EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.11.2021

COM(2021) 731 final

2021/0381(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o transparentnosti a cílení politické reklamy

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 575 final} - {SWD(2021) 355 final} - {SWD(2021) 356 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Tato roztříštěnost se bude zvyšovat s tím, jak budou členské státy vytvářet nová pravidla, která budou řešit potřebu zajistit transparentnost politické reklamy, zejména v souvislosti s technologickým rozvojem. Nová vnitrostátní pravidla ad hoc pravděpodobně zvýší roztříštěnost základních požadavků na transparentnost, jako jsou informace, které je třeba zveřejnit, a jejich formát a rozsah působnosti těchto požadavků. To pravděpodobně dále sníží právní jistotu jak poskytovatelů služeb politické reklamy, tak zadavatelů reklamy.

Tato roztříštěnost požadavků na transparentnost vytváří překážky pro poskytování služeb. Nese s sebou určité náklady na dodržování právních předpisů pro poskytovatele služeb, kteří musí investovat do seznámení s platnými normami a přizpůsobení reklamy různým právním řádům, a zároveň je zdrojem právní nejistoty ohledně požadavků na transparentnost, které se vztahují na politickou reklamu. Rovněž omezuje možnost poskytovatelů služeb, kteří by mohli nabízet své služby související s politickou reklamou v různých členských státech, vstoupit na trh nebo vyvíjet nové služby v jiných členských státech. V důsledku toho také omezuje výběr příjemců služeb na vnitřním trhu a možnost volby přeshraniční kampaně. Zejména malé a střední podniky nemusí mít na seznámení se všemi různými vnitrostátními požadavky a postupy a přizpůsobování se jim kapacitu. Obavy z těchto překážek vyjádřili poskytovatelé služeb politické reklamy během konzultací, které proběhly v rámci přípravy tohoto návrhu.

Výše uvedené má dopad i na občany a příslušné orgány, neboť vydavatelé politické reklamy a poskytovatelé souvisejících služeb mohou být usazeni v jiném členském státě, než ve kterém se občané setkávají s jejich politickou reklamou, což způsobuje určité problémy v oblasti dohledu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Akční plán pro evropskou demokracii obsahuje řadu iniciativ na podporu ochrany integrity voleb a podporu demokratické účasti. Vychází mimo jiné ze zkušeností získaných v rámci provádění volebního balíčku Komise na rok 2018 8 a činnosti Evropské sítě pro volební spolupráci.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Vzhledem k tomu, že tento návrh obsahuje některá zvláštní pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, zejména omezení technik cílení reklamy, které mají při použití v souvislosti s politickou reklamou nepříznivý vliv na práva, je rovněž vhodné, aby základem pro toto nařízení, pokud jde o uvedená zvláštní pravidla, byl článek 16 SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Jednotné vysoké standardy transparentnosti politické reklamy a souvisejících služeb v Unii by upevnily právní jistotu zejména na straně poskytovatelů služeb. Nebylo by již nutné vynakládat zvýšené výdaje na dodržování předpisů při poskytování služeb přes hranice a snížilo by se riziko nedodržení předpisů. Poskytovatelé služeb politické reklamy by tím následně ztratili důvod k rozdělování vnitřního trhu a vytvořila by se nová motivace k poskytování přeshraničních služeb a rozvoji nových služeb.

Naproti tomu účinky opatření přijatých podle vnitrostátního práva by se omezovaly na jediný členský stát a opatření by bylo možné obcházet. Obtížný by byl i dohled nad poskytovateli služeb z jiných členských států a zmíněná opatření by mohla být v rozporu s volným pohybem na vnitřním trhu. Nevyřešily by se tak ani problémy vyskytující se v celé EU a roztříštěnost by se naopak mohla ještě zhoršit. Celounijní systém by také pomohl příslušným orgánům při výkonu jejich dohledových funkcí a dalším zúčastněným stranám při plnění jejich úlohy v demokratických procesech a pomohl by zvýšit celkovou odolnost Unie vůči manipulaci s informacemi a zasahování do volebních procesů, včetně šíření dezinformací.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci konzultace o počátečním posouzení dopadů zveřejněném dne 26. ledna 2021 byly poskytnuty informace za účelem vymezení problému a variant politik. V období od 22. ledna do 2. dubna 2021 proběhla otevřená veřejná konzultace. Otevřená veřejná konzultace byla propagována prostřednictvím internetových stránek Komise i prostřednictvím určitých sítí.

Komise uspořádala schůzky s klíčovými zúčastněnými stranami za účelem shromáždění doplňujících podkladů a údajů o specifických problémech, kterými se iniciativa zabývá, o přístupu k politice a o jejích dopadech. Vedla také cílené dvoustranné konzultace a analyzovala celou řadu obdržených stanovisek a analýz, zejména v souvislosti s přípravou iniciativy. Příprava posouzení dopadů iniciativy byla podpořena externí studií. Dodavatel vedl řadu individuálních konzultací s klíčovými zúčastněnými stranami.

Celkově se zúčastněné strany v obecné rovině shodují, že je třeba konat na úrovni Unie. Velká většina zúčastněných stran se shoduje na tom, že existují legislativní mezery, případně že je zapotřebí vytvořit nové právní předpisy. Od malého počtu stran zaznělo, že volební otázky patří mezi výsostně vnitrostátní záležitosti.

Z otevřené veřejné konzultace vyplývá, že většina občanů se domnívá, že vydavatelé politické reklamy by měli uchovávat určité základní informace o subjektech, které tuto reklamu zadávají.

Poskytovatelé služeb politické reklamy požadovali zejména jednotnou unijní definici, která by jim umožnila určit, která reklama je politickou reklamou, a společný přístup, který by stanovil přiměřené požadavky na označování zadávané politické reklamy, a to i pokud jde o totožnost zadavatele. Poskytovatelé poukázali na nejistotu a náklady spojené se zjišťováním a dodržováním příslušných povinností v oblasti transparentnosti při nabízení služeb politické reklamy přes hranice nebo ve více členských státech.

Organizace občanské společnosti podpořily obzvláště vysokou transparentnost v oblasti politické reklamy, včetně toho, komu jsou které reklamy zobrazovány, proč a kdo za ně zaplatil. Domnívaly se, že měkká opatření nejsou z tohoto hlediska dostatečná. Rovněž požadovaly, aby se kromě transparentnosti řešila otázka cílení reklamy.

Členské státy tuto iniciativu uvítaly a souhlasily s potřebou regulovat politickou reklamu na úrovni Unie. Členské státy rovněž podpořily opatření, která zlepší přístup výzkumných pracovníků k dalším informacím o politické reklamě. Členské státy zdůraznily existenci mezer v právních předpisech a prosazování pravidel v případech, kdy jsou služby politické reklamy poskytovány přes hranice.

Evropské politické strany poukázaly na to, že opatření v oblasti označování, která občanům pomohou zjistit, kdy jsou vystaveni politické reklamě, přispějí k posílení evropské demokracie. Obzvláště je znepokojovalo to, jak strategie, kterou některé velmi velké online platformy uplatnily během předchozích voleb do Evropského parlamentu, negativně ovlivnila jejich činnost na úrovni EU/přes hranice.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Do celého procesu značně přispěla příslušná práce v Radě (včetně práce v příslušných pracovních skupinách) a v Evropském parlamentu (včetně práce ve výborech pro ústavní a právní záležitosti, občanské svobody, vnitřní trh a ochranu spotřebitele, spravedlnost a vnitřní věci a zvláštním výboru pro zahraniční vměšování).

Kromě výše popsané otevřené veřejné konzultace se Komise účastnila několika schůzek zúčastněných stran, přičemž pro každou kategorii měla připraveny odpovídající dotazy.

Dne 18. března 2021 projednala Komise tuto iniciativu s odborníky z členských států na zvláštním zasedání systému včasného varování. Byli přítomni zástupci členských států a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby. Dne 25. března 2021 proběhly rovněž konzultace s odborníky z členských států v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci. Informace byly získány také z příspěvků členských států na předchozích zasedáních této sítě od roku 2019, včetně přípravy rozsáhlého mapování příslušných vnitrostátních právních předpisů a postupů.

Studie na podporu posouzení dopadů pak zahrnuje přehled literatury, který ukazuje, že se začíná tvořit akademická shoda ohledně potřeby zvláštní transparentnosti politické reklamy a kontroly používání osobních údajů v souvislosti s politickou reklamou (zejména online).

Pokyny mezinárodních normotvorných orgánů, jako je Rada Evropy, rovněž vyzývají ke zvláštní transparentnosti politické reklamy, zejména pokud jde o zadavatele a financování, a v případě reklamy online také o mechanismus jejího zobrazování (např. algoritmy, data).

•Posouzení dopadů

·Možnost 1: omezená opatření na podporu transparentnosti a řešení problémů s cílením;

·Možnost 2: opatření k harmonizaci transparentnosti a řešení problémů s cílením. Tato možnost zahrnovala dvě dílčí možnosti týkající se cílení.

Dílčí možnost 2 počítala s podmíněným zákazem cílení, ale předpokládalo se, že by se tyto dílčí možnosti mohly kombinovat. Nepodmíněný zákaz cílení na základě zvláštních kategorií osobních údajů byl považován za účinnější a byl tak zahrnut do tohoto návrhu. Zákaz cílení na základě zvláštních kategorií osobních údajů rovněž počítá s podporou zúčastněných stran, které byly konzultovány při přípravě posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Výhodou harmonizace pravidel transparentnosti v oblasti politické reklamy je zejména to, že v rámci celé Unie přinese právní jistotu, odstraní zvýšené náklady na zajištění souladu s předpisy při poskytování služeb přes hranice a sníží riziko nedodržení předpisů. Očekává se, že nabízení služeb prostřednictvím jednotného rámce pro politickou reklamu bude pro všechny poskytovatele služeb politické reklamy nákladově efektivní.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu (zkontrolovat křížové odkazy)

2021/0381 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o transparentnosti a cílení politické reklamy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 16 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 9 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 10 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Poptávka po politické reklamě stejně jako její nabídka roste a stále častěji získává přeshraniční povahu. S uvedenou činností je spojeno rostoucí množství různorodých služeb, jako jsou služby politického poradenství, reklamních agentur, platforem reklamních technologií, poradenství v oblasti vztahů s veřejností, vlivných uživatelů (tzv. influencerů) a různých poskytovatelů datových analýz a služeb zprostředkování. Politická reklama může mít mnoho podob, včetně placeného obsahu, sponzorovaných výsledků vyhledávání, placených cílených sdělení, propagace v žebříčcích, propagace věci nebo osoby začleněním do obsahu v podobě např. umístění produktu (tzv. product placement), propagace influencery a další podpory. Související činnosti mohou zahrnovat například šíření politické reklamy na žádost zadavatele nebo zveřejnění obsahu za úplatu.

(2)Politickou reklamu lze různými prostředky a prostřednictvím různých médií šířit nebo zveřejňovat i přes hranice. Lze ji šířit nebo zveřejňovat prostřednictvím tradičních offline médií, jako jsou noviny, televize a rozhlas, a stále častěji také prostřednictvím online platforem, internetových stránek, mobilních aplikací, počítačových her a jiných digitálních rozhraní. U reklamy nabízené prostřednictvím těchto online platforem vidíme nejen silný sklon k jejímu šíření přes hranice, ale také nové a náročné výzvy v oblasti regulace a jejího vymáhání. Míra používání online politické reklamy výrazně roste a některé lineární offline formy politické reklamy, jako např. její vysílání v rozhlase a televizi, jsou také nabízeny online jako služby na vyžádání. Politické reklamní kampaně bývají organizovány tak, aby využívaly celou řadu médií a forem.

(3)Vzhledem k tomu, že je zpravidla poskytována za úplatu, představuje reklama, včetně politické reklamy, službu podle článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). V prohlášení č. 22 o osobách se zdravotním postižením připojeném k Amsterodamské smlouvě souhlasila konference zástupců vlád členských států s tím, že při přípravě opatření podle článku 114 SFEU zohlední orgány Unie potřeby osob se zdravotním postižením.

(4)Potřeba zajistit transparentnost je legitimním veřejným cílem, který je v souladu s hodnotami sdílenými EU a jejími členskými státy podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Pro občany není vždy snadné rozpoznat politickou reklamu a uplatňovat svá demokratická práva informovaným způsobem. Vysoká úroveň transparentnosti je nezbytná mimo jiné pro podporu otevřené a spravedlivé politické diskuse a svobodných a spravedlivých voleb nebo referend a pro boj proti dezinformacím a nezákonnému vměšování, a to i ze zahraničí. Politická reklama může být nositelem dezinformací zejména v případech, kdy reklama otevřeně neprezentuje, že je politické povahy, a když je cílená. Transparentnost politické reklamy přispívá k tomu, aby voliči lépe pochopili, kdy je jim politická reklama prezentována, pro koho byla vytvořena a jakým způsobem je na ně poskytovatelem reklamních služeb cílena, aby se mohli informovaněji rozhodovat.

(5)V souvislosti s politickou reklamou se často používají techniky cílení. Metodami cílení nebo zvyšování dosahu bychom měli rozumět techniky, které se používají buď k tomu, aby byla přizpůsobená politická reklama zobrazena pouze konkrétní osobě nebo skupině osob, nebo ke zvýšení oběhu, dosahu nebo viditelnosti politické reklamy. S ohledem na to, jak silným nástrojem je cílení, a to včetně mikrocílení a jiných pokročilých technik, a jaký je v souvislosti s nimi potenciál ke zneužití osobních údajů, mohou tyto techniky představovat zvláštní hrozbu pro oprávněné veřejné zájmy, jako jsou spravedlnost, rovné příležitosti a transparentnost ve volebním procesu, a základní právo být informován objektivním, transparentním a pluralitním způsobem.

(6)Politická reklama je v současné době v členských státech regulována různorodě a v mnoha případech se regulace zaměřuje spíše na tradiční média. Existují určitá omezení, včetně omezení přeshraničního poskytování služeb politické reklamy. Některé členské státy zakazují subjektům poskytujícím služby v EU, které jsou usazeny v jiných členských státech, poskytovat během období voleb služby politické povahy nebo s politickým cílem. Zároveň je pravděpodobné, že ve vnitrostátních předpisech některých členských států existují nedostatky a mezery, což vede k tomu, že politická reklama je někdy šířena bez ohledu na příslušná vnitrostátní pravidla a hrozí tak, že bude narušen cíl regulace transparentnosti politické reklamy.

(7)V zájmu zajištění větší transparentnosti politické reklamy, včetně řešení obav občanů, již některé členské státy prozkoumaly nebo zvažují další opatření, která by se zabývala transparentností politické reklamy a podpořila spravedlivou politickou diskusi a svobodný a spravedlivý průběh voleb nebo referend. Tato vnitrostátní opatření se týkají zejména reklamy zveřejňované a šířené online a mohou zahrnovat další zákazy. Tato opatření mají různou intenzitu od měkkých až po závazná a zahrnují různé prvky transparentnosti.

(8)Tato situace vede k roztříštěnosti vnitřního trhu, oslabuje právní jistotu poskytovatelů služeb politické reklamy, kteří připravují, zadávají, zveřejňují nebo šíří politickou reklamu, vytváří překážky volného pohybu souvisejících služeb, narušuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, včetně hospodářské soutěže mezi poskytovateli služeb offline a online, komplikuje úsilí o dosažení souladu s předpisy a nese s sebou dodatečné náklady pro příslušné poskytovatele služeb.

(9)V této souvislosti stávající situace poskytovatele služeb politické reklamy spíše odrazuje od poskytování služeb politické reklamy v přeshraničních situacích. Platí to zejména pro mikropodniky a malé a střední podniky, které často nemají prostředky na to, aby absorbovaly vysoké náklady na dodržování předpisů spojené s přípravou, zadáváním, zveřejňováním nebo šířením politické reklamy ve více než jednom členském státě, nebo aby je přenesly na své zákazníky. To omezuje dostupnost služeb a nepříznivě ovlivňuje schopnost poskytovatelů služeb inovovat a nabízet na vnitřním trhu kampaně určené pro více médií a více zemí.

(10)Při poskytování služeb politické reklamy by proto v celé Unii měla být zajištěna jednotná a vysoká úroveň transparentnosti politické reklamy a zároveň by se měly eliminovat rozdíly, které brání volnému pohybu souvisejících služeb na vnitřním trhu, a to stanovením jednotných povinností transparentnosti pro poskytovatele služeb politické reklamy, které zaručují jednotnou ochranu práv osob a dohled na celém vnitřním trhu na základě článku 114 SFEU.

(11)Členské státy by ve svém vnitrostátním právním rámci neměly ponechávat ani do něj zavádět ustanovení, jež se odchylují od ustanovení tohoto nařízení, včetně zejména více či méně přísných ustanovení za účelem zajištění odlišné úrovně transparentnosti politické reklamy. Úplná harmonizace požadavků na transparentnost spojených s politickou reklamou zvyšuje právní jistotu a snižuje roztříštěnost povinností, které poskytovatelé služeb v souvislosti s politickou reklamou plní.

(12)Úplnou harmonizací požadavků na transparentnost by neměla být dotčena svoboda poskytovatelů služeb politické reklamy poskytovat dobrovolně další informace o politické reklamě v rámci svobody projevu chráněné článkem 11 Listiny základních práv.

(13)Tímto nařízením by neměl být dotčen věcný obsah politické reklamy ani pravidla upravující zobrazování politické reklamy, včetně tzv. doby zákazu volební agitace před volbami nebo referendem.

(14)Nařízení by mělo stanovit harmonizovaný požadavek transparentnosti pro hospodářské subjekty poskytující politickou reklamu a související služby (tj. činnosti, které jsou obvykle poskytovány za úplatu); tyto služby spočívají zejména v přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování a šíření politické reklamy. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která stanoví vysokou úroveň transparentnosti služeb politické reklamy, vycházejí z ustanovení článku 114 SFEU. Toto nařízení by mělo řešit také používání technik cílení a zvyšování dosahu v souvislosti se zveřejňováním, šířením nebo propagací politické reklamy, které zahrnují zpracování osobních údajů. Pravidla obsažená v tomto nařízení, která se týkají používání cílení a zvyšování dosahu, vycházejí z ustanovení článku 16 SFEU. Koncept politické reklamy určené jednotlivcům v členském státě by měl zahrnovat reklamu, kterou v plném rozsahu připravili, umístili nebo zveřejnili poskytovatelé služeb usazení mimo Unii, ale která se zobrazuje jednotlivcům v Unii. Při určování toho, zda je politická reklama zaměřena na jednotlivce v členském státě, je třeba zohlednit faktory, které ji s tímto členským státem spojují, včetně jazyka, kontextu, cíle reklamy a způsobu jejího šíření.

(15)Definice politické reklamy na úrovni Unie v současné době neexistuje. Pro stanovení oblasti působnosti harmonizovaných povinností týkajících se transparentnosti a pravidel pro cílení a zvyšování dosahu je zapotřebí jednotná definice. Tato definice by měla zohledňovat skutečnost, že politická reklama může mít mnoho různých podob, a také všechny prostředky a způsoby zveřejnění nebo šíření v Unii, bez ohledu na to, zda se zdroj nachází v Unii nebo ve třetí zemi.

(16)Definice politické reklamy by měla zahrnovat reklamu zveřejněnou nebo šířenou přímo nebo nepřímo politickým subjektem nebo zveřejněnou nebo šířenou přímo nebo nepřímo za politický subjekt nebo jeho jménem. Vzhledem k tomu, že reklamy provozované politickým subjektem, za politický subjekt nebo jeho jménem nelze oddělit od jeho činnosti v roli politického subjektu, lze předpokládat, že mohou ovlivnit politickou diskusi, s výjimkou sdělení čistě soukromé nebo čistě obchodní povahy.

(17)Politickou reklamou by mělo být rovněž zveřejnění nebo šíření sdělení, které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů, jinými subjekty. Aby bylo možné určit, zda zveřejnění nebo šíření sdělení může ovlivnit výsledek volby nebo referenda, legislativního nebo regulačního procesu nebo chování voličů, je třeba zohlednit všechny relevantní faktory, jako je obsah sdělení, jazyk použitý k jeho předání, kontext, v němž je sdělení předáno, cíl sdělení a prostředky, jimiž je sdělení zveřejněno nebo šířeno. Sdělení týkající se například společenských nebo kontroverzních otázek mohou ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů.

(18)Praktické informace z oficiálních zdrojů týkající se organizace a způsobu účasti ve volbách nebo referendu by neměly být považovány za politickou reklamu.

(19)Na politické názory vyjádřené v pořadech lineárního audiovizuálního vysílání nebo zveřejněné v tištěných médiích bez přímé platby nebo odpovídající odměny by se toto nařízení nemělo vztahovat.

(20)Pro účely tohoto nařízení by volby měly být chápány jako volby do Evropského parlamentu, jakož i všechny volby nebo referenda pořádané na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v členských státech a volby do vedení politických stran. Neměly by zahrnovat jiné formy voleb, jako jsou například soukromě organizovaná hlasování.

(21)Politickou reklamu je nutné definovat jako akt politické propagace. Součástí reklamy jsou prostředky, kterými se reklamní sdělení předává, a to např. v tištěné podobě, vysíláním nebo prostřednictvím online platformy.

(22)Politické subjekty ve smyslu tohoto nařízení by měly odkazovat na pojmy definované v právu Unie a ve vnitrostátním právu v souladu s mezinárodními právními nástroji, jako jsou nástroje Rady Evropy. Koncept politických stran by měl zahrnovat jejich přidružené a dceřiné subjekty založené, s právní subjektivitou nebo bez ní, aby je podpořily nebo sledovaly jejich cíle, například jednáním s určitou skupinou voličů nebo za účelem konkrétních voleb.

(23)Koncept politických subjektů by měl rovněž zahrnovat nevolené nebo volené úřední osoby, kandidáty a členy vlád na evropské, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Do uvedené definice by měly být zahrnuty i jiné politické organizace.

(24)Jako reklamní kampaň by se měla označovat příprava, umístění, a šíření řady souvisejících reklam v rámci zakázky na politickou reklamu na základě jednotné přípravy, zadání a financování. Měla by zahrnovat přípravu, umístění, propagaci, zveřejňování a šíření reklamy nebo různých verzí reklamy prostřednictvím různých médií a v různou dobu v rámci stejného volebního cyklu.

(25)Definice politické reklamy by neměla mít vliv na vnitrostátní definice politické strany, politické cíle nebo období vedení kampaně na vnitrostátní úrovni.

(26)Za účelem pokrytí široké škály příslušných poskytovatelů služeb spojených se službami politické reklamy by měl být pojem poskytovatelé služeb politické reklamy chápán tak, že zahrnuje poskytovatele podílející se na přípravě, umístění, propagaci, zveřejňování a šíření politické reklamy.

(27)Pojem „politická reklama“ by neměl zahrnovat sdělení, která sdílejí fyzické osoby výhradně samy za sebe. Fyzické osoby by neměly být považovány za osoby jednající samy za sebe, pokud zveřejňují sdělení, jejichž šíření nebo zveřejnění hradí jiná osoba.

(28)Jakmile je reklama jasně spojena s politickou reklamou, měla by tato skutečnost být jasně sdělena ostatním poskytovatelům služeb, kteří se podílejí na službách politické reklamy. Jakmile je navíc inzerát označen za politickou reklamu, mělo by být jeho další šíření v souladu s požadavky na transparentnost. Například i v případě, že je objednaný obsah sdílen organicky, měla by být reklama označena jako politická reklama.

(29)Pravidla transparentnosti stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat pouze na služby politické reklamy, tj. na politickou reklamu, která je obvykle poskytována za úplatu, která může zahrnovat i věcné plnění. Požadavky na transparentnost by se neměly vztahovat na obsah nahraný uživatelem online zprostředkovatelské služby, jako je online platforma, a šířený online zprostředkovatelskou službou bez odměny za umístění, zveřejnění nebo šíření konkrétní zprávy, ledaže by byl uživatel za politickou reklamu odměňován třetí stranou.

(30)Požadavky na transparentnost by se rovněž neměly vztahovat na sdílení informací prostřednictvím služeb elektronické komunikace, jako jsou elektronické zprávy nebo telefonní hovory, pokud se nejedná o poskytování služeb politické reklamy.

(31)Svoboda projevu, která je chráněna článkem 11 Listiny základních práv, zahrnuje právo jednotlivce zastávat politické názory, přijímat a rozšiřovat politické informace a sdílet politické myšlenky. Každé jeho omezení musí být v souladu s článkem 52 Listiny základních práv a tato svoboda může podléhat změnám a omezením, pokud jsou odůvodněna uplatňováním oprávněného veřejného zájmu a jsou v souladu s obecnými zásadami unijního práva, jako je proporcionalita a právní jistota. Tak je tomu také v případě, kdy jsou politické myšlenky sdělovány prostřednictvím poskytovatelů reklamních služeb.

(32)Pokud jde o zprostředkovatele online, nařízení (EU) 2021/XX [akt o digitálních službách] se vztahuje na politické reklamy zveřejněné nebo šířené internetovými zprostředkovateli prostřednictvím horizontálních pravidel platných pro všechny typy online reklamy, včetně komerčních a politických reklam. Na základě definice politické reklamy stanovené v tomto nařízení je vhodné podrobněji definovat požadavky na transparentnost stanovené pro vydavatele reklamy spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/XX [akt o digitálních službách], zejména velmi velkých platforem. To se týká zejména informací ohledně financování politických reklam. Požadavky tohoto nařízení nebudou ustanoveními aktu o digitálních službách dotčeny, a to ani pokud jde o povinnost posuzování rizik a snižování rizik u velmi velkých online platforem, pokud jde o jejich reklamní systémy.

(33)Příprava, umístění, propagace, zveřejňování a šíření politické reklamy může zahrnovat komplexní řetězec poskytovatelů služeb. Tak je tomu zejména v případech, kdy může docházet k tomu, že výběr reklamního obsahu, kritérií cílení, poskytování údajů použitých pro cílení reklamy a technik cílení, dodání reklamy a její šíření mohou zajišťovat různí poskytovatelé služeb. Automatizované služby mohou například pomoci se spárováním profilu uživatele rozhraní s dodaným reklamním obsahem, přičemž mohou využívat osobní údaje shromážděné přímo od uživatele služby a z chování uživatele na internetu, jakož i odvozené údaje.

(34)Vzhledem k tomu, jak je důležité zaručit zejména účinnost požadavků na transparentnost, včetně usnadnění dohledu nad jejich dodržováním, by poskytovatelé služeb politické reklamy měli zajistit, aby příslušné informace, které získají při poskytování svých služeb, včetně sdělení, že reklama je politická, byly poskytnuty vydavateli politické reklamy, který politickou reklamu veřejnosti přináší. S cílem podpořit účinné provádění tohoto požadavku a včasné a přesné poskytování těchto informací by poskytovatelé služby politické reklamy měli zvážit a podporovat automatizaci přenosu informací mezi poskytovateli služeb politické reklamy.

(35)Pokud existuje umělá obchodní nebo smluvní konstrukce spojená s rizikem obcházení povinností transparentnosti stanovených v nařízení, měly by se tyto povinnosti vztahovat na subjekt nebo subjekty, které jsou faktickými poskytovateli daných reklamních služeb.

(36)Opatření by mohla rovněž zahrnovat poskytnutí účinného mechanismu umožňujícího fyzickým osobám uvést, že politická reklama je politická, a přijmout účinná opatření v reakci na takové označení.

(37)Při stanovování zvláštních požadavků by neměla být žádná z povinností stanovených v tomto nařízení chápána tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládá obecnou povinnost sledovat politický obsah sdílený fyzickými nebo právnickými osobami, ani tak, že zprostředkujícím poskytovatelům služeb ukládá obecnou povinnost přijímat proaktivní opatření ve vztahu k nezákonnému obsahu nebo aktivitě, které tito poskytovatelé přenášejí nebo uchovávají.

(38)Transparentnost politické reklamy by měla občanům umožnit pochopit, že jsou vystaveni politické reklamě. Vydavatelé politické reklamy by měli zajistit, že bude ve spojitosti s každou politickou reklamou zveřejněno jasné prohlášení v tom smyslu, že se jedná o politickou reklamu, a uvedena totožnosti zadavatele. V případě potřeby by jméno zadavatele mohlo obsahovat politické logo. Vydavatelé politické reklamy by měli využívat účinné označování s přihlédnutím k vývoji v příslušném vědeckém oboru a osvědčeným postupům v oblasti zajištění transparentnosti prostřednictvím označování reklamy. Měli by rovněž zajistit, že budou ve spojitosti s každou politickou reklamou zveřejněny informace, které umožní porozumět širšímu kontextu politické reklamy a jejím cílům, a to buď jako součást reklamy samotné, nebo na internetových stránkách vydavatele, kde budou dostupné prostřednictvím odkazu nebo rovnocenné jasné a uživatelsky přívětivé informace, která bude začleněna do reklamy.

(39)Tyto informace by měly být poskytnuty v oznámení o transparentnosti, které by mělo rovněž obsahovat totožnost zadavatele a umožňovat tak vyvozování odpovědnosti v politickém procesu. Mělo by být jasně uvedeno místo usazení zadavatele a informace, zda je zadavatel fyzickou nebo právnickou osobou. V oznámení o transparentnosti by se neměly uvádět osobní údaje osob zapojených do politické reklamy, které nejsou ve spojení se zadavatelem nebo jiným zúčastněným politickým aktérem. Oznámení o transparentnosti by mělo rovněž obsahovat informace o období šíření, o veškerých souvisejících volbách, o částce vynaložené na konkrétní reklamu a danou reklamní kampaň a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za danou reklamu nebo její část, o zdroji použitých finančních prostředků a o dalších informacích, aby bylo zajištěno spravedlivé šíření politické reklamy. Informace o zdroji použitých finančních prostředků se týkají například jejich veřejného nebo soukromého původu, skutečnosti, že pocházejí z Evropské unie nebo mimo ni. Informace o souvisejících volbách nebo referendech by měly pokud možno obsahovat odkaz na informace z oficiálních zdrojů týkající se organizace a způsobu účasti nebo propagace účasti ve volbách nebo referendu. Oznámení o transparentnosti by mělo dále obsahovat informace o tom, jak označit politickou reklamu v souladu s postupem stanoveným v tomto nařízení. Tímto požadavkem by neměla být dotčena ustanovení o oznamování podle článků 14, 15 a 19 nařízení (EU) 2021/XXX [akt o digitálních službách].

(40)Informace, které mají být uvedeny v oznámení o transparentnosti, by měly být uvedeny v samotné reklamě nebo by měly být snadno dohledatelné na základě informací uvedených v reklamě. Požadavek, aby informace o oznámení o transparentnosti byly mimo jiné jasně viditelné, by měl znamenat, že se informace o oznámení o transparentnosti vyznačují výrazným způsobem v reklamě nebo jsou k ní připojeny. Požadavek, aby informace zveřejněné v oznámení o transparentnosti byly snadno přístupné, strojově čitelné, pokud je to technicky možné, a uživatelsky přívětivé, by měl zahrnovat zohlednění potřeb osob se zdravotním postižením. Příloha I směrnice (EU) 2019/882 (evropský akt o přístupnosti) obsahuje požadavky na přístupnost informací, včetně digitálních informací, které by měly být použity pro zpřístupnění politických informací osobám se zdravotním postižením.

(41)Oznámení o transparentnosti by měla být navržena tak, aby zvyšovala informovanost uživatelů a pomáhala jasně identifikovat povahu politické reklamy. Měla by být navržena tak, aby zůstala na svém místě nebo zůstala dostupná v případě, že se politická reklama dále šíří, například je zveřejněna na jiné platformě nebo si ji vzájemně předávají fyzické osoby. Informace obsažené v oznámení o transparentnosti by měly být zveřejněny při zahájení zveřejňování politické reklamy a měly by být uchovávány po dobu jednoho roku od posledního zveřejnění. Uchovávané informace by měly rovněž zahrnovat informace o politické reklamě, která byla ukončena nebo kterou vydavatel stáhl.

(42)Vzhledem k tomu, že vydavatelé politické reklamy zpřístupňují politickou reklamu veřejnosti, měli by tyto informace zveřejnit nebo šířit směrem k veřejnosti současně se zveřejněním nebo šířením politické reklamy. Vydavatelé politické reklamy by neměli veřejnosti zpřístupňovat politickou reklamu, která nesplňuje požadavky na transparentnost podle tohoto nařízení. Kromě toho by vydavatelé politické reklamy, kteří jsou velmi velkými online platformami ve smyslu nařízení (EU) 2021/XXX [akt o digitálních službách], měli zpřístupnit informace obsažené v oznámení o transparentnosti prostřednictvím archivů zveřejněných reklam podle článku 30 nařízení [akt o digitálních službách]. To usnadní zúčastněným subjektům, včetně výzkumných pracovníků, práci při plnění jejich specifické úlohy podporovat svobodné a spravedlivé volby nebo referenda a spravedlivé volební kampaně, včetně kontroly zadavatelů politické reklamy a analýzy prostředí politické reklamy.

(43)Pokud je poskytovatel služby politické reklamy, který ve vztahu k obsahu politické reklamy poskytuje hostingové služby nebo obsah jinak uchovává a poskytuje, odlišným subjektem od poskytovatele služby politické reklamy, který spravuje internetové stránky nebo jiné rozhraní, kde je politická reklama ve výsledku zobrazována, měli by být tito poskytovatelé považováni za vydavatele reklamy společně s tím, že každý z nich ponese ve vztahu ke konkrétní službě, kterou poskytuje, odpovědnost za zajištění označení reklamy a dostupnost oznámení o transparentnosti a příslušných informací. Jejich smluvní ujednání by měla odrážet způsob, jakým zajišťují dodržování tohoto nařízení.

(44)Informace o částkách vynaložených na služby politické reklamy a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za dané služby politické reklamy nebo jejich část, mohou být užitečným příspěvkem k politické diskusi. Je nezbytné zajistit, aby bylo možné získat odpovídající přehled o činnosti v oblasti politické reklamy z výročních zpráv vypracovaných příslušnými vydavateli politické reklamy. V zájmu podpory dohledu a vyvozování odpovědnosti by podávání takových zpráv mělo zahrnovat informace o výdajích na cílení politické reklamy v příslušném období, a to souhrnně podle kampaní nebo kandidátů. Aby se zabránilo nepřiměřené zátěži, neměly by se tyto povinnosti týkající se podávání zpráv o transparentnosti vztahovat na podniky, které splňují podmínky podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2013/34/EU.

(45)Vydavatelé politické reklamy poskytující služby politické reklamy by měli zavést mechanismy, které fyzickým osobám umožní, aby jim oznámily, že určitá politická reklama, kterou zveřejnili, je v rozporu s tímto nařízením. Mechanismy upozorňování na takové reklamy by měly být snadno přístupné a použitelné a měly by být přizpůsobeny formě reklamy šířené jejím vydavatelem. Tyto mechanismy by měly být pokud možno přístupné ze samotné reklamy, například na internetových stránkách vydavatele reklamy. Vydavatelé politické reklamy by měli mít možnost v případě potřeby vycházet ze stávajících mechanismů. Jsou-li vydavatelé politické reklamy poskytovateli online hostingových služeb ve smyslu aktu o digitálních službách, platí pro oznámení týkající se rozporu takové reklamy s tímto nařízením, pokud jde o politickou reklamu hostovanou na žádost příjemců jejich služeb, i nadále ustanovení článku 14 aktu o digitálních službách.

(46)Aby mohly konkrétní subjekty plnit v demokracii svou úlohu, je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací zveřejněných spolu s politickou reklamou nebo obsažených v oznámení o transparentnosti zúčastněným subjektům, jako jsou prověření výzkumní pracovníci, novináři, organizace občanské společnosti a akreditovaní volební pozorovatelé, s cílem podpořit plnění jejich příslušných rolí v demokratickém procesu. Od poskytovatelů služeb politické reklamy by nemělo být požadováno, aby reagovali na žádosti, které jsou zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené. Dále by měl mít příslušný poskytovatel služeb možnost v případě opakovaných a nákladných žádostí uložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací.

(47)K cílení politických sdělení na skupiny nebo jednotlivé voliče či jednotlivce a k zvýšení jejich dosahu se stále častěji používají osobní údaje získané přímo od jednotlivců nebo nepřímo, např. odvozené údaje, kdy se fyzické osoby seskupují podle svých předpokládaných zájmů nebo kdy jsou údaje získány na základě jejich chování online, behaviorálního profilování a dalších analytických technik. Na základě zpracování osobních údajů, zejména údajů považovaných za citlivé podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 11 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 12 , lze segmentovat různé skupiny voličů nebo fyzických osob a využívat jejich charakteristik nebo zranitelných míst, například šířením reklamy ve specifických okamžicích a na specifických místech tak, že je využíváno situací, kdy jsou vnímaví k určitému druhu informací/sdělení. To má konkrétní a škodlivé dopady na základní práva a svobody občanů, pokud jde o zpracování jejich osobních údajů, a jejich svobodu získávat objektivní informace, utvářet si názory, činit politická rozhodnutí a vykonávat volební právo. To má negativní dopad na demokratický proces. Měla by být stanovena další omezení a podmínky nad rámec nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Podmínky používání technik cílení a zvyšování dosahu zahrnujících zpracování osobních údajů v souvislosti s politickou reklamou stanovené v tomto nařízení by měly vycházet z článku 16 Smlouvy o fungování EU.

(48)Techniky cílení nebo zvyšování dosahu v kontextu politické reklamy, které zahrnují zpracování osobních údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725, by tedy měly být zakázány. Použití těchto technik by mělo být povoleno pouze tehdy, pokud je provádí správce nebo někdo, kdo jedná jeho jménem, na základě výslovného souhlasu subjektu údajů, nebo v rámci svých oprávněných činností a s vhodnými zárukami nadace, sdružení nebo jiný neziskový subjekt, který sleduje politické, filozofické, náboženské nebo odborové cíle, a za podmínky, že se zpracování vztahuje pouze na současné nebo bývalé členy tohoto subjektu nebo na osoby, které s ním udržují pravidelné styky související s jeho cíli, a že tyto osobní údaje nejsou bez souhlasu subjektů údajů zpřístupňovány mimo tento subjekt. K tomu by měly sloužit zvláštní záruky. Souhlas by měl být chápán jako souhlas ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Proto by nemělo být možné se odvolávat na výjimky stanovené v čl. 9 odst. 2 písm. b), c), e), f), g), h), i) a j) nařízení (EU) 2016/679 a v čl. 10 odst. 2 písm. b), c), e), f), g), h), i) a j) nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k používání technik cílení a zvyšování dosahu pro účely zveřejňování, propagace nebo šíření politické reklamy zahrnující zpracování osobních údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/725.

(49)V zájmu zajištění vyšší transparentnosti a vyvozování odpovědnosti při používání technik cílení a zvyšování dosahu v souvislosti s politickou reklamou zahrnujících zpracování osobních údajů by správci měli zavést další záruky. Měli by přijmout a zavést interní zásady, které popíší zejména používání těchto technik k cílení na jednotlivce nebo ke zvyšování dosahu obsahu, a vést záznamy o svých příslušných činnostech. Při zveřejňování, propagaci nebo šíření politické reklamy využívajících techniky cílení a zvyšování dosahu by správci měli společně s politickou reklamou poskytnout smysluplné informace, které dotčené fyzické osobě umožní porozumět použitému postupu a hlavním parametrům používaného cílení a zapojení údajů od třetích osob a dalších analytických technik, včetně toho, zda bylo cílení reklamy během dodávky ještě optimalizováno.

(50)Vydavatelé politické reklamy, kteří využívají techniky cílení nebo zvyšování dosahu, by měli do svého oznámení o transparentnosti zahrnout informace nezbytné k tomu, aby dotčená osoba mohla porozumět použitému postupu a hlavním parametrům používaného cílení a zapojení údajů od třetích osob a dalších analytických technik, a odkaz na příslušné zásady správce. V případě, že vydavatel politické reklamy není správcem, měl by mu správce interní zásady nebo odkaz na ně poskytnout. Poskytovatelé reklamních služeb by měli v případě potřeby předat vydavateli politické reklamy informace nezbytné k splnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Poskytování těchto informací by mohlo být automatizováno a začleněno do běžných obchodních procesů na základě standardů.

(51)V zájmu dalšího posílení práv fyzických osob na ochranu údajů by vydavatelé politické reklamy měli poskytnout dotčeným subjektům údajů další informace a účinné nástroje na podporu výkonu jejich práv podle právního rámce EU pro ochranu údajů, včetně možnosti vznést námitku nebo odvolat souhlas, pokud je na ně cílena politická reklama. Tyto informace by rovněž měly být snadno přístupné přímo z oznámení o transparentnosti. Nástroje poskytnuté fyzickým osobám na podporu výkonu jejich práv by měly být účinné, aby zabránily cílení politické reklamy na fyzické osoby, jakož i cílení na základě konkrétních kritérií ze strany jednoho nebo několika konkrétních správců.

(52)Komise by měla podpořit vypracování kodexů chování uvedených v článku 40 nařízení (EU) 2016/679, aby podpořila výkon práv subjektů údajů v této souvislosti.

(53)Informace, které mají být poskytnuty v souladu se všemi požadavky vztahujícími se na používání technik cílení a zvyšování dosahu podle tohoto nařízení, by měly být předkládány ve formátu, který je snadno přístupný, jasně viditelný a uživatelsky přívětivý, včetně použití srozumitelných formulací.

(54)Je vhodné stanovit pravidla pro předávání informací o cílení dalším zúčastněným subjektům. Tento režim by měl být v souladu s režimem pro předávání informací souvisejících s požadavky na transparentnost.

(55)Poskytovatelé služeb politické reklamy usazení ve třetí zemi, kteří nabízejí služby v Unii, by měli určit pověřeného právního zástupce v Unii, aby byl umožněn účinný dohled nad tímto nařízením ve vztahu k nim. Právním zástupcem by mohla být osoba jmenovaná na základě článku 27 nařízení (EU) 2016/679 nebo zástupce ustanovený na základě článku 11 nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách].

(56)V zájmu účinného dohledu nad tímto nařízením je nezbytné svěřit orgánům dohledu pravomoc sledovat a vymáhat plnění příslušných pravidel. V závislosti na právním systému každého členského státu a v souladu se stávajícím právem Unie, včetně nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách], mohou být za tímto účelem pověřeny různé vnitrostátní soudní nebo správní orgány.

(57)Pokud jde o dohled nad online zprostředkovatelskými službami podle tohoto nařízení, členské státy by měly pověřit příslušné orgány a zajistit soudržnost jejich dohledu s dohledovou činností příslušných orgánů určených podle článku 38 nařízení (EU) [akt o digitálních službách]. Koordinátoři digitálních služeb by podle nařízení (EU) [akt o digitálních službách] měli v každém případě v každém členském státě odpovídat za zajištění koordinace těchto záležitostí na vnitrostátní úrovni a v případě potřeby navázat přeshraniční spolupráci s ostatními koordinátory digitálních služeb podle mechanismů stanovených v nařízení (EU) [akt o digitálních službách]. V rámci uplatňování tohoto nařízení by se tento mechanismus měl omezit na vnitrostátní spolupráci mezi koordinátory digitálních služeb [a neměl by zahrnovat eskalaci na úroveň Unie, jak stanoví nařízení (EU) [akt o digitálních službách].

(58)Pro dohled nad těmi aspekty tohoto nařízení, které nespadají do pravomoci dozorových úřadů podle nařízení (EU) 2016/679, by členské státy měly pověřit příslušné orgány podle nařízení (EU) 2018/725. Pro podporu dodržování základních práv a svobod, zásad právního státu, demokratických zásad a důvěry veřejnosti v dohled nad politickou reklamou je nezbytné, aby tyto orgány byly strukturálně nezávislé na vnějších zásazích nebo politických tlacích a měly odpovídající pravomoci účinně sledovat a přijímat opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení, zejména povinností stanovených v článku 7. Členské státy mohou zejména určit vnitrostátní regulační orgány nebo subjekty podle článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU 13 .

(59)Pokud již v právu Unie existují pravidla týkající se poskytování informací příslušným orgánům a spolupráce s těmito orgány a mezi nimi, jako je článek 9 nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách] nebo pravidla obsažená v nařízení (EU) 2016/679, měla by se tato pravidla obdobně použít na příslušná ustanovení tohoto nařízení.

(60)Orgány příslušné pro dohled nad tímto nařízením by měly vzájemně spolupracovat na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie a co nejlépe využívat stávající struktury, včetně vnitrostátních sítí pro spolupráci, Evropské sítě pro volební spolupráci uvedené v doporučení C(2018) 5949 final a skupiny evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby zřízené podle směrnice 2010/13/EU. Tato spolupráce by měla usnadnit rychlou a bezpečnou výměnu informací o otázkách souvisejících s plněním jejich úkolů v oblasti dohledu a vymáhání pravidel podle tohoto nařízení, včetně společného zjišťování protiprávního jednání, sdílení zjištění a odborných znalostí a spolupráce při uplatňování a prosazování příslušných pravidel.

(61)S cílem usnadnit účinné uplatňování povinností stanovených v nařízení je nezbytné zmocnit vnitrostátní orgány, aby si od poskytovatelů služeb vyžádaly příslušné informace o transparentnosti politické reklamy. Informace, které mají být předávány příslušným orgánům, se mohou týkat reklamní kampaně, mohou být poskytnuty souhrnně podle let nebo se mohou týkat konkrétních reklam. Aby bylo zajištěno, že žádostem o tyto informace bude možné vyhovět účinným a účelným způsobem a že poskytovatelé služeb politické reklamy zároveň nebudou vystaveni nepřiměřené zátěži, je nezbytné stanovit určité podmínky, které by tyto žádosti měly splňovat. Zejména v zájmu včasného dohledu nad volebním procesem by poskytovatelé služeb politické reklamy měli na žádosti příslušných orgánů reagovat rychle, a to vždy do 10 pracovních dnů od obdržení opatření. V zájmu právní jistoty a v souladu s právem na obhajobu by žádosti o poskytnutí informací od příslušného orgánu měly obsahovat odpovídající odůvodnění a informace o dostupných opravných prostředcích. Poskytovatelé služeb politické reklamy by měli určit kontaktní místa pro interakci s příslušnými orgány. Tato kontaktní místa mohou být elektronická.

(62)Členské státy by měly určit kontaktní místo na úrovni Unie pro účely tohoto nařízení. Pokud je to možné, mělo by být kontaktní místo členem Evropské sítě pro volební spolupráci. Kontaktní místo by mělo usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států při plnění úkolů v oblasti dohledu a prosazování práva, zejména zprostředkováním komunikace kontaktních míst v jiných členských státech a příslušných orgánů v jejich vlastních státech.

(63)Orgány členských států by měly zajistit, aby porušení povinností stanovených v tomto nařízení bylo trestáno správními pokutami nebo finančními sankcemi. Přitom by měly zohlednit povahu, závažnost, opakování a dobu trvání protiprávního jednání s ohledem na dotčený veřejný zájem, rozsah a druh vykonávaných činností, jakož i ekonomické možnosti porušitele. V této souvislosti je třeba zohlednit zásadní úlohu, kterou hrají povinnosti stanovené v článku 7 pro účinné sledování cílů tohoto nařízení. Dále by měly zohlednit, zda dotyčný poskytovatel služeb systematicky nebo opakovaně neplní své povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, včetně toho, že zpožďuje poskytování informací zúčastněným subjektům, a případně také to, zda poskytovatel služeb politické reklamy působí ve více členských státech. Finanční sankce a správní pokuty musí být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující, s náležitým ohledem na poskytnutí dostatečných a dostupných procesních záruk, a zejména s cílem zajistit, aby politická diskuse zůstala otevřená a přístupná.

(64)Na výkon pravomocí příslušným úřadem podle tohoto nařízení by se měly vztahovat vhodné procesní záruky v souladu s právem Unie a členského státu, včetně účinné soudní ochrany a spravedlivého procesu.

(65)Členské státy by měly s dostatečným předstihem před začátkem běhu volebního kalendáře zveřejnit přesnou délku volebních období stanovenou v souladu se svými volebními tradicemi.

(66)Za účelem dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o čl. 7 odst. 7, aby blíže specifikovala formu, v níž by měly být stanoveny požadavky na poskytování informací v oznámení o transparentnosti podle uvedeného článku, a pokud jde o čl. 12 odst. 8, dále upřesnit, v jaké formě by měly být stanoveny požadavky na poskytování informací o cílení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace, a to i s odborníky určenými jednotlivými členskými státy, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(67)Do dvou let po každých volbách do Evropského parlamentu předloží Komise veřejně přístupnou zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. Při přípravě této zprávy by Komise měla rovněž zohlednit provádění tohoto nařízení v souvislosti s ostatními volbami a referendy probíhajícími v Unii. Zpráva by měla mimo jiné přezkoumat, zda jsou ustanovení příloh tohoto nařízení nadále vyhovující, a zvážit nutnost jejich revize.

(68)Doplňující povinnosti týkající se používání politické reklamy evropskými politickými stranami jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací.

(69)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přispět k řádnému fungování vnitřního trhu s politickou reklamou a souvisejícími službami a stanovit pravidla pro používání cílení v souvislosti se zveřejňováním a šířením politické reklamy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout toto nařízení v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(70)Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená zejména směrnicí 2000/31/ES, včetně pravidel o odpovědnosti zprostředkujících poskytovatelů služeb v článcích 12 až 15 uvedené směrnice ve znění nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách], nařízením (EU) 2021/xxx [akt o digitálních trzích], směrnicí 2002/58/ES a nařízením (EU) XXX [nařízení o soukromí a elektronických komunikacích], jakož i směrnicí (EU) 2010/13, směrnicí 2000/31/ES, směrnicí 2002/58/ES, směrnicí 2005/29/ES, směrnicí 2011/83/EU, směrnicí 2006/114/ES, směrnicí 2006/123/ES a nařízením (EU) 2019/1150.

(71)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne XX. XX 2022 vydal své stanovisko,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I – OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví:

a)harmonizované povinnosti týkající se transparentnosti uložené poskytovatelům služeb politické reklamy a souvisejících služeb spočívající v uchovávání, zpřístupňování a zveřejňování informací souvisejících s poskytováním těchto služeb;

b)harmonizovaná pravidla pro používání technik cílení a zvyšování dosahu v souvislosti se zveřejňováním, šířením nebo propagací politické reklamy, které zahrnují používání osobních údajů.

2.Toto nařízení se vztahuje na politickou reklamu připravenou, umisťovanou, propagovanou, zveřejňovanou nebo šířenou v Unii nebo určenou jednotlivcům v jednom nebo více členských státech, bez ohledu na místo usazení poskytovatele reklamních služeb a bez ohledu na použité prostředky.

3.Cílem tohoto nařízení je:

a)přispět k řádnému fungování vnitřního trhu s politickou reklamou a souvisejícími službami;

b)chránit fyzické osoby v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

1.Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla stanovená v těchto předpisech:

a)směrnice 2000/31/ES;

b)směrnice 2002/58/ES a nařízení (EU) č. XXX [nařízení o soukromí a elektronických komunikacích];

c)směrnice 2005/29/ES;

d)směrnice 2006/114/ES;

e)směrnice 2006/123/ES;

f)směrnice (EU) 2010/13;

g)směrnice 2011/83/EU;

h)nařízení (EU) 2019/1150;

i)nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách].

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1.„službou“ rozumí jakákoli samostatná výdělečná činnost poskytovaná zpravidla za úplatu ve smyslu článku 57 Smlouvy o fungování EU;

2.„politickou reklamou“ rozumí příprava, umístění, propagace, zveřejnění nebo šíření sdělení:

a)politického subjektu nebo jeho jménem, a to jakýmikoli prostředky, nemá-li čistě soukromou nebo čistě obchodní povahu, nebo

b)které může ovlivnit výsledek voleb nebo referenda, legislativní nebo regulační proces nebo chování voličů.

3.„politickou reklamou“ rozumí akt politické propagace;

4.„politickým subjektem“ rozumí kterýkoli z těchto subjektů:

a)politická strana ve smyslu čl. 2 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 nebo subjekt přímo či nepřímo spojený s předmětem činnosti takové politické strany;

b)politické spojenectví ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

c)evropská politická strana ve smyslu čl. 2 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

d)kandidát na jakoukoli volenou funkci na evropské, národní, regionální a místní úrovni nebo na jednu z vedoucích pozic v politické straně;

e)volená úřední osoba v rámci veřejné instituce na evropské, vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni;

f)nevolený člen vlády na evropské, národní, regionální nebo místní úrovni;

g)organizace vedoucí politickou kampaň s právní subjektivitou nebo bez ní založená za účelem dosažení konkrétního výsledku ve volbách nebo referendu;

h)jakákoli fyzická nebo právnická osoba zastupující kteroukoli z osob nebo organizací uvedených v písmenu a) až g), která podporuje politické cíle kteréhokoli z uvedených osob.

5.„službou politické reklamy“ rozumí služba spočívající v politické reklamě s výjimkou online zprostředkovatelské služby ve smyslu čl. 2 písm. f) nařízení (EU) 2021/XXX [akt o digitálních službách], která je poskytována bezúplatně výměnou za umístění, zveřejnění nebo šíření určitého sdělení;

6.„politickou reklamní kampaní“ rozumí příprava, umístění, propagace, zveřejňování nebo šíření řady souvisejících reklam v rámci zakázky na politickou reklamu na základě jednotné přípravy, zadání nebo financování;

7.„zadavatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem se připravuje, umisťuje, zveřejňuje nebo šíří politická reklama;

8.„metodami cílení nebo zvyšování dosahu“ rozumí techniky, které se používají buď k tomu, aby byla přizpůsobená politická reklama zobrazena pouze konkrétní osobě nebo skupině osob, nebo ke zvýšení oběhu, dosahu nebo viditelnosti politické reklamy;

9.„obdobím voleb“ rozumí období předcházející volbám nebo referendu v členském státě, období během nich nebo bezprostředně po nich, během něhož se na činnosti v rámci volební kampaně vztahují zvláštní pravidla;

10.„příslušnými voliči“ rozumí soubor osob oprávněných hlasovat ve volbách nebo referendu konaném v členském státě, v němž se šíří politická reklama, což mohou být všichni voliči v členském státě;

11. „vydavatelem politické reklamy“ rozumí fyzická nebo právnická osoba, která vysílá, zpřístupňuje prostřednictvím rozhraní nebo jinak veřejně prostřednictvím jakéhokoli média šíří politickou reklamu;

12.„správcem“ rozumí správce podle čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679, případně podle čl. 4 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725.

Pro účely bodu 2 prvního odstavce platí, že za politickou reklamu se nepovažují sdělení z oficiálních zdrojů týkající se organizace a způsobu účasti ve volbách nebo referendu nebo propagace účasti ve volbách nebo referendu.

Článek 3

Úroveň harmonizace

1.Členské státy nesmějí z důvodů souvisejících s transparentností ponechat v platnosti ani zavádět ustanovení nebo opatření odchylná od ustanovení nebo opatření tohoto nařízení.

2.Pokud jsou splněny požadavky tohoto nařízení, nelze poskytování služeb politické reklamy zakázat ani omezit z důvodů souvisejících s transparentností.

KAPITOLA II – POVINNOSTI TÝKAJÍCÍ SE TRANSPARENTNOSTI SLUŽEB POLITICKÉ REKLAMY

Článek 4

Transparentnost

Služby politické reklamy se poskytují transparentně v souladu s povinnostmi stanovenými v článcích 5 až 11 a 14 tohoto nařízení.

Článek 5

Identifikace služeb politické reklamy

1.Poskytovatelé reklamních služeb požádají zadavatele a poskytovatele reklamních služeb jednající jménem zadavatelů o prohlášení, zda reklamní služba, o jejíž provedení je žádají, představuje službu politické reklamy ve smyslu čl. 2 odst. 5. Zadavatelé a poskytovatelé reklamních služeb jednající jménem zadavatelů toto prohlášení učiní.

2.Poskytovatelé služeb politické reklamy zajistí, aby ve smluvních ujednáních uzavřených za účelem poskytování služeb politické reklamy bylo uvedeno, jakým způsobem jsou dodržována příslušná ustanovení tohoto nařízení.

Článek 6

Vedení záznamů a předávání informací

1.Poskytovatelé služeb politické reklamy uchovávají informace, které získali při poskytování svých služeb o níže uvedených záležitostech:

a)politické reklamě nebo politické reklamní kampani, s níž jsou služba nebo služby spojeny;

b)konkrétní službě nebo službách poskytovaných v souvislosti s politickou reklamou;

c)částkách, které vyfakturovali za poskytnutou službu nebo služby, a hodnotě jiných výhod, které představují odměnu za danou službu nebo služby nebo její část, a

d) v relevantních případech o totožnosti zadavatele a jeho kontaktních údajích.

2.Informace podle odstavce 1 se vyhotovují písemně, přípustná je též elektronická forma. Tyto informace se uchovávají po dobu pěti let od data poslední přípravy, umístění, zveřejnění nebo šíření.

3.Poskytovatelé služeb politické reklamy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 byly sděleny vydavateli politické reklamy, který bude politickou reklamu šířit, aby vydavatelé politické reklamy mohli plnit své povinnosti podle tohoto nařízení. Tyto informace se předávají včas a přesným způsobem v souladu s osvědčenými postupy a odvětvovými normami, a to prostřednictvím standardizovaného automatizovaného procesu, je-li to technicky možné.

Článek 7

Požadavky na transparentnost pro každou politickou reklamu

1.V souvislosti s poskytováním služeb politické reklamy musí být u každé politické reklamy jasně, zřetelně a jednoznačně uvedeny tyto informace:

a)prohlášení, že se jedná o politickou reklamu;

b)totožnost zadavatele politické reklamy a subjektu, který je jeho konečnou ovládající osobou;

c)oznámení o transparentnosti, které umožní pochopit širší kontext politické reklamy a její cíle, nebo jasné uvedení místa, kde je možné oznámení snadno vyhledat.

V této souvislosti musí vydavatelé politické reklamy používat účinné a výrazné techniky označování, které umožní snadnou identifikaci povahy politické reklamy, a musí zajistit, aby označení zůstalo na svém místě i v případě dalšího šíření politické reklamy.

2.Oznámení o transparentnosti musí být součástí každé politické reklamy nebo musí být na jejím základě snadno dohledatelné a musí obsahovat tyto informace:

a)totožnost zadavatele a jeho kontaktní údaje;

b)období, během něhož má být politická reklama zveřejněna a šířena;

c)zejména na základě informací obdržených v souladu s čl. 6 odst. 3 informace o souhrnných vynaložených částkách nebo jiných výhodách, které představují odměnu za přípravu, umístění, propagaci, zveřejnění a šíření příslušné reklamy nebo její část, a případně informace o politické reklamní kampani a příslušných zdrojích;

d)případně informace o volbách nebo referendech, s nimiž je reklama spojena;

e)případně odkazy na online archivy reklam;

f)informace o tom, jak používat mechanismy stanovené v čl. 9 odst. 1;

g)informace, které mají být uvedeny v oznámení o transparentnosti, se poskytují pomocí zvláštních datových polí uvedených v příloze I.

3.Vydavatelé politické reklamy vynaloží přiměřené úsilí k tomu, aby se ujistili, že informace uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou úplné, a pokud zjistí, že tomu tak není, politickou reklamu nezpřístupní.

4.Oznámení o transparentnosti musí být aktualizována a předkládána ve formátu, který je snadno přístupný, a pokud je to technicky možné, strojově čitelný, jasně viditelný a uživatelsky přívětivý, včetně použití srozumitelných formulací. Tyto informace zveřejňuje vydavatel politické reklamy spolu s politickou reklamou po dobu od jejího prvního zveřejnění do jednoho roku po jejím posledním zveřejnění.

5.Vydavatelé politické reklamy uchovávají svá oznámení o transparentnosti spolu s případnými změnami po dobu pěti let od konce období uvedeného v odstavci 4.

6.Vydavatelé politické reklamy, kteří jsou velmi velkými online platformami ve smyslu článku 25 nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách], zajistí, aby v archivech, které zveřejňují podle článku 30 uvedeného nařízení [aktu o digitálních službách], zpřístupnily pro každou politickou reklamu v archivu informace uvedené v odstavci 2.

7.Členské státy, včetně příslušných orgánů, a Komise podporují vypracování kodexů chování, které mají přispět k řádnému uplatňování tohoto článku s ohledem na konkrétní charakteristiky příslušných poskytovatelů služeb a na konkrétní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu článku 3 směrnice 2013/34/EU.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny přílohy I doplněním, změnou nebo odstraněním prvků ze seznamu informací, které mají být poskytnuty podle odstavce 2, pokud je taková změna s ohledem na technologický vývoj nezbytná k pochopení širšího kontextu politické reklamy a jejích cílů.

Článek 8

Pravidelné podávání zpráv o službách politické reklamy

1.Pokud vydavatelé reklamy poskytují služby politické reklamy, zahrnou do své roční účetní závěrky informace o částkách nebo hodnotě jiných výhod, které obdrželi jako odměnu za tyto služby nebo její část, včetně informací o použití technik cílení a zvyšování dosahu, a to souhrnně za jednotlivé kampaně, jako součást zprávy o vedení podniku ve smyslu článku 19 směrnice 2013/34/EU.

2.Odstavec 1 se nepoužije na podniky splňující podmínky podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2013/34/EU.

Článek 9

Upozornění na potenciálně nezákonnou politickou reklamu

3.Poskytují-li vydavatelé reklamy služby politické reklamy, zavedou mechanismy, které fyzickým osobám umožní bezplatně upozornit na to, že určitá reklama, kterou zveřejnili, je v rozporu s tímto nařízením.

4.Informace o způsobu upozorňování na politickou reklamu podle odstavce 1 musí být uživatelsky přívětivé a snadno dostupné, a to i přímo z oznámení o transparentnosti.

5.Vydavatelé politické reklamy umožní podávání informací uvedených v odstavci 1 elektronickými prostředky. Vydavatel politické reklamy informuje fyzické osoby o následných opatřeních přijatých v návaznosti na oznámení podle odstavce 1.

6.Na opakovaná oznámení podle odstavce 1 týkající se téže reklamy nebo reklamní kampaně lze reagovat hromadně, a to i odkazem na oznámení na internetových stránkách příslušného vydavatele politické reklamy.

Článek 10

Předávání informací příslušným orgánům

1.Příslušné vnitrostátní orgány mají pravomoc vyžádat si od poskytovatele služeb politické reklamy informace uvedené v článcích 6, 7 a 8. Předávané informace musí být úplné, přesné a důvěryhodné a musí být poskytnuty v jasném, uceleném, konsolidovaném a srozumitelném formátu. Pokud je to technicky možné, předávají se informace ve strojově čitelném formátu.

Žádost obsahuje tyto náležitosti:

a)odůvodnění vysvětlující cíl, pro který jsou informace požadovány, a zdůvodnění, proč je žádost nezbytná a přiměřená, ledaže žádost sleduje cíl prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání trestných činů a sdělení důvodů žádosti by tento cíl ohrozilo;

b)informace o nápravě, kterou má k dispozici příslušný poskytovatel služeb a zadavatel služby politické reklamy.

2.Po obdržení žádosti podle odstavce 1 poskytovatelé služeb politické reklamy do dvou pracovních dnů potvrdí přijetí této žádosti a informují orgán o krocích přijatých k jejímu vyřízení. Příslušný poskytovatel služeb poskytne požadované informace do deseti pracovních dnů.

3.Poskytovatelé služeb politické reklamy určí kontaktní místa pro interakci s příslušnými vnitrostátními orgány. Poskytovatelé služeb politické reklamy, kteří jsou malými a středními podniky ve smyslu článku 3 směrnice 2013/34/EU, mohou jako kontaktní místo určit externí fyzickou osobu.

Článek 11

Předávání informací jiným zúčastněným subjektům

1.Poskytovatelé služeb politické reklamy přijmou vhodná opatření, aby informace uvedené v článku 6 předali zúčastněným subjektům na vyžádání a zdarma.

Pokud je poskytovatel služeb politické reklamy vydavatelem politické reklamy, přijme rovněž vhodná opatření, aby informace uvedené v článku 7 předal zúčastněným subjektům na vyžádání a zdarma.

2.Zúčastněné subjekty, které žádají o předání informací podle odstavce 1, musí být nezávislé na obchodních zájmech a musí spadat do jedné nebo více z těchto kategorií:

a)prověření výzkumní pracovníci v souladu s článkem 31 nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách];

b)členové organizace občanské společnosti, jejímž statutárním cílem je ochrana a podpora veřejného zájmu, která je k tomu oprávněna podle vnitrostátního práva nebo práva Unie;

c)politické subjekty, které jsou k tomu oprávněny podle vnitrostátního práva, nebo

d)národní nebo mezinárodní volební pozorovatelé akreditovaní v členském státě.

Mezi tyto zúčastněné subjekty patří rovněž novináři akreditovaní v členském státě vnitrostátními, evropskými nebo mezinárodními orgány.

3.Na žádost zúčastněného subjektu vyvine poskytovatel služeb maximální úsilí, aby požadované informace nebo odůvodněnou odpověď podle odstavce 5 poskytl do jednoho měsíce.

4.Při přípravě informací, které mají být poskytnuty podle odstavce 1, může poskytovatel služeb příslušné částky uvést souhrnně nebo uvést rozpětí, a to v rozsahu nezbytném k ochraně svých oprávněných obchodních zájmů.

5.Jsou-li žádosti podané podle odstavce 1 zjevně nedůvodné, nejasné nebo nepřiměřené, zejména z důvodu nejasnosti, může poskytovatel služeb odmítnout žádosti vyhovět. V takovém případě zašle příslušný poskytovatel služeb zúčastněnému subjektu, který žádost podal, odůvodněnou odpověď.

6.Pokud jsou žádosti podle odstavce 1 opakované a jejich vyřízení je spojeno se značnými náklady, může poskytovatel služeb účtovat přiměřený a úměrný poplatek, který v žádném případě nesmí překročit administrativní náklady na poskytnutí požadovaných informací.

7.V případně tvrzení, že žádost je zjevně nedůvodná, nejasná nebo nepřiměřená nebo že jsou žádosti opakované a jejich vyřízení vyžaduje značné náklady, nese důkazní břemeno poskytovatel služeb.

KAPITOLA III – CÍLENÍ A ZVYŠOVÁNÍ DOSAHU POLITICKÉ REKLAMY

Článek 12

Zvláštní požadavky týkající se cílení a zvyšování dosahu

1.Techniky cílení nebo zvyšování dosahu, které zahrnují zpracování osobních údajů uvedených v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725, jsou v souvislosti s politickou reklamou zakázány.

2.Zákaz stanovený v první větě se nevztahuje na situace uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a) a d) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 10 odst. 2 písm. a) a d) nařízení (EU) 2018/1725.

3.Při používání technik cílení nebo zvyšování dosahu v souvislosti s politickou reklamou zahrnujících zpracování osobních údajů musí správci kromě požadavků stanovených v nařízení (EU) 2016/679 a případně v nařízení (EU) 2018/1725 dodržovat následující požadavky:

a)přijmout a zavést interní zásady, které jasně a srozumitelným jazykem popíší zejména používání těchto technik k cílení na jednotlivce nebo ke zvyšování dosahu obsahu, a uchovávat tyto zásady po dobu pěti let;

b)vést záznamy o použití cílení nebo zvyšování dosahu, o příslušných použitých mechanismech, technikách a parametrech a o zdroji (zdrojích) použitých osobních údajů;

c)spolu s politickou reklamou poskytnout další informace nezbytné k tomu, aby dotyčná osoba mohla pochopit logiku a hlavní parametry použité techniky, jakož i použití údajů třetích stran a dalších analytických technik. Tato informace obsahuje prvky uvedené v příloze II.

4.Vydavatelé politické reklamy, kteří využívají techniky cílení nebo zvyšování dosahu, uvedou v oznámení o transparentnosti požadovaném podle článku 7 informace uvedené v odst. 3 písm. c) a odkaz na zásady uvedené v odst. 3 písm. a). V případě, že vydavatel politické reklamy není správcem, správce mu interní zásady nebo odkaz na ně poskytne.

5.Vydavatelé politické reklamy využívající techniky cílení nebo zvyšování dosahu uvedené v odstavci 3 uvedou v reklamě nebo společně s ní a v oznámení o transparentnosti požadovaném podle článku 7 odkaz na účinné prostředky na podporu jednotlivců při výkonu jejich práv podle nařízení (EU) 2016/679.

6.Informace, které mají být poskytnuty v souladu s tímto ustanovením, se předkládají ve formátu, který je snadno přístupný, a pokud je to technicky možné, strojově čitelný, jasně viditelný a uživatelsky přívětivý, včetně použití srozumitelného jazyka.

7.Poskytovatelé reklamních služeb v případě potřeby předají správci informace nezbytné ke splnění povinností podle odstavce 3.

8.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem změny přílohy II změnou nebo odstraněním prvků ze seznamu informací, které mají být poskytnuty podle odstavce 3 písm. c) tohoto článku s ohledem na technologický vývoj v příslušném vědeckém oboru a vývoj v oblasti dohledu ze strany příslušných orgánů a relevantních pokynů vydaných příslušnými subjekty.

Článek 13

Předávání informací o cílení nebo zvyšování dosahu dalším zúčastněným subjektům

1.Správce uvedený v článku 12 přijme vhodná opatření, aby na žádost zúčastněných subjektů v souladu s čl. 11 odst. 1 předal informace uvedené v článku 12.

2.Ustanovení čl. 11 odst. 2 až 7 se použijí obdobně.

KAPITOLA IV – DOHLED A PROSAZOVÁNÍ

Článek 14

Právní zástupce

1.Poskytovatelé služeb, kteří poskytují služby politické reklamy v Unii, ale nemají v Unii provozovnu, písemně pověří fyzickou nebo právnickou osobu jako svého právního zástupce v jednom z členských států, kde nabízejí své služby.

2.Tento právní zástupce odpovídá za to, aby zastupovaný poskytovatel služeb dodržoval své povinnosti podle tohoto nařízení, a je adresátem veškeré komunikace se zastupovaným poskytovatelem služeb stanovené v tomto nařízení. Jakákoliv komunikace s právním zástupcem se považuje za komunikaci se zastupovaným poskytovatelem služeb.

Článek 15

Příslušné orgány a kontaktní místa

1.Dozorové úřady uvedené v článku 51 nařízení (EU) 2016/679 nebo v článku 52 nařízení (EU) 2018/1725 jsou příslušné ke sledování uplatňování ustanovení článku 12 tohoto nařízení v oblasti své působnosti. Článek 58 nařízení (EU) 2016/679 a článek 58 nařízení (EU) 2018/1725 se použijí obdobně. Na činnosti, na které se vztahuje článek 12 tohoto nařízení, se použije kapitola VII nařízení (EU) 2016/679.

2.Členské státy určí příslušné orgány, které budou sledovat, zda poskytovatelé zprostředkovatelských služeb ve smyslu nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách] plní své případné povinnosti stanovené v článcích 5 až 11 a článku 14 tohoto nařízení. Příslušné orgány určené podle nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách] mohou být rovněž jedním z orgánů příslušných ke kontrole dodržování povinností stanovených v článcích 5 až 11 a článku 14 tohoto nařízení ze strany online zprostředkovatelů. Koordinátor digitálních služeb uvedený v článku 38 nařízení (EU) 2021/xxx v každém členském státě odpovídá za zajištění koordinace na vnitrostátní úrovni, pokud jde o poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jak jsou definováni v nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách]. Pro záležitosti týkající se uplatňování tohoto nařízení, pokud jde o poskytovatele zprostředkovatelských služeb, se použijí ustanovení čl. 45 odst. 1 až 4 a čl. 46 odst. 1 nařízení (EU) 2021/xxx [akt o digitálních službách].

3.Každý členský stát určí jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za uplatňování a prosazování aspektů tohoto nařízení, které nejsou uvedeny v odstavcích 1 a 2. Každý příslušný orgán určený podle tohoto odstavce je strukturálně zcela nezávislý jak na odvětví, tak na jakémkoli vnějším zásahu nebo politickém tlaku. Zcela nezávisle účinně sleduje a přijímá nezbytná a přiměřená opatření k zajištění dodržování tohoto nařízení.

4.Příslušné orgány uvedené v odstavci 3 mají při výkonu svých úkolů v oblasti dohledu v souvislosti s tímto nařízením pravomoc požadovat od poskytovatelů služeb politické reklamy přístup k údajům, dokumentům nebo jakýmkoli informacím, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů v oblasti dohledu.

5.Příslušné orgány uvedené v odstavci 3 mají při výkonu svých donucovacích pravomocí v souvislosti s tímto nařízením pravomoc:

a)vydávat varování určená poskytovatelům služeb politické reklamy ohledně nedodržování povinností podle tohoto nařízení;

b)zveřejnit prohlášení, které identifikuje právnickou a fyzickou osobu (osoby) odpovědnou (odpovědné) za porušení povinnosti stanovené tímto nařízením a povahu tohoto porušení;

c)uložit správní pokuty a finanční sankce.

6.Členské státy zajistí spolupráci mezi příslušnými orgány, zejména v rámci vnitrostátních volebních sítí, s cílem usnadnit rychlou a bezpečnou výměnu informací o otázkách souvisejících s plněním jejich úkolů v oblasti dohledu a vymáhání pravidel podle tohoto nařízení, včetně společného zjišťování protiprávního jednání, sdílení zjištění a odborných znalostí a spolupráce při uplatňování a prosazování příslušných pravidel.

7.Každý členský stát určí jeden příslušný orgán jako kontaktní místo na úrovni Unie pro účely tohoto nařízení.

8.Pokud poskytovatel služeb politické reklamy poskytuje služby ve více než jednom členském státě nebo má hlavní provozovnu nebo zástupce v jednom členském státě, ale hlavní činnosti vykonává v jiném členském státě, poskytují si příslušný orgán členského státu, v němž má hlavní provozovnu nebo jinou provozovnu nebo zástupce, a příslušné orgány těchto ostatních členských států v případě potřeby vzájemnou pomoc a součinnost. Není-li tato součinnost již upravena právem Unie, zahrnuje přinejmenším toto:

a)příslušné orgány, které uplatňují opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání práva v členském státě, prostřednictvím kontaktního místa uvedeného v odstavci 7 informují příslušné orgány dotčeného jiného členského státu (států) a konzultují s ním (s nimi) přijatá opatření v oblasti dohledu a vymáhání a návazná opatření;

b)příslušný orgán může prostřednictvím kontaktního místa uvedeného v odstavci 7 odůvodněným, opodstatněným a přiměřeným způsobem požádat jiný příslušný orgán, pokud má lepší postavení, aby přijal opatření v oblasti dohledu nebo donucovací opatření uvedená v odstavcích 4 a 5, a

c)příslušný orgán na základě odůvodněné žádosti jiného příslušného orgánu poskytne tomuto jinému příslušnému orgánu pomoc, aby bylo možné účinně, efektivně a konzistentně provádět opatření v oblasti dohledu nebo prosazování uvedená v odstavcích 4 a 5. Takto dožádaný příslušný orgán prostřednictvím kontaktních míst uvedených v odstavci 7 a ve lhůtě přiměřené naléhavosti žádosti odpoví, a to sdělením požadovaných informací, nebo informováním o tom, že nepovažuje podmínky pro podání žádosti o pomoc podle tohoto nařízení za splněné. Veškeré informace vyměňované v souvislosti s pomocí, o kterou bylo požádáno a která byla poskytnuta podle tohoto článku, se použijí pouze v souvislosti se záležitostí, v níž bylo o pomoc požádáno.

9.Kontaktní místa pořádají pravidelná setkání na úrovni Unie v rámci Evropské sítě pro volební spolupráci, aby usnadnila rychlou a bezpečnou výměnu informací o otázkách souvisejících s plněním jejich úkolů v oblasti dohledu a vymáhání pravidel podle tohoto nařízení.

Článek 16

Sankce

1.Pokud jde o články 5 až 11, 13 a 14, stanoví členské státy pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení, včetně správních pokut a peněžitých trestů, které se vztahují na poskytovatele služeb politické reklamy spadající do jejich působnosti a které musí být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující.

2.Členské státy do dvanácti měsíců od data vstupu nařízení v platnost uvědomí o takových pravidlech Komisi a neprodleně ji informují o veškerých pozdějších změnách těchto pravidel.

3.Při rozhodování o druhu sankcí a jejich výši se v každém jednotlivém případě náležitě zohlední mimo jiné následující skutečnosti:

a)povaha, závažnost a délka trvání porušení;

b)zda k porušení došlo úmyslně, nebo z nedbalosti;

c)veškerá opatření přijatá ke zmírnění případných škod;

d)případná předchozí porušení předpisů a jakákoli jiná přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na daný případ a

e)stupeň spolupráce s příslušným orgánem.

4.Porušení článku 7 se považuje za zvlášť závažné, týká-li se politické reklamy zveřejněné nebo šířené během období voleb a určené občanům v členském státě, v němž se příslušné volby konají.

5.Pokud poskytovatel služeb úmyslně nebo z nedbalosti poruší ustanovení tohoto nařízení pro stejnou nebo související politickou reklamu, celková výše správní pokuty se dostatečně upraví, aby byly zohledněny všechny relevantní faktory; skutečnost, že nařízení bylo porušeno ve více ohledech, se v souladu se zásadou proporcionality promítne do výše celkové pokuty.

6.Za porušení povinností stanovených v článku 12 mohou dozorové úřady uvedené v článku 51 nařízení (EU) 2016/679 v rámci svých pravomocí uložit správní pokuty v souladu s článkem 83 nařízení (EU) 2016/679 až do výše uvedené v čl. 83 odst. 5 uvedeného nařízení.

7.Za porušení povinností stanovených v článku 12 může dozorový úřad uvedený v článku 52 nařízení (EU) 2018/1725 v rámci svých pravomocí uložit správní pokuty v souladu s článkem 66 nařízení (EU) 2018/1725 až do výše uvedené v čl. 66 odst. 3 uvedeného nařízení.

Článek 17

Zveřejňování termínů období voleb

Členské státy zveřejní na snadno přístupném místě termíny období vnitrostátních voleb spolu s vhodným odkazem na toto nařízení.

Kapitola V – Závěrečná ustanovení

Článek 18

Hodnocení a přezkum

Do dvou let po každých volbách do Evropského parlamentu a poprvé nejpozději do 31. prosince 2026 předloží Komise zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení. V uvedené zprávě se posoudí, zda je potřeba změnit toto nařízení. Zpráva se zveřejní.

Článek 19

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 8 a v čl. 12 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu [do vyhodnocení uplatňování tohoto nařízení, tj. do uplynutí dvou let od příštích voleb do Evropského parlamentu].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 8 a čl. 12 odst. 8 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7 odst. 8 nebo čl. 12 odst. 8 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 20

Vstup v platnost a použitelnost

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Použije se ode dne 1. dubna 2023.

3.Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda/předsedkyně

(1)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=COM%3A2020%3A790%3AFIN&qid=1607079662423  

(2)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12418-Balicek-spojeny-s-aktem-o-digitalnich-sluzbach-regulacni-nastroj-ex-ante-zamereny-na-rozsahle-online-platformy-ktere-dominuji-trhu_cs a https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12417-Akt-o-digitalnich-sluzbach-prohloubeni-vnitrniho-trhu-a-vyjasneni-odpovednosti-za-digitalni-sluzby_cs  

(3)    To zahrnuje nezávazné https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/commission-recommendation-measures-effectively-tackle-illegal-content-online ; a také nezávazný https://ec.europa.eu/newsroom/just/document.cfm?doc_id=42985

(4)    https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/soteu2018-cybersecurity-elections-recommendation-5949_en.pdf

(5)     https://edpb.europa.eu/system/files/2021-04/edpb_guidelines_082020_on_the_targeting_of_social_media_users_en.pdf

(6)    Pokyny Evropské komise k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím (COM(2021) 262 final) https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/guidance-strengthening-code-practice-disinformation  

(7)     https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/2021_commission_work_programme_annexes_en.pdf  

(8)    Viz https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/eu-citizenship/electoral-rights_cs  

(9)    Úř. věst. C , , s. .

(10)    Úř. věst. C , , s. .

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.11.2021

COM(2021) 731 final

PŘÍLOHY

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o transparentnosti a cílení politické reklamy

{SEC(2021) 575 final} - {SWD(2021) 355 final} - {SWD(2021) 356 final}

PŘÍLOHA I

Informace poskytované podle čl. 7 odst. 2

a)pokud oznámení není součástí samotné reklamy, vzor/znázornění příslušné politické reklamy nebo odkaz na ni;

b)totožnost a sídlo provozovny zadavatele, který šíření reklamy zadal, včetně jména/názvu, adresy, telefonního čísla a e-mailové adresy a informace, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu;

c)období, během nějž je politická reklama šířena, a v relevantních případech také skutečnost, že stejná reklama byla šířena v minulosti, je-li to vydavateli známo;

d)všechny volby, s nimiž je reklama případně spojena;

e)předběžná souhrnná částka vynaložená na konkrétní reklamu a případně danou reklamní kampaň a hodnota jiných výhod, které představují odměnu za danou reklamu nebo její část, včetně přípravy, umístění, propagace, zveřejňování a šíření politických reklam, stejně jako souhrnná skutečně vynaložená částka a hodnota dalších obdržených výhod, jakmile jsou známy;

f)zdroje finančních prostředků použitých na danou reklamní kampaň, včetně zdrojů na přípravu, umístění, propagaci, zveřejňování a šíření politických reklam;

g)smysluplné informace o metodice použité k výpočtu částek a hodnot uvedených v písmenu e);

h)je-li vydavatelem velmi velká online platforma, odkaz na umístění reklamy v její databázi reklam;

i)je-li reklama spojena s konkrétními volbami nebo referendy, odkazy na oficiální informace o způsobech účasti v daných volbách nebo referendu;

j)informace o mechanismu zřízeném podle článku 9.

PŘÍLOHA II

Informace poskytované podle čl. 12 odst. 3

a)konkrétní skupiny cílových příjemců, včetně parametrů používaných k určení příjemců, jimž je reklama zobrazována, se stejnou mírou podrobnosti, na níž jsou uváděny informace o cílení, kategorie osobních údajů používaných k cílení a zvyšování dosahu, záměr cílení a zvyšování dosahu, mechanismy a použitý postup, včetně parametrů pro zařazení a vyloučení a důvodů pro volbu těchto parametrů;

b)doba šíření, počet osob, kterým je reklama zobrazena, a údaje o velikosti cílového publika mezi příslušnými voliči;

c)zdroj osobních údajů uvedených v písmenu a) včetně případných informací o tom, že osobní údaje byly vyvozeny, odvozeny nebo získány od třetí osoby, a totožnosti této třetí osoby a odkaz na oznámení o ochraně osobních údajů dané třetí osoby vztahující se na dané zpracování;

d)odkaz na účinné prostředky na podporu výkonu práv fyzických osob podle nařízení (EU) 2016/679 nebo případně nařízení (EU) 2018/1725 v rámci cílení politické reklamy a zvyšování jejího dosahu na základě osobních údajů těchto fyzických osob.