EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.5.2020

COM(2020) 409 final

2020/0103(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Vypuknutí pandemie COVID-19 změnilo hospodářské vyhlídky na nadcházející roky v Unii i v celém světě. Krátkodobé dopady krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 v jednotlivých členských státech budou záviset na době trvání a přísnosti omezujících opatření, skladbě produkce a hospodářskopolitických opatřeních přijatých ke zmírnění okamžitého dopadu krize. Střednědobé a dlouhodobé dopady krize pak budou záviset na odolnosti jejich ekonomik. Vzhledem k rozdílným krátkodobým hospodářským dopadům a dostupnému politickému prostoru existuje reálné riziko, že bez rozhodných politických akcí krize v souvislosti s onemocněním COVID-19 dále prohloubí rozdíly v Unii.

S postupným uvolňováním opatření omezujících volný pohyb osob vzniká potřeba strategicky naplánovat oživení, které revitalizuje hospodářství a vrátí je zpátky na cestu udržitelného růstu. To vyžaduje nejen podporu veřejných a soukromých investic, ale také posílení reformního úsilí členských států o řešení základních společenských a hospodářských slabin jejich ekonomik, zlepšení jejich odolnosti a usnadnění návratu k udržitelnému růstu. V tomto ohledu je důležité i nadále doprovázet reformní úsilí členských států a poskytovat jim vydatnou technickou podporu, která posílí jejich správní kapacitu pro přípravu a realizaci reforem, které přispějí k odolnosti a podpoří oživení.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Nástroj pro technickou podporu umožní Komisi podporovat orgány členských států v jejich úsilí při navrhování reforem podle jejich vlastních priorit a při zvyšování jejich kapacity za účelem vytváření a provádění reformních politik a strategií, přičemž také s prospěchem využijí osvědčené postupy a zkušenosti orgánů v jiných členských státech. Technická podpora bude zejména potřebná v období po krizi. Tento návrh tedy adekvátně doplňuje balíčky opatření navrhované Komisí pro řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19, zejména facilitu na podporu oživení a odolnosti, iniciativu REACT EU 4 v rámci strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, novelizované návrhy týkající se Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a Program InvestEU a řadu opatření vypracovaných v reakci na současnou pandemii COVID-19, jako např. „investiční iniciativu pro reakci na koronavirus“ 5 .

Nástroj pro technickou podporu staví na úspěchu programu na podporu strukturálních reforem, který se setkává s vytrvale kladnou odezvou členských států, jež tohoto programu využívají, a s nadměrnou poptávkou, pokud jde o rozpočty dostupné v minulých výběrových kolech (např. v kole pro rok 2019 mohlo být z 508 podaných žádostí, které se rovnaly celkové částce 194 milionů EUR, vybráno 263, které se rovnaly 79,3 milionu EUR; v kole pro rok 2020 mohlo být z 609 podaných žádostí rovnajících se 250 milionům EUR vybráno 228 žádostí rovnajících se 84,7 milionu EUR). Nástroj pro technickou podporu byl navržen jako pokračování stávajícího programu na podporu strukturálních reforem, je v souladu se stávajícími zdroji pro budování kapacit a technickou pomoc, jež jsou k dispozici v rámci dalších unijních programů financování, je s nimi soudržný a doplňuje je. Technická pomoc dostupná v rámci politiky soudržnosti má za cíl pomáhat zúčastněným stranám realizovat programy a projekty financované Unií, a to formou finanční podpory přípravy, řízení, hodnocení, sledování, auditu a kontroly, která je zpřístupněna prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti. Technická pomoc dostupná v této souvislosti tedy cílí na budování kapacity pro správu fondů Unie a na podporu realizace projektů spolufinancovaných v rámci fondů Unie, což přispěje k absorpci těchto fondů. Středisko technické pomoci dostupné v rámci Programu InvestEU je zaměřeno především na přípravu velkých (soukromých) investičních projektů a necílí na strukturální reformy. Naproti tomu nástroj pro technickou podporu je zaměřen na poskytování podpory správní kapacitě a dlouhodobým strukturálním reformám, adekvátně tak doplňuje stávající pomoc poskytovanou různými odvětvovými programy Unie a opatření prováděná v rámci fondů Unie a přidává jim hodnotu.

Tento nástroj je také v souladu s pokyny poskytovanými v rámci evropského semestru, neboť poskytuje technickou podporu při provádění doporučení pro jednotlivé země, která jsou v této souvislosti předávána členským státům.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je v souladu s ostatními politikami Unie a zajišťuje jejich doplňkovost a synergie.

Cílem návrhu na zřízení facility na podporu oživení a odolnosti je nabídnout finanční podporu pro veřejné investice a reformy, mimo jiné v oblasti zelené a digitální transformace, díky kterým budou ekonomiky odolnější a lépe připravené na budoucnost.

Nástroj pro technickou podporu bude doplňkový k návrhu na zřízení facility na podporu oživení a odolnosti, jelikož bude podporovat posilování správní kapacity členských států a v této souvislosti podporovat přípravu a realizaci plánů na podporu oživení a odolnosti, které stanoví reformy a investice, jež mají být financovány v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, a obecněji také podporovat vnitrostátní reformní opatření související se zelenou a digitální transformací.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Financování navrhovaných činností prostřednictvím navrhovaného nařízení dodržuje zásady evropské přidané hodnoty a subsidiarity. Financování z rozpočtu Unie se soustředí na činnosti, jejichž cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států („zkouška nezbytnosti“) a kde zásah Unie může přinést v porovnání s opatřením na úrovni členského státu přidanou hodnotu.

Cílem nařízení je podporovat soudržnost, a to podporou úsilí členských států o provedení reforem, které jsou nezbytné k dosažení hospodářského a sociálního oživení, odolnosti a konvergence, a podporovat úsilí členských států o posílení jejich správní kapacity k provádění práva Unie v souvislosti s výzvami, jimž čelí instituce, řídicí subjekty, veřejná správa a hospodářská a sociální odvětví.

Základní logikou nařízení je to, že technická podpora je poskytována v reakci na dobrovolnou žádost dotčeného členského státu. Každý členský stát se tedy rozhoduje, zda jsou opatření na úrovni Unie nezbytná vzhledem k možnostem na národní, regionální nebo místní úrovni. Provádění opatření technické podpory souvisejících s hospodářským a sociálním oživením, odolností a konvergencí a s posilováním správní kapacity členských států k provádění práva Unie je pro Unii věcí společného zájmu.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Pracovní dokument útvarů Komise doprovázející nezávislou hodnotící zprávu v polovině období, kterou má v brzké době přijmout Komise, zkoumal výkonnost programu na podporu strukturálních reforem na základě hodnotících kritérií (relevance, účelnost, efektivnost, soudržnost a přidaná hodnota EU) a vyvodil několik ponaučení. Ačkoli byl program přijat teprve nedávno a řada projektů technické podpory je stále v počátečních fázích realizace, ze zjištění vyplývá, že program na podporu strukturálních reforem postupuje dobře směrem k dosažení svých cílů. Z hodnocení vyplývá konkrétně to, že koncepce programu na podporu strukturálních reforem dobře vyhovuje skutečným potřebám členských států a slouží jako vhodný nástroj na jejich podporu při posilování jejich správní a institucionální kapacity. Vysoká míra flexibility a absence požadavků na spolufinancování umožňují promítnout potřeby členských států do proveditelných opatření s realistickými lhůtami a splnit očekávání členských států. Také sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy bylo vyhodnoceno jako prvek s významnou přidanou hodnotou. Program na podporu strukturálních reforem je kromě toho dobře začleněn do procesu správy ekonomických záležitostí Unie. Roční cykly programu na podporu strukturálních reforem a evropského semestru jsou vhodným způsobem vzájemně propojeny, což umožňuje komplexní a koordinovaný přístup ke strukturálním reformám v členských státech. Vysoká míra odhodlání všech zúčastněných stran, vysoká úroveň odborných znalostí poskytovatelů technické podpory a příznivé politické podmínky jsou považovány za faktory, které mají pozitivní vliv na výsledky projektů programu na podporu strukturálních reforem. Nedostatečná spolupráce zúčastněných stran a měnící se nebo nejisté politické podmínky jsou s ohledem na úspěšné provádění projektů technické podpory považovány za negativní.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Vzhledem k naléhavosti přípravy návrhu tak, aby jej spolunormotvůrci mohli přijmout včas, nebylo možné provést formální konzultaci se zúčastněnými stranami. Postoje zúčastněných stran byly zohledněny rovněž v průběhu legislativního postupu u návrhu programu na podporu reforem.

•Posouzení dopadů

Vzhledem k naléhavé povaze návrhu nebylo provedeno posouzení dopadů. Tento návrh nařízení nicméně staví na nejnovějším dostupném znění návrhu programu na podporu reforem vypracovaném pracovní skupinou Rady, pokud jde o nástroj pro technickou podporu, a je v souladu s návrhem společné zprávy Rozpočtového výboru a Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu o nástrojích pro technickou podporu obsažených v návrhu programu na podporu reforem, vydané dne 20. dubna 2020. Tento návrh částečně nahrazuje původní návrh programu na podporu reforem vypracovaný Komisí (COD ...), který byl založen na posouzení dopadů, jehož hlavní zjištění zůstávají platná obdobně.

•Základní práva

Návrh má pozitivní účinek na zachování a rozvoj základních práv Unie za předpokladu, že členské státy budou žádat o podporu a dostávat ji v souvisejících oblastech. Například podpora v oblastech, jako jsou trhy práce a sociální pojištění, zdravotnictví, vzdělávání, životní prostředí, vlastnictví, veřejná správa a soudní systém, může podpořit základní práva EU, jako jsou důstojnost, svoboda, rovnoprávnost, solidarita, občanská práva a spravedlnost.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Za účelem monitorování výkonnosti tohoto nařízení v oblasti plnění cílů nástroje pro technickou podporu bylo určeno několik klíčových ukazatelů výkonnosti, které budou pravidelně shromažďovány. Konkrétní ukazatele výsledků a dopadu budou určeny v souvislosti s konkrétními projekty včetně základních linií a cílů a poslouží k monitorování pokroku v dosahování konečných cílů a k hodnocení dopadu prováděných reforem.

Bude provedeno hodnocení v polovině období a hodnocení ex post s cílem posoudit účelnost, efektivnost, relevanci a soudržnost nástroje. Hodnocení budou prováděna v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 10 . Hodnocení budou zahrnovat získané zkušenosti pro účely zjištění jakýchkoliv nedostatků anebo problémů nebo jakéhokoliv potenciálu pro další zdokonalení daných opatření nebo jejich výsledků a pro maximalizaci jejich využití a dopadů.

Hodnocení nařízení v polovině období se provede, jakmile bude k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění. Nejpozději do tří let po ukončení použitelnosti nařízení provede Komise hodnocení ex post. Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Nařízením se zřizuje nástroj pro technickou podporu, který bude technickými opatřeními podporovat členské státy v provádění institucionálních a správních strukturálních reforem zaměřených na udržení růstu a posílení odolnosti (článek 1).

Obecným cílem nástroje pro technickou podporu je přispívat k soudržnosti, a to podporou úsilí členských států o provedení reforem, které jsou nezbytné k dosažení hospodářského a sociálního oživení, odolnosti a konvergence, a podporovat úsilí členských států o posílení jejich správní kapacity k provádění práva Unie v souvislosti s výzvami, jimž čelí instituce, řídicí subjekty, veřejná správa a hospodářská a sociální odvětví. (článek 3)

Specifické cíle nástroje jsou stanoveny (článek 4) tak, že nástroj má pomoci vnitrostátním orgánům ve zlepšování jejich kapacity pro navrhování, vypracovávání a provádění reforem, mimo jiné díky výměně osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik a účinnějšího a účelnějšího řízení lidských zdrojů. Tyto specifické cíle mají být sledovány v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy.

Oblastí působnosti je široká řada domén politiky, k nimž patří oblasti související se správou veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, podnikatelským prostředím, trhy s výrobky a službami a trhy práce, vzděláváním a odbornou přípravou, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím a finančním odvětvím (článek 5). Zvláštní důraz je kladen na opatření, která podporují zelenou a digitální transformaci.

Celkové finanční krytí na provádění nástroje na období 2021–2027 bude činit 864 406 000 EUR v běžných cenách (článek 6). Kromě tohoto finančního krytí mohou členské státy dobrovolně, v souladu s článkem 21 nařízení [nařízení navazující na nařízení o společných ustanoveních] 11 , převádět zdroje na technickou pomoc v rámci programů sdíleného řízení do nástroje pro technickou podporu. Převedené zdroje budou čerpány v souladu s pravidly tohoto nástroje a použity ve prospěch dotčeného členského státu (čl. 6 odst. 3 a článek 10).

Komise v návrzích víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanovila ambicióznější cíl pro zohledňování oblasti klimatu ve všech programech EU s celkovým cílem poskytnout 25 % výdajů EU na plnění cílů v oblasti klimatu. Přispění tohoto nástroje k dosažení tohoto celkového cíle bude sledováno prostřednictvím systému ukazatelů EU pro oblast klimatu na příslušné úrovni členění včetně využití přesnějších metod tam, kde jsou k dispozici (10. bod odůvodnění).

Nástroj pro technickou podporu by měl podporovat provádění reforem zaměřených na udržení růstu a posílení odolnosti, které jsou prováděny z podnětu členských států nebo v souvislosti s postupy správy ekonomických záležitostí nebo opatřeními souvisejícími s prováděním práva Unie a priorit unijní politiky, a reforem souvisejících s prováděním ekonomických ozdravných programů. Nástroj by měl také poskytovat technickou podporu pro přípravu a provádění reforem, které mají být provedeny v rámci nové facility na podporu oživení a odolnosti (článek 8).

Komise bude žádosti o podporu analyzovat na základě naléhavosti, šíře a hloubky zjištěných problémů, potřeb podpory s ohledem na dotčenou oblast politiky, analýzy socioekonomických ukazatelů a celkové správní kapacity členského státu. Na základě této analýzy a s přihlédnutím ke stávajícím opatřením a akcím financovaným z jiných fondů Unie nebo programů Unie se Komise dohodne s dotčeným členským státem na prioritních oblastech pro podporu, cílech, orientačním harmonogramu, rozsahu podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a odhadovaném celkovém finančním příspěvku, který bude stanoven v plánu spolupráce a podpory (článek 8).

K druhům akcí s nárokem na financování v rámci nástroje pro technickou podporu budou patřit mimo jiné odborné vstupy týkající se politického poradenství a/nebo změny politik, vypracovávání strategií a plánů reforem, jakož i legislativních, institucionálních, strukturálních a správních reforem; poskytování odborníků, včetně místních odborníků; budování kapacit a související podpůrné akce na všech úrovních řízení, které rovněž přispívají k posílení postavení občanské společnosti (článek 7). Akce financované z nástroje pro technickou pomoc mohou obdržet podporu z jiných programů, nástrojů nebo fondů Unie v rámci rozpočtu Unie za předpokladu, že tato podpora nepokrývá stejné náklady (článek 11).

Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy za účelem provádění nástroje pro technickou podporu, ve kterých budou stanovena opatření pro poskytování technické podpory a veškeré prvky vyžadované podle finančního nařízení 12 (článek 12).

Nařízení obsahuje ustanovení o komunikačních činnostech vůči Evropskému parlamentu a Radě a vůči široké veřejnosti (články 9 a 17) a také ustanovení o doplňkovosti (článek 13), sledování (článek 14), výročních zprávách (článek 15) a hodnocení (článek 16).

2020/0103 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 197 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) mají členské státy směrovat své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Podle článku 148 Smlouvy členské státy provádějí politiky zaměstnanosti, které zohledňují hlavní zásady zaměstnanosti. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(2)Článek 175 Smlouvy mimo jiné stanoví, že členské státy by měly své hospodářské politiky koordinovat tak, aby dosahovaly cílů týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174.

(3)Vypuknutí pandemie COVID-19 začátkem roku 2020 změnilo hospodářské vyhlídky na nadcházející roky v EU i v celém světě. V Unii vyvstaly nové priority spojené s krizí, které se konkrétně zaměřují na oživení a odolnost. Vyžadují rychlou a koordinovanou reakci ze strany Unie, díky níž bude možné čelit hospodářským důsledkům pro členské státy a zmírnit sociální a hospodářské dopady. Současná pandemie COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných a odolných ekonomik a finančních systémů postavených na pevných ekonomických a sociálních strukturách členským státům pomáhá účinněji reagovat na otřesy a rychleji překonávat jejich účinky. Reformy a investice zaměřené na růst a řešení strukturálních nedostatků ekonomik a posílení jejich odolnosti proto budou nezbytné k tomu, aby se ekonomiky a společnosti vrátily na cestu udržitelného oživení a aby překonaly hospodářské, sociální a územní rozdíly v Unii.

(4)Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Na podporu těchto reformních priorit vypracovávají členské státy své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie jsou předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat priority, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a/nebo prostředky Unie. Tyto strategie by také měly sloužit k soudržnému využívání finančních prostředků Unie a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, především podpory poskytované z programů financovaných Unií v rámci evropských strukturálních fondů a fondů soudržnosti a z jiných programů.

(5)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 15 byl zřízen program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 s rozpočtem 142 800 000 EUR. Tento program byl zaveden s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění správních a strukturálních reforem zaměřených na udržení růstu, mimo jiné prostřednictvím pomoci vedoucí k účinnému a účelnému využívání finančních prostředků Unie. Technickou podporu v rámci uvedeného programu poskytuje Komise na žádost členského státu a tato podpora může pokrývat širokou škálu oblastí politik. Toto nařízení je koncipováno jako pokračování tohoto programu, který je členskými státy kladně vnímán.

(6)Členské státy v minulosti stále více využívaly technickou podporu v rámci uvedeného programu, a proto by měl být tímto nařízením zřízen nástroj pro technickou podporu, který by dále podporoval členské státy při provádění reforem.

(7)Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto strategii růstu a k realizaci závazků Unie za účelem provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje nástroj pro technickou podporu k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření by měla být identifikována během přípravy a provádění nástroje a přehodnocována v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Měla by řešit rovněž širší environmentální a sociální výzvy v Unii, včetně ochrany přírodního kapitálu a podpory oběhového hospodářství, a být též v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030.

(8)Nástroj pro technickou podporu by měl napomáhat hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie tím, že bude podporovat úsilí členských států o provádění reforem nezbytných pro dosažení hospodářského a sociálního oživení, odolnosti a konvergence. Za tímto účelem by měl podporovat posilování správní kapacity členských států při provádění práva Unie, pokud jde o výzvy, jimž čelí instituce, řídicí subjekty, veřejná správa a hospodářská a sociální odvětví.

(9)Konkrétním cílem nástroje pro technickou podporu by měla být pomoc vnitrostátním orgánům v jejich úsilí o navrhování, vypracovávání a provádění reforem, mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik a účinnějšího a účelnějšího řízení lidských zdrojů.

(10)V rámci pomoci členským státům při řešení reformních potřeb ve všech klíčových hospodářských a společenských oblastech by měla technickou podporu i nadále poskytovat Komise na žádost členského státu, a to v široké škále oblastí politiky, včetně oblastí souvisejících s řízením veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, podnikatelským prostředím, finančním sektorem, trhy s produkty, službami a pracovní silou, vzděláváním a odbornou přípravou, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím a sociálním zabezpečením. Zvláštní důraz by měl být kladen na opatření, která podporují zelenou a digitální transformaci.

(11)Toto nařízení stanoví finanční krytí nástroje pro technickou podporu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 16 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(12)Aby bylo možno vyhovět dodatečným potřebám v rámci nástroje pro technickou podporu, měly by mít členské státy v souladu s příslušným postupem možnost převést do rozpočtu uvedeného nástroje zdroje programované v rámci sdíleného řízení z fondů Unie. Převedené zdroje by měly být čerpány v souladu s pravidly tohoto nástroje a měly by být použity výhradně ve prospěch dotčeného členského státu. Komise by měla dotčenému členskému státu poskytnout zpětnou vazbu ohledně využití doplňkových dobrovolných příspěvků.

(13)Nástroj pro technickou podporu by měl být poskytován na požádání, aby podporoval provádění reforem uskutečňovaných z podnětu členských států, reforem souvisejících s procesy správy ekonomických záležitostí nebo opatřeními týkajícími se provádění práva Unie a reforem souvisejících s prováděním ekonomických ozdravných programů. Rovněž by měl poskytovat technickou podporu při přípravě a provádění plánů na podporu oživení, které mají být provedeny podle nařízení (EU) č. YYY/XX.

(14)V souladu s pravidly a praxí již existujícími v rámci předchozího programu na podporu strukturálních reforem by měl být zaveden zjednodušený postup pro předkládání žádostí o technickou podporu. Z tohoto důvodu by členské státy měly žádosti podávat do 31. října kalendářního roku. Měla by se stanovit vhodná kritéria pro analýzu žádostí předložených členskými státy, přičemž je třeba respektovat všeobecnou zásadu rovného zacházení, řádného finančního řízení a transparentnosti. Tato kritéria by měla zohledňovat naléhavost, vážnost a rozsah problémů, jakož i potřeby podpory zjištěné v oblastech politiky, v nichž se technická podpora plánuje.

(15)Rovněž by měl být stanoven obsah plánů spolupráce a podpory uvádějících podrobnosti o opatřeních pro poskytování technické podpory členským státům. K tomu účelu by plánovaná opatření technické podpory a související odhadovaný celkový finanční příspěvek měly zohledňovat akce a činnosti financované z fondů nebo programů Unie.

(16)Pro účely odpovědnosti, transparentnosti a zviditelnění činnosti Unie by se s výhradou určitých podmínek, jejichž cílem je ochrana citlivých informací, měly plány spolupráce a podpory měly předložit Evropskému parlamentu a Radě a Komise by měla provádět příslušné komunikační činnosti.

(17)Měla by být přijata ustanovení o provádění nástroje pro technickou podporu, zejména pokud jde o způsoby řízení, formy financování opatření technické podpory a obsah pracovních programů, které by měly být přijaty prostřednictvím prováděcích aktů. Vzhledem k tomu, jak je důležité, aby členské státy pokračovaly v reformách a prováděly je, je třeba povolit míru spolufinancování grantů až do 100 % způsobilých nákladů. Aby bylo možné technickou podporu rychle uvolnit, mělo by být přijato ustanovení o přijímání zvláštních opatření na omezené období. Za tímto účelem by měla být pro zvláštní opatření vyhrazena omezená částka rozpočtu v rámci pracovního programu nástroje pro technickou podporu.

(18)V zájmu zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie a dodržování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu s probíhajícími programy Unie a měla by je doplňovat, aniž by docházelo k dvojímu financování týchž výdajů. Komise a členský stát by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zajistit vzájemný soulad, soudržnost, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(19)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba nástroj zřízený tímto nařízením vyhodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky by případně měly zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků daného nástroje v praxi.

(20)Je vhodné, aby Komise předložila Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Mělo by být provedeno nezávislé hodnocení v polovině období zaměřené na dosažení cílů nástroje stanoveného tímto nařízením, účinnost využívání jeho zdrojů a jeho přidanou hodnotu. Dlouhodobý dopad tohoto nástroje by pak měl být přezkoumán při nezávislém hodnocení ex post.

(21)Měly by být stanoveny pracovní programy pro provádění technické podpory. Pro zajištění jednotných podmínek při provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy. Tato pravidla jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (finanční nařízení) 17 a stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

(22)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 18 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 19 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 20 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 21 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 22 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby všechny třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru rovnocenná práva.

(23)Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, ale spíše ho může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(24)Tímto nařízením by nemělo být dotčeno pokračování ani změny opatření podpory schválených Komisí na základě nařízení (EU) 2017/825 nebo jiného aktu Unie, který by se na takovou pomoc vztahoval ke dni 31. prosince 2020. Opatření schválená podle nařízení (EU) 2017/825 by proto měla zůstat v platnosti. Za tímto účelem by mělo být rovněž přijato přechodné ustanovení.

(25)Aby bylo možné co nejrychleji začít uplatňovat opatření stanovená v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením se zřizuje nástroj pro technickou podporu (dále jen „nástroj“).

Toto nařízení stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)„technickou podporou“ se rozumí opatření, jež pomáhají členským státům provádět institucionální a správní reformy zaměřené na udržení růstu a posílení odolnosti;

2)„vnitrostátním orgánem“ se rozumí jeden nebo více orgánů veřejné moci na vládní úrovni, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, jakož i organizace členských států ve smyslu čl. 2 bod 42 finančního nařízení, které spolupracují v partnerském duchu v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států;

3)„fondy Unie“ se rozumí fondy, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) YYY/XX [nařízení navazující na nařízení o společných ustanoveních] 23 ;

4)„mezinárodní organizací“ se rozumí organizace ve smyslu článku 156 finančního nařízení a organizace považované za mezinárodní podle uvedeného článku.

Článek 3
Obecný cíl

Nástroj má obecný cíl přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie tím, že bude podporovat úsilí členských států o provedení reforem, které jsou nezbytné k dosažení hospodářského a sociálního oživení, odolnosti a vzestupné hospodářské a sociální konvergence, a bude podporovat úsilí členských států o posílení jejich správní kapacity k provádění práva Unie v souvislosti s výzvami, jimž čelí instituce, řídicí subjekty, veřejná správa a hospodářská a sociální odvětví.

Článek 4
Specifické cíle

Obecného cíle stanoveného v článku 3 dosahuje nástroj prostřednictvím specifických cílů spočívajících v pomoci vnitrostátním orgánům ve zlepšování jejich kapacity pro navrhování, vypracovávání a provádění reforem, mimo jiné díky výměně osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik a účinnějšího a účelnějšího řízení lidských zdrojů. Tyto specifické cíle jsou sledovány v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy.

Článek 5
Oblast působnosti

Specifické cíle stanovené v článku 4 se vztahují na oblasti politiky související se soudržností, konkurenceschopností, vzděláváním, produktivitou, výzkumem a inovacemi, inteligentním, spravedlivým, udržitelným a inkluzivním růstem, zaměstnaností a investicemi, se zvláštním důrazem na opatření, která podporují zelenou a digitální transformaci, a zejména na jednu nebo více z těchto oblastí:

a)správu veřejných financí a aktiv, rozpočtový proces, makrofiskální rámec, řízení dluhu a likvidity, výdaje a daňovou politiku, dodržování daňových předpisů, agresivní daňové plánování, daňové podvody a daňové úniky, správu příjmů a celní unii;

b)institucionální reformu a účinnou a funkční veřejnou správu a elektronickou veřejnou správu orientovanou na služby, a to případně i prostřednictvím zjednodušení pravidel, účinný právní stát, reformu soudních systémů a posílení boje proti podvodům, úplatkářství a praní peněz;

c)podnikatelské prostředí, včetně malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky, reindustrializaci, rozvoj soukromého sektoru, trhy produktů a služeb, investice, veřejnou účast v podnicích, privatizační procesy, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářskou soutěž a zadávání veřejných zakázek, udržitelný rozvoj odvětví a podporu výzkumu, inovací a digitalizace;

d)vzdělávání a odbornou přípravu, politiky trhu práce, včetně sociálního dialogu, pro vytváření pracovních míst, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, zejména digitálních dovedností, mediální gramotnost, aktivní občanství, boj proti chudobě a nadměrné příjmové nerovnosti, rovnost žen a mužů, podporu sociálního začleňování, přiměřené a inkluzivní systémy sociálního zabezpečení a sociální péče, přístupné a cenově dostupné systémy veřejného zdraví a zdravotní péče, jakož i politiky v oblasti soudržnosti, azylu, migrace a hranic;

e)politiky pro provádění digitální a zelené transformace, řešení v oblasti elektronické veřejné správy, elektronické zadávání veřejných zakázek, konektivitu, přístup k údajům a jejich správu, elektronické učení, využívání řešení založených na umělé inteligenci, environmentální pilíř udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, opatření v oblasti klimatu, mobilitu, podporu oběhového hospodářství, energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů, obnovitelné zdroje energie, dosažení energetické diverzifikace a zajištění energetické bezpečnosti a v oblasti zemědělství ochranu půdy a biologické rozmanitosti, rybolov a udržitelný rozvoj venkovských oblastí a

f)politiky týkající se finančního sektoru včetně: podpory finanční gramotnosti, finanční stability, přístupu k finančním prostředkům a úvěrování reálné ekonomiky a tvorby, poskytování a sledování kvality údajů a statistik.

Článek 6
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění nástroje na období 2021–2027 činí 864 406 000 EUR v běžných cenách.

2.Finanční krytí pro tento nástroj může rovněž pokrývat výdaje související s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením činností, které jsou nezbytné pro řízení nástroje a dosahování jeho cílů, zejména studie, jednání odborníků, informační a komunikační akce, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a všechny ostatní výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení tohoto nástroje. Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování technické podpory projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posuzování a provádění strukturálních reforem.

3.Do nástroje mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise uvedené zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Uvedené zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

KAPITOLA II

Technická podpora

Článek 7
Akce způsobilé pro technickou podporu

V souladu s cíli stanovenými v článcích 3 a 4 se z nástroje financují zejména tyto druhy akcí:

a)odborné vstupy týkající se politického poradenství, změny politik, vypracovávání strategií a plánů reforem, jakož i legislativní, institucionální, strukturální a správní reformy;

b)poskytování odborníků, včetně místních odborníků, na kratší či delší dobu za účelem plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádění operačních činností, v případě potřeby s podporou pro tlumočení, překlady a spolupráci, administrativní pomoc i infrastrukturu a vybavení;

c)budování institucionálních, správních nebo odvětvových kapacit a související podpůrné akce na všech úrovních řízení, které rovněž přispívají k posílení postavení občanské společnosti, včetně případných sociálních partnerů, zejména:

i)semináře, konference a workshopy;

ii)pracovní návštěvy v příslušných členských státech nebo třetích zemích, při nichž mohou úředníci získávat nebo zvyšovat svoji odbornost nebo znalosti v příslušných záležitostech;

iii)vzdělávací akce a rozvoj on-line nebo jiných vzdělávacích modulů na podporu nezbytných odborných dovedností a znalostí souvisejících s příslušnými reformami;

d)shromažďování údajů a statistik, vytváření společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek;

e)organizace místní operativní podpory v oblastech, jako je azyl, migrace a kontrola hranic;

f)budování kapacit IT, včetně odborných znalostí týkajících se rozvoje, údržby, provozu a kontroly kvality infrastruktury IT a aplikací potřebných k provádění příslušných reforem, kybernetické bezpečnosti, jakož i odborných znalostí souvisejících s programy zaměřenými na digitalizaci veřejných služeb;

g)studie, výzkum, analýzy a průzkumy, hodnocení a posouzení dopadů a příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů;

h)komunikační projekty v oblasti vzdělávání, včetně elektronického učení, spolupráce, zvyšování povědomí, šíření informací a výměny osvědčených postupů; organizace osvětových a informačních kampaní, mediálních kampaní a akcí, včetně institucionální komunikace a případně komunikace prostřednictvím sociálních sítí;

i)shromažďování a zveřejňování materiálů za účelem šíření informací a výsledků technické podpory poskytované z nástroje, mimo jiné v rámci vývoje, provozu a údržby systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie, a

j)jakékoli další relevantní činnosti, které podporují obecný cíl a specifické cíle uvedené v článcích 3 a 4.

Článek 8
Žádost o technickou podporu

1.Členský stát, který si přeje získat technickou podporu v rámci tohoto nástroje, předloží Komisi žádost o technickou podporu, v níž uvede oblasti politiky a priority pro podporu v rámci oblasti působnosti, jak je stanovena v článku 5. Žádosti se podávají do 31. října kalendářního roku. Komise může poskytnout pokyny ohledně hlavních prvků, které mají být v žádosti o podporu uvedeny.

2.Členské státy mohou předložit žádost o technickou podporu za těchto okolností souvisejících s:

a)prováděním reforem členskými státy z jejich vlastního podnětu, zejména na podporu oživení [v souladu s nařízením (EU) č. YYY/XX], za účelem dosažení udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních míst a posílení odolnosti;

b)uskutečňováním ekonomických ozdravných programů pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie ze stávajících nástrojů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 24 , pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, a nařízením Rady (ES) č. 332/2002 25 , pokud jde o členské státy, jejichž měnou euro není;

c)prováděním reforem zaměřených na udržení růstu a posílení odolnosti v rámci procesů správy ekonomických záležitostí, zejména doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru nebo opatření týkajících se provádění práva Unie;

d)přípravou plánů na podporu oživení a odolnosti podle nařízení (EU) č. YYY/XX a jejich prováděním ze strany členských států.

3.Na základě dialogu s členským státem, mimo jiné v souvislosti s evropským semestrem, podrobí Komise žádost o podporu uvedenou v odstavci 1 analýze na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných problémů, potřeby podpory v příslušných oblastech politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a obecné správní kapacity členského státu, přičemž zohlední zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení.

Na základě této analýzy a s přihlédnutím ke stávajícím akcím a opatřením financovaným z fondů Unie nebo jiných programů Unie se Komise dohodne s dotčeným členským státem na prioritních oblastech pro podporu, cílech, orientačním harmonogramu, rozsahu podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a odhadovaném celkovém finančním příspěvku na tuto technickou podporu, který bude stanoven v plánu spolupráce a podpory.

4.Plán spolupráce a podpory uvedený v odstavci 3 musí identifikovat, odděleně od jiné technické podpory, opatření související s plány na podporu oživení a odolnosti členských států podle nařízení (EU) č. YYY/XX.

Článek 9
Informování Evropského parlamentu a Rady a komunikace o plánech spolupráce a podpory

1.Komise předá se souhlasem dotčeného členského státu bez zbytečného odkladu plán spolupráce a podpory Evropskému parlamentu a Radě. Dotčený členský stát může odmítnout udělit tento souhlas v případě citlivých či důvěrných informací, jejichž zpřístupnění by ohrozilo jeho veřejné zájmy.

2.Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 nicméně Komise předá Evropskému parlamentu a Radě plán spolupráce a podpory za následujících podmínek:

a)jakmile dotčený členský stát odstraní veškeré citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejné zájmy.

b)po uplynutí přiměřené lhůty, pokud by zveřejnění příslušných informací nemělo nepříznivý dopad na provádění podpůrných opatření, a v každém případě nejpozději do dvou měsíců od provedení těchto opatření podle plánu spolupráce a podpory.

3.Aby zajistila viditelnost financování podpůrných opatření obsažených v plánech spolupráce a podpory z prostředků Unie, může Komise realizovat komunikační činnosti, a to i prostřednictvím společných komunikačních činností s dotčenými vnitrostátními orgány.

Článek 10
Převody zdrojů do nástroje

1.Kromě finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 1 může být rozpočet na technickou podporu financován prostřednictvím dobrovolných převodů z členských států provedených v souladu s článkem 21 nařízení [nařízení navazující na nařízení o společných ustanoveních] a v souladu s postupem stanoveným v uvedeném článku, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení.

2.Převod uskutečněný členským státem v souladu s odstavcem 1 se použije výlučně v tomto členském státě.

Článek 11
Doplňkové financování

Akce financované z nástroje mohou obdržet podporu z jiných programů, nástrojů nebo fondů Unie v rámci rozpočtu Unie za předpokladu, že tato podpora nepokrývá stejné náklady.

Článek 12
Provádění technické podpory

1.Komise provádí nástroj v souladu s finančním nařízením.

2.Opatření v rámci nástroje může provádět buď přímo Komise, nebo nepřímo subjekty a osoby jiné než členské státy v souladu s článkem XX finančního nařízení. Podpora Unie pro akce uvedené v článku 7 se poskytuje zejména formou:

a)grantů;

b)veřejných zakázek;

c)náhrady nákladů, které vznikly externím odborníkům, včetně odborníků z celostátních, regionálních či místních orgánů členských států, které poskytují nebo získávají podporu;

d)příspěvků do svěřenských fondů zřízených mezinárodními organizacemi a

e)akcí prováděných v rámci nepřímého řízení.

3.Granty mohou být uděleny vnitrostátním orgánům členských států, skupině Evropské investiční banky, mezinárodním organizacím, veřejným nebo soukromým orgánům a subjektům, které jsou usazeny v:

a)členských státech;

b)zemích Evropského sdružení volného obchodu, jež jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené dohodě.

Míra spolufinancování u grantů činí až 100 % způsobilých nákladů.

4.Opatření technické podpory mohou být realizována ve spolupráci se subjekty jiných členských států a s mezinárodními organizacemi.

5.Technickou pomoc mohou rovněž poskytovat jednotliví odborníci, kteří mohou být vyzváni, aby přispěli k vybraným činnostem organizovaným v případech, kdy je to nezbytné pro dosažení specifických cílů stanovených v článku 4.

6.Pro účely provádění technické podpory přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy a informuje o nich Evropský parlament a Radu.

V pracovních programech se stanoví výše prostředků přidělených pro nástroj. Rovněž se v nich stanoví opatření nezbytná pro jejich provádění v souladu s obecnými a specifickými cíli uvedenými v článcích 3 a 4, kritéria pro výběr a kritéria pro udělování grantů a všechny prvky požadované finančním nařízením.

7.K zajištění včasné dostupnosti zdrojů bude omezená část pracovního programu vyhrazena na zvláštní opatření pro případ neočekávaných a řádně odůvodněných naléhavých důvodů, které vyžadují okamžitou reakci, včetně vážných hospodářských výkyvů nebo významných okolností, jež mají závažný dopad na hospodářské a sociální podmínky v členském státě, které jsou mimo jeho kontrolu.

Komise může na žádost členského státu, který si přeje získat technickou podporu, přijmout v souladu s cíli a akcemi stanovenými v nástroji zvláštní opatření k poskytování technické podpory vnitrostátním orgánům při řešení naléhavých potřeb. Tato zvláštní opatření mají dočasnou povahu a souvisejí s okolnostmi stanovenými v čl. 8 odst. 2. Ukončena budou do šesti měsíců a lze je nahradit opatřeními technické podpory v souladu s podmínkami stanovenými v článku 8.

KAPITOLA III

Doplňkovost, sledování a hodnocení

Článek 13
Koordinace a doplňkovost

1.Komise a dotčené členské státy v rozsahu úměrném jejich příslušným oblastem odpovědnosti posílí součinnost a zajistí účinnou koordinaci mezi nástrojem pro technickou podporu a jinými programy a nástroji Unie, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:

a)zajistí doplňkovost, součinnost, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a v příslušném případě i na regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

b)optimalizují mechanismy pro koordinaci za účelem zabránění duplicitě úsilí a

c)zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění na unijní, celostátní a v příslušném případě i na regionální úrovni, aby byly v rámci tohoto nástroje realizovány soudržné a efektivní podpůrné akce.

2.Komise bude usilovat o zajištění doplňkovosti a součinnosti s podporou poskytovanou jinými příslušnými mezinárodními organizacemi.

Článek 14
Sledování provádění

1.Komise sleduje provádění nástroje a měří dosažení obecného cíle a specifických cílů stanovených v článcích 3 a 4. Ukazatele, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nařízení za účelem dosažení obecného cíle a specifických cílů, jsou stanoveny v příloze. Sledování provádění je cílené a přiměřené činnostem prováděným v rámci nástroje.

2.Systém podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro sledování provádění nástroje a výsledků byly shromažďovány účinně, účelně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 15
Výroční zpráva

1.Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení.

2.Výroční zpráva obsahuje informace o:

a)žádostech o podporu předložených členskými státy podle čl. 8 odst. 1;

b)analýzách uplatňování kritérií uvedených v čl. 8 odst. 2, která se používají k posuzování žádostí o podporu předložených členskými státy;

c)plánech spolupráce a podpory uvedených v čl. 8 odst. 3;

d)zvláštních opatřeních přijatých podle čl. 12 odst. 7 a

e)provádění podpůrných opatření. 

Článek 16
Hodnocení v polovině období a hodnocení ex post

1.Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost nezávislou zprávu o hodnocení v polovině období týkající se jeho provádění. Komise rovněž předloží těmto orgánům zprávu o nezávislém hodnocení ex post, a to nejpozději do tří let od konce období uvedeného v článku 1.

2.Hodnotící zpráva v polovině období zejména posoudí, do jaké míry bylo dosaženo cílů nástroje uvedených v článcích 3 a 4, účinnost využívání zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Zváží také, zda jsou všechny cíle a akce nadále relevantní.

3.Zpráva o hodnocení ex post celkově posoudí provádění tohoto nařízení a musí obsahovat informace o jeho dopadu v dlouhodobém horizontu.

KAPITOLA IV

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 17
Informování, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvedou jejich původ a zajistí jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytnou soudržné, účinné a přiměřeně zacílené informace různým cílovým skupinám, včetně médií a veřejnosti.

2.Komise realizuje k nástroji a souvisejícím akcím a výsledkům informační a komunikační akce. Finanční zdroje vyčleněné na nástroj musí rovněž přispívat k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli uvedenými v článcích 3 a 4.

Článek 18
Přechodné ustanovení

1.Akce a činnosti technické podpory zahájené dne 31. prosince 2020 nebo před tímto datem podle nařízení (EU) 2017/825 se nadále až do svého ukončení řídí uvedeným nařízením.

2.Finanční krytí uvedené v čl. 6 odst. 1 může pokrývat rovněž výdaje na technickou a administrativní pomoc, včetně sledování, komunikace a hodnocení, které jsou požadovány podle nařízení (EU) 2017/825 a nebyly dokončeny do 31. prosince 2020.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2020 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 6 odst. 2, které souvisejí s řízením akcí, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2020.

Článek 19
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 26  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 27  

✓ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od RRRR do RRRR,

–✓    Finanční dopad od roku 2021 do roku 2027

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 28

 ✓ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

✓ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–✓ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–✓ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

–✓ veřejnoprávní subjekty,

–✓ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce	Rozpočtová položka	Druh  výdaje	Příspěvek
	Číslo  Okruh 2: Soudržnost a hodnoty	RP/NRP 29 .	zemí ESVO 30	kandidátských zemí 31	třetích zemí	ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení
2	06.01 04 01 (Podpůrné výdaje pro nástroj pro technickou podporu)	RP/NRP	NE	NE	NE	NE
2	06.02.02 (nástroj pro technickou podporu – operační technická podpora)	RP	NE	NE	NE	NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního  rámce

2

Soudržnost a hodnoty

GŘ REFORM				Rok  2021	Rok  2022	Rok  2023	Rok  2024	Rok  2025	Rok  2026	Rok  2027	Po roce 2027	CELKEM
• Operační prostředky
06.02.02 (nástroj pro technickou podporu – operační technická podpora)	Závazky	(1)		114,364	116,692	119,065	121,486	123,956	126,476	128,367	-	850,406
	Platby	(2)		56,382	84,658	97,685	102,053	104,886	107,981	107,853	188,908	850,406
Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy 32
06.04 04 01 (Podpůrné výdaje pro nástroj pro technickou podporu)		(3)		2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	-	14,000
Prostředky pro DG REFORM  CELKEM	Závazky	=1+1a +3		116,364	118,692	121,065	123,486	125,956	128,476	130,367	-	864,406
	Platby	=2+2a +3		58,382	86,658	99,685	104,053	106,886	109,981	109,853	188,908	864,406

Okruh víceletého finančního  rámce

5

„Správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

				Rok  2021	Rok  2022		Rok  2023		Rok  2024	Rok  2025		Rok  2026	Rok  2027	CELKEM
GŘ: REFORM
• Lidské zdroje				29,890	31,945		31,945		31,945	31,945		31,945	31,945	221,560
• Ostatní správní výdaje				1,400	1,655		1,695		1,695	1,695		1,695	1,695	11,530
GŘ REFORM CELKEM	Prostředky			31,290	33,600		33,640		33,640	33,640		33,640	33,640	233,090

prostředky z OKRUHU 7  víceletého finančního rámce  CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

31,290

33,600

33,640

33,640

33,640

33,640

33,640

233,090

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

			Rok  2021	Rok  2022	Rok  2023	Rok  2024	Rok  2025	Rok  2026	Rok  2027	Po roce 2027	CELKEM
Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7  víceletého finančního rámce CELKEM	Závazky		154,720	157,030	157,070	157,070	157,070	157,070	156,060	0,000	1096,090
	Platby		75,791	126,065	150,999	157,070	157,070	157,070	157,070	114,955	1096,090

3.2.2.Odhadovaný dopad na správní prostředky

3.2.2.1.Souhrn

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok  2021 33

Rok  2022

Rok  2023

Rok  2024

Rok  2025

Rok  2026

Rok  2027

CELKEM

OKRUH 7  víceletého finančního rámce
Lidské zdroje	29,890	31,945	31,945	31,945	31,945	31,945	31,945	221,560
Ostatní správní výdaje	1,400	1,655	1,695	1,695	1,695	1,695	1,695	11,530
Mezisoučet za OKRUH 7  víceletého finančního rámce	31,290	33,600	33,640	33,640	33,640	33,640	33,640	233,090

mimo OKRUH 7 34 víceletého finančního rámce
Lidské zdroje
Ostatní výdaje správní povahy	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	14,000
Mezisoučet   mimo OKRUH 7  víceletého finančního rámce	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	2,000	14,000

CELKEM

33,290

35,600

35,640

35,640

35,640

35,640

35,640

247,090

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

		2021	2022	2023	2024	2025	2026		2027
• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)
XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise)		162	173	173	173	173	173		173
XX 01 01 02 (při delegacích)
XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu)
10 01 05 01 (v přímém výzkumu)
• Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 35
XX 01 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)		69	74	74	74	74	74		74
XX 01 02 02 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)
XX 01 04 yy  36	– v ústředí
	– při delegacích
XX 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)
10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)
Jiné rozpočtové položky (upřesněte)
CELKEM		231	247	247	247	247	247		247

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci
Externí zaměstnanci

3.2.3.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.4.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

	Rok  N	Rok  N+1	Rok  N+2	Rok  N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)			Celkem
Upřesněte spolufinancující subjekt
Spolufinancované prostředky CELKEM

 

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–◻    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:	Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce	Dopad návrhu/podnětu 37
		Rok  N	Rok  N+1	Rok  N+2	Rok  N+3	Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)
Článek ………….

U „účelově vázaných“ různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).

(2)    2018/0213 (COD), Brusel 31. 5. 2018, COM(2018) 391 final.

(3)    [COD…]

(4)    Úř. věst. ...

(5)    Úř. věst. ...

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (Úř. věst. L 129 19.5.2017, s. 1) ve znění nařízení (EU) 2018/1671 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 3) (nařízení o programu na podporu strukturálních reforem).

(7)    Příloha prováděcího rozhodnutí Komise o přijetí pracovního programu pro rok 2017, o financování programu na podporu strukturálních reforem a o zrušení rozhodnutí C(2017)3093, 2017, C(2017)5780 final.

(8)     https://ec.europa.eu/info/publications/structural-reform-support-programme-financing-decisions-and-annual-work-programmes_cs

(9)     https://ec.europa.eu/info/publications/annual-monitoring-reports_cs

(10)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(11)    Úř. věst. C , , s. .

(12)    Úř. věst. C , , s. .

(13)    Úř. věst. C , , s. .

(14)    Úř. věst. C , , s. .

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).

(16)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(19)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(20)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(21)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(23)    Úř. věst. C , , s. .

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(25)    Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(26)    ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(27)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(28)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(29)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(30)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(31)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti západního Balkánu.

(32)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(33)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(34)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(36)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(37)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.5.2020

COM(2020) 409 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj pro technickou podporu

PŘÍLOHA

Ukazatele

Dosažení cílů uvedených v článcích 3 a 4 se posuzuje na základě následujících ukazatelů, které jsou rozděleny podle členských států a podle oblastí intervence.

Ukazatele se použijí v souladu s dostupnými údaji a informacemi, včetně kvantitativních a/nebo kvalitativních údajů.

   Ukazatele výstupů:

a)počet uzavřených plánů spolupráce a podpory;

b)počet provedených činností technické podpory;

c)výstupy z činností technické podpory, jako jsou akční plány, harmonogramy, pokyny, příručky a doporučení.

   Ukazatele výsledků:

d)výsledky poskytnutých činností technické podpory, jako je přijetí strategie, přijetí nového právního či správního předpisu nebo změna stávajícího předpisu, přijetí (nových) postupů a opatření k posílení provádění reforem.

Ukazatele dopadů:

e)cíle stanovené v plánech spolupráce a podpory, kterých bylo dosaženo mimo jiné díky obdržené technické podpoře.

Hodnocení ex-post podle článku 16 provede Komise rovněž za účelem vytvoření vazeb mezi poskytnutou technickou podporou a prováděním příslušných opatření v dotčeném členském státě s cílem posílit odolnost, udržitelný růst, zaměstnanost a soudržnost.