(1)

V návaznosti na nevyprovokovanou ruskou vojenskou agresi a invazi na Ukrajině, které začaly dne 24. února 2022 a které Evropská unie co nejdůrazněji odsoudila, čelí Evropská unie bezprecedentnímu přílivu lidí prchajících před válkou a hledajících ochranu. Počet osob vysídlených ze svých domovů a nucených opustit Ukrajinu dosáhl přibližně čtyř milionů.

(2)

Ve svém sdělení s názvem „Evropská solidarita s uprchlíky a osobami prchajícími před válkou na Ukrajině“ ze dne 8. března 2022 (1) popsala Komise významnou podporu, kterou EU poskytla na pomoc lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajině, jakož i členským státům, které tyto lidi přijímají. Tato podpora zahrnuje přímou humanitární pomoc, mimořádnou pomoc v oblasti civilní ochrany, podporu na hranicích, jakož i jasný právní status umožňující osobám prchajícím před válkou získat okamžitou ochranu v EU.

(3)

Ve svém sdělení s názvem „Přijímání lidí prchajících před válkou na Ukrajině – Příprava Evropy na naplnění potřeb“ ze dne 23. března 2022 (2) stanoví Komise opatření, která mají lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajině pomoci a zajistit jim účinný přístup k jejich právům. Mezi ně patří nejen bezprostřední opatření, jako je přístřeší, humanitární pomoc a přístup ke zdravotní péči, ale také opatření k zajištění hladké integrace lidí v hostitelských zemích a přístupu ke vzdělání, bydlení a pracovním místům. Vládní orgány, nevládní organizace a dobrovolníci v členských státech, zejména v zemích prvního vstupu (Polsko, Rumunsko, Slovensko a Maďarsko), ale také v cílových zemích, dělají vše pro to, aby lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajině poskytli podporu a ochranu.

(4)

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 (3), kterým byl aktivován mechanismus dočasné ochrany stanovený ve směrnici 2001/55/ES (4), poskytuje lidem prchajícím před ruskou invazí na Ukrajině jasný právní status, jakmile přijdou do Evropské unie. Dočasná ochrana bude zpočátku trvat jeden rok a mohla by být automaticky dvakrát prodloužena, a to pokaždé o šest měsíců. Dočasná ochrana zahrnuje povolení k pobytu, sociální podporu a zdravotní péči a přístup k bydlení, vzdělávání a zaměstnání.

(5)

Článek 12 směrnice 2001/55/ES stanoví, že členské státy musí osobám požívajícím dočasné ochrany umožnit, aby po dobu nepřesahující trvání dočasné ochrany vykonávaly „zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost v souladu s pravidly pro danou profesi“, a rovněž aby se zapojily do aktivit jako vzdělávání dospělých, odborná příprava a praxe na pracovišti.

(6)

Právo na přístup na trh práce je zásadním aspektem dočasné ochrany. Zkušenosti ukazují, že státní příslušníci třetích zemí, a zejména uprchlíci, musí často přijímat pracovní místa pod úrovní své kvalifikace (5). Poskytnutí jednoduchého a rychlého mechanismu uznávání významně přispěje k tomu, aby osoby požívající dočasné ochrany mohly pracovat na pracovních místech, pro která mají kvalifikaci. To usnadní jejich integraci a povede to k lepšímu využívání jejich dovedností, což je přínosné jak pro dané jednotlivce, tak pro hostitelskou komunitu. Tím se rovněž zajistí, aby lidé získali příslušné zkušenosti a dovednosti během období jejich dočasné ochrany, což zvyšuje hodnotu jejich kvalifikace při návratu do domovské země.

(7)

Akční plán Komise pro integraci a začleňování na období 2021–2027 (6) uznává, že snazší uznávání kvalifikací získaných ve třetích zemích a zajištění jejich větší srovnatelnosti s kvalifikacemi v EU je klíčem k rychlejšímu a spravedlivějšímu začleňování uprchlíků a migrantů na trhu práce. Uznává rovněž, že mnoho vysoce vzdělaných migrantů a uprchlíků, zejména žen, má pro své zaměstnání příliš vysokou kvalifikaci, což může vést k tomu, že jejich dovedností nejsou doceňovány. Akční plán vybízí členské státy, aby zajistily, že postupy pro uznávání zahraničních kvalifikací budou rychlé, spravedlivé, transparentní a dostupné.

(8)

Pokud se členský stát rozhodl regulovat určité povolání (7), osoby požívající dočasné ochrany budou muset získat uznání své odborné kvalifikace, aby mohly vykonávat zaměstnání nebo samostatně výdělečnou regulovanou činnost v daném povolání. V závislosti na konkrétním členském státě to může zahrnovat například různé skupiny zdravotnických, pedagogických, právnických, sociálních nebo řemeslných povolání. Uznávání odborných kvalifikací státních příslušníků třetích zemí probíhá na vnitrostátní úrovni za použití práva a postupů hostitelského členského státu, pokud se nepoužijí mezinárodní dohody.

(9)

U neregulovaných povolání nejsou požadavky na zaměstnání upraveny právem a mohou mít rozsah od velmi specifických až po velmi obecné. Pro tato povolání neexistují žádné regulační překážky pro zaměstnání osoby, jejíž kvalifikace nebyly uznány, a neexistuje jednotný postup pro uznávání kvalifikací pro účely vstupu do neregulovaných povolání (8).

(10)

Některé členské státy a regiony se potýkají s nedostatkem pracovníků v mnoha povoláních napříč průmyslovými ekosystémy (9), včetně několika regulovaných povolání. Uznávání odborných kvalifikací může pomoci vyřešit některé z těchto nedostatků a dosáhnout vyváženějšího trhu práce.

(11)

Uznávání odborných kvalifikací by mělo být doplněno rámcem, který umožní výkon povolání v praxi, zabrání byrokratickým překážkám a nabídne poradenství těm, kdo je potřebují.

(12)

Pro lidi prchající před válkou není uznání jejich kvalifikace první věc, na kterou myslí. Je však zapotřebí poskytnout odkazy na další informační zdroje a základní informace, aby je lidé měli k dispozici, jakmile je budou potřebovat. Kromě poskytování informací členskými státy zřídila Komise internetovou stránku „Solidarita EU s Ukrajinou“ (10).

(13)

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 stanoví, že členské státy musí uplatňovat buď dočasnou ochranu, nebo odpovídající ochranu podle vnitrostátního práva, a to (kromě ukrajinských státních příslušníků) i pokud jde státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří mohou prokázat, že oprávněně pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě povolení k trvalému pobytu. Komise proto vyzývá členské státy, aby v rozsahu, v jakém to umožňuje vnitrostátní právo, kromě osob požívajících dočasné ochrany uplatňovaly toto doporučení i na osoby, které uprchly před ruskou invazí na Ukrajině a požívají odpovídající ochrany podle vnitrostátního práva v souladu s uvedeným rozhodnutím.

(14)

Směrnice 2005/36/ES (11) se nevztahuje na státní příslušníky třetích zemí, včetně těch, kteří požívají dočasné ochrany. Obsahuje pravidla pro uznávání kvalifikací ze třetích zemí, jejichž držiteli jsou občané EU. Členským státům ukládá povinnost neuznávat kvalifikace vztahující se k povoláním uvedeným v hlavě III kapitole III, jejichž držiteli jsou občané EU a občané třetích zemí, pokud nejsou splněny minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v uvedené kapitole. Jedná se o tato povolání: lékaři, někteří specializovaní lékaři, zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči, zubní lékaři, veterinární lékaři, porodní asistentky, farmaceuti a architekti. V případech, kdy odborníci prchající před ruskou agresí tyto minimální požadavky na odbornou přípravu nesplňují, je zásadní určit řešení, jak mohou chybějících schopností nabýt nebo jak dosáhnout jejich rychlého začlenění na trhu práce.

(15)

Současná situace se vyznačuje rychlým přílivem velkého počtu lidí, z nichž mnozí mohou mít řádnou kvalifikaci. Dlouholeté zavedené systémy a postupy uznávání v členských státech nemusí být koncipovány tak, aby byly schopny zpracovat tolik žádostí najednou. Příslušné orgány v hostitelských členských státech zejména nemusí být schopny posoudit každou z nich případ od případu a provést odpovídající podrobnou analýzu.

(16)

Informace o ukrajinských kvalifikacích, ukrajinském systému kvalifikací a ukrajinském rámci kvalifikací mají zásadní význam pro to, aby členské státy byly schopny zjednodušit postupy a rychle vyhodnotit žádosti o uznání kvalifikací.

(17)

Ukrajina je členem Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, který byl vytvořen v rámci boloňského procesu. Boloňský proces zajišťuje soudržnost systémů vysokoškolského vzdělávání v celém evropském regionu a podporuje spravedlivé a transparentní uznávání kvalifikací. Jedním z jeho hlavních cílů je podpora mobility zaměstnanců a studentů. Země účastnící se boloňského procesu se dohodly, že zajistí vzájemné uznávání kvalifikací pro akademické účely. Pravidla pro uznávání vysokoškolských kvalifikací jak pro profesní účely, tak pro další vzdělávání jsou stanovena Úmluvou o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu (Lisabonská úmluva o uznávání kvalifikací) (12), jejímiž smluvními stranami jsou všechny členské státy s výjimkou Řecka, jakož i Ukrajina a další třetí země.

(18)

Síť ENIC-NARIC (Evropská síť informačních středisek v evropském regionu – Národní informační střediska pro akademické uznávání v Evropské unii) vytvořila projekt Erasmus+ Q-entry, což je databáze, která zahrnuje členské státy i třetí země a poskytuje informace o kvalifikacích absolventů škol, které umožňují přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Tato databáze obsahuje informace o ukrajinských kvalifikacích a může být využita na podporu procesu uznávání u osob požívajících dočasné ochrany.

(19)

Členské státy mohou čelit problému s tím, že žadatelé nemohou předložit doklad o dosažené kvalifikaci. Lidé prchající před ruskou invazí na Ukrajině mohli být nuceni odejít bez originálních dokladů o dosažené kvalifikaci. Článek VII Lisabonské úmluvy o uznávání ukládá smluvním stranám povinnost přijmout veškerá rozumná a proveditelná opatření – v mezích jejich příslušného právního rámce a v souladu s ním – s cílem vyvinout alternativní způsoby posuzování kvalifikací uprchlíků v situacích, kdy tuto kvalifikaci nelze prokázat žádnými písemnými doklady. „Doporučení o uznávání kvalifikací uprchlíků podle Lisabonské úmluvy o uznávání kvalifikací a důvodová zpráva“ (13) poskytuje další pokyny, jak by členské státy měly v této situaci postupovat, aby řádně prováděly článek VII úmluvy.

(20)

Ukrajina je již dlouhou dobu jednou z partnerských zemí Evropské nadace odborného vzdělávání. Evropská nadace odborného vzdělávání vytvořila databázi zdrojů (14) na podporu uznávání kvalifikací, dovedností a studia z Ukrajiny. Tato databáze zdrojů bude obsahovat informace a dokumenty, jako jsou zprávy a hodnocení ukrajinských kvalifikací, informace o ukrajinském systému a rámci kvalifikací a informace o ukrajinském systému vzdělávání a odborné přípravy v širším měřítku. Bude rovněž obsahovat studie a analýzy trhu práce, projektové zprávy, kontaktní místa a odkazy na související internetové stránky, jako jsou databáze kvalifikací. Bude rovněž sdílet zdroje vytvořené v rámci programu Erasmus+ národními informačními středisky pro akademické uznávání (NARIC), jako je projekt Scand-D s více než 300 ukrajinskými diplomy. Databáze zdrojů bude odkazovat na příslušné databáze a informace o ukrajinském systému vysokoškolského vzdělávání a jeho akademických kvalifikacích, které jsou k dispozici na internetových stránkách Vaše Evropa (15) a na internetových stránkách sítě ENIC-NARIC (16).

(21)

Nástroj eTranslation vyvinutý Komisí byl upraven tak, aby byla jako dostupný jazyk doplněna ukrajinština. Překlad z ruštiny je také možný a může být užitečný vzhledem k tomu, že mnoho odborníků na Ukrajině získalo diplomy v ruštině. Tento nástroj umožňuje rozpoznávání textu na obrázcích nebo naskenovaných dokladech (optické rozpoznávání znaků). To příslušným orgánům umožní ušetřit čas a urychlit procesy.

(22)

Existuje vysoká a stále rostoucí poptávka po zdravotnických pracovnících, aby bylo možné naplnit okamžité potřeby lidí prchajících před ruskou invazí na Ukrajině. K naplnění těchto potřeb by mohli přispět kvalifikovaní odborníci z různých oborů zdravotní péče. Zvláštní důraz je třeba klást na pediatry a související lékařské obory vzhledem k vysokému počtu dětí mezi lidmi prchajícími před ruskou invazí na Ukrajině a na služby v oblasti duševního zdraví, jelikož lidé prchající před válkou mohou trpět vážnými traumaty po prodělaných zážitcích. Jazyková bariéra by neměla být překážkou pro co nejrychlejší péči o tyto osoby za účelem zmírnění škod. Tam, kde má přímá ústní komunikace zásadní význam pro vybudování důvěry a úspěšnou péči, mohli by potřebné služby poskytnout odborníci hovořící ukrajinsky.

(23)

Komise zveřejnila během krize COVID-19 pokyny, které se týkají uznávání zdravotnických pracovníků s kvalifikací ze zemí mimo EU/ESVO (17).

(24)

Vzhledem k počtu dětí, které uprchly z Ukrajiny během války, existuje vysoká poptávka po ukrajinsky mluvících učitelích, kteří mohou těmto dětem pomoci, aby se co nejdříve začlenily do škol a měly stabilní docházku. Odborníci zdůraznili, že školní docházka je pro děti důležitá, jelikož jim může emocionálně pomoci v náročných a hrozivých momentech (18). Je nezbytné zajistit, aby vlády a další orgány měly zdroje a kapacity, které umožní vysídlenému obyvatelstvu i místnímu obyvatelstvu přístup k úplnému, spravedlivému a kvalitnímu vzdělání. To platí na všech úrovních – předškolní vzdělávání a péče, základní, střední, odborné a vysokoškolské vzdělávání. K dosažení tohoto cíle a ke zvýšení mezikulturního povědomí v rámci hostitelského vzdělávacího systému by orgány měly co nejlépe využívat učitele a další pedagogické pracovníky z řad vysídlených osob (19). Distanční školní docházku lze využít tam, kde nejsou k dispozici žádné možnosti výuky ve třídě. Portál School Education Gateway v rámci programu Erasmus+ poskytuje učitelům a dalším zaměstnancům přístup k podpůrným materiálům, pokynům a vzdělávacím zdrojům, a to i v ukrajinském jazyce.

(25)

Rozhodnutím Komise ze dne 19. března 2007 byla zřízena skupina koordinátorů pro uznávání odborných kvalifikací (20) s cílem mimo jiné navázat spolupráci mezi orgány členských států a Komisí v otázkách týkajících se uznávání odborných kvalifikací. Členské státy již mohou mít zřízeny rozsáhlé systémy pro posuzování a uznávání kvalifikací z třetích zemí. Tato skupina může Komisi a členským státům sloužit jako fórum pro vedení průběžného dialogu za účelem sledování účinného provádění tohoto doporučení. Pro účinné provádění těchto doporučení má zásadní význam zapojení zástupců osob prchajících před ruskou agresí, příslušných ukrajinských orgánů a občanské společnosti.

(26)

Komise může členským státům, požádají-li o to, poskytnout individualizované odborné znalosti pro provádění těchto doporučení v rámci svého Nástroje pro technickou podporu,