovaly finanční a technickou podporu sdělovacím prostředkům a nezávislým novinářům, a umožnili jim tak plnit jejich povinnost spočívající v informování společnosti o vývoji situace v Bělorusku; v této souvislosti opakuje svou výzvu k posílení pomoci televiznímu kanálu Belsat; |
|
26. |
zavazuje se přispět k posílení kapacit demokratických sil, ke zvýšení úlohy občanské společnosti a k podpoře plnohodnotného politického dialogu, který by vedl k pokojnému předání moci v Bělorusku, jakož i k podpoře mladých politických vůdců a obránců lidských práv, a to prostřednictvím parlamentních mechanismů na podporu demokracie; |
|
27. |
vítá návrh komplexního plánu hospodářské podpory pro budoucí demokratické Bělorusko v hodnotě tří miliard EUR, který předložila Komise; vyzývá Komisi a Radu, aby tento plán dále rozvíjely a podporovaly a jasně sdělily, že jakmile v Bělorusku dojde k demokratické přeměně, bude EU připravena poskytnout konkrétní pomoc, aby se země dostala na cestu reforem a modernizace; konstatuje, že EU musí navrhnout komplexní soubor opatření, která běloruské demokratické síly připraví na provádění tohoto balíčku; |
|
28. |
vyzývá EU, aby koordinovala svou činnost se Spojenými státy, partnery ze skupiny G7 a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi s cílem zmrazit spolupráci s Lukašenkovým veřejným sektorem a přeorientovat se na spolupráci s běloruskou občanskou společností a běloruskými soukromými společnostmi mimo dosah režimu; |
|
29. |
odmítá nepřijatelné hrozby Aljaksandra Lukašenky, že běloruské orgány nebudou zastavovat nelegální migranty a obchod s drogami, a vyjadřuje znepokojení nad nárůstem nelegální migrace z Běloruska do EU a nad možným zapojením běloruských orgánů do tohoto jevu; vyzývá členské státy a orgány EU, aby sledovaly vývoj v těchto oblastech a přijaly vhodná opatření; |
|
30. |
odsuzuje zneužívání donucovacích orgánů běloruským vedením pro politické účely; vyzývá Interpol, aby bezodkladně a důkladně zkoumal současné i budoucí žádosti Běloruska a přijal veškerá vhodná opatření s cílem zabránit tomu, aby Bělorusko zneužívalo Interpol k politickým účelům; |
|
31. |
zdůrazňuje, že je zapotřebí zahájit komplexní vyšetřování zločinů spáchaných Lukašenkovým režimem na běloruských obyvatelích, které by mělo být uzavřeno zřízením mezinárodního tribunálu pro stíhání těchto zločinů; naléhavě vyzývá k tomu, aby v případě, že běloruské orgány nebudou ochotny nastolit právní stát a zajistit odpovědnost, mezinárodní společenství zakročilo a pomohlo zabezpečit důkazy o zločinech a zajistit vyšetřování a stíhání odpovědných osob v celé struktuře řízení; vítá iniciativy několika členských států EU s cílem uplatňovat zásadu univerzální jurisdikce a připravit soudní řízení proti běloruským pachatelům represí a vybízí všechny ostatní členské státy EU, aby následovaly jejich příklad; vyzývá k aktivní podpoře všech mezinárodních iniciativ, které se snaží řešit beztrestnost v Bělorusku, jako je Mezinárodní platforma proti beztrestnosti a „Justice Hub“ ve Vilniusu; |
|
32. |
naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi, Radu a členské státy, aby nadále upozorňovali na situaci v Bělorusku ve všech příslušných evropských a mezinárodních organizacích, jako jsou OBSE, Rada Evropy, Rada OSN pro lidská práva a ostatní zvláštní orgány OSN, s cílem zajistit bezodkladná mezinárodní opatření zaměřená na situaci v Bělorusku a překonat snahu o maření těchto opatření ze strany Ruska a dalších zemí; |
|
33. |
vybízí členské státy, aby dále zjednodušily a urychlily postupy vydávání víz a povolení k pobytu pro osoby, které jsou na útěku z Běloruska z politických důvodů nebo které potřebují lékařskou péči v důsledku násilí, které na nich bylo spácháno, a aby jim i jejich rodinám nabídly potřebnou pomoc a podporu; vyzývá členské státy, aby provedly doporučení zpravodaje Moskevského mechanismu OBSE týkající se udělování azylu v případech pronásledování, na něž se vztahuje Ženevská úmluva o uprchlících, a aby dále usnadnily postup vydávání mimořádných víz a poskytování dočasného útočiště v zemích EU; vyzývá členské státy a Komisi, aby nabízely stipendia běloruským studentům a akademickým pracovníkům, kteří byli vyloučeni z vysokých škol a uvězněni za svůj prodemokratický postoj; vyzývá členské státy, aby poskytovaly finanční podporu těm institucím v exilu, které vychovávají novou generaci Bělorusů odmítajících zkorumpovaný a nelegitimní systém země, jako je Evropská univerzita humanitních věd ve Vilniusu; |
|
34. |
vyzývá Komisi, členské státy a ESVČ, aby spolupracovaly s mezinárodními partnery, jako je Moskevský mechanismus OBSE a Rada OSN pro lidská práva, i s obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti na místě, s cílem zajistit sledování a dokumentování případů porušování lidských práv a informování o těchto případech i následné vymezování odpovědnosti příslušných aktérů a dosahování spravedlnosti pro oběti; vítá zřízení mezinárodní platformy odpovědnosti pro Bělorusko a vyzývá orgány EU a členské státy, aby podpořily její fungování; zavazuje se k účinnému fungování platformy Evropského parlamentu pro boj proti beztrestnosti v Bělorusku a ke koordinaci včasné mezinárodní reakce na vývoj v Bělorusku; |
|
35. |
opakuje, že je třeba, aby všechny členské státy zaujaly jednotný postoj v reakci na státní terorismus organizovaný režimem Aljaksandra Lukašenky za podpory Kremlu; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU bojovala proti šíření dezinformací o situaci v Bělorusku v rámci EU i proti ostatním formám hybridních hrozeb, které v této souvislosti vycházejí od třetích stran; vyjadřuje solidaritu s Lotyšskem poté, co Bělorusko bezdůvodně vyhostilo jeho diplomaty; odsuzuje skutečnost, že běloruský nejvyšší státní zástupce zahájil trestní vyšetřování lotyšského ministra zahraničí i primátora hlavního města Rigy; odsuzuje veškeré pokusy běloruských orgánů vyvíjet nátlak na členské státy EU, včetně žádosti běloruských státních zástupců o vyslechnutí bývalého litevského prezidenta Valdase Adamkuse, a to na základě jeho údajného propojení s pomocným policejním praporem podléhajícím SS, který během druhé světové války prováděl v Bělorusku represivní operace; |
|
36. |
opakuje své znepokojení nad komerčním provozem jaderné elektrárny Ostrovec, která se nachází pouhých 45 km od Vilniusu, a zdůrazňuje rizika, jež představuje pro země EU; zdůrazňuje, že je důležité řešit hrozby pro jadernou bezpečnost, které jaderná elektrárna Ostrovec představuje, vyjadřuje politování nad tím, že Bělorusko k otázce jaderné bezpečnosti elektrárny Ostrovec nepřistupuje zcela transparentně a že se nezavázalo k plnému provádění doporučení vydaných Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) po vzájemném hodnocení elektrárny, a vyzývá k zavedení účinných záruk proti přímému nebo nepřímému prodeji běloruské elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně Ostrovec na trhy EU; |
|
37. |
zdůrazňuje, že současná situace je testem důvěryhodnosti Evropské unie a účinnosti její zahraniční politiky; připomíná, že situace v Bělorusku, která je sousední zemí a zemí Východního partnerství, má přímý dopad na EU a že by EU měla prokázat dostatečné odhodlání k tomu, aby nabídla konkrétní a dlouhodobou podporu demokratickým silám, které bojují za svobodu a demokracii v Bělorusku; vyzývá EU, aby neváhala a jednala rychle a proaktivně; |
|
38. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a orgánům Běloruska. |
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/125 |
P9_TA(2021)0294
Situace v Afghánistánu
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o situaci v Afghánistánu (2021/2712(RSP))
(2022/C 67/16)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu, |
|
— |
s ohledem na Společný další postup EU a Afghánistánu v otázkách migrace ze dne 2. října 2016, |
|
— |
s ohledem na návrh Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, podepsané dne 18. února 2017, |
|
— |
s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady o afgánských mírových jednáních ze dne 9. prosince 2020, |
|
— |
s ohledem na vyjádření prezidenta Bidena o dalším postupu v Afghánistánu ze dne 14. dubna 2021, |
|
— |
s ohledem na dokument „Soběstačnost prostřednictvím rámce vzájemné odpovědnosti“, který byl dohodnut na bruselské konferenci o Afghánistánu konané ve dnech 4.–5. října 2016, |
|
— |
s ohledem na závěry mezinárodní ministerské dárcovské konference (konference o Afghánistánu), která se uskutečnila ve dnech 23. a 24. listopadu 2020, |
|
— |
s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministra zahraničních věcí Indie ze dne 4. května 2021 o Afghánistánu, |
|
— |
s ohledem na komuniké zvláštních vyslanců a zvláštních zástupců Evropské unie, Francie, Německa, Itálie, NATO, Norska, Spojeného království a Spojených států ze dne 7. května 2021 o afghánském mírovém procesu, |
|
— |
s ohledem na Přehled produkce opia v Afghánistánu v roce 2020 zveřejněný v dubnu 2021 společně afghánským Národním statistickým a informačním úřadem a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu, |
|
— |
s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, o dětech a ozbrojeném konfliktu a o obráncích lidských práv, |
|
— |
s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu, |
|
— |
s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva o Afghánistánu, |
|
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948, |
|
— |
s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, |
|
— |
s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že v únoru 2020 podepsaly USA a Tálibán dohodu, která otevřela cestu pro první přímé rozhovory mezi Tálibánem a zástupci Islámské republiky Afghánistán od roku 2001; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že dne 14. dubna 2021 oznámil ministr zahraničních věcí USA Anthony Blinken jednostranné stažení jednotek USA do 11. září 2021; vzhledem k tomu, že spojenci NATO se řídí zásadou společného postupu („in together, out together“) a své jednotky stáhnou ke stejnému datu; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že v roce 2020 byla v Dauhá zahájena mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem; vzhledem k tomu, že dohoda o příměří nebyla dodržena a mírová jednání jsou v současné době na mrtvém bodě, přičemž Tálibán čeká na stažení spojeneckých jednotek; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že EU je v Afghánistánu aktivně přítomna od roku 2001 za účelem podpory sociálního a hospodářského rozvoje a koordinace mezinárodní pomoci; vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU, partnerů NATO a spojeneckých zemí přispívá ke stabilizaci a rozvoji Afghánistánu vojenskými a civilními prostředky a utrpělo přitom těžké ztráty a přineslo velké oběti; vzhledem k tomu, že stabilní a nezávislý Afghánistán, který se postará sám o sebe a nebude poskytovat bezpečné útočiště teroristickým skupinám, je stále zásadním bezpečnostním zájmem EU, NATO a jejich členských států; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zachovat pokrok dosažený v Afghánistánu za poslední dvě desetiletí, zejména v oblasti lidských práv a základních svobod; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že v afghánských mírových jednáních nejsou přiměřeně zastoupeny ženy a jejich práva a že od jednajících stran se v této otázce očekává odhodlanější přístup; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že neúspěchem afghánských mírových jednání a pokusy o vojenské řešení konfliktu budou nejvíce postiženy ženy, děti a etnické menšiny; vzhledem k tomu, že afghánské ženy již začaly omezovat svůj pohyb, aby snížily riziko, a hrozba násilí brání dětem v přístupu ke vzdělání a hraní; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Afghánistánu se postupně zhoršuje a roste počet útoků na afghánské síly, jakož i cílené zabíjení afghánských aktivistů, pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, lékařů, soudců a vládních úředníků; vzhledem k tomu, že od začátku afghánských mírových jednání se výrazně zvýšil počet útoků Tálibánu, jejichž cílem je převzít kontrolu nad územími kontrolovanými vládou; vzhledem k tomu, že v Indexu globálního terorismu za rok 2020 byl Afghánistán zařazen mezi nejvíce postižené země; vzhledem k tomu, že 4 miliony z 36 milionů obyvatel země představují vysídlené osoby; vzhledem k tomu, že 3 miliony lidí se nachází v situaci vnitřního vysídlení v důsledku násilí a další 1 milion osob v důsledku přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že 2,5 milionu Afghánců již kvůli bezpečnosti uprchlo ze země, přičemž většina se usadila v Íránu a Pákistánu; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že Afghánistán je největším příjemcem rozvojové pomoci EU na světě; vzhledem k tomu, že za posledních 20 let vedl příspěvek EU pro Afghánistán k výraznému zlepšení, pokud jde o střední délku života, gramotnost, úmrtnost matek a dětí a práva žen; vzhledem k tomu, že v letech 2002 až 2020 poskytla EU více než 4 miliardy EUR a již přislíbila 1,2 miliardy EUR v rámci dlouhodobé i mimořádné pomoci na období 2021–2025; vzhledem k tomu, že tento příslib doprovázelo sdělení EU a zemí, které společně poskytují přibližně 80 % celkové oficiální rozvojové pomoci Afghánistánu, v němž byly zdůrazněny klíčové podmínky, jež musí země splňovat, aby mohla nadále přijímat pomoc, včetně pokračujícího závazku k demokracii, právnímu státu a lidským právům; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že pachatelé útoků a zabíjení jsou v Afghánistánu obecně zřídka bráni k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že dne 12. března 2021 odsoudili členové Rady bezpečnosti OSN alarmující počet útoků úmyslně namířených proti civilnímu obyvatelstvu v Afghánistánu; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že k nedávnému nárůstu násilí došlo v kontextu dlouhodobého a rozšířeného porušování lidských práv v zemi, jehož se dopouštějí teroristé, ozbrojené skupiny a bezpečnostní síly, včetně mimosoudních poprav, mučení a sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že podle odhadů zahynulo během 20-leté války přibližně 150 000 osob, včetně 35 000 civilistů; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že od roku 2001 bylo v Afghánistánu dosaženo prokazatelného pokroku v oblasti práv žen a dívek, včetně přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a účasti na občanském a politickém životě; vzhledem k tomu, že tato zlepšení jsou pravděpodobně největším úspěchem v posledním vývoji země; vzhledem k tomu, že tento částečný pokrok je nyní ohrožen a musí být naléhavě zachován a posílen; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že navzdory těmto zlepšením čelí ženy a dívky nadále denně děsivým hrozbám, které zahrnují bránění v přístupu k základním službám a útoky, včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že podle indexu Ženy, mír a bezpečnost 2019/20 je Afghánistán druhou nejhorší zemi pro ženy; vzhledem k tomu, že při bombovém útoku na dívčí školu Sajjid al-Šuhadá v Kábulu dne 8. května 2021 bylo nejméně 85 osob zabito a 147 zraněno, většinou školaček; vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 byly v Džalalabádu zabity tři novinářky; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 dramaticky zvýšila míru chudoby v Afghánistánu; vzhledem k tomu, že opatření související s onemocněním COVID-19 a zhoršující se bezpečnostní situace vedly k omezení přístupu afghánského obyvatelstva k humanitární pomoci; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že se v roce 2021 očekává v Afghánistánu sucho, čímž se zvýší počet lidí potýkajících se s mimořádnou potravinovou nejistotou, jichž je v současnosti 5,5 milionu, a dalších 17,6 milionu lidí bude čelit akutnímu nedostatku potravin; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že hospodářské škody způsobené terorismem v Afghánistánu představovaly téměř 20 % jeho HDP v roce 2018 a připravují afghánské děti o jejich budoucnost, možnost získat vzdělání, vyhlídky na stabilní zaměstnání a služby, jako je zdravotní péče poskytovaná státem; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že afghánské podniky čelí vydírání ze strany Tálibánu, který nutí zemědělce k pěstování opia a nelegální těžební činnosti; |
|
1. |
domnívá se, že se Afghánistán nalézá v kritickém okamžiku vzhledem k souběhu nestabilní domácí situace, zhoršující se bezpečnostní situace, skutečnosti, že se vnitroafghánská mírová jednání nacházejí se v mrtvém bodě, a rozhodnutí stáhnout vojenské jednotky USA a NATO do 11. září 2021, což může přinést nové nejistoty, menší stabilitu, nebezpečí zesílení vnitřních konfliktů a vakuum, které v nejhorším případě zaplní Tálibán; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by to byla velmi znepokojivá perspektiva pro zemi a pro udržitelnost sociálně-politických úspěchů a pokroku dosažených v posledních 20 letech; |
|
2. |
vyjadřuje své hluboké znepokojení a důrazně odsuzuje alarmující nárůst násilí v Afghánistánu, včetně cíleného zabíjení dětí, pracujících žen, novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, obránců lidských práv, zástupců občanské společnosti, aktivistů, lékařů, vládních úředníků a soudců; naléhavě vyzývá všechny strany, aby se okamžitě dohodly na trvalém a komplexním příměří; |
|
3. |
vyjadřuje znepokojení nad křehkostí a nestabilitou afghánské vlády a její nedostatečnou kontrolou nad velkou částí země, což zhoršuje dopad násilí na civilní obyvatelstvo; vyzývá Tálibán, aby okamžitě zastavil útoky na civilní obyvatelstvo a národní ozbrojené složky a aby plně respektoval mezinárodní humanitární právo; vyjadřuje svou nejhlubší soustrast a podporu obětem teroristických útoků a jejich rodinám; |
|
4. |
zdůrazňuje potřebu vyhnout se scénáři „nefungujícího státu“ a opětovně potvrzuje svůj závazek k mírovému procesu, za který ponese odpovědnost Afghánistán a který bude probíhat pod jeho vedením, a k rekonstrukci po skončení konfliktu jako k jediné důvěryhodné cestě k inkluzivnímu, dlouhodobému míru, bezpečnosti a rozvoji; zdůrazňuje, že je to důležitější než kdy jindy, neboť se rychle blíží datum stažení jednotek USA a NATO; naléhavě vyzývá Radu, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby co nejdříve připravily a předložily Parlamentu komplexní strategii budoucí spolupráce s Afghánistánem po stažení jednotek spojenců NATO, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, NATO a USA, aby se nadále angažovaly v plnění tohoto cíle; |
|
5. |
podporuje v této souvislosti okamžité obnovení mírových rozhovorů v Dohá s cílem dosáhnout politického urovnání konfliktu a trvalé, celostátně vyjednané příměří; zdůrazňuje, že pouze politické urovnání nabízí naději na trvalý mír, a doporučuje stranám, aby hledaly pomoc třetí strany jako zprostředkovatele, jako je např. OSN, s cílem pomoci dohodnout se na politickém plánu pro prosperující Afghánistán; vybízí ESVČ a Komisi, aby hrály významnější úlohu při vybízení obou stran k jednacímu stolu a aby v případě, že si to budou Afghánci přát, nabídly usnadnění nebo mediaci; |
|
6. |
opětovně potvrzuje, že vyjednané politické řešení vedoucí k míru musí stavět na hospodářských, sociálních a politických úspěších posledních 20 let; zdůrazňuje, že dlouhodobý rozvoj Afghánistánu bude záviset na odpovědnosti, řádné správě věcí veřejných, udržitelném zajištění bezpečnosti osob, včetně snižování chudoby a vytváření pracovních příležitostí, přístupu k sociálním a zdravotním službám, vzdělávání a ochraně základních svobod a lidských práv; |
|
7. |
naléhavě vyzývá afghánskou vládu, aby aktivně zapojila afghánský parlament do veškerých příslušných procesů, ukončila všechna opatření, která brání účinné spolupráci mezi vládou a parlamentem, a zlepšila práva parlamentní kontroly, přičemž afghánský parlament by měl zastupovat rozmanité obyvatelstvo Afghánistánu; zdůrazňuje, že je nezbytné i nadále podporovat konání svobodných a spravedlivých voleb v souladu s mezinárodními standardy, podporu volebních pozorovatelských misí v zemi a zlepšit transparentnost vládních výdajů, aby afghánská vláda byla v plné míře odpovědná vůči svým občanům; |
|
8. |
připomíná, že s cílem navázat na úspěchy dosažené v posledních 20 letech by měl být afghánský stát skutečně odhodlán bojovat proti terorismu a ozbrojeným skupinám, výrobě drog a obchodování s nimi a předcházet jim, řešit základní příčiny nelegální a nucené migrace a řídit ji; řešit regionální nestabilitu; usilovat o vymýcení chudoby; předcházet radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu; a bojovat proti beztrestnosti v případech porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva; |
|
9. |
vyjadřuje politování nad tím, že před podepsáním Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace Komise nepředložila toto prohlášení Parlamentu a že Parlament neměl možnost se k němu vyjádřit; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace na lidská práva; |
|
10. |
vyjadřuje znepokojení nad hrozbou, kterou představuje pro Afghánistán a region terorismus, zejména nad pokračující přítomností Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL–Dá’iš) a přidružených organizací, zejména ISIL–Provincie Chorásán a al-Káida; připomíná, že teroristické činy v Afghánistánu páchá mnoho aktérů, včetně Tálibánu, al-Káidy a tzv. Islámského státu; zdůrazňuje reálné riziko větší nestability a násilí po stažení jednotek USA a NATO; opakuje proto, že je naléhavě nutné, aby EU koordinovala svou činnost se zúčastněnými stranami, včetně afghánské vlády a bezpečnostních sil, USA, NATO a OSN, aby byl zajištěn co nejhladší přechod; |
|
11. |
odsuzuje veškerou teroristickou činnost a veškeré teroristické útoky v Afghánistánu; zdůrazňuje význam účinného boje proti financování terorismu a rozbití finančních sítí podporujících terorismus; je velmi znepokojen zjištěními uvedenými ve zprávě monitorovacího týmu OSN, z nichž vyplývá, že vztah mezi Talibánem a al-Káidou se prohloubil, a rovněž v souvislosti s varováním, že Talibán se postaví proti mírovým rozhovorům a upřednostní vojenský převrat; mimo to bere na vědomí zprávy, které naznačují, že Talibán v roce 2021 aktivně připravuje vojenské operace; |
|
12. |
připomíná, že bez bezpečnosti nemůže dojít k žádnému udržitelnému rozvoji, a naopak; v této souvislosti konstatuje, že mezinárodní podpora Afghánistánu po stažení jednotek musí zajistit komplexní přístup k pokračování finanční a technické podpory bezpečnosti, včetně afghánských národních obranných a bezpečnostních sil, a hospodářských a rozvojových reforem se zvláštním důrazem na posílení demokracie, právního státu a lidských práv, zejména pokud jde o ženy, mladé lidi a menšiny; |
|
13. |
uznává práci místních a mezinárodních nevládních organizací, které navzdory bezpečnostním rizikům poskytují služby, pomoc a podporu afghánskému lidu; je i nadále znepokojen nebezpečným prostředím, v němž působí organizace občanské společnosti, včetně novinářů a obránců lidských práv; naléhavě vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a členské státy, aby nadále poskytovaly významnou podporu občanské společnosti a pokračovaly v dialogu s afghánskou vládou s cílem urychleně odstranit překážky činnosti nevládních organizací; naléhavě vyzývá afghánské orgány, Talibán a všech ostatní příslušné aktéry, aby zajistili bezpečnost místních a mezinárodních organizací občanských společnosti, nevládních organizací a humanitárních organizací; |
|
14. |
žádá, aby se pod záštitou OSN uskutečnilo důvěryhodné a transparentní vyšetřování nedávného útoku zaměřeného na dívčí školu, při němž zahynulo 85 lidí, zejména děvčata ve věku od 11 do 17 let, a útoku ze dne 12. května 2020 na porodnici nemocnice Dašt-e Barchi v Kábulu podporovanou organizací Lékaři bez hranic; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zvážily možnost vyzvat Radu OSN pro lidská práva, aby zřídila vyšetřovací komisi pro případy závažného porušování mezinárodního humanitárního práva v Afghánistánu; |
|
15. |
zdůrazňuje, že beztrestnost a korupce jsou nadále vážnými překážkami zlepšování koordinace bezpečnosti, poskytování veřejných služeb a hospodářské reformy; vítá vytvoření protikorupční komise v Afghánistánu v listopadu 2020, která má provádět nedávno přijatou protikorupční strategii, a naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby zachovaly vysokou úroveň podpory EU určené na boj proti korupci v zemi; |
|
16. |
zdůrazňuje, že evropská podpora je i nadále podmíněna zachováním výsledků za posledních 20 let a navázáním na ně, účinným posilováním inkluzivní a odpovědné správy věcí veřejných, posilováním institucí, demokratického pluralismu, právního státu, bojem proti korupci, posilováním nezávislých sdělovacích prostředků, lidských práv a základních svobod všech Afghánců, zejména žen, dětí a všech příslušníků menšin a ohrožených skupin; připomíná, že právo dívek na vzdělání, které je velkým úspěchem posledních 20 let, by mělo být nesporné; zdůrazňuje potřebu jasných kritérií a mechanizmů monitorování pro měření dosaženého pokroku a efektivního a transparentního využívání evropských finančních prostředků; |
|
17. |
zdůrazňuje absolutní nutnost zachovat pokrok dosažený v oblasti práv žen v Afghánistánu za posledních 20 let; připomíná účast žen na mírových rozhovorech afghánské vlády a trvá na tom, že v rámci mírového procesu nesmí v případě práv žen existovat žádný kompromis; zdůrazňuje, že v rámci jednání se musí řešit i pokrok v oblasti práv žen v oblastech země, které nejsou pod kontrolou vlády; naléhavě žádá větší zastoupení organizací žen a řádné konzultace s nimi v průběhu rozhovorů; zdůrazňuje, že plná účast žen ve fázi po obnově a v politickém a občanském životě v Afghánistánu je základním předpokladem pro dosažení udržitelného míru, bezpečnosti a rozvoje; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby dále podporovaly posilování postavení žen jakožto klíčovou podmínku pro trvalou finanční podporu této zemi; |
|
18. |
hluboce lituje, že ženy a děvčata nadále čelí významným výzvám včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí, nucených sňatků a omezeného přístupu ke zdravotní péči; trvá na tom, že pokrok v těchto oblastech musí být i nadále jednou z hlavních priorit EU; vítá projekty financované EU, které podporují posílení postavení žen a jejich účast na rozhodování; |
|
19. |
opětovně zdůrazňuje, že je potřeba, aby EU i nadále pomáhala Afghánistánu v boji proti pandemii onemocnění COVID-19, poskytovala Afgháncům očkovací látky a pomáhala při organizování očkování; |
|
20. |
zdůrazňuje, že je důležité řešit naléhavé hrozby pro potravinovou bezpečnost v důsledku změny klimatu, sucha a pandemie COVID-19; vyzývá EU, aby dodržela svůj závazek učiněný na dárcovské konferenci v Afghánistánu v roce 2020, a naléhavě vyzývá ESVČ a GŘ ECHO Komise (Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci), aby se ujaly vedoucí úlohy a odstranily mezeru ve financování s cílem zajistit včasnou mobilizaci a koordinaci potravinové pomoci s cílem řešit problém nedostatečného zajištění potravin; naléhavě vyzývá všechny dárce, aby zachovali, případně zvýšili svou humanitární pomoc, zejména podporu afghánského systému zdravotní péče a podporu přístupu afghánských žen a děvčat ke zdravotní péči; |
|
21. |
připomíná, že vliv pěstování máku pro účely výroby opia přesahuje hranice Afghánistánu a postihuje sousední země a Evropu, která je hlavní destinací heroinu vyrobeného v Afghánistánu; zdůrazňuje, že je třeba, aby afghánská vláda zvýšila úsilí v boji proti této hrozbě, a opakuje, že je zapotřebí dlouhodobějšího rozvoje zemědělství a pomoci při vytváření spolehlivých pracovních míst a příjmů z alternativ k pěstování opia; konstatuje, že jde o nevyhnutelný krok k řešení nelegálního obchodu s drogami, praní špinavých peněz a financování terorizmu; |
|
22. |
poukazuje na potenciál hospodářského růstu v Afghánistánu z udržitelného rozvoje jeho přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že evropská pomoc na rozvoj infrastruktury by mohla být ku prospěchu afghánskému lidu, neboť by poskytovala pracovní místa a zdroje pro kritické veřejné služby a zajistila ochranu životního prostředí; |
|
23. |
zdůrazňuje, že je potřeba využít evropské finanční zdroje na investování do zlepšení regionální propojenosti s cílem ulehčit obchod a tranzit, což by Afghánistánu poskytlo prostředky na hospodářský růst; |
|
24. |
připomíná, že Afghánistán je vnitrozemský stát nacházející se na křižovatce mezi Asií a Středním východem, a uznává, že podpora a pozitivní spolupráce ze strany sousedních středoasijských zemí a regionálních mocností, zejména Číny, Íránu, Indie, Ruska a Pákistánu, jsou pro stabilizaci, rozvoj a hospodářskou životaschopnost Afghánistánu zásadní; vyzývá ESVČ a členské státy, aby zintenzívnily dialog se sousedními státy Afghánistánu; zdůrazňuje klíčovou úlohu těchto zemí při stabilizaci Afghánistánu a v tom, že neumožní, aby v zemi po odchodu zahraničních jednotek zavládl chaos; zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci mezi EU a USA v Afghánistánu, aby byla v co největší možné míře zachována jejich důležitá úloha v Afghánistánu; |
|
25. |
připomíná odpovědnost vlád zemí, které stahují své jednotky z Afghánistánu, za ochranu a v případě potřeby udělení víz a repatriaci tisíců místních zaměstnanců, zejména překladatelů, kteří podporovali jejich úsilí a jejichž životy mohou být nyní vážně ohroženy; vyzývá k tomu, aby bylo nejdříve provedeno důkladné individuální posouzení, které by plně zohledňovalo všechny aspekty oprávněnosti a bezpečnosti; |
|
26. |
vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zajistily bezpečnost evropských ozbrojených sil a evropského personálu v Afghánistánu, jakož i místního personálu, který pracuje nebo pracoval pro zastoupení členských států nebo delegaci EU v Afghánistánu; žádá ESVČ a Komisi, aby přispěly k financování posílené bezpečnostní zóny s cílem zajistit diplomatickou přítomnost po stažení vojenských jednotek; |
|
27. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu vyslanci EU pro Afghánistán, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Afghánské islámské republiky. |
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/131 |
P9_TA(2021)0295
Evropská občanská iniciativa „End the cage age“ („Konec doby klecové“)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o evropské občanské iniciativě s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) (2021/2633(RSP))
(2022/C 67/17)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na evropskou občanskou iniciativu s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) (ECI(2018)000004), která získala 1,4 milionu potvrzených podpisů ze všech členských států tehdejší EU-28 a je první platnou evropskou občanskou iniciativou týkající se hospodářských zvířat, |
|
— |
s ohledem na veřejné slyšení dne 15. dubna 2021 k evropské občanské iniciativě s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“), |
|
— |
s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr 442 s názvem „Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat“, který dospěl k závěru, že 82 % občanů EU se domnívá, že dobré životní podmínky hospodářských zvířat by měly být lépe chráněny, než je tomu nyní, |
|
— |
s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), |
|
— |
s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (1), |
|
— |
s ohledem na směrnici Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic (2), |
|
— |
s ohledem na směrnici Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (3), |
|
— |
s ohledem na směrnici Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (4), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ke společné zemědělské politice přijaté dne 5. prosince 2018 (CDR 3637/2018), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů „Agroekologie“ přijaté dne 5. února 2021 (CDR 3137/2020), |
|
— |
s ohledem na vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 21. listopadu 2019 ke zdraví a dobrým životním podmínkám králíků chovaných v různých produkčních systémech, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o minimálních požadavcích na ochranu králíků chovaných pro hospodářské účely (5), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o životních podmínkách zvířat, používání antimikrobiálních látek a dopadu průmyslového chovu kuřat na životní prostředí (6), |
|
— |
s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 31. března 2021 s názvem „Hodnocení strategie Evropské unie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat pro období 2012–2015“ (SWD(2021)0077), |
|
— |
s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 31/2018 o dobrých životních podmínkách zvířat v EU, |
|
— |
s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z listopadu 2020 nazvanou „Konec doby klecové: hledání alternativ“ („End the Cage Age: Looking for Alternatives“), |
|
— |
s ohledem na čl. 222 odst. 8 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že SFEU zavádí občanství Unie a dále zvyšuje demokratické fungování Unie tím, že mimo jiné stanoví, že každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie prostřednictvím evropské občanské iniciativy; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že by měla být uznána důležitost evropské občanské iniciativy pro formování iniciativ a politiky EU, jakož i skutečnost, že v minulosti nebyly v návaznosti na úspěšné evropské občanské iniciativy přijaty dostatečné kroky; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že článek 13 SFEU jasně uznává, že zvířata jsou vnímající bytosti; vzhledem k tomu, že Unie a její členské státy musí při stanovování a provádění zemědělských politik Unie plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že je třeba uznat, že vysoké standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, které jsou v EU již zavedeny, patří mezi nejvyšší na světě; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ uznává naléhavou potřebu zlepšit dobré životní podmínky zvířat a rozšířit jejich oblast působnosti, přičemž zdůrazňuje přínosy, které přináší pro zvířata, kvalitu potravin, snížení potřeby léků a zachování biologické rozmanitosti, a to v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že studie výzkumné služby Evropského parlamentu zadaná Petičním výborem Evropského parlamentu s názvem „Konec doby klecové: hledání alternativ“ („End the Cage Age: Looking for Alternatives“) zjistila, že v Evropě lze dosáhnout systémů chovu mimo klece a doporučila přijetí finančních a politických opatření v krátkodobém horizontu a právních předpisů v dlouhodobém horizontu; vzhledem k tomu, že tato studie potvrdila, že „EU může zajistit, aby do EU nemohly být dováženy živočišné produkty, které nejsou v souladu s normami EU“; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že navrhovaná občanská iniciativa se týká „stovek milionů hospodářských zvířat v EU, […] která jsou po většinu života držena v klecích“; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že králíci jsou nejčastěji chováni v klecích, přičemž přibližně 85 % v běžných klecích a 9 % v obohacených klecových systémech, zatímco přibližně 50 % nosnic v EU bylo v roce 2019 chováno v obohacených klecových systémech, přičemž procentní podíly jsou ve většině východoevropských, středoevropských a jihoevropských členských států EU výrazně vyšší; vzhledem k tomu, že v odvětví prasat je velká většina prasnic v určitých fázích jejich reprodukčního cyklu chována v klecích; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že navrhovaná evropská občanská iniciativa má za cíl zlepšit životní podmínky zvířat; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že chov zvířat v klecích jako systém živočišné výroby vznikl na základě souběhu několika faktorů, zejména: potřeby identifikovat nejlepší zvířata pro genetický výběr; zlepšení hygienických podmínek; zlepšení řízení, které umožnilo automatizaci, a tím efektivnější využití stále vzácnější pracovní síly k vyrovnání zvýšení ceny půdy nebo nákladů na zařízení; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že by měla být uznána náročnost zajištění zdraví a dobrých životních podmínek zvířat; vzhledem k tomu, že při navrhování systémů chovu by mělo být přihlédnuto k charakteristikám jednotlivých zvířat, aby tyto systémy vyhovovaly jejich potřebám; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že každý rok je na část nebo na celý život chováno v klecích více než 300 milionů hospodářských zvířat a že v celé EU panují vážné obavy ohledně dobrých životních podmínek zvířat chovaných v klecích, protože zvířata nejsou schopna ani stát vzpřímeně, protáhnout se nebo se otočit a je nemožné, aby zvířata chovaná v klecích projevovala své přirozené chování; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že zemědělci vynaložili velké investice na zlepšení životních podmínek zvířat a tyto investice se jim dosud plně nevrátily; vzhledem k tomu, že tyto systémy byly společně vyvinuty zemědělci, veterináři, vědci a nevládními organizacemi, aby bylo zajištěno, že jsou pokryty požadavky na dobré životní podmínky každého živočišného druhu; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že je třeba uznat tržní úsilí, které zemědělci vynakládají, jakož i potřebu zajistit tržní návratnost, aby mohli pokračovat v investicích do udržitelnosti; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že je třeba uznat riziko přemístění živočišné produkce, a tím i přesun základních otázek týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat do třetích zemí; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že změna systémů chovu na systémy chovu mimo klece bude vyžadovat další investice a povede ke zvýšení výrobních nákladů, které budou muset nést zemědělci, a to zejména na začátku tohoto přechodu v důsledku jeho investičních nákladů; vzhledem k tomu, že hygienické otázky chovu v zemědělských podnicích musí být vždy zohledňovány; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že kumulativní výdaje společné zemědělské politiky (SZP) na období 2014–2020 vykázané členskými státy na opatření v oblasti dobrých životních podmínek zvířat představovaly na konci roku 2019 pouze 1,15 % z částky vyčleněné na SZP (7); |
|
R. |
vzhledem k tomu, že jakákoli změna systémů chovu by měla dosáhnout rovnováhy mezi několika aspekty udržitelnosti, tj. dobrými životními podmínkami zvířat, zdravím zvířat, ochranou životního prostředí a konkurenceschopností zemědělců; |
|
S. |
vzhledem k tomu, že systémy chovu zcela mimo klece musí zajistit odpovídající mikroklimatické podmínky, aby byly vhodné pro každou zeměpisnou oblast v EU a pro jakékoli klimatické podmínky, včetně extrémních povětrnostních podmínek; |
|
T. |
vzhledem k tomu, že několik členských států již pokročilo k opatřením nad rámec minimálních norem EU a zakázalo používání obohacených klecových systémů pro nosnice, běžných klecí a obohacených klecových systémů pro králíky nebo kójí a porodních klecí pro prasnice, přičemž právní předpisy o postupném ukončování těchto postupů vstoupí v platnost v dalších členských státech nejpozději do roku 2030; |
|
U. |
vzhledem k tomu, že před zavedením jakýchkoli změn v systémech chovu je třeba posoudit náklady požadované transformace z krátkodobého i dlouhodobého hlediska; vzhledem k tomu, že posouzení dopadů musí zohlednit potřeby odvětví podle živočišných druhů, včetně hospodářských a hygienických otázek; |
|
V. |
vzhledem k tomu, že změna systémů chovu zvířat zvýší riziko šíření přenosných nemocí a vytváření sociálního stresu v důsledku dominance a konkurence, což bude mít vliv na jejich zdraví a může zvýšit potřebu léků; |
|
W. |
vzhledem k tomu, že pro usnadnění této zásadní změny je třeba zajistit přiměřenou finanční podporu investic a kompenzace za účelem vyrovnání vyšších produkčních nákladů a ztrát příjmů zemědělců; |
|
X. |
vzhledem k tomu, že dobré životní podmínky zvířat byly zahrnuty jako specifický cíl společné zemědělské politiky, a členské státy proto mohou tyto finanční prostředky poskytnout na přechod od klecového chovu, například prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; |
|
Y. |
vzhledem k tomu, že je třeba uznat, že v některých případech přinášejí některé formy klecí pro chov pro dané zvíře více výhod souvisejících s dobrými životními podmínkami zvířat; vzhledem k tomu, že v každém případě musí klece být úměrné velikosti chovaného zvířete a účelu, kterého má být dosaženo; |
|
Z. |
vzhledem k tomu, že zvláštní zpráva Evropského účetního dvora o dobrých životních podmínkách zvířat v EU uvádí, že členské státy pouze v omezené míře využívaly finanční prostředky ze společné zemědělské politiky k plnění cílů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; |
|
AA. |
vzhledem k tomu, že pravidla pro dobré životní podmínky zvířat a zlepšování velikosti klece byla v průběhu minulých let zařazena do několika programů pro rozvoj venkova; vzhledem k tomu, že cíl těchto opatření byl standardně zahrnut do řady programů prostřednictvím opatření zaměřených na větší velikost klece; |
|
AB. |
vzhledem k tomu, že pokud bude naplánována případná změna právních povinností týkajících se chovu zvířat, je třeba zohlednit úroveň provádění pravidel pro dobré životní podmínky zvířat v členských státech EU a je nutné přijmout individuální přístup podle jednotlivých druhů zvířat; |
|
AC. |
vzhledem k tomu, že Evropská unie dováží produkty vyrobené ze zvířat, která jsou chována v podmínkách, jež obecně nelze ověřit; |
|
AD. |
vzhledem k tomu, že existují alternativní systémy, které jsou ekonomicky životaschopné a jsou již v provozu, např. systémy volného výběhu a ekologické systémy pro nosnice, podlahové kotce a systémy volného létání ve venkovním výběhu nebo ekologické systémy pro králíky, vnitřní a venkovní systémy volného porodu a skupinového chovu pro prasnice, haly a voliéry pro křepelky či systémy skupinového chovu telat; |
|
1. |
žádá Komisi, aby do roku 2022 poskytla informace o probíhající kontrole účelnosti prováděné u stávajících právních předpisů EU pro dobré životní podmínky zvířat; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby vyvinula komplexnější potravinovou politiku, a podpořila tak změnu směrem k udržitelnějšímu potravinovému systému s odpovídající podporou zemědělců, a to při zohlednění hospodářského, sociálního a environmentálního rozměru, s cílem zabránit zejména malým a středním zemědělským podnikům v dalším opouštění živočišné výroby a zabránit její další koncentraci; |
|
3. |
uznává, že alternativy ke klecovému chovu jsou v řadě členských států úspěšně uplatňovány; domnívá se, že alternativní systémy by měly být vyvíjeny, zlepšovány a podporovány; |
|
4. |
vyzývá Komisi, aby nové iniciativy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat založila výhradně na nezávislém vědeckém výzkumu a zohlednila i veškeré možné negativní dopady, jako je riziko onemocnění, zlomenin prsní kosti nebo kanibalismu v odvětví drůbeže; |
|
5. |
vyzývá Komisi, aby zajistila řádné provedení požadavků evropské občanské iniciativy s názvem „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) v souvislosti se současnou revizí směrnice 98/58/ES a v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“; |
|
6. |
naléhavě vyzývá Komisi, aby odstranila byrokracii a regulační omezení, a umožnila tak chovatelům hospodářských zvířat provést nezbytné strukturální změny ve svých zařízeních s cílem začlenit nová ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat; |
|
7. |
zdůrazňuje, že trh se živočišnými produkty ze systémů chovu mimo klece, systémů volného výběhu a ekologických systémů a trh s rostlinnými alternativami v EU roste; |
|
8. |
konstatuje, že EU jako první přijala určité zákazy klecí pro hospodářská zvířata, konkrétně částečný zákaz klecí pro telata v roce 2007, zákaz běžných bateriových klecí pro nosnice v roce 2012, částečný zákaz kójí pro prasnice v roce 2013 a celkový zákaz klecí v celém ekologickém zemědělství v celé EU; |
|
9. |
připomíná, že některé členské státy EU již přijaly vnitrostátní právní předpisy zakazující určité formy klecového chovu, které jdou nad rámec minimálních norem EU, což zvyšuje naléhavost přijetí právních předpisů na úrovni EU s cílem ukončit praxi klecového chovu a zajistit rovné podmínky pro zemědělce v celé EU; |
|
10. |
vyzývá Komisi, aby navrhla legislativní nástroje týkající se spravedlivého a udržitelného zemědělství, a zejména aby navrhla revizi směrnice 98/58/ES s cílem postupně ukončit používání klecí v chovu zvířat v EU a zhodnotila možné postupné ukončení do roku 2027; |
|
11. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby toto postupné ukončování bylo založeno na vědecky podloženém posouzení dopadů, a že je třeba zajistit vhodné přechodné období; |
|
12. |
vyzývá Komisi, aby přijala individuální přístup podle jednotlivých druhů zvířat, který by zohledňoval a vyhodnocoval charakteristiky jednotlivých zvířat, která by měla mít systémy chovu, jež odpovídají jejich specifickým potřebám; |
|
13. |
vyzývá Komisi, aby přehodnotila obchodní dohody se třetími zeměmi s cílem zajistit, aby dodržovaly stejné normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a kvality produktů; |
|
14. |
zdůrazňuje, že králíci jsou druhým nejpočetnějším druhem zvířat chovaných v EU, pokud jde o počet kusů, přičemž většina z nich je chována v klecích s nedostatečnými normami pro dobré životní podmínky zvířat; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby navrhla konkrétní právní předpisy EU o minimálních požadavcích na ochranu chovaných králíků; |
|
15. |
vyzývá ke zkrácení dodavatelských řetězců ve výživě zvířat a lidí, která by se u krmiv i lidské spotřeby měla opírat o bílkovinné plodiny vyráběné na místní nebo regionální úrovni; konstatuje, že strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ podporuje udržitelnou živočišnou výrobu, vytvoření kratších dodavatelských řetězců potravinářských výrobků a spravedlivější obchodní politiku, v níž evropské normy zaujímají významnější postavení; |
|
16. |
uznává pozitivní kroky, které EU v posledních letech učinila, a to komplexním zlepšením dobrých životních podmínek zvířat, zavedením zákazů klecí pro některá hospodářská zvířata a zákazem používání klecí v celém ekologickém zemědělství; |
|
17. |
vítá osvědčené postupy, které již některé členské státy zavedly prostřednictvím přijímání vnitrostátních právních předpisů, které jdou nad rámec minimálních norem EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, zejména pokud jde o zákaz některých forem klecového chovu; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby urychleně přijaly opatření na podporu nahrazení klecového chovu alternativními systémy nezaloženými na klecovém chovu; |
|
18. |
vyzývá Komisi, aby podpořila zemědělce v jejich úsilí o zlepšení dobrých životních podmínek zvířat, zejména v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu, strategickými plány SZP a strategií EU „Od zemědělce ke spotřebiteli“ s cílem zabránit ztrátě konkurenceschopnosti a následnému přemístění produkce EU do zemí mimo EU s nižšími ambicemi v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; věří, že všechny produkční systémy EU by měly mít možnost investovat do udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat; |
|
19. |
vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na zákaz krutého a zbytečného násilného krmení kachen a hus pro výrobu foie gras; |
|
20. |
vyzývá členské státy, aby v případě potřeby pomáhaly zemědělcům a chovatelům dobytka poskytováním poradenství a odborné přípravy s cílem usnadnit přechod na systémy chovu mimo klece; |
|
21. |
vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, že budou vykonávány účinné kontroly a celní kontroly v zájmu zajištění reciprocity požadavků na kvalitu a bezpečnost a standardů EU pro dobré životní podmínky zvířat a posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství na globálním trhu u všech zemědělsko-potravinářských produktů dovážených do EU; |
|
22. |
opakuje význam zahrnutí vymahatelných kapitol o obchodu a udržitelném rozvoji do všech obchodních dohod EU, čímž se zaručí, že vyšší regulační ambice EU budou v souladu s obchodní politikou EU a že je země mimo EU, které s EU podepsaly obchodní dohody, musejí dodržovat; |
|
23. |
zdůrazňuje, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji by měly rovněž zohledňovat rovnocenné normy pro produkci, zejména dobré životní podmínky zvířat; |
|
24. |
domnívá se, že spravedlivá obchodní politika, která zajistí rovné podmínky, je předpokladem pro vyšší evropské standardy; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí, pokud jde o kontroly dovážených potravinářských výrobků; |
|
25. |
trvá na tom, že by všechny živočišné produkty dovážené do EU měly být vyráběny v plném souladu s příslušnými právními předpisy EU, včetně těch v oblasti používání systémů chovu mimo klece; |
|
26. |
naléhavě žádá Komisi, aby zajistila dostatečnou podporu a přechodné období pro postupné přizpůsobení zemědělců a chovatelů dobytka, a to s ohledem na investiční cyklus zemědělců, jakož i mechanismy financování s cílem usnadnit přechod a současně zachovat konkurenceschopnost a sociální odolnost zemědělsko-potravinářského odvětví EU; |
|
27. |
je názoru, že tato podpora a přechodné období by měly být zajištěny ještě před navržením legislativních změn hygienických záruk pro zvířata a lidi a ochrany pracovníků s cílem zabránit opouštění půdy a dalšímu opouštění živočišné výroby (zejména v případě malých a středních zemědělských podniků, které nemají zdroje nutné k tomuto přizpůsobení); |
|
28. |
opakuje, že Komise musí podporovat zemědělce v tom, aby spotřebitele vzdělávali a informovali o současných vysokých standardech v oblasti dobrých životních podmínek zvířat; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby poskytly odpovídající finanční podporu a pokyny k zajištění hladkého přechodu pro dotčené evropské zemědělce; |
|
29. |
zdůrazňuje, že odvětví živočišné výroby je velmi dynamické a schopné přizpůsobit se změnám v právních předpisech a preferencích spotřebitelů; zdůrazňuje však, že za tímto účelem musí být odměňováno přímou podporou, aby nebyla ohrožena udržitelnost produkce a životaschopnost zemědělských podniků; |
|
30. |
zdůrazňuje celkový význam spravedlivého rozdělení nákladů a přínosů v potravinovém řetězci a úlohu trhu při umožnění větší udržitelnosti zemědělců; domnívá se v tomto ohledu, že dobrovolné označení dobrých životních podmínek zvířat by bylo vhodné pro ukázání závazku, který by spojoval řetězec od zemědělce ke spotřebiteli a přispíval k cílům evropské občanské iniciativy nazvané „End the Cage Age“ („Konec doby klecové“) a zároveň zajistil přiměřené stanovování cen; |
|
31. |
zdůrazňuje, že je důležité podpořit zemědělce a pomoci jim přeorientovat se na udržitelnější hospodaření, tím, že jim budou poskytnuty odpovídající poradenské a školicí služby, pobídky a finanční programy na podporu jejich životní úrovně a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech, jež podpoří investice a organizaci potravinového řetězce, posílí malé místní zpracovatele a podpoří krátký dodavatelský řetězec; |
|
32. |
žádá Komisi, aby na mezinárodní úrovni podporovala dobré životní podmínky zvířat a vedla iniciativy s cílem zvýšit povědomí v zemích, které nejsou členy EU, a to včetně opatření, jako je další vzájemná pomoc a urychlená výměna informací mezi příslušnými orgány ve všech členských státech a v zemích mimo EU; |
|
33. |
připomíná, že zemědělské podniky zabývající se chovem hospodářských zvířat jsou inovativní místa, která neustále investují do zlepšování své infrastruktury a postupů s cílem udržet krok s posledními vědeckými důkazy a očekáváními spotřebitelů; |
|
34. |
vyzývá k vytvoření vhodného trhu na straně poptávky, na němž by bylo možné uvádět za vyšší ceny všechny výrobky vyrobené tak, že splňují vyšší standardy kvality; |
|
35. |
vyzývá Komisi, aby předložila možné programy přeměny za účelem rychlejšího ukončení zemědělské činnosti využívající klecový chov, včetně posouzení navazujících nákladů; |
|
36. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států. |
(1) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.
(2) Úř. věst. L 203, 3.8.1999, s. 53.
(3) Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7.
(4) Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5.
(5) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 90.
(6) Úř. věst. C 345, 16.10.2020, s. 28.
(7) Třináctá finanční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) – rozpočtový rok 2019, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0387&from=CS
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/137 |
P9_TA(2021)0296
Prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM)
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) (2019/2164(INI))
(2022/C 67/18)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 8 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu – Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. července 2020 nazvané „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“ (COM(2020)0274), |
|
— |
s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvané „Akční plán digitálního vzdělávání 2021-2027 – Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“ (COM(2020)0624), |
|
— |
s ohledem na zprávu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 10. srpna 2017 nazvanou „Ekonomické přínosy rovnosti žen a mužů v Evropské unii – Jak rovnost žen a mužů ve vzdělávání v oborech STEM vede k ekonomickému růstu“, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o profesní dráze žen ve vědě a na vysokých školách a tzv. skleněném stropu, na který narážejí (1), |
|
— |
s ohledem na strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy pro rok 2020, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (2), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o rovnosti žen a mužů a zlepšování postavení žen v digitálním věku (3), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o emancipaci žen a dívek prostřednictvím digitálního sektoru (4), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (5), |
|
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 6. prosince 2018 o rovnosti žen a mužů, mládeži a digitalizaci, |
|
— |
s ohledem na studii nazvanou „Vzdělávání a zaměstnanost žen ve vědě, technických oborech a digitální ekonomice, včetně odvětví umělé inteligence, a související vliv na rovnost žen a mužů“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky dne 15. dubna 2020 (6), |
|
— |
s ohledem na studii nazvanou „Ženy v digitálním věku“ (7), |
|
— |
s ohledem na Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který byl vyhlášen OSN na den 11. února a který usiluje o dosažení plného a rovného přístupu žen a dívek k vědě a jejich účasti na ní a o další dosahování rovnosti žen a mužů a emancipaci žen a dívek, |
|
— |
s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež vstoupila v platnost v roce 2016, a zejména na její cíl udržitelného rozvoje č. 5 týkající se rovnosti žen a mužů, |
|
— |
s ohledem na srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti, který v roce 2020 vydala Komise, |
|
— |
s ohledem na zprávu o ukazatelích rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů z roku 2020, |
|
— |
s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979, a zejména na její článek 11, |
|
— |
s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A9-0163/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou a klíčovým cílem EU, jakož i nezbytným předpokladem pro to, aby ženy a dívky mohly plně požívat lidských práv, a současně podmínkou pro jejich emancipaci, rozvoj jejich plného potenciálu a vytvoření udržitelné společnosti podporující začlenění; vzhledem k tomu, že diskriminace žen spojená s pohlavím, stereotypy a nerovnostmi má spolu s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám řadu škodlivých sociálních a hospodářských důsledků, včetně omezení potenciálních přínosů pro veřejný sektor a podniky v oblasti výzkumu a inovací a pro celkový hospodářský rozvoj; vzhledem k tomu, že pokud se ženám v odvětvích STEM (přírodní vědy, technika, inženýrství a matematika) umožní lépe se zviditelnit a profesně realizovat, mohlo by to přinést úspěšné modely a v konečném důsledku větší začlenění a také usnadnění transformace a inovací v našich společnostech ve prospěch občanů obecně; vzhledem k tomu, že odstranění starých myšlenkových vzorců podpoří rovnost žen a mužů; vzhledem k tomu, že ženy by mohly hrát zásadní úlohu při zaplnění nedostatku pracovních sil na trhu práce v EU; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že EU čelí mimořádnému nedostatku žen s profesní dráhou a vzděláním v oborech STEM, a to tím spíše, že ženy představují 52 % evropské populace a 57,7 % absolventů terciárního vzdělávání v EU (8), ale tvoří pouze 2 z 5 vědců a inženýrů (9); vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny na všech úrovních digitálního odvětví v Evropě, od studentů (32 % na bakalářské, magisterské nebo rovnocenné úrovni) až po nejvyšší akademické pozice (15 %) ve většině vědeckých, inženýrských a manažerských oborů a na vyšších hierarchických úrovních, a to i v odvětvích, kde tvoří většinu, jako je vzdělávání; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy již v průběhu vzdělávání představují závažnou překážku rovnosti mezi studenty a studentkami a dále prohlubují rozdíly mezi ženami a muži pracujícími v oborech STEM, a představují tak závažnou překážku rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že největší rozdíl je v oblasti odborných dovedností a zaměstnanosti v oblasti IKT v EU, kde pouze 18 % tvoří ženy (10), mezi absolventy oborů STEM, z nichž pouze 36 % tvoří ženy, a v digitálním odvětví, kde je více než třikrát více mužů než žen; vzhledem k tomu, že značná míra genderové segregace studentů oborů STEM a absolventů vysokých škol je základem pro budoucí genderovou segregaci v profesní dráze v oborech STEM; vzhledem k tomu, že jen velmi málo nezletilých dívek v členských státech EU (méně než 3 %) projevuje zájem pracovat ve třiceti letech jako odbornice v oblasti IKT (11); vzhledem k tomu, že pro ženy ze znevýhodněného socioekonomického prostředí je obzvláště obtížné vstoupit do odvětví STEM; vzhledem k tomu, že navzdory pozitivnímu trendu zapojování se dívek do vzdělání v oblasti STEM a jejich zájmu o tuto oblast, zůstává příslušný procentní podíl i nadále nedostatečný; vzhledem k tomu, že přístup ke STEM ze strany chlapců a dívek na základních školách se neliší a v mnoha případech plní úkoly spojené se STEM a IKT úspěšněji dívky než chlapci (12); vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži v oborech STEM ve vysokoškolském vzdělávání nejsou odůvodněny akademickou výkonností, neboť dívky a chlapci vykazují podobnou úroveň úspěchů v přírodních vědách a matematice ve středoškolském vzdělávání; vzhledem k tomu, že se však dívky obávají, že budou méně úspěšné než chlapci, pokud jde o kariéru v oborech spřízněných se STEM, a že v důsledku toho mají ženy menší důvěru ve své vlastní digitální dovednosti; vzhledem k tomu, že sociální normy a genderová očekávání týkající se volby povolání, které jsou často posíleny prostřednictvím vzdělávacího obsahu a učebních osnov, jsou klíčovými hybateli genderové segregace ve vysokoškolském vzdělávání; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že ženy, které vystudují některý z oborů STEM, mohou při hledání pracovního místa v odpovídajících oborech čelit obtížím a mají menší pravděpodobnost než jejich mužští kolegové, že nastoupí do zaměstnání v těchto oborech nebo že v nich zůstanou, a to v důsledku různých existujících překážek, jako jsou genderové stereotypy, pracoviště, na nichž dominují muži, diskriminace a předsudky, vědomá a nevědomá předpojatost, sexuální obtěžování, negativní pracovní prostředí a nedostatek ženských vzorů a mentorů; vzhledem k tomu, že omezení genderového rozdílu ve vzdělávání v oborech STEM by mohlo snížit rozdíly v dovednostech žen a mužů, zvýšit zaměstnanost a produktivitu žen a snížit profesní segregaci, což by v konečném důsledku podpořilo hospodářský růst prostřednictvím vyšší produktivity i nabídky pracovní síly; vzhledem k tomu, že pokud bychom tento genderový rozdíl v kariérách STEM překonali, napomohlo by to do roku 2050 zvýšit HDP EU na obyvatele o 2,2 až 3 % (13); vzhledem k tomu, že překonání genderového rozdílu v kariérách STEM by představovalo krok směrem k rovnosti žen a mužů a k naplnění lidských práv žen a dívek a mělo pozitivní dopady na snižování rozdílu v odměňování a v důchodech mezi muži a ženami; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že podle průzkumu Agentury EU pro základní práva (14) se odhaduje, že 55 % žen v EU čelilo od 15 let věku sexuálnímu obtěžování a 14 % žen bylo od svých 15. narozenin obětí kybernetického obtěžování; vzhledem k tomu, že mnoho žen se během pandemie COVID-19 stalo obětí nových forem kybernetického násilí, jako je sexuální a psychologické obtěžování na internetu; vzhledem k tomu, že je naléhavě zapotřebí přijmout opatření k řešení těchto nových forem sexuálního a psychického obtěžování; vzhledem k tomu, že na vzdělávacích zařízeních v oborech STEM, včetně škol, univerzit a pracovišť, je hlášena vysoká míra sexuálního obtěžování, což dále vylučuje ženy z tohoto odvětví; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení žen pracujících v odvětví inovativních technologií, jako je např. sektor umělé inteligence, vyvolává obavy, neboť to může mít negativní dopad na navrhování, vývoj a zavádění těchto technologií a způsobovat opakování stávajících diskriminačních praktik a stereotypů a vývoj „genderově předpojatých algoritmů“; vzhledem k tomu, že úsilí o řešení genderových předsudků, stereotypů a nerovnosti v digitálním odvětví je nedostatečné; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi muži a ženami přetrvávají ve všech oblastech digitálních technologií, zejména pokud jde o umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a v dohledné budoucnosti tak upevňují směřování digitálního odvětví, které upřednostňuje muže; vzhledem k tomu, že odstraňování této předpojatosti vyžaduje vypracování jasných etických požadavků a požadavků na transparentnost; vzhledem k tomu, že neúplné a nepřesné soubory údajů a neexistence údajů roztříděných podle pohlaví mohou narušit zpracování údajů systémů umělé inteligence a jejich rozhodování a ohrozit dosažení rovnosti mezi ženami a muži ve společnosti; vzhledem k tomu, že by měla být věnována náležitá pozornost také jedinečné situaci evropských malých a středních podniků (MSP), zejména pokud jde o jejich velikost, schopnost plnit nové požadavky a potenciál jakožto cenný zdroj přispívající k tomu, aby dívky i ženy a také ženy ve vedoucích pozicích mohly prosazovat rovnost žen a mužů ve vzdělávání a profesní dráze v oborech STEM; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že nové technologie jsou neobjektivní, pokud jde o pohlaví, etnický původ, rasu, barvu pleti, jazyk, náboženské vyznání nebo národnostní či sociální původ, především v důsledku toho, že údaje nejsou analyzovány podle konkrétní situace a že ve výzkumu chybí genderová perspektiva, což může mít škodlivé dopady na zdraví a životní podmínky žen, zejména žen a dívek, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a na bezpečnost produktů, jakož i na osobní a profesní rozvoj žen (15); |
|
G. |
vzhledem k tomu, že učitelé a rodiče mohou dále upevňovat genderové stereotypy tím, že dívky odrazují od volby a následného studia a kariéry v oborech STEM; vzhledem k tomu, že genderové stereotypy značně ovlivňují volbu studijního zaměření; vzhledem k tomu, že kulturně podmíněné odrazování, nedostatečné povědomí o ženských vzorech a jejich nedostatečná propagace negativně ovlivňují příležitosti dívek a žen ve studiích oborů STEM, souvisejících pracovních dráhách a digitálním podnikání a vedou k diskriminaci a menšímu počtu příležitostí pro ženy na trhu práce; vzhledem k tomu, že je třeba klást důraz na faktory, které motivují a podporují zájem dívek o studie oborů STEM, související pracovní dráhu a digitální podnikání, jako je podpora ženských vzorů, učitelů a mentorů, schvalování od vrstevníků a rozvoj kreativity a praktických zkušeností; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že krize způsobená onemocněním COVID-19 pravděpodobně povede k trvalým změnám v životě v Evropě a ovlivní většinu aspektů života lidí a způsob, jakým pracujeme, studujeme a učíme se, v němž bude hrát zásadní úlohu digitalizace; vzhledem k tomu, že onemocnění COVID-19 rovněž prohlubuje rozdíly v digitálních dovednostech žen a mužů (16) v době, kdy jsou digitální dovednosti více než kdy jindy zapotřebí v práci, při studiu a při snaze zůstat ve spojení; vzhledem k tomu, že rychlá digitální transformace nabízí mnoho příležitostí ke změně genderových modelů zaměstnávání, ale může také nepřiměřeně ovlivnit zaměstnanost žen v mnoha oblastech; vzhledem k tomu, že ženy jsou nuceny převzít větší podíl povinností týkajících se rodičovství nebo jejich rodin než jejich mužské protějšky, a proto musí všechna navrhovaná opatření zohlednit možnost úspěšného sladění pracovního a rodinného života žen s cílem začlenit do těchto oblastí muže; vzhledem k tomu, že hranice mezi profesním a rodinným životem bude dále oslabena v důsledku práce z domova a že ženy pravděpodobně ponesou největší zátěž při hledání rovnováhy mezi kariérou a povinnostmi v oblasti péče o rodinu; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že je třeba dále podporovat politiky zaměřené na zvýšení účasti žen v oborech STEM a oborech souvisejících s umělou inteligencí a zaujmout víceúrovňový přístup k řešení genderových rozdílů na všech úrovních vzdělávání a zaměstnanosti v digitálním odvětví; vzhledem k tomu, že jen málo členských států začlenilo ustanovení o rovnosti žen a mužů do svých systémů výzkumu a inovací a že pokrok v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vnitrostátních výzkumných programů je pomalý; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že je třeba prosazovat a podporovat podnikání žen a vytvořit příznivé prostředí, v němž mohou podnikatelky prosperovat a v němž se podnikání podporuje; vzhledem k tomu, že údaje o podnikání v odvětvích STEM a IKT naznačují ještě větší marginalizaci žen; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi ženami a muži, pokud se jedná o startupy a investice rizikového kapitálu, jsou podobně výrazné; vzhledem k tomu, že dívky obvykle na střední a vysoké škole studují méně často obory IKT a STEM, což vede k mnohem menšímu počtu žen pracujících v těchto oblastech a zakládajících a vlastnících soukromé společnosti a startupy; vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 17 % zakladatelů startupů; vzhledem k tomu, že startupy vlastněné ženami dostávají v průměru o 23 % méně finančních prostředků než podniky řízené muži; vzhledem k tomu, že ačkoli ženy představují 30 % všech podnikatelů v Evropě, dostávají pouze 2 % dostupného nebankovního financování (17); vzhledem k tomu, že se zdá, že se tento údaj v důsledku pandemie snížil na 1 %; |
Obecné poznámky
|
1. |
domnívá se, že vzhledem ke značnému rozdílu v odměňování žen a mužů v EU, ke skutečnosti, že je u žen vyšší pravděpodobnost, že budou mít nízkou mzdu, práci na částečný úvazek a jinak nejisté pracovní místo, k rostoucí poptávce po pracovnících v oblasti STEM a k jejich významu pro budoucnost evropského hospodářství, je zásadní zvýšit podíl žen aktivních v odvětvích STEM s cílem naplnit jejich práva a potenciál a vybudovat udržitelnější a inkluzivnější ekonomiku společnost díky vědecké, digitální a technologické inovaci; zdůrazňuje, že vysoká úroveň dovedností v oblasti STEM má zásadní význam pro inovační proces ve špičkových oblastech IKT, jako je umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost, a proto bude stále důležitější pro konkurenceschopnost Evropské unie na světových trzích; zdůrazňuje proto, že plný potenciál dovedností, znalostí a kvalifikací žen v těchto oblastech může přispět k posílení evropského hospodářství a podpořit cíle stanovené v různých politikách EU, zejména v Zelené dohodě pro Evropu a Digitální agendě; |
|
2. |
opakuje, že hlavním cílem by mělo být odstranit všechny bariéry, a zejména pak všechna sociokulturní, psychologická a pedagogická omezení, omezující zájmy, preference a volby žen a dívek, jako jsou genderové stereotypy a genderová diskriminace, včetně překrývání biologických a sociálních faktorů, obzvláště těhotenství, s nejvýznamnějšími roky profesní dráhy žen, aniž by byla zpochybněna jejich svoboda při přijímání příslušných rozhodnutí; vybízí členské státy, aby ve svých příslušných celostátních či regionálních akčních plánech nebo strategiích podporovaly účast žen a dívek na studiu a kariérách v oblasti STEM tím, že budou poskytovat vhodné pobídky; má za to, že tyto akční plány či strategie by se měly zaměřit mimo jiné na posílení rovnosti žen a mužů tím, že se soustředí na překonávání genderových stereotypů, usnadňování přístupu ke vzdělání a kvalifikaci, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, rovné příležitosti – jež zajistí zdravé a bezpečné pracovní a studijní prostředí pro ženy –, zákaz diskriminace na trhu práce, zvyšování povědomí o genderové podjatosti a stereotypech ve všech odvětvích spojených se STEM, zavedení závazných politik transparentnosti odměňování a nulové tolerance sexuálního obtěžování a zvyšování viditelnosti žen, které jdou příkladem; |
|
3. |
opakuje, že genderové stereotypy, kulturní odrazování a nedostatečná známost a propagace ženských vzorů omezují a negativně ovlivňují studijní příležitosti dívek a žen v oborech STEM a v související profesní dráze a digitálním podnikání a mohou vést k diskriminaci a menšímu počtu příležitostí pro ženy na trhu práce; |
|
4. |
opět zdůrazňuje, že je důležité zohledňovat povědomí o genderové podjatosti ve všech relevantních odvětvích, a to i při počátečním a průběžném vzdělávání učitelů; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se problémem strukturálních překážek, jako jsou socioekonomické znevýhodnění a vůči ženám nepřátelská pracovní kultura a pracovní podmínky, které dívkám a ženám brání vstoupit do oboru, v němž dominují muži, a že je třeba posílit viditelnost doposud podceňovaných ženských vzorů s cílem inspirovat ženy a dívky; vyzývá Komisi, aby pořádala a podporovala osvětové kampaně, jakož i další programy a iniciativy zaměřené na odstraňování těchto překážek v akademickém prostředí; zdůrazňuje, že opatření v oblasti rovnosti žen a mužů, jako je odstranění genderových stereotypů ve vzdělávání, zvyšování povědomí a podpora předmětů STEM u dívek a žen a profesní poradenství, které by povzbuzovalo dívky k tomu, aby zvážily studium v oblastech, kde převládají muži, by vedla k většímu počtu žen, které dokončí studium oborů STEM; |
|
5. |
vyzývá členské státy, aby řešily problém genderové segmentace pracovního trhu v kariérách v oborech STEM prostřednictvím investic do formálního, informálního a neformálního vzdělávání žen a jejich celoživotního učení a odborné přípravy, a zajistily tak přístup žen k vysoce kvalitním pracovním místům a k příležitostem k rekvalifikaci a ke zvýšení kvalifikace s ohledem na budoucí potřeby pracovního trhu a předcházely stávajícímu začarovanému kruhu segregace práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly politická opatření, která budou plně zohledňovat genderový rozměr prostřednictvím osvětových kampaní, odborné přípravy, školních osnov a zejména profesního poradenství, s cílem podpořit podnikání, předměty STEM a digitální vzdělávání dívek od raného věku, a bojovat tak proti stávajícím vzdělávacím stereotypům a zajistit, aby více žen vstupovalo do rozvíjejících se a dobře placených odvětví; zdůrazňuje potřebu zapojit média, včetně sociálních sítí, a vybízet je k tomu, aby jejich jazyk byl inkluzivní a vyhýbal se stereotypům, které vytvářejí názory proti účasti a zájmu dívek, pokud jde o vzdělávání v oblasti STEM; vyzývá ke zlepšení zařízení spojených se STEM a k zajištění rovného přístupu k nim; požaduje zvláštní stipendia pro dívky a ženy, které chtějí nastoupit na profesní dráhu v odvětvích STEM; |
|
6. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby zvláště zohlednily situaci žen a dívek ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, jako jsou ženy se zdravotním postižením nebo ženy žijící v nejvzdálenějších regionech nebo venkovských oblastech, ženy žijící v chudobě, svobodné matky, studentky v nejistých situacích, přistěhovalkyně a romské ženy, a aby jim zajistily plný přístup k digitálnímu vzdělávání a k profesní dráze v oblasti STEM a jejich začlenění do nich, aby se zabránilo prohlubování digitální propasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby při vypracovávání svých akčních plánů věnovaly zvláštní pozornost diskriminaci kvůli příslušnosti ke dvěma či více skupinám a předpojatosti z důvodu etnické příslušnosti, náboženství, sexuální orientace, věku nebo zdravotního postižení; vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly srovnatelné harmonizované údaje ke sledování pokroku žen z různých socioekonomických prostředí nebo různého rasového a etnického původu na všech úrovních vzdělávání, a to i pokud jde o volbu povolání a profesní, se zaměřením na nerovnosti v oblasti STEM a v digitálním odvětví, což pomůže sledovat dopad politik a zúčastněným stranám umožní identifikovat nedostatky a jejich základní příčiny; vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na rozšíření ukazatelů uplatňovaných pro srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti tak, aby zahrnovaly informace a údaje o ženách, které se vzdělávají nebo pracují v oblasti STEM, a aby vypracovala soubor nástrojů, který bude zahrnovat metodiku, ukazatele a rámce s cílem získávat přesnější údaje a lépe využívat stávající informace; |
|
7. |
vyzývá členské státy, aby plně podporovaly iniciativy Komise zaměřené na zvyšování povědomí o digitálních příležitostech, jako je přístup založený na nutné přítomnosti žen v každé diskusní skupině („no women, no panel“), Evropský týden programování, koalice pro digitální pracovní místa a dovednosti, Cena EU pro ženy inovátorky, iniciativy #SaferInternet4EU v celé Evropě a Evropská agenda dovedností; |
Vzdělávání
|
8. |
vítá akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 a jeho činnost na „podporu účasti žen v oborech STEM“ a doufá, že to napomůže rozvoji atraktivnějších a kreativnějších způsobů, jak dívky podněcovat ke studiu některého z oborů STEM, a podpoří sebedůvěru dívek, pokud jde o jejich digitální dovednosti; zdůrazňuje, že dívky představují pouze 36 % absolventů oborů STEM (18), a to i přesto, že dosahují lepších výsledků v digitální gramotnosti než chlapci (19); zdůrazňuje, že dívky, které si osvojí genderové stereotypy, mají nižší míru vnímané osobní účinnosti a méně důvěry ve své schopnosti než chlapci a že vnímaná osobní účinnost ovlivňuje jak výsledky vzdělávání v oblasti STEM, tak kariérní aspirace v oblasti STEM; zdůrazňuje, že dívky zjevně ztrácejí zájem o předměty STEM s věkem, což naznačuje, že je třeba zasáhnout již v předškolní výchově a na základní škole s cílem udržet zájem dívek o tyto oblasti a bojovat proti škodlivým stereotypům týkajícím se genderových rolí dívek i chlapců; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly nové kanály umožňující navázat kontakt s dívkami a zajistit, že se všem dívkám dostane vzdělání v digitální oblasti, a aby uznávaly učitele a jako hnací sílu kulturních změn a investovaly do nich, včetně jejich potenciálu pro rozšíření pokračujícího zapojení dívek do vědy ve škole; navrhuje podpořit toto úsilí vypracováním společných pokynů pro členské státy s cílem zlepšit znalosti a dovednosti mladých lidí, kteří nastupují na střední školu; vyzývá k účinnému využívání fondů, programů a strategií EU, včetně programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a programu Digitální Evropa, s cílem aktivně vybízet dívky ke studiu v oborech IKT a STEM a poskytovat účinnou podporu celoživotnímu učení a odborné přípravě v oborech STEM; vyzývá k řádnému začlenění rovnosti žen a mužů do budoucí strategie a politik EU v oblasti mládeže; |
|
9. |
zdůrazňuje, že vysoce kvalitní, inkluzivní a nediskriminační digitální vzdělávání musí hrát významnou úlohu při zvyšování účasti dívek a žen v oblasti IKT a STEM a překonávání digitální propasti mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že digitální vzdělávání musí vést k lepšímu digitálnímu začlenění a digitální gramotnosti a zajistit rovnou účast dívek a žen v digitálním věku; zdůrazňuje, že je důležité zajistit začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do vzdělávání v oborech STEM na všech úrovních, včetně mimoškolního, informálního a neformálního vzdělávání, a to i pro pedagogické pracovníky; vyzývá proto k vypracování konkrétních strategií odpovídajících věku; vybízí členské státy, aby podporovaly vzdělávání v oblasti informatiky ve vnitrostátních osnovách, a vyzývá vzdělávací instituce, aby začlenily témata robotiky, kódování, informačních a komunikačních technologií a programování v ranější fázi předškolního a základního vzdělávání s cílem povzbudit dívky a studentky k tomu, aby se ve škole ucházely o matematiku, programování, kurzy IKT a přírodní vědy; |
|
10. |
uznává úlohu škol a učitelů při překonávání genderového rozdílu ve vzdělávání v oborech STEM a vyzdvihuje úlohu vzdělání při podporování účasti dívek ve studijních předmětech, které jsou se STEM spojeny, a při zavádění referenčních hodnot pro monitorování náboru dívek a jejich pokračující účasti; vyzývá členské státy, aby investovaly do rozvoje dovedností učitelů základních a středních škol v oborech STEM s cílem pomoci jim pochopit a řešit nevědomé předsudky ve svých výukových postupech a hodnoceních a rovnoměrně zapojovat všechny žáky; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zapojily všechny učitele do vývoje v oborech STEM a zapojit je tak, aby se z nich stali aktéři změny; navrhuje, aby vzdělávací zařízení vypracovala plány rovnosti žen a mužů na podporu vyváženého zastoupení žen a mužů mezi učiteli; vyzývá k posílení učebních osnov a vzdělávajících materiálů v předmětech STEM s cílem lépe podporovat rovnou účast v oborech STEM; vyzývá k lepšímu poradenství pro volbu povolání a k novým a tvůrčím způsobům, jak studentky inspirovat k tomu, aby zvážily kariéru v oblasti STEM; v tomto ohledu zdůrazňuje, že je třeba posílit kapacitu učitelů a poradců pro volbu povolání, aby dívky, které se zajímají o STEM, mohli motivovat k profesní dráze v této oblasti, neboť větší povědomí o stereotypech a genderových rozdílech v oblasti STEM umožňuje pedagogům a poradcům pro volbu povolání porozumět překážkám, s nimiž se studenti potýkají, zajistit rovnou účast ve třídách v rámci oborů STEM a podporovat kariéru studentek v těchto oborech; |
|
11. |
zdůrazňuje, že obory spojené se STEM ve školách vyučují převážně muži, kteří také převažují na odpovídajících vysokých školách a pracovištích, což vede k nedostatku ženských vzorů a k omezeným příležitostem v oblasti poradenství a mentorství; podporuje genderový mainstreaming v základním, středoškolském a vysokoškolském vzdělávání prostřednictvím genderově citlivého vzdělávacího obsahu, školení učitelů a osnov a naléhavě vybízí výbory a orgány zapojené do náboru, aby usilovaly o rovnováhu v zastoupení žen a mužů s cílem vyhnout se „efektu outsidera“; zdůrazňuje, že je třeba investovat do vzdělávání a odborné přípravy s genderově citlivými postupy náboru a výběru ve všech odvětvích vzdělávání, zejména v oblasti STEM a vznikajících digitálních odvětví, v nichž jsou ženy nedostatečně zastoupeny; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly atraktivnější a kreativnější způsoby, jak představit ženské vzory s úspěšnou kariérou v oblasti IKT a STEM s cílem posílit sebevědomí dívek, pokud se jedná o jejich digitální dovednosti, a podnítit je ke studiu v oblasti IKT a STEM; |
|
12. |
zdůrazňuje potřebu řešit problém finančního vzdělávání, včetně simulací finančních praktik, a jeho vztah k rozdílům ve výši důchodů žen a mužů; zdůrazňuje, že vzdělávání mladších žen v otázkách, jako jsou rozdíly v odměňování žen a mužů, vytvoří cestu k tomu, aby ženy v budoucnu nabyly finanční sebevědomí; |
|
13. |
konstatuje, že všechny dívky by měly mít možnost využívat z pozice uživatelů a tvůrců výhody většího přístupu k digitálním vzdělávacím řešením a mít nástroje a motivaci zapojit se do digitálních technologií; vyzývá členské státy, aby zohlednily přetrvávající obavy ohledně rizika dalšího šíření onemocnění COVID-19 a aby se zabývaly nedostatkem vybavení IKT a konektivity pro zranitelné studenty ze sociálně znevýhodněného prostředí, jako jsou dívky ve venkovských oblastech nebo obtížně přístupných oblastech, a aby vyvinuly nástroje pro zajištění plného přístupu k digitálnímu vzdělávání a jeho hladkého fungování; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí zvláštní programy financování pro školy ve venkovských oblastech, které se stále častěji ocitají bez finančních prostředků na pokročilé technologie, které řada městských škol považuje za samozřejmé; vyzývá rovněž k lepší podpoře pedagogů ve vzdělávacích systémech na venkově s cílem pomáhat jim učit předměty STEM, zejména pokud jde o odbornou přípravu, nástroje a infrastrukturu; |
|
14. |
zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet sítě pro ženy s profesní specializací v oblasti STEM s cílem pořádat rozsáhlé komunikační kampaně, které pomohou změnit vnímání žen v oblasti STEM a umožní, aby se ženy v oblasti STEM mohly spojit s dívkami prostřednictvím podpory profesní dráhy, odborné přípravy a vytváření sítí; oceňuje různé vzdělávací iniciativy na podporu dívek a prosazování žen v digitální ekonomice, včetně využívání virálních příběhů šířících se na sociálních médiích, profesní sítě organizované ženami pro ženy a iniciativ technologických společností; vyzývá Komisi a členské státy, aby na všech úrovních vzdělávání zavedly mentorské programy s ženskými vzory z oblasti STEM; vyzývá Komisi, aby zaujala cílený genderový přístup při zavádění stáží pro digitální příležitosti s cílem poskytnout mladým ženám z různých prostředí příležitost získat praktické zkušenosti v oblasti digitálních technologií, IKT a STEM v oblastech, které jsou na trhu práce požadovány, a důrazně vybízí k podpoře stáží v podnicích v odvětvích STEM během vzdělávání; vybízí členské státy, aby zaváděly iniciativy na podporu přechodu dívek ze školy do zaměstnání, jako je profesní poradenství ve školách, učňovské vzdělávání a programy pro pracovní zkušenosti, což podpoří budoucí ambice dívek a vytvoří cesty pro jejich přechod do práce v oborech STEM; |
|
15. |
bere na vědomí, že Rada ve svých závěrech z května 2015 o plánu pro Evropský výzkumný prostor na období 2015–2020 bezvýsledně vyzvala Komisi a členské státy, aby začaly převádět vnitrostátní právní předpisy v oblasti rovnosti žen a mužů do účinných opatření s cílem bojovat proti nerovnováze mezi ženami a muži ve výzkumných institucích a rozhodovacích orgánech a lépe začlenit hledisko rovnosti žen a mužů do politik, programů a projektů v oblasti výzkumu a vývoje; uznává cíl Komise podporovat účast žen v oborech STEM v Evropském inovačním a technologickém institutu a podporovat koalici EU STEM při vytváření vysokoškolských osnov, které přilákají ženy do inženýrských oborů a informačních a komunikačních technologií; vyjadřuje politování nad tím, že v EU a členských státech stále přetrvává nerovný přístup žen k pozicím ve výzkumu, financování a publikování, včetně nesrovnaných rozdílů v odměňování žen a mužů v oblasti vědy a v akademické obci, a to navzdory právním ustanovením o rovném zacházení a nediskriminaci na trhu práce, včetně ustanovení o stejné odměně; |
|
16. |
poukazuje na počet případů sexuálního obtěžování, kterému byly vystaveny studentky v oborech STEM v průběhu terciárního vzdělávání, a vyzývá členské státy a vzdělávací instituce, aby zavedly politiky nulové tolerance sexuálního obtěžování, aby se dohodly na přísných kodexech chování a protokolech, aby vytvořily bezpečné a soukromé kanály pro oznamování ze strany žen a dívek a aby všechny případy sexuálního obtěžování oznamovaly příslušným orgánům; vyzývá Komisi, členské státy a vzdělávací instituce, aby přijaly preventivní opatření a přiměřené sankce pro pachatele sexuálního obtěžování s cílem řešit případy sexuálního obtěžování ve školách a ve vzdělávacích zařízeních v oblasti STEM; |
|
17. |
zdůrazňuje, že do vnitrostátních plánů rozvoje, politik v oblasti vzdělávání, IKT a přírodních věd je třeba začlenit také genderově citlivé vzdělávání a profesní příležitosti v oblasti STEM; |
Profesní dráhy
|
18. |
s politováním konstatuje, že ženy ve své kariéře čelí mnohem většímu počtu překážek než muži kvůli neexistenci řádné rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a zvýšenému množství neplacené pečovatelské práce, kterou musejí ve většině domácností vykonávat; konstatuje, že pandemie COVID-19 dále zhoršila situaci žen, které musely nalézt rovnováhu mezi prací na dálku přesčas a souběžnou péčí o děti a neplacenou pečovatelskou prací; vyjadřuje politování nad obzvláště negativním dopadem kultury „nikdy nevypínat“ na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem pracovníků s pečovatelskými povinnostmi, kterými jsou obvykle ženy; naléhavě vyzývá veřejné a soukromé instituce, aby zajistily, že práce z domova zohlední překážky bránící zachování lepší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a bude respektovat právo odpojit se, a aby přijímaly politiky vstřícné vůči rodinám; naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly přiměřená opatření, která zaručí politiku nulové tolerance sexuálního obtěžování, lepší mateřskou dovolenou, výrazně častější a delší otcovskou dovolenou a placenou a nepřenositelnou rodičovskou dovolenou, která ženám a mužům umožní čerpat volno na péči o své děti, a aby bojovaly proti normě, podle níž je žena tím rodičem, který přeruší svou kariéru, s cílem překonat hlavní překážku bránící ženám v kariérním postupu a zajistit pružnou pracovní dobu, zařízení péče o děti přímo na místě a práci na dálku; naléhavě vyzývá členské státy, aby plně provedly směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (20), a vyzývá Komisi, aby toto provádění účinně monitorovala; vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně analyzovaly příčiny a faktory toho, proč ženy ve vysoké míře předčasně ukončují svou kariéru v oblasti STEM, aby případně vypracovaly doporučení kroků umožňujících předcházet tomuto jevu a aby vytvořily mechanismy a programy pro začlenění žen a dívek do iniciativ v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti a přijaly odpovídající politiky a opatření; zdůrazňuje, že onemocnění COVID-19 otevírá novou kapitolu ve světě práce, vzdělávání, správy a každodenního života a že poukázal na zvláštní význam digitální gramotnosti a dovedností a na to, že je třeba zavést nové podmínky pro práci z domova, které během pandemie a následných omezení volného pohybu odhalily značné rozdíly mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné podporovat genderovou vyváženost v digitálním odvětví, a to vzhledem k tomu, že lidé a společnosti používají IKT a další digitální technologie k práci a interakci v rámci nové digitální společnosti; |
|
19. |
považuje za nanejvýš důležité, aby existovalo více ženských vzorů a aby se v odvětví STEM zvýšil počet žen ve vedoucích pozicích; zdůrazňuje, že klesající podíl žen na vyšších pozicích má negativní dopady na nábor žen, což dále snižuje šanci žen, že budou jmenovány na vyšší pozice; s politováním konstatuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny ve vedoucích pozicích v oblasti STEM, a zdůrazňuje, že je naléhavě třeba prosazovat rovnost žen a mužů na všech úrovních rozhodování v podnikání a řízení; zdůrazňuje, že genderová rozmanitost v řídících a dozorčích orgánech a na vedoucích postech zvyšuje výkon podniků v důsledku širší škály znalostí, postojů a zkušeností; vyjadřuje politování nad tím, že v rámci hierarchie univerzit a škol v Evropě existuje horizontální i vertikální genderová segregace; upozorňuje na skutečnost, že ženy jsou obzvláště nedostatečně zastoupeny na nejvyšších akademických a rozhodovacích pozicích v akademických institucích a na univerzitách, což svědčí o existenci skleněného stropu, tedy neviditelných překážek, které ženám brání v dosažení vyšších pozic v důsledku předsudků; naléhavě vybízí Radu a členské státy, aby přijaly směrnici o zastoupení žen v řídících a dozorčích orgánech a stanovily konkrétní cíle pro genderovou rovnováhu v rozhodovacích orgánech; |
|
20. |
s politováním konstatuje, že rozdíly v odměňování žen a mužů přetrvávají a jsou dokonce ještě hlubší v odvětvích, v nichž dominují muži, jakou jsou podniky v IKT a technologických odvětvích (21); vyzývá všechny aktéry, aby uplatňovali transparentnost, pokud jde o mzdy; naléhavě vyzývá Radu, aby odblokovala jednání o návrhu směrnice o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, jejímž cílem je rozšířit ochranu před diskriminací prostřednictvím horizontálního přístupu; |
|
21. |
vyzývá všechny relevantní zúčastněné strany, aby ve svých náborových postupech řešily problém diskriminace a zavedly kvóty na podporu začleňování žen, zejména žen z rozmanitého rasového a etnického prostředí, žen se zdravotním postižením a osob LBTI+; |
|
22. |
vybízí k navázání inkluzivního dialogu s relevantními zúčastněnými stranami, jako jsou soukromé podniky, nevládní organizace, profesní sdružení a instituce, státní orgány, regionální a místní orgány, politici a zástupci občanské společnosti, s cílem koordinovat a řešit problém stávajících nedostatků při podpoře žen v odvětvích STEM; zdůrazňuje, že vzhledem k zásadnímu významu boje proti kulturním a sociálním negativním stereotypům týkajícím se schopností a rolí žen v odvětví STEM by měla být přijata cílená opatření na podporu rovnosti žen a mužů, jako jsou právní předpisy nebo politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, např. finanční pobídky nebo jiná opatření, s cílem zvýšit účast dívek na vzdělávání a profesní dráze v oblasti STEM; vyzývá k zavedení pobídek určených podnikům, které podporují ženské vzory, programy poradenství a profesní dráhy, a ke zvýšení viditelnosti žen; uznává zásadní úlohu, kterou hrají někteří ředitelé a členové vedení společností při zaplňování digitální propasti mezi ženami a muži, a to prostřednictvím rozvíjení podnikových politik zaměřených na boj proti digitálním genderovým stereotypům, podporu vzorů hodných následování, motivování žen ke zvážení studií STEM, podporu rekvalifikace nebo zvyšování kvalifikace žen, podporu mentorských programů a zlepšování obrazu pracovních míst v IKT; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále spolupracovaly se všemi obchodními partnery v oblasti IKT, digitálních technologií, telekomunikací, médií a audiovizuálního a technologického odvětví s cílem prosazovat inkluzivní a genderově vyváženou pracovní kulturu a prostředí, a to i zavedením opatření, jako jsou informační kampaně na podporu rovnosti žen a mužů v soukromých odvětvích STEM a partnerství veřejného a soukromého sektoru s cílem usnadnit přístup na trh práce v oblasti STEM pro čerstvé absolventy a podpořit systémy učňovské přípravy a stáže pro dívky a mladé ženy s cílem usnadnit jejich přechod na trh práce, a to prostřednictvím takových opatření, jako jsou např. iniciativy v oblasti mentorství a stipendií, a díky partnerstvím veřejného a soukromého sektoru mezi vzdělávacími systémy, orgány státní správy a podniky působícími v oblasti vznikajících technologií, jako jsou technologie 3D, umělá inteligence, nanotechnologie, robotika a genová terapie, a aby za tímto účelem sdílely informace a osvědčené postupy v různých členských státech; |
|
23. |
poukazuje na vztah mezi rozdíly mezi ženami a muži na jedné straně a rozdíly ve výši důchodů na straně druhé; vyzývá proto členské státy, aby se těmito problémy zabývaly a řešily je a aby podnikly další kroky k zajištění toho, aby ženy měly odpovídající přístup ke vzdělání, možnost získat ekonomickou nezávislost a příležitosti ke kariérnímu postupu; |
Digitální odvětví
|
24. |
s politováním konstatuje, že ve všech oblastech sektoru digitálních technologií panují genderové rozdíly, přičemž obzvláště znepokojen je zejména genderovými rozdíly v sektoru inovativních technologií, jako jsou umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, v nichž tvoří ženy v průměru celosvětově jen 12 %, resp. 20 % pracovníků (22); navrhuje, aby byla věnována větší pozornost a podpora řídce osídleným, a zejména venkovským oblastem, kde se tato situace zhoršuje; |
|
25. |
zdůrazňuje, že kvalita použitých souborů dat má zásadní význam pro výkonnost technologií umělé inteligence, že umělá inteligence nesmí posilovat nerovnost a stereotypy mezi ženami a muži tím, že na základě algoritmů přesouvá předpojatost a předsudky z analogové do digitální oblasti, a že umělá inteligence může významně přispět k prosazování rovnosti žen a mužů za předpokladu, že bude vyvinut vhodný právní rámec a budou odstraněny vědomé a nevědomé předsudky; zdůrazňuje, že jeden z nejvážnějších nedostatků umělé inteligence se týká určitých typů podjatosti týkajících se otázek, jako je gender, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, rasový či etnický původ či sexuální orientace, které vznikají v důsledku homogenní pracovní síly; konstatuje, že diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám vede k tomu, že ženy jsou marginalizovány vůči vznikajícím technologiím, jako je tomu např. u žen jiné barvy pleti kvůli chybám v technologii pro rozpoznávání obličeje; zdůrazňuje, že je třeba mít rozmanité týmy vývojářů a inženýrů společně s klíčovými společenskými aktéry, aby se předešlo nechtěnému zahrnutí genderových a kulturních předsudků do algoritmů, systémů a aplikací umělé inteligence; podporuje vytvoření vzdělávacích osnov a zavedení aktivit zaměřených na zvyšování povědomí veřejnosti o společenském, právním a etickém dopadu umělé inteligence; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá možná opatření s cílem zabránit takovýmto předsudkům a zajistit plnou ochranu základních práv; zdůrazňuje, že před zavedením technologií umělé inteligence ve vysoce rizikových odvětvích, zejména ve zdravotnictví, musí být vytvořena infrastruktura lidského dohledu, včetně odborníků na rovnost žen a mužů; |
|
26. |
uznává, že umělá inteligence, je-li zbavena skrytých předsudků, může být mocným nástrojem umožňujícím překonat nerovnost mezi muži a ženami a stereotypy díky rozvoji nezaujatých algoritmů, které budou etické již od fáze návrhu a budou napomáhat celkové spravedlivosti a dobrým životním podmínkám; zdůrazňuje význam společného evropského přístupu, pokud jde o etické aspekty umělé inteligence; dále zdůrazňuje, že unijní rámec pro umělou inteligenci musí dodržovat evropské hodnoty, Smlouvy a právní předpisy EU a zásady evropského pilíře sociálních práv; |
|
27. |
vyzývá k tomu, aby byly veškerá umělá inteligence a automatizace sociálně zodpovědné a projektované takovým způsobem, aby umožňovaly překonávat nerovnosti, včetně diskriminace na základě pohlaví, a řešit problémy, jimž ženy čelí, jako jsou např. neplacená pečovatelská práce, rozdíly v odměňování žen a mužů, kybernetická šikana, násilí a sexuální obtěžování na základě pohlaví, obchodování s lidmi, porušování sexuálních a reprodukčních práv a nedostatečné zastoupení na vedoucích pozicích; vyzývá k tomu, aby umělá inteligence a automatizace přispěly ke zlepšení zdraví a hospodářské prosperity žen, rovnosti příležitostí, práv pracovníků a sociálních práv, kvalitního vzdělávání, ochrany dětí, kulturní a jazykové rozmanitosti, rovnosti žen a mužů, digitální gramotnosti, inovací a tvořivosti, včetně přístupu k financování, vysokoškolskému vzdělání a flexibilním pracovním příležitostem; vyzývá Komisi, aby příslušným orgánům členských států pomohla věnovat zvláštní pozornost novým formám násilí na základě pohlaví, jako je kybernetické obtěžování a pronásledování (23), a aby prováděla průběžná hodnocení a účinněji řešila tyto otázky; |
Podnikání a přístup k financování
|
28. |
s politováním konstatuje, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v začínajících podnicích zaměřených na inovace, a poukazuje na genderovou podjatost a systematická znevýhodnění, které existují ve společenských strukturách, zejména těch z nich, které se týkají podnikání v oblasti STEM; považuje za nanejvýš důležité, aby existovalo více ženských vzorů a aby se v odvětví STEM zvýšil počet žen ve vedoucích pozicích; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiky na podporu a na uvolnění podnikatelského potenciálu žen, který i nadále zůstává nevyužitým zdrojem hospodářského růstu, inovací a tvorby pracovních míst, aby poskytovaly více kvalitnějších informací o podnikání jakožto atraktivní volbě povolání, zejména pro mladé ženy ve školách, a aby zavedly veřejné politiky na podporu podnikání žen; domnívá se, že oživení v souvislosti s onemocněním COVID-19 představuje významnou příležitost k podpoře žen ve snaze opět oživit naše ekonomiky a naše společnosti; zdůrazňuje, že skutečné oživení v souvislosti s onemocněnímCOVID-19 bude úspěšné pouze tehdy, bude-li dosaženo zelenější, spravedlivější a genderově rovnější Evropy a bude-li zajištěno odpovídající začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do fondů EU na podporu oživení a zároveň bude zajištěno, aby ženy plně využívaly těchto přínosů, pokud jde o zaměstnanost a podnikání v odvětvích, v nichž byly tradičně a jsou i nadále výrazně nedostatečně zastoupeny, včetně digitálních technologií, umělé inteligence, IKT a STEM; |
|
29. |
má za to, že neadekvátně nízké zastoupení žen mezi osobami, které rozhodují o investicích v podnicích poskytujících rizikový kapitál, představuje klíčový důvod, proč se inovativní začínající i jiné podniky řízené ženami potýkají se setrvalým nedostatkem financování; |
|
30. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby pro podnikatelky, které vedou inovativní začínající podniky a které prosazují inovace, rozšířily příležitosti, jak získat financování, usnadnily přístup žen ke stávajícímu financování, vytvořily fondy, které budou zaměřené na tuto problematiku, a hledaly nové a inovativní cesty, jak ženy finančně podpořit a pomoci jim překonat překážky, kterým čelí; žádá, aby byla do tohoto úsilí zahrnuta i Evropská investiční banka, pokud jde o přístup k mikrofinancování; uznává, že kampaně na zvyšování povědomí a informační kampaně týkající se možností financování EU jsou nezbytné k tomu, aby se zajistila podpora uzpůsobená potřebám žen, které vlastní podnik nebo jsou podnikatelkami; vyzývá k dalšímu rozšíření evropské sítě Business Angels a Evropské sítě mentorů pro podnikatelky, a to i podporováním sdružování inovátorek, profesionálek v oblasti technologií a investorek s cílem podpořit a posílit inovace a financování podniků vedených ženami; |
|
31. |
vítá iniciativu Komise spočívající ve zřízení Ceny EU pro ženy inovátorky, která se uděluje jednou ročně Evropankám, které založily úspěšný podnik a přinesly na trh určitou inovaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby nalezly další cesty, jak ženy podněcovat k zakládání vlastních podniků, a vážily si inspirativních ženských vůdčích osobností v oblasti inovací; |
|
32. |
vyzývá Komisi a členské státy, aby uvedly do praxe prohlášení o závazku týkajícím se žen v digitální oblasti přijaté v dubnu 2019 a vypracovaly konkrétní opatření na podporu rovnosti žen a mužů v odvětví STEM, včetně zavedení evropského dne dívek v IKT a STEM; vyzývá Komisi, aby monitorovala úsilí a opatření členských států a podávala o nich zprávy a aby zajistila výměnu informací a osvědčených postupů; |
o
o o
|
33. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 173.
(2) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 56.
(3) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 44.
(4) Úř. věst. C 390, 18.11.2019, s. 28.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2021)0026.
(6) Studie: „Vzdělávání a zaměstnanost žen ve vědě, technických oborech a digitální ekonomice, včetně odvětví umělé inteligence, a související vliv na rovnost žen a mužů“, Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce C – Občanská práva a ústavní záležitosti, 15. dubna 2020.
(7) Studie, kterou vypracovala organizace Iclaves pro Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie.
(8) Eurostat, statistiky v oblasti terciárního vzdělávání, údaje získané v září 2020.
(9) Eurostat, Lidské zdroje ve vědě a technologiích, roční průměrné údaje za období 2016–2020.
(10) Evropská komise, Srovnávací přehled žen v digitální oblasti za rok 2020.
(11) Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků v oblasti vzdělávání (IEA), Mezinárodní studie o počítačové a informatické gramotnosti z roku 2018.
(12) O’Dea, R.E., Lagisz, M., Jennions, M.D. a další, „Gender differences in individual variation in academic grades fail to fit expected patterns for STEM“ (Genderové rozdíly v individuálních variacích ve vysokoškolských výsledcích v oborech STEM neodpovídají očekávaným vzorcům), Nature Communications 9, 3777, 2018.
(13) Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Ekonomické přínosy rovnosti žen a mužů v Evropské unii – Jak rovnost žen a mužů ve vzdělávání v oborech STEM vede k ekonomickému růstu, 2017.
(14) Agentura Evropské unie pro základní práva, Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU, 2014.
(15) Zpráva expertní skupiny „Inovace prostřednictvím genderu“ nazvaná „Inovace s genderem: Jak genderová analýza napomáhá výzkumu“, Generální ředitelství pro výzkum a inovace, Evropská komise, 2013.
(16) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Překonávání digitální genderové propasti: začleňovat, rozvíjet dovednosti, inovovat, 2018.
(17) Evropská komise a Evropská investiční banka, Financování podnikatelek: jak posílit růst, 2018.
(18) Evropská komise, She Figures 2018.
(19) Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti (ICILS), 2018.
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79).
(21) Lambrecht, A. a Tucker, C. E., „Algorithmic bias? An empirical study into apparent gender-based discrimination in the display of STEM career ads“ (Algoritmické předsudky? Empirická studie o zřejmé diskriminaci na základě pohlaví, kterou lze pozorovat v inzerátech na pozice v odvětví STEM“), Management Science, sv. 65, č. 7, 2019, s. 2970.
(22) Sax, L. J., Kanny, M. A., Jacobs, J. A. a další, „Understanding the Changing Dynamics of the Gender Gap in Undergraduate Engineering Majors: 1971-2011“ („Chápání měnící se dynamiky genderových rozdílů mezi bakaláři technických oborů“), Research in Higher Education, sv. 57, č. 5, 2016; Shade, L. R., „Missing in action: Gender in Canada’s digital economy agenda“ („Pohřešovaní: Rovnost žen a mužů v kanadské agendě digitální ekonomiky“), Signs: Journal of Women in Culture and Society, sv. 39, č. 4, 2014, s. 887-896.
(23) Agentura Evropské unie pro základní práva, Násilí páchané na ženách: průzkum v celé EU, 2014, s. 87.
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/148 |
P9_TA(2021)0297
Budoucí financování rozhlasové sítě Euranet Plus z prostředků EU
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o budoucím financování rozhlasové sítě Euranet Plus z prostředků EU (2021/2708(RSP))
(2022/C 67/19)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii a na Protokol č. 2 připojený ke smlouvám o používání zásad subsidiarity a proporcionality, |
|
— |
s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 18. března 2021 o financování opatření v multimediální oblasti a na přijetí pracovního programu na rok 2021 včetně jeho přílohy, |
|
— |
s ohledem na otázku předloženou Komisi ve věci budoucího financování rozhlasové sítě Euranet Plus z prostředků EU (O-000036/2021 – B9-0023/2021), |
|
— |
s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na návrh usnesení Výboru pro kulturu a vzdělávání, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že se ukázalo, že rozhlas je klíčovým prostředkem komunikace s lidmi o záležitostech EU; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že ve větších a lidnatějších členských státech regionální a místní rozhlasové stanice vzhledem ke svému velmi intenzivnímu pronikání na trh často představují pro široký okruh posluchačů hlavního prostředníka, pokud jde o obsah týkající se EU a účinně přispívají k zachování menšinových jazyků; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že ačkoli se rozhlas může v převážně digitalizovaném mediálním prostředí prosadit jako klíčové médium, digitalizace rozhlasového vysílání v EU je dlouhodobý proces, který vyžaduje, aby rozhlasové stanice a sítě vypracovaly plány přechodu, vynaložily potřebné investice a zmírnily celkový hospodářský dopad této změny; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že síť Euranet Plus, založená v roce 2007, představuje jedinečnou síť rozhlasových stanic v EU, která o událostech v Evropě informuje z nadnárodního hlediska; vzhledem k tomu, že od zřízení sítě jsou její provozní činnosti financovány především z finančních prostředků EU; vzhledem k tomu, že Euranet Plus se v současné době skládá ze 13 předních veřejnoprávních a soukromých subjektů vysílání ve 13 členských státech, které dohromady dosahují celkového počtu více než 15 milionů posluchačů denně (1), a nabízí svým členům jedinečnou škálu vysoce kvalitních produkčních, vysílacích a redakčních služeb, čímž splňuje požadavky článku 195 finančního nařízení (2), pokud jde o činnosti zvláštní povahy, které vyžadují zvláštní typ subjektu; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že platnost stávající grantové dohody se sítí Euranet Plus – v hodnotě 2,16 milionu EUR ročně – má skončit dne 31. prosince 2021; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise o budoucím modelu financování opatření v multimediální oblasti bylo Evropskému parlamentu oznámeno dopisem komisaře Bretona ze dne 18. ledna 2021, v němž se uvádí, že grantová dohoda se sítí Euranet Plus nebude obnovena a bude nahrazena každoroční konkurenční výzvou k podávání návrhů, která má být zveřejněna v roce 2021; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že Komise před přijetím svého rozhodnutí o budoucím financování rozhlasového vysílání nezahájila se sítí Euranet Plus strategický dialog, jak bylo výslovně doporučeno při nedávném auditu; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že Výbor pro kulturu a vzdělávání (CULT) opakovaně žádal Komisi, aby byl zahrnut do rozhodovacího procesu týkajícího se opatření v multimediální oblasti, sdělil Komisi své pevné přesvědčení, že plánovaný přístup je vůči síti Euranet Plus nespravedlivý, neboť si jako celoevropská rozhlasová síť s posláním veřejné služby zaslouží být považována za jediného partnera pro podporu integrace a mediální rozmanitosti v EU, a ústně i písemně vyjádřil svůj zásadní nesouhlas s rychlou změnou financování rozhlasového vysílání z prostředků EU, kterou plánuje Komise a která by mohla narušit kontinuitu poskytování této služby; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že dne 18. března 2021 Komise začala postupovat podle plánu přijetím rozhodnutí o financování opatření v multimediální oblasti a přijetím pracovního programu na rok 2021. vzhledem k tomu, že Komise při četných výměnách názorů se zaměstnanci a komisaři jasně uvedla, že má v úmyslu potvrdit své rozhodnutí ohledně budoucího financování sítě Euranet Plus z prostředků EU, a to zcela v rozporu s politickou vůlí Parlamentu v této věci; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že model financování založený na každoročních otevřených výzvách k předkládání návrhů s velmi omezenou dobou trvání není finančně udržitelný; vzhledem k tomu, že skutečnost, že výzva bude letos zveřejněna bez přechodných opatření, je nespravedlivá vůči síti Euranet Plus, která je dlouhodobým a důvěryhodným partnerem, a znemožňuje, aby síť Euranet vypracovala dlouhodobý plán rozvoje s cílem uskutečnit přechod k digitalizaci a investovat do dalšího zlepšování svých produktů a služeb, což může vést k likvidaci této organizace a k propouštění jejích zaměstnanců počátkem roku 2022; |
|
1. |
naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala jedinečnou povahu sítě Euranet Plus jakožto nezávislé rozhlasové sítě, která úspěšně překlenuje informační propast mezi EU a jejími občany tím, že posiluje jejich porozumění a podporuje diskusi týkající se všech oblastí tvorby politiky EU; zdůrazňuje, že síť Euranet Plus kombinuje produkční a vysílací kapacity a zároveň poskytuje vysoce kvalitní redakční služby pro přidružené rozhlasové stanice a samotnou agenturu, která pro své členy plánuje koprodukce, podporuje výměny a vytváří celoevropské formáty přesně odpovídající potřebám a poptávce; dochází k závěru, že síť Euranet Plus tak představuje jedinečnou bránu pro vysoký počet svých členů z řad veřejnoprávních a soukromých vysílacích subjektů, jež s obsahem ve 12 úředních jazycích EU denně oslovují více než 15 milionů posluchačů, kteří by se jinak patrně nezabývali otázkami souvisejícími s EU; |
|
2. |
vyzývá k obnovení stávajícího základního financování sítě Euranet Plus v podobě přechodné grantové dohody na dobu nejméně dvou let, která jí umožní vypracovat dlouhodobý strategický plán dalšího rozvoje sítě do konce roku 2027 s cílem rozšířit počet jejích členů i její zeměpisné a jazykové pokrytí, připravit se na přechod k digitalizaci a investovat do dalšího zlepšování svých produktů a služeb; žádá, aby generální ředitelství Komise pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CONNECT) a generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG) vytvořila interinstitucionální pracovní skupinu se sítí Euranet Plus a výborem CULT s cílem nalézt vhodná technická řešení pro provádění víceletého operačního rámce; zdůrazňuje, že taková přechodná opatření této organizaci umožní, aby se připravila na konkurenceschopný víceletý proces, jenž by mohl začít v roce 2024; zdůrazňuje, že tento přístup přinese největší přidanou hodnotu, pokud jde o udržitelnost, účinnost a řádné využívání veřejných finančních prostředků EU, na rozdíl od krátkodobých postupů, které nejen nutí příjemce živořit, ale jsou také administrativně nákladnější; |
|
3. |
žádá Komisi, aby urychleně revidovala své rozhodnutí ze dne 18. března 2021 s cílem zajistit, aby částka 2,2 milionu EUR vyčleněná na financování činností v oblasti rozhlasového vysílání v roce 2022 v bodě 2 přílohy tohoto rozhodnutí nebyla přidělena prostřednictvím otevřené výzvy, ale aby byla poskytnuta přímo síti Euranet Plus, a to na základě skutečnosti, že tato organizace i nadále splňuje požadavky článku 195 finančního nařízení; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států. |
(1) Oficiální internetové stránky sítě Euranet Plus, „Naše síť“.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
DOPORUČENĺ
Evropský parlament
Středa 9. června 2021
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/150 |
P9_TA(2021)0278
75. a 76. zasedání Valného shromáždění OSN
Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 9. června 2021 k 75. a 76. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (2020/2128(INI))
(2022/C 67/20)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, |
|
— |
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 21, 34 a 36 této smlouvy, |
|
— |
s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, zejména na její preambuli a článek 18, a na úmluvy OSN o lidských právech a opční protokoly k těmto úmluvám, |
|
— |
s ohledem na své doporučení Radě ze dne 5. července 2018 k 73. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů (1), |
|
— |
s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 3. května 2011 o účasti Evropské unie na činnosti Organizace spojených národů, která EU uděluje právo vystupovat na Valném shromáždění OSN, ústně předkládat návrhy a změny, o nichž se může na žádost členského státu hlasovat, a využívat práva na odpověď, |
|
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 17. června 2019 o opatřeních EU k posílení multilateralismu založeného na pravidlech, |
|
— |
s ohledem na závěry Rady ze dne 13. července 2020 týkající se priorit EU v Organizaci spojených národů a 75. zasedání Valného shromáždění OSN (září 2020 až září 2021), |
|
— |
s ohledem na projev na téma „Silnější a autonomnější Evropská unie, která se zasazuje o spravedlivější svět“, jejž dne 25. září 2020 přednesl na Valném shromáždění OSN předseda Evropské rady Charles Michel, |
|
— |
s ohledem na komentář, který dne 22. září 2020 zveřejnil místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pod názvem „Evropská unie podporuje OSN“, |
|
— |
s ohledem na prohlášení o připomenutí 75. výročí vzniku Organizace spojených národů, které bylo přijato Valným shromážděním OSN dne 16. září 2020, |
|
— |
s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016, |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 týkající se výroční zprávy o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (2), |
|
— |
s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje, |
|
— |
s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v září 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu pro posílení postavení žen přijaté v Pekingu a na následující závěrečné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5, + 10, + 15, + 20 o nových opatřeních a iniciativách pro provádění Pekingské deklarace a akční platformy, které byly přijaty dne 9. června 2000, 11. března 2005, 2. března 2010 a 9. března 2015, |
|
— |
s ohledem na rezoluci o globálním paktu o bezpečné, řízené a legální migraci, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 19. prosince 2018, |
|
— |
s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu ze dne 17. července 1998, |
|
— |
s ohledem na 20. výročí rezoluce OSN č. 1325 (2000), kterou dne 31. října 2000 přijala Rada bezpečnosti OSN na téma důležité úlohy žen při předcházení konfliktům a jejich řešení, mírových jednáních, budování míru, udržování míru, humanitární reakci a obnově po skončení konfliktu, |
|
— |
s ohledem na akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost 2019–2024 a zdůraznění významu úplného provedení jeho programu jako průřezové otázky ve všech záležitostech míru a bezpečnosti, |
|
— |
s ohledem na zprávy nezávislého odborníka OSN na ochranu před násilím a diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity, |
|
— |
s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2532 (2020) o zastavení projevů nepřátelství během pandemie způsobené koronavirovým onemocněním (COVID-19) a o podpoře výzvě generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese k celosvětovému příměří, |
|
— |
s ohledem na globální strategii OSN pro boj proti terorismu, kterou v září 2006 přijalo Valné shromáždění a jejíž sedmá aktualizace by měla být brzy provedena, |
|
— |
s ohledem na Smlouvu o mezinárodním obchodu s konvenčními zbraněmi (ATT), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2018 o autonomních zbraňových systémech (3), |
|
— |
s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2016 o mírových operacích – spolupráci EU s OSN a Africkou unií (4), |
|
— |
s ohledem na článek 118 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A9-0173/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů slaví letos 75. výročí svého vzniku; vzhledem k tomu, že OSN se osvědčila jako zásadní univerzální fórum pro hledání mezinárodního konsenzu, pokud jde o mír a bezpečnost, udržitelný rozvoj a dodržování lidských práv a mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že je také klíčovým poskytovatelem podpory zranitelným státům a společenstvím při budování státu a řešení konfliktů; vzhledem k tomu, že narůstající politické napětí narušuje agendu OSN; vzhledem k tomu, že některé země často přehlížejí úspěchy a nezbytnou úlohu OSN ve snaze prosazovat jednostranná rozhodnutí; vzhledem k tomu, že je důležité, aby EU a její členské státy zajistily, aby OSN byla i nadále účinnou a účelnou platformou fungující ku prospěchu mezinárodního společenství a mohla pokračovat v plnění současných i budoucích globálních náročných úkolů, čehož lze dosáhnout pouze prostřednictvím provádění rezolucí Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti OSN a mnohostranných řešení; vzhledem k tomu, že tři pilíře OSN, jimiž jsou i) mír a bezpečnost, ii) rozvoj, lidská práva a iii) právní stát, jsou neoddělitelné a vzájemně se posilují; vzhledem k tomu, že demokracie, lidská práva a právní stát jsou v různých oblastech světa stále více ohrožovány, přičemž v řadě členských států OSN se zmenšuje prostor pro občanskou společnost; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv čelí rostoucím hrozbám kvůli své legitimní práci na celosvětové úrovni v situaci, kdy opatření a omezení kvůli onemocnění COVID-19 omezila podávání zpráv o porušování lidských práv a jeho monitorování; vzhledem k tomu, že státy mají odpovědnost za přijímání opatření, která zaručí, aby všechny osoby, místní komunity a skupiny obyvatelstva mohly plně požívat všech svých lidských práv v souladu se základními cíli a hlavními zásadami OSN, které jsou obsaženy v zakládací listině z roku 1945 a ve Všeobecné deklaraci lidských práv; vzhledem k tomu, že mezi hlavní zásady OSN patří zachování a prosazování míru a bezpečnosti, udržitelný rozvoj a dodržování lidských práv; vzhledem k tomu, že nedávné zprávy OSN poukázaly na to, že v několika členských státech OSN dochází k systematickému porušování a oslabování lidských práv; vzhledem k tomu, že původní účel OSN udržovat mír ztěžují pokračující komplexní krize; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 poukázala na to, že je naléhavě nutné vytvářet v rámci celého mezinárodního společenství odolné kapacity, vést intenzivní mnohostranný dialog a navázat úzkou spolupráci mnoha stran, zejména ohledně přístupu k veřejným statkům; vzhledem k tomu, že úloha, odborné znalosti a integrita Světové zdravotnické organizace (WHO) mají zejména nyní zásadní význam pro celosvětovou koordinaci a úsilí v boji proti pandemii COVID-19; vzhledem k tomu, že WHO musí dále zlepšit svou schopnost řídit stávající pandemii a budoucí pandemická rizika; vzhledem k tomu, že Agenda 2030 a cíle udržitelného rozvoje představují centrální plán obnovy a činnosti, který již potvrdilo mezinárodní společenství; vzhledem k tomu, že pokud nebudou na globální úrovni přijaty rychlé, rozsáhlé a zásadní politické kroky, pak onemocnění COVID-19 pravděpodobně urychlí negativní trendy vývoje, včetně ohrožení demokracie, právního státu a lidských práv, zejména práv žen a dětí a rovnosti pohlaví; vzhledem k tomu, že parlamentní kontrola rozhodnutí výkonných orgánů je důležitá i proto, aby zajistila důsledné dodržování základních práv a svobod občanů; vzhledem k tomu, že spolupráce EU a OSN má zásadní význam pro boj proti těmto trendům; vzhledem k tomu, že pandemie podtrhla fakt, že podpora všeobecného zdraví není jen morálním imperativem, ale i předpokladem pro ekonomický a sociální blahobyt a rozvoj a pro posílení postavení všech osob, zejména těch nejvíce zranitelných; vzhledem k tomu, že pandemie také upozornila na význam větších a lepších investic do plnění zásadních potřeb souvisejících se zdravím na celosvětové úrovni; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že WHO jakožto výkonný orgán pro koordinaci zdravotnických opatření v rámci systému OSN sehrává ve světových zdravotnických záležitostech vedoucí roli; vzhledem k tomu, že program WHO pro zdraví a rozvoj pro 21. století stanoví v rámci svých šesti bodů využití výzkumu, informací a důkazů a posílení spojenectví prostřednictvím podpory a spolupráce mezi partnery, včetně institucí OSN a dalších mezinárodních organizací, dárců, organizací občanské společnosti a soukromého sektoru; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že OSN poskytuje důležité fórum pro inkluzivní dialog mezi zadluženými státy, jejich věřiteli a dalšími zúčastněnými stranami; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN prokázal, že má vynikající vůdcovské schopnosti, pokud jde o pokrok v reformování OSN; vzhledem k tomu, že k řešení klíčových nevyřešených otázek, zejména reformy struktury Rady bezpečnosti OSN, jsou zapotřebí další odvážná opatření a politické odhodlání; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy, jakožto největší finanční přispěvatelé OSN, prokázaly důležité odhodlání prosazovat účinný multilateralismus skrze svou politickou, symbolickou a finanční podporu OSN, přičemž prvořadým cílem je vymýtit chudobu, podporovat dlouhodobý mír a stabilitu, bránit lidská práva, bojovat proti obchodování s lidmi a poskytovat humanitární pomoc obyvatelům, zemím a regionům zasaženým různými krizemi, ať už přírodními či zapříčiněnými člověkem; vzhledem k tomu, že problém odpovídajícího financování systému OSN je i nadále výzvou; vzhledem k tomu, že EU by měla vyzvat OSN k vyvinutí větší snahy při usilování o reformu, která mezi její zaměstnance a vedení začlení více žen, mladších lidí a osob se zdravotním postižením, a ke zvýšení povědomí o průřezové povaze struktur OSN; |
|
1. |
doporučuje Radě,
|
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi a pro informaci Valnému shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. |
(1) Úř. věst. C 118, 8.4.2020, s. 165.
(2) Přijaté texty, P9_TA(2020)0008.
(3) Úř. věst. C 433, 23.12.2019, s. 86.
(4) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 33.
(5) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/ docs/pressdata/EN/foraff/137584.pdf
(6) https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8416-2013-INIT/cs/pdf
(7) http://yogyakartaprinciples.org/wp-content/uploads/2016/08/principles_en.pdf; http://yogyakartaprinciples.org/wp-content/uploads/2017/11/A5_yogyakartaWEB-2.pdf
III Přípravné akty
Evropský parlament
Úterý 8. června 2021
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/163 |
P9_TA(2021)0263
Následné změny systému ETIAS: policejní a justiční spolupráce ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví podmínky pro přístup do jiných informačních systémů EU a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862 a nařízení (EU) 2019/816 (COM(2019)0003 – C8-0025/2019 – 2019/0001A(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2022/C 67/21)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0003), |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 11. února 2021 povolit Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci rozdělit výše zmíněný návrh Komise a vypracovat na tomto základu dvě samostatné legislativní zprávy, |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 82 odst. 1 písm. d) a čl. 87 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0025/2019), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. března 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0254/2020), |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P9_TC1-COD(2019)0001A
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1150.)
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/164 |
P9_TA(2021)0264
Následné změny systému ETIAS: hranice a víza ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví podmínky pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely systému ETIAS a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1240, nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (EU) 2017/2226 a nařízení (EU) 2018/1861 (COM(2019)0004 – C8-0024/2019 – 2019/0002(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2022/C 67/22)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0004), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. a), b) a d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0024/2019), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. března 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0255/2020), |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P9_TC1-COD(2019)0002
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/.., kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1860, (EU) 2018/1861 a (EU) 2019/817, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1152.)
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/165 |
P9_TA(2021)0265
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – žádost EGF/2020/003 DE/GMH Guss – Německo
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Německa – EGF/2020/003-DE/GMH Guss (COM(2021)0207 – C9-0156/2021 – 2021/0107(BUD))
(2022/C 67/23)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0207 – C9-0156/2021), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014-2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (dále jen „nařízení o EFG“), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021-2027 (2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení, |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody, |
|
— |
s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0189/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Německo předložilo žádost EGF/2020/003 DE/GMH Guss o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v návaznosti na propuštění 585 pracovníků (4) ve čtyřech dceřiných společnostech podniku Guss GmbH řazených do oddílu 24 klasifikace NACE Revize 2 (Výroba základních kovů) v rámci úrovně NUTS 2 Düsseldorf (DEA1) (5) a Arnsberg (DEA5) (6) během referenčního období pro podání žádosti, které trvalo od 31. července 2020 do 30. listopadu 2020; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že žádost se vztahuje na 585 pracovníků propuštěných ze čtyř dceřiných společností podniku GMH Guss GmbH sídlících v Německu; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že slévárenský průmysl v Německu se potýká s naléhavými problémy, jako jsou změny v mezinárodním obchodu se zbožím a službami a nadprodukce v Číně, zejména v automobilovém a strojním průmyslu, a přemisťování činností do třetích zemí, včetně kandidátských zemí EU, kde platí nižší normy v oblasti životního prostředí (7) a odvětví jsou vysoce subvencovaná; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že problémy podniku GMH Guss začaly poté, co se hlavní zákazník dceřiné společnosti Walter Hundhausen GmbH, na něhož připadá 60 % její výroby, rozhodl přesunout části svého dodavatelského řetězce do Turecka; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že tchajwanský konkurent MEITA otevřel v srbském Obrenovaci dvě slévárny, které vyrábí zejména pro evropský automobilový průmysl, a díky dotacím a nižším nákladům práce byl podnik MEITA schopen nabízet daleko nižší ceny než jeho německý konkurent GMH Guss; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že v důsledku těchto výzev souvisejících s globalizací se celková výroba kovových odlitků kovů v Německu v letech 2018 až 2019 (8) snížila o 8,9 %, což postihlo zejména Severní Porýní-Vestfálsko, kde se vyrábí 25 % německých litých kovů; |
|
1. |
souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny, a Německo má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 081 706 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 1 802 845 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 1 730 731 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 72 114 EUR; |
|
2. |
konstatuje, že německé orgány podaly žádost dne 15. prosince 2020 a že poté, co Německo poskytlo další informace, dokončila Komise své posouzení dne 27. dubna 2021 a tentýž den o tom informovala Parlament; |
|
3. |
konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky; |
|
4. |
konstatuje, že žádost se týká celkem 585 pracovníků propuštěných v německém průmyslovém odvětví; vyjadřuje politování nad tím, že Německo očekává, že se opatření zúčastní pouze 476 z celkového počtu způsobilých příjemců, z nichž 455 jsou muži a 21 jsou ženy a většina je ve věku od 30 do 54 let (cíloví příjemci); |
|
5. |
zdůrazňuje, že se očekává, že toto propouštění bude mít značný dopad na místní hospodářství, neboť k němu došlo v situaci, kdy se Porúří v důsledku strukturálních problémů, které se projevují od 60. let 20. století, a pandemie COVID-19 potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti (10,7 % v září 2020); |
|
6. |
poukazuje na to, že většina propuštěných pracovníků se nachází ve druhé polovině své profesní dráhy, má nízkou kvalifikaci a často slabé znalosti němčiny; dále zdůrazňuje, že, jak je vysvětleno v žádosti, vysoký počet příjemců pomoci jsou muži z přistěhovaleckého prostředí a že jejich úspěšné opětovné začlenění na trh práce by mohli usnadnit další členové jejich domácností, kteří často mají mnohem lepší znalosti němčiny než bývalí zaměstnanci; |
|
7. |
zdůrazňuje a vítá organizaci skupin s ohledem na osobní situaci dotčených bývalých zaměstnanců; zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření zahrnutá v tomto projektu EFG začlenila a podpořila dřívější zaměstnance bez diskriminace a nezávisle na jejich státní příslušnosti; |
|
8. |
domnívá se, že je sociální odpovědností Unie zajistit, aby byla těmto pracovníkům, kteří byli propuštěni, poskytnuta potřebná kvalifikace pro ekologickou a spravedlivou transformaci průmyslu Unie v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, neboť pracovali v odvětví s vysokými emisemi uhlíku; vítá proto individualizované služby poskytované pracovníkům z EFG, které zahrnují opatření na zvyšování kvalifikace a kurzy němčiny, workshopy, profesní orientaci, pracovní poradenství, příspěvky na odbornou přípravu a poradenství při zakládání podniků, jejichž cílem je zajistit, aby se tato oblast a celý trh práce staly v budoucnu udržitelnějšími a odolnějšími; |
|
9. |
konstatuje, že Německo začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 1. srpna 2020, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto od 1. srpna 2020 do 15. prosince 2022; |
|
10. |
konstatuje, že Německo začalo vynakládat správní výdaje na využití EFG dne 1. listopadu 2020, a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti budou tedy způsobilé k obdržení finančního příspěvku z EFG od 1. listopadu 2020 do 15. června 2023; |
|
11. |
vítá, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb vypracovalo Německo po konzultaci se sociálními partnery a že byl za účelem řízení intervence spolufinancované z EFG zřízen monitorovací výbor složený ze zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, veřejných služeb zaměstnanosti, přechodové společnosti, zástupců sociálních partnerů, zástupců odborů IG Metall, likvidátorů propouštějícího podniku a jeho dceřiných společností, jakož i zástupců rad zaměstnanců; zdůrazňuje, že sociální partneři dotčených podniků již spolupracovali měsíce a roky před uvolněním prostředků z EFG na zlepšení obtížných hospodářských podmínek a situace, což zahrnovalo i značné ústupky ze strany pracovníků, pokud jde o plat; |
|
12. |
poznamenává, že německé orgány potvrdily, že způsobilá opatření doplňují opatření nabízená Evropským sociálním fondem (ESF) prostřednictvím operačního programu ESF pro Severní Porýní-Vestfálsko, aniž by je nahrazovala; |
|
13. |
znovu opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv; |
|
14. |
schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení; |
|
15. |
pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
16. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG.
(5) Dceřiné společnosti Friedrich Wilhelms-Hütte Eisenguss GmbH a Friedrich Wilhems-Hütte GmbH, obě se sídlem ve městě Mülheim an der Ruhr.
(6) Dceřiná společnost Dieckerhoff Guss GmbH v Gevelsbergu a dceřiná společnost Walter Hundhausen GmbH (jakož i hlavní sídlo podniku GMH Guss GmbH) ve Schwerte.
(7) Výzkum Deutsche Bank (2020): Automobilindustrie – Produktion in China überflügelt heimische Fertigung; Eurofound (2016): zpráva ERM 2016: Zpomalování globalizace? Nejnovější důkazy o offshoringu a relokalizaci v Evropě; Eurofound (2020): zpráva ERM 2020: Přeshraniční restrukturalizace. Měřeno v kompenzované hrubé prostornosti (cgt).
(8) Stephen, Sophie (2020): Deutsche Gussproduktion 2019 und Ausblick 2020, in: GIESSEREI, 04/2020.
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Německa – EGF/2020/003-DE/GMH Guss
(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1021.)
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/169 |
P9_TA(2021)0266
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – žádost EGF/2020/005 BE/Swissport – Belgie
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Belgie – EGF//2020/005 BE/Swissport (COM(2021)0212 – C9-0159/2021 – 2021/0109(BUD))
(2022/C 67/24)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0212 – C9-0159/2021), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (dále jen „nařízení o EFG“), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení, |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody, |
|
— |
s ohledem na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0188/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Belgie předložila žádost EGF/2020/005 BE/Swissport o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v návaznosti na propuštění 1 468 pracovníků (4) ve společnosti Swissport Belgium během referenčního období pro žádost, které trvalo od 9. června 2020 do 9. října 2020; |
|
C. |
vzhledem tomu, že Komise dne 27. dubna 2021 přijala návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG ve prospěch Belgie, aby podpořila opětovné začlenění 1 468 cílových příjemců na trh práce; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že žádost se týká 1 468 propuštěných pracovníků společnosti Swissport Belgium; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že žádost byla podána na základě kritérií pro pomoc podle čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, podle nichž musí být během čtyřměsíčního referenčního období propuštěno v jednom podniku v jednom členském státě nejméně 500 zaměstnanců, včetně pracovníků propuštěných dodavateli dotčeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, nebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 a následná celosvětová hospodářská krize způsobily obrovský otřes v odvětví cestovního ruchu v Belgii, zejména pokud jde o letecké dopravce a podniky působící na bruselském letišti, kde v prvním týdnu omezení volného pohybu osob (16.–22. března 2020) počet letů ve srovnání s lednem 2020 klesl o 58 % a pohyb osobních dopravních letadel na letišti se v následujících týdnech téměř zcela zastavil; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že v roce 2020 se mezinárodní osobní doprava ve srovnání s rokem 2019 celkově snížila o 60 % (ze 4,5 miliardy cestujících na 1,8 miliardy) a 50 % celosvětového počtu letadel bylo odstaveno; vzhledem k tomu, že společnost Swissport Belgium, jeden ze dvou poskytovatelů služeb pozemního odbavování na bruselském letišti, odpovídala za 60 % odbavovacích a úklidových služeb; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že dne 9. června 2020, tedy týdny poté, co na bruselském letišti nebyly poskytovány téměř žádné služby pozemního odbavování, byl vyhlášen úpadek společnosti Swissport Belgium kvůli nedostatečné likviditě, což vedlo k propuštění jejích zaměstnanců; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že společnost Swissport Belgium před vypuknutím pandemie úspěšně prováděla plán obnovy, podle něhož mělo v roce 2020 dojít ke snížení ztrát o 37 % ve srovnání s rokem 2019, a že dne 9. června 2020 bruselský soud vyhlásil její úpadek; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že v důsledku velké nejistoty ohledně toho, zda bude v krátkodobém výhledu odvětví osobní letecké dopravy oživeno, žádný podnik neprojevil zájem o převzetí odbavovacích služeb společnosti Swissport Belgium; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že existuje reálné riziko, že v průběhu roku 2021 dojde k dalším úpadkům poskytovatelů služeb pozemního odbavování; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise) (5), v němž se uvádí, že z EFG mohou být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by bylo třeba změnit nařízení (EU) č. 1309/2013; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace (6); |
|
1. |
souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny, a Belgie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 3 719 224 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 6 198 708 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 5 977 108 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 221 600 EUR; |
|
2. |
konstatuje, že belgické orgány podaly žádost dne 22. prosince 2020 a že poté, co Belgie poskytla další informace, dokončila Komise dne 27. dubna 2021 své posouzení a tentýž den o tom informovala Parlament; |
|
3. |
konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky; |
|
4. |
konstatuje, že žádost se týká celkem 1 468 pracovníků propuštěných ze společnosti Swissport Belgium, z toho 1 086 mužů a 382 žen; vítá skutečnost, že se očekává, že se opatření zúčastní všichni propuštění pracovníci; |
|
5. |
připomíná, že náhlé uzavření některých klíčových odvětví v Belgii (catering, cestovní ruch, kultura atd.) způsobilo, že nezaměstnanost v Bruselu ve třetím čtvrtletí roku 2020 dosáhla 15 % (7) a že velká část bývalé pracovní síly společnosti Swissport Belgium patří mezi znevýhodněné skupiny, neboť se jedná převážně o pracovníky s nízkou a střední kvalifikací a přibližně třetina pracovníků (32,5 %) je starší 50 let; |
|
6. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření v rámci tohoto uvolnění prostředků z EFG začlenila a podpořila všechny zaměstnance bez diskriminace a nezávisle na jejich státní příslušnosti; |
|
7. |
konstatuje, že Belgie začala poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 9. června 2020, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto od 9. června 2020 do 22. prosince 2022; |
|
8. |
připomíná, že pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným mají být poskytnuty tyto individualizované služby: informace, pomoc při hledání zaměstnání a poradenství pro volbu povolání, odborná příprava, podpora a příspěvek k zakládání podniků, ale i pobídky a příspěvky, vítá skutečnost, že pracovníci náležející k nedostatečně zastoupenému pohlaví, kteří se rozhodnou pro odbornou přípravu na pracovní pozice, u nichž existuje výrazně nevyvážené genderové zastoupení (8), obdrží dodatečný bonus 700 EUR; opakuje, že genderové hledisko je významným rysem rozpočtu Unie, a domnívá se, že by mělo být prosazováno ve všech fázích čerpání finančního příspěvku z EFG; |
|
9. |
konstatuje, že Belgie začala vynakládat správní výdaje na využití EFG dne 10. června 2020, a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti budou tedy způsobilé k obdržení finančního příspěvku z EFG od 10. června 2020 do 22. června 2023; |
|
10. |
vítá, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb vypracovala Belgie po konzultaci se zástupci zaměstnanců a sociálními partnery a se střediskem pro zaměstnanost specializovaným na odvětví letectví; |
|
11. |
zdůrazňuje, že belgické orgány potvrdily, že na způsobilá opatření není poskytována pomoc z jiných fondů nebo finančních nástrojů Unie a že při přístupu k navrhovaným opatřením a jejich provádění budou dodržovány zásady rovného zacházení a nediskriminace; |
|
12. |
připomíná, že finanční podpora z EFG by měla být poskytnuta co nejrychleji a nejúčinněji; zdůrazňuje, že je třeba co nejvíce zkrátit dobu posuzování žádostí Komisí; |
|
13. |
znovu opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv; |
|
14. |
bere na vědomí nedávný nárůst počtu žádostí o finanční pomoc z EFG; je znepokojen přetrvávajícím dopadem světové hospodářské krize způsobené pandemií COVID-19 na zaměstnanost a vyjadřuje obavy, zda EFG dokáže dostatečně reagovat na všechny budoucí potřeby; |
|
15. |
je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a přesunul důraz z příčin restrukturalizace na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci; |
|
16. |
schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení; |
|
17. |
pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
18. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0141.
(6) COM(2020)0442.
(7) https://statbel.fgov.be/fr/themes/emploi-formation/marche-du-travail/emploi-et-chomage
(8) Povolání, v nichž alespoň 75 % pracovníků patří ke stejnému pohlaví.
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Belgie – EGF/2020/005 BE/Swissport
(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1020.)
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/173 |
P9_TA(2021)0267
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – žádost EGF/2020/004 NL/KLM – Nizozemsko
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Nizozemska – EGF/2020/004 NL/KLM (COM(2021)0226 – C9-0161/2021 – 2021/0115(BUD))
(2022/C 67/25)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0226 – C9-0161/2021), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (dále jen „nařízení o EFG“), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–-2027 (2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení, |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody, |
|
— |
s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0187/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Nizozemsko předložilo žádost EGF/2020/004 NL/KLM o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) v návaznosti na propuštění 1 851 pracovníků (4) společnosti KLM Royal Dutch Airlines v regionu na úrovni NUTS 2 Noord-Holland (NL32) v Nizozemsku během referenčního období pro žádost, které trvalo od 15. srpna 2020 do 15. prosince 2020; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že žádost se týká 1 851 pracovníků propuštěných společností KLM Royal Dutch Airlines, z nichž 650 bylo propuštěno během referenčního období a 1 201 bylo propuštěno před tímto referenčním obdobím nebo po jeho skončení a lze prokázat jednoznačnou příčinnou souvislost s událostí, která vedla k propouštění během referenčního období; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Komise uznala, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k hospodářské krizi a vyžádala si přijetí plánu obnovy Next Generation EU, který zdůrazňuje klíčovou úlohu EFG, pokud jde o pomoc propuštěným pracovníkům; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zasadila v důsledku cestovních omezení hlubokou ránu leteckému odvětví, což vedlo v dubnu 2020 k poklesu mezinárodní letecké dopravy o 98,9 % ve srovnání s dubnem 2019, přičemž celosvětově bylo odstaveno 64 % letadel; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že poptávka po mezinárodní osobní dopravě klesla v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 o 75,6 % a že podle globální prognózy objemu osobní přepravy vydané Mezinárodním sdružením leteckých dopravců bude trvat tři až čtyři roky, než se letecký průmysl vrátí na úroveň před krizí; |
|
H. |
vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise) (5), v němž se uvádí, že z EFG mohou být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by bylo třeba změnit nařízení (EU) č. 1309/2013; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie se finanční výsledky společnosti KLM v letech 2015 až 2019 neustále zlepšovaly, přičemž její čistý zisk stoupl z 54 milionů EUR v rozpočtovém roce 2015 na 449 milionů EUR v rozpočtovém roce 2019; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že v roce 2020 klesl počet cestujících přepravených společností KLM o 68 % a příjmy společnosti KLM se propadly o 53,8 % ve srovnání s rokem 2019, takže společnost KLM zaznamenala v roce 2020 provozní ztrátu ve výši 1 154 milionů EUR ve srovnání se ziskem ve výši 714 milionů EUR v roce 2019 (6) a její vedení bylo nuceno vyhlásit plán restrukturalizace, který sníží počet zaměstnanců přibližně o 5 000 ekvivalentů plného pracovního úvazku (7); |
|
K. |
vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace (8); |
|
1. |
souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG byly splněny, a proto má Nizozemsko podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 5 019 218 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 8 365 364 EUR a zahrnují výdaje na individuálně přizpůsobené služby ve výši 8 030 750 EUR a výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti ve výši 334 614 EUR; |
|
2. |
konstatuje, že nizozemské orgány podaly žádost dne 22. prosince 2020 a že poté, co Nizozemsko poskytlo další informace, dokončila Komise dne 6. května 2021 své posouzení a tentýž den o tom informovala Parlament; |
|
3. |
vyjadřuje politování nad tím, že za těchto obtížných okolností je postup pomalý, a vyzývá Komisi, aby urychlila proces posuzování žádostí a zajistila, aby propuštění pracovníci mohli využít podpory Unie včas; |
|
4. |
konstatuje, že žádost se týká 1 851 pracovníků propuštěných společností KLM Royal Dutch Airlines; bere na vědomí, že Nizozemsko očekává, že se opatření zúčastní pouze 1 201 z celkového počtu způsobilých příjemců („cíloví příjemci“); |
|
5. |
konstatuje, že Nizozemsko se rozhodlo nenabídnout propuštěným pracovníkům podporu příjmu z EFG; bere na vědomí, že nizozemská vláda zavedla obecný grant mzdové podpory pro všechny podniky, jejichž obrat byl krizí způsobenou onemocněním COVID-19 ovlivněn o více než 20 %, a že skupina KLM požádala o grant NOW (Noodmaatregel Overbrugging voorWerkgelegenheid); bere na vědomí, že skupina KLM požádala o to, aby se grant NOW vztahoval na celé období, a že již obdržela zálohy ve výši 683 milionů EUR s tím, že by měla obdržet dalších 488 milionů EUR; |
|
6. |
konstatuje, že je na členských státech, aby rozhodly, na kolik způsobilých pracovníků by se měla podpora vztahovat; vyzývá Nizozemsko, aby zaručilo, aby se podpora bez jakékoli diskriminace vztahovala na nejzranitelnější osoby, které budou pravděpodobně na trhu práce čelit největším problémům; zdůrazňuje, že by bylo přínosné, kdyby opatření zahrnutá v tomto projektu EFG začlenila a podpořila všechny propuštěné zaměstnance, pro něž to představuje nejlepší možnost; |
|
7. |
zdůrazňuje, že sociální dopad propouštění v KLM bude podle očekávání značný, neboť je v Nizozemsku druhým největším soukromým zaměstnavatelem s více než 33 000 pracovníky (9) v roce 2019; připomíná, že k uvedenému propouštění došlo v době, kdy v regionu Noord-Holland rostla nezaměstnanost, která se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2019 zvýšila o 1,5 procentního bodu na 4,8 %; |
|
8. |
konstatuje, že Nizozemsko začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 1. února 2021, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG tedy začíná dne 1. února 2021 a končí dne 1. února 2023; |
|
9. |
připomíná, že pracovníkům mají být poskytnuty tyto individualizované služby: profesní orientace, podpora při hledání práce v určitých odvětvích, odborná příprava, odborné vedení nebo vzdělávání a finanční poradenství; vítá zaměření orgánů na rekvalifikaci pracovníků s cílem usnadnit jejich přechod do odvětví s nedostatkem pracovních sil, jako je vzdělávání, zdravotní péče, logistika, technologie a správa informací; |
|
10. |
konstatuje, že Nizozemsko začalo vynakládat správní výdaje na využití EFG dne 1. února 2021, a že tedy výdaje na přípravné, řídící, informační a propagační, kontrolní a vykazovací činnosti budou způsobilé k obdržení finančního příspěvku z EFG od 1. února 2021 do 1. srpna 2023; |
|
11. |
vítá, že Nizozemsko vypracovalo koordinovaný balíček individualizovaných služeb po konzultaci se zúčastněnými stranami a sociálními partnery, včetně osmi odborových svazů, a že v úzké spolupráci s příslušnými radami zaměstnanců byla zřízena podpůrná skupina, která má zajistit koordinaci těchto služeb; |
|
12. |
zdůrazňuje, že nizozemské orgány potvrdily, že na způsobilá opatření nebude čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie (10); |
|
13. |
požaduje další snížení administrativní zátěže v rámci celého procesu; |
|
14. |
vyzývá ke zlepšení komunikace ohledně opatření podporovaných rozpočtem Unie prostřednictvím EFG; zdůrazňuje, že je třeba šířit informace o přidané hodnotě Unie a o tom, jak podporuje zranitelná odvětví a pracovníky, zejména v kontextu dopadů onemocnění COVID-19; |
|
15. |
znovu opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv; |
|
16. |
konstatuje, že podle Komise byly splněny všechny procesní požadavky; |
|
17. |
je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a přesunul důraz z příčin restrukturalizace na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci; |
|
18. |
schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení; |
|
19. |
pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
20. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně jeho přílohy Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG.
(5) Přijaté texty, P9_TA(2020)0141.
(6) https://www.airfranceklm.com/sites/default/files/q4_2020_press_release_en_final.pdf
(7) Zpravodajství KLM: https://news.klm.com/klm-adapts-organisation-further-due-to-covid-19-crisis/
(8) COM(2020)0442.
(9) Výroční zpráva KLM za rok 2019: https://www.klm.com/travel/nl_nl/images/KLM-Jaarverslag-2019_tcm541-1063986.pdf
(10) Dne 13. července 2020 schválila Evropská komise v souladu s pravidly EU pro státní podporu nizozemské opatření státní podpory ve výši 3,4 miliardy EUR sestávající ze státní záruky za úvěry a z podřízené státní půjčky pro KLM s cílem poskytnout tomuto podniku naléhavě potřebnou likviditu v souvislosti s koronavirovou pandemií. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/ip_20_1333
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Nizozemska – EGF/2020/004 NL/KLM
(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1022.)
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/177 |
P9_TA(2021)0268
Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci – žádost EGF/2020/007 FI/Finnair – Finsko
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Finska – EGF/2020/007 FI/Finnair (COM(2021)0227 – C9-0162/2021 – 2021/0116(BUD))
(2022/C 67/26)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0227 – C9-0162/2021), |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1), |
|
— |
s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení, |
|
— |
s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, |
|
— |
s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0186/2021), |
|
A. |
vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že Finsko předložilo žádost EGF/2020/007 FI/Finnair o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) v návaznosti na propuštění 508 pracovníků (4) ve společnosti Finnair Oyj a u jednoho subdodavatele (5) ve finském regionu úrovně NUTS 2 Helsinki-Uusimaa (F11B) během referenčního období pro žádost, které trvalo od 25. srpna 2020 do 25. prosince 2020; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že dne 6. května 2021 přijala Komise návrh rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG s cílem podpořit opětovné začlenění 500 cílových příjemců, tj. pracovníků, kteří byli propuštěni v hospodářském odvětví, které je v rámci klasifikace NACE Revize 2 řazeno do oddílu 51 (Letecká doprava), na trh práce; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že žádost se týká 504 pracovníků propuštěných společností Finnair Oyj a čtyř pracovníků propuštěných jedním subdodavatelem ve Finsku; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že Komise uznala, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k hospodářské krizi a vyžádala si přijetí plánu obnovy Next Generation EU, který zdůrazňuje klíčovou úlohu EFG, pokud jde o pomoc propuštěným pracovníkům; |
|
G. |
vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila leteckému průmyslu obrovský šok v důsledku cestovních omezení, což vedlo v dubnu 2020 k poklesu mezinárodní letecké dopravy ve srovnání s dubnem 2019 o 98,9 % (6) a v červnu 2020 se výnosy na osobokilometry v celém odvětví snížily o 86,5 % v porovnání s červnem 2019 (7); |
|
H. |
vzhledem k tomu, že mezinárodní poptávka ze strany cestujících v porovnání s úrovněmi z roku 2019 klesla v roce 2020 o 75,6 %; vzhledem k tomu, že podle globální prognózy objemu osobní přepravy vydané Mezinárodním sdružením leteckých dopravců bude trvat 3 až 4 roky, než se letecký průmysl vrátí na úroveň před krizí; |
|
I. |
vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise) (8), v němž se uvádí, že z EFG by mohly být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by se změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013; |
|
J. |
vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie dosahovala společnost Finnair dobré finanční výsledky, počet přepravených cestujících se v roce 2019 zvýšil o 10,3 % a její příjmy vzrostly v roce 2019 o 9,2 % a dosáhly 3 097 milionů EUR oproti 2 836 milionům EUR v roce 2018; |
|
K. |
vzhledem k tomu, že omezení platná jak ve Finsku, tak v jiných zemích výrazně ovlivnila provoz společnosti Finnair, zejména pokud jde o mezinárodní a mezikontinentální lety; vzhledem k tomu, že letecká doprava je důležitým způsobem dopravy spojujícím odlehlé oblasti, jako je Finsko, se zbytkem světa; |
|
L. |
vzhledem k tomu, že letiště v Helsinkách je významným leteckým uzlem a společnost Finnair je významným dopravcem mezi Evropou a Asií a že v lednu 2020 se objem přepravy cestujících do Číny ve srovnání s lednem 2019 zvýšil o 58 %; vzhledem k tomu, že v únoru 2020 se však v důsledku epidemie objem přepravy cestujících prudce snížil o 73 %; |
|
M. |
vzhledem k tomu, že v roce 2020 počet cestujících přepravených společností Finnair se snížil o 76,2 % a její příjmy klesly o 73,2 % ve srovnání s rokem 2019, což vedlo k tomu, že společnost v roce 2020 zaznamenala provozní ztrátu ve výši 464,5 milionu EUR (9); vzhledem k tomu, že v reakci na to musela společnost Finnair snížit své náklady, aby tuto krizi zvládla, a bylo dosaženo úspor v oblasti nemovitostí, pronájmu letadel, IT (digitalizace a automatizace procesů se zákazníky), nákladů na prodej a distribuci, jakož i správních nákladů a struktur odměňování; vzhledem k tomu, že to vedlo ke snížení počtu pracovních sil o 700 pracovních míst (10), přičemž téměř všichni pracovníci trávili část roku na nucené dovolené a velká část pracovníků v ní pokračuje i v roce 2021; |
|
N. |
vzhledem k tomu, že dlouhodobým cílem společnosti Finnair je dosáhnout do roku 2045 uhlíkové neutrality a do konce roku 2025 snížení čistých emisí o 50 % ve srovnání s úrovní v roce 2019 (11) a že podle společnosti pokračuje Finnair v úsilí o udržitelnost i během pandemie, a to investicemi do udržitelných biopaliv; |
|
O. |
vzhledem k tomu, že odvětví letecké dopravy významně přispívá k finskému hospodářství a představuje 3,2 % celkového HDP (12) a že propouštění ve společnosti Finnair, největší letecké společnosti v zemi, má vážný dopad na region Helsinki-Uusimaa a na národní hospodářství; |
|
P. |
vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v odvětví letectví zaměstnáno 42 000 osob (23 000 přímých a 19 000 nepřímých pracovních míst) a toto propouštění bude mít vážný dopad na národní hospodářství; vzhledem k tomu, že počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání v regionu Helsinki-Uusimaa, jehož se propouštění týká, vzrostl o 0,8 procentního bodu, a to z 6,4 % v roce 2019 na 7,2 % v roce 2020; |
|
Q. |
vzhledem k tomu, že v důsledku rostoucí nezaměstnanosti způsobené krizí může být opětovné zaměstnání bývalých pracovníků společnosti Finnair náročné; |
|
R. |
vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace (13); |
|
1. |
souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 2 nařízení o EFG byly splněny, a Finsko má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 1 752 360 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 2 920 600 EUR a zahrnují výdaje na individualizované služby ve výši 2 730 600 EUR a výdaje na činnosti v oblastech přípravy, řízení, informování a propagace, kontroly a výkaznictví ve výši 190 000 EUR; |
|
2. |
konstatuje, že finské orgány podaly žádost dne 30. prosince 2020 a že Komise dokončila své posouzení dne 6. května 2021 a tentýž den o tom informovala Parlament; vyjadřuje politování nad tím, že posouzení Komise trvalo za současných okolností tak dlouho; |
|
3. |
konstatuje, že byly splněny všechny procesní požadavky; |
|
4. |
konstatuje, že se žádost týká 508 pracovníků propuštěných společností Finnair Oyj a jedním subdodavatelem; konstatuje dále, že Finsko očekává, že se opatření zúčastní pouze 500 z celkového počtu způsobilých příjemců (cíloví příjemci); |
|
5. |
připomíná, že se čekají značné sociální dopady propouštění na pracovníky v regionu Helsinki-Uusimaa, kde má Finnair operační středisko a kde se počet nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání od února do dubna 2020 zvýšil o 22,5 % a o 0,8 procentního bodu mezi lety 2019 a 2020 (14), což vede k problematickým vyhlídkám, pokud jde o opětovné zaměstnání propuštěných pracovníků; konstatuje proto s uspokojením, že by propuštění pracovníci mohli mít prospěch z individualizovaného poradenství a podpory při hledání zaměstnání spolu se zvyšováním kvalifikace na míru a rekvalifikací, aby své šance na opětovné zaměstnání zvýšili; |
|
6. |
zdůrazňuje, že je třeba, aby opatření zahrnutá v tomto projektu EFG začlenila a podpořila všechny zaměstnance bez diskriminace a nezávisle na jejich státní příslušnosti; |
|
7. |
poukazuje na to, že 44 % způsobilých osob jsou ženy a nejvíc je postižená věková skupina od 30 do 54 let; konstatuje, že druhá největší věková skupina je 55–64 let (28,20 %), která může čelit dalším problémům při opětovném začleňování na trhu práce; |
|
8. |
konstatuje, že Finsko začalo poskytovat individualizované služby cílovým příjemcům dne 21. října 2020, a že období způsobilosti pro finanční příspěvek z EFG bude proto od 21. října 2020 do 30. prosince 2022; |
|
9. |
připomíná, že pracovníkům a osobám samostatně výdělečně činným mají být poskytnuty tyto individualizované služby: poradenství a další přípravná opatření, služby v oblasti zaměstnanosti a podnikání, odborná příprava, dotace na mzdy, grant na zahájení podnikání a příspěvky na cestu, ubytování a přestěhování; vítá poskytování školení k odborné kvalifikaci pro příjemce, včetně kurzů, jako je umělá inteligence (A.I.), digitální bezpečnost a robotika; dále vítá skutečnost, že Finsko využívá dotace na mzdy ke snížení mzdových nákladů příjemců, jakož i granty na zahájení podnikání na podporu vzniku podnikatelské činnosti, avšak připomíná, že by tato podpora měla být podmíněna aktivním zapojením těchto příjemců do činností v oblasti hledání zaměstnání nebo odborné přípravy; |
|
10. |
konstatuje, že Finsku začaly vznikat administrativní výdaje spojené s prováděním EFG dne 21. října 2020 a že výdaje na činnosti v oblastech přípravy, řízení, informování a propagace, kontroly a výkaznictví budou proto způsobilé pro finanční příspěvek z EFG od 21. října 2020 do 30. června 2023; |
|
11. |
vítá, že Finsko vypracovalo koordinovaný balíček individualizovaných služeb po konzultaci s pracovní skupinou; zdůrazňuje, že přípravné činnosti zahrnovaly setkání se zástupci středisek pro hospodářský rozvoj, dopravu a životní prostředí a úřady TE regionu Uusimaa, podniku Finnair a odborů, konkrétně Ilmailualan Unioni (IAU), Finnairin insinöörit ja ylemmät toimihenkilöt (FINTO), Auto ja Kuljetusalan Työntekijäliitto ry (AKT) a Trade Union Pro; |
|
12. |
zdůrazňuje, že finské orgány potvrdily, že na způsobilé akce není čerpána podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie; |
|
13. |
opakuje, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou odpovědné podniky na základě vnitrostátních právních předpisů nebo kolektivních smluv; |
|
14. |
je rozhodně pro to, aby EFG v období 2021–2027 i nadále projevoval solidaritu a přesunul důraz z příčin restrukturalizace na její dopad; vítá skutečnost, že podle nových pravidel se bude způsobilost žadatelů k získání podpory zakládat i na dekarbonizaci; |
|
15. |
schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení; |
|
16. |
pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
17. |
pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi. |
(1) Úř. věst L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11.
(3) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(4) Ve smyslu článku 3 nařízení o EFG.
(5) Hub Logistics Finland Oy se sídlem v regionu Helsinki-Uusimaa.
(6) ATAG. 2020 Aviation Benefits Beyond Borders (Letecká doprava: přínosy přesahující hranice, zpráva za rok 2020): https://aviationbenefits.org/media/167517/aw-oct-final-atag_abbb-2020-publication-digital.pdf
(7) IATA: Air Passenger Market Analysis June 2020 (Analýza trhu osobní letecké dopravy, červen 2020): https://www.iata.org/en/iata-repository/publications/economic-reports/air-passenger-monthly-analysis---june-20202/
(8) Přijaté texty, P9_TA(2020)0141.
(9) https://company.finnair.com/en/media/all-releases/news?id=3801600
(10) News | Finnair
(11) News | Finnair
(12) Air Transport Action Group (ATAG), Aviation Benefits Beyond Borders (Letecká doprava: přínosy přesahující hranice): https://aviationbenefits.org/downloads/aviation-benefits-beyond-borders-2020/
(13) COM(2020)0442.
(14) Statistická databáze Finska https://pxnet2.stat.fi/PXWeb/pxweb/en/StatFin/
PŘÍLOHA
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na základě žádosti Finska – EGF/2020/007 FI/Finnair
(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2021/1023.)
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/182 |
P9_TA(2021)0269
Následné změny systému ETIAS: systém ECRIS-TCN ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení (COM(2019)0003 – C8-0025/2019 – 2019/0001B(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2022/C 67/27)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0003), |
|
— |
s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 11. února 2021 povolit Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci rozdělit výše zmíněný návrh Komise a vypracovat na tomto základu dvě samostatné legislativní zprávy; |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 82 odst. 1 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0025/2019), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 31. března 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na článek 59 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A9-0083/2021), |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
P9_TC1-COD(2019)0001B
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 8. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění nařízení (EU) 2019/816 a (EU) 2019/818, pokud jde o stanovení podmínek pro přístup do jiných informačních systémů EU pro účely Evropského systému pro cestovní informace a povolení
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1151.)
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/183 |
P9_TA(2021)0270
Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: prodloužení přechodného období uvedeného v čl. 89 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 6. května 2021, kterým se prodlužuje přechodné období uvedené v čl. 89 odst. 1 prvním pododstavci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (C(2021)3114 – 2021/2680(DEA))
(2022/C 67/28)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na nařízení v přenesené pravomoci Komise v přenesené pravomoci (C(2021)3114), |
|
— |
s ohledem na dopis Komise ze dne 12. května 2021, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení, |
|
— |
s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 3. června 2021, |
|
— |
s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 85 odst. 2 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení, |
|
— |
s ohledem na čl. 111 odst. 6 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru, |
|
— |
s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 111 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 8. června 2021, nebyly vysloveny žádné námitky, |
|
A. |
vzhledem k tomu, že v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se stanoví, že po přechodnou dobu do 18. června 2021 se povinnost clearingu uvedená v článku 4 uvedeného nařízení nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě jejich selhání; vzhledem k tomu, že uvedené přechodné období bylo zavedeno s cílem zabránit negativním dopadům derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, na důchodové dávky budoucích důchodců a poskytnout čas na vývoj schůdných technických řešení umožňujících složkám penzijního systému převádět hotovostní a nehotovostní kolaterál jako variační marži; |
|
B. |
vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 85 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 648/2012 zmocňuje Komisi k tomu, aby uvedené přechodné období dvakrát, pokaždé o jeden rok, prodloužila, pokud dospěje k závěru, že žádné takové schůdné technické řešení nebylo dosud vyvinuto a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, na důchodové dávky budoucích důchodců; |
|
C. |
vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) ve své zprávě z prosince 2020 doporučil Komisi, aby prodloužila výjimku o jeden rok, a poskytla tak ústředním protistranám více času na zdokonalení jejich modelů přístupu, aby byly pro složky penzijního systému lépe dostupné, a současně tak předešla situaci, kdy by v důsledku tržní dynamiky způsobené pandemií COVID-19 bylo nutné zavést pro složky penzijního systému clearingovou povinnost; |
|
D. |
vzhledem k tomu, že se Komise s ohledem na zprávu ESMA domnívá, že je skutečně nutné prodloužit přechodné období o jeden rok s cílem umožnit dosažení větší vyspělosti zamýšlených řešení a dále je zdokonalit; |
|
E. |
vzhledem k tomu, že Komise proto přijala nařízení v přenesené pravomoci, kterým se přechodné období prodlužuje do 18. června 2022; |
|
F. |
vzhledem k tomu, že nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby složkám penzijního systému v Unii poskytlo jistotu, kterou potřebují ve vztahu k výjimce z centrálního clearingu; |
|
1. |
prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci; |
|
2. |
pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi. |
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/185 |
P9_TA(2021)0271
Zřízení Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (07234/1/2021 – C9-0196/2021 – 2018/0258(COD))
(Řádný legislativní postup: druhé čtení)
(2022/C 67/29)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (07234/1/2021 – C9-0196/2021), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (2) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0474), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na článek 67 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A9-0196/2021), |
|
1. |
schvaluje postoj Rady v prvním čtení; |
|
2. |
konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; |
|
4. |
pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/186 |
P9_TA(2021)0272
Evropský sociální fond plus (ESF+) na období 2021–2027 ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2021 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (06980/2/2021 – C9-0195/2021 – 2018/0206(COD))
(Řádný legislativní postup: druhé čtení)
(2022/C 67/30)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06980/2/2021 – C9-0195/2021), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018 (1), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018 (2), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0382), |
|
— |
s ohledem na pozměněný návrh Komise (COM(2020)0447), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na článek 67 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení předložené Výborem pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0197/2021), |
|
1. |
schvaluje postoj Rady v prvním čtení; |
|
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení; |
|
3. |
konstatuje, že akt je přijat v souladu s postojem Rady; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; |
|
5. |
pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
6. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 84.
(3) Přijaté texty, 4.4.2019, P8_TA(2019)0350.
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Komise k investicím ESF+ zaměřeným na boj proti dětské chudobě
V roce 2019 bylo chudobou a sociálním vyloučením v EU ohroženo 18 milionů dětí, přičemž v některých členských státech se jednalo o velmi vysoká čísla. Pandemie COVID-19 a její socioekonomické důsledky nerovnosti a chudobu dále prohloubily a dolehly na ně silněji. Dětská chudoba je trvale přítomným jevem ve všech členských státech a je nadále vyšší než u dospělých v produktivním věku.
Komise proto vítá vyváženou dohodu, díky níž je ESF+ klíčovým nástrojem pro řešení problému dětské chudoby. Dohoda uznává, že je naléhavě nutné investovat do dětí ve všech členských státech.
Dne 24. března 2021 přijala Komise návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje evropská záruka pro děti, jehož cílem bude řešit tento problém strukturálním způsobem. Při programování ESF+ vyvine Komise maximální úsilí o zajištění toho, aby členské státy na příspěvek k provádění evropské záruky pro děti vyčlenily z ESF+ odpovídající finanční prostředky. Kromě toho bude členské státy vybízet k tomu, aby na podporu přiměřených investic v této oblasti využívaly i další dostupné finanční nástroje EU a vnitrostátní zdroje.
Prohlášení Komise k investicím ESF+ v oblasti zaměstnanosti mladých lidí
Komise zdůrazňuje, že mladí lidé jsou sociálně-ekonomickou krizí vyplývající z pandemie COVID-19 neúměrně zasaženi. Od prosince 2019 do prosince 2020 vzrostla nezaměstnanost mladých lidí v EU o 3 procentní body, čímž se počet nezaměstnaných mladých lidí zvýšil na více než 3,1 milionu osob. Komise rovněž připomíná, že nezaměstnanost mladých lidí je soustavně a výrazně vyšší než nezaměstnanost dospělé populace, přičemž z nejnovějších údajů vyplývá rozdíl o více než 10 procentních bodů (17,8 % oproti 6,6 % v prosinci 2020).
Komise vítá dohodu, jíž spolunormotvůrci dosáhli a která uznává daný problém ve všech členských státech. ESF+ je nejdůležitějším finančním nástrojem EU pro provádění nedávno přijaté posílené záruky pro mladé lidi, jakož i dalších příslušných opatření v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.
Při programování ESF+ vyvine Komise maximální úsilí o zajištění toho, aby členské státy na provádění posílené záruky pro mladé lidi vyčlenily z ESF+ odpovídající finanční prostředky. Kromě toho bude členské státy vybízet k tomu, aby na podporu přiměřených investic v této oblasti využívaly i další dostupné finanční nástroje EU a vnitrostátní zdroje.
Středa 9. června 2021
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/188 |
P9_TA(2021)0273
Digitální certifikát EU COVID – občané Unie ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0130 – C9-0104/2021 – 2021/0068(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2022/C 67/31)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0130), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0104/2021), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 27. dubna 2021 (1), |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. května 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu, |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (2); |
|
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 29. dubna 2021 (Přijaté texty P9_TA(2021)0145).
P9_TC1-COD(2021)0068
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/953.)
ŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
PROHLÁŠENÍ KOMISE
„Komise souhlasí s tím, že cenově dostupné a přístupné vakcíny proti onemocnění COVID-19 a testy na infekci SARS-CoV-2 mají v boji proti pandemii COVID-19 zásadní význam. Vzhledem k tomu, že ne všichni obyvatelé budou ke dni vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 a (EU) 2021/954 v platnost očkováni, je přístup k cenově dostupným a široce přístupným možnostem testování důležitý pro usnadnění volného pohybu a mobility v Evropě.
Na podporu testovacích kapacit členských států již Komise uvolnila finanční prostředky v rámci nástroje pro mimořádnou podporu na nákup rychlých antigenních testů a zahájila společné zadávací řízení na více než půl miliardy rychlých antigenních testů. Při zvyšování testovací kapacity podporuje členské státy i Mezinárodní federace Červeného kříže prostřednictvím financování z nástroje pro mimořádnou podporu.
S cílem dále podpořit přístupnost cenově dostupných testů, zejména pro osoby, které denně nebo často překračují hranice na cestě do práce nebo do školy, za blízkými příbuznými, lékařskou péčí nebo kvůli péči o své blízké, se Komise zavazuje uvolnit dalších 100 milionů EUR v rámci nástroje pro mimořádnou podporu na nákup testů na infekci SARS-CoV-2, které splňují podmínky pro vydání certifikátu o testování v souladu s nařízením (EU) 2021/953. V případě potřeby by mohly být uvolněny další prostředky přesahující 100 milionů EUR, pokud to schválí rozpočtový orgán.“
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/190 |
P9_TA(2021)0274
Digitální certifikát EU COVID – státní příslušníci třetích zemí ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, testování a uzdravení během pandemie COVID-19 státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo oprávněným bydlištěm na území členských států (digitální zelený certifikát) (COM(2021)0140 – C9-0100/2021 – 2021/0071(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2022/C 67/32)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0140), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0100/2021), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 21. května 2021 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu, |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení (1); |
|
2. |
bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení; |
|
3. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
4. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 29. dubna 2021 (Přijaté texty, P9_TA(2021)0146).
P9_TC1-COD(2021)0071
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 9. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/… o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/954.)
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
PROHLÁŠENÍ KOMISE
„Komise souhlasí s tím, že cenově dostupné a přístupné očkovací látky proti onemocnění COVID-19 a testy na infekci SARS-CoV-2 mají v boji proti pandemii COVID-19 zásadní význam. Vzhledem k tomu, že ke dni vstupu v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 a (EU) 2021/954 ještě nebudou všichni lidé naočkováni, jsou cenově dostupné a široce přístupné možnosti testování důležitou podmínkou pro usnadnění volného pohybu a mobility v Evropě.
Aby podpořila testovací kapacity členských států, uvolnila Komise v rámci nástroje pro mimořádnou podporu finanční prostředky na nákup rychlých antigenních testů a zahájila společné zadávací řízení na více než půl miliardy těchto testů. Při zvyšování testovací kapacity podporuje členské státy i Mezinárodní federace Červeného kříže prostřednictvím financování z nástroje pro mimořádnou podporu.
S cílem dále podpořit přístupnost cenově dostupných testů, zejména pro osoby, které denně nebo často překračují hranice na cestě do práce nebo do školy, za blízkými příbuznými, lékařskou péčí nebo kvůli péči o své blízké, se Komise zavazuje uvolnit dalších 100 milionů EUR v rámci nástroje pro mimořádnou podporu na nákup testů na infekci SARS-CoV-2, které splňují podmínky pro vydání certifikátu o testování v souladu s nařízením (EU) 2021/953. V případě potřeby a s výhradou schválení rozpočtovým orgánem by mohly být uvolněny další finanční prostředky přesahující částku 100 milionů EUR.“
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/192 |
P9_TA(2021)0279
Zřízení Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa na období 2021–2027 ***II
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2021 o postoji Rady v prvním čtení k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (06879/1/2021 – C9-0191/2021 – 2018/0243(COD))
(Řádný legislativní postup: druhé čtení)
(2022/C 67/33)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na postoj Rady v prvním čtení (06879/1/2021 – C9-0191/2021), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 (1), |
|
— |
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018 (2), |
|
— |
s ohledem na svůj postoj v prvním čtení (3) k návrhu Komise předloženému Parlamentu a Radě (COM(2018)0460), |
|
— |
s ohledem na pozměněný návrh Komise (COM(2020)0459), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na předběžnou dohodu schválenou příslušnými výbory podle čl. 74 odst. 4 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na článek 67 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na společná jednání Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj podle článku 58 jednacího řádu, |
|
— |
s ohledem na doporučení pro druhé čtení Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj (A9-0198/2021), |
|
1. |
schvaluje postoj Rady v prvním čtení; |
|
2. |
schvaluje svá prohlášení přiložená k tomuto usnesení, která budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie; |
|
3. |
bere na vědomí prohlášení Komise přiložená k tomuto usnesení, která budou zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské unie; |
|
4. |
konstatuje, že akt je přijat v souladu s příslušným postojem Rady; |
|
5. |
pověřuje svého předsedu, aby společně s předsedou Rady podepsal akt podle čl. 297 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie; |
|
6. |
pověřuje svého generálního tajemníka, aby akt podepsal poté, co ověří, že všechny postupy byly řádně ukončeny, a aby společně s generálním tajemníkem Rady zajistil jeho zveřejnění spolu se všemi prohlášeními, která jsou přílohou tohoto usnesení, v Úředním věstníku Evropské unie; |
|
7. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Úř. věst. C 45, 4.2.2019, s. 1.
PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ
Prohlášení Evropského parlamentu k pozastavení pomoci poskytované z nástrojů financování vnější činnosti
Evropský parlament konstatuje, že nařízení (EU) 2021/947, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, obsahuje obecný odkaz na možnost pozastavení pomoci bez uvedení konkrétního základu pro toto rozhodnutí. Toto pozastavení pomoci by mělo být prováděno, pokud partnerská země soustavně nedodržuje zásady demokracie, právního státu nebo řádné správy věcí veřejných nebo respektování lidských práv a základních svobod nebo mezinárodně uznávané normy v oblasti jaderné bezpečnosti.
Přesto Evropský parlament konstatuje, že na rozdíl od jiných zeměpisných oblastí spolupráce stanoví zvláštní ustanovení pro oblast sousedství, zejména čl. 20 odst. 2, větší podporu občanské společnosti, předcházení konfliktům a budování míru, navazování mezilidských kontaktů, včetně spolupráce mezi místními orgány, podpory zlepšování lidských práv a podpůrných opatření souvisejících s krizí v případě závažného nebo setrvalého úpadku demokracie, lidských práv nebo právního státu nebo vyššího rizika konfliktu. Evropský parlament se domnívá, že tato větší podpora ve výše uvedených oblastech by měla být poskytnuta, pokud k takovému úpadku dochází i v zemích mimo oblast sousedství, a připomíná, že zejména čl. 4 odst. 5 stanoví, že prostřednictvím tematických programů lze akce rovněž provádět v případě, že byl zeměpisný program pozastaven.
Evropský parlament se domnívá, že jakékoli pozastavení pomoci z těchto nástrojů by pozměnilo celkový finanční režim dohodnutý v rámci řádného legislativního postupu. Jako spolutvůrce právních předpisů a složka rozpočtového orgánu je proto v tomto ohledu oprávněn plně uplatňovat své výsady, má-li být takovéto rozhodnutí přijato.
Prohlášení Evropského parlamentu týkající se rozhodnutí Rady 2010/427/EU a strategické koordinace
Evropský parlament konstatuje, že odkazy na nástroje Evropské unie pro vnější činnost uvedené v článku 9 rozhodnutí Rady 2010/427/EU jsou zastaralé, a proto se domnívá, že z důvodu právní jasnosti by měl být tento článek aktualizován, a to v souladu s postupem stanoveným v čl. 27 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii s cílem zohlednit nástroje Unie pro vnější pomoc na období VFR v letech 2021–2027, zejména nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, nástroj předvstupní pomoci, evropský nástroj pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a rozhodnutí o přidružení zámoří, včetně Grónska.
Evropský parlament vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby vypracovaly strukturu strategické koordinace tvořenou všemi příslušnými útvary Komise a ESVČ s cílem zajistit soudržnost, součinnost, transparentnost a odpovědnost v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2021/947, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.
Prohlášení Komise týkající se geopolitického dialogu s Evropským parlamentem o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa
Evropská komise, vědoma si funkcí politické kontroly Evropského parlamentu stanovených v článku 14 Smlouvy o Evropské unii, se zavazuje vést mezi oběma orgány geopolitický dialog na vysoké úrovni o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa. Tento dialog by měl umožnit výměnu názorů s Evropským parlamentem, jehož postoje k provádění NDICI budou plně zohledněny.
V rámci geopolitického dialogu budou projednány obecné směry provádění NDICI, včetně plánování před přijetím programových dokumentů, a také konkrétní otázky, jako je využití rezervy pro nově se objevující výzvy a priority, nebo uplatnění pákového efektu vedoucího k možným změnám v přidělování finančních prostředků určených na migraci nebo pozastavení pomoci partnerské zemi, pokud tato země soustavně nedodržuje zásady demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných či nedodržuje lidská práva a základní svobody.
Geopolitický dialog bude strukturován takto:
|
i) |
Dialog na vysoké úrovni mezi vysokým představitelem/místopředsedou Komise a komisaři odpovědnými za mezinárodní partnerství a sousedství a rozšíření a Evropským parlamentem. |
|
ii) |
Stálý dialog na úrovni vyšších úředníků s pracovními skupinami výborů AFET a DEVE s cílem zajistit odpovídající přípravu dialogu na vysoké úrovni a kroků navazujících na tento dialog. |
Dialog na vysoké úrovni se bude konat nejméně dvakrát ročně. Jedno zasedání se může časově shodovat s předložením návrhu ročního rozpočtu Komisí.
Prohlášení Komise k 50. a 51. bodu odůvodnění a k čl. 8 odst. 10
Programy na podporu regionální migrace podpoří komplexní, vyvážená a individuálně uzpůsobená partnerství s příslušnými zeměmi původu nebo tranzitními a hostitelskými zeměmi, a to v návaznosti na flexibilní iniciativní přístup a za podpory koordinačního mechanismu v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa. Ve vhodných případech budou tyto programy doplněny o akce v rámci programů pro jednotlivé země.
Aby se zajistilo co nejúčinnější a nejefektivnější využití těchto finančních prostředků v souladu s politickými prioritami Unie a partnerských zemí, Evropská komise bude tyto priority aktivně provádět za použití všech příslušných nástrojů Unie a synchronizovaně a účinně se podílet na koordinaci s členskými státy. Tak se zajistí, aby byly Evropský parlament a Rada podrobně a pravidelně informovány, což umožní výměnu názorů.
Čtvrtek 10. června 2021
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/195 |
P9_TA(2021)0280
Pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (2021/2053(INL) – 2019/0900(APP)) (1)
(2022/C 67/34)
Návrh nařízení Evropského parlamentu, kterým se stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv) a zrušuje rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom (2021/2053(INL) – 2019/0900(APP))
EVROPSKÝ PARLAMENT
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 228 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména čl. 106a odst. 1 této smlouvy,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na souhlas Rady Evropské unie (2),
s ohledem na stanovisko Evropské komise (3),
v souladu se zvláštním legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv by měly být stanoveny v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a zejména s čl. 20 odst. 2 písm. d) a článkem 228, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). |
|
(2) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom (4) bylo naposledy pozměněno v roce 2008. Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 by rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením přijatým na základě čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování EU. |
|
(3) |
Článek 41 Listiny uznává právo na řádnou správu coby základní právo občanů Unie. Článek 43 Listiny uznává právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv v případě nesprávného úředního postupu orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. S cílem zajistit účinnost těchto práv a posílit schopnost veřejného ochránce práv vést důkladná a nestranná šetření a podpořit tak nezávislost ombudsmana, od níž dosažení těchto cílů odvíjí, měl by mít veřejný ochránce práv k dispozici všechny nástroje nezbytné k úspěšnému plnění funkce veřejného ochránce práv uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení. |
|
(4) |
Vytvoření podmínek, za nichž může být stížnost podána veřejnému ochránci práv, by mělo být v souladu se zásadou úplného, bezplatného a snadného přístupu, přičemž by měla být řádně zohledněna specifická omezení vyplývající ze soudních a správních řízení. |
|
(5) |
Veřejný ochránce práv by měl při svém jednání řádně zohlednit způsobilost orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, které jsou předmětem jeho šetření. |
|
(6) |
Je nezbytné stanovit postupy, které budou uplatňovány v případě, že se v rámci šetření veřejného ochránce práv zjistí nesprávný úřední postup. Veřejný ochránce práv by měl Evropskému parlamentu na konci každého výročního zasedání podat souhrnnou zprávu. Veřejný ochránce práv by měl být rovněž oprávněn zahrnout do této zprávy posouzení souladu s podanými doporučeními. |
|
(7) |
Aby se posílila úloha veřejného ochránce práv a podpořily osvědčené správní postupy v rámci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, je vhodné veřejnému ochránci práv umožnit provádět šetření z vlastního podnětu, aniž by byla dotčena jeho hlavní povinnost, jíž je vyřizování stížností, a to kdykoli k tomu shledá důvod a zejména v případě opakovaných, systémových nebo obzvláště závažných případů nesprávného úředního postupu. |
|
(8) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (5) doplněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (6) by se mělo použít na žádosti o přístup veřejnosti k dokumentům veřejného ochránce práv s výjimkou těch, které byly získány během šetření a u nichž by se příslušnými žádostmi měl zabývat orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, od něhož pocházejí. |
|
(9) |
Veřejný ochránce práv by měl mít přístup ke všem náležitostem potřebným pro výkon své funkce. Za tím účelem by měly orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie poskytnout veřejnému ochránci práv veškeré informace, které požaduje pro účely šetření. Pokud by výkon funkce veřejného ochránce práv vyžadoval, aby mu byly poskytnuty utajované informace, které mají k dispozici orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie či příslušné orgány členských států, měl by mít veřejný ochránce práv přístup k těmto informacím, s výhradou zajištění dodržování pravidel pro jejich ochranu. |
|
(10) |
Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci by měli mít povinnost nakládat důvěrně se všemi informacemi, se kterými se seznámí v souvislosti s výkonem své funkce, aniž by byla dotčena povinnost veřejného ochránce práv informovat orgány členských států o skutečnostech, které by se mohly týkat trestných činů, a o nichž se dozví v rámci šetření. Veřejný ochránce práv by měl mít rovněž možnost informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o skutečnostech, které zpochybňují chování některého jejich zaměstnance. Povinností veřejného ochránce práv nakládat důvěrně se všemi informacemi, se kterými se seznámí v souvislosti s výkonem své funkce, by neměla být dotčena povinnost veřejného ochránce práv vykonávat svou činnost co nejotevřeněji podle čl. 15 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Aby mohl veřejný ochránce práv řádně vykonávat svou funkci a aby se podpořila jeho zjištění, musí mít zejména možnost uvádět ve svých zprávách veškeré informace přístupné veřejnosti. |
|
(11) |
Je-li to nezbytné pro účinný výkon jeho funkcí, měl by mít veřejný ochránce práv možnost spolupracovat a vyměňovat si informace s orgány členských států v souladu s platným vnitrostátním právem a právem Unie a s ostatními orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie v souladu s platným právem Unie. |
|
(12) |
Veřejný ochránce práv by měl být zvolen Evropským parlamentem na začátku volebního období pro dané volební období, vybrán z řad osob, které jsou občany Unie a u kterých jsou veškeré záruky nezávislosti a náležité způsobilosti. Je třeba rovněž stanovit obecné podmínky mezi jinými podmínky týkající se skončení výkonu funkce veřejného ochránce práv a nahrazení veřejného ochránce práv, neslučitelnosti, platu a výhod a imunit veřejného ochránce práv. |
|
(13) |
Je třeba upřesnit, že sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu, jak stanoví písmeno a) jediného článku Protokolu č. 6 o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Protokol č. 6“). |
|
(14) |
Veřejný ochránce práv by měl dosáhnout rovného zastoupení žen a mužů v rámci složení svého sekretariátu, přičemž by měl náležitě přihlédnout k čl. 1d odst. 2 služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie stanovených nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (7) (dále jen „služební řád“). |
|
(15) |
Veřejný ochránce práv by měl přijmout prováděcí ustanovení pro toto nařízení po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí. Pokud tyto instituce neposkytnou stanovisko v časovém rámci, který veřejný ochránce práv uvážlivě stanovil předem, může veřejný ochránce práv přijmout dotčená prováděcí ustanovení. Aby byla zaručena právní jistota a nejvyšší standardy ve výkonu funkce veřejného ochránce práv, je třeba v tomto nařízení stanovit minimální obsah prováděcích ustanovení, která mají být přijata. |
PŘIJAL TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a zásady
1. Toto nařízení stanoví pravidla a obecné podmínky výkonu funkce veřejného ochránce práv (statut evropského veřejného ochránce práv).
2. Veřejný ochránce práv je při výkonu své funkce zcela nezávislý a jedná bez předchozího povolení.
3. Veřejný ochránce práv pomáhá odhalovat nesprávný úřední postup v činnosti orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, s výjimkou Soudního dvora Evropské unie při výkonu jeho soudních pravomocí, přičemž řádně přihlíží k čl. 20 odst. 2 písm. d), článku 228 Smlouvy o fungování EU a článku 41 Listiny o právu na řádnou správu.
Činnost jiných orgánů či osob nemůže být předmětem stížnosti podané veřejnému ochránci práv.
4. V případě potřeby veřejný ochránce práv vydá doporučení, návrhy řešení a návrhy na zlepšení za účelem řešení problému.
5. Veřejný ochránce práv při výkonu své funkce nesmí zpochybnit opodstatněnost rozhodnutí soudu nebo pravomoc soudu vydat rozhodnutí.
Článek 2
Stížnosti
1. Každý občan Unie nebo každá fyzická nebo právnická osoba s bydlištěm nebo sídlem v členském státě může přímo nebo prostřednictvím poslance Evropského parlamentu podat stížnost veřejnému ochránci práv týkající se nesprávného úředního postupu.
2. Stížnost musí jasně uvádět svůj předmět a totožnost stěžovatele. Stěžovatel může požádat, aby se se stížností nebo jejími částmi nakládalo jako s důvěrnou / důvěrnými.
3. Stížnost musí být podána do dvou let ode dne, kdy se stěžovatel dozví o skutečnostech, kterých se stížnost týká. Před podáním stížnosti se stěžovatel vhodným způsobem obrátí na dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie.
4. Veřejný ochránce práv prohlásí stížnost za nepřípustnou, pokud je mimo rámec mandátu veřejného ochránce práv nebo pokud nejsou splněny procedurální náležitosti stanovené v odstavcích 2 a 3. Pokud je stížnost mimo rámec mandátu veřejného ochránce práv, může veřejný ochránce práv stěžovateli doporučit, aby se s ní obrátil na jiný orgán.
5. Pokud veřejný ochránce práv zjistí, že stížnost je zjevně nepodložená, uzavře daný spis a informuje stěžovatele o tomto zjištění. V případě, že stěžovatel o své stížnosti informoval dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, informuje veřejný ochránce práv rovněž dotčený orgán.
6. Stížnosti týkající se pracovněprávních vztahů mezi dotčenými orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie a jejich zaměstnanci jsou přípustné pouze tehdy, pokud dotčená osoba vyčerpala všechny interní správní postupy, zejména postupy uvedené v článku 90 služebního řádu, a příslušný orgán dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie přijal rozhodnutí nebo vypršela lhůta pro jeho odpověď. Veřejný ochránce práv je rovněž oprávněn ověřit opatření přijatá příslušným úřadem dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie za účelem zajištění ochrany údajných obětí obtěžování a obnovy zdravého a bezpečného pracovního prostředí respektujícího důstojnost dotčených osob v období, kdy probíhá správní vyšetřování, za předpokladu, že dotčené osoby vyčerpaly interní správní postupy v souvislosti s těmito opatřeními.
7. Veřejný ochránce práv informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie o evidované stížnosti, jakmile byla tato stížnost prohlášena za přípustnou a bylo přijato rozhodnutí zahájit šetření.
8. Stížnostmi podanými veřejnému ochránci práv není dotčen běh lhůt k podání opravných prostředků v soudních nebo správních řízeních.
9. Pokud z důvodů probíhajícího či ukončeného soudního řízení v téže věci prohlásí veřejný ochránce práv nějakou stížnost za nepřípustnou nebo se rozhodne ukončit její zkoumání, výsledky šetření, které případně již provedl, se založí do spisu a spis se uzavře.
10. Veřejný ochránce práv co nejdříve stěžovatele informuje o opatřeních přijatých ohledně stížnosti a v nejvyšší možné míře se s dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie snaží nalézt řešení s cílem odstranit případ nesprávného úředního postupu. Informuje stěžovatele o navrhovaném řešení a případně o připomínkách dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Stěžovatel může předložit připomínky nebo v jakékoli fázi poskytnout dodatečné informace, které v době podání stížnosti nebyly známy.
Pokud je nalezeno řešení, které přijal stěžovatel a dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, může veřejný ochránce práv daný spis uzavřít, aniž by se řídil postupem uvedeným v článku 4.
Článek 3
Šetření
1. Veřejný ochránce práv v souladu se svou funkcí provádí šetření, pro která shledá důvod, z vlastního podnětu nebo na základě stížnosti.
2. Veřejný ochránce práv o těchto šetřeních bezodkladně informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie. Aniž by byl dotčen článek 5, dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie může z vlastního podnětu nebo na žádost veřejného ochránce práv předložit jakoukoli užitečnou připomínku nebo důkaz.
3. Veřejný ochránce práv může provádět šetření z vlastního podnětu, kdykoli pro to shledá důvod a zejména v případě opakovaných, systémových nebo obzvláště závažných případů nesprávného úředního postupu, aby se jimi zabýval jako otázkou veřejného zájmu. V souvislosti s těmito šetřeními může rovněž předkládat návrhy nebo iniciativy s cílem prosazovat osvědčené správní postupy v rámci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.
Článek 4
Interakce mezi veřejným ochráncem práv a orgány
1. Pokud jsou v důsledku šetření zjištěny případy nesprávného úředního postupu, veřejný ochránce práv bezodkladně informuje o svých zjištěních dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie a případně vydá doporučení.
2. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie zašle veřejnému ochránci práv do tří měsíců podrobné stanovisko. Veřejný ochránce práv může na základě odůvodněné žádosti dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie tuto lhůtu prodloužit. Toto prodloužení nepřesáhne dva měsíce. Pokud dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie nepředloží odůvodněné stanovisko v původní lhůtě tří měsíců nebo v prodloužené lhůtě, může veřejný ochránce práv uzavřít šetření bez tohoto stanoviska.
3. Po ukončení šetření předá veřejný ochránce práv zprávu dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu Unie, a pokud to vyžaduje povaha nebo rozsah zjištěného případu nesprávného úředního postupu, také Evropskému parlamentu. Veřejný ochránce práv může v této zprávě vydat doporučení. Veřejný ochránce práv informuje stěžovatele o výsledcích šetření, o obdrženém stanovisku dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie a o případných doporučeních vydaných ve zprávě.
4. Je-li to vhodné v souvislosti s šetřením činností orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, může být veřejný ochránce práv z vlastního podnětu nebo na žádost Evropského parlamentu vyslechnut před Evropským parlamentem na vhodné úrovni.
5. Veřejný ochránce práv podává Evropskému parlamentu na konci každého výročního zasedání zprávu o výsledcích šetření, která provedl. Součástí zprávy je posouzení souladu s doporučeními veřejného ochránce práv, návrhy řešení a návrhy ke zlepšení. Zpráva v odůvodněných případech rovněž zahrnuje výsledek šetření, která provedl veřejný ochránce práv a jež se týkají obtěžování, whistleblowingu a střetu zájmů v rámci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.
Článek 5
Poskytování informací veřejnému ochránci práv
1. Pro účely tohoto článku zahrnuje „poskytování informací“ všechny fyzické a elektronické prostředky, pomocí nichž má veřejný ochránce práv a jeho sekretariát přístup k informacím, včetně dokumentů, a to bez ohledu na jejich formu.
2. „Utajovanými informacemi EU“ se rozumějí jakékoli informace nebo materiály označené stupněm utajení EU, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Unie nebo jednoho či více členských států.
3. Za podmínek stanovených v tomto článku orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a příslušné orgány členských států na žádost veřejného ochránce práv nebo z vlastního podnětu a bez zbytečného odkladu poskytnou veřejnému ochránci práv veškeré informace, které požadoval za účelem šetření.
4. Veřejnému ochránci práv budou poskytnuty utajované informace EU v souladu s těmito zásadami a podmínkami:
|
a) |
orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie poskytující utajované informace EU musí dokončit své příslušné interní postupy, a pokud je původcem třetí strana, musí tato třetí strana poskytnout předem písemný souhlas; |
|
b) |
byla zjištěna skutečnost, že veřejný ochránce práv potřebuje informace; |
|
c) |
Přístup k utajovaným informacím CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo vyššího stupně je udělen pouze osobám s bezpečnostní prověrkou pro příslušný stupeň zabezpečení v souladu s vnitrostátním právem a povolen příslušným bezpečnostním orgánem. |
5. Za účelem poskytnutí utajovaných informací EU dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie posoudí, zda veřejný ochránce práv účinně zavedl interní bezpečnostní pravidla a fyzická a procesní opatření na ochranu utajovaných informací EU. Za tím účelem může rovněž veřejný ochránce práv a orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie uzavřít ujednání stanovující obecný rámec, kterým se řídí ustanovení o utajovaných informacích EU.
6. V souladu s odstavci 4 a 5 je přístup k utajovaným informacím EU poskytován v prostorách dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie, pokud nebylo s veřejným ochráncem práv dohodnuto jinak.
7. Aniž je dotčen odstavec 3, mohou příslušné orgány členských států odmítnout poskytnutí informací, na něž se vztahuje vnitrostátní právo o ochraně utajovaných informací nebo ustanovení bránící jejich sdělení, veřejnému ochránci práv.
Dotčený členský stát nicméně může tuto informaci veřejnému ochránci práv poskytnout za podmínek stanovených jeho příslušným orgánem.
8. Pokud orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie a příslušné orgány členských států hodlají veřejnému ochránci práv poskytnout utajované informace EU nebo jakékoli jiné informace, jež nejsou přístupné veřejnosti, uvědomí o této skutečnosti veřejného ochránce práv předem.
Veřejný ochránce práv zajistí, aby tyto informace byly náležitě chráněny, a zejména je nesdělí stěžovateli ani veřejnosti bez předchozího souhlasu orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie nebo příslušného orgánu dotčeného členského státu. Pokud jde o utajované informace EU, musí být souhlas poskytnut písemně.
9. Orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, které odmítnou přístup k utajovaným informacím EU, poskytnou veřejnému ochránci práv písemné odůvodnění, v němž uvedou přinejmenším důvody odmítnutí.
10. Veřejný ochránce práv uchovává informace uvedené v odstavci 8 pouze do doby, než je šetření definitivně uzavřeno.
Veřejný ochránce práv může požádat orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie nebo členský stát o uchování těchto informací po dobu alespoň pěti let.
11. Pokud požadovaná pomoc není k dispozici, veřejný ochránce práv může informovat Evropský parlament, který bude v souladu s tím jednat.
Článek 6
Přístup veřejnosti k dokumentům veřejného ochránce práv
Veřejný ochránce práv se zabývá žádostmi veřejného přístupu k dokumentům, s výjimkou těch, které získal během šetření a které má v držení po dobu trvání šetření nebo po jeho uzavření, v souladu s podmínkami a omezeními stanovenými v nařízení (ES) č. 1049/2001 doplněném nařízením (ES) č. 1367/2006.
Článek 7
Slyšení úředníků a ostatních zaměstnanců
1. Úředníci a ostatní zaměstnanci orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie jsou na žádost veřejného ochránce práv vyslyšeni, pokud jde o skutečnosti, které se týkají jím vedeného probíhajícího šetření.
2. Tito úředníci nebo ostatní zaměstnanci vystupují jménem svého orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Nadále jsou vázáni povinnostmi vyplývajícími z jejich služebního postavení.
Článek 8
Šetření v souvislosti s whistleblowingem
1. Veřejný ochránce práv může provádět šetření s cílem odhalit nesprávný úřední postup při zacházení s informacemi ve smyslu článku 22a služebního řádu, které mu byly sděleny úředníkem nebo jiným zaměstnancem v souladu s příslušnými pravidly stanovenými ve služebním řádu.
2. Úředníci nebo ostatní zaměstnanci v takových případech požívají ochrany, kterou jim poskytuje služební řád, před jakoukoli újmou způsobenou orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie v důsledku sdělení této informace.
3. Veřejný ochránce práv může rovněž šetřit, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu při řešení tohoto případu dotčeným orgánem, institucí nebo jiným subjektem Unie, mimo jiné pokud jde o ochranu dotčeného úředníka nebo jiného zaměstnance.
Článek 9
Služební tajemství
1. Veřejný ochránce práv a jeho zaměstnanci nezpřístupní informace ani dokumenty, které získali během šetření. Aniž je dotčen odstavec 2, nezpřístupní zejména žádné utajované informace EU ani interní dokumenty orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie, jež byly podány veřejnému ochránci práv, nebo dokumenty spadající do oblasti působnosti práva Unie ohledně ochrany osobních údajů. Nezpřístupní ani žádné informace, které by mohly poškodit práva stěžovatele nebo jiné zapojené osoby.
2. Aniž je dotčena obecná povinnost všech orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie informovat v souladu s článkem 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (8) Evropský úřad pro boj proti podvodům (úřad OLAF), pokud by skutečnosti zjištěné během šetření veřejného ochránce práv mohly představovat trestný čin nebo se jej týkat, oznámí to veřejný ochránce práv příslušným orgánům členských států a, pokud případ spadá do jejich příslušné pravomoci, Úřadu evropského veřejného žalobce v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/1939 (9) a úřad OLAF.
3. Pokud je to vhodné a po dohodě s Úřadem evropského veřejného žalobce nebo s úřadem OLAF uvědomí veřejný ochránce práv také orgán, instituci nebo jiný subjekt Unie, který má pravomoc nad dotčeným úředníkem nebo jiným zaměstnancem a jenž může zahájit náležité postupy.
Článek 10
Spolupráce s orgány členských států a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie
1. Pokud je to nezbytné pro výkon jeho funkce, může veřejný ochránce práv spolupracovat s orgány v členských státech v souladu s platným vnitrostátním právem a právem Unie.
2. V rámci své funkce může veřejný ochránce práv spolupracovat také s dalšími orgány, institucemi nebo jinými subjekty Unie, zejména s těmi, jež jsou pověřeny podporou a ochranou základních práv. Veřejný ochránce práv se vyvaruje veškerého překrývání nebo zdvojování s činnostmi těchto orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie.
3. Sdělení určená orgánům členských států pro účely uplatnění tohoto nařízení se provedou prostřednictvím jejich stálých zástupců v Evropské unii s výjimkou případů, kdy dotčené stálé zastoupení souhlasí s tím, že sekretariát veřejného ochránce práv může přímo kontaktovat orgány dotčeného členského státu.
Článek 11
Volba veřejného ochránce práv
1. Veřejný ochránce práv je zvolen ze skupiny kandidátů na základě transparentního postupu a je způsobilý být opětovně jmenován v souladu s čl. 228 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.
2. Po zveřejnění výzvy k předkládání nominací kandidátů v Úředním věstníku Evropské unie je veřejný ochránce práv vybrán z osob, které:
|
— |
jsou občany Unie, |
|
— |
mají plná občanská a politická práva, |
|
— |
poskytují veškeré záruky nezávislosti, |
|
— |
splňují podmínky požadované pro výkon nejvyšších soudních funkcí ve své zemi nebo mají uznané schopnosti a kvalifikaci pro výkon funkce veřejného ochránce práv, a |
|
— |
nebyly členy vnitrostátních vlád nebo poslanci Evropského parlamentu, členy Evropské rady či Evropské komise během dvou let předcházejících datu zveřejnění výzvy k předkládání nominací kandidátů. |
Článek 12
Skončení výkonu funkce veřejného ochránce práv
1. Výkon funkce veřejného ochránce práv skončí buď uplynutím jeho funkčního období, nebo jeho odstoupením či odvoláním.
2. Kromě případu odvolání vykonává veřejný ochránce práv svou funkci až do okamžiku, kdy je zvolen nový veřejný ochránce práv.
3. V případě předčasného skončení výkonu funkce je nový veřejný ochránce práv zvolen do tří měsíců od uvolnění funkce na dobu zbývající do konce volebního období Evropského parlamentu. Dokud není zvolen nový veřejný ochránce práv, je za naléhavé záležitosti spadající do rámce funkcí veřejného ochránce práv odpovědný vedoucí pracovník uvedený v čl. 16 odst. 2.
Článek 13
Odvolání z funkce
Má-li Evropský parlament v úmyslu požádat o odvolání veřejného ochránce práv podle čl. 228 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, vyslechne veřejného ochránce práv před podáním žádosti.
Článek 14
Výkon funkce veřejného ochránce práv
1. Při plnění svých povinností postupuje veřejný ochránce práv v souladu s čl. 228 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Zdrží se veškeré činnosti neslučitelné s povahou těchto povinností.
2. Při nástupu do funkce se veřejný ochránce práv slavnostně zavazuje před Soudním dvorem, že povinnosti uvedené ve Smlouvách a v tomto nařízení bude vykonávat zcela nezávisle a nestranně a že bude vykonávat úkoly vzniklé během jeho funkčního období a po jeho skončení. Slavnostně se zaváže především k tomu, že bude plnit povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání určitých funkcí nebo výhod po skončení funkčního období.
3. Po dobu funkčního období nesmí veřejný ochránce práv vykonávat žádnou jinou politickou nebo správní funkci ani jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost.
Článek 15
Plat, výhody a imunita
1. Pokud jde o platy, náhrady a důchody, je veřejný ochránce práv postaven naroveň soudci Soudního dvora.
2. Na veřejného ochránce práv a úředníky a ostatní zaměstnance jeho sekretariátu se vztahují články 11 až 14 a článek 17 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Článek 16
Sekretariát veřejného ochránce práv
1. Veřejný ochránce práv bude mít k dispozici odpovídající rozpočet, který zajistí jeho nezávislost a umožní výkon jeho povinností.
2. Veřejnému ochránci práv je nápomocen sekretariát. Veřejný ochránce práv jmenuje vedoucího sekretariátu.
3. Na úředníky a ostatní zaměstnance sekretariátu veřejného ochránce práv se vztahuje služební řád. Počet zaměstnanců sekretariátu se každoročně přijímá v rámci rozpočtového procesu.
4. Pokud jsou úředníci Unie přiděleni sekretariátu veřejného ochránce práv, považuje se toto přidělení za přidělení v zájmu služby v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) a článkem 38 služebního řádu.
Článek 17
Sídlo veřejného ochránce práv
Sídlem veřejného ochránce práv je sídlo Evropského parlamentu, jak stanoví jediný článek písmeno a) Protokolu č. 6.
Článek 18
Prováděcí ustanovení
Veřejný ochránce práv přijme prováděcí ustanovení pro toto nařízení po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí. Tato ustanovení musí být v souladu s tímto nařízením a musí zahrnovat přinejmenším ustanovení o:
|
a) |
procesních právech stěžovatele a dotčeného orgánu, instituce nebo jiného subjektu Unie; |
|
b) |
přijetí, vyřízení a uzavření stížnosti; |
|
c) |
šetřeních z vlastního podnětu; a |
|
d) |
navazujících šetřeních. |
Článek 19
Závěrečná ustanovení
1. Rozhodnutí 94/262/ESUO, ES, Euratom se zrušuje.
2. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
3. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
(1) V souladu s čl. 46 odst. 3 jednacího řádu se Parlament rozhodl odložit hlasování o návrhu usnesení do doby, než Rada a Komise vyjádří svůj postoj k níže uvedenému návrhu nařízení v souladu s čl. 228 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie (A9-0174/2021).
(2) Souhlas ze dne … (Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
(3) Stanovisko ze dne … (Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu 94/262/ESUO, ES, Euratom ze dne 9. března 1994 o pravidlech a obecných podmínkách pro výkon funkce veřejného ochránce práv (Úř. věst. L 113, 4.5.1994, s. 15).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
(7) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(9) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
|
8.2.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 67/203 |
P9_TA(2021)0281
Přechodná ustanovení s cílem řešit dopad krize COVID-19 (změna nařízení (EU) 2016/1628) ***I
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. června 2021 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1628, pokud jde o přechodná ustanovení ohledně určitých strojů vybavených přechodnými motory o výkonu v rozsahu 56 kW až 130 kW a nad 300 kW, s cílem řešit dopad krize COVID-19 (COM(2021)0254 – C9-0185/2021 – 2021/0129(COD))
(Řádný legislativní postup: první čtení)
(2022/C 67/35)
Evropský parlament,
|
— |
s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0254), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C9-0185/2021), |
|
— |
s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 9. června 2021 (1), |
|
— |
s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 2. června 2021 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, |
|
— |
s ohledem na články 59 a 163 jednacího řádu, |
|
1. |
přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení; |
|
2. |
vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit; |
|
3. |
pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům. |
(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
P9_TC1-COD(2021)0129
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 10. června 2021 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/…, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1628, pokud jde o přechodná ustanovení ohledně určitých strojů vybavených motory s rozsahem výkonu nejméně 56 kW a nižším než 130 kW a s rozsahem výkonu nejméně 300 kW, s cílem řešit dopad krize COVID-19
(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2021/1068.)