Poslední publikace Soudního dvora Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie

(2019/C 230/01)

Poslední publikace

Úř. věst. C 220, 1.7.2019

Dřívější publikace

Úř. věst. C 213, 24.6.2019

Úř. věst. C 206, 17.6.2019

Úř. věst. C 187, 3.6.2019

Úř. věst. C 182, 27.5.2019

Úř. věst. C 172, 20.5.2019

Úř. věst. C 164, 13.5.2019

Tyto texty jsou k dispozici na adrese:

EUR-Lex: http://eur-lex.europa.eu

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberster Gerichtshof — Rakousko) — Österreichischer Gewerkschaftsbund, Gewerkschaft Öffentlicher Dienst v. Republik Österreich

(Věc C-24/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Zákaz jakékoli diskriminace na základě věku - Směrnice 2000/78/ES - Vyloučení odborné praxe získané před dosažením věku 18 let - Nový systém odměňování a služebního postupu - Zachování rozdílného zacházení - Volný pohyb pracovníků - Článek 45 SFEU - Nařízení (EU) č. 492/2011 - Článek 7 odst. 1 - Vnitrostátní právní úprava částečně zohledňující předchozí doby služby“)

(2019/C 230/02)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberster Gerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Österreichischer Gewerkschaftsbund, Gewerkschaft Öffentlicher Dienst

Žalovaná: Republik Österreich

Výrok

1)

Články 1, 2 a 6 směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání, ve spojení s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která vstupuje v platnost se zpětnou účinností a která s cílem odstranit diskriminaci na základě věku stanoví přechod smluvních zaměstnanců do nového systému odměňování a služebního postupu, v jehož rámci se první zařazení těchto smluvních zaměstnanců řídí podle jejich posledního platu vyplaceného v rámci dřívějšího systému odměňování.

2)

Pokud nelze podat výklad vnitrostátních ustanovení, který by byl v souladu se směrnicí 2000/78, má vnitrostátní soud povinnost zajistit v rámci svých pravomocí soudní ochranu, která pro jednotlivce vyplývá z této směrnice, a zajistit její plný účinek tak, že v případě potřeby nepoužije jakékoli odporující vnitrostátní ustanovení. Unijní právo musí být vykládáno v tom smyslu, že pokud byla konstatována diskriminace v rozporu s unijním právem a dokud nebyla přijata opatření znovu nastolující rovné zacházení, předpokládá obnovení rovného zacházení v takovém případě, jako je případ dotčený v původním řízení, že jsou smluvním zaměstnancům znevýhodněným dřívějším systémem odměňování a služebního postupu přiznány stejné výhody, jakých mohli využívat smluvní zaměstnanci zvýhodnění tímto systémem, pokud jde o započtení dob služby odpracovaných před dovršením 18. roku věku i o postup v platové tabulce, a tudíž poskytnutí finanční náhrady diskriminovaným smluvním zaměstnancům, odpovídající rozdílu mezi částkou platu, která měla být dotyčnému smluvnímu zaměstnanci vyplacena, kdyby s ním nebylo zacházeno diskriminačním způsobem, a částkou platu, která mu byla skutečně vyplacena.

3)

Článek 45 SFEU a čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které se při stanovení služebního věku smluvního zaměstnance pro účely odměňování v plném rozsahu zohlední všechny předchozí doby služby získané v rámci pracovního poměru k územnímu správnímu celku nebo obci členského státu Evropského hospodářského prostoru, Turecké republiky nebo Švýcarské konfederace, k instituci Evropské unie nebo mezivládní organizaci, jejímž členem je Rakouská republika, nebo v rámci činnosti u obdobného subjektu, zatímco jakékoli jiné období předchozí činnosti se zohlední v rozsahu nanejvýš deseti let a pouze, pokud je tato činnost relevantní.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 10.4.2017.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Bundesverwaltungsgericht — Rakousko) — Martin Leitner v. Landespolizeidirektion Tirol

(Věc C-396/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Zákaz jakékoli diskriminace na základě věku - Směrnice 2000/78/ES - Vyloučení odborné praxe absolvované před dovršením věku 18 let - Nový systém odměňování a služebního postupu - Zachování rozdílného zacházení - Právo na účinné prostředky nápravy - Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie - Odůvodnění“)

(2019/C 230/03)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Martin Leitner

Žalovaný: Landespolizeidirektion Tirol

Výrok

1)

Články 1, 2 a 6 směrnice 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání ve spojení s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která nabyla účinnosti retroaktivně a která s cílem odstranit diskriminaci na základě věku stanoví převod úředníků ve služebním poměru do nového systému odměňování a služebního postupu, v jehož rámci se první platové zařazení těchto úředníků určuje v závislosti na jejich poslední odměně dosažené podle dřívějšího systému.

2)

Článek 47 Listiny základních práv Evropské unie a článek 9 směrnice 2000/78 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, omezuje rozsah přezkumu, který mohou vnitrostátní soudy provádět, tím, že vylučuje otázky související se základem „převodní částky“ vypočtené podle pravidel dřívějšího systému odměňování a služebního postupu.

3)

Za předpokladu, že vnitrostátní ustanovení nelze vykládat způsobem, který je v souladu se směrnicí 2000/78, je vnitrostátní soud povinen v rámci svých pravomocí zajistit právní ochranu, která pro jednotlivce vyplývá z této směrnice, a zaručit její plný účinek, přičemž v případě potřeby neuplatní žádné odporující vnitrostátní ustanovení. Unijní právo je třeba vykládat v tom smyslu, že pokud byla zjištěna diskriminace, která je v rozporu s unijním právem, a dokud nebyla přijata opatření obnovující rovné zacházení, obnova rovného zacházení v takovém případě, jako je případ dotčený v původním řízení, předpokládá, že úředníkům znevýhodněným dřívějším systémem odměňování a služebního postupu budou přiznány stejné výhody, jako jsou výhody, které plynuly úředníkům zvýhodněným tímto systémem, pokud jde jak o zohlednění období služby dosažených před dovršením věku 18 let, tak o postup v platových stupních, a v důsledku toho poskytnutí peněžité náhrady diskriminovaným úředníkům ve výši rozdílu mezi částkou odměny, kterou by měl dotyčný úředník obdržet, pokud by nebyl diskriminován, a částkou odměny, kterou skutečně dostal.

---

(1)  Úř. věst. C 347, 16.10.2017.

Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 7. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Symvoulio tis Epikrateias — Řecko) — Monachos Eirinaios, kata kosmon Antonios Giakoumakis tou Emmanouil v. Dikigorikos Syllogos Athinon

(Věc C-431/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Směrnice 98/5/ES - Přístup k výkonu povolání advokáta - Řeholník, který získal odbornou kvalifikaci advokáta v jiném členském státě, než je hostitelský členský stát - Článek 3 odst. 2 - Podmínka zápisu u příslušného orgánu hostitelského členského státu - Průkaz oprávnění potvrzujícího zápis u příslušného orgánu v domovském členském státě - Odmítnutí zápisu - Pravidla pro výkon povolání - Neslučitelnost postavení řeholníka s výkonem povolání advokáta“)

(2019/C 230/04)

Jednací jazyk: řečtina

Předkládající soud

Symvoulio tis Epikrateias

Účastníci původního řízení

Žalobce: Monachos Eirinaios, kata kosmon Antonios Giakoumakis tou Emmanouil

Žalovaná: Dikigorikos Syllogos Athinon

Výrok

Článek 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace, musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, která advokátovi, jenž je řeholníkem a je zapsán jako advokát u příslušného orgánu domovského členského státu, zakazuje, aby se u příslušného orgánu hostitelského členského státu zapsal za účelem výkonu své profese v tomto členském státě pod svým profesním označením udělovaným v domovském státě, z důvodu neslučitelnosti postavení řeholníka s výkonem povolání advokáta, kterou stanoví tato právní úprava.

---

(1)  Úř. věst. C 309, 18. 9. 2017.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 — Landeskreditbank Baden-Württemberg — Förderbank v. Evropská centrální banka, Evropská komise

(Věc C-450/17 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Hospodářská a měnová politika - Nařízení (EU) č. 1024/2013 - Článek 6 odst. 4 - Nařízení (EU) č. 468/2014 - Článek 70 odst. 1 - Obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi - Úkoly svěřené Evropské centrální bance (ECB) - Jednotný mechanismus dohledu - Plnění těchto úkolů příslušnými vnitrostátními orgány - „Méně významná“úvěrová instituce - „Zvláštní okolnosti“, které odůvodňují klasifikaci úvěrové instituce jako „méně významné““)

(2019/C 230/05)

Jednací jazyk: němčina

Účastnice řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Landeskreditbank Baden-Württemberg — Förderbank (zástupci: A. Glos, T. Lübbig a M. Benzing, Rechtsanwälte)

Další účastnice řízení: Evropská centrální banka (zástupci: E. Koupepidou a R. Bax, zmocněnci, ve spolupráci s H.-G. Kamannem, Rechtsanwalt), Evropská komise (zástupci: W. Mölls a K.-Ph. Wojcik, zmocněnci)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Landeskreditbank Baden-Württemberg — Förderbank se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 293, 4.9.2017.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Corte di Appello di Trento — Itálie) — Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca — MIUR v. Fabio Rossato, Conservatorio di Musica F.A. Bonporti

(Věc C-494/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Pracovní poměry na dobu určitou - Smlouvy uzavřené se zaměstnavatelem z veřejného sektoru - Opatření, která mají postihovat zneužívání smluv na dobu určitou - Přeměna pracovního poměru na pracovní poměr na dobu neurčitou - Omezení zpětného účinku přeměny - Neexistence finanční náhrady škody“)

(2019/C 230/06)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Corte di Appello di Trento

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Ministero dell'Istruzione, dell'Università e della Ricerca — MIUR

Odpůrci: Fabio Rossato, Conservatorio di Musica F.A. Bonporti

Výrok

Ustanovení 5 bod 1 rámcové dohody o pracovních poměrech na dobu určitou, uzavřené dne 18. března 1999 a obsažené v příloze směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS musí být vykládáno v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jak je aplikovaná nejvyššími vnitrostátními soudy, která vylučuje, aby pedagogickým pracovníkům, kteří jsou součástí veřejného sektoru a jejichž pracovní poměr na dobu určitou byl s omezeným zpětným účinkem přeměněn na pracovní poměr na dobu neurčitou, měli jakýkoli nárok na finanční náhradu škody z důvodu zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv uzavřených na dobu určitou, pokud tato přeměna není nejistá, nepředvídatelná ani nahodilá a omezené zohlednění doby odpracované na základě uvedených pracovních smluv uzavřených na dobu určitou je přiměřeným opatřením k postihu tohoto zneužívání, což musí ověřit předkládající soud.

---

(1)  Úř. věst. C 374, 6.11.2017

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Wojewódzkiego Sądu Administracyjnego we Wrocławiu — Polsko) — Związek Gmin Zagłębia Miedziowego w Polkowicach v. Szef Krajowej Administracji Skarbowej

(Věc C-566/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 168 písm. a) - Odpočet daně zaplacené na vstupu - Zásada neutrality DPH - Osoba povinná k dani vykonávající ekonomickou i neekonomickou činnost - Zboží a služby nabyté za účelem provádění plnění podléhajících DPH i plnění nepodléhajících DPH - Absence kritérií pro rozdělení ve vnitrostátním právu - Zásada legality daně“)

(2019/C 230/07)

Jednací jazyk: polština

Předkládající soud

Wojewódzki Sąd Administracyjny we Wrocławiu

Účastníci původního řízení

Žalobce: Związek Gmin Zagłębia Miedziowego w Polkowicach

Žalovaný: Szef Krajowej Administracji Skarbowej

Výrok

Článek 168 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že brání vnitrostátní praxi, která spočívá v tom, že osobě povinné k dani povoluje plný odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) zatěžující na vstupu pořízení zboží a služeb touto osobou za účelem provádění ekonomické činnosti podléhající DPH i neekonomické činnosti, která nespadá do působnosti DPH, když v platné daňové právní úpravě neexistují zvláštní pravidla upravující kritéria a metody pro rozdělení, které by umožnily osobě povinné k dani určit podíl DPH zaplacené na vstupu, jež je třeba považovat za DPH související s její ekonomickou činností a za DPH související s její neekonomickou činností.

---

(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden — Nizozemsko) — Staatssecretaris van Financiën v. L. W. Geelen

(Věc C-568/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Šestá směrnice 77/388/EHS - Článek 9 odst. 2 písm. c) a e) - Směrnice 2006/112/ES - Článek 52 písm. a) - Článek 56 odst. 1 písm. k) - Poskytování služeb - Místo zdanitelného plnění - Daňová příslušnost - Erotické videochaty natáčené a přenášené živě prostřednictvím internetu - Zábavní činnost - Pojem - Místo, kde jsou služby skutečně poskytovány/Místo, kde je služba skutečně vykonána“)

(2019/C 230/08)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: Staatssecretaris van Financiën

Žalovaný: L. W. Geelen

Výrok

1)

Článek 9 odst. 2 písm. c) první odrážka šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2002/38/ES ze dne 7. května 2002, a čl. 52 písm. a) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, musí být vykládány v tom smyslu, že poskytování takové komplexní služby, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, jež spočívá v nabídce erotických videochatů natáčených a přenášených živě prostřednictvím internetu, představuje „zábavní činnost“ ve smyslu těchto ustanovení, která musí být považována za „skutečně poskytovanou/skutečně vykonanou“ ve smyslu týchž ustanovení v místě, kde má poskytovatel sídlo ekonomické činnosti nebo stálou provozovnu, z níž službu poskytl, a nemá-li takové sídlo či stálou provozovnu, místo, kde má bydliště, nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

2)

Článek 9 odst. 2 písm. e) dvanáctá odrážka šesté směrnice 77/388, ve znění směrnice 2002/38, a čl. 56 odst. 1 písm. k) směrnice 2006/112, ve spojení s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 1777/2005 ze dne 17. října 2005, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 77/388, musí být vykládány v tom smyslu, že taková služba, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, jež spočívá v nabídce erotických videochatů natáčených a přenášených živě prostřednictvím internetu, nespadá do působnosti těchto ustanovení, pokud byla poskytnuta příjemcům, již se všichni nacházeli v členském státě poskytovatele této služby.

---

(1)  Úř. věst. C 424, 11.2.2017.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Riigikohus — Estonsko) — Mittetulundusühing Järvelaev v. Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA)

(Věc C-580/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společná zemědělská politika - Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) - Nařízení (ES) č. 1698/2005 - Použitelnost ratione temporis - Článek 72 - Trvání operací investičního rázu - Významná změna ve spolufinancované investiční operaci - Předmět nabytý na základě investiční operace spolufinancované z EZFRV a pronajatý příjemcem dotace třetí osobě - Financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky - Nařízení (ES) č. 1306/2013 - Články 54 a 56 - Povinnost členských států zpětně získat neoprávněné platby v důsledku nesrovnalosti nebo nedbalosti - Pojem „nesrovnalost“ - Zahájení postupu zpětného získávání“)

(2019/C 230/09)

Jednací jazyk: estonština

Předkládající soud

Riigikohus

Účastníci původního řízení

Žalobce: Mittetulundusühing Järvelaev

Žalovaný: Põllumajanduse Registrite ja Informatsiooni Amet (PRIA)

Výrok

1)

Trvání investiční operace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení schválena a spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v programovém období 2007–2013, musí být posouzeno z hlediska ustanovení článku 72 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Pokud k zpětnému získávání částek neoprávněně vyplacených v rámci této operace dojde po skončení uvedeného programového období, tedy po 1. lednu 2014, musí být založeno na článku 56 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008.

2)

Skutečnost, že příjemce dotace, která byla stejně jako ve věci v původním řízení vyplacena v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci osy Leader uvedené v nařízení č. 1698/2005, pronajme předmět nabytý prostřednictvím této dotace třetí osobě, která jej používá pro stejnou činnost, jakou měl vykonávat příjemce uvedené dotace, může představovat významnou změnu ve spolufinancované investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 tohoto nařízení, což musí předkládající soud s ohledem na veškeré dotčené skutkové a právní okolnosti ověřit z hlediska alternativních podmínek uvedených pod písm. a) a b) tohoto ustanovení. Aby mohl být učiněn závěr o existenci neoprávněné výhody poskytnuté některé společnosti nebo veřejnému subjektu ve smyslu čl. 72 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, příslušný vnitrostátní orgán musí pod dohledem příslušných vnitrostátních soudů určit, v čem konkrétně spočívá neoprávněná výhoda. Otázka, zda by skutečný uživatel dotace s ohledem na skutkové a právní okolnosti dotaci obdržel, kdyby o ni sám požádal, je sice relevantní, avšak není rozhodující pro účely použití uvedeného čl. 72 odst. 1 písm. a).

3)

Článek 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005 musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je vnitrostátní právní úprava dotčená v původním řízení, která příjemci dotace vyplacené v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ukládá povinnost, aby po dobu minimálně pěti let po vyplacení poslední splátky dotace udržoval a osobně užíval předmět nabytý v rámci této investiční operace.

4)

Článek 56 první pododstavec nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nesrovnalost ve smyslu tohoto ustanovení představuje skutečnost, že příjemce dotace, která byla poskytnuta v rámci investiční operace spolufinancované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a spadá pod osu Leader uvedenou v nařízení č. 1698/2005, neprovedl jeden z aspektů operace uvedených příjemcem v jeho žádosti o dotaci, který představoval jedno z kritérií, na jejichž základě byly žádosti o dotaci posuzovány za účelem jejich řazení dle priority, přestože toto kritérium nebylo požadováno příslušnou vnitrostátní právní úpravou, pokud má neprovedení takového aspektu za následek významnou změnu v investiční operaci ve smyslu čl. 72 odst. 1 nařízení č. 1698/2005, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.

5)

Článek 56 nařízení č. 1306/2013 musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl postup zpětného získání neoprávněně vyplacené dotace zahájen před uplynutím lhůty pěti let od rozhodnutí řídícího orgánu o financování. Toto ustanovení nebrání ani tomu, aby v takovém postupu zpětného získání bylo pokračováno v případě, kdy v průběhu řízení příjemce dotace ukončí nesplnění povinnosti, které bylo důvodem pro zahájení uvedeného postupu.

---

(1)  Úř. věst. C 412, 4.12.2017.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hoge Raad der Nederlanden — Nizozemsko) — SF v. Inspecteur van de Belastingdienst

(Věc C-631/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální zabezpečení migrujících pracovníků - Nařízení (ES) č. 883/2004 - Článek 11 odst. 3 písm. e) - Státní příslušník členského státu zaměstnaný jako námořník na palubě námořní lodi, která pluje pod vlajkou třetího státu - Zaměstnavatel usazený v jiném členském státě, než je stát, v němž má zaměstnanec bydliště - Určení použitelných právních předpisů“)

(2019/C 230/10)

Jednací jazyk: nizozemština

Předkládající soud

Hoge Raad der Nederlanden

Účastníci původního řízení

Žalobce: SF

Žalovaný: Inspecteur van de Belastingdienst

Výrok

Článek 11 odst. 3 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012, musí být vykládán v tom smyslu, že taková situace, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, kdy určitá osoba pracuje pro zaměstnavatele se sídlem v některém členském státě jako námořník na lodi plující pod vlajkou třetího státu a nacházející se mimo území Evropské unie, zároveň si však zachovala bydliště v členském státě původu, spadá do působnosti tohoto ustanovení, takže použitelnou vnitrostátní právní úpravou je právní úprava členského státu bydliště této osoby.

---

(1)  Úř. věst. C 63, 19.2.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Commissione Tributaria Regionale di Lombardia — Itálie) — EN.SA. Srl v. Direzione Regionale Lombardia Ufficio Contenzioso

(Věc C-712/17) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Daň z přidané hodnoty (DPH) - Fiktivní plnění - Nemožnost odpočtu daně - Povinnost vystavitele faktury uhradit DPH, která je v ní uvedena - Pokuta, jejíž výše odpovídá částce neoprávněně odečtené DPH - Slučitelnost se zásadou neutrality DPH a zásadou proporcionality“)

(2019/C 230/11)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Commissione Tributaria Regionale di Lombardia

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: EN.SA. Srl

Žalovaná: Agenzia delle Entrate — Direzione Regionale Lombardia Ufficio Contenzioso

Výrok

1)

V takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, v níž fiktivní prodeje elektřiny uskutečněné kolotočovým způsobem mezi stejnými hospodářskými subjekty a za stejné částky nezpůsobily ztráty daňových příjmů, musí být směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládána ve světle zásad neutrality a proporcionality v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která vylučuje odpočet daně z přidané hodnoty (DPH) zaplacené za fiktivní plnění a zároveň ukládá osobám, které uvedou DPH na faktuře, odvést tuto daň včetně daně za fiktivní plnění, za podmínky, že vnitrostátní právo umožňuje opravit daňový dluh plynoucí z této povinnosti, pokud vystavitel uvedené faktury, který nejednal v dobré víře, včas zcela zamezil riziku ztráty daňových příjmů, což musí ověřit předkládající soud

2)

Zásady proporcionality a neutrality daně z přidané hodnoty (DPH) musí být vykládány v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, brání pravidlu vnitrostátního práva, na jehož základě je protiprávní odpočet DPH sankcionován pokutou ve výši provedeného odpočtu.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 26.3.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Okrazhen sad — Blagoevgrad — Bulharsko) — Brian Andrew Kerr v. Pavlo Postnov, Natalia Postnova

(Věc C-25/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Soudní spolupráce v občanských věcech - Soudní příslušnost a uznávání a výkon soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech - Nařízení (EU) č. 1215/2012 - Článek 7 bod 1 písm. a) - Zvláštní příslušnost ve věcech smluvních - Pojem „smlouva a nároky ze smluv“ - Rozhodnutí shromáždění vlastníků bytů - Povinnost vlastníků bytů platit roční finanční příspěvky do rozpočtu společenství vlastníků bytů stanovené tímto rozhodnutím - Žaloba na splnění této povinnosti - Právo rozhodné pro smluvní závazkové vztahy - Nařízení (ES) č. 593/2008 - Článek 4 odst. 1 písm. b) a c) - Pojem „smlouva o poskytování služeb“ a „smlouva, jejímž předmětem je věcné právo k nemovitosti“ - Rozhodnutí shromáždění vlastníků bytů týkající se nákladů na údržbu společných částí budovy“)

(2019/C 230/12)

Jednací jazyk: bulharština

Předkládající soud

Okrazhen sad — Blagoevgrad

Účastníci původního řízení

Žalobce: Brian Andrew Kerr

Žalovaní: Pavlo Postnov, Natalia Postnova

Výrok

1)

Článek 7 bod 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech musí být vykládán v tom smyslu, že spor týkající se platební povinnosti vyplývající z rozhodnutí shromáždění vlastníků bytů, které nemá právní subjektivitu a je speciálně zřízeno zákonem pro výkon určitých práv, přijatého většinou jeho členů, avšak závazného pro všechny jeho členy, je třeba považovat za spor spadající pod pojem „smlouva nebo nároky ze smlouvy“ ve smyslu tohoto ustanovení.

2)

Článek 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) musí být vykládán v tom smyslu, že takový spor, o jaký se jedná v původním řízení, týkající se platební povinnosti vyplývající z rozhodnutí shromáždění vlastníků bytů, které se týká výdajů na údržbu společných částí budovy, musí být považován za spor týkající se smlouvy o poskytování služeb ve smyslu tohoto ustanovení.

---

(1)  Úř. věst. C 112, 26.3.2018.

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio — Itálie) — Antonio Pasquale Mastromartino v. Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob)

(Věc C-53/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Trhy finančních nástrojů - Směrnice 2004/39/ES - Články 8, 23, 50 a 51 - Oblast působnosti - Finanční poradce oprávněný nabízet služby mimo prostory podniku - Zástupce, který byl obžalován v trestním řízení - Vnitrostátní právní předpisy, které stanoví možnost dočasného zákazu činnosti - Základní svobody - Čistě vnitrostátní situace - Nepoužitelnost“)

(2019/C 230/13)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobce: Antonio Pasquale Mastromartino

Žalovaná: Commissione Nazionale per le Società e la Borsa (Consob)

Výrok

Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, zejména její články 8, 23, 50 a 51, články 49 a 56 SFEU, jakož i zásady zákazu diskriminace a proporcionality je třeba vykládat v tom smyslu, že v takové situaci, jako je situace dotčená ve věci v původním řízení, dočasný zákaz činnosti finančního poradce oprávněného nabízet služby mimo prostory podniku nespadá do působnosti této směrnice ani článků 49 a 56 SFEU, či zásad zákazu diskriminace a proporcionality. V takové situaci články 8, 23, 50 a 51 této směrnice, články 49 a 56 SFEU a zásady zákazu diskriminace a proporcionality takovému zákazu nebrání.

---

(1)  Úř. věst. C 142, 23.4.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Nejvyššího správního soudu — Česká republika) — A-PACK CZ s.r.o. v. Odvolací finanční ředitelství

(Věc C-127/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) - Směrnice 2006/112/ES - Články 90 a 273 - Celkové nebo částečné nezaplacení částky, kterou měl dlužník zaplatit osobě povinné k dani z titulu plnění podléhajícího DPH - Základ daně - Snížení - Zásady daňové neutrality a proporcionality“)

(2019/C 230/14)

Jednací jazyk: čeština

Předkládající soud

Nejvyšší správní soud

Účastníci původního řízení

Stěžovatelka: A-PACK CZ s.r.o.

Další účastník řízení: Odvolací finanční ředitelství

Výrok

Článek 90 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava ve věci v původním řízení, která stanoví, že plátce daně nemůže provést opravu základu daně z přidané hodnoty (DPH) v případě celkového nebo částečného nezaplacení částky, kterou měl dlužník zaplatit z titulu plnění podléhajícího DPH, pokud již tento dlužník není plátcem DPH.

---

(1)  Úř. věst. C 152, 30.4.2018.

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León — Španělsko) — Violeta Villar Láiz v. Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS), Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS)

(Věc C-161/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Rovné zacházení mezi muži a ženami v oblasti sociálního zabezpečení - Směrnice 79/7/EHS - Článek 4 - Zákaz jakékoli diskriminace založené na pohlaví - Nepřímá diskriminace - Částečný pracovní úvazek - Výpočet starobního důchodu“)

(2019/C 230/15)

Jednací jazyk: španělština

Předkládající soud

Tribunal Superior de Justicia de Castilla y León

Účastníci původního řízení

Odvolatelka: Violeta Villar Láiz

Žalovaní v prvním stupni: Instituto Nacional de la Seguridad Social (INSS), Tesorería General de la Seguridad Social (TGSS)

Výrok

Článek 4 odst. 1 směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě členského státu, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, podle níž výše starobního důchodu příspěvkového typu pracovníka na částečný pracovní úvazek je vypočtena vynásobením základní částky stanovené na základě skutečně obdržených odměn a skutečně zaplacených částek pojištění procentní sazbou, která závisí na době pojištění, načež je tato doba upravena redukčním koeficientem odpovídajícím poměru mezi skutečně odpracovanou dobou zaměstnání na částečný pracovní úvazek a dobou zaměstnání na plný pracovní úvazek odpracovanou srovnatelným pracovníkem a je zvýšena koeficientem 1,5, pokud uvedená právní úprava znevýhodňuje zejména pracovnice ve vztahu k pracovníkům mužského pohlaví.

---

(1)  Úř. věst. C 190, 4.6.2018.

Rozsudek Soudního dvora (devátého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Vrhovno sodišče Republike Slovenije — Slovinsko) — Jadran Dodič v. Banka Koper, Alta Invest

(Věc C-194/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Převod podniku - Směrnice 2001/23/ES - Článek 1 odst. 1 - Působnost - Kritéria pro posouzení převodu - Převod klientů - Převod všech finančních služeb banky na makléřskou společnost bez převodu zaměstnanců“)

(2019/C 230/16)

Jednací jazyk: slovinština

Předkládající soud

Vrhovno sodišče Republike Slovenije

Účastníci původního řízení

Žalobce: Jadran Dodič

Žalovaní: Banka Koper, Alta Invest

Výrok

Článek 1 odst. 1 směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán v tom smyslu, že převzetí finančních nástrojů a jiných aktiv klientů jednoho podniku po ukončení jeho činnosti na základě smlouvy, jejíž uzavření vyžaduje vnitrostátní právo, může být převodem podniku či části podniku, ačkoli se klienti prvního podniku mohou rozhodnout nesvěřit správu svých cenných papírů druhému podniku, prokáže-li se, že došlo k převedení klientů, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu. V této souvislosti není pro účely kvalifikace transakce jako „převod“ samo o sobě rozhodující značně vysoký počet skutečně převedených klientů a je v zásadě irelevantní, že první podnik spolupracuje jako obchodník s cennými papíry vykonávající závislou činnost s druhým podnikem.

---

(1)  Úř. věst. C 190, 4.6.2018.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Landesverwaltungsgericht Tirol — Rakousko) — PI v. Landespolizeidirektion Tirol

(Věc C-230/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Článek 49 SFEU - Článek 15 odst. 2 a článek 16 Listiny základních práv Evropské unie - Svoboda usazování a volný pohyb služeb - Omezení - Rozhodnutí o okamžitém uzavření provozovny - Nedostatek odůvodnění - Naléhavé důvody obecného zájmu - Předcházení páchání trestných činů vůči prostituujícím se osobám - Ochrana veřejného zdraví - Přiměřenost omezení svobody usazování - Články 47 a 48 Listiny základních práv - Účinnost soudního přezkumu - Práva obhajoby - Obecná zásada práva na řádnou správu“)

(2019/C 230/17)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesverwaltungsgericht Tirol

Účastníci původního řízení

Žalobce: PI

Žalovaný: Landespolizeidirektion Tirol

Výrok

Článek 49 SFEU, čl. 15 odst. 2 a články 16, 47 a 52 Listiny základních práv Evropské unie a obecná zásada práva na řádnou správu musí být vykládány v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti dotčené ve věci v původním řízení, brání vnitrostátní právní úpravě, která stanoví, že správní orgán může rozhodnout o uzavření provozovny s okamžitým účinkem z toho důvodu, že má podezření, že v této provozovně je provozována prostituce bez povolení, jež je touto vnitrostátní úpravou k této činnosti požadováno, v rozsahu, v němž posledně uvedená právní úprava jednak nevyžaduje, aby takové rozhodnutí bylo po skutkové a právní stránce písemně odůvodněno a sděleno jeho adresátovi, a jednak vyžaduje, aby žádost znějící na zrušení téhož rozhodnutí, kterou podal uvedený adresát, byla odůvodněna.

---

(1)  Úř. věst. C 249, 16.7.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 — Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy v. Yosu Galocha

(Věc C-243/18 P) (1)

(„Kasační opravný prostředek - Veřejná služba - Úředníci - Výběrové řízení - Zrušující rozsudek - Rozsah zrušení - Zvážení dotčených zájmů - Zrušení seznamů úspěšných uchazečů - Zrušení rozhodnutí zaměstnat úspěšné uchazeče uvedené na těchto seznamech“)

(2019/C 230/18)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (zástupce: G. Poszler a R. Hanak, zmocněnci)

Další účastník řízení: Yosu Galocha (zástupce: A. Asmaryan Degtyareva, abogada)

Výrok

1)	Kasační opravný prostředek se zamítá.

2)	Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 249, 16.7.2018.

Rozsudek Soudního dvora (desátého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht Düsseldorf — Německo) — Stadt Euskirchen v. Rhenus Veniro GmbH & Co. KG

(Věc C-253/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Doprava - Veřejné služby v přepravě cestujících po železnici a silnici - Nařízení (ES) č. 1370/2007 - Článek 5 odst. 1 a 2 - Přímé uzavření smlouvy - Smlouvy o veřejných dopravních službách cestujícím autobusem či tramvají - Podmínky - Směrnice 2014/24/EU - Článek 12 - Směrnice 2014/25/EU - Článek 28“)

(2019/C 230/19)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Oberlandesgericht Düsseldorf

Účastníci původního řízení

Žalobce: Stadt Euskirchen

Žalovaná: Rhenus Veniro GmbH & Co. KG

Za účasti: SVE Stadtverkehr Euskirchen GmbH, RVK Regionalverkehr Köln GmbH

Výrok

Článek 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 musí být vykládán v tom smyslu, že se nepoužije na přímé uzavírání smluv, jež se týkají veřejných služeb v přepravě autobusem, které nemají podobu koncesních smluv ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí.

---

(1)  Úř. věst. C 249, 16.7.2018.

Rozsudek Soudního dvora (šestého senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio — Itálie) — Verdi Ambiente e Società (VAS) — Aps Onlus, Movimento Legge Rifiuti Zero per l’Economia Circolare Aps v. Presidenza del Consiglio dei Ministri a další

(Věc C-305/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Životní prostředí - Směrnice 2008/98/ES - Využití a odstraňování odpadů - Zavedení integrovaného systému nakládání s odpady zajišťujícího národní soběstačnost - Vybudování spaloven nebo zvýšení kapacity stávajících spaloven - Označení spaloven za „strategické infrastruktury a výstavby hlavního národního zájmu“ - Dodržení zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady - Směrnice 2001/42/ES - Nezbytnost provést „posouzení vlivů na životní prostředí““)

(2019/C 230/20)

Jednací jazyk: italština

Předkládající soud

Tribunale Amministrativo Regionale per il Lazio

Účastníci původního řízení

Žalobci: Verdi Ambiente e Società (VAS) — Aps Onlus, Movimento Legge Rifiuti Zero per l’Economia Circolare Aps

Žalovaní: Presidenza del Consiglio dei Ministri, Ministero dell’Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare, Regione Lazio, Regione Toscana, Regione Lombardia

za přítomnosti: Associazione Mamme per la Salute e l’Ambiente Onlus, Comitato Donne 29 Agosto

Výrok

1)

Zásada hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je vyjádřena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a nahlížená ve světle článku 13 této směrnice, musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je ta, která je předmětem původního řízení, která označuje spalovny odpadů za „strategické infrastruktury a výstavby hlavního národního zájmu“, pokud je tato právní úprava slučitelná s ostatními ustanoveními této směrnice, která stanovují konkrétnější povinnosti.

2)

Článek 2 písm. a), čl. 3 odst. 1 a čl. 3 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí musí být vykládány v tom smyslu, že taková vnitrostátní právní úprava, jako je ta, která je předmětem původního řízení, jež se skládá ze základních předpisů a prováděcích předpisů a která stanoví zvýšení kapacity stávajících spaloven odpadů a vybudování nových zařízení tohoto druhu, spadá pod pojmy „plány a programy“ ve smyslu této směrnice, pokud může mít významný vliv na životní prostředí, a musí tudíž podléhat předchozímu posouzení vlivů na životní prostředí.

---

(1)  Úř. věst. C 268, 30.7.2018.

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 8. května 2019 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Cour de cassation — Francie) — RE v. Praxair MRC SAS

(Věc C-486/18) (1)

(„Řízení o předběžné otázce - Sociální politika - Směrnice 96/34/ES - Rámcová dohoda o rodičovské dovolené - Ustanovení 2 bod 6 - Pracovník zaměstnaný na dobu neurčitou a na plný úvazek, který je na rodičovské dovolené na část pracovní doby - Propuštění - Odstupné při propuštění a příspěvek po dobu rekvalifikačního volna - Pravidla výpočtu - Článek 157 SFEU - Stejná odměna mužů a žen - Rodičovská dovolená na část pracovní doby, kterou čerpají především ženy - Nepřímá diskriminace - Objektivně odůvodněné faktory prosté jakékoliv diskriminace na základě pohlaví - Neexistence“)

(2019/C 230/21)

Jednací jazyk: francouzština

Předkládající soud

Cour de cassation

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: RE

Žalovaná: Praxair MRC SAS

Výrok

1)

Ustanovení 2 bod 6 rámcové dohody o rodičovské dovolené uzavřené dne 14. prosince 1995, která tvoří přílohu směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS, ve znění směrnice Rady 97/75/ES ze dne 15. prosince 1997, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání tomu, aby v případě, že je pracovník zaměstnaný na dobu neurčitou a na plný úvazek propuštěn v okamžiku, kdy čerpá rodičovskou dovolenou na část pracovní doby, byla výše odstupného při propuštění a příspěvku po dobu rekvalifikačního volna, které mají být tomuto pracovníkovi vyplaceny, stanovena alespoň zčásti na základě snížené mzdy, kterou pobírá v okamžiku propuštění.

2)

Článek 157 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že brání takové právní úpravě, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která stanoví, že v případě, že je pracovník zaměstnaný na dobu neurčitou a na plný úvazek propuštěn v okamžiku, kdy čerpá rodičovskou dovolenou na část pracovní doby, má tento pracovník nárok na odstupné při propuštění a na příspěvek po dobu rekvalifikačního volna, jejichž výše je alespoň zčásti stanovena na základě snížené mzdy, kterou pobírá v okamžiku propuštění, a to za situace, kdy rodičovskou dovolenou na část pracovní doby čerpá podstatně větší počet žen než mužů a rozdílné zacházení, které z toho plyne, nelze vysvětlit objektivně odůvodněnými faktory prostými jakékoliv diskriminace na základě pohlaví.

---

(1)  Úř. věst. C 352, 1. 10. 2018.

Kasační opravný prostředek podaný dne 10. prosince 2018 společností Cuervo y Sobrinos 1882, S.L. proti rozsudku Tribunálu (osmého senátu) vydanému dne 10. října 2018 ve věci T-374/17, Cuervo y Sobrinos 1882 v. EUIPO — A. Salgado Nespereira

(Věc C-780/18 P)

(2019/C 230/22)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Navrhovatelka: Cuervo y Sobrinos 1882, S.L. (zástupci: S. Ferrandis González a K. Gibas, abogados)

Další účastníci řízení: Úřad pro duševní vlastnictví Evropské unie a A. Salgado Nespereira, S.A.

Usnesením ze dne 22. května 2019 Tribunál (osmý senát) zamítl kasační opravný prostředek jako zčásti zjevně nepřípustný a zčásti zjevně neopodstatněný, a rozhodl, že společnost Cuervo y Sobrinos 1882, S.L. ponese vlastní náklady řízení.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 29. března 2019 — Constantin Film Verleih GmbH v. YouTube LLC, Google Inc.

(Věc C-264/19)

(2019/C 230/23)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastnice původního řízení

Žalobkyně: Constantin Film Verleih GmbH

Žalovaná: YouTube LLC, Google Inc.

Předběžné otázky

1.

Zahrnují adresy výrobců, zpracovatelů, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, stejně jako velkoobchodníků a maloobchodníků uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/48/ES (1), na něž se vztahují informace podle čl. 8 odst. 1 směrnice 200/48/ES, také a) e-mailové adresy uživatelů služeb a/nebo b) telefonní čísla uživatelů služeb a/nebo c) IP adresy používané uživateli služeb pro nahrání souborů porušujících práva včetně času nahrání?

2.

V případě kladné odpovědi na první otázku, bod c): Zahrnuje informace poskytovaná podle čl. 8 odst. 2 písm. a) směrnice 2004/48/ES také IP adresu, kterou uživatel, který předtím protiprávně nahrál soubory, naposledy použil pro svůj přístup k uživatelskému účtu na Google/YouTube, včetně přesného času přístupu, nezávisle na tom, zda při tomto posledním přístupu došlo k porušení práv?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesgerichtshof (Německo) dne 29. března 2019 — EIS GmbH v. TO

(Věc C-266/19)

(2019/C 230/24)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesgerichtshof

Účastníci původního řízení

Žalobkyně: EIS GmbH

Žalovaný: TO

Předběžné otázky

1.	Je telefonní číslo ve smyslu pokynů pro vyplnění formuláře vzorového poučení o odstoupení od smlouvy podle části A přílohy I směrnice 2011/83/EU (1) [dostupné] („verfügbar“), jestliže obchodník uvede telefonní číslo v rámci tiráže nebo jasně a výrazně na úvodní stránce své internetové prezentace?

2.

Je telefonní číslo ve smyslu pokynů pro vyplnění formuláře vzorového poučení o odstoupení od smlouvy podle části A přílohy I směrnice 2011/83/EU [dostupné] („verfügbar“), jestliže obchodník telefonní přípojku sice používá pro obchodní činnost, nevyužívá ji však pro uzavírání smluv na dálku a tedy ani k navrácení plnění ze smluv uzavřených na dálku ve formě převzetí prohlášení o odstoupení od smlouvy?

---

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Court of Appeal (Spojené království) dne 3. dubna 2019 — The Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs v. WR

(Věc C-279/19)

(2019/C 230/25)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Court of Appeal (United Kingdom)

Účastníci původního řízení

Odvolatel: The Commissioners for Her Majesty's Revenue and Customs

Odpůrce: WR

Předběžné otázky

1)

Je osoba („P“), která fyzicky drží zboží podléhající spotřební dani v okamžiku, kdy vzniká daňová povinnost ke spotřební dani v členském státě B, osobou povinnou přiznat a zaplatit tuto spotřební daň podle čl. 33 odst. 3 směrnice 2008/118/ES (1) (dále jen „směrnice“) v situaci, kdy tato osoba: a) neměla žádný právní ani skutečný zájem na zboží podléhající spotřební dani; b) přepravovala zboží podléhající spotřební dani, za odměnu, jménem jiných osob mezi členským státem A a členským státem B; a c) věděla, že zboží, které drží, bylo zbožím podléhajícím spotřební dani, ale v době, kdy tato daňová povinnost vznikla nebo předtím, než se tak stalo, nevěděla a neměla důvod se domnívat, že daňová povinnost ke spotřební dani vznikla v členském státě B?

2)	Je odpověď na otázku 1 odlišná, pokud P nevěděl, že zboží, které drží, je zbožím podléhajícím spotřební dani?

---

(1)  Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. 2009, L 9, s. 12).

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Bundesverwaltungsgericht (Německo) dne 11. dubna 2019 — Naturschutzbund Deutschland — Landesverband Schleswig-Holstein e.V. v. Kreis Nordfriesland

(Věc C-297/19)

(2019/C 230/26)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Bundesverwaltungsgericht

Účastníci původního řízení

Žalobce: Naturschutzbund Deutschland — Landesverband Schleswig-Holstein e.V.

Žalovaný: Kreis Nordfriesland

Další účastník řízení: Deich- und Hauptsielverband Eiderstedt, veřejnoprávní subjekt

Vedlejší účastník řízení: Vertreter des Bundesinteresses beim Bundesverwaltungsgericht

Předběžné otázky

1.

a) Zahrnuje pojem „správa lokalit“ ve smyslu druhé odrážky odst. 2 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (směrnice o odpovědnosti za životní prostředí) (1) činnosti, které neoddělitelně souvisejí s přímým využíváním úrodnosti půdy? Pokud ano: b) Za jakých podmínek je třeba považovat za „normální“ ve smyslu směrnice o odpovědnosti za životní prostředí správu lokalit, jak je vymezena v záznamech o stanovištích nebo cílových dokumentech? c) Jaké časové kritérium platí pro otázku, zda správa lokalit odpovídá správě, jak ji prováděli „v minulosti“ majitelé nebo provozovatelé ve smyslu směrnice o odpovědnosti za životní prostředí? d) Má být otázka, zda správa lokalit odpovídá správě, jak ji prováděli v minulosti majitelé nebo provozovatelé ve smyslu směrnice o odpovědnosti za životní prostředí, zodpovězena nezávisle na tom, jak je vymezena v záznamech o stanovištích nebo cílových dokumentech?

2.	Představuje činnost, která je vykonávaná na základě zákonného přenesení úkolů ve veřejném zájmu, „pracovní činnost“ ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice o odpovědnosti za životní prostředí?

---

(1)  Úř. věst. 2004, L 143, s. 56.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Landesgericht Klagenfurt (Rakousko) dne 30. dubna 2019 — Verein für Konsumenteninformation v. Volkswagen AG

(Věc C-343/19)

(2019/C 230/27)

Jednací jazyk: němčina

Předkládající soud

Landesgericht Klagenfurt

Účastníci původního řízení

Žalobce: Verein für Konsumenteninformation

Žalovaná: Volkswagen AG

Předběžná otázka

Musí být čl. 7 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (1) vykládán v tom smyslu, že za takových okolností, jako jsou okolnosti v původním řízení, lze za „místo, kde došlo ke škodné události“, považovat místo v členském státě, kde došlo ke škodě, pokud tato škoda spočívá výlučně ve finanční ztrátě, která je bezprostředním následkem nedovoleného jednání, k němuž došlo v jiném členském státě?

---

(1)  Úř. věst. 2012, L 351, s. 1.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Svea Hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen (Švédsko) dne 3. května 2019 — Novartis AG v. Patent-och registreringsverket

(Věc C-354/19)

(2019/C 230/28)

Jednací jazyk: švédština

Předkládající soud

Svea Hovrätt, Patent- och marknadsöverdomstolen

Účastníci původního řízení

Navrhovatelka: Novartis AG

Odpůrce: Patent-och registreringsverket

Předběžná otázka

Vzhledem k základnímu účelu, který má splňovat dodatkové ochranné osvědčení pro léčivé přípravky, a to účelu spočívajícímu ve stimulaci farmaceutického výzkumu v Evropské unii, brání čl. 3 písm. c) nařízení č. 469/2009 (1) s přihlédnutím k čl. 3 odst. 2 nařízení č. 1610/96 tomu, aby bylo žadateli, jemuž bylo v minulosti vydáno dodatkové ochranné osvědčení na výrobek chráněný platným základním patentem na tento výrobek jako takový, vydáno dodatkové ochranné osvědčení pro nové užití tohoto výrobku v případě, jako je případ projednávaný v původním řízení, kdy toto nové užití představuje novou léčebnou indikaci, která je výslovně chráněna novým základním patentem?

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. 2009, L 152, s. 1).

Kasační opravný prostředek podaný dne 17. května 2019 Italská republika proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 12. března 2019 ve věci T-135/15, Itálie v. Komise

(Věc C-390/19 P)

(2019/C 230/29)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Italská republika (zástupci: G. Palmieri, zmocněnkyně, C. Colelli, avvocato dello Stato)

Další účastníci řízení: Evropská komise, Francouzská republika, Maďarsko

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatelka“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

—

zrušil rozsudek Tribunálu Evropské unie ze dne 12. března 2019, T-135/15, Italská republika v. Evropská komise, oznámený dne 13. března 2019, kterým byla zamítnuta žaloba Italské republiky podaná podle článku 263 Smlouvy o fungování Evropské unie proti prováděcímu rozhodnutí Komise (EU) 2015/103 ze dne 16. ledna 2015, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (oznámeno pod číslem C(2015) 53) (1)

—	uložil Komisi náhradu nákladu řízení.

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

1)

Porušení nařízení č. 320/2006 a č. 968/2006. Porušení rozsudku Soudního dvora ze dne 14. listopadu 2013, spojené věci C-187/12 až C-189/12, SFIR a další První důvod kasačního opravného prostředku směřuje proti části rozsudku, v níž byl nesprávně určen okamžik, v němž mělo být ověřeno, zda sila zachovaná v cukrovarech, které byly příjemci podpory, musí být považována za „produkční zařízení“, a tudíž zda je oprávněné jejich zachování v případě podání žádosti o podporu na úplné ukončení provozu zařízení.

2)

Druhý důvod kasačního opravného prostředku: porušení pokynů Evropské komise obsažených v dokumentu č. VI/5330/97 Ve druhém důvodu kasačního opravného prostředku je tvrzeno, že přestože měl Tribunál za to, že v projednávané věci jsou splněny oba požadavky stanovené v příloze 2 směrnic a týkající se určení „hraničních případů“, které považoval unijní normotvůrce za nezbytné pro účely vyloučení nebo snížení finanční opravy, dospěl k závěru, že rozhodnutí Komise neuplatnit „hraniční případ“ je oprávněné.

---

(1)  Úř. věst. 2015, L 16, s. 33.

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. května 2019 — Ertico — ITS Europe v. Komise

(Věc T-604/15) (1)

(„Sedmý rámcový program pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace - Doporučení 2003/361/ES - Rozhodnutí panelu Komise pro potvrzování týkající se definice mikropodniků, malých a středních podniků - Návrh na přezkum podle bodů 1.2.6 a 1.2.7 přílohy rozhodnutí 2012/838/EU, Euratom - Neexistence správní stížnosti ve smyslu článku 22 nařízení (ES) č. 58/2003 - Právo na obhajobu - Zásada řádné správy - Právní jistota - Legitimní očekávání - Překážka věci rozsouzené - Kritéria pro mikropodniky, malé a střední podniky v unijních politikách - Pojem „podnik“ - Pojem „hospodářská činnost“ - Kritérium nezávislosti - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 230/30)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: European Road Transport Telematics Implementation Coordination Organisation — Intelligent Transport Systems & Services Europe (Ertico — ITS Europe) (Brusel, Belgie) (zástupci: M. Wellinger a K. T’Syen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně R. Lyal a M. Clausen, poté R. Lyal a A. Kyratsou, zmocněnci)

Předmět věci

Předmětem je návrh založený na článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí ze dne 18. srpna 2015 panelu pro potvrzení, jenž je upraven v bodě 1.2.7 přílohy rozhodnutí 2012/838/EU, Euratom, ze dne 18. prosince 2012, kterým se přijímají pravidla zajišťující konzistentní ověřování existence a právního statusu, jakož i provozní a finanční způsobilosti účastníků nepřímých akcí podporovaných prostřednictvím grantu v rámci sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace a sedmého rámcového programu Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (Úř. věst. 2012, L 359, s. 45), v rozsahu, v němž bylo tímto rozhodnutím určeno, že žalobkyni nelze považovat za mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. 2003, L 124, s. 36).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	European Road Transport Telematics Implementation Coordination Organisation — Intelligent Transport Systems & Services Europe (Ertico — ITS Europe) ponese polovinu vlastních nákladů řízení.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Ertico — ITS Europe.

---

(1)  Úř. věst. C 414, 14.12.2015.

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. května 2019 — Andrea Incontri v. EUIPO — Higicol (ANDREA INCONTRI)

(Věc T-197/16) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ANDREA INCONTRI - Starší slovní ochranná známka Evropské unie ANDREIA - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Rozlišovací způsobilost jména a příjmení - Pravomoc změnit rozhodnutí“)

(2019/C 230/31)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Andrea Incontri Srl (Milán, Italie) (zástupci: A. Perani a J. Graffer, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: D. Gája, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Higicol, SA (Baguim do monte, Portugalsko) (zástupci: Á. Pinho a J. M. Pimenta, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 25. února 2016 (věc R 146/2015-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Higicol a Andrea Incontri.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví ze dne 25. února 2016 (věc R 146/2015-4) se zrušuje.

2)	EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Andrea Incontri Srl včetně nezbytných nákladů, které této společnosti vznikly v řízení před odvolacím senátem EUIPO.

3)	Higicol, SA ponese vlastní náklady řízení a nahradí polovinu nákladů řízení vynaložených Andrea Incontri Srl včetně nezbytných nákladů, které této společnosti vznikly v řízení před odvolacím senátem EUIPO.

---

(1)  Úř. věst. C 243, 4.7.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Enrico Colombo a Giacomo Corinti v. Komise

(Věc T-690/16) (1)

(„Veřejné zakázky na stavební práce - Zadávací řízení - SVS v Ispře - Stavební a údržbové práce vodovodního potrubí a rozvoden pro dálkové vytápění/chlazení - Odmítnutí nabídky uchazeče - Žaloba na neplatnost - Žaloba na náhradu škody - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 230/32)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobci: Enrico Colombo SpA (Sesto Calende, Itálie) a Giacomo Corinti (Ispra, Itálie) (zástupci: R. Colombo a G. Turri, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně S. Delaude, L. Di Paolo a P. Rosa Plaza, poté S. Delaude a L. Di Paolo, a nakonec S. Delaude a A. Spina, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící v podstatě na zrušení rozhodnutí Komise, kterými se odmítá nabídka předložená žalobci v rámci zadávacího řízení JRC/IPR/2016/C4/0002/OC týkajícího se rámcové dohody na vybudování a údržbu vodovodního potrubí a rozvoden pro dálkové vytápění/chlazení ve Společném výzkumném středisku (SVS) v Ispře (Itálie), a zadává se tato zakázka jinému uchazeči, a dále návrh podaný na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu škody, kterou žalobci údajně utrpěli v důsledku těchto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Enrico Colombo SpA a Giacomovi Corintimu se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 22, 23.1.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 22. května 2019 — Real Madrid Club de Fútbol v. Komise

(Věc T-791/16) (1)

(„Státní podpory - Podpora poskytnutá španělskými orgány profesionálnímu fotbalovému klubu - Urovnání, jehož cílem je nahradit neuskutečnění převodu pozemku, který byl původně dohodnut mezi magistrátem a fotbalovým klubem - Nadměrná částka náhrady poskytnuté fotbalovému klubu - Rozhodnutí prohlašující podporu za neslučitelnou s vnitřním trhem - Výhoda“)

(2019/C 230/33)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobce: Real Madrid Club de Fútbol (Madrid, Španělsko) (zástupci: J. Pérez-Bustamante Köster a F. Löwhagen, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P.-J. Loewenthal, G. Luengo a P. Němečková, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise (EU) 2016/2393 ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.33754 (2013/C) (ex 2013/NN) poskytnuté Španělskem ve prospěch fotbalového klubu Real Madrid CF (Úř. věst. 2016, L 358, s. 3).

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise (EU) 2016/2393 ze dne 4. července 2016 o státní podpoře SA.33754 (2013/C) (ex 2013/NN) poskytnuté Španělskem fotbalovému klubu Real Madrid CF se zrušuje.

2)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Real Madrid Club de Fútbol.

---

(1)  Úř. věst. C 243, 4.7.2016.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2019 — Polsko v. Komise

(Spojené věci T-836/16 a T-624/17) (1)

(„Státní podpory - Polská daň v oblasti maloobchodního prodeje - Progresivní daň z obratu - Rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení - Konečné rozhodnutí kvalifikující opatření jako státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem - Pojem „státní podpora“ - Podmínka selektivity“)

(2019/C 230/34)

Jednací jazyk: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Polská republika (zástupci: B. Majczyna, M. Rzotkiewicz a A. Kramarczyk-Szaładzińska, zmocněnci)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Herrmann a P.-J. Loewenthal, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalobkyni: Maďarsko (zástupci: ve věci T-836/16 M. Fehér, G. Koós a E. Tóth, a ve věci T-624/17 M. Fehér a G. Koós, zmocněnci)

Předmět věci

Návrhy podané na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení jednak rozhodnutí Komise C(2016)5596 final ze dne 19. září 2016 o státní podpoře SA.44351 (2016/C) (ex 2016/NN) — Polsko — Polská daň v oblasti maloobchodního prodeje, kterým se zahajuje formální vyšetřovací řízení uvedené v čl. 108 odst. 2 SFEU ve vztahu k tomuto opatření, a jednak rozhodnutí Komise (EU) 2018/160 ze dne 30. června 2017 o státní podpoře SA.44351 (2016/C) (ex 2016/NN), kterou poskytlo Polsko v souvislosti s daní pro maloobchodní odvětví (Úř. věst. 2018, L 29, s. 38), kterým se řízení uzavírá a podle kterého uvedené opatření představuje státní podporu neslučitelnou s vnitřním trhem a bylo zavedeno protiprávně.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí Komise C(2016)5596 final ze dne 19. září 2016 o státní podpoře SA.44351 (2016/C) (ex 2016/NN) — Polsko — Polská daň v oblasti maloobchodního prodeje, se zrušuje.

2)	Rozhodnutí Komise (EU) 2018/160 ze dne 30. června 2017 o státní podpoře SA.44351 (2016/C) (ex 2016/NN), kterou poskytlo Polsko v souvislosti s daní pro maloobchodní odvětví, se zrušuje.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Polskou republikou ve věcech T 836/16 a T 624/17.

4)	Maďarsko ponese vlastní náklady řízení ve věcech T 836/16 a T 624/17.

---

(1)  Úř. věst. C 30, 30.1.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2019 — Bank Tejarat v. Rada

(Věc T-37/17) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Společná zahraniční a bezpečnostní politika - Omezující opatření přijatá vůči Íránu - Zmrazení finančních prostředků - Omezení vstupu na území členských států - Náhrada újmy údajně vzniklé žalobkyni v důsledku zařazení a ponechání jejího názvu na seznamu osob a subjektů, na něž se předmětná omezující opatření vztahují - Dostatečně závažné porušení právní normy zakládající práva jednotlivcům“)

(2019/C 230/35)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Bank Tejarat (Teherán, Írán) (zástupci: S. Zaiwalla, P. Reddy, K. Mittal, A. Meskarian, solicitors, T. Otty, QC, R. Blakeley, V. Zaiwalla, H. Leith, barristers, a T. de la Mare, QC)

Žalovaná: Rada Evropské unie (zástupci: Bishop a A. Vitro, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Evropská komise (zástupci: L. Havas a J. Norris, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu újmy, která žalobkyni údajně vznikla v důsledku prováděcího nařízení Rady (EU) č. 54/2012 ze dne 23. ledna 2012, kterým se provádí nařízení (EU) č. 961/2010 o omezujících opatřeních vůči Íránu (Úř. věst. 2012, L 19, s. 1), nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatření vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (Úř. věst. 2012, L 88, s. 1), a prováděcího nařízení Rady (EU) č. 709/2012 ze dne 2. srpna 2012, kterým se provádí nařízení č. 267/2012 (Úř. věst. 2012, L 208, s. 2).

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Bank Tejarat ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Radou Evropské unie.

3)	Evropská komise ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 104, 3.4.2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. května 2019 — Steinhoff a další v. ECB

(Věc T-107/17) (1)

(„Mimosmluvní odpovědnost - Hospodářská a měnová politika - ECB - Národní centrální banky - Restrukturalizace řeckého veřejného dluhu - Zapojení soukromého sektoru - Doložky o společném postupu věřitelů - Povinná výměna řeckých dluhopisů - Soukromí věřitelé - Stanovisko ECB - Dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům - Zásada pacta sunt servanda - Článek 17 odst. 1 a 2 Listiny základních práv - Článek 63 odst. 1 SFEU - Článek 124 SFEU“)

(2019/C 230/36)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobci: Frank Steinhoff (Hamburk, Německo), Ewald Filbry (Dortmund, Německo), Vereinigte Raiffeisenbanken Gräfenberg-Forchheim-Eschenau-Heroldsberg eG (Gräfenberg, Německo), Werner Bäcker (Rodgau, Německo), EMB Consulting SE (Mühltal, Německo) (zástupci: O. Hoepner a D. Unrau, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: O. Heinz a G. Várhelyi, zmocněnci, ve spolupráci s H.-G. Kamann, advokátkou)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 268 SFEU a znějící na náhradu škody, kterou žalobci údajně utrpěli kvůli tomu, že ECB ve svém stanovisku ze dne 17. února 2012 (CON/2012/12) údajně neupozornila Řeckou republiku na protiprávnost navrhované restrukturalizace řeckého veřejného dluhu prostřednictvím povinné výměny dluhopisů.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Franku Steinhoffovi, Ewaldu Filbryovi, Vereinigte Raiffeisenbanken Gräfenberg-Forchheim-Eschenau-Heroldsberg eG, Werneru Bäckerovi a EMB Consulting SE se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 129, 24. 4. 2017.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Marinvest a Porting v. Komise

(Věc T-728/17) (1)

(„Státní podpory - Rekreační přístavní infrastruktury - Koncese k provozování rekreačního přístaviště a poskytnutí infrastruktur a služeb bez hospodářského protiplnění - Rozhodnutí konstatující neexistenci státní podpory - Ovlivnění obchodu mezi členskými státy“)

(2019/C 230/37)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Marinvest d.o.o. (Izola, Slovinsko) a Porting d.o.o. (Izola) (zástupci: G. Cecovini Amigoni a L. Daniele, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Stancanelli, S. Noë a D. Recchia, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Spolková republika Německo (zástupci: původně T. Henze a R. Kanitz, poté R. Kanitz, zmocněnci), Javno podjetje komunala Izola d.o.o. (Izola, Slovinsko) (zástupce: A. Mužina, advokát)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Komise C(2017) 5049 final ze dne 20. července 2017, týkající se státní podpory SA.45220 (2016/FC) — Slovinsko — Údajná podpora ve prospěch Komunala Izola d.o.o.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Marinvest d.o.o. a Porting d.o.o. ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

---

(1)  Úř. věst. C 22, 22.1.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2019 — GMPO v. Komise

(Věc T-733/17) (1)

(„Humánní léčivé přípravky - Článek 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 141/2000 - Pojem „významný užitek“ - Dostupnost léčivého přípravku pro vzácná onemocnění - Článek 5 odst. 12 písm. b) nařízení č. 141/2000 - Rozhodnutí Komise o odstranění léčivého přípravku z registru pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění - Nesprávné posouzení skutkového stavu - Nesprávné právní posouzení - Legitimní očekávání“)

(2019/C 230/38)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: GMP-Orphan (GMPO) (Paříž, Francie) (zástupci: M. Demetriou, QC, E. Mackenzie, barrister, L. Tsang a J. Mulryne, solicitors)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: K. Petersen a A. Sipos, zmocněnci)

Předmět věci

Předmětem je návrh podaný na základě článku 263 SFEU, znějící na částečné zrušení prováděcího rozhodnutí Komise C(2017) 6102 final ze dne 5. září 2017 týkajícího se registrace humánního léčivého přípravku Cuprior — trientine na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 v rozsahu, v němž Komise rozhodla v článku 5 tohoto rozhodnutí, že uvedený léčivý přípravek již neodpovídá kritériím stanoveným nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (Úř. věst. 2000, L 18, s. 1; Zvl. vyd. 15/05, s. 21), aby mohl být registrován jako léčivý přípravek pro vzácná onemocnění, a že je tudíž třeba aktualizovat registr Evropské unie pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti GMP-Orphan (GMPO) se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů řízení spojených s řízením o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Commune de Fessenheim a další v. Komise

(Věc T-751/17) (1)

(„Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dopis Komise francouzským orgánům týkající se protokolu o odškodnění skupiny EDF v rámci zrušení povolení k provozování jaderné elektrárny Fessenheim - Odepření přístupu - Výjimka týkající se ochrany obchodních zájmů třetí osoby - Výjimka týkající se ochrany cílů inspekce, vyšetřování a auditu - Obecná domněnka důvěrnosti - Převažující veřejný zájem“)

(2019/C 230/39)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Commune de Fessenheim (Francie), Communauté de communes Pays Rhin-Brisach (Volgelsheim, Francie), Conseil départemental du Haut-Rhin, (Colmar, Francie), Conseil régional Grand Est Alsace Champagne-Ardenne Lorraine, (Štrasburk, Francie) (zástupce: G. de Rubercy, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Buchet a B. Stromsky, zmocněnci)

Vedlejší účastnice podporující žalovanou: Francouzská republika (zástupci: E. de Moustier, B. Fodda a J.-L. Carré, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 18. října 2017, kterým Komise odmítla poskytnout přístup k dopisu, jenž dne 22. března 2017 zaslala francouzským orgánům, a který se týká protokolu o odškodnění skupiny Électricité de France (EDF) z titulu uzavření jaderné elektrárny Fessenheim.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Commune de Fessenheim, communauté de communes Pays Rhin-Brisach, conseil départemental du Haut-Rhin a conseil régional Grand Est Alsace Champagne-Ardenne Lorraine ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

3)	Francouzská republika ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 32, 29. 1. 2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Moreira v. EUIPO — Da Silva Santos Júnior (NEYMAR)

(Věc T-795/17) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní ochranná známka Evropské unie NEYMAR - Prohlášení neplatnosti - Absence dobré víry - Článek 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001]“)

(2019/C 230/40)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Carlos Moreira (Guimarães, Portugalsko) (zástupce: T. Soares Faria, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: J. Crespo Carrillo a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Neymar Da Silva Santos Júnior (Barcelona, Španělsko) (zástupci: původně T. de Haan, H. Abraham a P. Péters, poté T. de Haan a P. Péters, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 6. září 2017 (věc R 80/2017-2), týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi M. Da Silvou Santosem Júniorem a M. Moreirou

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Carlosi Moreirovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 63, 19.2.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2019 — Nerantzaki v. Komise

(Věc T-813/17) (1)

(„Veřejná služba - Úředníci - Nábor - Oznámení o výběrovém řízení - Otevřené výběrové řízení EPSO/AD/331/16 - Podmínky pro připuštění - Rozhodnutí výběrové komise o nepřipuštění žalobkyně do dalšího kola výběrového řízení - Nesprávné právní posouzení“)

(2019/C 230/41)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Eleni Nerantzaki (Brusel, Belgie) (zástupce: původně N. Korogiannakis, poté L. Levi advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: původně P. Mihaylova a L. Radu Bouyon, poté L. Radu Bouyon, D. Milanowska a B. Mongin, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh na základě článku 270 SFEU znějící na zrušení jednak rozhodnutí výběrové komise ze dne 15. května 2017 o nepřipuštění žalobkyně do dalšího kola otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/331/16 a jednak rozhodnutí orgánu oprávněného ke jmenování ze dne 14. září 2017 o zamítnutí stížnosti žalobkyně proti rozhodnutí výběrové komise o jejím nepřipuštění do dalšího kola tohoto výběrového řízení.

Výrok rozsudku

1)	Rozhodnutí výběrové komise ze dne 15. května 2017 o nepřipuštění Eleni Nerantzaki do dalšího kola otevřeného výběrového řízení EPSO/AD/331/16 se zrušuje.

2)	Evropské komisi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 52, 12.2.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 23. května 2019 — Holzer y Cia v. EUIPO — Annco (ANN TAYLOR a AT ANN TAYLOR)

(Spojené věci T-3/18 a T-4/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Slovní a obrazové ochranné známky Evropské unie ANN TAYLOR a AT ANN TAYLOR - Absolutní důvod neplatnosti - Článek 59 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Absence dobré víry“)

(2019/C 230/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Holzer y Cia, SA de CV (Mexiko, Mexiko) (zástupci: N. Fernández Fernández-Pacheco a A. Fernández Fernández-Pacheco, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Lukošiūtė a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Annco, Inc. (New York, New York, Spojené státy) (zástupci: D. Rose, J. Warner, E. Preston, solicitors a P. Roberts, QC)

Předmět věci

Dvě žaloby podané proti rozhodnutím druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. a 8. listopadu 2017 (věci R 2370/2016-2 a R 2371/2016-2) týkajícím se dvou řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi Annco a Holzer y Cia.

Výrok

1)	Žaloby se zamítají.

2)	Společnost Holzer y Cia, SA de CV ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a společností Annco, Inc.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 26.2.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Zweirad-Center Stadler v. EUIPO — Triumph Designs (Triumph)

(Věc T-12/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Triumph - Starší slovní ochranná známka Evropské unie TRIUMPH - Částečné zamítnutí přihlášky - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Totožnost označení - Zvýšená rozlišovací způsobilost starší ochranné známky nabytá užíváním - Podobnost výrobků - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 2017/1001“)

(2019/C 230/43)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Zweirad-Center Stadler GmbH (Řezno, Německo) (zástupci: původně P. Ruess a A. Doepner-Thiele, poté P. Ruess advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: D. Walicka a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Triumph Designs Ltd (Swadlincote, Spojené království) (zástupce: S. Malynicz, QC)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. listopadu 2017 (věc R 665/2017-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Triumph Designs a Zweirad-Center Stadler.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Zweirad-Center Stadler GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

3)	Triumph Designs Ltd ponese vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 72, 26.2.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Stirlinx Arkadiusz Kamusiński v. EUIPO — Heinrich Bauer Verlag (Brave Paper)

(Věc T-37/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Brave Paper - Starší národní slovní ochranná známka BRAVO - Relativní důvod pro zamítnutí zápisu - Nebezpečí záměny - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Pojmová podobnost“)

(2019/C 230/44)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Stirlinx Arkadiusz Kamusiński (Varšava, Polsko) (zástupce: M. Pruszczyk, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Ivanauskas, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Heinrich Bauer Verlag KG (Hamburk, Německo) (zástupci: U. Grübler, S. Engels a Ch. Engelmann, advokáti)

Předmět

Žaloba proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. listopadu 2017 (věc R 391/2017-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi společností Heinrich Bauer Verlag a Stirlinx Arkadiuszem Kamusińskim.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Stirlinx Arkadiuszovi Kamusińskému se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 104, 19.3.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Guiral Broto v. EUIPO — Gastro & Soul (Café del Sol a CAFE DEL SOL)

(Spojené věci T-89/18 a T-90/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní a obrazové ochranné známky Evropské unie Café del Sol a CAFE DEL SOL - Starší národní obrazová ochranná známka Café del Sol - Důkaz o existenci, platnosti a rozsahu ochrany starší ochranné známky - Překlad - Právo na to se hájit - Článek 95 odst. 2 nařízení 2017/1001“)

(2019/C 230/45)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Ramón Guiral Broto (Marbella, Španělsko) (zástupce: J. L. de Castro Hermida, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: P. Sipos, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Gastro & Soul GmbH (Hildesheim, Německo)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutím čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 4. prosince 2017 (věci R 1095/2017-4 a R 1096/2017-4) týkajícím se námitkových řízení mezi R. Guiral Brotoem a Gastro & Soul.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 4. prosince 2017 (věci R 1095/2017-4 a R 1096/2017-4) týkající se námitkových řízení mezi R. Guiral Brotoem a Gastro & Soul se zrušují.

2)	Ve zbývající části se žaloby zamítají.

3)	EUIPO a R. Guiral Broto ponesou vlastní náklady řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Stamatopoulos v. ENISA

(Věc T-99/18) (1)

(„Veřejná služba - Dočasní zaměstnanci - Přijímání - Oznámení o volném pracovním místě - Jmenování na místo vedoucího oddělení - Zamítnutí kandidatury - Povinnost uvést odůvodnění - Zjevně nesprávné posouzení - Rovné zacházení - Transparentnost - Odpovědnost“)

(2019/C 230/46)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Grigorios Stamatopoulos (Atény, Řecko) (zástupce: S. Pappas, advokát)

Žalovaná: Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (zástupci: A. Ryan, zmocněnec, ve spolupráci s D. Waelbroeckem a A. Duronem, advokáty)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 270 SFEU znějící zaprvé na zrušení rozhodnutí ENISA ze dne 25. července 2017, kterým byla odmítnuta kandidatura žalobce na místo vedoucího oddělení „Finance a zadávání zakázek“ a zadruhé na náhradu újmy, která žalobci údajně vznikla v důsledku tohoto rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Grigoriosu Stamatopoulosovi se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 20. května 2019 — Fundación Tecnalia Research & Innovation v. REA

(Věc T-104/18) (1)

(„Rozhodčí doložka - Grantová dohoda uzavřená v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013) - Vývoj systému kontroly postupů a kvality v odvětví průmyslové produkce potravin - Projekt Food-Watch - Překrývání se projektu s jiným projektem financovaným z téhož programu - Informační povinnosti příjemců - Rozhodnutí požadovat vrácení finančního příspěvku vyplaceného v rámci plnění grantové dohody“)

(2019/C 230/47)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fundación Tecnalia Research & Innovation (San Sebastián, Španělsko) (zástupci: P. Palacios Pesquera a M. Rius Coma, advokáti)

Žalovaná: Výkonná agentura pro výzkum (zástupkyně: S. Payan-Lagrou a V. Canetti, zmocněnkyně, ve spolupráci s J. Rivas Andrésem, advokátem)

Předmět

Návrh podaný na základě článku 272 SFEU a znějící v podstatě na určení, že žalobkyně není povinna vrátit dotaci poskytnutou na projekt FP7-SME 2013 605879 (Food-Watch).

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Fundación Tecnalia Research & Innovation se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně nákladů vynaložených v řízení o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 134, 16.4.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Lucchini v. Komise

(Věc T-185/18) (1)

(„Hospodářská soutěž - Kartelové dohody - Trh s výztužemi do betonu ve formě tyčí nebo svitků - Rozhodnutí, kterým se konstatuje porušení článku 65 UO po uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO na základě nařízení (ES) č. 1/2003 - Částečné zrušení rozhodnutí Komise - Zamítnutí žádosti o vrácení pokuty zaplacené na základě částečně zrušeného rozhodnutí - Zamítnutí žádosti o připuštění k účasti na správním řízení znovuotevřeném v návaznosti na částečné zrušení rozhodnutí - Právo na obhajobu - Neexistující akt - Mimosmluvní odpovědnost - Promlčení“)

(2019/C 230/48)

Jednací jazyk: italština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Lucchini SpA in AS (Piombino, Itálie) (zástupce: G. Belotti, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: P. Rossi, G. Conte a T. Vecchi, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení dopisu Komise ze dne 17. ledna 2018, kterým se zamítá žádost žalobkyně o vrácení pokuty ve výši 14 350 000 eur, která jí byla uložena rozhodnutím Komise C(2009) 7492 final ze dne 30. září 2009 o porušení článku 65 Smlouvy o ESUO, podle článku 101 SFEU a článku 53 Dohody o EHP (věc COMP/37.956 — Výztuže do betonu, opětovné přijetí), jakož i dopisu Komise ze dne 9. března 2018, kterým se zamítá žádost žalobkyně o připuštění k účasti na znovuotevřeném řízení v téže věci, a dále návrh podaný na základě článku 268 SFEU znějící na náhradu škody, kterou žalobkyně údajně utrpěla z důvodu porušení článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, kterého se dopustila Komise v řízení, v němž bylo přijato uvedené rozhodnutí.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Lucchini SpA in AS se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 161, 7.5.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2019 — Transtec v. Komise

(Věc T-228/18) (1)

(„Veřejné zakázky na služby - Zadávací řízení - Rámcová smlouva o poskytování služeb - Služby ve prospěch třetích zemí, které jsou příjemci vnější pomoci Unie - Odmítnutí nabídky uchazeče a zadání veřejné zakázky jiným uchazečům - Tvrzení o vážném profesním pochybení uchazeče - Neexistence pravomocného rozsudku nebo konečného správního rozhodnutí konstatujícího vážné profesní pochybení - Podmínky, za kterých je možné záležitost předložit výboru uvedenému v článku 108 finančního nařízení - Neobvykle nízké nabídky - Povinnost uvést odůvodnění - Zohlednění dopisu odeslaného veřejným zadavatelem po podání žaloby - Právo na účinný procesní prostředek - Doba, která musí uběhnout před podáním žaloby proti rozhodnutí o zadání veřejné zakázky - Rovné zacházení - Zásada zákazu diskriminace - Články 105a, 106, 108, 113 a 118 finančního nařízení - Mimosmluvní odpovědnost“)

(2019/C 230/49)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Transtec (Brusel, Belgie) (zástupci: L. Levi a N. Flandin, advokátky)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Aresu a J. Estrada de Solà, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 a znějící na zrušení rozhodnutí Komise ze dne 26. března 2018, kterým se odmítá nabídka podaná konsorciem vedeným žalobkyní pro část 3 zakázky v rámci zadávacího řízení EuropeAid/138778/DH/SER/Multi nazvaného „Rámcová smlouva na služby týkající se poskytnutí vnější pomoci (FWC SIEA 2018) 2017/S“, a kterým se veřejná zakázka zadává jiným uchazečům, a dále návrh podaný na základě článku 268 SFEU znějící na uložení povinnosti k náhradě škody, která žalobkyni v důsledku tohoto odmítnutí údajně vznikla.

Výrok rozsudku

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Transtec se ukládá náhrada nákladů řízení, včetně těch, které jsou spojeny s řízením o předběžném opatření.

---

(1)  Úř. věst. C 182, 28.5.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Inditex v. EUIPO — Ffauf Italia (ZARA)

(Věc T-269/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie ZARA - Starší slovní a obrazové národní ochranné známky LE DELIZIE ZARA a ZARA - Důkaz o skutečném užívání starších ochranných známek - Článek 47 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2017/1001 - Článek 18 odst. 1 nařízení 2017/1001 - Povinnost uvést odůvodnění“)

(2019/C 230/50)

Jednací jazyk: španělština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Industria de Diseño Textil, SA (Inditex) (Arteixo, Španělsko) (zástupci: G. Macías Bonilla, G. Marín Raigal a E. Armero Lavie, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: J. Crespo Carrillo, zmocněnec)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Ffauf Italia SpA (Riese Pio X, Itálie) (zástupci: P. Creta, A. Lanzarini, B. Costa, A. Sponzilli a M. Lazzarotto, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 2. února 2018 (spojené věci R 359/2015-5 a R 409/2015-5) týkajícímu se námitkového řízení mezi společnostmi Ffauf Italia a Inditex.

Výrok

1)

Rozhodnutí pátého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 2. února 2018 (spojené věci R 359/2015-5 a R 409/2015-5) v námitkovém řízení mezi společnostmi Ffauf Italia SA a Industria de Diseño Textil, SA (Inditex), se zrušuje v rozsahu, v němž se týká „ovoce a zeleniny, konzervovaných, mražených, sušených a zavařených zahradních bylinek a zeleniny; želé, zavařenin a kompotů; mléčných výrobků; jedlých olejů a tuků“ spadajících do třídy 29 ve smyslu Niceské úmluvy o mezinárodní m třídění zboží a služeb pro účely zápisu ochranné známky z 15. června 1957, v platném znění, jakož i produktů „rýže, tapioka, ságo; mouky a obilné přípravky, chléb, pečivo; droždí, kypřící prášek do pečiva; sůl, hořčice; ocet, omáčky (dochucovadla); koření; svačinové občerstvení na bázi rýže“ spadajících do třídy 30, „čerstvé zeleniny“ spadající do třídy 31, „čerstvých šťáv“ spadajících do třídy 32, „služeb maloobchodního a velkoobchodního prodeje, prodeje přes internet a prostřednictvím katalogů, pošty, telefonu, rádia a televize, a prostřednictvím dalších elektronických prostředků, a to prodeje konzervované, mražené, sušené a zavařené zeleniny, jedlých olejů, rýže, mouky a obilninových přípravků, chleba, octa, omáček (ochucovadel)“ spadajících do třídy 35 a „restauračních (stravovacích) služeb; bufetů, jídelen“ spadajících do třídy 43.

2)	EUIPO a společnost Ffauf Italia ponesou vlastní náklad řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Industria de Diseño Textil (Inditex) pro účely řízení před Tribunálem.

---

(1)  Úř. věst. C 231, 2.7.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — VI.TO. v. EUIPO — Bottega (Tvar zlaté láhve)

(Věc T-324/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie - Tvar zlaté láhve - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. e) body i) až iii) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) body i) až iii) nařízení 2017/1001]“)

(2019/C 230/51)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vinicola Tombacco (VI.TO.) Srl (Trebaseleghe, Itálie) (zástupce: L. Giove, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Scardocchia a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Sandro Bottega (Colle Umberto, Itálie) (zástupce: R. Galli, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. března 2018 (věc R 1036/2017-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností VI.TO. a S. Bottegou.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Vinicola Tombacco (VI.TO.) Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 259, 23.7.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — VI.TO. v. EUIPO — Bottega (Tvar růžové láhve)

(Věc T-325/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Řízení o prohlášení neplatnosti - Trojrozměrná ochranná známka Evropské unie - Tvar růžové láhve - Absolutní důvody pro zamítnutí zápisu - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Rozlišovací způsobilost - Článek 7 odst. 1 písm. e) body i) až iii) nařízení č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. e) body i) až iii) nařízení 2017/1001]“)

(2019/C 230/52)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Vinicola Tombacco (VI.TO.) Srl (Trebaseleghe, Itálie) (zástupce: L. Giove, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: S. Scardocchia a A. Folliard-Monguiral, zmocněnci)

Další účastník řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastník před Tribunálem: Sandro Bottega (Colle Umberto, Itálie) (zástupce: R. Galli, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 14. března 2018 (věc R 1037/2017-1) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společností VI.TO. a S. Bottegou.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Vinicola Tombacco (VI.TO.) Srl se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 268, 30.7.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 16. května 2019 — KID-Systeme v. EUIPO — Sky (SKYFi)

(Věc T-354/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie SKYFi - Starší slovní ochranné známky Evropské unie a národní slovní ochranné známky SKY - Relativní důvod zamítnutí - Nebezpečí záměny - Podobnost označení - Totožnost produktů a služeb - Článek 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001 - Povinnost uvést odůvodnění - Článek 94 nařízení 2017/1001 - Skutečné užívání starší ochranné známky - Článek 47 odst. 2 a 3 nařízení 2017/1001 - Přerušení správního řízení - Pravidlo 20 odst. 7 písm. c) nařízení (ES) č. 2868/95 [nyní čl. 71 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625] - Zneužití pravomoci - Právo na spravedlivý proces - Článek 47 Listiny základních práv - Ústní řízení před odvolacím senátem - Článek 96 nařízení 2017/1001“)

(2019/C 230/53)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: KID-Systeme GmbH (Buxtehude, Německo) (zástupci: R. Kunze, G. Würtenberger a T. Wittmann, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: E. Markakis a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem EUIPO, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Sky Ltd, anciennement Sky plc (Isleworth, Spojené královtsví) (zástupci: K. Saliger, solicitor, a P. Roberts, QC, advokáti)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí (doplnit senát) odvolacího senátu EUIPO ze dne 15. března 2018 (věc R 106/2017-4) týkajícímu se námitkového řízení/řízení o prohlášení neplatnosti mezi Sky a KID-Systeme.

Výrok

1.	Žaloba se zamítá.

2.	Společnost KID-Systeme GmbH nahradí náklady vynaložené v souvislosti s tímto řízením.

---

(1)  Úř. věst. C 268, 30.7.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Eurolamp v. EUIPO (EUROLAMP pioneers in new technology)

(Věc T-465/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie EUROLAMP pioneers in new technology - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Ochranná známka tvořená reklamním sloganem - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 230/54)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Eurolamp AVEE Eisagogis kai Emporias Lamptiron (Soluň, Řecko) (zástupce: A. Argyriadis, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: K. Markakis, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. května 2018 (věc R 1358/2017-1) týkajícímu se přihlášky slovního označení EUROLAMP pioneers in new technology jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Eurolamp AVEE Eisagogis kai Emporias Lamptiron se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 341, 24.9.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Eurolamp v. EUIPO (EUROLAMP pioneers in new technology)

(Věc T-466/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie EUROLAMP pioneers in new technology - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Nedostatek rozlišovací způsobilosti - Ochranná známka tvořená reklamním sloganem - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001“)

(2019/C 230/55)

Jednací jazyk: řečtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Eurolamp AVEE Eisagogis kai Emporias Lamptiron (Soluň, Řecko) (zástupce: A. Argyriadis, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: K. Markakis, zmocněnec)

Předmět

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 23. května 2018 (věc R 1359/2017-1) týkajícímu se přihlášky obrazového označení EUROLAMP pioneers in new technology k zápisu jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Eurolamp AVEE Eisagogis kai Emporias Lamptiron se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 341, 24.9.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Battelle Memorial Institute v. EUIPO (HEATCOAT)

(Věc T-469/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie HEATCOAT - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Popisný charakter - Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1001 - Rovné zacházení - Zásada řádné správy“)

(2019/C 230/56)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Battelle Memorial Institute (Columbus, Ohio, Spojené státy americké) (zástupce: B. Brandreth, QC)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: P. Sipos a H. O’Neill, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí druhého odvolacího senátu EUIPO ze dne 16. května 2018 (věc R 36/2018-2) týkajícímu se přihlášky slovního označení HEATCOAT jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Organizaci Battelle Memorial Institute se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 341, 24.9.2018.

Rozsudek Tribunálu ze dne 7. května 2019 — mobile.de v. EUIPO — (Znázornění vozidla v textové bublině)

(Věc T-629/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie znázorňující vozidlo v textové bublině - Přípustnost odvolání u odvolacího senátu - Článek 49 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1001 - Omezení seznamu výrobků nebo služeb, kterých se týká přihlášená ochranná známka - Článek 27 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/625 - Rozsah přezkumu, který musí provést odvolací senát - Povinnost rozhodnout o žádosti o omezení“)

(2019/C 230/57)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: mobile.de GmbH (Dreilinden, Německo) (zástupce: T. Lührig, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupce: M. Fischer, zmocněnec)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. srpna 2018 (věc R 2653/2017-4), týkajícímu se přihlášky obrazového označení znázorňujícího vozidlo v textové bublině jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 7. srpna 2018 (věc R 2653/2017-4) se zrušuje.

2)	EUIPO se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 445, 10.12.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 17. května 2019 — Martini-Sportswear v. EUIPO — Olympique de Marseille (M)

(Věc T-237/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Námitkové řízení - Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie - Obrazová ochranná známka M - Zpětvzetí napadeného aktu - Nevydání rozhodnutí ve věci samé“)

(2019/C 230/58)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Martini-Sportswear GmbH (Annaberg, Rakousko) (zástupce: W. Lang, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: A. Folliard–Monguiral a H. O’Neill, zmocněnci)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: Olympique de Marseille SASP (Marseille, Francie)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 29. ledna 2018 (věc R 1755/2017-4) týkajícímu se námitkového řízení mezi Olympique de Marseille a Martini-Sportswear.

Výrok

1.	Není již důvodné rozhodnout ve věci samé.

2.	Společnost Martini-Sportswear GmbH ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO).

---

(1)  Úř. věst. C 221, 25.6.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. května 2019 — ABLV Bank v. ECB

(Věc T-281/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Hospodářská a měnová unie - Bankovní unie - Jednotný mechanismus pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků (SRM) - Režim řešení krize v případě selhání nebo pravděpodobného selhání subjektu - Mateřská a dceřiná společnost - Konstatování ECB o selhání či pravděpodobném selhání - Nařízení (EU) č. 806/2014 - Přípravné akty - Akty, které nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2019/C 230/59)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: ABLV Bank AS (Riga, Lotyšsko) (zástupci: O. Behrends, M. Kirchner a L. Feddern, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: G. Marafioti a E. Koupepidou, zmocněnci, ve spolupráci s J. Rodríguez Cárcamo, advokátem)

Předmět věci

Žaloba na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 23. února 2018, kterými tato rozhodla, že u žalobkyně a její dceřiné společnosti, ABLV Bank Luxembourg SA, došlo k selhání nebo pravděpodobnému selhání ve smyslu čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 806/2014 Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení problémů úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a jednotného fondu pro řešení problémů bank a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	ABLV Bank AS ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou centrální bankou (ECB).

---

(1)  Úř. věst. C 259, 23.7.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. května 2019 — Bernis a další v. ECB

(Věc T-283/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Hospodářská a měnová unie - Bankovní unie - Jednotný mechanismus pro řešení krizí úvěrových institucí a některých investičních podniků - Řešení krize v případě subjektu v selhání nebo subjektu, jehož selhání je pravděpodobné - Mateřská a dceřiná společnost - Prohlášení ECB o selhání nebo pravděpodobném selhání - Nařízení (EU) č. 806/2014 - Přípravné akty - Akty, které nelze napadnout žalobou - Nepřípustnost“)

(2019/C 230/60)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Ernests Bernis (Jurmala, Lotyšsko), Oļegs Fiļs (Jurmala), OF Holding SIA (Riga, Lotyšsko) a Cassandra Holding Company SIA (Jurmala) (zástupci: O. Behrends, M. Kirchner a L. Feddern, advokáti)

Žalovaná: Evropská centrální banka (zástupci: G. Marafioti a E. Koupepidou, zmocněnkyně, ve spolupráci s J. Rodríguez Cárcamou, advokát)

Předmět věci

Návrh založený na článku 263 SFEU a znějící na zrušení rozhodnutí ECB ze dne 23. února 2018, kterými prohlásila, že ABLV Bank AS a její dceřiná společnost, ABLV Bank Luxembourg SA, jsou v selhání nebo jejich selhání je pravděpodobné ve smyslu čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. 2014, L 225, s. 1)

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Ernests Bernis, Oļegs Fiļs, OF Holding SIA a Cassandra Holding Company SIA ponesou vlastní náklady řízení a ukládá se jim náhrada nákladů řízení vynaložených Evropskou centrální bankou (ECB).

---

(1)  Úř. věst. C 259, 23.7.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Carvalho a další v. Parlament a Rada

(Věc T-330/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost a na náhradu škody - Životní prostředí - Emise skleníkových plynů - Klimaticko-energetický balíček 2030 - Směrnice (EU) 2018/410 - Nařízení (EU) 2018/842 - Nařízení (EU) 2018/841 - Neexistence individuálního dotčení - Nepřípustnost“)

(2019/C 230/61)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Armando Carvalho (Santa Comba Dão, Portugalsko) a další účastníci řízení, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení (zástupci: G. Winter, professeur, R. Verheyen, advokátka, a H. Leith, barrister)

Žalovaní: Evropský parlament (zástupci: L. Darie a A. Tamás, zmocněnci) a Rada Evropské unie (zástupci: M. Moore a M. Simm, zmocněnci)

Předmět věci

Na jedné straně žaloba podaná na základě 263 SFEU a směřující k částečnému zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814 (Úř. věst. L 76, 19.3.2018, s. 3), zejména jejího článku 1, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26), zejména jeho čl. 4 odst. 2 a přílohy I, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1), zejména jeho článku 4, a na druhé straně žaloba podaná na základě článků 268 a 340 SFEU a směřující k získání náhrady škody ve formě odstranění škody údajně utrpěné žalobci.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Není již důvodné rozhodovat o žádostech o vstup do řízení jako vedlejší účastník, které podaly Climate Action Network Europe, WeMove Europe SCE mbH, Arbeitsgemeinschaft Bäuerliche Landwirtschaft a Evropská komise.

3)	Armando Carvalho a další účastníci řízení, jejichž jména jsou uvedena v příloze usnesení, ponesou vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropským parlamentem a Radou Evropské unie.

4)	Climate Action Network Europe, WeMove Europe, Arbeitsgemeinschaft Bäuerliche Landwirtschaft a Evropská komise ponesou vlastní náklady řízení související s návrhy na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 285, 13.8.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 16. května 2019 — ITSA v. Komise

(Věc T-396/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Sbližování právních předpisů - Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových a souvisejících výrobků - Zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků - Nařízení v přenesené pravomoci a prováděcí akty - Neexistence bezprostředního dotčení - Nepřípustnost“)

(2019/C 230/62)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: International Tax Stamp Association Ltd (ITSA) (Sunbury-on-Thames, Spojené království) (zástupce: F. Scanvic, advokát)

Žalovaná: Evropská komise (zástupkyně: I. Rubene a C. Valero, zmocněnkyně)

Předmět věci

Návrh na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/573 ze dne 15. prosince 2017 o klíčových prvcích smluv o uchovávání údajů, jež mají být uzavírány v rámci systému sledovatelnosti tabákových výrobků (Úř. věst. 2018, L 96, s. 1), prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/574 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro zavedení a provoz systému sledovatelnosti tabákových výrobků (Úř. věst. L 96, 16.4.2018, s. 7) a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/576 ze dne 15. prosince 2017 o technických normách pro bezpečnostní prvky používané na tabákové výrobky (Úř. věst. 2018, L 96, s. 57).

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	O návrhu podaném Radou Evropské unie na vstup vedlejšího účastníka do řízení již není důvodné rozhodovat.

3)	International Tax Stamp Association Ltd (ITSA) ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené Evropskou komisí.

4)	Rada ponese vlastní náklady řízení související s návrhem na vstup vedlejšího účastníka do řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 352, 1.10.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. května 2019 — RATP v. Komise

(Věc T-422/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Přístup k dokumentům - Nařízení (ES) č. 1049/2001 - Dokumenty týkající se řízení zahájeného Komisí proti členskému státu - Dokumenty pocházející od žalobkyně - Žádost třetí osoby o přístup k dokumentům - Původní rozhodnutí přiznat částečný přístup - Neexistence předmětu - Nepřípustnost“)

(2019/C 230/63)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Régie autonome des transports parisiens (RATP) (Paříž, Francie) (zástupci: původně E. Morgan de Rivery, P. Delelis a C. Lavin, poté P. Delelis a C. Lavin, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: A. Buchet, W. Mölls a C. Ehrbar, zmocněnci)

Předmět věci

Návrh podaný na základě článku 263 SFEU znějící na zrušení rozhodnutí generálního ředitelství Komise pro mobilitu a dopravu ze dne 5. března 2018, jímž bylo rozhodnuto o žádosti o přístup k dokumentům RATP, v rozsahu, v němž k uvedeným dokumentům poskytuje částečný přístup

Výrok

1)	Žaloba se odmítá jako nepřípustná.

2)	Régie autonome des transports parisiens (RATP) se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 364, 8.10.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Getsmarter Online v. EUIPO (getsmarter)

(Věc T-473/18) (1)

(„Ochranná známka Evropské unie - Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie getsmarter - Ochranná známka sestávající z reklamního sloganu - Absolutní důvod pro zamítnutí zápisu - Neexistence rozlišovací způsobilosti - Článek 7 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 207/2009 [nyní čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2017/1001] - Neexistence rozlišovací způsobilosti nabyté užíváním - Článek 7 odst. 3 nařízení č. 207/2009 (nyní čl. 7 odst. 3 nařízení 2017/1001 - Zjevně právně neopodstatněná žaloba“)

(2019/C 230/64)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Getsmarter Online Ltd (Londýn, Spojené království) (zástupce: I. Silcock, barrister)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupci: G. Schneider, A. Folliard-Monguiral a H. O’Neill, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí prvního odvolacího senátu EUIPO ze dne 10. května 2018 (věc R 2632/2017-1) týkajícímu se přihlášky obrazového označení getsmarter jako ochranné známky Evropské unie.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Getsmarter Online Ltd se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 352, 1.10.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 10. května 2019 — Zott v. EUIPO — TSC Food Products (pravoúhlý zákusek určený k přímé konzumaci)

(Věc T-517/18) (1)

(„(Průmyslový) vzor Společenství - Řízení o prohlášení neplatnosti - (Průmyslový) vzor Společenství znázorňující pravoúhlý zákusek určený k přímé konzumaci - Starší (průmyslový) vzor Společenství - Důvod neplatnosti - Nedostatek individuální povahy - Neexistence odlišného celkového dojmu - Míra volnosti původce vzoru - Informovaný uživatel - Článek 4 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. b) a čl. 25 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 6/2002 - Žaloba po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná“)

(2019/C 230/65)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Zott SE & Co. KG (Mertingen, Německo) (zástupci: E. Schalast, R. Lange a C. Böhler, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (zástupkyně: D. Walicka, zmocněnkyně)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem, vystupující jako vedlejší účastnice před Tribunálem: TSC Food Products GmbH (Wels, Rakousko) (zástupce: M. Gaderer, advokát)

Předmět věci

Žaloba podaná proti rozhodnutí třetího odvolacího senátu EUIPO ze dne 27. června 2018 (věc R 1341/2017-3) týkajícímu se řízení o prohlášení neplatnosti mezi společnostmi TSC Food Products a Zott.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá.

2)	Společnosti Zott SE & Co. KG se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 373, 15. 10. 2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Ayuntamiento de Enguera v. Komise

(Věc T-602/18) (1)

(„Žaloba na neplatnost - Dohoda o dotaci uzavřená v rámci finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE+) - Snížení částky dotace - Překvalifikování žaloby - Odmítnutí ze strany žalobce — Nepřípustnost“)

(2019/C 230/66)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Ayuntamiento de Enguera (Enguera, Španělsko) (zástupci: J. Palau Navarro, J. Ortiz Ballester a V. Soriano i Piqueras, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: J. Estrada de Solà a A. Katsimerou, zmocněnci)

Předmět věci

Žaloba podaná na základě článku 263 SFEU a směřující ke zrušení dopisu Komise ze dne 26. července 2018, kterým byl potvrzen její postoj ohledně snížení částky dotace poskytnuté za účelem provádění dohody o dotaci LIFE10 ENV/ES/000458 a oznámeno vydání příkazu na vrácení částky 113 408,05 eur.

Výrok

1)	Žaloba se zamítá jako nepřípustná.

2)	Ayuntamiento de Enguera se ukládá náhrada nákladů řízení.

---

(1)  Úř. věst. C 436, 3.12.2018.

Usnesení předsedy Tribunálu ze dne 8. května 2019 — Sumitomo Chemical a Tenka Best v. Komise

(Věc T-734/18 R)

(„Řízení o předběžných opatřeních - Biocidní přípravky - Účinná látka empenthrin - Zamítnutí schválení - Návrh na odklad vykonatelnosti - Absence naléhavosti“)

(2019/C 230/67)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Sumitomo Chemical (UK) plc (Londýn, Spojené království) a Tenka Best, SL (Aiguafreda, Španělsko) (zástupci: K. Van Maldegem, advokát, a V. McElwee, solicitor)

Žalovaná: Evropská komise (zástupci: L. Haasbeek a R. Lindenthal, zmocněnci)

Vedlejší účastník podporující žalovanou: Belgické království (zástupci: L. Van den Broeck a P. Cottin, zmocněnci, ve spolupráci s A. Poppem a E. Jacubowitzem, advokáty)

Předmět věci

Návrh založený na článcích 278 a 279 SFEU a znějící na odklad vykonatelnosti prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2018/1251 ze dne 18. září 2018 o neschválení empenthrinu jako stávající účinné látky pro použití v biocidních přípravcích typu 18 (Úř. věst. 2018, L 235, s. 24)

Výrok

1)	Návrh na předběžné opatření se zamítá.

2)	O nákladech řízení bude rozhodnuto později.

Žaloba podaná dne 10. dubna 2019 — Uzina Metalurgica Moldoveneasca v. Komise

(Věc T-245/19)

(2019/C 230/68)

Jednací jazyk: angličtina

Účastnice řízení

Žalobkyně: Uzina Metalurgica Moldoveneasca OAO (Rybnica, Moldavsko) (zástupci: P. Vander Schueren a E. Gergondet, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	rozhodl, že je žaloba přípustná,

—	zrušil prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 (1) v rozsahu, v němž se týká žalobkyně, a

—	uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně osm žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vychází z toho, že prováděcí nařízení Komise 2019/159 je založeno na zjevně nesprávném posouzení a odporuje zásadám rovnosti a zákazu diskriminace tím, že uplatňuje konečná ochranná opatření na dovoz z Moldavska, zatímco srovnatelný dovoz ze zemí, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, byl vyloučen.

2.

Druhý žalobní důvod vychází z toho, že prováděcí nařízení Komise 2019/159 odporuje článku 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 (2) tím, že uplatňuje konečná ochranná opatření na dovoz z Moldavska, ačkoliv dovoz z takových rozvojových zemí, jako je Moldavsko, by měl být z rozsahu působnosti takových opatření vyloučen.

3.

Třetí žalobní důvod, který je uplatněn podpůrně, vychází z toho, že žalovaná porušila zásadu řádné správy a zásadu legitimního očekávání, dopustila se zjevně nesprávného posouzení a porušila článek 16 nařízení 2015/478, pokud neposoudila, zda jsou splněny podmínky pro uložení ochranných opatření u jednotlivých kategorií výrobků samostatně tvořících dotčený výrobek.

4.	Čtvrtý žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení, porušila povinnost řádné péče a čl. 9 odst. 1 písm. a) a článek 16 nařízení 2015/478, když konstatovala, že nárůst dovozu výrobku do Evropské unie odůvodňuje uložení ochranných opatření.

5.	Pátý žalobní důvod vychází z toho, že pokud žalovaná konstatovala hrozbu vážné újmy, dopustila se zjevně nesprávného posouzení, porušila zásadu řádné správy a povinnost řádné péče a postupovala v rozporu s čl. 5 odst. 2, čl. 9 odst. 2 a článkem 16 nařízení 2015/478.

6.

Šestý žalobní důvod vychází z toho, že se žalovaná dopustila zjevně nesprávného posouzení a porušila článek 16 nařízení 2015/478, jelikož nedoložila, že narůst dovozu byl takový, že hrozilo, že způsobí vážnou újmu výrobnímu odvětví Evropské unie, a nezohlednila další faktory, které mohly odůvodnit údajnou hrozbu vážné újmy.

7.

Sedmý žalobní důvod vychází z toho, že prováděcí nařízení Komise 2019/159 odporuje článku 16 nařízení 2015/478, jelikož žalovaná neměla dostatek pravomoci a postupovala v rozporu s čl. 5 odst. 1 nařízení 2015/478, když z moci úřední zahájila šetření, které vedlo k přijetí prováděcího nařízení Komise 2019/159.

8.	Osmý žalobní důvod vychází z toho, že žalovaná porušila právo žalobkyně na spravedlivý proces, když nezveřejnila zásadní informace o vývoji dovozu a stavu újmy způsobené výrobnímu odvětví Evropské unie.

---

(1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019, o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. 2019, L 31, s. 27).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (Úř. věst. 2015, L 83, s. 16).

Žaloba podaná dne 20. dubna 2019 — gastivo portal v. EUIPO — La Fourchette (Ztvárnění vidličky na zeleném pozadí)

(Věc T-266/19)

(2019/C 230/69)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: gastivo portal GmbH (Brémy, Německo) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch, N. Willich a N. Achilles, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: La Fourchette SAS (Paříž, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie (Ztvárnění vidličky na zeleném pozadí) — Přihláška č. 15 474 356

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. února 2019, ve věci R 1213/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení nezbytně vynaložených žalobkyní v řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 46 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 20. dubna 2019 — gastivo portal v. EUIPO — La Fourchette (Ztvárnění vidličky na zeleném pozadí)

(Věc T-267/19)

(2019/C 230/70)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: gastivo portal GmbH (Brémy, Německo) (zástupci: O. Spieker, A. Schönfleisch, N. Willich a N. Achilles, advokáti)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: La Fourchette SAS (Paříž, Francie)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška obrazové ochranné známky Evropské unie (Ztvárnění vidličky na zeleném pozadí) — Přihláška č. 15 474 356

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 20. února 2019, ve věci R 1211/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	uložil EUIPO a další účastnici řízení před odvolacím senátem náhradu nákladů řízení nezbytně vynaložených žalobkyní v řízení před odvolacím senátem.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 46 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 4. května 2019 — Vanhoudt a další v. EIB

(Věc T-294/19)

(2019/C 230/71)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobci: Patrick Vanhoudt (Gonderange, Lucembursko) a devět dalších žalobců (zástupce: A. Haines, Barrister)

Žalovaná: Evropská investiční banka (EIB)

Návrhová žádání

Žalobci navrhují, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí EIB ze dne 31. ledna 2019, kterým odmítl žalobcům nahradit nenahrazené ztráty a odmítl zpřístupnit simulační nástroj SPAC a jeho výsledky;

—	dále či podpůrně uložil EIB povinnost poskytnout žalobcům náhradu nemajetkové újmy způsobené rozhodnutím EIB nezpřístupnit simulační nástroj SPAC a jeho výsledky;

—

uložil EIB povinnost zpřístupnit pojistně-matematický nástroj SPAC a jeho výsledky ve formě vytisknutých pojistně-matematických simulací tak, aby žalobci mohli posoudit své nenahrazené ztráty a potažmo přiměřenost či nepřiměřenost kompenzačních opatření, které jim EIB poskytla v návaznosti na reformu jejich důchodů a odměn;

—	uložil EIB náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládají žalobci čtyři žalobní důvody týkající se návrhového žádání znějícího na zrušení rozhodnutí a další důvody uvedené níže v souvislosti s jejich požadavkem, aby Soudní dvůr uložil povinnost předložit uvedený simulační nástroj a jeho výsledky.

1.	První žalobní důvod týkající se návrhového žádání na zrušení rozhodnutí, v jehož rámci tvrdí, že byly porušeny body 9, 10 a 14 to 18 memoranda o porozumění a přiloženého průvodního dopisu, které uzavřela EIB se zástupci jejích zaměstnanců dne 18. května 2009.

2.	Druhý žalobní důvod týkající se návrhového žádání na zrušení rozhodnutí, v jehož rámci tvrdí, že byla porušena zásada legitimního očekávání.

3.	Třetí žalobní důvod týkající se návrhového žádání na zrušení rozhodnutí, v jehož rámci tvrdí, že bylo porušeno právo na účinný prostředek nápravy, zásada řádné správy a zásada transparentnosti.

4.	Čtvrtý žalobní důvod týkající se návrhového žádání na zrušení rozhodnutí, v jehož rámci tvrdí, že byl porušen přístup k osobním údajům.

Pokud jde o návrhové žádání směřující k předložení uvedeného simulačního nástroje a jeho výsledků, žalobci dále tvrdí toto:

—	to, že EIB nezpřístupnila pojistně-matematický simulační nástroj SPAC, je v rozporu s články 41, 42 a 47 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 15 odst. 1 a 3 SFEU,

—	EIB porušila právo žalobců na přístup k osobním údajům v rozporu s články 14 a 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725. (1)

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

Žaloba podaná dne 9. května 2019 — VG v. Komise

(Věc T-299/19)

(2019/C 230/72)

Jednací jazyk: francouzština

Účastnice řízení

Žalobkyně: VG (zástupkyně: L. Levi, advokátka)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 6. března 2019 přijaté v rámci výkonu rozsudku Tribunálu ze dne 27. listopadu 2018 ve spojených věcech T-314/16 a T-435/16 VG v. Komise, v rozsahu, v němž odmítá sdělit žalobkyni určité osobní údaje;

—	uložil žalované náhradu nemajetkové újmy stanovené ex aequo et bono na 20 000 eur;

—	uložil žalované náhradu všech nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobkyně jediný žalobní důvod, vycházející z porušení článku 266 SFEU a z překážky věci pravomocně rozsouzené spojené s rozsudkem Tribunálu ze dne 27. listopadu 2018, VG v. Komise (T-314/16 a T-435/16, EU:T:2018:841).

Žalobkyně se dále domáhá náhrady nemajetkové újmy, která údajně vznikla v důsledku odmítnutí obsaženého v rozhodnutí ze dne 6. března 2019.

Žaloba podaná dne 14. května 2019 — Welmax + v. EUIPO — Valmex Medical Imaging (welmax)

(Věc T-305/19)

(2019/C 230/73)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: polština

Účastníci řízení

Žalobkyně: Welmax + sp. z o. o. sp.k. (Poznaň, Polsko) (zástupce: M. Machyński, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Valmex Medical Imaging GmbH (Augsburg, Německo)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Majitelka sporné ochranné známky: Žalobkyně

Sporná ochranná známka: Mezinárodní zápis ochranné známky „welmax“ s vyznačením Evropské unie — Mezinárodní zápis s vyznačením Evropské unie č. 1 342 786

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí pátého odvolacího senátu EUIPO ze dne 22. března 2019, ve věci R 2245/2018-5

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil a vydal rozhodnutí ve věci;

—	v případě existence některého z právem stanovených důvodů vydal rozsudek pro zmeškání;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení, které vznikly žalobkyni v rámci řízení před Tribunálem, včetně procesního zastoupení, podle příslušných právních předpisů.

Dovolávané žalobní důvody

—

Nesprávná skutková zjištění představující základ pro vydání rozhodnutí, která vychází z předpokladu, že rozhodnutí, proti kterému je podle právních předpisů přípustné odvolání, bylo žalobkyni účinně doručeno dne 20. července 2018 (údajně kurýrní službou), přestože obsah tohoto rozhodnutí byl žalobkyni doručen dne 21. září 2018, a to po předchozí e-mailové korespondenci a příslušné žádosti žalobkyně podané pracovníkovi EUIPO;

—	Porušení čl. 68 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 68 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ve spojení s čl. 23 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625.

Žaloba podaná dne 20. května 2019 — SQlab v. EUIPO (Innerbarend)

(Věc T-307/19)

(2019/C 230/74)

Jednací jazyk: němčina

Účastníci řízení

Žalobkyně: SQlab GmbH (Taufkirchen, Německo) (zástupce: A. Koelle, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie Innerbarend — Přihláška č. 15 442 635

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 18. března 2019, ve věci R 2180/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	napadené rozhodnutí pozměnil v tom smyslu, že odvolání je opodstatněné a ochrannou známku Evropské unie „Innerbarend“ je nutno zapsat do třídy 12;

—	uložil EUIPO náhradu nákladů řízení.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 17. května 2019 — BU v. Komise

(Věc T-308/19)

(2019/C 230/75)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: BU (zástupce: E. Bonanni, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

—	zrušil rozhodnutí ze dne 11. ledna 2019, kterým Komise oznámila a rozhodla, zřídit novou lékařskou komisi za účelem vydání nového nálezu k žádosti žalobce o určení, že došlo ke zhoršení jeho nemoci z povolání,

—

určil, že rozhodnutí o žalobcově žádosti o určení, že došlo ke zhoršení jeho nemoci z povolání, musí být přijato na základě nálezu, který již vydala předchozí lékařská komise dne 8. ledna 2014, při náležitém zohlednění článku 12 Společných předpisů pro úrazové pojištění a pojištění pro případ nemoci z povolání úředníků Evropských společenství (dále jen „společné předpisy“), ve znění platném před 1. lednem 2006, jak vyplývá z pozměněného příkazu ze dne 11. ledna 2019, v souvislosti s uložením Komisi povinnosti zaplatit částku 639 431,37 eura, přičemž 98 372,51 eura již bylo zaplaceno, v souladu s náhradou stanovenou v článku 14 společných předpisů, nebo uložení obdobné povinnosti,

—	uložil Komisi povinnost zaplatit 5 000 eur za každý měsíc prodlení s přijetím nezbytného opatření,

—	uložil Komisi povinnost zaplatit 100 000 eur za protiprávní vydání příkazu č. 3 ze dne 25. ledna 2018 v rozporu s rozsudky ve věcech T-551/16 a T-212/01,

—	uložil Komisi povinnost zaplatit 50 000 eur za nepoužití tabulky s odměnami lékařů, jež byli nebo mají být jmenováni,

—	uložil Komisi povinnost zaplatit 100 000 eur za bezdůvodné prodlení s ukončením administrativní fáze,

—	uložil Komisi povinnost zaplatit 1 000 000 eur za hanebné chování Dr. AB jakožto přímého zaměstnance OOJ, který není nezávislý, s ohledem na jeho popsané diskutabilní chování,

—	uložil Komisi náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Žalobce se v podstatě domáhá, aby Komise byla odsouzena za nepřijetí rozhodnutí o zaplacení částky 639 421,37 eura, přičemž 98 372,51 eura již bylo zaplaceno, která představuje náhradu stanovenou v článku 14 společných předpisů, v návaznosti na nález lékařské komise ze dne 8. ledna 2014, v souvislosti se žalobcovou žádostí ze dne 7. června 2000 o určení, že došlo ke zhoršení jeho nemoci z povolání.

Na podporu své žaloby žalobce tvrdí:

1.	Porušení článku 266 SFEU a porušení povinnosti dodržet zásadu res iudicata tím, že Komise nedodržela zásadu res iudicata ve věcech T-212/01 a T-551/16, s ohledem na chybné zaměnění invalidity ve striktním slova smyslu a náhrady podle článku 14 společných pravidel.

2.	Komise v projednávané věci zneužila své pravomoci.

3.	Porušení článku 73 Služebního řádu a nerespektování judikatury Evropské unie týkající se fungování lékařských komisí.

4.	Porušení zásady přiměřené délky řízení.

Žaloba podaná dne 21. května 2019 — Wilhelm Sihn jr. v. EUIPO — Golden Frog (CHAMELEON)

(Věc T-312/19)

(2019/C 230/76)

Jazyk, ve kterém byla podána žaloba: angličtina

Účastníci řízení

Žalobkyně: Wilhelm Sihn jr. GmbH & Co. KG (Niefern-Öschelbronn, Německo) (zástupce: H. Twelmeier, advokát)

Žalovaný: Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO)

Další účastnice řízení před odvolacím senátem: Golden Frog GmbH (Meggen, Švýcarsko)

Údaje týkající se řízení před EUIPO

Přihlašovatelka sporné ochranné známky: Další účastnice řízení před odvolacím senátem

Sporná ochranná známka: Přihláška slovní ochranné známky Evropské unie CHAMELEON — Přihláška č. 12 567 269

Řízení před EUIPO: Námitkové řízení

Napadené rozhodnutí: Rozhodnutí čtvrtého odvolacího senátu EUIPO ze dne 7. března 2019, ve věci R 1551/2018-4

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	napadené rozhodnutí zrušil;

—	rozhodl, že EUIPO ponese vlastní náklady řízení a nahradí náklady řízení vynaložené společností Wilhelm Sihn jr. GmbH & Co. KG;

—	rozhodl, že společnost Golden Frog GmbH ponese vlastní náklady řízení v případě vedlejšího účastenství.

Dovolávané žalobní důvody

—	Porušení čl. 95 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001;

—	Porušení čl. 27 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/625;

—	Porušení čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001.

Žaloba podaná dne 22. května 2019 — Fundación Tecnalia Research & Innovation v. Komise

(Věc T-314/19)

(2019/C 230/77)

Jednací jazyk: španělština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Fundación Tecnalia Research & Innovation (San Sebastián, Španělsko) (zástupci: P. Palacios Pesquera a M. Rius Coma, advokáti)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:

—	prohlásil tuto žalobu a v ní obsažené žalobní návrhy za přípustné;

—

vyhověl předloženým žalobním důvodům a v důsledku toho: a) určil, že neexistuje žádný důvod pro ukončení projektu BreadGuard, a v důsledku toho zastavil referenční sporné řízení; b) podpůrně k výše uvedenému nařídil Komisi, aby vyplatila částky odpovídající pracím skutečně provedeným nadací TECNALIA a aby se zdržela požadování vrácení částek dotace poskytnuté na projekt BreadGuard a přijatých nadací TECNALIA k provádění projektu; c) podpůrně ke všemu výše uvedenému zrušil rozhodnutí o ukončení a nařídil nové provedení sporného řízení od momentu, kdy lze napravit vady, které TECNALIA označila a na které upozornila, za podmínek uvedených v žalobě; d) v každém případě určil, že vůči nadaci TECNALIA nelze vydat žádné prohlášení o vážném profesním pochybení;

—	uložil Generálnímu ředitelství pro výzkum a inovace Evropské unie náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Tato žaloba směřuje proti rozhodnutí ve sporném řízení ve věci projektu FP7-KBBE-2013-613647 BREADGUARD Grant Agreement, ve kterém byl vydán Request for Redress, zamítnutý oznámením ze dne 22. března 2019.

Na podporu žaloby uplatňuje žalobkyně pět žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod, vycházející z tvrzení, že TECNALIA se nedopustila neplnění grantové dohody — V této souvislosti poukazuje žalobkyně na to, že přičtení porušení článků II.38.1.b), II.38.1.c), II.38.1.f) a II.38.1.1) grantové dohody představuje uplatnění této dohody zneužívajícím způsobem, protože TECNALIA v souSvislosti se všemi jednotlivými nesrovnalostmi a porušeními přičtenými jí v rozhodnutí o ukončení prokazatelně nedopustila neplnění obsahu grantové dohody.

2.	Druhý žalobní důvod, vycházející z uplatnění článku II.38 grantové dohody zneužívajícím způsobem — V této souvislosti žalobkyně namítá, že článek II.38.1.1 grantové dohody byl vzhledem k prohlášení, že se TECNALIA dopustila vážného profesního pochybení, uplatněn zneužívajícím způsobem.

3.

Třetí žalobní důvod, vycházející z uplatnění článku II.38.1.1) přílohy grantové dohody zneužívajícím způsobem — V této souvislosti žalobkyně namítá, že článek II.38 grantové dohody byl za účelem nařízení ukončení projektu BreadGuard vzhledem k přičtení odpovědnosti celému konsorciu jako celku uplatněn zneužívajícím způsobem.

4.

Čtvrtý žalobní důvod, vycházející z porušení článku II.23.5 přílohy grantové dohody — V této souvislosti žalobkyně namítá porušení přílohy II grantové dohody k projektu BreadGuard, neboť Evropská komise nesdělila totožnost nezávislých odborníků, již vypracovali znalecké posudky o skutečnostech, na kterých je založeno napadené rozhodnutí, což nadaci TECNALIA znemožnilo navrhnout jejich vyloučení.

5.	Pátý žalobní důvod, vycházející z irelevance uznání skutkových okolností jedním z příjemců — V této souvislosti žalobkyně namítá, že závěry učiněné Univerzitou v Kasselu jakožto jedním z příjemců projektů BreadGuard a FoodWatch jsou irelevantní.

Usnesení Tribunálu ze dne 7. května 2019 — Crédit agricole a Crédit agricole Corporate and Investment Bank v. Komise

(Věc T-419/18) (1)

(2019/C 230/78)

Jednací jazyk: francouzština

Předseda druhého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 319, 10.9.2018.

Usnesení Tribunálu ze dne 6. května 2019 — Apera Capital Master v. EUIPO — Altera Capital (APERA CAPITAL)

(Věc T-699/18) (1)

(2019/C 230/79)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda třetího senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 44, 4.2.2019.

Usnesení Tribunálu ze dne 14. května 2019 — Bacardi v. EUIPO — La Fée (ANGEL’S ENVY)

(Věc T-115/19) (1)

(2019/C 230/80)

Jednací jazyk: angličtina

Předseda druhého senátu rozhodl o vyškrtnutí věci.

---

(1)  Úř. věst. C 139, 15. 4. 2019.