1. Posílení sociální Evropy

„Lidem záleží na budoucnosti našich dětí a naší společnosti a na rovnosti a spravedlnosti v každém smyslu tohoto slova.“ –

- předsedkyně Ursula von der Leyenová

V Evropě máme jednu z nejvyšších životních úrovní, nejlepší pracovní podmínky a nejúčinnější sociální ochranu na světě. Být Evropanem dnes znamená mít příležitost dosáhnout úspěchu a právo na důstojný život. Základem evropského sociálně tržního hospodářství a jádrem naší Unie je sociální spravedlnost. Na to navazuje myšlenka, že sociální spravedlnost a prosperita jsou základními kameny budování odolné společnosti s nejvyššími standardy blahobytu ve světě, což se odráží i v ambici Evropy pokročit na cestě ke splnění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Dnešní Evropa je jedinečná a hodnoty, jako je prosperita, spravedlnost a udržitelná budoucnost, v ní mají rovnocenný význam.

Stojíme na prahu změn. Změně klimatu a zhoršování životního prostředí budeme muset přizpůsobit naše hospodářství, náš průmysl, způsob, jak cestujeme a pracujeme, co kupujeme i co jíme. Evropa si v Zelené dohodě pro Evropu vytyčila cíl stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem. To je naše nová strategie růstu pro příští desetiletí, v jejímž rámci budou vytvářeny nové podniky, nová pracovní místa a vynaloženy vyšší investice. Musí zajistit, aby Evropa i nadále disponovala nejpokročilejšími systémy sociálního zabezpečení na světě a byla dynamickým centrem inovací a konkurenceschopného podnikání. Tato strategie Evropě poskytne nástroje k tomu, aby mohla vynakládat větší úsilí, pokud jde o vzestupnou konvergenci, sociální spravedlnost a společnou prosperitu.

V centru digitální ekonomiky současnosti i budoucnosti musí být člověk. Očekává se, že jen díky umělé inteligenci a robotice vznikne v příštích pěti letech na celém světě téměř 60 milionů nových pracovních míst, zatímco mnoho pracovních míst se změní, nebo dokonce zanikne. Nové technologie vytvoří nové pracovní příležitosti a umožní pružnější úpravu pracovní doby; musíme však rovněž zajistit, aby nová pracovní místa byla kvalitní a aby lidé disponovali odpovídajícími dovednostmi, které jim umožní na tato místa nastoupit. Digitální ekonomika se nemůže spoléhat na právní a sociální pravidla 20. století; nastal čas upravit a zaručit sociální ochranu v novém světě práce a přizpůsobit daňové předpisy tak, aby všichni přispívali spravedlivým dílem.

Demografie Evropy se mění; díky pokroku v lékařství a v oblasti veřejného zdraví žijeme dnes déle a zdravěji. V souvislosti s tím vznikají nové potřeby a příležitosti. Stříbrná ekonomika a odvětví pečovatelských služeb vytvářejí řadu nových pracovních míst a současně zajišťují, aby starší lidé zůstali aktivní nebo obdrželi potřebnou péči. Vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a přesunu do měst dochází v mnoha venkovských oblastech v Evropě k poklesu počtu obyvatel. Rozdíly mezi městskými a venkovskými oblastmi rostou a již je nelze opomíjet. Přestože technologické změny a transformace energetiky přinášejí příležitosti, samy o sobě pravděpodobně k překlenutí rozdílu mezi bohatými a chudými stačit nebudou, pokud nepodpoříme chudé regiony v dohánění bohatších oblastí.

Všichni Evropané by měli mít k dosažení prosperity stejné příležitosti – musíme zachovat, přizpůsobit a zlepšit to, co vybudovali naši rodiče a prarodiče. Dnes má v EU práci rekordních 241 milionů lidí. Toto číslo však vypovídá jen o jedné stránce věci. Je za ním třeba vidět rovněž skutečnost, že nerovnosti přetrvávají, a ne každý má z tohoto pozitivního vývoje užitek. Příliš mnoho lidí má stále problém vyjít s penězi nebo čelí překážkám kvůli nerovnostem. Mnoho dětí a mladých lidí, kteří velmi často pocházejí ze znevýhodněných socioekonomických poměrů, nemá přístup ke kvalitnímu vzdělávání nebo zdravotní péči. Stále existuje mnoho starších osob bez přístupu k pečovatelským službám. Nerovnost brzdí růst a ohrožuje sociální soudržnost. Nyní musíme dělat všechno pro zajištění mezigenerační spravedlnosti a pro to, aby měly naše děti a vnoučata bez výjimky perspektivu spravedlivé, ekologicky šetrné a blahobytné budoucnosti.

Tyto změny, příležitosti a výzvy se dotýkají všech zemí a všech Evropanů. Je racionální jim čelit společně a změny řešit v předstihu.

Odpovědí Evropy na tyto zásadní otázky je evropský pilíř sociálních práv. V rámci naší sociální strategie chceme zajistit, aby přechod ke klimatické neutralitě, digitální transformace a demografická změna byly sociálně spravedlivé a řádné.

Cílem evropského pilíře sociálních práv je zajistit spravedlivý přístup v každodenním životě všech občanů, ať už studují, pracují, práci hledají nebo jsou v důchodu, žijí ve městě nebo na venkově, bez ohledu na pohlaví, rasový či etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Dvacet zásad pilíře, jež vyhlásily orgány EU v roce 2017, má za cíl zlepšit rovné příležitosti a zajistit všem pracovní místa, spravedlivé pracovní podmínky, sociální ochranu a začlenění. Jejich provádění potvrzuje závazek přijatý na nejvyšší úrovni, a sice že bez ohledu na změny jsou v centru zájmu lidé a že nikdo nezůstane opomenut.

Nyní nastal čas navázat na práci vykonanou v minulosti a proměnit závazek v činy. Hlavy států a předsedové vlád vyzvali k provádění pilíře na úrovni EU a na úrovni členských států s náležitým ohledem na příslušné pravomoci 1 . Evropský parlament rovněž zdůraznil, že je důležité v provádění dvaceti zásad pokračovat. Předsedkyně von der Leyenová potvrdila, že je pevně odhodlána předložit akční plán k realizaci pilíře. Úspěch bude záviset na krocích všech aktérů na všech úrovních: evropské, vnitrostátní, regionální a místní.

Toto sdělení vytyčuje cestu k akčnímu plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv. Předkládá iniciativy na úrovni EU, které podporují provádění pilíře, a zahajuje rozsáhlou diskusi se všemi zeměmi a regiony EU a se všemi našimi partnery. Evropským parlamentem a parlamenty členských států, které zastupují evropské občany. Radou a vládami členských států, které zastupují evropské země. Sociálními partnery, kteří zastupují zaměstnavatele a zaměstnance. Občanskou společností, klíčovými hlasy vyjadřujícími se k otázkám, na nichž našim občanům tak hluboce záleží.

S přispěním všech představíme počátkem roku 2021 akční plán, jehož prostřednictvím se práva a zásady zakotvené v pilíři stanou skutečností.

Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik bude i nadále sledovat pokrok v oblasti evropského pilíře sociálních práv. Od letošního roku bude semestr zahrnovat cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, aby těžištěm hospodářské politiky a správy věcí veřejných byla udržitelnost a blahobyt občanů. V tomto ohledu stanoví roční strategie pro udržitelný růst strategii hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti pro EU, v souladu s prioritami zakotvenými v Zelené dohodě pro Evropu. Spojuje makroekonomickou stabilitu, produktivitu, spravedlnost a udržitelnost životního prostředí. Struktura zdanění by měla podporovat zaměstnanost a růst a zároveň by měla být v souladu s klimatickými, environmentálními a sociálními cíli. Nespravedlivé zdanění, a to i na globální úrovni, oslabuje schopnost zemí naplnit potřeby svých ekonomik a občanů.

Společně budeme modernizovat evropské sociálně tržní hospodářství tak, aby odpovídalo možnostem a výzvám dneška i zítřka a zajistilo spravedlivou transformaci pro všechny.

2. Rovné příležitosti a pracovní místa pro všechny

Posílení postavení lidí prostřednictvím kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a dovedností

Dovednosti jsou pro budoucnost klíčové. V zájmu prosperity je třeba se s ohledem na stále častější změny pracovních míst a pružné způsoby organizace práce neustále učit a v procesu učení neustávat. Dovednosti umožňují lidem těžit z výhod plynoucích z rychle se měnící podoby pracoviště. Polovina nynějších pracujících si bude muset během příštích pěti let osvojit nové dovednosti. V současné době však velmi mnoho mladých lidí postrádá základní a digitální dovednosti a jen velmi málo jich dostane příležitost si je po ukončení školní docházky doplnit. Pouze jedna dospělá osoba z deseti se v daném měsíci účastní nějaké formy odborné přípravy a investice do digitální transformace brzdí jeden milion neobsazených pracovních míst, která čekají na odborníky na informační a komunikační technologie. Více než 50 % podniků, které v roce 2018 přijaly nebo se pokusily přijmout odborníky na informační a komunikační technologie, mělo při obsazování těchto volných míst potíže.

Vzdělávání a odborná příprava jsou pro dovednosti klíčové. Členské státy musí jednak upravit vnitrostátní systémy vzdělávání a odborné přípravy v celé Evropě tak, aby poskytovaly inkluzivní, vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu od raného věku, a jednak podporovat v tomto směru občany, jelikož oni sami odpovídají za svůj trvalý rozvoj po celou dobu profesní dráhy. Je třeba dále usilovat o uznávání dovedností a kompetencí, které jsou získávány mimo rámec systémů formálního vzdělávání a odborné přípravy. Dovednosti a zkušenosti získané na pracovišti, v rámci dobrovolnické činnosti nebo prostřednictvím jiných neformálních mechanismů, jsou-li uznávány a oceněny, mohou být pro osoby hledající nové zaměstnání důležitou výhodou.

Abychom zjistili, jaké dovednosti potřebujeme, musí národní a regionální vlády spolupracovat s lidmi, kteří jsou s touto problematikou obeznámeni nejlépe: zaměstnavateli, pracovníky, učiteli a školiteli. Na nestálém a proměnlivém trhu práce je zásadně důležité, aby všichni lidé disponovali širokými klíčovými kompetencemi, a měli tím pádem dobrý základ pro svou schopnost přizpůsobit se. Kromě toho mohou být pevná partnerství mezi těmi, kteří nové talenty vyhledávají, a těmi, kteří je vzdělávají a školí, spolu s moderními technikami pro předpovědi a sledováním uplatnění absolventů vodítkem k tomu, co se učit a jak. To je obzvláště zapotřebí v regionech, které se potýkají s úbytkem obyvatelstva a ve kterých zaměstnavatelé již nemohou najít kvalifikované pracovníky. Nezbytné to je i pro malé a střední podniky, které jsou páteří našeho hospodářství. Čtvrtina evropských malých a středních podniků uvádí, že má při hledání zkušených vedoucích pracovníků a zaměstnanců velké obtíže. A v obecnější rovině je to zapotřebí všude tam, kde si nové soubory dovedností vyžádá digitální a ekologická transformace. Odborné vzdělávání a příprava i učňovská příprava mohou podpořit zaměstnatelnost mladých lidí i dospělých a reagovat na měnící se potřeby podniků. Takové investice do prohlubování dovedností a změny kvalifikace budou obnášet náklady, o něž se musí podělit veřejný sektor, zaměstnavatelé a dotčené osoby. S cílem klást klíčový důraz na dovednosti, zaměstnatelnost a lidský kapitál aktualizuje Komise v 1. čtvrtletí roku 2020 agendu dovedností pro Evropu, včetně návrhu doporučení pro evropské odborné vzdělávání a přípravu. Zkoumají se také inovativní řešení, která lidem umožní řídit vlastní učení a profesní dráhu, například individuální studijní účet pro osoby v produktivním věku.

Kvalitní vzdělávání a odborná příprava přispívají k rovnosti příležitostí, a mohou přerušit bludný kruh slabých výsledků. Evropský prostor vzdělávání, který má být vytvořen do roku 2025, usnadní studentům pohyb přes hranice v Evropě a zlepší přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě. Ve 3. čtvrtletí roku 2020 Komise dále rozvine cíle Evropského prostoru vzdělávání a vytvoří s členskými státy nový rámec pro spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně posíleného zaměření na zajištění toho, aby mladí lidé dokončili alespoň vyšší sekundární vzdělání a měli dostatečnou odbornou způsobilost v oblasti základních dovedností. Program Erasmus+ bude nadále podporovat a posilovat oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě, a to s výrazně posíleným rozpočtem na období 2021–2027. Cílem do budoucna je zajistit, aby byl tento program přístupnější pro mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, a tím více podporoval začlenění. Rozšířením jeho uplatnění mezi učiteli, školiteli a akademickými pracovníky se zvýší jeho schopnost sbližovat naše systémy a využívat přínosů sdílení osvědčených postupů. Program Digitální Evropa bude podporovat rozvoj pokročilých digitálních dovedností s cílem umožnit využívání těchto technologií v celém hospodářství a posílit digitální schopnosti poskytovatelů vzdělávání. V rámci podpory činnosti členských států Komise ve 2. čtvrtletí roku 2020 rovněž aktualizuje akční plán digitálního vzdělávání s cílem podpořit digitální dovednosti mladých lidí i dospělých a zajistit, aby byla každá vzdělávací organizace připravená na digitální věk.

Naši mladí lidé jsou budoucností Evropy a zaslouží si skvělou budoucnost. Rodiče si přirozeně přejí, aby jejich děti měly dobrou práci a profesní vyhlídky. Velmi mnoho mladých lidí stále nachází jen málo placenou práci na dočasných nebo nestandardních pracovních místech, kde nemohou rozvíjet svůj talent a plánovat svou budoucnost. Zaostávání v profesním rozvoji ještě více hrozí mladým lidem se zdravotním postižením nebo s přistěhovaleckým původem a mladým rodičům. Za účelem zintenzivnění boje proti nezaměstnanosti mladých lidí předloží Komise ve 2. čtvrtletí roku 2020 návrhy na posílení záruk pro mladé lidi, které již každoročně pomáhají 3,5 milionu mladých lidí získat práci nebo zapojit se do odborné přípravy a vzdělávání. Nové záruky osloví mladé lidi, podpoří je při rozvíjení dovedností a získávání pracovních zkušeností, zejména těch, které jsou důležité pro ekologickou a digitální transformaci.

Podpora profesní mobility a hospodářské přeměny

Každý člověk v Evropě, mladý či starý, by měl mít přístup ke včasné a individuálně přizpůsobené podpoře, včetně odborné přípravy, aby se zlepšily jeho šance na získání kvalitního pracovního místa nebo zahájení podnikání. Téměř každá dospělá osoba si v určitém okamžiku svého života hledala práci. Někteří lidé uspějí hned po dokončení školy a bez problémů přecházejí z jednoho zaměstnání do druhého díky fungující síti a doložené praxi. Pro jiné je to mnohem obtížnější. Nemusí mít k dispozici informace o pracovních příležitostech, nemusí být schopni si najít práci, která by odpovídala jejich dovednostem a zkušenostem, nebo jsou v obtížné osobní či rodinné situaci. Veřejné a soukromé služby zaměstnanosti by neměly podporovat pouze nezaměstnané, ale stále větší měrou také ty, kterým hrozí, že o práci přijdou kvůli tomu, že si včas neosvojí nové dovednosti.

Dnes předložený investiční plán pro udržitelnou Evropu – investiční plán Zelené dohody pro Evropu přispěje k financování transformace, již musí Evropa uskutečnit. Přechod na ekologičtější ekonomiku bude mít pravděpodobně v některých regionech a odvětvích větší dopad než v jiných. Nedílnou součástí plánu je mechanismus pro spravedlivou transformaci, včetně zvláštního Fondu pro spravedlivou transformaci, který podpoří regiony, u nichž se očekává, že budou transformací zasaženy více, a tím pomůže zajistit, aby nikdo nezůstal opomenut. Prokazuje odhodlání EU nahlížet na environmentální a sociální udržitelnost jako na dva nerozlučné aspekty téhož cíle. Díky investicím se rozvinou nové hospodářské činnosti, vytvoří nová pracovní místa, sníží naše uhlíková stopa, zajistí cenově dostupná energie a posílí získávání nových dovedností. Kromě toho v regionech závislých na uhlíku umožní spravedlivou transformaci modernizační fond, který podpoří změnu kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků a jejich přemístění do nového zaměstnání, vzdělávání, hledání zaměstnání a zakládání nových podniků. V neposlední řadě může zasáhnout a projevit solidaritu s propuštěnými pracovníky a osobami samostatně výdělečně činnými Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.

Vytváření více pracovních míst

Evropská ekonomika nyní již sedmým rokem po sobě roste. Očekává se, že ekonomika bude růst i v letech 2020 a 2021, přestože jsou vyhlídky na růst slabší. Trhy práce zůstávají silné a nezaměstnanost nadále klesá, byť pomalejším tempem.

Na těchto pevných základech je třeba stavět a zajistit, aby sociálně tržní hospodářství Evropy v nadcházejících letech nadále vytvářelo více pracovních míst a lepší pracovní místa pro všechny. Jádrem této transformace bude průmyslová strategie, která bude předložena v 1. čtvrtletí roku 2020, bude pevně zakotvena v jednotném trhu a umožní našim podnikům inovovat a vyvíjet nové technologie a zároveň posílí oběhovost a vytváření nových trhů. Nedílnou součástí této strategie, která umožní všem občanům, podnikům, regionům a městům těžit z průmyslové transformace, je řešení sociálních aspektů a aspektů zaměstnanosti. Komise v 1. čtvrtletí roku 2020 rovněž navrhne zvláštní strategii pro malé a střední podniky. Na malé a střední podniky připadá 85 % nových pracovních míst vytvořených během posledních pěti let. Podpora inovací, zajištění financování a snížení byrokracie pro malé a střední podniky má pro vytváření pracovních míst v Evropě zásadní význam.

Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus a Fond soudržnosti budou i nadále hrát klíčovou úlohu při podpoře sociální a územní soudržnosti v členských státech, regionech a venkovských oblastech a umožní jim držet krok s digitální a ekologickou transformací našeho světa. Návrh Komise na příští víceletý finanční rámec stanovil celkový příděl pro politiku soudržnosti na období 2021–2027 ve výši 373 miliard EUR v běžných cenách. K územní soudržnosti přispějí rovněž Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. Návrh Komise rovněž vyzývá k zavedení Programu InvestEU, který má zajistit 650 miliard EUR na investice, z toho 50 miliard EUR na projekty sociální infrastruktury a sociální investice do vzdělávání a dovedností, sociálního podnikání a mikrofinancování. Program InvestEU bude rovněž zavádět modely partnerství i nové obchodní a finanční modely pro zlepšení sociálních výsledků, jež budou využívat potenciál investičního a filantropického kapitálu.

Vytváření většího počtu pracovních míst znamená více než jen růst. Pro sociální ekonomiku, která slouží sociálním potřebám, to platí tím spíše. V Evropě pracuje v sociální ekonomice přibližně 13,6 milionu lidí. Sociální podniky a organizace mohou napomáhat zapojení, iniciativám a návratnosti v místních komunitách a zároveň přiblížit každého trhu práce. Sociální ekonomika poskytuje inovativní řešení v oblasti vzdělávání, zdravotní péče, transformace energetiky, bydlení a poskytování sociálních služeb. Může také prosazovat nové trendy, pokud jde o ekologické dohody na místní úrovni, a vytvářet na jednotlivých územích aliance, do nichž se při transformaci hospodářství spjaté s klimatem zapojí občané a podniky. Komise v roce 2021 zahájí akční plán pro sociální ekonomiku s cílem posílit sociální investice a sociální inovace a zvýšit potenciál sociálních podniků k vytváření pracovních míst, a to i pro osoby, které jsou od trhu práce vzdáleny nejvíce. Sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek může rovněž zajistit, aby byly stávající finanční prostředky vynakládány způsobem, který podporuje začlenění, například tím, že budou poskytnuty pracovní příležitosti osobám se zdravotním postižením nebo osobám ohroženým chudobou.

Podpora rovnosti

Naše Unie je založena na síle a jednotě v rozmanitosti – lidí, kultury a tradic. Evropa však může dosáhnout pokroku pouze tehdy, pokud využije všech svých silných stránek, talentu a potenciálu. To znamená vytvořit spravedlivější společnost, v níž ti, kteří sdílejí stejné cíle, budou mít také stejné příležitosti k jejich naplnění. Přestože jsou součástí naší Unie některé společnosti s největší mírou rovnosti na světě, zbývá ještě mnoho práce. Evropa musí posílit své odhodlání prosazovat začlenění a rovnost ve všech podobách, bez ohledu na pohlaví, rasový či etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Rovnost je v politickém programu této Komise na předním místě, poprvé představuje samostatné portfolio a věnuje se jí zvláštní pracovní skupina.

Zvláštní pozornost si zaslouží postavení žen. Nízká míra zaměstnanosti je špatná pro ekonomiku i pro ženy samotné. I přes vyšší úroveň dosaženého vzdělání mívají ženy kratší a roztříštěnější profesní dráhu než muži, a to často kvůli svým pečovatelským povinnostem. Třebaže žijí déle, jejich kariérní postup je pomalejší a příjmy a důchody nižší. V některých odvětvích jsou ženy nedostatečně zastoupeny. Je tomu tak v případě digitálních povolání, ve který podíl žen mezi odborníky na informační a komunikační technologie nečiní ani 20 %. Ženy pobírají po odchodu do důchodu v průměru pouze dvě třetiny výše důchodů, které pobírají muži, což představuje ještě větší rozdíl než mzdová diferenciace. Boj proti stereotypům ve světě práce je zásadní pro to, aby se zajistilo, že ženy budou mít možnost kariérního postupu a budou pobírat spravedlivou mzdu. Zlepšení péče o děti a služeb dlouhodobé péče je součástí řešení, které má zajistit, aby byly pečovatelské povinnosti rozděleny mezi muže a ženy spravedlivěji. V 1. čtvrtletí roku 2020 Komise navrhne novou evropskou strategii pro rovnost žen a mužů s cílem pokročit – mimo jiné prostřednictvím závazných opatření ohledně transparentnosti v odměňování – při odstraňování rozdílů v odměňování a výši důchodů žen a mužů, podpořit přístup žen na trh práce a zvýšit počet žen ve vyšších manažerských pozicích v podnicích a organizacích.

Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí, je hospodářství, které pracuje ve prospěch osob se zdravotním postižením. Evropský akt přístupnosti přinese příležitosti k rozvoji přístupných výrobků a služeb. Technologie spolu s přizpůsobenou pracovní náplní a upravenými pracovišti mohou osobám se zdravotním postižením a lidem a podnikům, kteří se starají o jejich potřeby, otevřít nové příležitosti. Osoby se zdravotním postižením však nadále čelí problémům v souvislosti přístupem ke vzdělávání a odborné přípravě, k zaměstnání, systémům sociální ochrany a zdravotní péči. Často pro ně také není snadné se aktivně zapojit do politického nebo kulturního života ve svém okolí. Komise bude prosazovat provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Komise v roce 2021 představí v této oblasti posílenou strategii, která bude vycházet z výsledků probíhajícího hodnocení Evropské strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020.

Rychlejší a účinnější způsoby integrace státních příslušníků třetích zemí mohou pomoci přímo jim, ale i trhu práce a společnosti jako celku. Mnohé členské státy by mohly lépe využívat jejich dovedností a kvalifikací a podporovat jejich přístup k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě. V návaznosti na akční plán pro integraci z roku 2016 Komise zvýší podporu integračních opatření členských států a dalších klíčových zúčastněných stran, jako jsou místní a regionální orgány, organizace občanské společnosti a sociální partneři.

3. Spravedlivé pracovní podmínky

Pracovníci v Evropě by měli mít spravedlivou minimální mzdu, která jim umožní důstojný život. To neznamená, že by měla být stanovena stejná minimální mzda pro každého pracovníka v EU. Minimální mzda by měla být stanovena podle vnitrostátních tradic prostřednictvím kolektivních smluv nebo ze zákona. Dobře fungující kolektivní vyjednávání mezi zaměstnavateli a odbory je velmi účinným způsobem, jak stanovit přiměřené a spravedlivé minimální mzdy, neboť zaměstnanci a zaměstnavatelé jsou ti, kteří své odvětví a svůj region znají nejlépe. Komise dnes zahajuje první fázi konzultací se sociálními partnery o tom, jak zajistit spravedlivé minimální mzdy pro pracovníky v Unii.

Pracovat neznamená pouze vydělávat si na živobytí. Zaměstnání umožňuje navazovat sociální vztahy a poskytuje místo ve společnosti, jakož i příležitosti k osobnímu a profesnímu rozvoji. To však platí pouze v případě, že jsou zajištěny spravedlivé a důstojné pracovní podmínky. Velmi rychle vznikají nové druhy práce, zejména v důsledku digitálních technologií. Přispívají k růstu a zaměstnanosti a jsou podnětem k inovativním službám, poskytují flexibilitu a příležitosti pro pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné, zákazníky a podniky. Mohou však také vést k novým formám nejistoty. V zájmu vybudování důvěry v digitální transformaci a plného využití jejího potenciálu potřebují nové obchodní modely jasnější pravidla, která zabrání zneužívání, zachovají vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti a zajistí lepší sociální ochranu. Technologické inovace musí jít ruku v ruce se sociálními inovacemi. Evropská cesta je cestou humánní a etickou a tento přístup musí naši budoucnost utvářet i nadále.

Zejména platí, že udržitelný růst ekonomiky platforem není možný bez zlepšení pracovních podmínek pracovníků těchto platforem. Nový Akt o digitálních službách, který bude předložen ve druhém pololetí roku 2020, modernizuje naše pravidla odpovědnosti a bezpečnosti pro digitální platformy, služby a produkty a přispěje k dotvoření našeho jednotného digitálního trhu. Ve stejné době Komise rovněž uspořádá summit o práci prostřednictvím platforem, na němž se budou projednávat prioritní otázky a možná řešení, například postavení pracovníků platforem v zaměstnání, jejich pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně, přístup ke kolektivnímu zastoupení a vyjednávání, jakož i přeshraniční aspekty práce prostřednictvím platforem.

Digitalizace a nové technologie rovněž mění podobu pracovišť. Pracovníci v EU požívají vysoké úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti. Nebezpečné a monotónní úkoly mohou místo člověka vykonávat roboti a digitální nástroje. Změny však mohou vyvolat i nové obavy. Nové modely práce – za všechny uveďme například neustálé připojení, intenzivnější práci na internetu a mobilní práci, rozhraní člověk-stroj, monitorování a nábor pracovníků a řízení prostřednictvím algoritmů – mohou zvýšit produktivitu, která je zásadní pro celkové zlepšení životní úrovně, ale měly by se rozvíjet takovým způsobem, aby se zabránilo novým formám diskriminace nebo vyloučení či novým rizikům ohrožujícím fyzické a duševní zdraví pracovníků. V zájmu zachování svých přísných norem Komise přezkoumá strategii v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bude tato nová rizika řešit společně s riziky tradičnějšími, jako je expozice nebezpečným látkám a riziko pracovních úrazů.

Nezbytným předpokladem spravedlivých pracovních podmínek je také důsledný sociální dialog: pracovníci a zaměstnavatelé mohou najít společná řešení, která nejlépe vyhovují jejich potřebám. Mimořádně důležité jsou silné a reprezentativní organizace a jejich včasné zapojení do tvorby politik jak na vnitrostátní, tak na evropské úrovni. Komise prozkoumá způsoby, jak podpořit sociální dialog a kolektivní vyjednávání a zvýšit potenciál odborů a organizací zaměstnavatelů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Zásadní význam má rovněž účinný dialog na úrovni podniků, zejména v případech, kdy v nich probíhá restrukturalizace nebo významná změna. Vzhledem k tomu, že společnosti stále více působí přeshraničně, měli bychom plně využívat stávající nástroje pro zapojení pracovníků, jako jsou například evropské rady zaměstnanců, a podporovat tak kulturu informování zaměstnanců a projednávání s nimi.

Pro evropské občany, kteří v současné době žijí nebo pracují v jiné zemi EU, se spravedlivými pracovními podmínkami rozumí spravedlivá mobilita. Ve srovnání se situací před deseti lety dnes v jiné zemi EU žije nebo pracuje dvakrát více občanů. Miliony podniků, zejména těch malých a středních, působí přeshraničně. Využívají výhod jednotného trhu, který je zásadní hnací silou růstu a zaměstnanosti. Pravidla EU musí sloužit k tomu, aby vše probíhalo spravedlivým a transparentním způsobem a aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi podniky, byla chráněna práva pracovníků a zamezilo se duplicitě příspěvků a sociálnímu dumpingu. Klíčovým nástrojem, který má usnadnit uplatňování a prosazování pravidel EU v této oblasti a zlepšit fungování jednotného trhu, bude nově vytvořený Evropský orgán pro pracovní záležitosti. Poskytne jednotlivcům a zaměstnavatelům snadný přístup k informacím o práci nebo působení v jiné zemi EU a podpoří spolupráci mezi vnitrostátními orgány například v oblasti posílení inspekcí a boje proti nehlášené práci a podvodům.

4. Sociální ochrana a začlenění

Zajištění vysoké úrovně sociální ochrany

Má-li být společenská smlouva odolná, musí být založena na pevné solidaritě. Musíme více pomáhat těm, kteří přišli o práci kvůli vnějším okolnostem ovlivňujícím naši ekonomiku, a podporovat jejich rekvalifikaci a znovuzačlenění na trhu práce. Komise navrhne evropský systém zajištění dávek v nezaměstnanosti, který ochrání naše občany a sníží tlak na veřejné finance během vnějších otřesů.

Naše normy sociální ochrany musí být rovněž přizpůsobeny novým skutečnostem ve světě práce, novým zranitelným místům a novým očekáváním občanů. V několika členských státech nemají některé osoby samostatně výdělečně činné a osoby s nestandardním zaměstnáním přístup k přiměřené sociální ochraně. Provádění doporučení o přístupu k sociální ochraně zajistí ochranu všech osob během nezaměstnanosti, nemoci, ve stáří, při invaliditě či v případě pracovních úrazů bez ohledu na jejich postavení v zaměstnání.

Tím, že nikdo nezůstane opomenut, se rozumí také přístup k cenově dostupné zdravotní péči. Chudší lidé se obvykle dožívají o šest let méně než lidé bohatší. Podpora zdravého životního stylu, lepší preventivní opatření a zdravotnictví zaměřené na pacienta mohou všem zajistit kvalitní cenově dostupnou zdravotní péči. Koncipování systémů sociální ochrany zakotvených v hodnotách EU a zásadách univerzálnosti, solidarity a spravedlnosti bude vyžadovat rozvoj nových a integrovaných modelů zdravotní a sociální péče. Umožní rovněž využít nejlepší z nákladově efektivních inovací, které zároveň řeší skutečné potřeby v oblasti veřejného zdraví. Přístup zaměřený na pacienta by pomohl dosáhnout lepších výsledků, například tím, že by pacient nemusel čekat příliš dlouho na léčbu a měl by snadný přístup k péči. Důležitým cílem v této oblasti je zajistit, aby Evropa bojovala proti rakovině, jedné z největších zdravotních hrozeb v tomto století, která ohrožuje životy milionů Evropanů. Evropa je odhodlána postavit se do čela boje proti rakovině. V únoru 2020 zahájí Komise celoevropskou diskusi, na jejímž základě pak ve 4. čtvrtletí tohoto roku předloží ambiciózní evropský plán boje proti rakovině s cílem pomoci snížit utrpení způsobené touto nemocí.

Stárnutí obyvatelstva testuje přiměřenost našich systémů sociální ochrany. Hlavním zdrojem příjmů většiny Evropanů by se mohly stát důchody. Vyšší dlouhověkost by měla lidem zároveň umožnit pracovat déle. To by mělo být možné díky lepšímu zdraví a větší pozornosti věnované potřebám starších pracovníků na pracovišti. Přispělo by to rovněž k zachování udržitelnosti důchodových systémů, jakož i k posílení zaměstnaneckého penzijního pojištění a penzijního pojištění v rámci třetího pilíře. Mezi stárnoucími lidmi však budou i osoby, které budou potřebovat zvláštní péči. Zajištění přístupu k cenově dostupné a kvalitní dlouhodobé péči bude mít zásadní význam pro podporu důstojného života ve stáří, stejně jako využití příležitostí k vytváření pracovních míst, které nabízí odvětví pečovatelských služeb.

Stárnutí není jedinou demografickou výzvou. K měnící se demografické situaci v EU přispívají nové modely domácností, jako je vyšší počet jednočlenných domácností, stěhování do měst, v jehož důsledku dochází k vylidňování venkovských oblastí, odliv mozků nebo migrační toky. Za účelem zmapování současné situace předloží Komise v 1. čtvrtletí roku 2020 zprávu o dopadu demografických změn. Po této zprávě bude ve 4. čtvrtletí roku 2020 následovat zelená kniha o stárnutí jako podnět k debatě o dlouhodobých dopadech stárnutí, zejména ve vztahu k péči a důchodům, a o tom, jak podporovat aktivní stárnutí. S ohledem na skutečnost, že ekologická, digitální a demografická transformace se každého dotýká jinak, bude po demografické zprávě následovat v roce 2021 také dlouhodobá vize pro venkovské oblasti. Tato vize se zaměří na podporu venkovských oblastí s cílem řešit jejich vlastní jedinečný soubor problémů od stárnutí přes vylidňování či konektivitu až po riziko chudoby a omezený přístup ke službám, sociální ochraně a zdravotní péči.

Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení

Tím, že nikdo nezůstane v období změn opomenut, se rozumí i boj s chudobou. V posledních deseti letech se podařilo pozvednout z chudoby miliony lidí v celé EU, avšak navzdory našemu společnému unijnímu cíli, jímž je do roku 2020 vyvést z chudoby 20 milionů lidí, zůstává stále ohrožena více než pětina Evropanů. Žít důstojný život znamená obdržet podporu potřebnou pro hledání práce, mít přístup k cenově dostupné a kvalitní zdravotní péči, mít příležitost získat slušné vzdělání a odbornou přípravu, mít cenově dostupné bydlení a cenově dostupný přístup k základnímu zboží a službám, včetně vody, energie, dopravy a digitální komunikace. Osobám, které jsou mimo trh práce, nabízejí poslední možnost zajištění důstojného života systémy minimálního příjmu spolu s podpůrnými službami. Ceny nemovitostí v celé Unii vzrostly, a pro většinu lidí je tedy bydlení méně dostupné a náklady na jeho pořízení jsou příliš vysoké. Míra bezdomovectví, nejhoršího důsledku rostoucích nákladů na bydlení, se zvyšuje ve většině členských států. Energetická chudoba a potíže při investicích do moderních úsporných řešení signalizují, že je třeba věnovat pozornost novým výzvám v oblasti distribuce energie, které přináší přechod na uhlíkově neutrální hospodářství 2 . Ze všech těchto důvodů je třeba se důkladně zamyslet nad četnými a vzájemně propojenými příčinami chudoby, zvážit dopad různých politických nástrojů a přehodnotit další postup.

Chudoba postihuje všechny členy rodiny, rodiče i děti. Děti v chudých rodinách mají nerovné podmínky vstupu do života. V pozdějším věku čelí zvýšeným rizikům zdravotních problémů a nižšího dosaženého vzdělání, což nakonec vede znovu zpět do chudoby. Tento bludný kruh mohou přerušit investice do kvalitního a inkluzivního předškolního vzdělávání a péče, do škol a do přístupu ke zdravotní péči, kvalitní výživě a důstojnému bydlení. V roce 2021 předloží Komise záruku pro děti, která dětem zajistí přístup k potřebným službám a podporu do doby, než dosáhnou dospělosti.

Mnoho Romů v EU je obětí předsudků a sociálního vyloučení, a to navzdory tomu, že diskriminace je v zemích Unie zakázána. Vyloučení Romů vyžaduje dlouhodobé závazky na všech úrovních. Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 ukázal některé pozitivní výsledky. Ve 4. čtvrtletí roku 2020 bude předložena navazující iniciativa týkající se rovnosti a začleňování Romů, která bude vycházet ze zjištění při hodnocení rámce.

5. Podpora evropských hodnot ve světě

Evropa by měla využít svého politického a hospodářského vlivu k posílení sociální spravedlnosti ve zbytku světa. Naše mezinárodní spolupráce a rozvojová a obchodní politika vytváří růst, pracovní místa a prosperitu jak v Evropě, tak u našich partnerů. Obchod je víc než pouhá výměna zboží a služeb. Je pro Evropu také strategickým aktivem. Umožňuje nám budovat partnerství, chránit náš trh před nekalými praktikami a zajistit dodržování mezinárodně dohodnutých norem. Komise bude pracovat na silné, otevřené a spravedlivé obchodní agendě. Každá nová komplexní dvoustranná dohoda bude obsahovat kapitolu o udržitelném rozvoji a nejvyšší standardy ochrany klimatu, životního prostředí a práce (s uplatňováním politiky nulové tolerance dětské práce), aby byly zajištěny odpovídající rovné podmínky s našimi obchodními partnery. Komise rovněž posílí dialog zejména se západním Balkánem s cílem podpořit provádění evropského pilíře sociálních práv v tomto regionu.

Evropa by rovněž měla zaujmout důrazný postoj při prosazování stávajících dohod nebo obchodních ujednání s cílem podporovat a chránit mezinárodně dohodnuté normy v oblasti pracovních práv. Komise jmenuje vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod, který bude sledovat a zlepšovat dodržování našich obchodních dohod, a bude spolupracovat s obchodními partnery s cílem zajistit účinné provádění závazků. EU bude pozorně sledovat provádění opatření v oblasti ochrany klimatu, životního prostředí a práce zakotvených v našich obchodních dohodách, přičemž se bude uplatňovat přístup nulové tolerance k dětské práci.

6. Vzájemná spolupráce

Toto sdělení zahajuje širokou diskusi se všemi zeměmi a regiony EU a se všemi našimi partnery. Představuje řadu iniciativ, které mají být v nadcházejících měsících přijaty na úrovni EU a které budou přispívat k provádění evropského pilíře sociálních práv.

Opatření pouze na úrovni EU však nestačí. Vzhledem k tomu, že dopady nových technologií jsou čím dál zřejmější, výsledky opatření v oblasti klimatu postihují náš každodenní život a demografické tlaky rostou, musíme naši reakci neustále přizpůsobovat a posilovat na všech úrovních. Klíč k úspěchu je často v rukou celostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i sociálních partnerů a příslušných zúčastněných stran na všech úrovních, kteří spolupracují na úrovni EU.

Komise proto vyzývá všechny partnery a orgány na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, aby do listopadu 2020 předložili své názory na potřebná další opatření a přijali své vlastní konkrétní závazky k provádění pilíře. V průběhu roku 2020 bude Komise usilovat o aktivní zapojení a účast všech našich partnerů: Evropského parlamentu, Rady, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Názory a závazky lze předkládat prostřednictvím internetové stránky „yoursay-socialeurope“ 3 .

Cílem je společně vytvořit akční plán, který bude odrážet všechny příspěvky a který bude navržen ke schválení na nejvyšší politické úrovni.

1. čtvrtletí 2020	první fáze konzultace se sociálními partnery o minimálních mzdách
	investiční plán pro udržitelnou Evropu – investiční plán Zelené dohody pro Evropu
	Fond pro spravedlivou transformaci
	evropská strategie pro rovnost žen a mužů a následná závazná opatření ohledně transparentnosti v odměňování
	aktualizace agendy dovedností pro Evropu
	průmyslová strategie
	strategie pro malé a střední podniky
	demografická zpráva
2. čtvrtletí 2020	posílené záruky pro mladé lidi
	aktualizace akčního plánu digitálního vzdělávání
3. čtvrtletí 2020	summit o práci prostřednictvím platforem
	Evropský prostor vzdělávání
4. čtvrtletí 2020	akt o digitálních službách
	zelená kniha o stárnutí
	evropský plán boje proti rakovině
	iniciativa týkající se rovnosti a začleňování Romů
	evropský systém zajištění dávek v nezaměstnanosti
2021	akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv
	záruka pro děti
	akční plán pro sociální ekonomiku
	strategie v oblasti zdravotního postižení
	dlouhodobá vize pro venkovské oblasti