(1)

Energetická chudoba je situace, kdy domácnosti nemají přístup k základním energetickým službám. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 (2) si 34 milionů Evropanů nemohlo dovolit udržovat doma dostatečně vysokou teplotu, představuje energetická chudoba pro EU významný problém.

(2)

Jak uznali spolunormotvůrci, přiměřené teplo, chlazení, osvětlení a energie pro napájení spotřebičů jsou základními službami, které jsou důležité pro důstojnou životní úroveň a zdraví. Přístup k energetickým službám má zásadní význam pro sociální začlenění. Řešení energetické chudoby má tedy potenciál přinést četné výhody, včetně nižších výdajů na zdraví, snížení znečištění ovzduší (nahrazováním zdrojů vytápění, které nejsou vhodné pro daný účel), zlepšení pohodlí a dobrých životních podmínek a zlepšení rozpočtů domácností. Tyto přínosy by společně přímo podpořily hospodářský růst a prosperitu v Evropské unii.

(3)

Evropský pilíř sociálních práv, který společně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017, zahrnuje energii mezi základní služby, k nimž má každý právo na přístup. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám (3).

(4)

Spravedlivý přechod ke klimaticky neutrální Unii do roku 2050 je hlavním bodem Zelené dohody pro Evropu, kterou v prosinci 2019 navrhla Komise (4). Ústředním prvkem této Zelené dohody je významná iniciativa „renovační vlna“ (5), jejímž cílem je podpořit strukturální renovaci soukromých a veřejných budov, a tím snížit emise, podpořit oživení a řešit energetickou chudobu. Tato strukturální renovace pomůže zvýšit úsilí EU v oblasti zmírňování změny klimatu. Z tohoto důvodu bylo považováno za zásadní, aby renovační vlna a toto doporučení byly přijaty společně s cílem vzájemně posílit výzvy k řešení problémů energetické chudoby a energeticky nejnáročnějších budov.

(5)

Energetická chudoba je klíčovou koncepcí konsolidovanou v legislativním balíčku nazvaném „Čistá energie pro všechny Evropany“, který má usnadnit spravedlivou transformaci energetiky. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (6) (dále jen „nařízení o správě“) je Komise povinna poskytnout orientační pokyny týkající se vhodných ukazatelů pro měření energetické chudoby (7) a definice „značného počtu domácností trpících energetickou chudobou“ (8). Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná standardní definice energetické chudoby, je na členských státech, aby vypracovaly svá vlastní kritéria podle svého vnitrostátního kontextu. Nedávno přijatý legislativní balíček však poskytuje užitečné obecné zásady a poznatky o možných příčinách a důsledcích energetické chudoby. Zdůrazňuje rovněž význam politik pro řešení tohoto problému, zejména těch, které jsou spojeny s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a s dlouhodobými strategiemi renovací (9).

(6)

Členské státy musí ve svém vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu odhadnout počet domácností trpících energetickou chudobou. V případě, že některý členský stát zjistí, že má značný počet domácností trpících energetickou chudobou, musí do svého plánu zařadit vnitrostátní cíl, jakož i politiky a opatření ke snížení energetické chudoby. V souvislosti s pátou zprávou o stavu energetické unie dnes Komise zveřejnila pracovní dokumenty útvarů Komise pro každý členský stát, které obsahují individuální posouzení každého konečného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu. Tyto pracovní dokumenty rovněž posuzují, jak konečné plány zohlednily související doporučení Komise z roku 2019, včetně doporučení týkajících se energetické chudoby, a obsahují pokyny k provádění těchto plánů.

(7)

Přepracované znění směrnice o elektřině vyžaduje, aby členské státy přijaly vhodná opatření k řešení energetické chudoby všude tam, kde je zjištěna, včetně opatření řešících širší kontext chudoby. Členské státy musí rovněž chránit zranitelné zákazníky, zejména zákazníky v odlehlých oblastech. Podobná ustanovení obsahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES (10).

(8)

Novým prvkem v novém legislativním rámci je to, že vyžaduje, aby byl zjištěn počet domácností trpících energetickou chudobou. Článek 29 přepracované směrnice o elektřině odkazuje na povinnost členských států odhadnout počet domácností trpících energetickou chudobou a uvádí, že musí stanovit a zveřejnit kritéria, z nichž toto posouzení vychází. V případě značného počtu těchto domácností musí členské státy do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zahrnout orientační cíl pro snížení energetické chudoby, stanovit časový rámec a navrhnout příslušné politiky. Poté jsou povinny v souladu s nařízením o správě podat Komisi zprávu o pokroku, kterého dosáhly při plnění cíle snížit počet domácností trpících energetickou chudobou.

(9)

Směrnice o energetické účinnosti Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (11) ve znění směrnice (EU) 2018/2002 (12) vyžaduje, aby členské státy zohlednily nutnost snížit energetickou chudobu v rámci svých povinností v oblasti energetické účinnosti. Ustanovení čl. 7 odst. 11 vyžaduje, aby část opatření v oblasti energetické účinnosti byla v přiměřeném rozsahu zaměřena přednostně na zranitelné domácnosti, včetně domácností postižených energetickou chudobou (13). Nařízení o správě rovněž obsahuje podobné povinnosti.

(10)

Podle revidovaného znění směrnice (EU) 2018/844 o energetické náročnosti budov musí členské státy v rámci svých dlouhodobých strategií renovací na podporu renovace vnitrostátního fondu obytných a jiných než obytných budov navrhnout příslušná vnitrostátní opatření na zmírnění energetické chudoby (14).

(11)

Legislativní rámec EU rovněž obsahuje záruky, které mají zajistit, aby opatření přijatá k řešení energetické chudoby nebránila otevření nebo fungování trhu. Bezproblémové fungování maloobchodních trhů má zásadní význam pro spravedlivou transformaci. Tyto záruky jsou zakotveny v článku 28 přepracovaného znění směrnice o elektřině a jsou uvedeny do praxe zejména v jejím čl. 5 odst. 5.

(12)

Článek 27 přepracované směrnice o elektřině posiluje uvedenou zásadu tím, že vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby všichni zákazníci v domácnostech, a pokud to členské státy uznají za vhodné, i malé podniky mohli využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za přiměřené, jednoduše a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační ceny. Aby zabezpečily poskytování univerzální služby, mohou členské státy určit dodavatele poslední instance.

(13)

Jak shrnuje 59. bod odůvodnění přepracované směrnice o elektřině, energetická chudoba vzniká kombinací nízkých příjmů, vysokých výdajů za energii a nízké energetické účinnosti obydlí. Řešení tohoto problému komplikuje dopad kolísavých cen na trhu s energií a nízká energetická účinnost, zejména pokud jde o energetickou náročnost budov, ve spojení s širokou škálou sociálně-ekonomických faktorů souvisejících s obecnou chudobou a problémy vznikajícími v souvislosti s držbou obydlí.

(14)

V roce 2018 nebylo 6,8 % osob žijících v soukromých domácnostech v celé EU (30,3 milionu osob (15)) schopno platit účty za veřejné služby, včetně účtů za energii, a proto jim hrozilo přerušení dodávek. Kromě toho se 7,3 % obyvatel EU (37,4 milionu osob) ve svých domovech setkalo s nepříjemnými teplotami.

(15)

Krize COVID-19 zdůraznila naléhavost řešení energetické chudoby, máme-li vytvořit sociální Evropu, která bude zajišťovat potřeby všech svých obyvatel. Míře energetické chudoby bude věnována pozornost ve všech členských státech, neboť stále více Evropanů může mít potíže s přístupem k základním energetickým službám, zejména s rostoucí nezaměstnaností. V této souvislosti je nezbytné dosáhnout milníků Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současným bezprecedentním narušením evropských ekonomik.

(16)

S cílem „vést k vytvoření udržitelnější, odolnější a spravedlivější Evropy pro příští generaci“ byl předložen balíček na podporu oživení Next Generation EU (16). Evropské plány oživení se musí řídit zásadami udržitelnosti životního prostředí, solidarity, soudržnosti a konvergence a odhodláním neopomíjet žádný členský stát, region ani jednotlivce. Next Generation EU potvrzuje úlohu renovační vlny jako hlavního zprostředkovatele zeleného oživení.

(17)

Vnitrostátní dlouhodobé strategie renovací a další nástroje určené ke splnění cílů energetické účinnosti pro roky 2030 a 2050 by měly být zaměřeny na ochranu domácností trpících energetickou chudobou a posílení postavení zranitelných spotřebitelů energie tím, že pomohou lidem ušetřit peníze za účty za energii, zajistí zdravější životní podmínky a sníží energetickou chudobu.

(18)

Identifikace domácností, které potřebují ochranu nejvíce, a obydlí, která nejvíce potřebují renovace, pomáhá při cíleném a lepším řízení veřejných zásahů, čímž přináší praktické výsledky pro spotřebitele, zlepšuje energetickou účinnost a minimalizuje jakékoli narušení fungování vnitřního trhu s energií.

(19)

Poskytnutím tohoto doporučení a zpřístupněním pokynů Komise týkajících se energetické chudoby členským státům v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise plní Komise výše uvedenou povinnost a pomáhá členským státům provést nová ustanovení o energetické chudobě ve vnitrostátním právu. Komise rovněž poskytuje informace o nových osvědčených postupech (17).

(20)

Hlavní problém při jakékoli definici spočívá v tom, jak získat spolehlivá číselná data. Na úrovni EU byl vypracován soubor statistických ukazatelů měřících pravděpodobné příčiny energetické chudoby a její důsledky. Jedná se o souhrnné ukazatele. Vzhledem k tomu, že energetická chudoba je jev, který má více rozměrů, nemůže žádný jediný ukazatel plně odrážet všechny jeho aspekty.

(21)

Souhrnné ukazatele byly vypracovány na evropské úrovni a jsou uvedeny v příloze tohoto doporučení. Tyto ukazatele vypracované Statistickým úřadem Evropské unie („Eurostat“) a Střediskem pro sledování energetické chudoby, jež jsou odvozeny z harmonizovaného sběru údajů v EU, umožňují sledovat situaci v celé EU a identifikovat vnitrostátní specifika, jakož i podporovat účinnější vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů. Vnitrostátní ukazatele mohou pomoci tyto ukazatele doplnit a v příslušných případech zdokonalit identifikaci energetické chudoby.

(22)

To vyžaduje úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány a zejména řádné koordinované úsilí na regionální a místní úrovni, aby ke každé analýze založené na ukazatelích na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni existovala protiváha a uvedené analýzy byly doplněny přístupem zdola nahoru. Regionální a místní orgány mají dobré předpoklady k tomu, aby identifikovaly klíčové finanční a sociální problémy, s nimiž se potýkají domácnosti v energetické chudobě, a hrály významnou úlohu při navrhování a provádění zelené transformace, která je spravedlivá, inkluzivní a udržitelná pro všechny v Evropě.

(23)

Komise bude i nadále podporovat sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, a to jak ve spolupráci s Výborem pro sociální ochranu, tak i jinými způsoby. K řešení problémů zjištěných prostřednictvím kanálů zahrnujících platformy poskytované Střediskem pro sledování energetické chudoby a iniciativou Pakt starostů a primátorů lze mobilizovat programy financování z EU, včetně politiky soudržnosti, nástroj pro technickou podporu a další formy podpory.

(24)

Čtvrtá zpráva Evropské komise o cenách energie a nákladech na energii se rovněž zabývá zvláštními podmínkami lidí žijících v energetické chudobě a zranitelných spotřebitelů (18). Komise bude rovněž věnovat zvláštní pozornost tomu, jak členské státy provádějí článek 5 přepracované směrnice o elektřině, který umožňuje veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zákazníkům trpícím energetickou chudobou nebo zákazníkům žijícím ve zranitelných domácnostech,