Interinstitucionální dohody
PŘEHLED DOKUMENTU:
Článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie
CO SMLOUVY O EU ŘÍKAJÍ O INTERINSTITUCIONÁLNÍCH DOHODÁCH?
-
Zakládající smlouvy Evropské unie (EU) umožňují, aby orgány EU mezi sebou uzavíraly interinstitucionální dohody.
-
Interinstitucionální dohody upravují některé aspekty konzultace a spolupráce mezi orgány EU a jsou výsledkem vzájemného konsenzu, tj. mají formu společného jednacího řádu.
KLÍČOVÉ BODY
-
Cílem interinstitucionálních dohod je organizovat a usnadňovat spolupráci mezi orgány EU, konkrétně Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU.
-
Tento typ dohod je výsledkem institucionální praxe, která byla zakotvena v zakládajících smlouvách EU a vstoupila v platnost s Lisabonskou smlouvou. Článek 295 Smlouvy o fungování EU uznává existenci interinstitucionálních dohod a uvádí, že i tyto dohody mohou být závazné. V takovém případě závazná povaha dohody závisí na vůli autorů aktu.
-
Interinstitucionální dohody mohou mít také například formu kodexů chování, pokynů nebo prohlášení.
K interinstitucionálním dohodám patří:
Existují také interinstitucionální dohody, které se nezakládají na článku 295. Je to například interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem a Evropskou centrální bankou (ECB) o odpovědnosti a transparentnosti při evropském bankovním dohledu.
Závěr této dohody byl výslovně zapsán v článku 20(8) nařízení (EU) č. 1024/2013 o úkolech ECB týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi.
HLAVNÍ DOKUMENT
Článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 175)
Poslední aktualizace 16.08.2016