7.6.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 150/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/876
ze dne 20. května 2019,
kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V důsledku finanční krize, která vypukla v letech 2007–2008, Unie provedla zásadní reformu regulačního rámce pro finanční služby, aby posílila odolnost svých finančních institucí. Tato reforma do značné míry vycházela z mezinárodních standardů, jež v roce 2010 schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) a které vešly ve známost jako rámec Basilej III. Mezi řadu opatření reformního balíčku patřilo přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (5), jež posílily obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky (instituce). |
(2) |
I když provedená reforma zvýšila stabilitu finančního systému a jeho odolnost vůči řadě možných budoucích šoků a krizí, neřešila všechny známé problémy. Důležitým důvodem této skutečnosti bylo, že tvůrci mezinárodních standardů, jako BCBS a Rada pro finanční stabilitu (FSB), v té době ještě stále pracovali na mezinárodně dohodnutých řešeních těchto problémů. Nyní byla tato práce na dalších důležitých reformách dokončena a tyto zbývající problémy by měly být vyřešeny. |
(3) |
Ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015 nazvaném „Dokončení bankovní unie“ Komise uznala potřebu dalšího snižování rizik a zavázala se, že předloží legislativní návrh, který by stavěl na mezinárodně dohodnutých standardech. Rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2016 a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2016 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2015 (6) rovněž uznaly, že je třeba učinit další konkrétní legislativní opatření, pokud jde o snížení rizik ve finančním sektoru. |
(4) |
Opatření ke snížení rizik by měla nejen dále posílit odolnost evropského bankovního systému a důvěru trhu v něj, ale také poskytnout základ pro další pokrok při dokončování bankovní unie. Tato opatření by měla být rovněž zvažována v kontextu širších problémů, které mají vliv na ekonomiku Unie, zejména potřeby podporovat růst a pracovní místa v dobách nejistého ekonomického výhledu. V této souvislosti byly na posílení ekonomiky Unie zahájeny různé významné politické iniciativy, jako jsou investiční plán pro Evropu a unie kapitálových trhů. Je proto důležité, aby všechna opatření ke snížení rizik hladce interagovala s uvedenými politickými iniciativami, jakož i s nedávnými širšími reformami ve finančním sektoru. |
(5) |
Ustanovení tohoto nařízení by měla odpovídat mezinárodně dohodnutým standardům a zajistit, aby směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 byly nadále rovnocenné rámci Basilej III. Cílené úpravy, které mají zohlednit specifika Unie a širší politické úvahy, by měly být omezeny co do rozsahu působnosti nebo času, aby neměly negativní dopad na celkovou přiměřenost obezřetnostního rámce. |
(6) |
Rovněž je třeba zlepšit stávající opatření ke snížení rizik, jakož i zejména požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, aby bylo zajištěno, že mohou být uplatňovány přiměřenějším způsobem a že nevytvářejí nadměrnou zátěž související s jejich dodržováním, zvláště u malých a nepříliš složitých institucí. |
(7) |
Za účelem cíleného zjednodušení požadavků a s ohledem na uplatňování zásady proporcionality je nutné tyto malé a nepříliš složité instituce přesně definovat. Jednotná absolutní hraniční hodnota sama o sobě specifika národních bankovních trhů nezohledňuje. Proto je nutné, aby členské státy mohly dle vlastního uvážení a v souladu s vnitrostátními podmínkami tuto hraniční hodnotu upravovat a případně ji snížit. Jelikož pro určení rizikového profilu instituce není rozhodná její velikost sama o sobě, použitím dalších kvalitativních kritérií je navíc nutné zajistit, aby instituce byla považována za malou a nepříliš složitou a mohla těžit z přiměřenějších pravidel pouze v případě, kdy splňuje všechna relevantní kritéria. |
(8) |
Pákové poměry přispívají k zachování finanční stability tím, že působí jako pojistky u kapitálových požadavků založených na riziku a omezují vytváření nadměrné páky během hospodářského vzestupu. BCBS revidoval mezinárodní standard o pákovém poměru, aby blíže určil některé aspekty koncepce tohoto poměru. Nařízení Rady (EU) č. 575/2013 by mělo být uvedeno do souladu s tímto revidovaným standardem tak, aby zajistilo rovné podmínky na mezinárodní úrovni pro instituce usazené v Unii, ale působící mimo Unii, a aby zajistilo, že pákový poměr zůstane účinným doplňkem kapitálových požadavků založených na riziku. Proto by měl být zaveden požadavek na pákový poměr, který doplní současný systém podávání zpráv a zpřístupňování informací o pákovém poměru. |
(9) |
Aby nedošlo ke zbytečnému omezení poskytování úvěrů podnikům a domácnostem ze strany institucí a aby se zabránilo neodůvodněným nepříznivým dopadům na likviditu trhu, měl by být požadavek na pákový poměr stanoven na úrovni, kde působí jako důvěryhodná pojistka proti riziku nadměrné páky, aniž by narušoval hospodářský růst. |
(10) |
Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (7), dospěl ve své zprávě ze dne 3. srpna 2016 o požadavku na pákový poměr k závěru, že pákový poměr kapitálu tier 1 stanovený ve výši 3 % pro všechny typy úvěrových institucí by představoval spolehlivou pojistku. Požadavek na 3 % pákový poměr byl také dohodnut na mezinárodní úrovni BCBS. Požadavek na pákový poměr by proto měl být kalibrován na úrovni 3 %. |
(11) |
Požadavek na 3 % pákový poměr by však některé modely a linie podnikání omezil více než jiné. Nepřiměřeně postiženy by byly zejména veřejné úvěry poskytované veřejnými rozvojovými bankami a státem podporované vývozní úvěry. Pákový poměr by tedy pro uvedené typy expozic měl být upraven. Měla by tudíž být stanovena jasná kritéria, která pomohou ověřit veřejný mandát těchto úvěrových institucí a obsáhnou takové aspekty, jako je například jejich zřízení, druh vykonávaných činností, jejich účel, režimy záruk ze strany orgánů veřejné správy a omezení činností souvisejících s přijímáním vkladů. Forma a způsob zřízení takových úvěrových institucí by však měly být i nadále ponechány na rozhodnutí ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu členského státu, přičemž se může jednat o založení nové úvěrové instituce, akvizici nebo převzetí již existujícího subjektu těmito orgány veřejné správy, a to i prostřednictvím koncesí a v kontextu postupů k řešení krize. |
(12) |
Pákový poměr by rovněž neměl narušit poskytování služeb centrálního clearingu institucemi klientům. Proto by počáteční marže na derivátové transakce, u nichž se provádí centrální clearing, přijaté institucemi od klientů a přenášené na ústřední protistrany měly být z celkové míry expozic vyloučeny. |
(13) |
Za výjimečných okolností, které odůvodňují vynětí některých expozic vůči centrálním bankám z pákového poměru, a s cílem usnadnit provádění měnových politik by příslušné orgány měly mít možnost takové expozice z celkové míry expozic dočasně vyloučit. Za tímto účelem by po konzultaci s příslušnou centrální bankou měly veřejně vyhlásit, že takové výjimečné okolnosti nastaly. Požadavek na pákový poměr by měl být znovu úměrně kalibrován, aby kompenzoval dopad vynětí. Takovým překalibrováním by mělo být zajištěno vyloučení rizik ohrožujících finanční stabilitu, která postihují příslušné bankovní sektory, a také by měla zůstat zachována odolnost zajišťovaná pákovým poměrem. |
(14) |
Pro instituce určené jako globální systémově významné instituce (dále jen „G-SVI“) je vhodné zavést požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru v souladu se směrnicí 2013/36/EU a standardem BCBS ohledně kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné banky (G-SVB), který byl zveřejněn v prosinci 2017. Kapitálová rezerva k pákovému poměru byla BCBS kalibrována specificky za účelem zmírnění srovnatelně vyšších rizik, která G-SVB pro finanční stabilitu představují, a vzhledem k této skutečnosti by se měla v této fázi vztahovat pouze na G-SVI. Je však třeba provést další analýzu s cílem určit, zda by bylo vhodné uplatňovat požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru i na jiné systémově významné instituce (J-SVI), jak jsou vymezeny ve směrnici 2013/36/EU, a pokud ano, jakým způsobem by jeho kalibrace měla být přizpůsobena specifikům těchto institucí. |
(15) |
Dne 9. listopadu 2015 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu specifikaci celkové kapacity pro absorpci ztrát (dále jen „standard TLAC“), která byla potvrzena skupinou G20 na summitu v Turecku v listopadu 2015. Standard TLAC vyžaduje, aby G-SVB držely dostatečný objem závazků (způsobilých k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů) s vysokou schopností absorbovat ztráty pro zajištění rychlé a hladké absorpce ztrát a rekapitalizace v případě řešení krize. Standard TLAC by měl být zaveden do práva Unie. |
(16) |
Provedení standardu TLAC v právu Unie musí vzít v úvahu stávající minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (8). Jelikož standard TLAC a minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky sledují stejný cíl, tedy zajistit, aby instituce měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát, měly by tyto dva požadavky představovat vzájemně se doplňující prvky společného rámce. Z operačního hlediska by harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC měla být do nařízení (EU) č. 575/2013 zavedena prostřednictvím nového požadavku na kapitál a způsobilé závazky, zatímco specifický doplněk pro G-SVI a specifický požadavek na instituce, které nejsou G-SVI, by měl být zaveden prostřednictvím cílených změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (9). Ustanovení zavádějící standard TLAC v nařízení (EU) č. 575/2013 by měla být vykládána společně s ustanoveními uvedenými ve směrnici 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014 a ve směrnici 2013/36/EU. |
(17) |
V souladu se standardem TLAC, který se týká pouze G-SVB, by se minimální požadavek na dostatečný objem kapitálu a závazků s vysokou schopností absorbovat ztráty zavedený tímto nařízením měl vztahovat pouze na G-SVI. Nicméně pravidla týkající se způsobilých závazků zavedená v tomto nařízení by měla platit pro všechny instituce, a to v souladu s doplňujícími úpravami a požadavky uvedenými ve směrnici 2014/59/EU. |
(18) |
V souladu se standardem TLAC by se požadavek na kapitál a způsobilé závazky měl vztahovat na subjekty řešící krizi, které buď jsou samy o sobě G-SVI, nebo jsou součástí skupiny označené jako G-SVI. Požadavek na kapitál a způsobilé závazky by se měl uplatňovat buď na individuálním, nebo konsolidovaném základě, v závislosti na tom, zda jsou tyto subjekty řešící krizi samostatnými institucemi bez dceřiných podniků, nebo mateřskými podniky. |
(19) |
Směrnice 2014/59/EU umožňuje využití nástrojů k řešení krize nejen pro instituce, ale také pro finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti. Mateřské finanční holdingové společnosti a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti by proto měly mít tak jako mateřské instituce dostatečnou schopnost absorbovat ztráty. |
(20) |
Aby byla zajištěna účinnost požadavku na kapitál a způsobilé závazky, je nezbytné, aby nástroje držené za účelem splnění tohoto požadavku měly vysokou schopnost absorbovat ztráty. Závazky, které jsou vyloučeny z nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve smyslu směrnice 2014/59/EU, tuto schopnost nemají a nemají ji ani jiné závazky, které k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v zásadě sice způsobilé jsou, ale v praxi by při rekapitalizaci z vnitřních zdrojů mohly způsobovat potíže. Tyto závazky by proto neměly být považovány za způsobilé pro požadavek na kapitál a způsobilé závazky. Na druhou stranu kapitálové nástroje, stejně jako podřízené závazky, mají vysokou schopnost absorbovat ztráty. Do určité míry by měl být v souladu se standardem TLAC uznán rovněž potenciál absorbovat ztráty u závazků, které jsou na stejné úrovni jako některé vyloučené závazky. |
(21) |
Aby se zamezilo dvojímu započtení závazků pro účely požadavku na kapitál a způsobilé závazky, měla by být zavedena pravidla pro odpočet držených položek způsobilých závazků, která odrážejí odpovídající přístup k odpočtu již vyvinutý v nařízení (EU) č. 575/2013 pro kapitálové nástroje. Na základě tohoto přístupu by držené položky nástrojů způsobilých závazků měly být nejprve odečteny od způsobilých závazků, a pokud neexistují dostatečné způsobilé závazky, měly by být tyto nástroje způsobilých závazků odečteny od nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2. |
(22) |
Standard TLAC obsahuje některá kritéria způsobilosti pro závazky, která jsou přísnější než současná kritéria způsobilosti pro kapitálové nástroje. Aby byla zajištěna jednotnost, kritéria způsobilosti pro kapitálové nástroje by měla být sladěna, pokud jde o nezpůsobilost nástrojů vydaných prostřednictvím jednotek pro speciální účel, a to ke dni 1. ledna 2022. |
(23) |
Pro nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 je nezbytné stanovit jasný a transparentní schvalovací postup, který může přispět k zachování vysoké kvality těchto nástrojů. Za tímto účelem by příslušné orgány měly odpovídat za schvalování těchto nástrojů před tím, než je instituce mohou klasifikovat jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. Příslušné orgány by však nemusely vyžadovat předchozí svolení pro nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané na základě právní dokumentace, kterou již příslušný orgán schválil, a které se řídí v podstatě shodnými ustanoveními, jakými se řídí kapitálové nástroje, pro něž instituce již získala od příslušného orgánu předchozí svolení klasifikovat je jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. V takovém případě by instituce namísto žádosti o předchozí schválení měly mít možnost příslušným orgánům oznámit svůj úmysl takové nástroje vydat. Měly by tak učinit v dostatečném předstihu, než nástroje klasifikují jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, aby příslušné orgány měly v případě potřeby čas tyto nástroje přezkoumat. S ohledem na to, že úlohou orgánu EBA je dále sbližovat postupy v oblasti dohledu a zvyšovat kvalitu kapitálových nástrojů, měly by jej příslušné orgány konzultovat před schválením jakékoli nové formy nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1. |
(24) |
Kapitálové nástroje jsou způsobilé jako nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 pouze tehdy, jsou-li v souladu s příslušnými kritérii způsobilosti. Tyto kapitálové nástroje mohou zahrnovat vlastní kapitál nebo závazky, včetně podřízených půjček, jež splňují tato kritéria. |
(25) |
Kapitálové nástroje nebo jejich části by měly být způsobilé jako kapitálové nástroje pouze v rozsahu, v jakém jsou splacené. Pokud části určitého nástroje splaceny nejsou, neměly by být tyto části způsobilé jako kapitálové nástroje. |
(26) |
Kapitálové nástroje a způsobilé závazky by neměly být předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty při řešení krize. Nemělo by to znamenat, že by smluvní ustanovení, kterými se závazky řídí, měla obsahovat ustanovení výslovně uvádějící, že nástroj nepodléhá právům na kompenzaci nebo započtení. |
(27) |
Protože se bankovní sektor vyvíjí ve stále digitalizovanějším prostředí, stále významnějším druhem aktiva se stává software. Na obezřetně oceněná aktiva v podobě softwaru, jejichž hodnota není podstatně ovlivněna řešením krize, platební neschopností nebo likvidací instituce, by se neměly vztahovat odpočty nehmotných aktiv z položek kmenového kapitálu tier 1. Tato specifikace je důležitá, protože pojetí softwaru je široké a zahrnuje mnoho různých druhů aktiv, z nichž ne všechna si po ukončení činnosti podniku uchovávají svou hodnotu. V tomto ohledu by se měly vzít v úvahu rozdíly v ocenění a amortizaci aktiv v podobě softwaru a realizované prodeje těchto aktiv. Kromě toho by se měl zohlednit i mezinárodní vývoj a rozdíly v právní úpravě investic do softwaru, různá obezřetnostní pravidla vztahující se na instituce a pojišťovny i různorodost finančního sektoru v Unii včetně neregulovaných subjektů, jako jsou společnosti finančních technologií. |
(28) |
Aby se zabránilo prudké změně situace, je nutné zachovat právní účinky stávajících nástrojů, pokud jde o některá kritéria způsobilosti. V případě závazků vydaných před 27. červnem 2019 by od některých kritérií způsobilosti pro kapitálové nástroje a způsobilé závazky mělo být upuštěno. Takovéto zachování právních účinků by se mělo vztahovat na závazky započítávané v příslušných případech do podřízené části TLAC a podřízené části minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU, jakož i na závazky započítávané v příslušných případech do nepodřízené části TLAC a nepodřízené části minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU. V případě kapitálových nástrojů by zachování právních účinků mělo skončit dne 28. června 2025. |
(29) |
Nástroje způsobilých závazků včetně těch, které mají zbytkovou splatnost kratší než jeden rok, mohou být umořeny až poté, co orgán příslušný k řešení krize udělil předchozí svolení. Takovým předchozím svolením by rovněž mohlo být obecné předchozí svolení, přičemž by k umoření muselo dojít během omezené doby a v předem stanovené výši v mezích obecného předchozího svolení. |
(30) |
Od přijetí nařízení (EU) č. 575/2013 byl mezinárodní standard o obezřetnostním zacházení s expozicemi institucí vůči ústředním protistranám pozměněn s cílem zlepšit zacházení s expozicemi institucí vůči způsobilým ústředním protistranám. Významné revize tohoto standardu zahrnovaly použití jednotné metody pro stanovení kapitálového požadavku pro expozice z důvodu příspěvků do fondu pro riziko selhání, explicitní limit na celkové požadavky na kapitál používané pro expozice vůči způsobilým ústředním protistranám a k rizikům citlivější přístup k zachycení hodnoty derivátů při výpočtu hypotetických zdrojů způsobilých ústředních protistran. Zacházení s expozicemi vůči nezpůsobilým ústředním protistranám bylo zároveň ponecháno beze změn. Vzhledem k tomu, že revidované mezinárodní standardy zavedly zacházení, které je pro prostředí centrálního clearingu vhodnější, právní předpisy Unie by měly být změněny, aby tyto standardy začlenily. |
(31) |
Aby bylo zajištěno, že instituce odpovídajícím způsobem řídí své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování, pravidla stanovící zacházení s těmito expozicemi by měla být citlivá na rizika a měla by podporovat transparentnost ve vztahu k podkladovým expozicím subjektů kolektivního investování. BCBS proto přijal revidovaný standard, který stanoví jasnou hierarchii přístupů k výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro tyto expozice. Tato hierarchie odráží míru transparentnosti, pokud jde o podkladové expozice. Nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo být sladěno s těmito mezinárodně dohodnutými pravidly. |
(32) |
V případě instituce, která k investici do podílové jednotky nebo akcie v subjektu kolektivního investování, a to i v rámci systému soukromého důchodového pojištění se státním příspěvkem, poskytuje v konečný prospěch neprofesionálních zákazníků příslib minimální hodnoty, se nevyžaduje žádná platba ze strany instituce ani podniku, jenž je zahrnut do téže působnosti obezřetnostní konsolidace, pokud hodnota akcií nebo podílových jednotek zákazníka v subjektu kolektivního investování neklesne v jednom nebo více okamžicích v čase, jak je stanoveno ve smlouvě, pod garantovanou částku. Pravděpodobnost uplatnění závazku je proto v praxi nízká. Pokud je institucí poskytnutý příslib minimální hodnoty omezen na procento částky, kterou zákazník původně investoval do akcií nebo podílových jednotek v subjektu kolektivního investování (příslib minimální hodnoty v pevné výši) nebo na částku, která závisí na vývoji finančních ukazatelů nebo tržních indexů do vypršení určitého období, veškerý stávající kladný rozdíl mezi hodnotou akcií nebo podílových jednotek zákazníka a současnou hodnotou garantované částky k danému datu tvoří rezervu a snižuje riziko, že instituce bude muset vyplatit garantovanou částku. Všechny tyto důvody ospravedlňují snížený konverzní faktor. |
(33) |
Pro výpočet hodnoty expozice derivátových transakcí podle rámce úvěrového rizika protistrany dává nařízení (EU) č. 575/2013 v současné době institucím na výběr mezi třemi různými standardizovanými přístupy: standardizovanou metodou, metodou oceňování podle tržní hodnoty a metodou původní expozice. |
(34) |
Tyto standardizované přístupy však přiměřeně nezohledňují skutečnost, že kolaterál snižuje riziko v těchto expozicích. Jejich kalibrace je zastaralá a neodráží vysokou míru volatility zaznamenanou v průběhu finanční krize. Ani přiměřeně nezohledňují prospěch ze započtení. K řešení těchto nedostatků se BCBS rozhodl nahradit standardizovanou metodu a metodu oceňování podle tržní hodnoty novým standardizovaným přístupem pro výpočet hodnoty expozice derivátových expozic – tzv. standardizovaným přístupem k úvěrovému riziku protistrany (SA-CCR). Vzhledem k tomu, že revidované mezinárodní standardy zavedly nový standardizovaný přístup, který je pro prostředí centrálního clearingu vhodnější, právní předpisy Unie by měly být změněny, aby tyto standardy začlenily. |
(35) |
Přístup SA-CCR je citlivější na rizika než standardizovaná metoda a metoda oceňování podle tržní hodnoty, a proto by měl vést ke kapitálovým požadavkům, které lépe odrážejí rizika spojená s derivátovými transakcemi institucí. Současně se může ukázat, že pro některé instituce, které v současné době používají metodu oceňování podle tržní hodnoty, je přístup SA-CCR příliš složitý a jeho uplatňování příliš zatěžující. Pro ty instituce, které splňují předem definovaná kritéria způsobilosti, a pro instituce, které jsou součástí skupiny, jež tato kritéria splňuje na konsolidovaném základě, by měla být zavedena zjednodušená verze přístupu SA-CCR (dále jen „zjednodušený přístup SA-CCR“). Jelikož taková zjednodušená verze bude méně citlivá na rizika než SA-CCR, měla by být odpovídajícím způsobem kalibrována, aby se zajistilo, že nebude podceňovat hodnotu expozice derivátových transakcí. |
(36) |
Pro instituce, které mají omezené derivátové expozice a které v současné době používají metodu oceňování podle tržní hodnoty nebo metodu původní expozice, by uplatňování přístupu SA-CCR i zjednodušeného přístupu SA-CCR mohlo být příliš složité. Metoda původní expozice by proto měla být vyhrazena jako alternativní přístup pro ty instituce, které splňují předem definovaná kritéria způsobilosti, a pro instituce, které jsou součástí skupiny, jež tato kritéria splňuje na konsolidovaném základě, ale měla by být revidována s cílem vyřešit její hlavní nedostatky. |
(37) |
Měla by být zavedena jasná kritéria, která poslouží institucím jako vodítko při výběru z povolených přístupů. Tato kritéria by se měla zakládat na rozsahu derivátových aktivit instituce, který ukazuje na míru sofistikovanosti, jež by instituce při výpočtu hodnoty expozice měla být schopna splnit. |
(38) |
Během finanční krize byly ztráty v obchodním portfoliu u některých institucí usazených v Unii značné. Pro některé z nich se výše kapitálu požadovaná proti těmto ztrátám ukázala jako nedostatečná, což vedlo k tomu, že žádaly o mimořádnou veřejnou finanční podporu. Tyto poznatky vedly BCBS k odstranění řady nedostatků v obezřetnostním zacházení s pozicemi v obchodním portfoliu v souvislosti s kapitálovými požadavky k tržnímu riziku. |
(39) |
V roce 2009 byl na mezinárodní úrovni dokončen první soubor reforem, jenž byl v unijním právu proveden směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU (10). Reforma z roku 2009 se však nezabývala strukturálními nedostatky kapitálových požadavků pro standardy tržního rizika. Nejasné vytyčení hranice mezi obchodním a investičním portfoliem poskytovalo příležitosti k regulatorní arbitráži, zatímco vůči riziku nedostatečná citlivost kapitálových požadavků k tržnímu riziku neumožnila zachytit úplné spektrum rizik, kterým byly instituce vystaveny. |
(40) |
BCBS zahájil zásadní přezkum obchodního portfolia (FRTB) s cílem vyřešit strukturální nedostatky kapitálových požadavků pro standardy tržního rizika. Výsledkem této práce byl revidovaný rámec pro tržní riziko, který byl zveřejněn v lednu 2016. V prosinci 2017 se skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu dohodla, že lhůtu pro provedení tohoto revidovaného rámce pro tržní riziko prodlouží, aby institucím poskytla dodatečný čas na vytvoření nezbytné systémové infrastruktury, ale také aby BCBS mohl vyřešit některé specifické otázky související s tímto rámcem. Mezi ně patří přezkum kalibrací standardizovaného přístupu a přístupu interního modelu, který by měl zajistit soudržnost s původními očekáváními BCBS. Po dokončení tohoto přezkumu a dříve než bude provedeno posouzení dopadů výsledných revizí rámce FRTB na instituce v Unii, by měly všechny instituce, které by v Unii podléhaly rámci FRTB, začít podávat zprávy o výpočtech odvozených z revidovaného standardizovaného přístupu. Za tímto účelem, aby výpočty pro požadavky na podávání zpráv byly plně funkční v souladu s mezinárodním vývojem, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijmout akt v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Komise by měla tento akt v přenesené pravomoci přijmout do 31. prosince 2019. Instituce by měly začít podávat zprávy o tomto výpočtu nejpozději do jednoho roku po přijetí uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Dále by instituce, které získají souhlas k použití revidovaného přístupu interního modelu rámce FRTB pro účely podávání zpráv, měly rovněž podávat zprávy o výpočtu podle přístupu interního modelu tři roky poté, co bude plně použitelný. |
(41) |
Zavedení požadavků na podávání zpráv vyplývajících z přístupů FRTB je třeba považovat za první krok k plnému zavedení rámce FRTB v Unii. Komise by s přihlédnutím ke konečným revizím rámce FRTB, které provede BCBS, k výsledkům dopadů těchto revizí na instituce v Unii a k přístupům FRTB, které jsou pro požadavky na podávání zpráv již stanoveny v tomto nařízení, měla do 30. června 2020 Evropskému parlamentu a Radě případně předložit legislativní návrh týkající se toho, jakým způsobem by měl být rámec FRTB prováděn v Unii za účelem stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku. |
(42) |
Přiměřené zacházení s tržním rizikem by se rovněž mělo vztahovat na instituce s omezenými činnostmi v rámci obchodního portfolia, což umožní více institucím s nízkou činností v rámci obchodního portfolia uplatnit rámec úvěrového rizika pro pozice v investičním portfoliu, jak je stanoveno v revidované verzi odchylky pro malá obchodní portfolia. Zásada proporcionality by měla být rovněž zohledněna, až bude Komise znovu posuzovat, jakým způsobem by kapitálové požadavky k tržnímu riziku měly vypočítávat instituce se středně velkým obchodním portfoliem. S ohledem na vývoj na mezinárodní úrovni by se u institucí se středně velkým obchodním portfoliem měla přezkoumat zejména kalibrace kapitálových požadavků k tržnímu riziku. V mezidobí by tyto instituce se středně velkým obchodním portfoliem, jakož i instituce s malým obchodním portfoliem, měly být od požadavků na podávání zpráv podle FRTB osvobozeny. |
(43) |
Rámec velkých expozic by měl být posílen s cílem zlepšit schopnost institucí absorbovat ztráty a lépe dodržovat mezinárodní standardy. K tomuto účelu by měla být jako kapitálový základ pro výpočet limitu velkých expozic používána vyšší kvalita kapitálu a expozice vůči úvěrovým derivátům by měly být počítány v souladu s přístupem SA-CCR. Kromě toho by měl být snížen limit na expozice, které G-SVI mohou mít vůči jiným G-SVI, s cílem omezit systémová rizika související se vzájemnou provázaností velkých institucí a dopad, jenž selhání protistrany G-SVI může mít na finanční stabilitu. |
(44) |
I když ukazatel krytí likvidity (LCR) zajišťuje, že instituce budou schopny odolat vážnému tlaku krátkodobě, nezaručuje, že tyto instituce budou mít stabilní strukturu financování v dlouhodobějším horizontu. Je tedy zřejmé, že by na úrovni Unie měl být vytvořen podrobný závazný požadavek stabilního financování, který by měl být vždy dodržován, aby se zabránilo nadměrnému nesouladu splatností aktiv a závazků a přílišnému spoléhání se na krátkodobé velkoobchodní financování. |
(45) |
V souladu se standardem stabilního financování stanoveným BCBS by proto měla být přijata pravidla pro definování požadavku stabilního financování jakožto poměru objemu dostupného stabilního financování instituce k objemu jejího požadovaného stabilního financování v průběhu jednoho roku. Tento závazný požadavek by se měl nazývat ukazatel čistého stabilního financování (NSFR). Objem dostupného stabilního financování by se měl vypočítat vynásobením závazků a kapitálu instituce příslušnými faktory, které odrážejí jejich míru spolehlivosti v jednoletém horizontu NSFR. Objem požadovaného stabilního financování by se měl vypočítat vynásobením aktiv a podrozvahových expozic instituce příslušnými faktory, které odrážejí jejich charakteristiky likvidity a zbytkové splatnosti v jednoletém horizontu NSFR. |
(46) |
NSFR by měl být vyjádřen v procentech a nastaven na minimální úroveň 100 %, která vyjadřuje, že instituce drží dostatečné stabilní financování k pokrytí svých finančních potřeb v období jednoho roku za běžných i krizových podmínek. Pokud by NSFR klesl pod úroveň 100 %, měla by instituce plnit zvláštní požadavky stanovené nařízením (EU) č. 575/2013 pro včasné navrácení svého NSFR na minimální úroveň. V případech nedodržení požadavku NSFR by se opatření dohledu neměla uplatňovat automaticky. Namísto toho by příslušné orgány měly důvody nesouladu s požadavkem NSFR posoudit, dříve než stanoví případná opatření v oblasti dohledu. |
(47) |
V souladu s doporučeními vydanými orgánem EBA ve zprávě ze dne 15. prosince 2015 o požadavcích čistého stabilního financování vypracované podle článku 510 nařízení (EU) č. 575/2013 by pravidla pro výpočet NSFR měla být úzce sladěna se standardy BCBS včetně vývoje těchto standardů, pokud jde o zacházení s derivátovými transakcemi. Nutnost vzít v úvahu některá evropská specifika, aby bylo zajištěno, že požadavek NSFR nebrání financování evropské reálné ekonomiky, však pro definici požadavku evropského NSFR odůvodňuje přijetí některých úprav NSFR vypracovaného BCBS. Tyto úpravy kvůli evropskému kontextu jsou doporučeny orgánem EBA a souvisejí především se specifickým zacházením pro: průchozí modely obecně a emise krytých dluhopisů zvláště; aktivity v oblasti financování obchodu; centralizované regulované úspory; zajištěné půjčky na bydlení; úvěrová sdružení; ústřední protistrany a centrální depozitáře cenných papírů neprovádějící žádnou významnou transformaci splatnosti. Tato navrhovaná specifická zacházení do značné míry odrážejí přednostní zacházení s danými činnostmi v evropském LCR ve srovnání s LCR vypracovaným BCBS. Vzhledem k tomu, že NSFR doplňuje LCR, měly by tyto dva ukazatele být konzistentní, pokud jde o jejich definici a kalibraci. To se týká zejména faktorů požadovaného stabilního financování uplatňovaných na vysoce kvalitní likvidní aktiva LCR pro výpočet NSFR, které by měly odrážet definice a srážky u evropského LCR, bez ohledu na dodržování obecných a provozních požadavků stanovených pro výpočet LCR, které nejsou pro jednoletý horizont výpočtu NSFR přiměřené. |
(48) |
Vedle evropských specifik by zacházení s derivátovými transakcemi v rámci NSFR vypracovaného BCBS mohlo mít významný dopad na derivátové aktivity institucí, a v důsledku toho na evropské finanční trhy a na přístup koncových uživatelů k některým operacím. Derivátové transakce a některé vzájemně propojené transakce, včetně clearingových činností, by mohly být zavedením NSFR vypracovaného BCBS neodůvodněně a nepřiměřeně ovlivněny, aniž by byly předmětem rozsáhlých studií kvantitativních dopadů a veřejných konzultací. Dodatečný požadavek držet 5 % až 20 % stabilního financování proti hrubým derivátovým závazkům je obecně považován za hrubé měřítko pro zachycení dodatečných rizik financování spojených s možným nárůstem derivátových závazků v průběhu jednoho roku a je předmětem přezkumu na úrovni BCBS. Tento požadavek zavedený na úrovni 5 % v souladu s pravomocí, kterou BCBS ponechal jurisdikcím za účelem snížení faktoru požadovaného stabilního financování ve vztahu k hrubým derivátovým závazkům, by následně mohl být pozměněn s cílem zohlednit vývoj na úrovni BCBS a vyhnout se případným nezamýšleným důsledkům, jako například bránění dobrému fungování evropských finančních trhů a poskytování zajišťovacích nástrojů institucím a koncovým uživatelům, včetně podniků, se záměrem zajistit jejich financování jakožto jeden z cílů unie kapitálových trhů. |
(49) |
Asymetrické zacházení podle BCBS s krátkodobým financováním, jako jsou repo obchody (stabilní financování není uznáváno), a krátkodobými půjčkami, jako jsou reverzní repo obchody (je požadováno určité stabilní financování – 10 % v případě transakcí zajištěných vysoce kvalitními likvidními aktivy úrovně 1 podle definice v LCR a 15 % pro ostatní transakce), má v případě finančních zákazníků odrazovat od rozsáhlých vazeb krátkodobého financování mezi finančními zákazníky, protože tyto vazby jsou zdrojem propojení a ztěžují řešení krize konkrétní instituce bez toho, aby se v případě selhání riziko rozšířilo do zbytku finančního systému. Nicméně kalibrace této asymetrie je konzervativní a může mít vliv na likviditu cenných papírů, které se obvykle používají jako kolaterál u krátkodobých transakcí, zejména státních dluhopisů, protože instituce pravděpodobně sníží objem svých operací na repo trzích. Mohla by také narušit činnosti tvorby trhu, jelikož repo trhy usnadňují správu potřebného inventáře, což je v rozporu s cíli unie kapitálových trhů. Aby instituce měly dostatek času na postupné přizpůsobení se této konzervativní kalibraci, mělo by být zavedeno přechodné období, během něhož by byly faktory požadovaného stabilního financování dočasně sníženy. Rozsah dočasného snížení faktorů požadovaného stabilního financování by se měl odvíjet od typů transakcí a typu kolaterálu použitého pro tyto transakce. |
(50) |
Kromě dočasného překalibrování faktoru požadovaného stabilního financování vypracovaného BCBS, který se vztahuje na krátkodobé reverzní repo obchody s finančními zákazníky zajištěné státními dluhopisy, se jako nezbytné ukázaly některé další úpravy, aby bylo zajištěno, že zavedení požadavku NSFR nebrání likviditě trhů se státními dluhopisy. BCBS vypracovaný 5 % faktor požadovaného stabilního financování, který se vztahuje na vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1 včetně státních dluhopisů, znamená, že by instituce musely držet uvedený podíl dostupného dlouhodobého nezajištěného financování bez ohledu na dobu, po kterou se chystají takové státní dluhopisy držet. Tato skutečnost by mohla instituce dále motivovat k tomu, aby ukládaly hotovost u centrálních bank, spíše než k tomu, aby jednaly jako primární dealeři a poskytovaly likviditu na trzích se státními dluhopisy. Kromě toho není v souladu s LCR, který uznává plnou likviditu těchto aktiv i v době závažného nedostatku likvidity (0 % srážka). Faktor požadovaného stabilního financování u vysoce kvalitních likvidních aktiv úrovně 1, jak je definován v evropském LCR, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality, by proto měl být snížen z 5 % na 0 %. |
(51) |
Kromě toho by všechna vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1, jak jsou definována v evropském LCR, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality, přijatá jako variační marže v derivátových smlouvách měla kompenzovat derivátová aktiva, zatímco NSFR vypracovaný BCBS přijímá ke kompenzaci derivátových aktiv pouze hotovost splňující podmínky rámce pro pákový poměr. Toto širší uznání aktiv přijatých jako variační marže přispěje k likviditě trhů se státními dluhopisy, zabrání penalizaci koncových uživatelů, kteří drží velké množství státních dluhopisů, ale jen málo hotovosti (jako jsou penzijní fondy), a nebude přispívat k dalšímu napětí z hlediska poptávky po hotovosti na repo trzích. |
(52) |
Požadavek NSFR by se měl vztahovat na instituce na individuálním i konsolidovaném základě, pokud příslušné orgány neupustí od uplatňování požadavku NSFR na individuálním základě. Pokud nebylo upuštěno od uplatňování požadavku NSFR na individuálním základě, transakce mezi dvěma institucemi náležejícími do stejné skupiny nebo téhož institucionálního systému ochrany by měly v zásadě obdržet symetrické faktory dostupného a požadovaného stabilního financování, aby nedošlo ke ztrátě finančních prostředků na vnitřním trhu a nebránilo se účinnému řízení likvidity v evropských skupinách, kde je likvidita centrálně řízená. Taková preferenční symetrická zacházení by měla být přiznávána pouze transakcím uvnitř skupiny, kde fungují všechny nezbytné záruky, na základě dodatečných kritérií pro přeshraniční transakce a pouze s předchozím souhlasem dotčených příslušných orgánů, neboť nelze předpokládat, že instituce mající potíže s plněním svých platebních povinností vždy obdrží finanční podporu od jiných podniků náležejících do stejné skupiny nebo téhož institucionálního systému ochrany. |
(53) |
Malé a nepříliš složité instituce by měly mít možnost používat zjednodušenou verzi požadavku NSFR. Zjednodušená, méně členěná verze NSFR by měla zahrnovat shromažďování omezeného objemu údajů, což sice na jedné straně snižuje složitost výpočtu pro tyto instituce v souladu se zásadou proporcionality, na straně druhé však zajišťuje, že tyto instituce budou přesto dodržovat dostatečný faktor stabilního financování prostřednictvím kalibrace, která by měla být alespoň tak konzervativní jako ta v rámci plnohodnotného požadavku NSFR. Příslušné orgány by však měly mít možnost vyžadovat, aby malé a nepříliš složité instituce použily plnohodnotný požadavek NSFR namísto zjednodušené verze. |
(54) |
Konsolidace dceřiných podniků ve třetích zemích by měla řádně zohlednit požadavky stabilního financování platné v těchto zemích. V souladu s tím by pravidla pro konsolidaci v Unii neměla zavádět příznivější zacházení pro dostupné a požadované stabilní financování v dceřiných podnicích ve třetích zemích, než je zacházení, které je k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů těchto třetích zemí. |
(55) |
Instituce by měly mít povinnost podávat svým příslušným orgánům ve vykazovací měně zprávy o závazném podrobném NSFR pro všechny položky a odděleně pro položky denominované v každé významné měně, aby bylo zajištěno odpovídající sledování možných nesouladů měn. Požadavek NSFR by neměl institucím ukládat žádné požadavky na zdvojené podávání zpráv nebo požadavky na podávání zpráv, které nejsou v souladu s platnými předpisy, a institucím by měl být poskytnut dostatek času, aby se připravily na vstup nových požadavků na podávaní zpráv v platnost. |
(56) |
Jelikož poskytování smysluplných a srovnatelných informací trhu o společných klíčových ukazatelích používaných institucemi k měření rizika trhu je základním principem zdravého bankovního systému, je nezbytné co nejvíce snížit informační asymetrii a usnadnit srovnatelnost rizikových profilů úvěrových institucí uvnitř jurisdikce i napříč jurisdikcemi. BCBS zveřejnil v lednu 2015 revidované standardy pro zpřístupňování informací v rámci pilíře 3, aby se zvýšila srovnatelnost, kvalita a konzistence povinného zpřístupňování informací trhu ze strany institucí. Je proto vhodné změnit stávající požadavky na zpřístupňování informací, aby se provedly tyto nové mezinárodní standardy. |
(57) |
Respondenti výzvy Komise ke sdělení skutečností o regulačním rámci EU pro finanční služby považovali současné požadavky na zpřístupňování informací za nepřiměřené a zatěžující v případě menších institucí. Aniž by bylo dotčeno užší sladění zpřístupňování informací s mezinárodními standardy, po malých a nepříliš složitých institucích by se mělo požadovat méně časté a podrobné zpřístupňování informací než od jejich větších protějšků, čímž se sníží administrativní zátěž, které jsou vystaveny. |
(58) |
Mělo by dojít k určitým vyjasněním ohledně zpřístupňování informací o odměňování. Požadavky na zpřístupňování informací o odměnách stanovené v tomto nařízení by měly být v souladu s cíli pravidel odměňování, tj. u těch kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil institucí, stanovit a udržovat takové zásady a postupy odměňování, které jsou v souladu s účinným řízením rizik. Kromě toho by instituce využívající odchylku od určitých pravidel odměňování měly mít povinnost zpřístupňovat informace týkající se této odchylky. |
(59) |
Malé a střední podniky jsou jedním z pilířů hospodářství Unie, jelikož hrají zásadní roli při vytváření ekonomického růstu a zajišťování pracovních míst. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky nesou nižší systémové riziko než větší podniky, kapitálové požadavky pro expozice vůči malým a středním podnikům by měly být nižší než pro expozice vůči velkým podnikům, aby se zajistilo optimální bankovní financování malých a středních podniků. V současné době se na expozice vůči malým a středním podnikům až do výše 1,5 milionu EUR vztahuje 23,81 % snížení objemu rizikově vážené expozice. Vzhledem k tomu, že hraniční hodnota ve výši 1,5 milionu EUR pro expozici vůči malým a středním podnikům nenaznačuje změnu rizikovosti malých a středních podniků, snížení kapitálových požadavků mělo být rozšířeno na expozice vůči malým a středním podnikům do výše 2,5milionu EUR a část expozice vůči malým a středním podnikům překračující hodnotu 2,5 milionu EUR by měla podléhat 15 % snížení kapitálových požadavků. |
(60) |
Investice do infrastruktury jsou nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti Evropy a stimulaci tvorby pracovních míst. Oživení a budoucí růst ekonomiky Unie závisí do značné míry na dostupnosti kapitálu pro strategické investice evropského významu do infrastruktury, zejména širokopásmových a energetických sítí, jakož i dopravní infrastruktury včetně infrastruktury elektromobility, zejména v průmyslových centrech, do vzdělávání, výzkumu a inovací a do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Investiční plán pro Evropu si klade za cíl podpořit další financování životaschopných infrastrukturních projektů, mimo jiné prostřednictvím mobilizace dalších soukromých zdrojů financování. Pro řadu potenciálních investorů je největší obavou pociťovaná absence životaschopných projektů a omezená schopnost správně vyhodnotit riziko vzhledem k jejich přirozeně komplexní povaze. |
(61) |
S cílem podpořit soukromé a veřejné investice do infrastrukturních projektů je nutné stanovit regulatorní prostředí, které je schopno podporovat vysoce kvalitní infrastrukturní projekty a snížit rizika pro investory. Zejména by měly být omezeny kapitálové požadavky pro expozice vůči infrastrukturním projektům za předpokladu, že splňují soubor kritérií schopných snížit jejich rizikový profil a zvýšit předvídatelnost peněžních toků. Komise by měla ustanovení týkající se vysoce kvalitních infrastrukturních projektů přezkoumat s cílem posoudit jeho dopad na objem investic do infrastruktury ze strany institucí a kvalitu investic s ohledem na cíle Unie v oblasti přechodu na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu a jeho přiměřenost z obezřetnostního hlediska. Komise by měla také zvážit, zda by oblast působnosti těchto ustanovení měla být rozšířena na investice do infrastruktury ze strany podniků. |
(62) |
Jak doporučují Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (11), a Evropská centrální banka, ústřední protistrany by měly být vzhledem ke svému odlišnému modelu podnikání osvobozeny od požadavku na pákový poměr, protože jsou povinny získat bankovní licenci jenom proto, aby měly přístup k jednodenním facilitám centrálních bank a mohly plnit svou úlohu klíčových zprostředkovatelů pro dosahování důležitých politických a regulačních cílů ve finančním sektoru. |
(63) |
Kromě toho expozice centrálních depozitářů cenných papírů s povolením působit jako úvěrové instituce a expozice úvěrových institucí určených podle čl. 54 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (12), jako jsou peněžní zůstatky vyplývající z vedení peněžních účtů účastníkům systému vypořádání obchodů s cennými papíry a majitelům účtů cenných papírů a z přijímání jejich vkladů, by měly být z celkové míry expozic vyloučeny, protože nevytvářejí riziko nadměrné páky, neboť tyto peněžní zůstatky se používají výhradně za účelem vypořádání transakce v systému vypořádání obchodů s cennými papíry. |
(64) |
Vzhledem k tomu, že pokyn k držení dodatečného kapitálu uvedený ve směrnici 2013/36/EU představuje kapitálový cíl, který odráží očekávání dohledu, podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo uvedené směrnice by neměl být ani předmětem povinného zveřejňování, ani zákazu týkajícího se zveřejnění ze strany příslušných orgánů. |
(65) |
Za účelem zajistit vhodnou definici některých specifických technických ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 a zohlednit možný vývoj standardů na mezinárodní úrovni by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu produktů nebo služeb, jejichž aktiva a závazky mohou být považovány za vzájemně závislé; pokud jde o změny seznamu mezinárodních rozvojových bank; pokud jde o změny požadavků na vykazování tržního rizika; a pokud jde o stanovení dodatečných požadavků na likviditu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(66) |
Technické normy by měly zajistit důslednou harmonizaci požadavků stanovenou v nařízení (EU) č. 575/2013. EBA jako orgán, jenž disponuje vysoce specializovanými odbornými znalostmi, by měl být pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí, a jejich předložením Komisi. Regulační technické normy by měly být vypracovány v oblasti obezřetnostní konsolidace, kapitálu, standardu TLAC, zacházení s expozicemi zajištěnými nemovitostmi, kapitálových investic do fondů, výpočtu ztrátovosti ze selhání podle přístupu založeného na interním ratingu pro úvěrové riziko, tržního rizika, velkých expozic a likvidity. Komise by měla být zmocněna přijímat tyto regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.Komise a EBA by měly zajistit, aby tyto normy a požadavky mohly všechny dotčené instituce uplatňovat způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti těchto institucí a jejich činností. |
(67) |
K usnadnění srovnatelnosti zpřístupňovaných informací by měl být EBA pověřen vypracováním návrhů prováděcích technických norem, které stanoví standardizované šablony pro zpřístupňování informací pokrývající všechny podstatné požadavky na zpřístupňování informací stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013. Při vypracovávání těchto norem by měl EBA zohlednit velikost a složitost institucí, jakož i povahu a míru rizika jejich činností. EBA by měl podat zprávu o tom, kde by se mohla zlepšit přiměřenost unijního balíčku v oblasti podávání zpráv orgánům dohledu, pokud jde o rozsah, míru členění nebo četnost, a přinejmenším předložit konkrétní doporučení, jak lze pomocí vhodného zjednodušení požadavků snížit průměrné náklady na dodržování tohoto nařízení pro malé instituce ideálně o 20 % a více nebo nejméně o 10 %. EBA by měl být pověřen vypracováním návrhů prováděcích technických norem, které budou součástí této zprávy. Komise by měla být zmocněna přijímat tyto prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. |
(68) |
S cílem usnadnit dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, jakož i regulačních technických norem, prováděcích technických norem, obecných pokynů a šablon přijatých k provádění těchto pravidel by orgán EBA měl vytvořit IT nástroj s cílem provést instituce příslušnými ustanoveními, normami, obecnými pokyny a šablonami v závislosti na jejich velikosti a modelu podnikání. |
(69) |
Kromě zprávy o možném snížení nákladů do 28. června 2020 by EBA měl – ve spolupráci se všemi příslušnými orgány, jmenovitě těmi orgány, které odpovídají za obezřetnostní dohled, řešení krizí a systémy pojištění vkladů, a zejména ve spolupráci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) – připravit zprávu o proveditelnosti týkající se vývoje jednotného a integrovaného systému pro shromažďování statistických údajů, údajů týkajících se řešení krizí a obezřetnostních údajů. S ohledem na předchozí práci ESCB v oblasti integrovaného shromažďování údajů by tato zpráva měla obsahovat analýzu nákladů a přínosů týkající se vytvoření ústředního místa shromažďování údajů v rámci integrovaného systému vykazování údajů, pokud jde o statistické a regulační údaje pro všechny instituce nacházející se v Unii. Tento systém by pro shromažďování údajů měl mezi jiným používat jednotné definice a standardy a měl by zaručit spolehlivou a stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány, a tím zajistit přísnou důvěrnost shromážděných údajů, silné ověření přístupového práva do systému a jeho správu, jakož i kybernetickou bezpečnost. Cílem této centralizace a harmonizace evropského výkaznictví je zabránit tomu, aby docházelo k násobnému podávání žádostí o podobné nebo stejné údaje od různých orgánů, a tím podstatně snížit správní a finanční zátěž jak pro příslušné orgány, tak pro instituce. Komise by případně s ohledem na zprávu o proveditelnosti vypracovanou orgánem EBA měla Evropskému parlamentu a Radě předložit legislativní návrh. |
(70) |
Relevantní příslušné nebo pověřené orgány by se měly zaměřit na to, jak zamezit všem formám duplicitního nebo nekonzistentního používání makroobezřetnostních pravomocí stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2013/36/EU. Relevantní příslušné nebo pověřené orgány by zejména měly řádně zvážit, zda opatření, která přijímají podle článku 124, 164 nebo 458 nařízení (EU) č. 575/2013 nejsou duplicitní nebo nekonzistentní s ohledem na další existující nebo připravovaná opatření podle článku 133 směrnice 2013/36/EU. |
(71) |
S ohledem na změny v zacházení s expozicemi vůči způsobilým ústředním protistranám, konkrétně v zacházení s příspěvky institucí do fondů způsobilých ústředních protistran pro riziko selhání, stanovené v tomto nařízení by měla být odpovídajícím způsobem změněna příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 (14), která do něj byla zavedena nařízením (EU) č. 575/2013 a která upřesňují výpočet hypotetického kapitálu ústředních protistran, který pak používají instituce pro výpočet svých kapitálových požadavků. |
(72) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílit a vylepšit již existující právní předpisy Unie zajišťující jednotné obezřetnostní požadavky, které se vztahují na instituce v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(73) |
S cílem umožnit řádné vyvázání investic z pojišťovacích holdingových společností, které nepodléhají doplňkovému dohledu, by se měla použít změněná verze přechodného ustanovení týkajícího se neodečítání kapitálových investic do pojišťoven, a to se zpětným účinkem od 1. ledna 2019. |
(74) |
Nařízení (EU) č. 575/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 575/2013
Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:
1) |
Články 1 a 2 se nahrazují tímto: „Článek 1 Oblast působnosti Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se obecných obezřetnostních požadavků, které musí instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti podléhající dohledu podle směrnice č. 2013/36/EU splňovat v souvislosti:
Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se požadavků na kapitál a způsobilé závazky, které musí splňovat subjekty řešící krizi, jež jsou globálními systémově významnými institucemi (G-SVI) nebo součástí G-SVI a významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU. Toto nařízení neupravuje požadavky na zveřejňování uložené příslušným orgánům v oblasti obezřetnostní regulace a dohledu nad institucemi, které jsou stanoveny ve směrnici 2013/36/EU. Článek 2 Pravomoci v oblasti dohledu 1. Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají příslušné orgány pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici 2013/36/EU a v tomto nařízení. 2. Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají orgány příslušné k řešení krize pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*1) a v tomto nařízení. 3. Pro účely zajišťování souladu s požadavky na kapitál a způsobilé závazky příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují. 4. Pro účely zajišťování souladu v rámci svých příslušných pravomocí Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený podle článku 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (*2) a Evropská centrální banka s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (*3) zabezpečují pravidelnou a spolehlivou výměnu příslušných informací. (*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190)." (*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1)." (*3) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).“" |
2) |
Článek 4 se mění takto:
|
3) |
Článek 6 se mění takto:
|
4) |
Článek 8 se mění takto:
|
5) |
V čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto: „1. Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátním právem částečně nebo zcela upustit od uplatňování požadavků stanovených v části druhé až osmé tohoto nařízení a kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 na jednu nebo více úvěrových institucí, které se nacházejí v témže členském státě a které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled a je usazen v témže členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:“. |
6) |
Článek 11 se mění takto:
|
7) |
Článek 12 se zrušuje. |
8) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 12a Konsolidovaný výpočet pro G-SVI s více subjekty řešícími krizi Pokud nejméně dva subjekty G-SVI patřící ke stejné G-SVI jsou subjekty řešícími krizi, mateřská instituce v EU této G-SVI vypočítá objem kapitálu a způsobilých závazků podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Tento výpočet se provádí na základě konsolidované situace mateřské instituce v EU, jako by byla jediným subjektem řešícím krizi v rámci dané G-SVI. Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku nižší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, postupují orgány příslušné k řešení krize v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU. Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku vyšší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, mohou orgány příslušné k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.“ |
9) |
Články 13 a 14 se nahrazují tímto: „Článek 13 Uplatňování požadavků na zpřístupňování na konsolidovaném základě 1. Mateřské instituce v EU plní povinnosti stanovené v části osmé na základě své konsolidované situace. Velké dceřiné podniky mateřských institucí v EU zpřístupňují informace uvedené v článcích 437, 438, 440, 442, 450, 451, 451a a 453 na individuálním základě, nebo je-li to v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU relevantní, na subkonsolidovaném základě. 2. Instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, plní povinnosti stanovené v článku 437a a v čl. 447 písm. h) na základě konsolidované situace své skupiny řešící krizi. 3. Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se nepoužije na mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU ani subjekty řešící krizi, pokud jsou zahrnuty do rovnocenného zpřístupňování informací, které na konsolidovaném základě provádí mateřský podnik usazený ve třetí zemi. Ustanovení odst. 1 druhého pododstavce se použije na dceřiné podniky mateřských podniků usazených ve třetí zemi, jestliže jsou tyto dceřiné podniky považovány za velké dceřiné podniky. 4. Pokud se použije článek 10, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní povinnosti stanovené v části osmé na základě konsolidované situace ústředního subjektu. Na ústřední subjekt se použije čl. 18 odst. 1 a s přidruženými institucemi se nakládá jako s dceřinými podniky ústředního subjektu. Článek 14 Uplatňování požadavků článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném základě 1. Mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, musí plnit povinnosti stanovené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že jejich opatření, postupy a mechanismy požadované danými ustanoveními jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s uvedenými ustanoveními. 2. Při uplatňování článku 92 tohoto nařízení na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě použijí instituce dodatečnou rizikovou váhu podle článku 270a tohoto nařízení, pokud jsou na úrovni subjektu usazeného ve třetí zemi, který je zahrnut do konsolidace v souladu s článkem 18 tohoto nařízení, porušeny požadavky uvedené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 a porušení je podstatné ve vztahu k celkovému rizikovému profilu skupiny.“ |
10) |
V čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto: „1. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může v konkrétních případech upustit od uplatňování části třetí, souvisejících požadavků na podávání zpráv stanovených v části sedmé A tohoto nařízení a hlavy VII kapitoly 4 směrnice 2013/36/EU, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení, na konsolidovaném základě za předpokladu, že platí tyto podmínky:“. |
11) |
Článek 16 se nahrazuje tímto: „Článek 16 Výjimky z uplatňování požadavků na pákový poměr na konsolidovaném základě pro skupiny investičních podniků Pokud jsou všechny subjekty v rámci skupiny investičních podniků, včetně mateřského podniku, investičními podniky, které jsou vyňaty z uplatňování požadavků stanovených v části sedmé na individuálním základě v souladu s čl. 6 odst. 5, může se mateřský investiční podnik rozhodnout, že neuplatní požadavky stanovené v části sedmé a související požadavky na podávání zpráv o pákovém poměru stanovené v části sedmé A na konsolidovaném základě.“ |
12) |
Článek 18 se nahrazuje tímto: „Článek 18 Metody obezřetnostní konsolidace 1. Instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v oddíle 1 této kapitoly na základě konsolidované situace, provedou plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky. Odstavce 3 až 6 a odstavec 9 tohoto článku se nepoužijí, pokud se část šestá a čl. 430 odst. 1 písm. d) uplatňuje na základě konsolidované situace instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nebo subkonsolidované situace podskupiny pro účely likvidity podle článků 8 a 10. Pro účely čl. 11 odst. 3a provedou instituce, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v článku 92a nebo 92b na konsolidovaném základě, plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky v příslušných skupinách řešících krizi. 2. Podniky pomocných služeb se do konsolidace zahrnují v případech uvedených v tomto článku a v souladu s metodami v něm stanovenými. 3. Jsou-li podniky propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU, určí způsob provedení konsolidace příslušné orgány. 4. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyžaduje poměrnou konsolidaci podle podílů na kapitálu držených v institucích a finančních institucích, které jsou řízeny podnikem zahrnutým do konsolidace spolu s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, je-li ručení těchto podniků omezeno do výše drženého podílu na kapitálu. 5. V případě jiných účastí nebo kapitálových vazeb, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 4, určí příslušné orgány, zda a jak má být konsolidace provedena. Zejména mohou povolit nebo požadovat použití ekvivalenční metody. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě. 6. Příslušné orgány určí, zda a jak má být konsolidace provedena v těchto případech:
Příslušné orgány mohou zejména povolit nebo požadovat použití metody uvedené v čl. 22 odst. 7, 8 a 9 směrnice 2013/34/EU. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě. 7. Má-li instituce dceřiný podnik jiný než ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo drží v takovém podniku účast, použije pro daný dceřiný podnik nebo danou účast ekvivalenční metodu. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě. Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány povolit nebo požadovat, aby instituce na tyto dceřiné podniky či účasti uplatňovaly odlišnou metodu, včetně metody požadované příslušným účetním rámcem, za podmínky, že:
8. Příslušné orgány mohou požadovat plnou nebo poměrnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
9. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se provádí konsolidace v případech uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8. EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
13) |
Článek 22 se nahrazuje tímto: „Článek 22 Subkonsolidace v případě subjektů ve třetích zemích 1. Dceřiné instituce uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, jestliže tyto instituce mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo v takovém podniku drží účast. 2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky jejich dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce.“ |
14) |
Název části druhé se nahrazuje tímto: „KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY“ |
15) |
V článku 26 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Příslušné orgány vyhodnotí, zda emise kapitálových nástrojů splňují kritéria stanovená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29. Instituce zařadí emise kapitálových nástrojů mezi nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 až poté, co příslušné orgány udělí svolení. Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 klasifikovat následné emise ve formě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, pro které již získaly svolení, za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:
Před udělením svolení pro nové formy kapitálových nástrojů, jež mají být klasifikovány jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, konzultují příslušné orgány orgán EBA. Příslušné orgány stanovisko orgánu EBA náležitě zohlední, a pokud se rozhodnou od něj odchýlit, zašlou orgánu EBA do tří měsíců ode dne doručení stanoviska orgánu EBA písemné oznámení vymezující důvody odchýlení od příslušného stanoviska. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31. Na základě informací shromážděných od příslušných orgánů EBA vypracuje, udržuje a zveřejňuje seznam všech forem kapitálových nástrojů v každém členském státě, které jsou považovány za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. V souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010 může EBA v souvislosti s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 shromažďovat veškeré informace, které považuje za nezbytné pro prokázání souladu s kritérii uvedenými v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29 tohoto nařízení a za účelem udržování a aktualizace seznamu uvedeného v tomto pododstavci. V návaznosti na proces přezkumu uvedený v článku 80 a existují-li dostatečné důkazy, že příslušné kapitálové nástroje nesplňují nebo přestaly splňovat kritéria uvedená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29, může orgán EBA rozhodnout, že tyto nástroje na seznam uvedený ve čtvrtém pododstavci nezařadí nebo je případně z tohoto seznamu vyřadí. EBA učiní v tomto smyslu oznámení, které musí rovněž odkazovat na postoj daného příslušného orgánu k dané otázce. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.“; |
16) |
Článek 28 se mění takto:
|
17) |
V čl. 33 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
18) |
Článek 36 se mění takto:
|
19) |
V článku 37 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
20) |
V čl. 39 odst. 2 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto: „Odložené daňové pohledávky nezávislé na budoucím zisku jsou omezeny na odložené daňové pohledávky, které byly vytvořeny před 23. listopadem 2016 a vyplývají z přechodných rozdílů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“. |
21) |
V čl. 45 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:
|
22) |
Článek 49 se mění takto:
|
23) |
V článku 52 se odstavec 1 mění takto:
|
24) |
V čl. 54 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
25) |
V článku 59 se písmeno a) bod i) nahrazuje tímto:
|
26) |
V článku 62 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
27) |
Článek 63 se mění takto:
|
28) |
Článek 64 se nahrazuje tímto: „Článek 64 Umořování nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 1. Plná hodnota nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností delší než pět let se považuje za položky kapitálu tier 2. 2. Nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 lze v posledních pěti letech před splatností považovat za položky kapitálu tier 2 v míře, která se určí vynásobením výsledku výpočtu uvedeného níže v písmenu a) hodnotou uvedenou níže v písmenu b):
|
29) |
V článku 66 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
30) |
V čl. 69 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:
|
31) |
Za článek 72 se vkládá nová kapitola, která zní: „KAPITOLA 5a Způsobilé závazky
Článek 72a Položky způsobilých závazků 1. Položky způsobilých závazků zahrnují tyto položky, pokud nespadají do žádné z kategorií vyloučených závazků podle odstavce 2 tohoto článku, a v rozsahu stanoveném v článku 72c:
2. Z položek způsobilých závazků jsou vyloučeny tyto závazky:
Pro účely prvního pododstavce písm. l) se dluhové nástroje obsahující opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta nebo držitele, a dluhové nástroje s pohyblivým úrokem odvozeným z široce používané referenční úrokové sazby, jako jsou Euribor nebo Libor, za dluhové nástroje s vloženými deriváty pouze na základě těchto prvků nepovažují. Článek 72b Nástroje způsobilých závazků 1. Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud splňují podmínky stanovené v tomto článku, a pouze v rozsahu uvedeném v tomto článku. 2. Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroje způsobilých závazků považovat pouze ty části závazků, které jsou plně splaceny. Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto článku platí, že pokud jsou některé z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám podle vnitrostátního insolvenčního práva mimo jiné proto, že je drží věřitel, který je s dlužníkem úzce propojen, tj. je nebo byl akcionářem, je nebo byl ve vztahu kontroly nebo člena skupiny, je nebo byl členem vedoucího orgánu nebo je nebo byl v nějakém vztahu k jakékoli z těchto osob, neposuzuje se podřízenost s odkazem na nároky vyplývající z takovýchto vyloučených závazků. 3. Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 tohoto článku byly za nástroje způsobilých závazků považovány i závazky do souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 a 4, pokud:
4. Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 byly závazky považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud:
5. Orgán příslušný k řešení krize může instituci povolit, aby mezi položky způsobilých závazků zahrnula pouze závazky uvedené buď v odstavci 3, nebo 4. 6. Orgán příslušný k řešení krize při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku, konzultuje s příslušným orgánem. 7. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
Tyto návrhy regulačních technických norem musí být plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 28 odst. 5 písm. a) a čl. 52 odst. 2 písm. a). EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 72c Umořování nástrojů způsobilých závazků 1. Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností nejméně jeden rok se v plném rozsahu považují za položky způsobilých závazků. Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností kratší než jeden rok se za položky způsobilých závazků nepovažují. 2. Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opci umoření držitelem uplatnitelnou před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může držitel tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje. 3. Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje pobídku pro emitenta k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může emitent tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje. 4. Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta před původně stanovenou splatností nástroje, ale ustanovení, kterými se tento nástroj řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástroje před splatností a nezahrnují ani žádnou opci na umoření nebo splacení dle uvážení držitelů, potom se splatností nástroje rozumí jeho původně stanovená splatnost. Článek 72d Důsledky toho, že přestanou být splněny podmínky způsobilosti Pokud v případě nástroje způsobilých závazků přestanou být splněny příslušné podmínky stanovené v článku 72b, závazky ihned přestanou být považovány za nástroje způsobilých závazků. Závazky podle čl. 72b odst. 2 mohou nadále být považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou považovány za nástroje způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 nebo 4.
Článek 72e Odpočty od položek způsobilých závazků 1. Instituce, na které se vztahuje článek 92a, odečítají od položek způsobilých závazků:
2. Pro účely tohoto oddílu se se všemi nástroji, jež jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků, zachází jako s nástroji způsobilých závazků, s výjimkou nástrojů, které jsou na stejné úrovni jako nástroje uznané za způsobilé závazky podle čl. 72b odst. 3 a 4. 3. Pro účely tohoto oddílu mohou instituce vypočítat objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 takto:
kde:
4. Pokud mateřská instituce v EU nebo mateřská instituce v členském státě, na niž se vztahuje článek 92a, má přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů nebo nástrojů způsobilých závazků jednoho nebo více dceřiných podniků, které nepatří do stejné skupiny řešící krizi jako daná mateřská instituce, může orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce po náležitém přihlédnutí ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize kteréhokoli dotčeného dceřiného podniku povolit mateřské instituci odečíst tyto kapitálové investice odečtením nižší částky, kterou určí orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce. Tato upravená částka se však musí rovnat minimálně částce m, která se vypočte takto:
Pokud je mateřské instituci v souladu s prvním pododstavcem povoleno odečíst upravenou částku, dceřiný podnik odečte rozdíl mezi objemem investic do kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků podle prvního pododstavce a touto upravenou částkou. Článek 72f Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů způsobilých závazků Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. a) počítají instituce kapitálové investice na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:
Článek 72g Základ odpočtů pro položky způsobilých závazků Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. b), c) a d) instituce odečítají hrubé dlouhé pozice s výjimkami stanovenými v článcích 72h a 72i. Článek 72h Odpočet kapitálových investic do způsobilých závazků jiných subjektů G-SVI Instituce nevyužívající výjimku stanovenou v článku 72j provádí odpočty podle čl. 72e odst. 1 písm. c) a d) takto:
Článek 72i Odpočet způsobilých závazků, pokud instituce nemá významnou investici v subjektech GSVI 1. Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:
2. Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru podle odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně obchodní dní. 3. Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, se rozdělí mezi všechny nástroje způsobilých závazků subjektu G-SVI držené institucí. Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:
4. Hodnota kapitálových investic uvedená v čl. 72e odst. 1 písm. c), která je nejvýše rovna 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) tohoto článku, se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV. 5. Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, na niž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením objemu kapitálových investic, u nichž se vyžaduje použití rizikové váhy podle odstavce 4, poměrnou částí vyplývající z výpočtu uvedeného v odst. 3 písm. b). Článek 72j Výjimka z odpočtů od položek způsobilých závazků u obchodního portfolia 1. Instituce se mohou rozhodnout neodečítat určenou část svých přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků, jejichž souhrnná výše měřená na hrubém dlouhém základě je nejvýše rovna 5 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění článků 32 až 36, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
2. Objemy položek, které nejsou odečteny podle odstavce 1, podléhají kapitálovým požadavkům pro položky v obchodním portfoliu. 3. Pokud v případě kapitálových investic neodečtených podle odstavce 1 přestanou být splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci, odečtou se tyto kapitálové investice v souladu s článkem 72g bez uplatnění výjimek stanovených v článcích 72h a 72i.
Článek 72k Způsobilé závazky Způsobilé závazky instituce tvoří položky způsobilých závazků instituce po odpočtech uvedených v článku 72e. Článek 72l Kapitál a způsobilé závazky Kapitál a způsobilé závazky instituce tvoří součet jejího kapitálu a jejích způsobilých závazků. (*11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149)." (*12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).“" |
32) |
V části druhé hlavě I se název kapitoly 6 nahrazuje tímto: „ Obecné požadavky na kapitál a způsobilé závazky “. |
33) |
Článek 73 se mění takto:
|
34) |
V článku 75 se návětí nahrazuje tímto: „Požadavky týkající se splatnosti se v případě krátkých pozic podle čl. 45 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) považují ve vztahu k drženým pozicím za splněné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“. |
35) |
V článku 76 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto: „1. Pro účely čl. 42 písm. a), čl. 45 písm. a), čl. 57 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 67 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) může instituce snížit hodnotu dlouhé pozice v kapitálovém nástroji o tu část indexu, která je tvořena stejnou podkladovou expozicí, jež je zajišťována, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
2. S předchozím svolením příslušného orgánu může instituce místo výpočtu své expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo více následujících písmenech jako alternativní postup použít konzervativní odhad své podkladové expozice vůči těmto nástrojům zahrnutým do indexů:
3. Příslušné orgány udělí předchozí svolení uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že by pro ni sledování podkladové expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo případně více písmenech odstavce 2 bylo provozně nepřiměřeně náročné.“ |
36) |
Článek 77 se nahrazuje tímto: „Článek 77 Podmínky pro snížení kapitálu a způsobilých závazků 1. Instituce získá předchozí svolení příslušného orgánu k provedení kteréhokoli z těchto kroků:
2. Instituce získá předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize k případnému vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, na které se nevztahuje odstavec 1, před datem jejich smluvní splatnosti.“ |
37) |
Článek 78 se nahrazuje tímto: „Článek 78 Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu 1. Příslušný orgán udělí instituci svolení ke snížení, vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo ke snížení, rozdělení nebo reklasifikaci souvisejícího emisního ážia, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:
Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, může příslušný orgán instituci udělit obecné předběžné svolení k provedení kteréhokoli z kroků stanovených v čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pro určitou předem danou částku, kterou určí příslušný orgán. V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nesmí tato předem daná částka překročit 3 % příslušné emise a 10 % hodnoty, o niž kmenový kapitál tier 1 převyšuje součet kapitálových požadavků na kmenový kapitál tier 1 stanovených v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou. V případě nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nesmí tato předem daná částka překročit 10 % příslušné emise a 3 % celkového objemu nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2. Příslušný orgán toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení. 2. Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) příslušné orgány zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje byly pro instituci nákladnější než ty kapitálové nástroje nebo emisní ážio, které by jimi byly nahrazeny. 3. Pokud instituce postupuje podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnout splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 27, může příslušný orgán upustit od podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku za předpokladu, že vyžaduje, aby instituce přiměřeně omezila splacení těchto nástrojů. 4. Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo související emisní ážio vypověděly, umořily, splatily nebo zpětně odkoupily před uplynutím pěti let ode dne vydání, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 a některá z těchto podmínek:
5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:
EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do dne 28. července 2013. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
38) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 78a Svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků 1. Orgán příslušný k řešení krize udělí instituci svolení k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, pokud je splněna některá z těchto podmínek:
Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem a způsobilými závazky v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem udělit instituci obecné předběžné svolení k provádění vypovězení, umoření, splacení nebo zpětných odkupů nástrojů způsobilých závazků, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pouze pro určitou předem danou částku, kterou určí orgán příslušný k řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize informují příslušné orgány o veškerých udělených obecných předběžných svoleních. Orgán příslušný k řešení krize toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení. 2. Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) orgány příslušné k řešení krize zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje nebo náhradní způsobilé závazky byly pro instituci nákladnější než ty, které by jimi byly nahrazeny. 3. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:
Tyto návrhy regulačních technických norem musí být pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 78. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
39) |
Článek 79 se mění takto:
|
40) |
Za článek 79 se vkládá nový článek, který zní: „Článek 79a Posouzení souladu s podmínkami pro kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků Při posuzování souladu s požadavky stanovenými v části druhé přihlédnou instituce k podstatným prvkům nástrojů, a nikoliv pouze k jejich právní formě. Posouzení podstatných prvků nástroje zohlední veškerá ujednání související s nástroji, a to i v případě, že tato nejsou výslovně uvedena v podmínkách nástrojů samotných, aby bylo možné určit, zda spojené ekonomické účinky těchto ujednání jsou v souladu s cílem příslušných ustanovení.“ |
41) |
Článek 80 se mění takto:
|
42) |
V článku 81 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Menšinové podíly zahrnují součet položek kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:
|
43) |
Článek 82 se nahrazuje tímto: „Článek 82 Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál zahrnuje menšinový podíl, nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 včetně souvisejícího nerozděleného zisku a emisního ážia dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:
|
44) |
V čl. 83 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „1. Nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydané jednotkou pro speciální účel a související emisní ážio se do 31. prosince 2021 zahrnují do kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo případně kvalifikovaného kapitálu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:“. |
45) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 88a Kvalifikované nástroje způsobilých závazků Závazky vydané dceřiným podnikem usazeným v Unii, jenž patří do téže skupiny řešící krizi jako subjekt řešící krizi, se kvalifikují k zahrnutí do nástrojů konsolidovaných způsobilých závazků instituce podle článku 92a, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
|
46) |
Článek 92 se mění takto:
|
47) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 92a Požadavky na kapitál a způsobilé závazky G-SVI 1. S výhradou článků 93 a 94 a výjimek stanovených v odstavci 2 tohoto článku platí, že instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, musí vždy splňovat tyto požadavky na kapitál a způsobilé závazky:
2. Požadavky stanovené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:
3. Pokud souhrn plynoucí z uplatnění požadavku stanoveného v odst. 1 písm. a) tohoto článku na každý subjekt řešící krizi ze stejné G-SVI překročí požadavek na kapitál a způsobilé závazky vypočtený v souladu s článkem 12a tohoto nařízení, může orgán příslušný k řešení krize mateřské instituce v EU po konzultaci s ostatními relevantními orgány příslušnými k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 4 nebo čl. 45h odst. 1 směrnice 2014/59/EU. Článek 92b Požadavek na kapitál a způsobilé závazky G-SVI mimo EU 1. Instituce, které jsou významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU a nejsou subjekty řešícími krizi, musí vždy splňovat požadavky na kapitál a způsobilé závazky, které se rovnají 90 % požadavků na kapitál a způsobilé závazky stanovených v článku 92a. 2. Pro účely dodržení odstavce 1 se nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků zohlední pouze tehdy, pokud je vlastní nejvyšší mateřský podnik G-SVI mimo EU a byly vydány buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v rámci téže skupiny, jsou-li všechny tyto subjekty usazeny ve stejné třetí zemi jako nejvyšší mateřský podnik nebo v členském státě. 3. Nástroj způsobilých závazků se pro účely dodržení odstavce 1 zohlední pouze tehdy, pokud splňuje všechny tyto další podmínky:
|
48) |
Článek 94 se nahrazuje tímto: „Článek 94 Výjimka pro malá obchodní portfolia 1. Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. b) mohou instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud objem jejich rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni měsíce nejvýše roven oběma těmto hodnotám:
2. Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) splněny, může instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia takto:
3. Instituce vypočítají objem svých rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia pro účely odstavce 1 na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:
4. Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) tohoto článku splněny, a to bez ohledu na povinnosti stanovené v článcích 74 a 83 směrnice 2013/36/EU, čl. 102 odst. 3 a 4 a články 103 a 104b tohoto nařízení se nepoužijí. 5. Instituce oznámí příslušným orgánům, pokud vypočítávají nebo přestanou vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2. 6. Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu. 7. Instituce do tří měsíců přestane vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnované do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 v některém z těchto případů:
8. Pokud instituce přestala vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s tímto článkem, může tyto požadavky pro své transakce zahrnuté do obchodního portfolia znovu vypočítávat v souladu s tímto článkem pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku. 9. Instituce neotevře, nekoupí ani neprodá pozici v obchodním portfoliu pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavce 1 během měsíčního posuzování.“ |
49) |
V části třetí hlavě I se zrušuje kapitola 2. |
50) |
Článek 102 se mění takto:
|
51) |
Článek 103 se nahrazuje tímto: „Článek 103 Řízení obchodního portfolia 1. Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkové řízení obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy vymezují alespoň:
2. Při řízení svých pozic či portfolií pozic v obchodním portfoliu musí instituce splňovat všechny tyto požadavky:
|
52) |
V článku 104 se zrušuje odstavec 2. |
53) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 104a Reklasifikace pozice 1. Instituce mají zavedeny jasně definované zásady pro určení výjimečných okolností, které odůvodňují reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak reklasifikaci pozice v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu za účelem stanovení kapitálových požadavků ke spokojenosti příslušných orgánů. Instituce tyto zásady alespoň jednou ročně přezkoumají. EBA sleduje spektrum postupů v oblasti dohledu a do 28. června 2024 vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o pojetí výjimečných okolností pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce. Dokud EBA tyto obecné pokyny nevydá, příslušné orgány vyrozumí EBA o svém rozhodnutí udělit instituci svolení k reklasifikaci pozice podle odstavce 2 tohoto článku a k tomuto rozhodnutí poskytnou důvody. 2. Příslušné orgány udělí svolení k reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak pozice v investičním portfoliu na pozici v obchodním portfoliu pro účely stanovení kapitálových požadavků pouze tehdy, pokud instituce poskytla příslušným orgánům písemné důkazy, že její rozhodnutí reklasifikovat tuto pozici je výsledkem výjimečné okolnosti, která je v souladu se zásadami, jež má instituce zavedeny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. K tomuto účelu instituce poskytne dostatečné důkazy o tom, že pozice již nesplňuje podmínku, aby byla zařazena jako pozice v obchodním portfoliu nebo investičním portfoliu podle článku 104. Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci schválí vedoucí orgán. 3. V případech, kdy příslušný orgán udělil svolení k reklasifikaci pozice v souladu s odstavcem 2, instituce, která toto svolení obdržela:
4. Instituce vypočítá čistou změnu výše svých kapitálových požadavků vyplývající z reklasifikace pozice jako rozdíl mezi kapitálovými požadavky bezprostředně po reklasifikaci a kapitálovými požadavky bezprostředně před reklasifikací, přičemž každé vypočítá v souladu s článkem 92. Při výpočtu se nezohledňují účinky žádných jiných faktorů než reklasifikace. 5. Reklasifikace pozice v souladu s tímto článkem je neodvolatelná. Článek 104b Požadavky na obchodní útvar 1. Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 instituce vytvoří obchodní útvary a přiřadí každou ze svých pozic v obchodním portfoliu jednomu z těchto obchodních útvarů. Pozice v obchodním portfoliu se přiřadí stejnému obchodnímu útvaru pouze tehdy, pokud splňují dohodnutou obchodní strategii pro obchodní útvar a jsou důsledně řízeny a sledovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. 2. Obchodní útvary instituce vždy splňují všechny tyto požadavky:
3. Odchylně od odst. 2 písm. b) může instituce přidělit obchodníka více než jednomu obchodnímu útvaru, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že přidělení bylo provedeno v důsledku úvah souvisejících s obchodováním nebo zdroji a jsou při něm dodrženy ostatní kvalitativní požadavky, které tento článek stanoví pro obchodníky a obchodní útvary. 4. Instituce oznámí příslušným orgánům způsob, jakým zajišťují soulad s odstavcem 2. Příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce změnila strukturu nebo organizaci svých obchodních útvarů za účelem zajištění souladu s tímto článkem.“ |
54) |
Článek 105 se mění takto:
|
55) |
Článek 106 se mění takto:
|
56) |
V článku 107 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Pro účely tohoto nařízení se s expozicemi vůči investičnímu podniku ze třetí země, úvěrové instituci ze třetí země a burze ze třetí země zachází jako s expozicemi vůči instituci pouze v případě, že třetí země uplatňuje na uvedený subjekt požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.“ |
57) |
V článku 117 se odstavec 2 mění takto:
|
58) |
V článku 118 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
59) |
V článku 123 se doplňuje nový odstavec, který zní: „Expozicím plynoucím z půjček poskytnutých úvěrovou institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka se přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
|
60) |
Článek 124 se nahrazuje tímto: „Článek 124 Expozice zajištěné nemovitostmi 1. Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článcích 125 nebo 126, přidělí se expozici nebo jakékoli její části plně zajištěné nemovitostmi riziková váha 100 %, s výjimkou jakékoli části expozice, která je zařazena do jiné kategorie expozic. Části expozice převyšující hodnotu zástavního práva nemovitosti se přidělí riziková váha použitelná pro nezajištěné expozice zapojené protistrany. Část expozice, která je považována za plně zajištěnou nemovitostmi, nesmí být vyšší než zastavená výše tržní hodnoty daných nemovitostí nebo v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonných nebo regulačních ustanoveních, zástavní hodnota daných nemovitostí. 1a. Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 2. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán. Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 2. Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU. 2. Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a všech ostatních relevantních ukazatelů posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně, zda riziková váha 35 % uvedená v článku 125 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemovitostí zajištěné obytnými nemovitostmi, a riziková váha 50 % uvedená v článku 126 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi jsou odpovídajícím způsobem založeny na:
Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic plně zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2. Orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vyrozumí EBA a ESRB o veškerých úpravách rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedených podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem. Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanovit rizikové váhy v těchto rozpětích:
3. Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odst. 2 druhého pododstavce, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období. 4. EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti podle odstavce 1 a druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odst. 2 prvním pododstavci. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 5. ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vodítka, pokud jde o:
6. Instituce jednoho členského státu použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 2, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech daného jiného členského státu.“ |
61) |
V článku 128 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Instituce přidělí rizikovou váhu 150 % expozicím, které jsou spojeny s obzvláště vysokým rizikem. 2. Pro účely tohoto článku zachází instituce s kteroukoli z níže uvedených expozic jako s expozicemi spojenými s obzvláště vysokým rizikem:
|
62) |
Článek 132 se nahrazuje tímto: „Článek 132 Kapitálové požadavky pro expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování 1. Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování, vypočtený v souladu s přístupy uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci, vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi. 2. Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, mohou instituce uplatnit průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 nebo přístup založený na pověření v souladu s čl. 132a odst. 2. S výhradou čl. 132b odst. 2 přidělí instituce, které neuplatňují průhledový přístup ani přístup založený na pověření, svým expozicím ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování rizikovou váhu 1 250 % („záložní přístup“). Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto odstavci za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů. 3. Instituce mohou určit objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Odchylně od prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce mohou mnohostranné a dvoustranné rozvojové banky a jiné instituce, které do subjektu kolektivního investování investují společně s mnohostrannými nebo dvoustrannými rozvojovými bankami, určit objem rizikově vážené expozice expozic daného subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto odstavce a investiční pověření subjektu kolektivního investování omezuje druhy aktiv, do nichž může subjekt kolektivního investování investovat, na aktiva podporující udržitelný rozvoj v rozvojových zemích. Instituce oznámí svému příslušnému orgánu subjekty kolektivního investování, u kterých uplatňují zacházení uvedené v druhém pododstavci. Odchylně od prvního pododstavce písm. c) bodu i), určuje-li instituce objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem založeným na pověření, může být podávání zpráv instituci ze strany subjektu kolektivního investování nebo jeho správcovské společnosti omezeno na investiční pověření subjektu kolektivního investování a jakékoli jeho změny a pouze na okamžiky, kdy instituce expozici vůči subjektu kolektivního investování nabude poprvé a kdy dochází ke změně investičního pověření subjektu kolektivního investování. 4. Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, mohou spoléhat na výpočty třetí strany za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2. Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu. 5. Pokud instituce použije pro účely výpočtu objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 1“) přístupy uvedené v článku 132a a kterákoli z podkladových expozic subjektu kolektivního investování úrovně 1 je expozicí ve formě podílových jednotek nebo akcií v jiném subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 2“), lze objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování úrovně 2 vypočítat pomocí kteréhokoli ze tří přístupů popsaných v odstavci 2 tohoto článku. K výpočtu objemů rizikově vážené expozice expozic subjektů kolektivního investování úrovně 3 a jakékoli následné úrovně může instituce použít průhledový přístup pouze tehdy, pokud tento přístup použila pro výpočet na předchozí úrovni. Ve všech ostatních případech použije záložní přístup. 6. Objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s průhledovým přístupem a přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 1 a 2 nepřesáhne objem rizikově vážené expozice expozic tohoto subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu se záložním přístupem. 7. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce uplatňující průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 vypočítat objem rizikově vážené expozice svých expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí rizikovou váhou () vypočtenou v souladu se vzorcem stanoveným v článku 132c, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
63) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 132a Přístupy k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování 1. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy těmito institucemi. 2. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování k uplatnění průhledového přístupu, vypočítat objem rizikově vážené expozice těchto expozic v souladu s limity stanovenými v pověření subjektu kolektivního investování a příslušném právu. Výpočty uvedené v prvním pododstavci provedou instituce za uplatnění předpokladu, že subjektu kolektivního investování nejprve vzniknou expozice v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva v expozicích, k nimž se váže nejvyšší kapitálový požadavek, a poté mu vznikají expozice v sestupném pořadí, dokud není dosaženo limitu maximální celkové expozice, a že subjekt kolektivního investování v příslušných případech uplatňuje páku v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva. Instituce provedou výpočty uvedené v prvním pododstavci v souladu s metodami stanovenými v této kapitole, v kapitole 5 a v oddílech 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy. 3. Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu. Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci. 4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní způsob, jakým instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice podle odstavce 2, pokud jeden nebo několik vstupů potřebných pro tento výpočet není k dispozici. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 132b Vynětí z přístupů k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování 1. Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků držené subjektem kolektivního investování, které odečítají v souladu s čl. 36 odst. 1 a články 56, 66 a 72e. 2. Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování uvedených v čl. 150 odst. 1 písm. g) a h) a namísto toho u těchto expozic použít zacházení podle článku 133. Článek 132c Zacházení s podrozvahovými expozicemi vůči subjektům kolektivního investování 1. Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové položky s potenciálem konverze na expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty expozice těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí touto rizikovou váhou:
2. Instituce vypočítají hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty, který splňuje podmínky podle odstavce 3 tohoto článku, jako diskontovanou současnou hodnotu zaručené částky za použití bezrizikového diskontního faktoru. Hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty mohou snížit o jakékoli ztráty uznané ve vztahu k tomuto příslibu podle příslušného mezinárodního účetního standardu. Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty, které splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, tak, že hodnotu expozice těchto expozic vynásobí konverzním faktorem ve výši 20 % a rizikovou váhou odvozenou podle článku 132 nebo 152. 3. Instituce určí objem rizikově vážené expozice pro podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty v souladu s odstavcem 2, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
|
64) |
V čl. 144 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:
|
65) |
Článek 152 se nahrazuje tímto: „Článek 152 Zacházení s expozicemi ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování 1. Instituce vypočítají objemy rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2 a 5 vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi. 2. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto podkladové expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy institucemi. 3. Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu. Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci. 4. Instituce, které uplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a které splňují podmínky pro trvalé částečné použití v souladu s článkem 150 nebo které nesplňují podmínky pro používání metod stanovených v této kapitole nebo jedné či více metod stanovených v kapitole 5 pro všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování či pro jejich části, vypočítají objemy rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v souladu s těmito zásadami:
Pokud není instituce pro účely prvního pododstavce písm. a) schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými a obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi. 5. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, vypočítat objem rizikově vážené expozice pro tyto expozice v souladu s přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 2. Nicméně pro expozice uvedené v odst. 4 písm. a), b) a c) tohoto článku použijí instituce přístupy stanovené v příslušném písmenu. 6. S výhradou čl. 132b odst. 2 použijí instituce, které neuplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku ani přístup založený na pověření v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, záložní přístup uvedený v čl. 132 odst. 2. 7. Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto článku za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů. 8. Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2, 3, 4 a 5, mohou spoléhat na výpočty třetí strany, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objemy rizikově vážených expozic u expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2. Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu. 9. Pro účely tohoto článku se použijí čl. 132 odst. 5 a 6 a článek 132b. Pro účely tohoto článku se použije článek 132c a uplatní se rizikové váhy vypočtené v souladu s kapitolou 3 této hlavy.“ |
66) |
V článku 158 se vkládá nový odstavec, který zní: „9a. Výše očekávaných ztrát pro příslib minimální hodnoty splňující všechny požadavky stanovené v čl. 132c odst. 3 je nula.“ |
67) |
Článek 164 se nahrazuje tímto: „Článek 164 Ztrátovost ze selhání (LGD) 1. Instituce stanovují vlastní odhady LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v oddíle 6 této kapitoly a svolení příslušných orgánů vydanému podle článku 143. Pro účely rizika rozmělnění se u pohledávek nabytých za úplatu použije hodnota LGD ve výši 75 %. Pokud je instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu spolehlivě rozkládat na hodnoty PD a LGD, může použít vlastní odhad LGD. 2. Osobní zajištění úvěrového rizika lze uznat za způsobilé úpravou odhadů hodnot PD nebo LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v čl. 183 odst. 1, 2 a 3 a svolení příslušných orgánů, a to pro jednotlivou expozici nebo seskupení expozic. Instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli. 3. Pro účely čl. 154 odst. 2 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění podle čl. 153 odst. 3 buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že navrácená částka by závisela na finanční situaci ručitele, případně dlužníka, pokud se ručitel či dlužník dopustí během zajištěné transakce platebního selhání. 4. Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obytnými nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 10 %. Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obchodními nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 15 %. 5. Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 6. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán. Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 6. Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU. 6. Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a veškerých dalších relevantních ukazatelů a s přihlédnutím k budoucímu vývoji trhu s nemovitostmi posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 5 tohoto článku pravidelně, alespoň jednou ročně, zda jsou minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 tohoto článku vhodné pro expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi nacházejícími se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu. Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 nejsou přiměřené, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost hodnot LGD mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může pro tyto expozice nacházející se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu stanovit vyšší minimální hodnoty LGD. Tyto vyšší minimální hodnoty mohou být rovněž uplatňovány na úrovni jednoho nebo více segmentů nemovitostí tvořících součást těchto expozic. Orgán určený v souladu s odstavcem 5 vyrozumí EBA a ESRB předtím, než učiní jakékoli rozhodnutí podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB tyto hodnoty LGD zveřejní. 7. Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 stanoví vyšší minimální hodnoty LGD podle odstavce 6, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období. 8. EBA vypracuje ve spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, k nimž musí orgán určený v souladu s odstavcem 5 přihlédnout při posuzování přiměřenosti hodnot LGD v rámci posuzování podle odstavce 6. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 9. ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku vodítka, pokud jde o:
10. Instituce jednoho členského státu použijí vyšší minimální hodnoty LGD, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 6, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu.“ |
68) |
V čl. 201 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:
|
69) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 204a Způsobilé druhy akciových derivátů 1. Instituce mohou používat akciové deriváty, které jsou swapy veškerých výnosů nebo mají obdobnou ekonomickou podstatu jako způsobilé zajištění úvěrového rizika pouze za účelem provádění vnitřního zajištění. Zajištění úvěrového rizika se nepovažuje za způsobilé zajištění úvěrového rizika v případě, kdy instituce toto zajištění koupí prostřednictvím swapu veškerých výnosů a čisté platby obdržené ze swapu eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci nezohledňuje odpovídající snížení hodnoty zajištěných aktiv ani snížením reálné hodnoty, ani tvorbou opravných položek. 2. Pokud instituce provádí vnitřní zajištění pomocí akciového derivátu, aby toto vnitřní zajištění bylo považováno za způsobilé zajištění úvěrového rizika pro účely této kapitoly, musí být úvěrové riziko, které je převedeno do obchodního portfolia, převedeno na třetí stranu nebo strany. Pokud bylo vnitřní zajištění provedeno v souladu s prvním pododstavcem a požadavky uvedené v této kapitole byly splněny, instituce použijí pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě pořizování osobního zajištění úvěrového rizika pravidla stanovená v oddílech 4 až 6 této kapitoly.“ |
70) |
Článek 223 se mění takto:
|
71) |
Článek 272 se mění takto:
|
72) |
Článek 273 se mění takto:
|
73) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 273a Podmínky pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice 1. Instituce může hodnotu expozice svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 4 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:
2. Instituce může hodnotu expozice svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 5 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:
3. Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítají instituce objem svých rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:
4. Odchylně od odstavce 1 nebo případně odstavce 2 platí, že pokud derivátové obchody na konsolidovaném základě nepřekračují hraniční hodnoty uvedené v odstavci 1nebo případně 2, může se instituce, která je do dané konsolidace zahrnuta a která by jinak z důvodu toho, že dané hraniční hodnoty překračuje na individuálním základě, musela uplatnit metodu stanovenou v oddíle 3 nebo 4, s výhradou souhlasu příslušných orgánů namísto toho rozhodnout, že bude uplatňovat metodu, jež by se použila na konsolidovaném základě. 5. Instituce oznámí příslušným orgánům metody stanovené v oddílech 4 nebo 5, které používají nebo případně přestanou používat k výpočtu hodnoty expozice svých derivátových pozic. 6. Instituce neotevře derivátovou transakci, ani nekoupí či neprodá derivátový nástroj pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavců 1 a 2 během měsíčního posuzování. Článek 273b Nedodržení podmínek pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice derivátů 1. Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek uvedených v čl. 273a odst. 1 nebo 2, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu. 2. Instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5 do tří měsíců poté, co nastane jedna z těchto situací:
3. V případě, že instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5, může hodnoty expozice svých derivátových pozic pomocí metod stanovených v oddíle 4 nebo 5 znovu vypočítávat pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1 nebo 2 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.“ |
74) |
V části třetí hlavě II kapitole 6 se oddíly 3, 4 a 5 nahrazují tímto: „
Článek 274 Hodnota expozice 1. Instituce mohou vypočítat jedinou hodnotu expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením pro všechny transakce spadající pod dohodu o započtení, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Pokud některá z podmínek stanovených v prvním pododstavci není splněna, musí instituce zacházet s každou transakcí, jako by to byla skupina transakcí se započtením sama o sobě. 2. Instituce vypočítají hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením podle standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku protistrany takto:
3. Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením podléhající dohodě o smluvní marži je omezena na hodnotu expozice stejné skupiny transakcí se započtením nepodléhající žádné formě maržové dohody. 4. Pokud se ke stejné skupině transakcí se započtením vztahuje více maržových dohod, přidělí instituce každou maržovou dohodu skupině transakcí ve skupině transakcí se započtením, ke které se tato maržová dohoda smluvně vztahuje, a vypočítá hodnotu expozice zvlášť pro každou z těchto seskupených transakcí. 5. Instituce mohou nastavit na nulu hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením, která splňuje všechny následující podmínky:
6. Pro účely výpočtu hodnoty expozice skupiny transakcí se započtením v souladu s tímto oddílem instituce ve skupině transakcí se započtením nahradí transakci, která je konečnou lineární kombinací nakoupených nebo prodaných kupních nebo prodejních opcí, všemi jednotlivými opcemi, které tvoří danou lineární kombinaci, branými jako jednotlivá transakce. S každou takovou kombinací opcí se zachází jako s jednotlivou transakcí ve skupině transakcí se započtením, v níž je kombinace pro účely výpočtu hodnoty expozice zahrnuta. 7. Hodnota expozice transakce s úvěrovými deriváty, která představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může být omezena na výši nevypořádané neuhrazené prémie, pokud se s ní zachází jako se skupinou transakcí se započtením samou o sobě, která nepodléhá maržové dohodě. Článek 275 Reprodukční náklady 1. Instituce vypočítají reprodukční náklady (RC) pro skupiny transakcí se započtením, které nepodléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:
2. Instituce vypočítají reprodukční náklady pro jednotlivé skupiny transakcí se započtením, které podléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:
3. Instituce vypočítají reprodukční náklady pro více skupin transakcí se započtením, které podléhají téže maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:
kde:
Pro účely prvního pododstavce může být NICAMA vypočítávána na úrovni obchodu, na úrovni skupiny transakcí se započtením nebo na úrovni všech skupin transakcí se započtením, na něž se maržová dohoda vztahuje, v závislosti na úrovni, na níž se maržová dohoda uplatňuje. Článek 276 Uznání kolaterálu a zacházení s kolaterálem 1. Pro účely tohoto oddílu vypočítají instituce výše kolaterálu VM, VMMA, NICA a NICAMA uplatněním všech těchto požadavků:
2. Pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty poskytnutého kolaterálu podle odst. 1 písm. d) tohoto článku instituce nahradí vzorec stanovený v čl. 223 odst. 2 tímto vzorcem:
3. Pro účely odst. 1 písm. d) instituce stanoví dobu do realizace relevantní pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty jakéhokoli přijatého či poskytnutého kolaterálu v souladu s jedním z těchto časových horizontů:
Článek 277 Přiřazování transakcí ke kategoriím rizika 1. K určení potenciální budoucí expozice souboru transakcí se započtením podle článku 278 musí instituce přiřadit každou transakci ze skupiny transakcí se započtením k jedné z těchto kategorií rizika:
2. Instituce musí provést přiřazení uvedené v odstavci 1 na základě primárního rizikového faktoru derivátové transakce. Primární rizikový faktor je jediným významným rizikovým faktorem derivátové transakce. 3. Odchylně od odstavce 2 přiřadí instituce derivátové transakce, které mají více než jeden podstatný rizikový faktor, k více než jedné kategorii rizika. Pokud všechny podstatné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do stejné kategorie rizika, mají instituce povinnost přiřadit danou transakci k této kategorii rizika pouze jednou na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru. V případě, že významné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do různých kategorií rizika, přiřadí instituce tuto transakci jednou do každé kategorie rizika, pro kterou má transakce alespoň jeden významný rizikový faktor, na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru v dané kategorii rizik. 4. Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 instituce při přiřazování transakcí ke kategoriím rizika uvedeným v odstavci 1 použijí tyto požadavky:
5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 277a Skupiny zajistitelných transakcí 1. Instituce vytvoří příslušné skupiny zajistitelných transakcí pro každou kategorii rizika skupiny transakcí se započtením a zařadí každou transakci do těchto skupin zajistitelných transakcí takto:
Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které mají jako primární rizikový faktor inflační proměnnou, zařadí do samostatných skupin zajistitelných transakcí jiných, než jsou skupiny zajistitelných transakcí vytvořené pro transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které inflační proměnnou jako primární rizikový faktor nemají. Tyto transakce se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, denominován ve stejné měně. 2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku instituce vytvoří samostatné individuální skupiny zajistitelných transakcí v každé kategorii rizika pro tyto transakce:
Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, totožný. Pro účely prvního pododstavce písm. b) zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li pár rizikových faktorů v těchto transakcích podle písmene b) totožný a oba rizikové faktory obsažené v tomto páru jsou pozitivně korelovány. V opačném případě instituce zařadí transakce uvedené v prvním pododstavci písm. b) do jedné ze skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 1 na základě pouze jednoho z obou rizikových faktorů uvedených v prvním pododstavci písm. b). 3. Instituce zpřístupní na žádost příslušných orgánů počet skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pro každou kategorii rizika, spolu s primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, nebo párem rizikových faktorů každé z těchto skupin zajistitelných transakcí a s počtem transakcí v každé z těchto skupin zajistitelných transakcí. Článek 278 Potenciální budoucí expozice 1. Instituce vypočítají potenciální budoucí expozici skupiny transakcí se započtením takto:
kde:
Pro účely tohoto výpočtu instituce zahrnou navýšení pro danou kategorii rizika do výpočtu potenciální budoucí expozice skupiny transakcí se započtením, pokud k této kategorii rizika byla přiřazena alespoň jedna transakce ze skupiny transakcí se započtením. 2. Potenciální budoucí expozice více skupin transakcí se zajištěním podléhajících jedné maržové dohodě, jak je uvedeno v čl. 275 odst. 3, se vypočte jako součet potenciálních budoucích expozic všech jednotlivých skupin transakcí se započtením, jako by nepodléhaly žádné formě maržové dohody. 3. Pro účely odstavce 1 se multiplikátor vypočítá takto:
kde:
Článek 279 Výpočet rizikové pozice Pro účely výpočtu navýšení pro kategorie rizika podle článků 280a až 280f instituce vypočítají rizikovou pozici každé transakce ze skupiny transakcí se započtením takto:
Článek 279a Dohledová delta 1. Instituce vypočítají dohledovou deltu takto:
2. Pro účely tohoto oddílu se dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru zvyšuje, a krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 se rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru snižuje. 3. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. prosince 2019. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 279b Upravená pomyslná částka 1. Instituce vypočítají upravenou pomyslnou částku takto:
2. Instituce určí pomyslnou částku nebo počet jednotek podkladového nástroje pro účely výpočtu upravené pomyslné částky transakce podle odstavce 1 takto:
3. Instituce převedou upravenou pomyslnou částku transakce na svou vykazovací měnu podle platného spotového směnného kurzu, přičemž tato upravená pomyslná částka se vypočítá podle tohoto článku ze smluvní pomyslné částky nebo tržní ceny počtu jednotek podkladového nástroje denominovaného v jiné měně. Článek 279c Faktor splatnosti 1. Instituce vypočítají faktor splatnosti takto:
2. Pro účely odstavce 1 se pro transakce strukturované tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota kontraktu byla k těmto specifickým platebním datům nulová, se zbývající doba splatnosti rovná době do následujícího data stanovení termínu transakce. Článek 280 Koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí Pro účely výpočtu navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí podle článků 280a až 280f je koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí „є“ určen takto:
Článek 280a Navýšení pro kategorii úrokového rizika 1. Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii úrokového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:
kde:
2. Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočítají instituce takto:
kde:
3. Pro účely výpočtu efektivní pomyslné částky skupiny zajistitelných transakcí „j“ instituce nejprve přiřadí každou transakci skupiny zajistitelných transakcí příslušnému koši v tabulce 2. Učiní tak na základě dne ukončení každé transakce určeného podle čl. 279b odst. 1 písm. a): Tabulka 2
Instituce pak vypočítají efektivní pomyslnou částku skupiny zajistitelných transakcí „j“ podle tohoto vzorce:
kde:
kde:
Článek 280b Navýšení pro kategorii měnového rizika 1. Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii měnového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:
kde:
2. Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii měnového rizika vypočítají instituce takto:
kde:
kde:
Článek 280c Navýšení pro kategorii úvěrového rizika 1. Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné úvěrové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením takto:
2. Pro účely článku 278 vypočítá instituce navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:
kde:
3. Instituce vypočítají navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:
kde:
4. Instituce vypočítají navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:
kde:
5. Instituce vypočítají dohledový faktor pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:
Článek 280d Navýšení pro kategorii akciového rizika 1. Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné akciové referenční jednotky pro skupinu transakcí se započtením takto:
2. Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii akciového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:
kde:
3. Instituce vypočítají navýšení pro kategorii akciového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:
kde:
4. Instituce vypočítají navýšení pro akciovou referenční jednotku „k“ takto:
kde:
Článek 280e Navýšení pro kategorii komoditního rizika 1. Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii komoditního rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:
kde:
2. Pro účely výpočtu navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí pro komoditní riziko dané skupiny transakcí se započtením v souladu s odstavcem 4 stanoví instituce pro každou skupinu zajistitelných transakcí příslušné referenční typy komodity. Komoditní derivátové transakce se přiřadí stejnému referenčnímu typu komodity pouze v případě, že podkladový komoditní nástroj příslušných transakcí má stejnou povahu, bez ohledu na místo a kvalitu dodání komoditního nástroje. 3. Odchylně od odstavce 2 mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce, která je významným způsobem vystavena bazickému riziku různých pozic stejné povahy, jak je uvedeno v odstavci 2, stanovila referenční typy komodity pro tyto pozice s pomocí většího počtu vlastností než pouze povahy podkladového komoditního nástroje. V takové situaci se komoditní derivátové transakce přiřadí stejnému referenčnímu typu komodity pouze v případě, že mají tyto vlastnosti společné. 4. Instituce vypočítají navýšení pro kategorii komoditního rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:
kde:
5. Instituce vypočítají navýšení pro referenční typ komodity „k“ takto:
kde:
Článek 280f Navýšení pro kategorii ostatních rizik 1. Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii ostatních rizik pro danou skupinu transakcí se započtením takto:
kde:
2. Instituce vypočítají navýšení pro kategorii ostatních rizik pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:
kde:
Článek 281 Výpočet hodnoty expozice 1. Instituce vypočtou jedinou hodnotu expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením podle oddílu 3 s výhradou odstavce 2 tohoto článku. 2. Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením se vypočítá v souladu s těmito požadavky:
Článek 282 Výpočet hodnoty expozice 1. Instituce mohou vypočítat jedinou hodnotu expozice pro všechny transakce v rámci jedné dohody o započtení, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 274 odst. 1. V opačném případě vypočítají instituce hodnotu expozice zvlášť pro každou transakci, která je považována za skupinu transakcí se započtením sama o sobě. 2. Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením nebo transakce je součinem 1,4násobku součtu současných reprodukčních nákladů a potenciální budoucí expozice. 3. Současné reprodukční náklady uvedené v odstavci 2 se vypočítají takto:
Pro výpočet současných reprodukčních nákladů aktualizují instituce současné tržní hodnoty minimálně jednou měsíčně. 4. Instituce vypočítají potenciální budoucí expozici uvedenou v odstavci 2 takto:
Pro výpočet potenciální expozice úrokových derivátů a úvěrových derivátů v souladu s písm. b) body i) a ii) se může instituce rozhodnout použít namísto zbytkové splatnosti smluv původní splatnost.“ |
75) |
V článku 283 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. U všech transakcí s OTC deriváty a u transakcí s delší dobou vypořádání, ke kterým instituce neobdržela svolení pro použití metody interního modelu podle odstavce 1, použije instituce metody stanovené v oddílu 3. Kombinované použití těchto metod v rámci skupiny je trvale povoleno.“ |
76) |
Článek 298 se nahrazuje tímto: „Článek 298 Účinky uznání započtení za faktor snižující riziko Započtení pro účely oddílů 3 a 6 se uznává tak, jak je v nich uvedeno.“ |
77) |
V čl. 299 odst. 2 se zrušuje písmeno a). |
78) |
Článek 300 se mění takto:
|
79) |
Článek 301 se nahrazuje tímto: „Článek 301 Věcná působnost 1. Tento oddíl se vztahuje na následující smlouvy a transakce, které dosud nebyly s ústřední protistranou vypořádány:
Tento oddíl se nevztahuje na expozice vyplývající z vypořádání hotovostních transakcí. Na obchodní expozice vyplývající z těchto transakcí použijí instituce postup stanovený v hlavě V a na příspěvky do fondu pro riziko selhání zahrnující pouze tyto transakce uplatňují rizikovou váhu 0 %. Vedle hotovostních transakcí uplatňují instituce na příspěvky do fondu pro riziko selhání, které se vztahují ke smlouvám uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce, postup uvedený v článku 307. 2. Pro účely tohoto oddílu platí následující požadavky:
|
80) |
V článku 302 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Instituce prostřednictvím vhodné analýzy scénářů a zátěžového testování posoudí, zda úroveň kapitálu drženého proti expozicím vůči ústřední protistraně, včetně potenciálních budoucích nebo podmíněných úvěrových expozic, expozic vůči příspěvkům do fondu pro riziko selhání, a pokud instituce působí jako člen clearingového systému, expozic vyplývajících ze smluvních ujednání podle článku 304, vhodným způsobem odpovídá rizikům neodmyslitelně spjatým s těmito expozicemi.“ |
81) |
Článek 303 se nahrazuje tímto: „Článek 303 Zacházení s expozicemi členů clearingového systému vůči ústřední protistraně 1. Instituce, která působí jako člen clearingového systému, ať už pro své vlastní účely nebo jako finanční zprostředkovatel mezi klientem a ústřední protistranou, vypočítá kapitálové požadavky pro svoje expozice vůči ústřední protistraně takto:
2. Pro účely odstavce 1 podléhá součet kapitálových požadavků instituce pro expozice vůči způsobilé ústřední protistraně z důvodu obchodních expozic a příspěvků do fondu pro riziko selhání stropu rovnajícímu se součtu kapitálových požadavků, které by se uplatnily na tytéž expozice, pokud by ústřední protistrana nebyla způsobilou ústřední protistranou.“ |
82) |
Článek 304 se mění takto:
|
83) |
Článek 305 se mění takto:
|
84) |
Článek 306 se mění takto:
|
85) |
Článek 307 se nahrazuje tímto: „Článek 307 Kapitálové požadavky pro příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany Instituce, která působí jako člen clearingového systému, použije na expozice vyplývající z jejích příspěvků do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany tento postup:
|
86) |
Článek 308 se mění takto:
|
87) |
Články 309, 310 a 311 se nahrazují tímto: „Článek 309 Kapitálové požadavky pro předfinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany a pro nefinancované příspěvky nezpůsobilé ústřední protistraně 1. Instituce použije níže uvedený vzorec pro výpočet kapitálového požadavku pro expozice vyplývající z jejích předfinancovaných příspěvků do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany a z nefinancovaných příspěvků pro takovou ústřední protistranu:
2. Instituce vypočítá objemy rizikově vážené expozice expozic vyplývajících z jejího příspěvku do fondu pro riziko selhání nezpůsobilé ústřední protistrany pro účely čl. 92 odst. 3 jako kapitálový požadavek vypočítaný v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, který se vynásobí číslem 12,5. Článek 310 Kapitálové požadavky pro nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany Na své nefinancované příspěvky do fondu pro riziko selhání způsobilé ústřední protistrany uplatní instituce rizikovou váhu 0 %. Článek 311 Kapitálové požadavky pro expozice vůči ústředním protistranám, které přestanou splňovat určité podmínky 1. Instituce použijí postup stanovený v tomto článku, pokud se na základě veřejného oznámení nebo oznámení příslušného orgánu ústřední protistrany, kterou uvedené instituce využívají, nebo od ústřední protistrany samé dozví, že ústřední protistrana již nebude vyhovovat podmínkám pro povolení, případně uznání. 2. Je-li splněna podmínka stanovená v odstavci 1, musí dané instituce do tří měsíců od okamžiku, kdy se dozvěděly o okolnostech tamtéž uvedených, nebo dříve, pokud o to jejich příslušné orgány požádají, učinit tyto kroky s ohledem na své expozice vůči dané ústřední protistraně:
|
88) |
V čl. 316 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se mohou instituce rozhodnout nepoužívat pro výpočet relevantního ukazatele účetní kategorie pro výsledovku podle článku 27 směrnice 86/635/EHS na finanční a operativní leasing a namísto toho mohou zahrnout:
|
89) |
V části třetí hlavě IV se kapitola 1 nahrazuje tímto: „KAPITOLA 1 OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 325 Přístupy k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku 1. Instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s těmito přístupy:
2. Kapitálovými požadavky k tržnímu riziku vypočtenými v souladu se standardizovaným přístupem podle odst. 1 písm. a) se v příslušných případech rozumí součet těchto kapitálových požadavků:
3. Instituce, která není v souladu s článkem 325a osvobozena od požadavků na podávání zpráv podle článku 430b, podává zprávy o výpočtu v souladu s článkem 430b pro všechny pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu vystavené měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s těmito přístupy:
4. Instituce může v rámci skupiny trvale používat kombinaci přístupů podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku v souladu s článkem 363. 5. Instituce nesmí použít přístup uvedený v odst. 3 písm. b) pro nástroje v jejich obchodním portfoliu, které jsou sekuritizovanými pozicemi nebo pozicemi zahrnutými v alternativním portfoliu obchodování s korelací (ACTP) podle odstavců 6, 7 a 8. 6. Do ACTP se zahrnují sekuritizované pozice a úvěrové deriváty n-tého selhání, které splňují všechna tato kritéria:
Má se za to, že obousměrný trh existuje tam, kde existují nezávislé nabídky na nákup a prodej učiněné v dobré víře, takže lze během jednoho dne určit cenu, která má přiměřený vztah k poslední prodejní ceně nebo k běžným konkurenčním nabídkám na nákup a prodej učiněný v dobré víře, a vypořádání při této ceně je možné provést během relativně krátké doby, která odpovídá obchodním zvyklostem. 7. Do ACTP se nezahrnují pozice s kterýmkoli z těchto podkladových nástrojů:
8. Instituce mohou do ACTP zahrnout pozice, které nejsou sekuritizovanými pozicemi ani úvěrovými deriváty n-tého selhání, avšak zajišťují jiné pozice tohoto portfolia, pokud pro tento nástroj nebo jeho podkladové nástroje existuje likvidní obousměrný trh popsaný v odst. 6 druhém pododstavci. 9. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, jakým způsobem instituce vypočítá kapitálové požadavky k tržnímu riziku u pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku v souladu s přístupy stanovenými v odst. 1 písm. a) a b). EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. září 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 325a Osvobození od zvláštních požadavků na podávání zpráv pro tržní riziko 1. Instituce je osvobozena od požadavku na podávání zpráv podle článku 430b za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových položek vystavených tržnímu riziku je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven každé z těchto hraničních hodnot:
2. Instituce vypočítají objem svých rozvahových a podrozvahových položek vystavených tržnímu riziku na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:
3. Instituce oznámí příslušným orgánům, pokud vypočítávají nebo přestanou vypočítávat kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s tímto článkem. 4. Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu. 5. Osvobození od požadavků na podávání zpráv podle článku 430b se přestane uplatňovat tři měsíce poté, co nastane některý z těchto případů:
6. Pokud se na instituci začaly vztahovat požadavky na podávání zpráv podle článku 430b v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, může být od těchto požadavků na podávání zpráv osvobozena pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku. 7. Instituce neotevře, nenakoupí ani neprodá pozici pouze za účelem splnění některé z podmínek stanovených v odstavci 1 během měsíčního posuzování. 8. Instituce, která je způsobilá pro zacházení stanovené v článku 94, je osvobozena od požadavku na podávání zpráv podle článku 430b. Článek 325b Svolení ke konsolidovaným požadavkům 1. S výhradou odstavce 2 a pouze pro účely výpočtu čistých pozic a kapitálových požadavků v souladu s touto hlavou na konsolidovaném základě mohou instituce využít pozice v jedné instituci nebo podniku k vykompenzování pozic v jiné instituci nebo podniku. 2. Instituce mohou použít odstavec 1 pouze se svolením příslušných orgánů, které je uděleno, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
3. U podniků nacházejících se ve třetích zemích musí být kromě podmínek uvedených v odstavci 2 splněny i všechny následující podmínky:
|
90) |
V části třetí hlavě IV se vkládají nové kapitoly, které znějí: „KAPITOLA 1a Alternativní standardizovaný přístup
Článek 325c Působnost a struktura alternativního standardizovaného přístupu 1. Alternativní standardizovaný přístup vymezený v této kapitole se použije pouze pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 430b odst. 1. 2. Instituce vypočítají kapitálové požadavky k tržnímu riziku alternativním standardizovaným přístupem pro portfolio pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku jako součet těchto tří složek:
Článek 325d Definice Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:
Článek 325e Složky metody založené na citlivostech 1. Instituce vypočítají kapitálový požadavek k tržnímu riziku podle metody založené na citlivostech sloučením těchto tří kapitálových požadavků v souladu s článkem 325h:
2. Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1:
Pro účely této kapitoly zahrnují nástroje s opčním prvkem mimo jiné: kupní a prodejní opce, capy, floory, swapové opce, bariérové opce a exotické opce. Vložené opce, jako jsou opce na předčasné splacení nebo behaviorální opce, se pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku považují za samostatné pozice v opcích. Pro účely této kapitoly se nástroje, jejichž peněžní tok lze zapsat jako lineární funkci pomyslné hodnoty podkladu, považují za nástroje bez opčního prvku. Článek 325f Kapitálové požadavky k rizikům delta a vega 1. Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega použijí instituce faktory rizika delta a vega uvedené v oddílu 3 pododdílu 1. 2. Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega uplatní instituce postup stanovený v odstavcích 3 až 8. 3. Pro každou rizikovou třídu se vypočítá citlivost všech nástrojů v působnosti kapitálových požadavků k rizikům delta a vega na každý příslušný faktor rizika delta a vega zahrnutý do dané rizikové třídy s pomocí příslušných vzorců uvedených v oddílu 3 pododdílu 2. Pokud hodnota některého nástroje závisí na několika rizikových faktorech, určí se citlivost samostatně pro každý z nich. 4. Citlivosti jsou přiřazovány jednomu z košů „b“ v rámci každé rizikové třídy. 5. V rámci každého koše „b“ jsou vzájemně započteny pozitivní a negativní citlivosti na tentýž rizikový faktor, čímž se získají čisté citlivosti (sk) na každý rizikový faktor „k“ v koši. 6. Čisté citlivosti na každý rizikový faktor v každém koši se vynásobí odpovídající rizikovou váhou podle oddílu 6, čímž se získají vážené citlivosti na jednotlivé rizikové faktory v koši v souladu s tímto vzorcem:
7. Vážené citlivosti na jednotlivé rizikové faktory v každém koši se sečtou v souladu s níže uvedeným vzorcem, přičemž nejnižší hodnota ve funkci druhé odmocniny je nula, čímž se získá citlivost pro daný koš. Použijí se odpovídající korelace pro vážené citlivosti ve stejném koši (ρkl), jak jsou stanoveny v oddíle 6.
8. Citlivost pro daný koš (Kb) se vypočítá pro každý koš v rámci rizikové třídy v souladu s odstavci 5, 6 a 7. Jakmile je citlivost pro daný koš vypočtena pro všechny koše, sloučí se vážené citlivosti na všechny rizikové faktory pro všechny koše v souladu s níže uvedeným vzorcem s použitím odpovídajících korelací γbc pro vážené citlivosti v různých koších, jak jsou stanoveny v oddíle 6, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu:
kde:
Kapitálové požadavky k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu se vypočtou pro každou rizikovou třídu v souladu s odstavci 1 až 8. Článek 325g Kapitálové požadavky k riziku zakřivení Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku zakřivení v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeném v článku 461a. Článek 325h Součet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy 1. Instituce sečtou kapitálové požadavky k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy postupem stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4. 2. Postup výpočtu kapitálových požadavků k rizikům delta a vega pro jednotlivé rizikové třídy a k riziku zakřivení stanovený v článcích 325f a 325g se provádí pro každou rizikovou třídu třikrát, pokaždé s jiným souborem korelačních parametrů ρkl (korelace mezi rizikovými faktory v rámci koše) a γbc (korelace mezi koši v rámci rizikové třídy). Každý z těchto souborů odpovídá odlišnému scénáři:
3. Instituce sečtou kapitálové požadavky k rizikům delta a vega a k riziku zakřivení pro jednotlivé rizikové třídy pro každý scénář, aby určily tři kapitálové požadavky odpovídající jednotlivým scénářům. 4. Kapitálovým požadavkem určeným metodou založenou na citlivostech je ten nejvyšší z daných tří kapitálových požadavků uvedených v odstavci 3 odpovídajících jednotlivým scénářům. Článek 325i Zacházení s indexovými nástroji a s opcemi s více podkladovými nástroji Instituce zacházejí s indexovými nástroji a s opcemi s více podkladovými nástroji v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 461a. Článek 325j Zacházení se subjekty kolektivního investování Instituce zacházejí se subjekty kolektivního investování v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 461a. Článek 325k Pozice z upisování 1. Instituce mohou postup stanovený v tomto článku používat pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku u pozic z upisování dluhových nebo akciových nástrojů. 2. Instituce uplatní jeden z vhodných multiplikačních koeficientů uvedených v tabulce 1 na čisté citlivosti všech pozic z upisování v každém jednotlivém emitentovi, s výjimkou pozic z upisování, které upsaly nebo za které spoluručí třetí strany na základě formálních dohod, a vypočítají kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem stanoveným v této kapitole na základě upravených čistých citlivostí. Tabulka 1
Pro účely tohoto článku „obchodní den 0“ znamená obchodní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu. 3. Instituce o použití postupu stanoveného v tomto článku informují příslušné orgány.
Článek 325l Faktory obecného úrokového rizika 1. Pro všechny faktory obecného úrokového rizika včetně inflačního rizika a křížového měnového bazického rizika se vytvoří jeden koš pro každou měnu, přičemž každý koš obsahuje různé druhy rizikových faktorů. Faktory obecného úrokového rizika delta použitelnými pro nástroje citlivé na úrokovou míru jsou příslušné bezrizikové míry pro každou měnu a každou z těchto splatností: 0,25 roku, 0,5 roku, 1 rok, 2 roky, 3 roky, 5 let, 10 let, 15 let, 20 let, 30 let. Instituce přiřadí rizikové faktory stanoveným bodům pomocí lineární interpolace nebo pomocí metody, která nejlépe odpovídá funkcím oceňování, které jsou používány v rámci nezávislé funkce řízení rizik instituce pro vykazování tržního rizika nebo zisků a ztrát vrcholnému vedení. 2. Instituce získá bezrizikové míry pro každou měnu z nástrojů peněžního trhu držených v obchodním portfoliu instituce, které mají nejnižší úvěrové riziko, například jednodenní indexové swapy. 3. Pokud instituce nemohou použít přístup uvedený v odstavci 2, musí být bezrizikové míry založeny na jedné nebo více trhem implikovaných swapových křivkách, které instituce používají k tržnímu ocenění pozic, například na mezibankovních nabídkových swapových křivkách. Pokud jsou údaje o trhem implikovaných swapových křivkách uvedených v odstavci 2 a prvním pododstavci tohoto odstavce nedostatečné, mohou být bezrizikové míry odvozeny od nejvhodnější křivky státních dluhopisů pro danou měnu. Pokud instituce používají faktory obecného úrokového rizika odvozené v souladu s postupem stanoveným v druhém pododstavci tohoto odstavce pro nástroje státního dluhu, nesmí být takový nástroj státního dluhu vyňat z kapitálových požadavků k riziku úvěrového rozpětí. V případech, kdy není možné oddělit bezrizikovou míru od složky úvěrového rozpětí, musí být citlivost na rizikový faktor přidělena jak ke třídě obecného úrokového rizika, tak i ke třídě rizika úvěrového rozpětí. 4. V případě faktorů obecného úrokového rizika tvoří každá měna samostatný koš. Rizikovým faktorům ve stejném koši, avšak s odlišnou splatností, přiřadí instituce různé rizikové váhy v souladu s oddílem 6. Instituce použijí dodatečné rizikové faktory pro inflační riziko u dluhových nástrojů, jejichž peněžní toky jsou funkčně závislé na míře inflace. Tyto dodatečné rizikové faktory jsou složeny z jednoho vektoru trhem implikovaných měr inflace s různými splatnostmi pro jednotlivé měny. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je měr inflace použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. 5. Instituce vypočítají citlivost nástroje na dodatečný rizikový faktor pro inflační riziko uvedený v odstavci 4 jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Každá měna tvoří samostatný koš. V rámci každého koše zacházejí instituce s inflací jako s jedním rizikovým faktorem bez ohledu na počet složek každého vektoru. Instituce v rámci koše vzájemně započtou všechny citlivosti na inflaci vypočítané způsobem popsaným v tomto odstavci s cílem získat jedinou čistou citlivost za každý koš. 6. Dluhové nástroje, které zahrnují platby v různých měnách, podléhají rovněž křížovému měnovému bazickému riziku mezi těmito měnami. Pro účely metody založené na citlivostech jsou rizikovými faktory, které mají instituce použít, křížové měnové bazické riziko pro každou měnu nad USD nebo EUR. Instituce vypočítají křížové měnové báze, které se nevztahují k bázi nad USD ani k bázi nad EUR, buď na „bázi nad USD“, nebo na „bázi nad EUR“. Každý faktor křížového měnového bazického rizika je tvořen jedním vektorem křížové měnové báze různých splatností pro každou měnu. Pro každý dluhový nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je křížových měnových bází použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Každá měna tvoří odlišný koš. Instituce vypočítají citlivost nástroje na faktor křížového měnového bazického rizika jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Každá měna tvoří samostatný koš. V rámci každého koše existují dva možné odlišné rizikové faktory: báze nad EUR a báze nad USD, bez ohledu na počet složek existujících v každém vektoru křížové měnové báze. Maximální počet čistých citlivostí na koš je dvě. 7. Faktory obecného úrokového rizika vega použitelnými pro opce s podklady, jež jsou citlivé na obecnou úrokovou míru, jsou implikované volatility příslušných bezrizikových měr, jak je popsáno v odstavcích 2 a 3, které jsou zařazeny do košů v závislosti na měně a v každém koši přiřazeny k těmto splatnostem: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pro každou měnu existuje jeden koš. Pro účely vzájemného započtení mají instituce za to, že implikované volatility spojené se stejnými bezrizikovými mírami a přiřazené ke stejným splatnostem představují stejný rizikový faktor. Pokud instituce přiřadí implikované volatility ke splatnostem podle tohoto odstavce, uplatní se tyto požadavky:
8. Faktory obecného úrokového rizika zakřivení, jež mají instituce použít, jsou tvořeny jedním vektorem bezrizikových měr, který představuje specifickou bezrizikovou výnosovou křivku, na každou měnu. Každá měna tvoří odlišný koš. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností bezrizikových měr použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. 9. Instituce vypočítají citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory odpovídající různým výnosovým křivkám a mající různý počet složek za tentýž rizikový faktor, a to za předpokladu, že tyto vektory odpovídají stejné měně. Instituce vzájemně započtou citlivosti na stejný rizikový faktor. Pro každý koš existuje pouze jedna čistá citlivost. Pro riziko inflace a křížové měnové bazické riziko neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku zakřivení. Článek 325m Faktory rizika úvěrového rozpětí pro nesekuritizované expozice 1. Faktory rizika úvěrového rozpětí delta, které mají instituce používat pro nesekuritizované nástroje, jež jsou citlivé na úvěrové rozpětí, jsou míry úvěrového rozpětí těchto nástrojů odvozené od příslušných dluhových nástrojů a swapů úvěrového selhání a přiřazené ke každé z těchto splatností: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Instituce použijí jeden rizikový faktor na emitenta a splatnost, bez ohledu na to, zda jsou dané míry úvěrového rozpětí emitenta odvozeny od dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání. Koše jsou sektorové koše, jak je uvedeno v oddíle 6, a každý koš zahrnuje všechny rizikové faktory přiřazené příslušnému sektoru. 2. Faktory rizika úvěrového rozpětí vega, jež mají instituce používat pro opce s nesekuritizovanými podklady citlivými na úvěrové rozpětí, jsou implikované volatility měr úvěrového rozpětí emitenta podkladů odvozených způsobem stanoveným v odstavci 1, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatností opce podléhající kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Použijí se stejné koše jako koše, které byly použity pro riziko úvěrového rozpětí delta pro nesekuritizované expozice. 3. Faktory rizika úvěrového rozpětí u zakřivení, které mají instituce používat pro nesekuritizované nástroje, jsou tvořeny jedním vektorem měr úvěrového rozpětí, který představuje křivku úvěrového rozpětí konkrétního emitenta. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností měr úvěrového rozpětí použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Použijí se stejné koše jako koše, které byly použity pro riziko úvěrového rozpětí delta pro nesekuritizované expozice. 4. Instituce vypočítají citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory, které jsou odvozeny od příslušných dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání a mají různý počet složek, za stejný rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému emitentovi. Článek 325n Faktory rizika úvěrového rozpětí pro sekuritizaci 1. Instituce použijí faktory rizika úvěrového rozpětí podle odstavce 3 na sekuritizované pozice, které patří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6, 7 a 8. Instituce použijí faktory rizika úvěrového rozpětí podle odstavce 5 na sekuritizované pozice, které nepatří do ACTP, jak je uvedeno v čl. 325 odst. 6, 7 a 8. 2. Koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, jsou stejné jako koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí nesekuritizovaných expozic, jak je uvedeno v oddíle 6. Koše použitelné pro riziko úvěrového rozpětí sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, jsou specifické pro tuto kategorii rizikové třídy, jak je uvedeno v oddíle 6. 3. Faktory rizika úvěrového rozpětí, které mají instituce používat pro sekuritizované pozice, které patří do ACTP, jsou vymezeny takto:
4. Instituce vypočítají citlivost sekuritizované pozice na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení považují instituce vektory, které jsou odvozeny od příslušných dluhových nástrojů nebo swapů úvěrového selhání a mají různý počet složek, za stejný rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému emitentovi. 5. Faktory rizika úvěrového rozpětí, které mají instituce používat pro sekuritizované pozice, které nepatří do ACTP, se vztahují k rozpětí tranše, nikoliv k rozpětí podkladových nástrojů, a jsou vymezeny takto:
Článek 325o Faktory akciového rizika 1. Koši pro všechny faktory akciového rizika jsou sektorové koše uvedené v oddíle 6. 2. Faktory akciového rizika delta, které mají instituce používat, jsou všechny spotové ceny akcií a všechny akciové repo sazby. Pro účely akciového rizika tvoří specifická akciová repo křivka jeden rizikový faktor, který je vyjádřen jako vektor repo sazeb pro různé splatnosti. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je různých splatností repo sazeb použitých jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Instituce vypočítají citlivost nástroje na faktor akciového rizika jako změnu v hodnotě nástroje podle svého modelu oceňování, která je výsledkem posunu o 1 bazický bod v každé složce vektoru. Instituce vzájemně započtou citlivosti na rizikový faktor repo sazby stejného akciového cenného papíru bez ohledu na počet složek každého vektoru. 3. Faktory akciového rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na akcie, jsou implikované volatility spotových cen akcií, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Pro akciové repo sazby neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku vega. 4. Faktory akciového rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na akcie, jsou všechny spotové ceny akcií bez ohledu na splatnost odpovídajících opcí. Pro akciové repo sazby neexistují žádné kapitálové požadavky k riziku zakřivení. Článek 325p Faktory komoditního rizika 1. Koši pro všechny faktory komoditního rizika jsou sektorové koše uvedené v oddíle 6. 2. Faktory komoditního rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje citlivé na komodity, jsou všechny spotové komoditní ceny pro každý typ komodity a každou z následujících splatností: 0,25 roku, 0,5 roku, 1 rok, 2 roky, 3 roky, 5 let, 10 let, 15 let, 20 let, 30 let. Instituce mají za to, že dvě komoditní ceny téhož typu komodity a se stejnou splatností představují stejný rizikový faktor pouze v případě, že soubor právních podmínek týkajících se místa dodání je shodný. 3. Faktory komoditního rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na komodity, jsou implikované volatility komoditních cen pro každý typ komodity, které se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. Instituce mají za to, že citlivosti na stejný typ komodity přiřazené stejné splatnosti představují jeden rizikový faktor, který instituce následně vzájemně započtou. 4. Faktory komoditního rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na komodity, tvoří jeden soubor komoditních cen s různými splatnostmi podle typu komodity, který je vyjádřen jako vektor. Pro každý nástroj obsahuje vektor tolik složek, kolik je cen dané komodity, které jsou použity jako proměnná v modelu oceňování instituce pro daný nástroj. Instituce nerozlišují mezi cenami komodit podle místa dodání. Citlivost nástroje na každý rizikový faktor použitý ve vzorci rizika zakřivení se vypočítá v souladu s článkem 325g. Pro účely rizika zakřivení mají instituce za to, že vektory s různým počtem složek představují tentýž rizikový faktor, pokud tyto vektory odpovídají stejnému typu komodity. Článek 325q Faktory měnového rizika 1. Faktory měnového rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje citlivé na cizí měny, jsou všechny spotové směnné kurzy mezi měnou, ve které je nástroj denominován, a vykazovací měnou instituce. Pro každý měnový pár existuje jeden koš obsahující jeden rizikový faktor a jednu čistou citlivost. 2. Faktory měnového rizika vega, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na cizí měny, jsou implikované volatility směnných kurzů mezi měnovými páry uvedenými v odstavci 1. Tyto implikované volatility směnných kurzů se přiřadí k následujícím splatnostem v souladu se splatnostmi odpovídajících opcí podléhajících kapitálovým požadavkům: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let. 3. Faktory měnového rizika zakřivení, které mají instituce používat pro opce s podklady, jež jsou citlivé na cizí měny, jsou stejné jako faktory uvedené v odstavci 1. 4. U veškerých faktorů měnového rizika delta, vega a měnového rizika zakřivení nemusí instituce rozlišovat mezi místními a zahraničními variantami měny.
Článek 325r Citlivosti na riziko delta 1. Citlivosti na obecné úrokové riziko delta vypočítají instituce takto:
2. Citlivosti na riziko úvěrového rozpětí delta vypočítají instituce pro všechny sekuritizované a nesekuritizované pozice takto:
kde:
3. Citlivosti na akciové riziko delta vypočítají instituce takto:
4. Citlivosti na komoditní riziko delta vypočítají instituce vůči každému rizikovému faktoru k takto:
kde:
5. Citlivosti na měnové riziko delta vypočítají instituce vůči každému faktoru měnového rizika k takto:
kde:
Článek 325s Citlivosti na riziko vega 1. Citlivost opce na riziko vega vypočítají instituce vůči danému rizikovému faktoru k takto:
kde:
2. V případě rizikových tříd, kde mají faktory rizika vega rozměr splatnosti, ale kde se pravidla přiřazování rizikových faktorů nepoužijí, protože opce nemají splatnost, přiřadí instituce tyto rizikové faktory k nejdelší předepsané splatnosti. Na tyto opce se vztahuje navýšení pro zbytková rizika. 3. V případě opcí, které nemají realizační cenu nebo bariéru, a opcí, které mají několik realizačních cen nebo bariér, uplatní instituce přiřazování k realizační ceně a splatnosti používaným interně danou institucí ke stanovení ceny opce. Na tyto opce se rovněž vztahuje navýšení pro zbytková rizika. 4. Instituce nepočítají riziko vega pro sekuritizované tranše zahrnuté do ACTP podle čl. 325 odst. 6, 7 a 8, které nemají implikovanou volatilitu. Pro tyto sekuritizované tranše musí být vypočítány kapitálové požadavky k riziku delta a riziku zakřivení. Článek 325t Požadavky na výpočty citlivosti 1. Instituce odvozují citlivosti ze svých modelů oceňování, které slouží jako základ pro vykazování hospodářského výsledku vrcholnému vedení, pomocí vzorců stanovených v tomto pododdíle. Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány od instituce, které nebylo uděleno svolení používat přístup založený na alternativních interních modelech podle kapitoly 1b, vyžadovat, aby při výpočtu citlivostí podle této kapitoly pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku a podávání zpráv o nich v souladu s čl. 430b odst. 3 použily funkce oceňování, které jsou součástí systému měření rizika v rámci jejich přístupu založeném na interních modelech. 2. Při výpočtu citlivostí nástrojů s opčním prvkem uvedených v čl. 325e odst. 2 písm. a) na riziko delta mohou instituce předpokládat, že rizikové faktory implikované volatility jsou konstantní. 3. Při výpočtu citlivostí nástrojů s opčním prvkem uvedených v čl. 325e odst. 2 písm. b) na riziko vega se použijí tyto požadavky:
4. Instituce vypočítají všechny citlivosti kromě citlivostí na úvěrové úpravy v ocenění. 5. Odchylně od odstavce 1 může instituce s výhradou svolení příslušných orgánů použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko delta, pokud splňuje všechny tyto podmínky:
6. Odchylně od odstavce 1 může instituce s výhradou svolení příslušných orgánů použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko vega, pokud splňuje obě tyto podmínky:
Článek 325u Kapitálové požadavky ke zbytkovým rizikům 1. Kromě kapitálových požadavků k tržnímu riziku stanovených v oddíle 2 uplatní instituce dodatečné kapitálové požadavky na nástroje vystavené zbytkovým rizikům v souladu s tímto článkem. 2. Má se za to, že nástroje jsou vystaveny zbytkovým rizikům, pokud splňují kteroukoli z těchto podmínek:
3. Instituce vypočítá dodatečné kapitálové požadavky uvedené v odstavci 1 jako součet hrubých pomyslných částek nástrojů uvedených v odstavci 2 vynásobených těmito rizikovými váhami:
4. Odchylně od odstavce 1 instituce neuplatní kapitálový požadavek ke zbytkovým rizikům u nástroje, který splňuje kteroukoli z těchto podmínek:
5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, co je exotický podklad a které nástroje jsou nástroji nesoucími zbytková rizika pro účely odstavce 2. Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem EBA prověří, zda by za exotické podklady měly být považovány riziko dlouhověkosti, počasí, přírodní katastrofy a budoucí realizovaná volatilita. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 325v Definice a obecná ustanovení 1. Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto definice:
2. Kapitálové požadavky k riziku selhání se použijí na dluhové a akciové nástroje, na derivátové nástroje mající dané nástroje jako podklady a na deriváty, jejichž částky k výplatě nebo reálné hodnoty jsou ovlivněny selháním dlužníka jiného než protistrany samotného derivátového nástroje. Instituce vypočítají požadavky k riziku selhání samostatně pro každý z těchto druhů nástrojů: sekuritizované expozic, sekuritizované expozice, které nepatří do ACTP, a sekuritizované expozice, které do ACTP patří. Konečné kapitálové požadavky k riziku selhání jsou pro instituce součtem těchto tří složek.
Článek 325w Hrubé výše rizika náhlého selhání 1. Instituce vypočítají hrubé výše JTD pro každou dlouhou expozici vůči dluhovým nástrojům takto:
2. Instituce vypočítají hrubé výše JTD pro každou krátkou expozici vůči dluhovým nástrojům takto:
3. Pro účely výpočtu stanoveného v odstavcích 1 a 2 jsou LGD pro dluhové nástroje, které mají instituce používat, tyto:
4. Pro účely výpočtů uvedených v odstavcích 1 a 2 se pomyslné hodnoty určí takto:
5. Pro expozice vůči akciovým nástrojům nevypočítají instituce hrubé výše JTD pomocí vzorců uvedených v odstavcích 1 a 2, ale takto:
6. Instituce přiřadí LGD 100 % akciovým nástrojům pro účely výpočtu stanoveného v odstavci 5. 7. V případě expozic vůči riziku selhání vyplývajícímu z derivátových nástrojů, jejichž částky k výplatě v případě selhání dlužníka nesouvisejí s pomyslnou hodnotou konkrétního nástroje vydaného tímto dlužníkem nebo s LGD dlužníka či nástrojem vydaným tímto dlužníkem, použijí instituce alternativní metodiky k odhadu hrubých výší JTD. 8. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 325x Čisté výše rizika náhlého selhání 1. Instituce vypočítá čisté výše JTD vzájemným započtením hrubých výší JTD pro krátké a dlouhé expozice. Vzájemné započtení je možné pouze mezi expozicemi vůči stejnému dlužníkovi, pokud mají krátké expozice stejné pořadí přednosti jako dlouhé expozice nebo nižší pořadí přednosti. 2. Vzájemné započtení se provede v plném rozsahu nebo částečně, v závislosti na splatnostech vzájemně započítávaných expozic:
3. Pokud není vzájemné započtení možné, hrubé výše JTD se rovnají čistým výším JTD v případě expozic se splatností jeden rok nebo delší. Hrubé výše JTD se splatností kratší než jeden rok se pro výpočet čistých výší JTD vynásobí poměrem splatnosti expozice k období jednoho roku s dolní hranicí tři měsíce. 4. Pro účely odstavců 2 a 3 se uvažují splatnosti derivátových smluv, a nikoliv splatnosti jejich podkladů. Hotovostním akciovým expozicím se přiřadí splatnost jeden rok nebo tři měsíce, podle vlastního uvážení instituce. Článek 325y Výpočet kapitálových požadavků k riziku selhání 1. Čisté výše JTD bez ohledu na druh protistrany se vynásobí rizikovými vahami selhání, které odpovídají jejich úvěrové kvalitě, jak je uvedeno v tabulce 2: Tabulka 2
2. Expozice, které by obdržely rizikovou váhu 0 % podle standardizovaného přístupu pro hodnocení úvěrového rizika v souladu s hlavou II kapitolou 2, obdrží rizikovou váhu selhání 0 % pro kapitálové požadavky k riziku selhání. 3. Vážené čisté výše JTD se zařadí do těchto košů: podnikatelské subjekty, státy, místní samosprávy / obce. 4. Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši v souladu s tímto vzorcem:
Pro účely výpočtu DRCb a WtS se pro všechny pozice v koši bez ohledu na stupeň úvěrové kvality, který je těmto pozicím přidělen, sečtou dlouhé a krátké pozice, čímž se získají kapitálové požadavky k riziku selhání pro daný koš. 5. Konečný kapitálový požadavek k riziku selhání u nesekuritizovaných expozic se vypočítá jako prostý součet kapitálových požadavků na úrovni koše.
Článek 325z Výše rizika náhlého selhání 1. Hrubými výšemi rizika náhlého selhání pro sekuritizované expozice jsou jejich tržní hodnoty, nebo není-li jejich tržní hodnota k dispozici, jejich reálná hodnota stanovená v souladu s příslušným účetním rámcem. 2. Čisté výše rizika náhlého selhání se určí vzájemným započtením dlouhých hrubých výší rizika náhlého selhání a krátkých hrubých výší rizika náhlého selhání. Vzájemné započtení je možné pouze mezi sekuritizovanými expozicemi se stejným seskupením podkladových aktiv náležejícími do stejné tranše. Není povoleno vzájemné započtení mezi sekuritizovanými expozicemi s různými seskupeními podkladových aktiv, přestože jsou záchytné a uvolňující body stejné. 3. V případě, že rozložením nebo kombinací stávajících sekuritizovaných expozic lze dokonale, s výjimkou rozměru splatnosti, replikovat ostatní stávající sekuritizované expozice, mohou být pro účely vzájemného započtení namísto stávajících sekuritizovaných expozic použity expozice vyplývající z daného rozložení nebo kombinace. 4. V případě, že rozložením nebo kombinací stávajících expozic v podkladových složkách lze dokonale replikovat celou strukturu tranší stávající sekuritizované expozice, mohou být pro účely vzájemného započtení namísto stávajících sekuritizovaných expozic použity expozice vyplývající z tohoto rozložení nebo kombinace. Pokud jsou podkladové složky použity tímto způsobem, vyjmou se ze zacházení s rizikem selhání u nesekurituzací. 5. Článek 325x se použije na stávající sekuritizované expozice i na sekuritizované expozice používané v souladu s odstavci 3 a 4 tohoto článku. Příslušnými splatnostmi jsou splatnosti sekuritizovaných tranší. Článek 325aa Výpočet kapitálového požadavku k riziku selhání pro sekuritizace 1. Čisté výše JTD sekuritizovaných expozic se vynásobí 8 % rizikovou váhou, která se vztahuje na příslušnou sekuritizovanou expozici, včetně jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací (STS), v investičním portfoliu v souladu s hierarchií přístupů stanovených v hlavě II kapitole 5 oddíle 3 a bez ohledu na druh protistrany. 2. Splatnost jeden rok se použije pro všechny tranše, pro které se rizikové váhy vypočítají v souladu s přístupy SEC-IRBA a SEC-ERBA. 3. Rizikově vážené výše JTD pro jednotlivé hotovostní sekuritizované expozice jsou shora omezeny reálnou hodnotou pozice. 4. Rizikově vážené čisté výše JTD se zařadí do těchto košů:
Pro účely prvního pododstavce se jedenácti třídami aktiv rozumí komerční papíry zajištěné aktivy, půjčky/leasing automobilů, cenné papíry zajištěné hypotékami na obytné nemovitosti, kreditní karty, cenné papíry zajištěné hypotékami na obchodní nemovitosti, zajištěné úvěrové závazky, zajištěné dluhové závazky na druhou („CDO na druhou“), malé a střední podniky, studentské půjčky, ostatní retailoví klienti, ostatní profesionální klienti. Danými čtyřmi oblastmi jsou Asie, Evropa, Severní Amerika a zbytek světa. 5. Pro zařazení sekuritizované expozice do koše se instituce spoléhají na klasifikaci běžně používanou na trhu. Instituce zařadí každou sekuritizovanou expozici pouze do jednoho z košů uvedených v odstavci 4. Jakákoli sekuritizovaná expozice, kterou instituce nemůže zařadit do koše pro třídu aktiv nebo oblast, se zařadí do třídy aktiv „ostatní retailoví klienti“, „ostatní profesionální klienti“ nebo „zbytek světa“. 6. Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši stejným způsobem jako v případě rizika selhání nesekuritizovaných expozic s pomocí vzorce v čl. 325y odst. 4, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku selhání pro každý koš. 7. Konečný kapitálový požadavek k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP se vypočítá jako prostý součet kapitálových požadavků na úrovni koše.
Článek 325ab Oblast působnosti 1. Pro ACTP zahrnují kapitálové požadavky riziko selhání pro sekuritizované expozice a pro nesekuritizovaná zajištění. Tato zajištění se vyjmou z výpočtů rizika selhání pro nesekuritizované expozice. Mezi kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, a kapitálovými požadavky k riziku selhání u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, není žádná výhoda diverzifikace. 2. Pro obchodované nesekuritizované úvěrové a akciové deriváty se výše JTD podle jednotlivých složek stanoví použitím průhledového přístupu. Článek 325ac Výše rizika náhlého selhání pro ACTP 1. Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:
2. Hrubými výšemi JTD pro sekuritizované expozice a nesekuritizované expozice v ACTP jsou jejich tržní hodnoty, nebo není-li jejich tržní hodnota k dispozici, jejich reálná hodnota stanovená v souladu s příslušným účetním rámcem. 3. S produkty n-tého selhání se zachází jako s tranšovanými produkty s těmito záchytnými a uvolňujícími body:
4. Čisté výše JTD se určí vzájemným započtením dlouhých hrubých výší JTD a krátkých hrubých výší JTD. Vzájemné započtení je možné pouze mezi expozicemi, které jsou s výjimkou splatnosti shodné. Vzájemné započtení je možné pouze tímto způsobem:
Článek 325ad Výpočet kapitálového požadavku k riziku selhání u ACTP 1. Čisté výše JTD se vynásobí:
2. Rizikově vážené čisté výše JTD se zařadí do košů, které odpovídají indexu. 3. Vážené čisté výše JTD se sečtou v každém koši v souladu s tímto vzorcem:
4. Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku selhání v případě ACTP pomocí tohoto vzorce:
kde:
Článek 325ae Rizikové váhy pro obecné úrokové riziko 1. Pro měny, které nejsou zahrnuty v podkategorii nejlikvidnějších měn podle čl. 325bd odst. 7 písm. b), se rizikové váhy citlivostí na rizikové faktory bezrizikových měr pro každý koš v tabulce 3 stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a. Tabulka 3
2. Společná riziková váha pro všechny citlivosti na faktory inflačního rizika a křížového měnového bazického rizika se stanoví v aktu v přenesené pravomoci podle článku 461a. 3. Pro měny, které jsou zahrnuty v podkategorii nejlikvidnějších měn podle čl. 325bd odst. 7 písm. b), a domácí měnu instituce jsou rizikovými váhami rizikových faktorů pro bezrizikové míry rizikové váhy uvedené v tabulce 3 vydělené√2. Článek 325af Korelace v rámci koše pro obecné úrokové riziko 1. Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše a se stejnou přiřazenou splatností, jež však odpovídají různým křivkám, se korelace ρkl stanoví na 99,90 %. 2. Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše, které odpovídají stejné křivce, ale mají různé splatnosti, se korelace stanoví v souladu s tímto vzorcem:
kde:
3. Mezi dvěma váženými citlivostmi faktorů obecného úrokového rizika WSk a WSl v rámci téhož koše, které odpovídají různým křivkám a mají různé splatnosti, se korelace ρkl rovná korelačnímu parametru uvedenému v odstavci 2 vynásobenému 99,90 %. 4. Mezi kteroukoli váženou citlivostí faktorů obecného úrokového rizika WSk a kteroukoli váženou citlivostí faktorů inflačního rizika WSl se korelace stanoví na 40 %. 5. Mezi kteroukoli váženou citlivostí faktorů křížového měnového bazického rizika WSk a kteroukoli váženou citlivostí faktorů obecného úrokového rizika WSl, včetně jiného faktoru křížového měnového bazického rizika, se korelace stanoví na 0 %. Článek 325ag Korelace mezi koši pro obecné úrokové riziko 1. K agregaci rizikových faktorů náležejících do různých košů se použije parametr γbc = 50 %. 2. K agregaci faktoru úrokového rizika založeného na měně uvedeného v čl. 325av odst. 3 a faktoru úrokového rizika založeného na euru se použije parametr γbc = 80 %. Článek 325ah Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic 1. Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce 4: Tabulka 4
2. Za účelem zařazení rizikové expozice do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 4. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 18 v tabulce 4. Článek 325ai Korelace v rámci koše pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic 1. Mezi dvěma citlivostmi WSk a WSl v rámci téhož koše se korelační parametr ρkl stanoví takto:
2. Korelační parametry uvedené v odstavci 1 tohoto článku se nevztahují na koš 18 uvedený v tabulce 4 v čl. 325ah odst. 1. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 18 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:
Článek 325aj Korelace mezi koši pro riziko úvěrového rozpětí u nesekuritizovaných expozic Korelační parametr γbc, který se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši, se stanoví takto:
Článek 325ak Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP, jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši a pro každý koš v tabulce 6 se stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a: Tabulka 6
Článek 325al Korelace pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které patří do ACTP 1. Korelace rizika deltaρkl se odvodí v souladu s článkem 325ai s výjimkou toho, že pro účely tohoto odstavce se ρkl (báze) rovná 1, pokud se obě citlivosti týkají stejných křivek, v ostatních případech se rovná 99,00 %. 2. Korelace γbc se odvodí v souladu s článkem 325aj. Článek 325am Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP 1. Rizikové váhy pro citlivosti na faktory rizika úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP, jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce 7 a pro každý koš v tabulce 7 se stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a: Tabulka 7
2. Za účelem zařazení rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každou tranši do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 7. Rizikové expozice z jakékoli tranše, kterou instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 25. Článek 325an Korelace v rámci koše pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP 1. Mezi dvěma citlivostmi WS k a WS l v rámci téhož koše se korelační parametr ρkl stanoví takto:
2. Korelační parametry uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na koš 25 uvedený v tabulce 7 v čl. 325am odst. 1. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 25 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:
Článek 325ao Korelace mezi koši pro riziko úvěrového rozpětí u sekuritizovaných expozic, které nepatří do ACTP 1. Korelační parametr γbc se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši a stanoví se na 0 %. 2. Kapitálový požadavek pro koš 25 se připočítá k celkovému kapitálu na úrovni rizikové třídy bez účinků diverzifikace nebo zajištění uznaných u jakéhokoli jiného koše. Článek 325ap Rizikové váhy pro akciové riziko 1. Rizikové váhy pro citlivosti na faktory akciového rizika a rizika akciových repo sazeb se pro každý koš v tabulce 8 stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a: Tabulka 8
2. Pro účely tohoto článku se v regulačních technických normách uvedených v čl. 325bd odst. 7 stanoví, co se považuje za malou a velkou tržní kapitalizaci. 3. Po účely tohoto článku EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, co se považuje za rozvíjející se trh a co se považuje za rozvinutou ekonomiku. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2021. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 4. Při zařazování rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce 8 a zařadí všechny emitenty ze stejného průmyslu do stejného odvětví. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 11 v tabulce 8. Mezinárodní nebo víceodvětvoví emitenti akcií se zařadí do specifického koše na základě nejvýznamnější oblasti a odvětví, v nichž emitent akcií působí. Článek 325aq Korelace v rámci koše pro akciové riziko 1. Korelační parametr rizika delta ρkl se stanoví na 99,90 % mezi dvěma citlivostmi WS k a WS l v rámci téhož koše, pokud jedna je citlivost na spotovou cenu akcie a druhá na akciovou repo sazbu, jestliže se obě týkají stejného jména emitenta akcií. 2. V jiných případech, než jsou případy uvedené v odstavci 1, se korelační parametr ρkl mezi dvěma citlivostmi WS k a WS l na spotovou cenu akcie v rámci téhož koše stanoví takto:
3. Korelační parametr ρkl mezi dvěma citlivostmi WS k a WS l na akciovou repo sazbu v rámci téhož koše se stanoví v souladu s odstavcem 2. 4. Mezi dvěma citlivostmi WS k a WS l v rámci téhož koše, pokud jedna je citlivost na spotovou cenu akcie a druhá na akciovou repo sazbu a obě tyto citlivosti se týkají jiného jména emitenta akcií, se korelační parametr ρkl stanoví podle korelačních parametrů uvedených v odstavci 2 vynásobených 99,90 %. 5. Korelační parametry uvedené v odstavcích 1 až 4 se nepoužijí na koš 11. Kapitálový požadavek pro vzorec agregace rizika delta v koši 11 se rovná součtu absolutních hodnot čistých vážených citlivostí zařazených do tohoto koše:
Článek 325ar Korelace mezi koši pro akciové riziko Korelační parametr γb c se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši. Stanoví se na 15 %, pokud oba koše patří mezi koše číslo 1 až 10. Článek 325as Rizikové váhy pro komoditní riziko Rizikové váhy pro citlivosti na faktory komoditního rizika se pro každý koš v tabulce 9 stanoví podle aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a: Tabulka 9
Článek 325at Korelace v rámci koše pro komoditní riziko 1. Pro účely tohoto článku se jakékoli dvě komodity považují za různé komodity, pokud na trhu existují dvě smlouvy odlišující se pouze podkladovou komoditou, která má být v rámci každé smlouvy dodána. 2. Mezi dvěma citlivostmi WS k a WS l v rámci téhož koše se korelační parametr ρk lstanoví takto:
3. Korelace v rámci koše ρkl (komodita) jsou: Tabulka 10
4. Bez ohledu na odstavec 1 se použijí tato ustanovení:
Článek 325au Korelace mezi koši pro komoditní riziko Korelační parametr γb c, který se vztahuje na agregaci citlivostí mezi různými koši, se stanoví takto:
Článek 325av Rizikové váhy pro měnové riziko 1. Rizikové váhy pro všechny citlivosti na faktory měnového rizika se stanoví v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v článku 461a. 2. Rizikovou vahou faktorů měnového rizika týkajících se měnových párů, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se druhé fáze hospodářské a měnové unie (ERM II), je jedna z těchto rizikových vah:
3. Bez ohledu na odstavec 2 se riziková váha faktorů měnového rizika týkajících se měn uvedených v odstavci 2, které se účastní ERM II s formálně dohodnutým fluktuačním pásmem užším než standardní pásmo +/– 15 %, rovná maximální procentní fluktuaci v tomto užším pásmu. 4. Rizikovou vahou faktorů měnového rizika zahrnutých v podkategorii nejlikvidnějších měnových párů, jak je uvedeno v čl. 325bd odst. 7 písm. c), je riziková váha uvedená v odstavci 1 tohoto článku vydělená√2. 5. Pokud z údajů o denních směnných kurzech za předcházející období tří let vyplývá, že směnný kurz měnového páru tvořeného eurem a měnou členského státu jinou než euro je konstantní a dotyčná instituce se může vždy dostat do situace, že je rozpětí nabídka/poptávka u příslušných obchodů souvisejících s tímto měnovým párem nulové, může tato instituce uplatňovat rizikovou váhu uvedenou v odstavci 1 vydělenou 2, pokud k tomu obdrží výslovné svolení svého příslušného orgánu. Článek 325aw Korelace pro měnové riziko Pro agregaci citlivostí na měnové riziko se použije jednotný korelační parametr γb cve výši 60 %.
Článek 325ax Váhy rizika vega a rizika zakřivení 1. Pro faktory rizika vega se použijí koše delta uvedené v pododdíle 1. 2. Riziková váha pro daný faktor rizika vega k se určí jako podíl současné hodnoty daného rizikového faktoru k, který představuje implicitní volatilitu podkladu, jak je popsáno v oddíle 3. 3. Podíl uvedený v odstavci 2 závisí na předpokládané likviditě každého druhu rizikového faktoru v souladu s tímto vzorcem:
kde:
4. Koše použité v kontextu rizika delta v pododdíle 1 se použijí v kontextu rizika zakřivení, není-li v této kapitole uvedeno jinak. 5. Pro faktory měnového rizika zakřivení a akciového rizika zakřivení jsou váhami rizika zakřivení relativní posuny, které se rovnají vahám rizika delta uvedeným v pododdíle 1. 6. Pro faktory obecného úrokového rizika zakřivení, faktory rizika úvěrového rozpětí u zakřivení a faktory komoditního rizika zakřivení je vahou rizika zakřivení paralelní posun všech bodů pro každou křivku na základě nejvyšší předepsané váhy rizika delta v pododdíle 1 pro příslušnou rizikovou třídu. Článek 325ay Korelace rizika vega a rizika zakřivení 1. Mezi citlivostmi na riziko vega v rámci téhož koše rizikové třídy obecného úrokového rizika se korelační parametr rkl stanoví takto:
kde:
2. Mezi citlivostmi na riziko vega v rámci koše ostatních rizikových tříd se korelační parametr ρkl stanoví takto:
kde:
3. Pokud jde o citlivosti na riziko vega mezi koši v rámci rizikové třídy (obecné úrokové riziko a jiné než obecné úrokové riziko), používají se v kontextu rizika vega stejné korelační parametry pro γbc, které byly stanoveny pro korelace delta pro každou rizikovou třídu v oddíle 4. 4. Mezi faktory rizik vega a delta není žádná výhoda diverzifikace nebo zajištění uznaná ve standardizovanému přístupu. Kapitálové požadavky k riziku vega a delta se agregují prostým součtem. 5. Korelacemi rizika zakřivení je druhá mocnina odpovídajících korelací rizika delta ρkl a γbc uvedených v pododdíle 1. KAPITOLA 1b Přístup založený na alternativních interních modelech
Článek 325az Přístup založený na alternativních interních modelech a svolení používat alternativní interní modely 1. Přístup založený na alternativních interních modelech vymezený v této kapitole se použije pouze pro účely požadavku na podávání zpráv podle čl. 430b odst. 3. 2. Po ověření, že instituce splňují požadavky stanovené v článcích 325bh, 325bi a 325bj, příslušné orgány udělí těmto institucím svolení vypočítávat kapitálové požadavky pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům za použití svých alternativních interních modelů v souladu s článkem 325ba, jsou-li splněny všechny tyto požadavky:
Pro účely prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce nesmí být důvodem k nezahrnutí obchodního útvaru do přístupu založeného na alternativních interních modelech to, že kapitálový požadavek vypočtený podle alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v čl. 325 odst. 3) písm. a) by byl nižší než kapitálový požadavek vypočtený podle přístupu založeného na alternativních interních modelech. 3. Instituce, které obdržely svolení použít přístup založený na alternativních interních modelech, podávají příslušným orgánům zprávy v souladu s čl. 430b odst. 3. 4. Instituce, které bylo uděleno svolení podle odstavce 2, ihned informuje své příslušné orgány o tom, že jeden z jejích obchodních útvarů již nesplňuje přinejmenším jeden z požadavků stanovených v uvedeném odstavci. Instituce pozbývá svolení uplatňovat tuto kapitolu na kteroukoli z pozic přiřazených danému obchodnímu útvaru a musí počítat kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem stanoveným v kapitole 1a pro všechny pozice přiřazené tomuto obchodnímu útvaru od nejbližšího data hlášení a dokud příslušným orgánům neprokáže, že daný obchodní útvar znovu splňuje všechny požadavky stanovené v odstavci 2. 5. Odchylně od odstavce 4 mohou příslušné orgány za mimořádných podmínek svolit, aby instituce pokračovala v používání svých alternativních interních modelů pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku obchodního útvaru, který již nesplňuje podmínky stanovené v odst. 2 písm. c) tohoto článku a v čl. 325bg odst. 1. Pokud příslušné orgány využijí této možnosti, informují o tom EBA a své rozhodnutí zdůvodní. 6. Pro pozice přiřazené obchodním útvarům, pro které instituci nebylo uděleno svolení uvedené v odstavci 2, vypočítá instituce kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s kapitolou 1a této hlavy. Pro tento výpočet se na všechny tyto pozice pohlíží na samostatném základě jako na samostatné portfolio. 7. Podstatné změny v použití alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, rozšíření použití alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení, a podstatné změny ve výběru podsouboru modelovatelných rizikových faktorů ze strany instituce, jak je uvedeno v čl. 325bc odst. 2, vyžadují samostatné svolení příslušných orgánů. Instituce oznámí příslušným orgánům všechna další rozšíření a změny v užívání těchto alternativních interních modelů, k jejichž použití instituce obdržela svolení. 8. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2024. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 9. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění mimořádných podmínek, za kterých mohou příslušné orgány svolit, aby instituce:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2024. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 325ba Kapitálové požadavky při použití alternativních interních modelů 1. Instituce používající alternativní interní model vypočítá kapitálové požadavky pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jí bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2, jako vyšší z těchto hodnot:
2. Instituce držící pozice v obchodovaných dluhových a akciových nástrojích, které jsou zahrnuty do interního modelu rizika selhání a přiřazeny obchodním útvarům uvedeným v odstavci 1, musí splňovat dodatečný kapitálový požadavek vyjádřený jako vyšší z těchto hodnot:
Článek 325bb Rizikový ukazatel očekávaného deficitu 1. Instituce vypočítají rizikový ukazatel očekávaného deficitu uvedený v čl. 325ba odst. 1 písm. a) pro jakýkoli daný den „t“ a pro jakékoli dané portfolio pozic v obchodním portfoliu takto:
kde:
2. Při stanovování každé hodnoty částečného očekávaného deficitu pro výpočet rizikového ukazatele očekávaného deficitu v souladu s odstavcem 1 použije instituce scénáře budoucích šoků pouze na konkrétní soubor modelovatelných rizikových faktorů příslušných pro každý ukazatel částečného očekávaného deficitu, jak je uvedeno v článku 325bc. 3. Má-li alespoň jedna transakce v portfoliu alespoň jeden modelovatelný rizikový faktor, který byl přiřazen k obecné kategorii rizik „i“ v souladu s článkem 325bd, vypočtou instituce ukazatel neomezeného očekávaného deficitu pro obecnou kategorii rizikových faktorů i a zahrnou jej do vzorce pro rizikový ukazatel očekávaného deficitu podle odstavce 1 tohoto článku. 4. Odchylně od odstavce 1 může instituce snížit četnost výpočtu ukazatelů neomezeného očekávaného deficitu a ukazatelů částečného očekávaného deficitu , a pro všechny obecné kategorie rizikových faktorů „i“ z denní na týdenní, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
Článek 325bc Výpočty částečného očekávaného deficitu 1. Instituce vypočítávají veškeré ukazatele částečného očekávaného deficitu uvedené v čl. 325bb odst. 1 takto:
2. Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu a uvedených v čl. 325bb odst. 1 tohoto článku instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
3. Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu a uvedených v čl. 325bb odst. 1 instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
4. Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu a uvedených v čl. 325bb odst. 1 instituce kromě požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku splní také tyto požadavky:
5. Při výpočtu daného ukazatele částečného očekávaného deficitu podle čl. 325bb odst. 1 musejí instituce uchovávat hodnoty modelovatelných rizikových faktorů, u kterých se od ní podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku nevyžadovalo použití scénářů budoucích šoků pro tento daný ukazatel částečného očekávaného deficitu. Článek 325bd Horizonty likvidity 1. Instituce přiřadí každý rizikový faktor pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jim bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2 nebo které se nacházejí v procesu udělování svolení, k jedné z obecných kategorií rizikových faktorů uvedených v tabulce 2 a k jedné z obecných podkategorií rizikových faktorů uvedených ve zmíněné tabulce. 2. Horizontem likvidity rizikového faktoru pozic dle odstavce 1 je horizont likvidity odpovídající obecných podkategorii rizikových faktorů, k níž byl přiřazen. 3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se instituce může rozhodnout nahradit pro daný obchodní útvar horizont likvidity určité obecné podkategorie rizikových faktorů uvedené v tabulce 2 tohoto článku některým z delších horizontů likvidity uvedených v tabulce 1 článku 325bc. Pokud se instituce takto rozhodne, použije se delší horizont likvidity na všechny modelovatelné rizikové faktory pozic přiřazených tomuto obchodnímu útvaru, které byly přiřazeny k této obecné podkategorii rizikových faktorů, pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu v souladu s čl. 325bc odst. 1 písm. c). Instituce informuje příslušné orgány o obchodních útvarech a obecných podkategoriích rizikových faktorů, pro které se rozhodla použít zacházení uvedené v prvním pododstavci. 4. Pro účely výpočtu ukazatelů částečného očekávaného deficitu v souladu s čl. 325bc odst. 1 písm. c) se efektivní horizont likvidity daného modelovatelného rizikového faktoru dané pozice v obchodním portfoliu vypočítá takto:
kde:
5. Měnové páry, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se ERM II, jsou zahrnuty do podkategorie nejlikvidnějších měnových párů v obecné kategorii měnového rizika v tabulce 2. 6. Instituce ověří vhodnost přiřazování uvedeného v odstavci 1 nejméně jednou za měsíc. 7. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Tabulka 2
Článek 325be Posouzení modelovatelnosti rizikových faktorů 1. Instituce posoudí modelovatelnost všech rizikových faktorů pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které jim bylo uděleno svolení podle čl. 325az odst. 2 nebo které se nachází v procesu udělování svolení. 2. V rámci posouzení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku vypočítají instituce kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s článkem 325bk pro rizikové faktory, které nejsou modelovatelné. 3. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů v souladu s odstavcem 1, jakož i četnost tohoto posuzování. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 325bf Regulační požadavky na zpětné testování a multiplikační faktory 1. Pro účely tohoto článku se „překročením“ rozumí jednodenní změna hodnoty portfolia všech pozic přiřazených obchodnímu útvaru, která překročí výši hodnoty v riziku pro dotyčný den, vypočítanou pomocí alternativního interního modelu instituce v souladu s těmito požadavky:
2. Instituce počítají denní překročení na základě zpětného testování hypotetických a skutečných změn v hodnotě portfolia tvořeného všemi pozicemi přiřazenými obchodnímu útvaru. 3. Má se za to, že obchodní útvar instituce splňuje požadavky na zpětné testování, jestliže počet překročení pro daný obchodní útvar, ke kterým došlo za posledních 250 obchodních dní, nepřekračuje žádnou z těchto hodnot:
4. Instituce počítají denní překročení v souladu s tímto:
5. Instituce vypočítá v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku multiplikační faktor (mc) uvedený v článku 325ba pro portfolio všech pozic přiřazených obchodním útvarům, pro které bylo uděleno svolení použít alternativní interní modely uvedené v čl. 325az odst. 2. 6. Multiplikační faktor (mc) je součtem hodnoty 1,5 a navýšení mezi 0 a 0,5 podle tabulky 3. Pro portfolio uvedené v odstavci 5 se toto navýšení vypočítá podle počtu překročení, ke kterým došlo za posledních 250 obchodních dní, což je doloženo institucí provedeným zpětným testováním výše hodnoty v riziku vypočtené podle písmene a) tohoto pododstavce. Výpočet navýšení splňuje tyto požadavky:
Za mimořádných podmínek mohou příslušné orgány omezit hodnotu navýšení na takovou, která vyplývá z překročení podle zpětného testování hypotetických změn, pokud počet překročení podle zpětného testování podle skutečných změn nevyplývá z nedostatků v interním modelu. 7. Příslušné orgány monitorují vhodnost multiplikačního faktoru uvedeného v odstavci 5 a soulad obchodních útvarů s požadavky na zpětné testování uvedenými v odstavci 3. Instituce bezodkladně informuje příslušné orgány, v každém případě nejpozději pět obchodních dní po výskytu překročení, o překročení, které je výsledkem programu zpětného testování instituce, a poskytne vysvětlení těchto překročení. 8. Odchylně od odstavců 1 a 6 tohoto článku mohou příslušné orgány svolit, aby instituce nepočítala překročení, pokud lze jednodenní změnu hodnoty jejího portfolia, která překračuje související výši hodnoty v riziku vypočtenou na základě interního modelu instituce, přičíst na vrub nemodelovatelného rizikového faktoru. Proto instituce příslušnému orgánu prokáže, že rizikový ukazatel zátěžového scénáře vypočítaný v souladu s článkem 325bk pro tento nemodelovatelný rizikový faktor je vyšší než kladný rozdíl mezi změnou hodnoty portfolia instituce a související výše hodnoty v riziku. 9. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění technických prvků, které se zahrnou do skutečných a hypotetických změn hodnoty portfolia instituce pro účely tohoto článku. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 325bg Požadavek na přiřazování zisků a ztrát 1. Obchodní útvar instituce splňuje požadavky na přiřazování zisků a ztrát, jestliže splňuje požadavky stanovené v tomto článku. 2. Požadavek na přiřazování zisků a ztrát zajistí, že teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru na základě modelu měření rizika instituce jsou dostatečně blízko hypotetickým změnám v hodnotě portfolia obchodního útvaru na základě modelu oceňování instituce. 3. Soulad instituce s požadavkem na přiřazování zisků a ztrát vede pro každou pozici v daném obchodním útvaru k určení přesného seznamu rizikových faktorů, které jsou považovány za vhodné pro ověření souladu instituce s požadavkem na zpětné testování stanoveným v článku 325bf. 4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 325bh Požadavky na měření rizika 1. Instituce, které k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku používají interní model měření rizika, jak je uvedeno v článku 325ba, zajistí, aby tento model splňoval všechny tyto požadavky:
2. Instituce může používat empirické korelace v rámci jednotlivých obecných kategorií rizikových faktorů a pro účely výpočtu ukazatele neomezeného očekávaného deficitu UES_t podle čl. 325bb odst. 1 mezi nimi pouze tehdy, je-li její přístup k měření těchto korelací správný, v souladu s příslušnými horizonty likvidity a řádně používaný. 3. Do 28. září 2020 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní kritéria pro používání datových vstupů uvedených v článku 325bc v modelu měření rizika. Článek 325bi Kvalitativní požadavky 1. Jakýkoli interní model měření rizika použitý pro účely této kapitoly musí být koncepčně správný, řádně vypočtený a používaný a musí být v souladu se všemi těmito kvalitativními požadavky:
Pro účely prvního pododstavce písm. h) se třetí stranou rozumí podnik, který institucím poskytuje auditní nebo poradenské služby a jehož personál je dostatečně kvalifikovaný v oblasti tržního rizika v obchodních činnostech. 2. Přezkum uvedený v odst. 1 písm. h) se vztahuje jak na činnosti obchodních útvarů, tak i na činnosti nezávislého útvaru řízení rizik. Instituce provede přezkum svého celkového procesu řízení rizik nejméně jednou ročně. Tento přezkum posuzuje:
3. Instituce aktualizují techniky a postupy, které používají pro jakékoli interní modely měření rizika pro účely této kapitoly, v souladu s vývojem nových technik a osvědčených postupů s ohledem na tyto interní modely měření rizika. Článek 325bj Interní validace 1. Instituce mají zavedeny postupy, kterými zajistí, aby jakékoli jejich interní modely měření rizika používané pro účely této kapitoly byly adekvátně validovány přiměřeně kvalifikovanými stranami nezávislými na vývojovém procesu, a tím bylo zaručeno, že takové modely jsou koncepčně správné a odpovídajícím způsobem zahrnují všechna podstatná rizika. 2. Instituce provádějí validaci uvedenou v odstavci 1 za těchto okolností:
3. Validace jakéhokoli interního modelu měření rizika instituce se neomezuje na požadavky na zpětné testování a na přiřazování zisků a ztrát, ale zahrnuje přinejmenším tyto prvky:
Článek 325bk Výpočet rizikového ukazatele zátěžového scénáře 1. „Rizikovým ukazatelem zátěžového scénáře“ pro daný nemodelovatelný rizikový faktor se rozumí ztráta, která vznikla ve všech pozicích v obchodním portfoliu a v pozicích v investičním portfoliu vystavených měnovému nebo komoditnímu riziku, zahrnujícím tento nemodelovatelný rizikový faktor, je-li na tento rizikový faktor použit extrémní scénář budoucího šoku. 2. Instituce ke spokojenosti příslušných orgánů vypracují vhodné extrémní scénáře budoucího šoku pro všechny nemodelovatelné rizikové faktory. 3. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
Při vypracování těchto návrhů regulačních technických norem vezme EBA v úvahu požadavek, aby úroveň kapitálových požadavků k tržnímu riziku nemodelovatelného rizikového faktoru, jak je stanoveno v tomto článku, byla stejně vysoká jako úroveň kapitálových požadavků k tržnímu riziku, která by byla vypočítána podle této kapitoly, pokud by byl rizikový faktor modelovatelný. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. září 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 325bl Působnost interního modelu rizika selhání 1. Na všechny pozice instituce, které byly přiřazeny obchodním útvarům, pro které instituce obdržela svolení podle čl. 325az odst. 2, se vztahuje kapitálový požadavek k riziku selhání, obsahují-li tyto pozice alespoň jeden rizikový faktor přiřazený v souladu s čl. 325bd odst. 1 k obecné kategorii rizikových faktorů „akcie“ nebo „úvěrové rozpětí“. Tento kapitálový požadavek, který je ve vztahu k rizikům zachyceným kapitálovými požadavky podle čl. 325ba odst. 1 dodatečný, se vypočítá pomocí interního modelu instituce pro riziko selhání. Tento model musí splňovat požadavky stanovené v tomto oddílu. 2. U každé pozice podle odstavce 1 instituce určí jednoho emitenta obchodovaných dluhových nebo akciových nástrojů souvisejících s alespoň jedním rizikovým faktorem. Článek 325bm Svolení používat interní model rizika selhání 1. Příslušné orgány udělí instituci svolení používat interní model rizika selhání pro výpočet kapitálových požadavků podle čl. 325ba odst. 2 pro všechny pozice v obchodním portfoliu uvedené v článku 325bl, jež jsou přiřazeny obchodnímu útvaru, pro který tento interní model rizika selhání splňuje požadavky uvedené v článcích 325bi, 325bj 325bn, 325bo a 325bp. 2. Pokud obchodní útvar instituce, kterému byla přiřazena alespoň jedna pozice v obchodním portfoliu podle článku 325bl, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, vypočítají se kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic v tomto obchodním útvaru v souladu s přístupem stanoveným v kapitole 1a. Článek 325bn Kapitálové požadavky k riziku selhání s využitím interního modelu rizika selhání 1. Instituce vypočítají kapitálové požadavky k riziku selhání pomocí interního modelu rizika selhání pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu uvedených článku 325bl takto:
2. Instituce vypočítají kapitálový požadavek k riziku selhání pomocí interního modelu rizika selhání podle odstavce 1 minimálně jednou za týden. 3. Odchylně od odst. 1 písm. a) a c) může instituce časový horizont jednoho roku případně nahradit horizontem šedesáti dnů pro účely výpočtu rizika selhání některých nebo všech akciových pozic. V takovém případě musí být výpočet korelací selhání mezi cenami akcií a pravděpodobnostmi selhání konzistentní s časovým horizontem šedesáti dnů a výpočet korelací selhání mezi cenami akcií a cenami dluhopisů musí být konzistentní s časovým horizontem jednoho roku. Článek 325bo Uznání zajištění v interním modelu rizika selhání 1. Instituce mohou začlenit zajištění do svého interního modelu rizika selhání a stanovit čisté pozice tam, kde se dlouhé a krátké pozice vztahují na stejný finanční nástroj. 2. Instituce mohou ve svých interních modelech rizika selhání uznat účinky zajištění nebo diverzifikace spojené s dlouhými a krátkými pozicemi zahrnujícími různé nástroje nebo různé cenné papíry vydané týmž dlužníkem i s dlouhými a krátkými pozicemi u různých emitentů pouze tím, že provedou explicitní modelování hrubých dlouhých a krátkých pozic v jednotlivých nástrojích včetně modelování bazických rizik mezi různými emitenty. 3. Instituce ve svém interním modelu rizika selhání zohlední podstatná rizika mezi zajišťovacím nástrojem a zajištěným nástrojem, která by mohla vzniknout v intervalu mezi okamžikem splatnosti zajišťovacího nástroje a horizontem jednoho roku, i možnou přítomnost významných bazických rizik v zajišťovacích strategiích plynoucích z rozdílů v druhu produktu, pořadí přednosti v kapitálové struktuře, interním či externím ratingu, době splatnosti, roku původu a jiných rozdílů. Instituce uznávají zajišťovací nástroj pouze v rozsahu, v němž jej lze zachovat i v situaci, kdy se u dlužníka zvyšuje pravděpodobnost úvěrové či jiné události. Článek 325bp Specifické požadavky na interní model rizika selhání 1. Interní model rizika selhání podle čl. 325bm odst. 1 musí umožňovat modelování selhání jednotlivých emitentů a také současné selhání více emitentů a musí brát v úvahu dopad těchto selhání na tržní hodnotu pozic, které jsou zahrnuty do působnosti tohoto modelu. Za tímto účelem musí být selhání každého jednotlivého emitenta modelováno pomocí dvou typů faktorů systémového rizika. 2. Interní model rizika selhání musí odrážet hospodářský cyklus, včetně závislosti mezi mírou výtěžnosti a faktory systémového rizika podle odstavce 1. 3. Interní model rizika selhání musí odrážet nelineární dopad opcí a dalších pozic s podstatným nelineárním chováním vzhledem k cenovým pohybům. Instituce rovněž řádně zohlední výši rizika modelu přítomného v oceňování a odhadování cenových rizik spojených s takovými produkty. 4. Interní model rizika selhání je založen na údajích, které jsou objektivní a aktuální. 5. Pro simulaci selhání emitentů v interním modelu rizika selhání musí odhady pravděpodobností selhání prováděné institucí splňovat tyto požadavky:
6. Pro simulaci selhání emitentů v interním modelu rizika selhání musí odhady ztrátovosti ze selhání prováděné institucí splňovat tyto požadavky:
7. Při nezávislém přezkumu a validaci svých interních modelů používaných pro účely této kapitoly, a to i pro účely systému měření rizika, instituce:
Testy uvedené v písmenu b) nesmí být omezeny na škálu zaznamenaných minulých událostí. 8. Interní model rizika selhání vhodným způsobem odráží koncentrace emitentů a koncentrace, které mohou za krizových podmínek vznikat v rámci kategorií produktů a napříč těmito kategoriemi. 9. Interní model rizika selhání musí být konzistentní s interními metodikami řízení rizik pro určování, měření a řízení obchodních rizik používanými v dané instituci. 10. Instituce jasně definuje zásady a postupy pro určení předpokladů selhání pro korelace mezi různými emitenty v souladu s čl. 325bn odst. 1 písm. c) a preferované volby metody odhadu pravděpodobností selhání podle odst. 5 písm. e) tohoto článku a ztrátovosti ze selhání podle odst. 6 písm. d) tohoto článku. 11. Instituce musí dokumentovat své interní modely tak, aby její předpoklady ohledně korelací a dalších prvků modelovacího postupu byly pro příslušné orgány transparentní. 12. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění požadavků, které musí splňovat institucí používaná interní metodika nebo externí zdroje pro odhad pravděpodobností selhání a ztrátovosti ze selhání v souladu s odst. 5 písm. e) a odst. 6 písm. d). EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. září 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
91) |
v čl. 384 odst. 1 se definice nahrazuje tímto:
|
92) |
Článek 385 se nahrazuje tímto: „Článek 385 Alternativa k metodám CVA pro výpočet kapitálových požadavků Instituce používající metodu původní expozice podle článku 282 mohou alternativně k článku 384 pro nástroje uvedené v článku 382 a s výhradou předchozího souhlasu příslušného orgánu vynásobit výsledné objemy rizikově vážené expozice koeficientem v hodnotě 10 pro zjištění úvěrového rizika protistran u těchto expozic, namísto výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA.“ |
93) |
Článek 390 se nahrazuje tímto: „Článek 390 Výpočet hodnoty expozice 1. Celkové expozice vůči ekonomicky spjaté skupině klientů se vypočítají jako součet expozic vůči jednotlivým klientům v této skupině. 2. Celkové expozice vůči jednotlivým klientům se vypočítají jako součet expozic obchodního portfolia a investičního portfolia. 3. Pro expozice v obchodním portfoliu instituce mohou:
Pro účely písmen a) a b) mohou být finanční nástroje zařazeny do košů na základě různých stupňů přednosti s cílem stanovit relativní pořadí přednosti jednotlivých pozic. 4. Instituce vypočítají hodnoty expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II a u smluv o úvěrových derivátech přímo uzavřených s klientem v souladu s jednou z metod stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3 až 5, v závislosti na příslušném případě. Expozice vyplývající z transakcí uvedených v článcích 378, 379 až 380 se vypočítají způsobem stanoveným v uvedených článcích. Při výpočtu hodnoty expozice u smluv podle prvního pododstavce, jsou-li tyto smlouvy zařazeny do obchodního portfolia, instituce rovněž dodržují zásady stanovené v článku 299. Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce se svolením používat metody uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 oddíle 4 a v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 6 používat tyto metody pro výpočet hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů. 5. Instituce k celkové expozici vůči klientovi přičtou expozici vzniklou na základě derivátových smluv uvedených v příloze II a smluv o úvěrových derivátech, pokud smlouva nebyla přímo uzavřena s tímto klientem, avšak tento klient vydal podkladový dluhový nebo akciový nástroj. 6. Expozice nezahrnují:
7. Za účelem zjištění celkové expozice vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů, pokud jde o klienty, vůči nimž má instituce expozice na základě transakcí uvedených v čl. 112 písm. m) a o) nebo na základě jiných transakcí, u nichž existuje expozice vůči podkladovým aktivům, instituce posoudí své podkladové expozice s přihlédnutím k ekonomické podstatě struktury transakce a rizikům spojeným se strukturou vlastní transakce, aby určila, zda tato struktura představuje dodatečnou expozici. 8. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 1. ledna 2014. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 9. Pro účely odstavce 5 EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění toho, jak určit expozice vzniklé na základě derivátových smluv uvedených v příloze II a smluv o úvěrových derivátech, pokud smlouva nebyla přímo uzavřena s tímto klientem, avšak slouží jako podklad dluhového nebo akciového nástroje vydaného tímto klientem, za účelem jejich začlenění do expozic vůči němu. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. března 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
94) |
V článku 391 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pro účely prvního pododstavce může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, zda třetí země uplatňuje požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.“ |
95) |
Článek 392 se nahrazuje tímto: „Článek 392 Definice velké expozice Expozice instituce vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů se považuje za velkou, představuje-li její hodnota alespoň 10 % kapitálu tier 1 instituce.“ |
96) |
Článek 394 se nahrazuje tímto: „Článek 394 Požadavky týkající se podávání zpráv 1. Instituce podá příslušným orgánům o každé velké expozici, kterou má v držení, včetně velkých expozic vyňatých z působnosti čl. 395 odst. 1, zprávu obsahující tyto informace:
Instituce, na niž se vztahuje část třetí hlava II kapitola 3, podá svým příslušným orgánům zprávu o svých 20 největších expozicích na konsolidovaném základě vyjma těch, které jsou vyňaty z působnosti čl. 395 odst. 1. Instituce svým příslušným orgánům rovněž podá na konsolidovaném základě zprávu o expozicích s hodnotou 300 milionů EUR nebo vyšší, avšak nižší než 10 % kapitálu tier 1 instituce. 2. Kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku podá instituce příslušným orgánům, pokud jde o jejích 10 největších expozic na konsolidovaném základě vůči institucím, jakož i o jejích 10 největších expozic na konsolidovaném základě vůči subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní činnosti mimo regulační rámec, včetně velkých expozic vyňatých z působnosti čl. 395 odst. 1, zprávu obsahující tyto informace:
3. Instituce příslušným orgánům podávají zprávu obsahující informace podle odstavců 1 a 2 minimálně dvakrát ročně 4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění kritérií určení subjektů stínového bankovnictví uvedených v odstavci 2. Při vypracování uvedených návrhů regulačních technických norem vezme EBA v úvahu mezinárodní vývoj a mezinárodně dohodnuté standardy týkající se stínového bankovnictví a zváží, zda:
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 28. června 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
97) |
Článek 395 se mění takto:
|
98) |
Článek 396 se mění takto:
|
99) |
V článku 397 ve sloupci 1 tabulky 1 se pojem „použitelný kapitál“ nahrazuje pojmem „kapitál tier 1“. |
100) |
Článek 399 se mění takto:
|
101) |
Článek 400 se mění takto:
|
102) |
Článek 401 se nahrazuje tímto: „Článek 401 Výpočet účinku, jaký má použití technik snižování úvěrového rizika 1. Při výpočtu hodnoty expozic pro účely čl. 395 odst. 1 může instituce použít plně upravenou hodnotu expozice (E*) vypočítanou podle části třetí hlavy II kapitoly 4, přičemž se zohlední snižování úvěrového rizika, koeficient volatility a jakýkoli nesoulad splatností zmíněný v části třetí hlavě II kapitole 4. 2. S výjimkou institucí používajících jednoduchou metodu finančního kolaterálu použijí instituce pro účely odstavce 1 komplexní metodu finančního kolaterálu, bez ohledu na metodu použitou k výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku. Odchylně od odstavce 1 mohou instituce se svolením používat metody uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 oddíle 4 a v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 6 používat tyto metody pro výpočet hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů. 3. Při výpočtu hodnoty expozicí pro účely čl. 395 odst. 1 instituce pravidelně provádějí zátěžové testy svých koncentrací úvěrového rizika, včetně rizika ve vztahu k realizovatelné hodnotě jakéhokoli přijatého kolaterálu. Tyto pravidelné zátěžové testy uvedené v prvním pododstavci se zaměří na rizika vyplývající z potenciálních změn tržních podmínek, které by mohly nepříznivě ovlivnit kapitálovou přiměřenost institucí, a rizika vyplývající z realizace kolaterálu v krizových podmínkách. Provedené zátěžové testy musí být přiměřené a vhodné pro vyhodnocení takových rizik. Instituce zahrnou do svých strategií k řešení rizika koncentrace:
4. Pokud instituce použitím uznatelné techniky snižování úvěrového rizika v souladu s čl. 399 odst. 1 sníží expozici vůči klientovi, zachází způsobem stanoveným v článku 403 s částí expozice, o kterou se expozice vůči klientovi snížila, jako s expozicí vůči poskytovateli zajištění, namísto vůči klientovi.“ |
103) |
Čl. 402 odst. 1 a 2 se nahrazují tímto: „1. Pro výpočet hodnoty expozic pro účely článku 395 mohou instituce, nezakazují-li to příslušné vnitrostátní právní předpisy, snížit hodnotu expozice nebo jakékoli části expozice plně zajištěné obytnou nemovitostí v souladu s čl. 125 odst. 1 o zastavenou výši tržní nebo zástavní hodnoty dotčené nemovitosti, avšak nejvýše o 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti v členských státech, které právními předpisy určily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
2. Pro výpočet hodnoty expozic pro účely článku 395 může instituce, nezakazují-li to příslušné vnitrostátní právní předpisy, snížit hodnotu expozice nebo jakékoli části expozice plně zajištěné obchodní nemovitostí v souladu s čl. 126 odst. 1 o zastavenou výši tržní nebo zástavní hodnoty dotčené nemovitosti, avšak nejvýše o 50 % tržní hodnoty nebo 60 % zástavní hodnoty nemovitosti v členských státech, které právními předpisy určily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
104) |
Článek 403 se nahrazuje tímto: „Článek 403 Substituční přístup 1. Je-li expozice vůči klientovi zajištěna třetí stranou nebo je-li zajištěna kolaterálem vydaným třetí stranou, musí instituce:
Přístup uvedený v prvním pododstavci písmene b) instituce nepoužije v případě nesouladu mezi splatností expozice a splatností zajištění. Pro účely této části může instituce použít jak komplexní metodu finančního kolaterálu, tak zacházení stanovené v prvním pododstavci písmene b) tohoto odstavce pouze pokud je povoleno použít jak komplexní metodu finančního kolaterálu, tak jednoduchou metodu finančního kolaterálu pro účely článku 92. 2. Pokud instituce použije odst. 1 písm. a):
3. Pro účely odst. 1 písm. b) může instituce částku uvedenou v písmeni a) tohoto odstavce nahradit částkou uvedenou v písmeni b) tohoto odstavce, pokud jsou splněny podmínky stanovené v písm. c), d) a e) tohoto odstavce:
4. EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní podmínky pro uplatňování zacházení podle odstavce 3 tohoto článku, včetně podmínek a četnosti určování, sledování a revize limitů uvedených v písmeni b) uvedeného odstavce. EBA vydá tyto obecné pokyny do 31. prosince 2019.“ |
105) |
V části šesté se název hlavy I nahrazuje tímto: „DEFINICE A POŽADAVKY NA LIKVIDITU“. |
106) |
Článek 411 se nahrazuje tímto: „Článek 411 Definice Pro účely této části se rozumí:
|
107) |
Článek 412 se mění takto:
|
108) |
Články 413 a 414 se nahrazují tímto: „Článek 413 Požadavek stabilního financování 1. Instituce zajistí, aby dlouhodobá aktiva a podrozvahové položky byly přiměřeně kryty různorodým souborem nástrojů financování stabilních za běžných i krizových podmínek. 2. Ustanovení hlavy III se použijí výlučně pro účely upřesnění povinností týkajících se podávání zpráv podle článku 415, dokud nebudou v rámci práva Unie upřesněny a zavedeny povinnosti týkající se podávání zpráv podle uvedeného článku pro ukazatel čistého stabilního financování stanovený v hlavě IV. 3. Ustanovení hlavy IV se použijí pro účely upřesnění požadavku stabilního financování stanoveného v odstavci 1 tohoto článku a povinností týkajících se podávání zpráv stanovených v článku 415 pro instituce. 4. Do doby, než nastane použitelnost závazných minimálních standardů pro požadavky čistého stabilního financování podle odstavce 1, mohou členské státy v oblasti požadavků stabilního financování zachovat nebo zavést vnitrostátní ustanovení. Článek 414 Soulad s požadavky na likviditu Pokud instituce nesplňuje požadavky stanovené v článku 412 nebo v čl. 413 odst. 1 nebo jejich nesplnění předpokládá, a to i v krizové situaci, neprodleně o této skutečnosti vyrozumí příslušné orgány a bez zbytečného odkladu jim předloží plán pro včasné obnovení souladu s požadavky stanovenými v článku 412, případně v čl. 413 odst. 1. Dokud není soulad obnoven, podává instituce do konce každého obchodního dne zprávu o položkách uvedených v hlavě III, v hlavě IV, v prováděcím aktu uvedeném v čl. 415 odst. 3 nebo 3a, případně v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, pokud příslušný orgán nepovolí pro podávání zpráv nižší četnost nebo delší prodlevy. Příslušné orgány udělí takové povolení pouze na základě individuální situace instituce a s přihlédnutím k rozsahu a složitosti činností instituce. Provádění plánu na obnovení souladu monitorují a případně vyžadují rychlejší obnovení.“ |
109) |
Článek 415 se mění takto:
|
110) |
Článek 416 se mění takto:
|
111) |
Článek 419 se mění takto:
|
112) |
Článek 422 se mění takto:
|
113) |
V článku 423 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: „2. Instituce oznámí příslušným orgánům veškeré uzavřené smlouvy, v důsledku jejichž smluvních podmínek dochází během 30 dnů poté, co dojde k podstatnému zhoršení úvěrové kvality instituce, k odtoku likvidity nebo ke vzniku dodatečných potřeb kolaterálu. Pokud příslušné orgány považují tyto smlouvy za podstatné ve vztahu k možnému odtoku likvidity instituce, požadují, aby instituce doplnila dodatečný odtok u těchto smluv, který odpovídá dodatečným potřebám kolaterálu v důsledku podstatného zhoršení úvěrové kvality instituce, jako je snížení jejího úvěrového hodnocení o tři stupně. Instituce rozsah tohoto podstatného zhoršení pravidelně přezkoumává s ohledem na relevantní aspekty smluv, které uzavřela, a výsledek svého přezkumu oznámí příslušným orgánům. 3. Instituce doplňuje dodatečný odtok odpovídající potřebám kolaterálu, který by byl výsledkem dopadu nepříznivého tržního scénáře na derivátové transakce instituce, jestliže je podstatný. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících podmínky, za kterých lze uplatnit koncept podstatnosti, společně s metodami pro měření dodatečného odtoku. EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. března 2014. Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v druhém pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
114) |
V článku 424 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Závazná částka likviditního příslibu, který byl poskytnut sekuritizačním jednotkám pro speciální účel s cílem umožnit jim nákup jiných aktiv než cenných papírů od klientů, kteří nejsou finančními zákazníky, se vynásobí 10 %, pokud přesahuje objem aktiv nakupovaných v dané době od klientů a pokud maximální částka, kterou lze čerpat, je smluvně omezena na objem aktiv v dané době nakupovaných.“ |
115) |
V čl. 425 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
116) |
V části šesté se za článek 428 vkládá nová hlava, která zní: „HLAVA IV UKAZATEL ČISTÉHO STABILNÍHO FINANCOVÁNÍ KAPITOLA 1 Ukazatel čistého stabilního financování Článek 428a Uplatňování na konsolidovaném základě Pokud se ukazatel čistého stabilního financování stanovený v této hlavě uplatňuje na konsolidovaném základě v souladu s čl. 11 odst. 4, platí toto:
Článek 428b Ukazatel čistého stabilního financování 1. Požadavek čistého stabilního financování stanovený v čl. 413 odst. 1 se rovná poměru dostupného stabilního financování instituce podle kapitoly 3 vůči požadovanému stabilnímu financování instituce podle kapitoly 4 a vyjadřuje se jako procentní podíl. Instituce vypočítají svůj ukazatel čistého stabilního financování podle tohoto vzorce:
2. Instituce udržují ukazatel čistého stabilního financování na hodnotě nejméně 100 % vypočítané ve vykazovací měně pro všechny své transakce bez ohledu na jejich skutečnou měnovou denominaci. 3. Pokud dojde kdykoli k poklesu ukazatele čistého stabilního financování instituce pod 100 % nebo lze takový pokles přiměřeně očekávat, uplatní se požadavek stanovený v článku 414. Instituce usiluje o obnovení ukazatele čistého stabilního financování na úroveň uvedenou v odstavci 2 tohoto článku. Příslušné orgány před přijetím jakýchkoli opatření dohledu posoudí důvody, proč instituce nedodržela odstavec 2 tohoto článku. 4. Instituce vypočítají a monitorují ukazatel čistého stabilního financování ve vykazovací měně pro všechny své transakce bez ohledu na jejich skutečnou měnovou denominaci a samostatně pro své transakce denominované v každé z měn, na něž se vztahuje samostatné podávání zpráv podle čl. 415 odst. 2. 5. Instituce zajistí, aby rozdělení jejich profilu financování podle měnové denominace bylo obecně v souladu s rozdělením jejich aktiv podle měny. Pokud je třeba, mohou příslušné orgány požadovat, aby instituce omezily nesoulad měn stanovením limitů týkajících se podílu požadovaného stabilního financování v konkrétní měně, který lze splnit pomocí dostupného stabilního financování denominovaného v jiné měně. Toto omezení smí být použito pouze pro měnu, na niž se vztahuje samostatné podávání zpráv podle čl. 415 odst. 2. Při určování úrovně jakéhokoli omezení ohledně nesouladu měn, které smí být uplatněno v souladu s tímto článkem, musí příslušné orgány zohlednit přinejmenším následující:
Jakékoli omezení týkající se nesouladu měn uložené v souladu s tímto článkem představuje zvláštní požadavek na likviditu podle článku 105 směrnice 2013/36/EU. KAPITOLA 2 Obecná pravidla výpočtu ukazatele čistého stabilního financování Článek 428c Výpočet ukazatele čistého stabilního financování 1. Pokud není v této hlavě uvedeno jinak, instituce zohledňují aktiva, závazky i podrozvahové položky v hrubé výši. 2. Pro účely výpočtu ukazatele čistého stabilního financování uplatňují instituce příslušné faktory stabilního financování stanovené v kapitolách 3 a 4 na účetní hodnotu svých aktiv, závazků a podrozvahových položek, není-li v této hlavě uvedeno jinak. 3. Instituce požadované stabilní financování a dostupné stabilní financování nezapočítávají dvakrát. Pokud není v této hlavě stanoveno jinak, je-li možné určitou položku zařadit do více než jedné kategorie požadovaného stabilního financování, zařadí se do té kategorie požadovaného stabilního financování, která pro danou položku znamená největší smluvní požadované stabilní financování. Článek 428d Derivátové smlouvy 1. Při výpočtu objemu požadovaného stabilního financování pro derivátové smlouvy podle kapitol 3 a 4 použijí instituce tento článek. 2. Aniž je dotčen čl. 428ah odst. 2, instituce zohlední reálnou hodnotu derivátových pozic na čistém základě, pokud jsou tyto pozice zahrnuty do stejné skupiny transakcí se započtením splňující požadavky stanovené v čl. 429c odst. 1. V opačném případě zohlední instituce reálnou hodnotu derivátových pozic na hrubém základě a pro účely kapitoly 4 uvedené derivátové pozice považuje za samostatnou skupinu transakcí se započtením. 3. Pro účely této hlavy se „reálnou hodnotou skupiny transakcí se započtením“ rozumí souhrn reálných hodnot všech transakcí zahrnutých do skupiny transakcí se započtením. 4. Aniž je dotčen čl. 428ah odst. 2, všechny derivátové smlouvy uvedené v příloze II bodě 2 písm. a) až e), které zahrnují úplnou výměnu jistin v tentýž den, se vypočítají na čistém základě napříč měnami, včetně výpočtu pro účely podávání zpráv v měně, na niž se vztahuje samostatné podávání zpráv podle čl. 415 odst. 2, i v případě, že tyto transakce nejsou součástí stejné skupiny transakcí se započtením, která splňuje požadavky stanovené v čl. 429c odst. 1. 5. Hotovost přijatá jako kolaterál za účelem snížení expozice derivátové pozice se považuje za kolaterál a nepovažuje se za vklady, na něž se vztahuje kapitola 3. 6. Příslušné orgány se mohou se souhlasem příslušné centrální banky rozhodnout upustit od zohlednění dopadu derivátových smluv na výpočet ukazatele čistého stabilního financování, včetně výpočtu prostřednictvím určení faktorů požadovaného stabilního financování a opravných položek a ztrát, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
Pokud je tato výjimka uvedená v prvním pododstavci udělena dceřinému podniku se správním ústředím ve třetí zemi podle vnitrostátních právních předpisů uvedené třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, zohlední se uvedená výjimka ve znění, v němž je stanovena ve vnitrostátních právních předpisech dané třetí země, pro účely konsolidace. Článek 428e Započtení zajištěných úvěrových transakcí a transakcí na kapitálovém trhu Aktiva a závazky vyplývající z transakcí s financováním cenných papírů s jednou protistranou se vypočítají na čistém základě, pokud tato aktiva a závazky splňují podmínky započtení stanovené v čl. 429b odst. 4. Článek 428f Vzájemně závislá aktiva a závazky 1. Po předchozím schválení příslušnými orgány může instituce zacházet s určitým aktivem a určitým závazkem jako se vzájemně závislými, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
2. Má se za to, že aktiva a závazky splňují podmínky stanovené v odstavci 1 a považují se za vzájemně závislé, jsou-li přímo spojené s těmito produkty nebo službami:
3. EBA sleduje aktiva a závazky, jakož i produkty a služby, s nimiž se zachází jako se vzájemně závislými aktivy a závazky podle odstavců 1 a 2, s cílem určit, zda a do jaké míry jsou splněna kritéria vhodnosti stanovená v odstavci 1. EBA podá Komisi zprávu o výsledcích tohoto sledování a poskytne jí poradenství ohledně toho, zda by byla zapotřebí změna podmínek uvedených v odstavci 1 nebo změna seznamu produktů a služeb v odstavci 2. Článek 428g Vklady u institucionálních systémů ochrany a kooperativních sítí Pokud je instituce členem institucionálního systému ochrany typu uvedeného v čl. 113 odst. 7, sítě, která splňuje podmínky pro udělení výjimky podle článku 10, nebo kooperativní sítě v členském státě, platí pro vklady na viděnou, které instituce udržuje u ústřední instituce a které vkládající instituce považuje za likvidní aktiva v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, tyto požadavky:
Článek 428h Preferenční zacházení v rámci skupiny nebo institucionálního systému ochrany 1. Odchylně od kapitol 3 a 4, a neuplatňuje-li se článek 428g, mohou příslušné orgány v jednotlivých případech povolit institucím uplatnění vyššího faktoru dostupného stabilního financování nebo nižšího faktoru požadovaného stabilního financování na aktiva, závazky a závazné úvěrové nebo likviditní přísliby, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
2. Pokud jsou instituce a protistrana usazeny v různých členských státech, mohou příslušné orgány od podmínky stanovené v odst. 1 písm. d) upustit, jsou-li kromě kritérií stanovených v odstavci 1 splněna tato kritéria:
Příslušné orgány se vzájemně konzultují v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b), aby určily, zda jsou dodatečná kritéria stanovená v tomto odstavci splněna. KAPITOLA 3 Dostupné stabilní financování Oddíl 1 Obecná ustanovení Článek 428i Výpočet objemu dostupného stabilního financování Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem dostupného stabilního financování vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů závazků a kapitálu faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Celkový objem dostupného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů závazků a kapitálu. S dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry, které jsou vydávány institucí, prodávány výhradně na retailovém trhu a drženy na retailovém účtu, je možné zacházet jako by náležely do příslušné kategorie retailových vkladů. Musí být stanovena omezení, aby tyto nástroje nemohly koupit a držet jiné strany než retailoví zákazníci. Článek 428j Zbytková splatnost závazku nebo kapitálu 1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, instituce zohledňují zbytkovou smluvní splatnost závazků a kapitálu s cílem určit faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují podle oddílu 2. 2. Při určování zbytkové splatnosti závazku nebo kapitálu instituce zohledňují existující opce. Činí tak na základě předpokladu, že protistrana uplatní kupní opce k nejbližšímu možnému datu. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost instituce neuplatnit danou opci, zejména očekávání trhu, že by instituce měly některé závazky před jejich splatností umořit. 3. Instituce zacházejí s vklady s pevnou výpovědní lhůtou podle jejich výpovědní lhůty a s termínovanými vklady podle jejich zbytkové splatnosti. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku instituce při určování zbytkové splatnosti retailových termínovaných vkladů nepřihlíží k možnostem předčasného výběru, pokud za předčasný výběr do méně než jednoho roku musí vkladatel zaplatit významnou sankci, která je stanovena v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1. 4. Za účelem určení faktorů dostupného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, považují instituce jakoukoli část závazků se zbytkovou splatností jeden rok nebo více, která bude splatná za méně než šest měsíců, za závazek se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a jakoukoli část těchto závazků, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za závazek se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku. Oddíl 2 Faktory dostupného stabilního financování Článek 428k 0 % faktor dostupného stabilního financování 1. Není-li v článcích 428l až 428o uvedeno jinak, uplatní se na všechny závazky bez stanovené splatnosti, včetně krátkých pozic a pozic s otevřenou splatností, 0 % faktor dostupného stabilního financování, avšak s výjimkou těchto případů:
2. Na odložené daňové závazky a menšinové podíly uvedené v odstavci 1 se uplatňuje jeden z těchto faktorů:
3. Na tyto závazky se uplatňuje 0 % faktor dostupného stabilního financování:
4. Instituce uplatňují 0 % faktor dostupného stabilního financování na absolutní hodnotu rozdílu (pokud je záporný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou vypočtených v souladu s článkem 428d. Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:
Článek 428l 50 % faktor dostupného stabilního financování Na tyto závazky se uplatňuje 50 % faktor dostupného stabilního financování:
Článek 428m 90 % faktor dostupného stabilního financování Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro ostatní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 90 % faktor dostupného stabilního financování. Článek 428n 95 % faktor dostupného stabilního financování Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro stabilní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 95 % faktor dostupného stabilního financování. Článek 428o 100 % faktor dostupného stabilního financování Na tyto závazky a kapitálové položky a nástroje se vztahuje 100 % faktor dostupného stabilního financování:
KAPITOLA 4 Požadované stabilní financování Oddíl 1 Obecná ustanovení Článek 428p Výpočet objemu požadovaného stabilního financování 1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem požadovaného stabilního financování vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů aktiv a podrozvahových položek faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Celkový objem požadovaného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů aktiv a podrozvahových položek. 2. Aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, se z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučí, pokud jsou tato aktiva zaúčtována v rozvaze instituce a instituce není skutečným majitelem těchto aktiv. Na aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, se vztahují faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, pokud tato aktiva nejsou zaúčtována v rozvaze instituce a instituce není skutečným majitelem těchto aktiv. 3. Aktiva, která instituce zapůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, a u nichž je instituce skutečným majitelem, se pro účely této kapitoly považují za zatížená aktiva a vztahují se na ně faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, i když tato aktiva v rozvaze instituce nezůstávají. Jinak jsou tato aktiva z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučena. 4. Aktivům zatíženým po zbytkovou splatnost nejméně šesti měsíců, se přidělí buď faktor požadovaného stabilního financování, který by se na ně podle oddílu 2 uplatnil, pokud by byla držena nezatížená, nebo faktor požadovaného stabilního financování, který se jinak uplatňuje na tato zatížená aktiva, podle toho, který je vyšší. Totéž platí, je-li zbytková splatnost zatížených aktiv kratší než zbytková splatnost transakce, která je zdrojem zatížení. Na aktiva se zbývajícím obdobím zatížení kratším než šest měsíců se vztahují faktory požadovaného stabilního financování podle oddílu 2, které by se uplatnily na stejná aktiva, pokud by byla držena nezatížená. 5. Pokud instituce znovu použije nebo znovu zastaví vypůjčené aktivum, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, a toto aktivum je zaúčtováno v podrozvaze, s transakcí, na jejímž základě bylo aktivum vypůjčeno, se zachází jako se zatíženou, nemůže-li dojít splatnosti bez toho, aby instituce vypůjčené aktivum vrátila. 6. Za nezatížená se považují tato aktiva:
7. V případě nestandardních, dočasných operací prováděných ECB nebo centrální bankou členského státu nebo centrální bankou třetí země za účelem naplnění jejího mandátu v období finančních obtíží na celém trhu nebo za mimořádných makroekonomických okolností lze uplatňovat snížený faktor požadovaného stabilního financování u těchto aktiv:
Příslušné orgány po dohodě s centrální bankou, která je protistranou dané transakce, stanoví faktor požadovaného stabilního financování, který se na aktiva uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) uplatní. V případě zatížených aktiv podle prvního pododstavce písm. a) nesmí být faktor požadovaného stabilního financování, který se uplatní, nižší než faktor požadovaného stabilního financování, který by se podle oddílu 2 na tato aktiva uplatnil, pokud by byla držena nezatížená. Při uplatňování sníženého faktoru požadovaného stabilního financování v souladu s druhým pododstavcem příslušné orgány pečlivě sledují dopad tohoto sníženého faktoru na pozice stabilního financování instituce a v případě nutnosti přijmou vhodná opatření dohledu. 8. S cílem zamezit dvojímu započítání vyloučí instituce aktiva spojená s kolaterálem uznaným jako variační marže složená v souladu s čl. 428k odst. 4 písm. b) a čl. 428ah odst. 2, s kolaterálem uznaným jako složená počáteční marže nebo uznaným jako příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany v souladu s čl. 428ag písm. a) a b) z jiných částí výpočtu objemu požadovaného stabilního financování v souladu s touto kapitolou. 9. Instituce do výpočtu objemu požadovaného stabilního financování zahrnou finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k nákupu. Z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučí finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k prodeji, nejsou-li tyto transakce zohledněny jako deriváty nebo zajištěné transakce financování v rozvaze instituce a pokud mají být tyto transakce zohledněny v rozvaze instituce po svém vypořádání. 10. Příslušné orgány mohou určit faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatní na podrozvahové expozice, které nejsou uvedeny v této kapitole, s cílem zajistit, aby instituce držely příslušný objem dostupného stabilního financování pro část těchto expozic, u které se očekává potřeba financování v jednoletém horizontu ukazatele čistého stabilního financování. Pro určení těchto faktorů zohlední příslušné orgány zejména podstatné poškození pověsti instituce, ke kterému by mohlo dojít v důsledku neposkytnutí tohoto financování. Příslušné orgány podávají orgánu EBA nejméně jednou ročně zprávu o druzích podrozvahových expozic, pro které určily faktory požadovaného stabilního financování. V této zprávě také vysvětlí metodiku použitou k určení těchto faktorů. Článek 428q Zbytková splatnost aktiva 1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, zohlední instituce při určování faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatní na její aktiva a podrozvahové položky podle oddílu 2, zbytkovou smluvní splatnost aktiv a podrozvahových transakcí. 2. V případě aktiv oddělených v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 se instituce řídí podkladovou expozicí těchto aktiv. Na tato aktiva však instituce uplatní vyšší faktory požadovaného stabilního financování podle délky trvání zatížení určené příslušnými orgány, které zváží, zda může instituce těmito aktivy volně disponovat nebo je vyměňovat, a rovněž zváží délku trvání závazků vůči klientům instituce, kterých se tento požadavek na oddělení týká. 3. Při výpočtu zbytkové splatnosti aktiva zohledňují instituce opce na základě předpokladu, že emitent nebo protistrana uplatní jakoukoli opci k prodloužení splatnosti daného aktiva. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost neuplatnění opce ze strany instituce, zejména očekávání trhu a klientů, že by instituce měla splatnost některých aktiv k datu jejich splatnosti prodloužit. 4. K určení faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, se v případě umoření úvěrů se zbytkovou smluvní splatností jeden rok nebo více jakákoli část, která bude splatná za méně než šest měsíců, považuje za část se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a jakákoli část, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za část se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku. Oddíl 2 Faktory požadovaného stabilního financování Článek 428r 0 % faktor požadovaného stabilního financování 1. Na tato aktiva se vztahuje 0 % faktor požadovaného stabilního financování:
Uplatňuje-li se článek 428e, zohledňují instituce splatné peněžní částky podle prvního pododstavce písm. g) tohoto odstavce na čistém základě. 2. Odchylně od odst. 1 písm. c) mohou příslušné orgány po dohodě s příslušnou centrální bankou rozhodnout o uplatnění vyššího faktoru požadovaného stabilního financování na povinné rezervy, a to při zohlednění zejména rozsahu, v jakém požadavky na rezervy existují v jednoletém horizontu, a tudíž vyžadují odpovídající stabilní financování. V případě dceřiných podniků se správním ústředím ve třetí zemi, kde se na povinné rezervy u centrální banky na základě vnitrostátních právních předpisů příslušné třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, vztahuje vyšší faktor požadovaného stabilního financování, se pro účely konsolidace zohlední tento vyšší faktor požadovaného stabilního financování. Článek 428s 5 % faktor požadovaného stabilního financování 1. Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 5 % faktor požadovaného stabilního financování:
Uplatňuje-li se článek 428e, zohledňují instituce splatné peněžní částky podle prvního pododstavce písm. b) tohoto odstavce na čistém základě. 2. Na všechny skupiny derivátových smluv se započtením uplatňují instituce 5 % faktor požadovaného stabilního financování, a to na absolutní reálnou hodnotu příslušných skupin derivativních smluv se započtením, bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu, pokud mají tyto skupiny derivátových smluv se započtením zápornou reálnou hodnotu. Pro účely tohoto odstavce instituce určí reálnou hodnotu bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu nebo vypořádacích plateb a příjmů souvisejících se změnami v tržním ocenění těchto smluv. Článek 428t 7 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížená aktiva způsobilá jakožto kryté dluhopisy úrovně 1 mimořádně vysoké kvality v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 7 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428u 7,5 % faktor požadovaného stabilního financování Na produkty související s podrozvahovým financováním obchodu podle přílohy I se zbytkovou splatností nejméně šest měsíců, avšak méně než jeden rok se vztahuje 7,5 % faktor požadovaného stabilního financování. Článek 428v 10 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 10 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428w 12 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 12 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 12 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428x 15 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížená aktiva způsobilá jakožto aktiva úrovně 2A v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 15 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428y 20 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 20 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 20 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428z 25 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížené sekuritizace úrovně 2B v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 25 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428aa 30 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva se vztahuje 30 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428ab 35 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva se vztahuje 35 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428ac 40 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 40 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 40 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428ad 50 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva se vztahuje 50 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428ae 55 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování, jež jsou způsobilé pro 55 % srážku při výpočtu ukazatele krytí likvidity v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 55 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428af 65 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva se vztahuje 65 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428ag 85 % faktor požadovaného stabilního financování Na následující aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 85 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428ah 100 % faktor požadovaného stabilního financování 1. Na tato aktiva se vztahuje 100 % faktor požadovaného stabilního financování:
2. Instituce uplatní 100 % faktor požadovaného stabilního financování na rozdíl (je-li kladný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou, jež byly vypočteny v souladu s článkem 428d. Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:
KAPITOLA 5 Výjimka pro malé a nepříliš složité instituce Článek 428ai Výjimka pro malé a nepříliš složité instituce Odchylně od kapitol 3 a 4 se malé a nepříliš složité instituce mohou s předchozím svolením svého příslušného orgánu rozhodnout vypočítat poměr dostupného stabilního financování instituce podle kapitoly 6 vůči požadovanému stabilnímu financování instituce podle kapitoly 7 a vyjádřit jej jako procentní podíl. Příslušný orgán může vyžadovat, aby malá a nepříliš složitá instituce dodržela požadavek čistého stabilního financování založený na dostupném stabilním financování instituce podle kapitoly 3 a požadovaném stabilním financování podle kapitoly 4, pokud se domnívá, že zjednodušená metodika není pro zachycení rizik financování existujících u dané instituce dostačující. KAPITOLA 6 Dostupné stabilní financování pro zjednodušený výpočet ukazatele čistého stabilního financování Oddíl 1 Obecná ustanovení Článek 428aj Zjednodušený výpočet objemu dostupného stabilního financování 1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem dostupného stabilního financování vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů závazků a kapitálu faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují podle oddílu 2. Celkový objem dostupného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů závazků a kapitálu. 2. S dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry, které jsou vydávány institucí, prodávány výhradně na retailovém trhu a drženy na retailovém účtu, je možné zacházet jako by náležely do příslušné kategorie retailových vkladů. Musí být stanovena omezení, aby tyto nástroje nemohly koupit a držet jiné strany než retailoví zákazníci. Článek 428ak Zbytková splatnost závazku nebo kapitálu 1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, instituce zohledňují zbytkovou smluvní splatnost závazků a kapitálu s cílem určit faktory dostupného stabilního financování, které se uplatňují podle oddílu 2. 2. Při určování zbytkové splatnosti závazku nebo kapitálu instituce zohlední existující opce. Činí tak na základě předpokladu, že protistrana uplatní kupní opce k nejbližšímu možnému datu. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost instituce neuplatnit danou opci, zejména očekávání trhu, že by instituce měly některé závazky před jejich splatností umořit. 3. Instituce zacházejí s vklady s pevnou výpovědní lhůtou podle jejich výpovědní lhůty a s termínovanými vklady podle jejich zbytkové splatnosti. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku instituce při určování zbytkové splatnosti retailových termínovaných vkladů nepřihlíží k možnostem předčasného výběru, pokud za předčasný výběr do méně než jednoho roku musí vkladatel zaplatit významnou sankci, která je stanovena v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 460 odst. 1. 4. .K určení faktorů dostupného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, se v případě závazků se zbytkovou splatností jeden rok nebo více jakákoli část, která bude splatná za méně než šest měsíců, považuje za část se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a jakákoli část, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za část se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku. Oddíl 2 Faktory dostupného stabilního financování Článek 428al 0 % faktor dostupného stabilního financování 1. Není-li v tomto oddílu uvedeno jinak, uplatní se na všechny závazky bez stanovené splatnosti, včetně krátkých pozic a pozic s otevřenou splatností, 0 % faktor dostupného stabilního financování, avšak s výjimkou těchto případů:
2. Na odložené daňové závazky a menšinové podíly uvedené v odstavci 1 se uplatňuje jeden z těchto faktorů:
3. Na následující závazky se uplatňuje 0 % faktor dostupného stabilního financování:
4. Instituce uplatňují 0 % faktor dostupného stabilního financování na absolutní hodnotu rozdílu (pokud je záporný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou vypočtených v souladu s článkem 428d. Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:
Článek 428am 50 % faktor dostupného stabilního financování Na následující závazky se uplatňuje 50 % faktor dostupného stabilního financování:
Článek 428an 90 % faktor dostupného stabilního financování Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro ostatní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 90 % faktor dostupného stabilního financování. Článek 428ao 95 % faktor dostupného stabilního financování Na retailové vklady na viděnou, retailové vklady s pevnou výpovědní lhůtou kratší než jeden rok a retailové termínované vklady se zbytkovou splatností méně než jeden rok, které splňují příslušná kritéria pro stabilní retailové vklady stanovená v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, se vztahuje 95 % faktor dostupného stabilního financování. Článek 428ap 100 % faktor dostupného stabilního financování Na tyto závazky a kapitálové položky a nástroje se vztahuje 100 % faktor dostupného stabilního financování:
KAPITOLA 7 Požadované stabilní financování pro zjednodušený výpočet ukazatele čistého stabilního financování Oddíl 1 Obecná ustanovení Článek 428aq Zjednodušený výpočet objemu požadovaného stabilního financování 1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, vypočítá se objem požadovaného stabilního financování pro malé a nepříliš složité instituce vynásobením účetní hodnoty různých kategorií nebo druhů aktiv a podrozvahových položek faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Celkový objem požadovaného stabilního financování se rovná součtu vážených objemů aktiv a podrozvahových položek. 2. Aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, která jsou zaúčtována v jejich rozvaze a ke kterým nemají práva skutečných majitelů, jsou z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučena. Na aktiva, která si instituce vypůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, která nejsou zaúčtována v jejich rozvaze, ale ke kterým mají práva skutečných majitelů, se vztahují faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. 3. Aktiva, která instituce zapůjčily, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, ke kterým si zachovávají práva skutečných majitelů, i když v jejich rozvaze nezůstávají, se pro účely této kapitoly považují za zatížená aktiva a vztahují se na ně faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2. Jinak jsou tato aktiva z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučena. 4. Aktivům zatíženým po zbytkovou splatnost nejméně šesti měsíců, se přidělí buď faktor požadovaného stabilního financování, který by se na ně podle oddílu 2 uplatnil, pokud by byla držena nezatížená, nebo faktor požadovaného stabilního financování, který se jinak uplatňuje na tato zatížená aktiva, podle toho, který je vyšší. Totéž platí, je-li zbytková splatnost zatížených aktiv kratší než zbytková splatnost transakce, která je zdrojem zatížení. Na aktiva se zbývajícím obdobím zatížení kratším než šest měsíců se vztahují faktory požadovaného stabilního financování podle oddílu 2, které by se uplatnily na stejná aktiva, pokud by byla držena nezatížená. 5. Pokud instituce znovu použije nebo znovu zastaví vypůjčené aktivum, mimo jiné v rámci transakcí s financováním cenných papírů, a pokud je toto aktivum zaúčtováno v podrozvaze, s transakcí, jejímž prostřednictvím bylo aktivum vypůjčeno, se zachází jako se zatíženou, a to v rozsahu, v jakém nemůže dojít splatnosti bez toho, aby instituce vypůjčené aktivum vrátila. 6. Za nezatížená se považují tato aktiva:
Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce instituce předpokládají, že aktiva v seskupení jsou zatížena v pořadí rostoucí likvidity na základě klasifikace likvidity stanovené v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1, počínaje aktivy nezpůsobilými pro likviditní rezervu. 7. V případě nestandardních, dočasných operací prováděných ECB nebo centrální bankou členského státu nebo centrální bankou třetí země za účelem naplnění jejího mandátu v období finančních obtíží na celém trhu nebo za mimořádných makroekonomických okolností lze snížený faktor požadovaného stabilního financování uplatnit u těchto aktiv:
Příslušné orgány po dohodě s centrální bankou, která je protistranou dané transakce, stanoví příslušný faktor požadovaného stabilního financování, který se na aktiva uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) uplatní. V případě zatížených aktiv podle prvního pododstavce písm. a) nesmí být faktor požadovaného stabilního financování, který se uplatní, nižší než faktor požadovaného stabilního financování, který by se podle oddílu 2 na tato aktiva uplatnil, pokud by byla držena nezatížená. Při uplatňování sníženého faktoru požadovaného stabilního financování v souladu s druhým pododstavcem příslušné orgány pečlivě sledují dopad tohoto sníženého faktoru na pozice stabilního financování instituce a v případě nutnosti přijmou vhodná opatření dohledu. 8. Instituce vyloučí aktiva spojená s kolaterálem uznaným jako variační marže složená v souladu s čl. 428k odst. 4 písm. b) a čl. 428ah odst. 2 nebo jako složená počáteční marže či jako příspěvek do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany v souladu s čl. 428ag písm. a) a b) z jiných částí výpočtu objemu požadovaného stabilního financování v souladu s touto kapitolou, aby předešly dvojímu započítání. 9. Instituce zahrnou do výpočtu objemu požadovaného stabilního financování finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k nákupu. Z výpočtu objemu požadovaného stabilního financování vyloučí finanční nástroje, cizí měny a komodity, pro které byl proveden příkaz k prodeji, pokud nejsou tyto transakce zohledněny jako deriváty nebo zajištěné transakce financování v rozvaze instituce a pokud mají být tyto transakce zohledněny v rozvaze instituce po svém vypořádání. 10. Příslušné orgány mohou určit faktory požadovaného stabilního financování, které se uplatní na podrozvahové expozice, které nejsou uvedeny v této kapitole, za účelem zajištění toho, aby instituce držely příslušný objem dostupného stabilního financování pro část těchto expozic, u které se očekává potřeba financování v jednoletém horizontu ukazatele čistého stabilního financování. Pro určení těchto faktorů zohlední příslušné orgány zejména podstatné poškození pověsti instituce, ke kterému by mohlo dojít v důsledku neposkytnutí tohoto financování. Příslušné orgány podávají orgánu EBA nejméně jednou ročně zprávu o druzích podrozvahových expozic, pro které určily faktory požadovaného stabilního financování. V této zprávě také vysvětlí metodiku použitou k určení těchto faktorů. Článek 428ar Zbytková splatnost aktiva 1. Není-li v této kapitole uvedeno jinak, zohlední instituce při určování faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatní na její aktiva a podrozvahové položky podle oddílu 2, zbytkovou smluvní splatnost aktiv a podrozvahových transakcí. 2. V případě aktiv oddělených v souladu s čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 se instituce řídí podkladovou expozicí těchto aktiv. Na tato aktiva však instituce uplatní vyšší faktory požadovaného stabilního financování podle délky trvání zatížení určené příslušnými orgány, které zváží, zda může instituce těmito aktivy volně disponovat nebo je vyměňovat, a rovněž zváží délku trvání závazků vůči klientům instituce, kterých se tento požadavek na oddělení týká. 3. Při výpočtu zbytkové splatnosti aktiva zohledňují instituce opce na základě předpokladu, že emitent nebo protistrana uplatní jakoukoli opci k prodloužení splatnosti daného aktiva. V případě opcí, které lze uplatnit na základě uvážení instituce, zohlední instituce a příslušné orgány reputační faktory, které mohou omezit možnost neuplatnění opce ze strany instituce, zejména vzhledem k očekáváním trhu a zákazníků, že by instituce měla splatnost některých aktiv k datu jejich splatnosti prodloužit. 4. K určení faktorů požadovaného stabilního financování, které se uplatňují v souladu s oddílem 2, se v případě umoření úvěrů se zbytkovou smluvní splatností jeden rok nebo více část, která bude splatná za méně než šest měsíců, považuje za část se zbytkovou splatností méně než šest měsíců a část, která bude splatná v době od šesti měsíců do méně než jednoho roku, za část se zbytkovou splatností od šesti měsíců do méně než jednoho roku. Oddíl 2 Faktory požadovaného stabilního financování Článek 428as 0 % faktor požadovaného stabilního financování 1. Na tato aktiva se vztahuje 0 % faktor požadovaného stabilního financování:
2. Odchylně od odst. 1 písm. b) mohou příslušné orgány po dohodě s příslušnou centrální bankou rozhodnout o uplatnění vyššího faktoru požadovaného stabilního financování na povinné rezervy, zejména s ohledem na rozsah, v jakém požadavky na rezervy existují v jednoletém horizontu, a tudíž vyžadují odpovídající stabilní financování. V případě dceřiných podniků se správním ústředím ve třetí zemi, kde se na povinné rezervy u centrální banky na základě vnitrostátních právních předpisů příslušné třetí země, které stanoví požadavek čistého stabilního financování, vztahuje vyšší faktor požadovaného stabilního financování, se pro účely konsolidace zohlední tento vyšší faktor požadovaného stabilního financování. Článek 428at 5 % faktor požadovaného stabilního financování 1. Na nevyčerpanou část závazných úvěrových a likviditních příslibů stanovených v aktu v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 se vztahuje 5 % faktor požadovaného stabilního financování. 2. Na všechny skupiny derivátových smluv se započtením uplatňují instituce 5 % faktor požadovaného stabilního financování, a to na absolutní reálnou hodnotu příslušných skupin derivativních smluv se započtením, bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu, pokud mají tyto skupiny derivátových smluv se započtením zápornou reálnou hodnotu. Pro účely tohoto odstavce instituce určí reálnou hodnotu bez zohlednění případného poskytnutého kolaterálu nebo vypořádacích plateb a příjmů souvisejících se změnami v tržním ocenění těchto smluv. Článek 428au 10 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 10 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428av 20 % faktor požadovaného stabilního financování Na nezatížená aktiva způsobilá jakožto aktiva úrovně 2A v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 a na nezatížené akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci se vztahuje 20 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Článek 428aw 50 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva se vztahuje 50 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428ax 55 % faktor požadovaného stabilního financování Na aktiva způsobilá jakožto aktiva úrovně 2B v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1 a na akcie nebo podílové jednotky v subjektech kolektivního investování podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci se vztahuje 55 % faktor požadovaného stabilního financování bez ohledu na to, zda splňují provozní požadavky a požadavky týkající se složení likviditní rezervy podle uvedeného aktu v přenesené pravomoci, pokud jsou zatíženy méně než jeden rok. Článek 428ay 85 % faktor požadovaného stabilního financování Na tato aktiva a podrozvahové položky se vztahuje 85 % faktor požadovaného stabilního financování:
Článek 428az 100 % faktor požadovaného stabilního financování 1. Na tato aktiva se vztahuje 100 % faktor požadovaného stabilního financování:
2. Instituce uplatní 100 % faktor požadovaného stabilního financování na rozdíl (je-li kladný) mezi součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením s kladnou reálnou hodnotou a součtem reálných hodnot napříč všemi skupinami transakcí se započtením se zápornou reálnou hodnotou, jež byly vypočteny v souladu s článkem 428d. Na výpočet podle prvního pododstavce se vztahují tato pravidla:
|
117) |
Část sedmá se nahrazuje tímto: „ČÁST SEDMÁ PÁKA Článek 429 Výpočet pákového poměru 1. Instituce vypočítají svůj pákový poměr podle metodiky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4. 2. Pákový poměr se vypočítá jako hodnota kapitálu instituce dělená celkovou mírou expozic dané instituce a vyjadřuje se v procentech. Instituce vypočítávají pákový poměr k referenčnímu datu vykázání. 3. Pro účely odstavce 2 je hodnotou kapitálu hodnota kapitálu tier 1. 4. Pro účely odstavce 2 se celková míra expozic rovná součtu hodnot expozic:
Instituce zacházejí s transakcemi s delší dobou vypořádání v souladu s prvním pododstavcem písm. a) až d), v závislosti na příslušném případě. Instituce mohou snížit hodnoty expozic uvedených v prvním pododstavci písm. a) o příslušný objem obecných úprav o úvěrové riziko u rozvahových položek a součet uvedený v prvním pododstavci písm. d) o příslušný objem obecných úprav o úvěrové riziko u podrozvahových položek, v obou případech s výhradou nulové minimální úrovně, jestliže úpravy o úvěrové riziko snížily kapitál tier 1. 5. Odchylně od odst. 4 písm. d) se použijí tato pravidla:
Zacházení podle prvního pododstavce písm. b) se vztahuje rovněž na instituci, která plní roli klienta vyšší úrovně a zaručuje plnění obchodních expozic svého klienta. Pro účely prvního pododstavce písm. b) a druhého pododstavce tohoto odstavce mohou instituce považovat přidružený subjekt za klienta pouze v případě, že tento subjekt nespadá do působnosti regulatorní konsolidace na úrovni, na níž se uplatňuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 3 písm. d). 6. Pro účely odst. 4 písm. e) tohoto článku a článku 429g se „nákupem nebo prodejem s obvyklým termínem dodání“ rozumí nákup nebo prodej cenných papírů na základě smluv, jejichž podmínky vyžadují dodání cenného papíru v období obecně stanoveném právním předpisem nebo konvencí platnou na daném trhu. 7. Není-li v této části výslovně stanoveno jinak, vypočítají instituce celkovou míru expozic v souladu s těmito zásadami:
8. Odchylně od odst. 7 písm. b) mohou instituce snížit hodnotu expozice úvěru předběžného financování nebo překlenovacího úvěru o kladný zůstatek na spořicím účtu dlužníka, jemuž byl úvěr poskytnut, a zahrnout do celkové míry expozic pouze výslednou částku, a to v případě, že jsou splněny všechny následující podmínky:
„Úvěrem předběžného financování“ nebo „překlenovacím úvěrem“ se rozumí úvěr poskytnutý dlužníkovi na omezené období s cílem překlenout jeho nedostatek finančních prostředků do okamžiku, kdy je poskytnut finální úvěr v souladu s kritérii stanovenými v odvětvových právních předpisech, jimiž jsou takové transakce upraveny. Článek 429a Expozice vyloučené z celkové míry expozic 1. Odchylně od čl. 429 odst. 4 písm. a) může instituce ze své celkové míry expozic vyloučit kterékoli z těchto expozic:
Pro účely prvního pododstavce písm. m) instituce do celkové míry expozic zahrnou jakoukoli ponechanou expozici; 2. Pro účely odst. 1 písm. d) a e) se „veřejnou rozvojovou úvěrovou institucí“ rozumí úvěrová instituce, která splňuje všechny tyto podmínky:
Pro účely prvního pododstavce písm. b) mohou cíle veřejné politiky zahrnovat financování konkrétních hospodářských odvětví nebo zeměpisných oblastí příslušného členského státu za účelem podpory nebo rozvoje. Pro účely prvního pododstavce písm. d) a e) a aniž jsou dotčena unijní pravidla státní podpory a z něj plynoucí povinnosti členských států, mohou příslušné orgány na žádost instituce přistupovat k určitému organizačně, strukturálně a finančně nezávislému a samostatnému útvaru této instituce jako k veřejné rozvojové úvěrové instituci, splňuje-li daný útvar všechny podmínky uvedené v prvním pododstavci a není-li takovým přístupem dotčena účinnost dohledu nad danou institucí. Jestliže se příslušné orgány pro účely tohoto pododstavce rozhodnou přistupovat k určitému útvaru instituce jako k veřejné rozvojové úvěrové instituci, vždy o této skutečnosti neodkladně vyrozumějí Komisi a EBA. Takovéto rozhodnutí podrobuje příslušný orgán každoročnímu přezkumu. 3. Pro účely odst. 1 písm. d) a e) a odst. 2 písm. d) se podpůrným úvěrem rozumí úvěr poskytnutý veřejnou rozvojovou úvěrovou institucí nebo subjektem zřízeným ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem členského státu přímo nebo prostřednictvím zprostředkující úvěrové instituce na nekonkurenčním a neziskovém základě s cílem podpořit cíle veřejné politiky této ústřední vlády, regionálních vlády nebo místního orgánu v členském státě. 4. Instituce nevyloučí obchodní expozice uvedené v odst. 1 písm. g) a h) tohoto článku, není-li splněna podmínka stanovená v čl. 429 odst. 5 třetím pododstavci. 5. Instituce může vyloučit expozice uvedené v odst. 1 písm. n), jsou-li splněny obě tyto podmínky:
6. Expozice vyloučené podle odst. 1 písm. n) splňují obě tyto podmínky:
7. Odchylně od čl. 92 odst. 1 písm. d) instituce, jež vyloučí expozice uvedené v odst. 1 písm. n) tohoto článku, po celou dobu vyloučení nepřetržitě zachová následující požadavek na upravený pákový poměr:
kde:
Článek 429b Výpočet hodnoty expozice aktiv 1. Instituce vypočítají hodnotu expozice u aktiv, s výjimkou derivátových smluv uvedených v příloze II, úvěrových derivátů a pozic uvedených v článku 429e, v souladu s těmito zásadami:
2. Dohoda o sdružování finančních prostředků (cash pooling) nabízená institucí neporušuje podmínku stanovenou v čl. 429 odst. 7 písm. b) pouze v případě, že splňuje obě tyto podmínky:
Pro účely tohoto odstavce a odstavce 3 se „dohodou o sdružování finančních prostředků“ pro účely tohoto článku rozumí dohoda, v jejímž rámci dochází ke sdružení kreditních nebo debetních zůstatků několika jednotlivých účtů za účelem správy hotovosti nebo řízení likvidity. 3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku dohoda o sdružování finančních prostředků, která nesplňuje podmínku stanovenou v písmeni b) uvedeného odstavce, avšak splňuje podmínku stanovenou v jeho písmeni a), neporušuje podmínku stanovenou v čl. 429 odst. 7 písm. b), pokud uvedená dohoda splňuje všechny tyto podmínky:
4. Odchylně od odst. 1 písm. d) mohou instituce vypočítat hodnotu expozice hotovostních pohledávek a hotovostních závazků v rámci transakcí s financováním cenných papírů se stejnou protistranou na čistém základě pouze v případě, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
5. Pro účely odst. 4 písm. c) mohou instituce mít za to, že výsledek mechanismu vypořádání funkčně odpovídá čistému vypořádání, pouze pokud se ke dni vypořádání čistý výsledek peněžních toků transakcí v rámci tohoto mechanismu rovná jediné čisté částce v rámci čistého vypořádání a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Podmínka stanovená v prvním pododstavci písm. c) je splněna pouze tehdy, pokud selhání jakékoli transakce s financováním cenných papírů v rámci mechanismu vypořádání může vést ke zpoždění vypořádání pouze pro odpovídající hotovostní komponentu nebo může vést k vytvoření závazku vůči mechanismu vypořádání podpořeného příslušným úvěrovým příslibem. Pokud dojde k selhání komponenty transakcí s financováním cenných papírů, která se týká cenných papírů, v rámci mechanismu vypořádání na konci lhůty pro vypořádání v rámci mechanismu vypořádání, oddělí instituce tuto transakci a odpovídající hotovostní komponentu od skupiny transakcí se započtením a zacházejí s nimi na hrubém základě. Článek 429c Výpočet hodnoty expozice derivátů 1. Instituce vypočítají hodnotu expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II a úvěrových derivátů, včetně těch, které jsou podrozvahovými položkami, metodou stanovenou v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 3. Při výpočtu hodnoty expozice mohou instituce zohlednit dopady smluv o novaci a ostatních dohod o započtení v souladu s článkem 295. Instituce nezohledňují křížové započtení, mohou však provádět započtení v rámci kategorie produktů podle čl. 272 bodu 25 písm. c) i u úvěrových derivátů, pokud se na ně vztahuje dohoda o křížovém započtení podle čl. 295 písm. c). Instituce zahrnou do celkové míry expozic prodané opce, a to i v případě, že pro ně lze stanovit nulovou hodnotu expozice v souladu s postupem podle čl. 274 odst. 5. 2. Pokud poskytnutí kolaterálu souvisejícího s derivátovými smlouvami snižuje na základě použitelného účetního rámce objem aktiv, instituce provede reverzi tohoto snížení. 3. Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou instituce provádějící výpočet reprodukčních nákladů derivátových smluv v souladu s článkem 275 jako variační marži podle článku 275 uznat pouze kolaterál přijatý od protistran v hotovosti, pokud použitelný účetní rámec tuto variační marži již neuznal jako snížení hodnoty expozice a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Pokud instituce poskytuje hotovostní kolaterál protistraně a tento kolaterál splňuje podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) až e), považuje instituce tento kolaterál za variační marži poskytnutou protistraně a zahrne jej do výpočtu reprodukčních nákladů. Pro účely písmene b) prvního pododstavce se má za to, že instituce splnila podmínku v něm stanovenou, pokud je variační marže vyměněna ráno v obchodní den následující po obchodním dnu, kdy byla uzavřena derivátová smlouva, pokud je výměna založena na hodnotě smlouvy na konci obchodního dne, kdy byla smlouva uzavřena. Pro účely písmene d) prvního pododstavce platí, že pokud dojde ke sporu týkajícímu se marže, mohou instituce uznat výši vyměněného kolaterálu, jíž se spor netýká. 4. Pro účely odstavce 1 tohoto článku instituce nezahrnou přijatý kolaterál do výpočtu NICA ve smyslu čl. 272 bodu 12a, s výjimkou derivátových smluv s klienty, pokud clearing těchto smluv provádí způsobilá ústřední protistrana. 5. Pro účely odstavce 1 tohoto článku instituce stanoví hodnotu multiplikátoru pro výpočet potenciální budoucí expozice v souladu s čl. 278 odst. 1 na jedna, s výjimkou derivátových smluv s klienty, pokud clearing těchto smluv provádí způsobilá ústřední protistrana. 6. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce k určení hodnoty expozice u derivátových smluv uvedených v příloze II bodech 1 a 2 použít metodu uvedenou v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 4 nebo 5, ale pouze v případech, kdy tuto metodu použijí rovněž k určení hodnoty expozice u uvedených smluv pro účely splnění kapitálových požadavků stanovených v článku 92. Pokud instituce uplatní jednu z metod uvedených v prvním pododstavci, nesnižují celkovou míru expozic o výši přijaté marže. Článek 429d Dodatečná ustanovení týkající se výpočtu hodnoty expozice prodaných úvěrových derivátů 1. Pro účely tohoto článku se „písemným úvěrovým derivátem“ rozumí jakýkoli finanční nástroj, pomocí kterého instituce fakticky poskytuje zajištění úvěrového rizika, včetně swapů úvěrového selhání, swapů veškerých výnosů a opcí, v jejichž rámci má instituce povinnost poskytnout zajištění úvěrového rizika podle podmínek uvedených v opční smlouvě. 2. Kromě výpočtu stanoveného v článku 429c instituce u prodaných úvěrových derivátů zahrnou do výpočtu hodnoty expozice efektivní pomyslné částky, na které odkazují prodané úvěrové deriváty, snížené o veškeré záporné změny reálné hodnoty, které byly začleněny do kapitálu tier 1, pokud jde o tyto prodané úvěrové deriváty. Instituce vypočítají efektivní pomyslnou částku prodaných úvěrových derivátů pomocí úpravy pomyslné částky těchto derivátů tak, aby odrážela skutečnou expozici smluv využívajících páky nebo jinak posílených strukturou transakce. 3. Instituce mohou hodnotu expozice vypočítanou v souladu s odstavcem 2 úplně nebo částečně snížit o efektivní pomyslnou částku zakoupených úvěrových derivátů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Pro účely výpočtu potenciální budoucí expozice v souladu s čl. 429c odst. 1 mohou instituce vyloučit ze skupiny transakcí se započtením část prodaného úvěrového derivátu, která není kompenzována v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce a pro kterou je efektivní pomyslná částka zahrnuta do celkové míry expozic. 4. Pro účely odst. 3 písm. b) se „podstatnou podmínkou“ rozumí jakákoli vlastnost úvěrového derivátu, která je relevantní pro jeho ocenění, včetně míry podřízenosti, opčního prvku, úvěrových událostí, podkladového referenčního subjektu nebo seskupení subjektů a podkladového referenčního závazku nebo seskupení závazků, s výjimkou pomyslné částky a zbytkové splatnosti úvěrového derivátu. Dvě referenční jména jsou totožná, pouze pokud označují stejný právní subjekt. 5. Odchylně od odst. 3 písm. b) mohou instituce používat zakoupené úvěrové deriváty na seskupení referenčních jmen ke kompenzaci prodaných úvěrových derivátů na jednotlivá referenční jména v daném seskupení, pokud je seskupení referenčních subjektů a míra podřízenosti v obou transakcích totožná. 6. Instituce nesníží efektivní pomyslnou částku prodaných úvěrových derivátů v případě, že zakoupí úvěrové zajištění prostřednictvím swapu veškerých výnosů a obdržené čisté platby eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci nezohledňuje žádné snížení hodnoty prodaného úvěrového derivátu v kapitálu tier 1. 7. V případě zakoupených úvěrových derivátů na seskupení referenčních závazků mohou instituce snížit efektivní pomyslnou částku prodaných úvěrových derivátů na jednotlivé referenční závazky o efektivní pomyslnou částku zakoupených úvěrových derivátů v souladu s odstavcem 3 pouze tehdy, pokud zakoupené zajištění z ekonomického hlediska odpovídá zakoupení samostatného zajištění pro každý z jednotlivých závazků v seskupení. Článek 429e Navýšení pro úvěrové riziko protistrany v případě transakcí s financováním cenných papírů 1. Kromě výpočtu hodnoty expozice transakcí s financováním cenných papírů, včetně těch, které představují podrozvahové položky v souladu s čl. 429b odst. 1, zahrnou instituce do celkové míry expozic také navýšení pro úvěrové riziko protistrany vypočtené v souladu s odstavci 2, nebo 3 tohoto článku. 2. Instituce vypočítají toto navýšení v případě transakcí s protistranou, na něž se nevztahuje rámcová dohoda o započtení, která splňuje podmínky stanovené v článku 206, individuálně pro jednotlivé transakce podle tohoto vzorce:
kde:
rovnou nule, pokud je Ei hotovost zapůjčená protistraně a příslušná hotovostní pohledávka nesplňuje podmínky pro zacházení se započtením stanovené v čl. 429b odst. 4. 3. Instituce vypočítají toto navýšení v případě transakcí s protistranou, na něž se nevztahuje rámcová dohoda o započtení, která splňuje podmínky stanovené v článku 206, individuálně pro jednotlivé dohody podle tohoto vzorce:
kde:
4. Pro účely odstavců 2 a 3 zahrnuje pojem „protistrana“ také trojstranné zmocněnce, kteří přijímají kolaterál k uložení a řídí tento kolaterál v případě trojstranných transakcí. 5. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce použít metodu stanovenou v článku 222, při uplatnění minimálně 20 % příslušné rizikové váhy, k určení navýšení pro transakce s financováním cenných papírů, včetně těch, které jsou podrozvahovými položkami. Instituce mohou tuto metodu použít pouze tehdy, pokud ji používají také k vypočítání hodnoty expozice uvedených transakcí pro účely splnění kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c). 6. Pokud použitelný účetní rámec umožňuje použít u repo obchodů odbytové účetnictví, provede instituce reverzi všech účetních zápisů souvisejících s prodejem. 7. Pokud instituce jedná v rámci transakcí s financováním cenných papírů včetně těch, které jsou podrozvahovými transakcemi, jako zmocněnec mezi jejich dvěma stranami, použijí se na výpočet celkové míry expozic instituce tato pravidla:
Článek 429f Výpočet hodnoty expozice podrozvahových položek 1. Instituce vypočítají v souladu s čl. 111 odst. 1 hodnotu expozice podrozvahových položek s výjimkou derivátových smluv uvedených v příloze II, úvěrových derivátů, transakcí s financováním cenných papírů a pozic uvedených v článcích 429d. Pokud se některý příslib vztahuje k prodloužení jiného příslibu, použije se čl. 166 odst. 9. 2. Odchylně od odstavce 1 mohou instituce snížit částku ekvivalentní úvěrové expozici podrozvahové položky o odpovídající částku specifických úprav o úvěrové riziko. Na tento výpočet se vztahuje minimální nulová hodnota. 3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku uplatní instituce na podrozvahové položky s nízkým rizikem podle čl. 111 odst. 1 písm. d) 10 % konverzní faktor. Článek 429g Výpočet hodnoty expozice nákupů nebo prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání 1. Instituce zacházejí s hotovostí související s prodeji s obvyklým termínem dodání nebo cennými papíry souvisejícími s nákupy s obvyklým termínem dodání, které zůstávají v rozvaze do data vypořádání, jako s aktivy podle čl. 429 odst. 4 písm. a). 2. Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu obchodu, provedou reverzi všech kompenzací mezi hotovostními pohledávkami pro prodeje s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání a hotovostními závazky pro nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání povolených podle uvedeného rámce. Po provedení reverze všech účetních kompenzací mohou instituce provést kompenzaci mezi příslušnými hotovostními pohledávkami a hotovostními závazky v případech, kdy jsou příslušné prodeje i nákupy s obvyklým termínem dodání vypořádány na základě dodání proti zaplacení. 3. Instituce, které v souladu s použitelným účetním rámcem uplatňují na prodeje nebo nákupy s obvyklým termínem dodání čekající na vypořádání účtování k datu vypořádání, zahrnou do celkové míry expozic úplnou nominální hodnotu příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání. Instituce mohou provést kompenzaci úplné nominální hodnoty příslibů k úhradě týkajících se nákupů s obvyklým termínem dodání o úplnou nominální hodnotu hotovostních pohledávek týkajících se prodejů s obvyklým termínem dodání čekajících na vypořádání pouze v případě, že jsou splněny obě následující podmínky:
(*13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).“" |
118) |
Za článek 429g se vkládá nová část, která zní: „ČÁST SEDMÁ A POŽADAVKY NA PODÁVÁNÍ ZPRÁV Článek 430 Podávání zpráv o obezřetnostních požadavcích a podávání finančních informací 1. Instituce podávají příslušným orgánům zprávy o:
Instituce, na něž se vztahuje výjimka podle čl. 6 odst. 5, nepodléhají na individuálním základě požadavku na podávání zpráv o pákovém poměru stanovenému v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce. 2. Nad rámec zpráv o pákovém poměru uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a aby příslušným orgánům umožnily sledování volatility pákového poměru, zejména v obdobích okolo referenčních dat vykázání, velké instituce podávají svým příslušným orgánům zprávy o konkrétních složkách pákového poměru na základě průměrných hodnot za vykazované období, jakož i o údajích použitých k výpočtu těchto průměrných hodnot. 3. Kromě zpráv o obezřetnostních požadavcích podle odstavce 1 tohoto článku podávají instituce svému příslušnému orgánu finanční informace, pokud jsou jedním z těchto subjektů:
4. Příslušné orgány mohou požadovat, aby úvěrové instituce, které určují svůj kapitál na konsolidovaném základě v souladu s mezinárodními účetními standardy podle čl. 24 odst. 2, podávaly finanční informace v souladu s tímto článkem. 5. Podávání finančních informací podle odstavců 3 a 4 zahrnuje pouze informace, které jsou nezbytné pro poskytnutí komplexního pohledu na rizikový profil instituce a systémová rizika, která instituce představuje pro finanční sektor nebo reálnou ekonomiku podle nařízení (EU) č. 1093/2010. 6. Požadavky na podávání zpráv stanovené v tomto článku se na instituce uplatňují přiměřeným způsobem, se zřetelem ke zprávě uvedené v odstavci 8 a s ohledem na jejich velikost, složitost a povahu a úroveň rizika jejich činnosti. 7. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné formáty a šablony pro podávání zpráv, pokyny a metodiku k používání těchto šablon, četnost a lhůty podávání zpráv, definice a IT řešení pro podávání zpráv podle odstavců 1 až 4. Žádné nové požadavky týkající se podávání zpráv, jež takové prováděcí technické normy stanoví, se nepoužijí dříve než šest měsíců od data jejich vstupu v platnost. Pro účely odstavce 2 je v návrzích prováděcích technických norem vymezeno, o kterých složkách pákového poměru se podávají zprávy s použitím hodnoty ke konci dne nebo ke konci měsíce. Za tímto účelem EBA zohlední oba následující aspekty:
EBA předloží Komisi návrhy prováděcích technických norem uvedených v tomto odstavci do 28. června 2021, s výjimkou návrhů týkajících se těchto aspektů:
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 8. EBA v souladu s tímto odstavcem posoudí náklady a přínosy spojené s požadavky na podávání zpráv stanovenými v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 680/2014 (*14) a svá zjištění sdělí Komisi do 28. června 2020. Toto posouzení se provede zejména se zřetelem k malým nepříliš složitým institucím. Pro tyto účely výsledná zpráva:
Ke uvedené zprávě EBA připojí návrhy prováděcích technických norem uvedené v odstavci 7. 9. Příslušné orgány konzultují orgán EBA ohledně otázky, zda by instituce jiné než ty, které jsou uvedeny v odstavcích 3 a 4, měly podávat finanční informace na konsolidovaném základě v souladu s odstavcem 3, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem k upřesnění formátů a šablon, které instituce uvedené v prvním pododstavci použijí pro účely v něm stanovené. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve druhém pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. 10. Má-li příslušný orgán za to, že pro účely stanovené v odstavci 5 jsou nezbytné informace, které nejsou zařazeny do prováděcích technických norem uvedených v odstavci 7, uvědomí orgán EBA a ESRB o dalších informacích, jejichž zařazení do prováděcích technických norem uvedených v daném odstavci považuje za nezbytné. 11. Příslušné orgány mohou upustit od požadavku na poskytnutí informací u jakýchkoli údajů vymezených v šablonách pro podávání zpráv stanovených v prováděcích technických normách podle tohoto článku, jsou-li tyto údaje duplicitní. Pro tyto účely se „duplicitními údaji“ rozumí jakékoli údaje, které jsou příslušným orgánům již k dispozici jinými prostředky než shromážděním těchto šablon pro podávání zpráv, včetně případů, kdy lze dané údaje získat z údajů, jež mají příslušné orgány již k dispozici v jiných formátech nebo míře členění; příslušný orgán může upustit od požadavků podle tohoto odstavce, pouze pokud údaje obdržené, shromážděné či agregované těmito alternativními metodami jsou totožné s těmi položkami údajů, které by jinak musely být oznamovány podle příslušných prováděcích technických norem; příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a určené orgány využívají, kdykoli je to možné, výměny údajů, aby požadavky na podávání zpráv omezily. Použijí se ustanovení upravující výměnu informací a profesní tajemství stanovená v hlavě VII kapitole I oddílu II směrnice 2013/36/EU. Článek 430a Zvláštní oznamovací povinnosti 1. Instituce každý rok oznamují svým příslušným orgánům za každý stát, vůči jehož trhu s nemovitostmi mají expozici, tyto souhrnné údaje:
2. Údaje uvedené v odstavci 1 se oznamují příslušnému orgánu domovského členského státu příslušné instituce. Pokud má instituce pobočku v jiném členském státě, oznamují se údaje týkající se této pobočky rovněž příslušným orgánům hostitelského členského státu. Údaje se oznamují samostatně za každý jednotlivý trh s nemovitostmi v rámci Unie, vůči nimž má příslušná instituce expozici. 3. Příslušné orgány každoročně zveřejní údaje uvedené v odst. 1 písm. a) až f) na agregovaném základě spolu s historickými údaji, jsou-li k dispozici. Příslušný orgán poskytne jinému příslušnému orgánu v členském státě nebo orgánu EBA na jejich žádost podrobnější informace o situaci na trzích s obytnými nebo obchodními nemovitostmi v daném členském státě. Článek 430b Zvláštní požadavky na podávání zpráv pro tržní riziko 1. Ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci uvedeného v článku 461a podávají instituce, které nesplňují podmínky stanovené v čl. 94 odst. 1 ani podmínky stanovené v čl. 325a odst. 1, pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a všechny své pozice v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku, zprávy o výsledcích výpočtů založených na použití alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1a na stejném základě, na němž tyto instituce podávají zprávy o povinnostech stanovených v čl. 92 odst. 3 písm. b) bodu i) a čl. 92 odst. 3 písm. c). 2. Instituce uvedené v odstavci 1 tohoto článku podávají samostatně zprávy o výpočtech stanovených v čl. 325c odst. 2 písm. a), b) a c) pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku. 3. Nad rámec požadavku stanoveného v odstavci 1 tohoto článku instituce po uplynutí tříletého období od vstupu nejnovějších regulačních technických norem uvedených v čl. 325bd odst. 7, čl. 325be odst. 3, čl. 325bf odst. 9 a čl. 325bg odst. 4 v platnost pro pozice přiřazené obchodním útvarům, pro něž instituce obdržela svolení příslušných orgánů k použití přístupu založeného na alternativních interních modelech v souladu s čl. 325az odst. 2, podá zprávy o výsledcích výpočtů založených na použití tohoto přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b na stejném základě, na němž tyto instituce podávají zprávy o povinnostech stanovených v čl. 92 odst. 3 písm. b) bodu i) a čl. 92 odst. 3 písm. c). 4. Pro účely požadavku na podávání zpráv podle odstavce 3 tohoto článku podávají instituce samostatně zprávy o výpočtech uvedených v čl. 325ba odst. 1 písm. a) bodu i) a ii) a písm. b) bodu i) a ii) a pro portfolio všech pozic v obchodním portfoliu nebo pozic v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku, o obchodních útvarech, pro něž instituce obdržela svolení příslušných orgánů k použití alternativního přístupu interního modelu, jak je stanoveno v čl. 325az odst. 2. 5. Instituce mohou v rámci skupiny použít kombinaci přístupů uvedených v odstavcích 1 a 3, nepřevyšuje-li výpočet na základě přístupů uvedených v odstavci 1 90 % celkového výpočtu. Jinak mohou instituce přístupy uvedené v odstavci 1 použít pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a všechny své pozice v investičním portfoliu, které jsou vystaveny měnovému nebo komoditnímu riziku. 6. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné šablony pro podávání zpráv, pokyny a metodiku k používání těchto šablon, četnost a lhůty podávání zpráv, definice a IT řešení pro podávání zpráv podle tohoto článku. Žádné nové požadavky týkající se podávání zpráv, jež takové prováděcí technické normy stanoví, se nepoužijí dříve než šest měsíců od data jejich vstupu v platnost. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 30. června 2020. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. Článek 430c Zpráva o proveditelnosti integrovaného systému pro podávání zpráv 1. EBA vypracuje zprávu o proveditelnosti týkající se vývoje jednotného a integrovaného systému pro shromažďování statistických údajů, údajů týkajících se řešení krizí a obezřetnostních údajů a sdělí svá zjištění Komisi do 28. června 2020. 2. Během přípravy návrhu zprávy o proveditelnosti EBA spolupracuje s příslušnými orgány, jakož i s orgány pověřenými správou systému pojištění vkladů a řešením krizí, a zejména pak s ESCB. Zpráva zohledňuje předchozí práci ESCB v oblasti integrovaného shromažďování údajů a je založena na analýze celkových nákladů a přínosů, přičemž zahrnuje přinejmenším:
3. Do jednoho roku od předložení zprávy uvedené v tomto článku Komise se zřetelem ke zprávě o proveditelnosti vypracované orgánem EBA případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se zřízení standardizovaného a integrovaného systému pro požadavky na podávání zpráv. (*14) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (Úř. věst. L 191, 28.6.2014, s. 1).“" |
119) |
Část osmá se nahrazuje tímto: „ČÁST OSMÁ ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ INSTITUCEMI HLAVA I OBECNÉ ZÁSADY Článek 431 Požadavky a zásady týkající se zpřístupňování informací 1. Instituce veřejně zpřístupňují informace uvedené v hlavách II a III v souladu s ustanoveními této hlavy, s výhradou výjimek uvedených v článku 432. 2. Instituce, které od příslušných orgánů podle části třetí obdržely svolení k nástrojům a metodikám uvedeným v hlavě III této části, veřejně zpřístupní informace stanovené v uvedené hlavě. 3. Vedoucí orgán nebo vrcholné vedení přijme formální zásady pro splnění požadavků na zpřístupňování informací stanovené v této části a zavede a udržuje interní procesy, systémy a kontrolní mechanismy k ověření toho, že zpřístupňování informací ze strany instituce probíhá řádně a v souladu s požadavky stanovenými v této části. Nejméně jeden člen vedoucího orgánu nebo vrcholného vedení písemně potvrdí, že příslušná instituce zpřístupnila informace požadované na základě této části v souladu s formálními zásadami a interními procesy, systémy a kontrolními mechanismy. Písemné potvrzení a klíčové prvky formálních zásad instituce přijatých k naplnění požadavků na zpřístupňování informací musí být součástí informací, které instituce zpřístupňuje. Informace, které mají být zpřístupněny v souladu s touto částí, podléhají stejné úrovni interního ověřování, jaká se používá v případě zprávy o činnosti obsažené ve finanční zprávě instituce. Instituce zavedou rovněž zásady pro ověřování toho, zda jimi zpřístupněné informace plně informují účastníky trhu o rizikovém profilu daných institucí. Pokud instituce zjistí, že informace zpřístupněné podle této části plně neinformují účastníky trhu o rizikovém profilu, veřejně zpřístupní kromě informací požadovaných podle této části další nezbytné informace. Instituce mají nicméně povinnost zpřístupňovat pouze informace, jež jsou podstatné a nejsou vyhrazené nebo důvěrné podle článku 432. 4. Všechny kvantitativní zpřístupňované informace musí doprovázet kvalitativní vysvětlení a veškeré jiné doplňující informace potřebné k tomu, aby uživatelé příslušných informací daným zpřístupněným kvantitativním informacím porozuměli, zejména s ohledem na jakékoli významné změny v daných zpřístupněných informacích v porovnání s dříve zpřístupněnými informacemi. 5. Instituce na vyžádání vysvětlí svá rozhodnutí týkající se ratingů malým a středním podnikům a jiným podnikům, které žádají o úvěry, přičemž toto vysvětlení na požádání poskytnou písemně. Správní náklady na poskytnutí vysvětlení musí být přiměřené výši úvěru. Článek 432 Nepodstatné, vyhrazené nebo důvěrné informace 1. S výjimkou zpřístupňování informací stanovených v čl. 435 odst. 2 písm. c), článku 437 a článku 450 nemusí instituce zpřístupňovat některé z informací vyjmenovaných v hlavách II a III, jestliže informace, které by byly zpřístupněny, se nepovažují za podstatné. Při zpřístupňování se informace považují za podstatné, jestliže by jejich opomenutí nebo nesprávné uvedení mohlo změnit nebo ovlivnit posuzování nebo rozhodování uživatele spoléhajícího na tyto informace při rozhodování o ekonomických záležitostech. EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny stanovící způsob, jakým instituce určí podstatnost v souvislosti s požadavky na zpřístupňování informací podle hlav II a III. 2. Instituce mohou také vynechat některé z položek informací vyjmenovaných v hlavě II a III, pokud tyto položky zahrnují informace považované za vyhrazené nebo důvěrné v souladu s tímto odstavcem, s výjimkou zpřístupňování informací stanovených v článcích 437 a 450. Informace se z hlediska institucí považují za vyhrazené, pokud by jejich veřejné zpřístupnění ohrozilo jejich konkurenční postavení. Vyhrazené informace mohou zahrnovat informace o produktech nebo systémech, které by snížily hodnotu investice do příslušných institucí, pokud by byly sdíleny s konkurencí. Informace se považují za důvěrné, pokud zákazníci nebo vztahy s jinými protistranami instituci zavazují k zachovávání jejich důvěrnosti. EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny stanovící způsob, jakým instituce určí vyhrazenost a důvěrnost v souvislosti s požadavky na zpřístupňování informací podle hlav II a III. 3. Ve výjimečných případech uvedených v odstavci 2 dotčená instituce v rámci zpřístupnění informací uvede, že určité položky informací nebyly zpřístupněny a důvody jejich nezpřístupnění, a zveřejní obecnější informace o daném tématu, na nějž se uplatňuje požadavek na zpřístupňování informací, s výjimkou případů, kdy je samotné téma vyhrazené nebo důvěrné. Článek 433 Četnost a rozsah zpřístupňování Instituce zveřejňují zpřístupněné informace vyžadované podle hlav II a III způsobem stanoveným v článcích 433a, 433b a 433c. Každoročně zpřístupňované informace se zveřejňují ve stejný den, kdy instituce zveřejňují svou účetní závěrku, nebo co nejdříve po tomto datu. Půlročně a čtvrtletně zpřístupňované informace se zveřejňují ve stejný den, kdy instituce případně zveřejňují své finanční zprávy za příslušné období, nebo co nejdříve po tomto datu. Jakékoli prodlení mezi datem zveřejnění zpřístupňovaných informací požadovaných podle této části a datem zveřejnění příslušné účetní závěrky musí být přiměřené a v žádném případě nepřekročí časový rámec stanovený příslušnými orgány podle článku 106 směrnice 2013/36/EU. Článek 433a Zpřístupňování informací velkými institucemi 1. Velké instituce zpřístupňují níže stanovené informace s touto četností:
2. Odchylně od odstavce 1 zpřístupňují velké instituce jiné než G-SVI, jež jsou nekotovanými institucemi, níže stanovené informace s touto četností:
3. Velké instituce, na něž se vztahuje článek 92a nebo 92b, zpřístupňují informace požadované podle článku 437a jednou za půl roku s výjimkou klíčových ukazatelů uvedených čl. 447 písm. h), které zpřístupňují jednou za čtvrt roku. Článek 433b Zpřístupňování informací malými a nepříliš složitými institucemi 1. Malé a nepříliš složité instituce zpřístupňují níže stanovené informace s touto četností:
2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku zpřístupňují malé a nepříliš složité instituce, jež jsou nekotovanými institucemi, klíčové ukazatele uvedené v článku 447 jednou ročně. Článek 433c Zpřístupňování informací jinými institucemi 1. Instituce, na které se nevztahují články 433a nebo 433b, zpřístupňují níže stanovené informace s touto četností:
2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku zpřístupňují jiné instituce, jež jsou nekotovanými institucemi, jednou ročně:
Článek 434 Způsob zpřístupňování informací 1. Instituce zpřístupňují veškeré informace požadované podle hlav II a III v elektronickém formátu a na jednom nosiči nebo místě. Tímto jedním nosičem nebo místem je samostatný dokument, který poskytuje snadno dostupný zdroj obezřetnostních informací pro uživatele těchto informací, nebo jasně odlišená část v účetní závěrce nebo finančních zprávách institucí nebo k nim připojená, která obsahuje informace, jejichž zpřístupnění se požaduje, a je pro příslušné uživatele snadno identifikovatelná. 2. Instituce zpřístupní archiv informací, jejichž zpřístupnění se požaduje v souladu s touto částí, na svých internetových stránkách, nebo pokud internetové stránky nemají, na jiném vhodném místě. Tento archiv zůstane přístupný po dobu, která nesmí být kratší než doba uchovávání informací stanovená vnitrostátními právními předpisy pro informace obsažené ve finančních zprávách institucí. Článek 434a Jednotné formáty pro zpřístupňování informací EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí jednotné formáty pro zpřístupňování a související pokyny, podle nichž se provádí zpřístupňování informací požadované podle hlav II a III. Uvedené jednotné formáty pro zpřístupňování obsahují dostatečně komplexní a porovnatelné informace, na jejichž základě budou moci uživatelé těchto informací posoudit rizikové profily institucí a míru jejich souladu s požadavky stanovenými v částech první až sedmé. Prováděcí technické normy za účelem usnadnění porovnatelnosti informací usilují o udržení jednotnosti formátů pro zpřístupňování s mezinárodními standardy pro zpřístupňování informací. Je-li to vhodné, mají formáty pro zpřístupňování podobu tabulky. EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 28. června 2020. Komisi je svěřena pravomoc přijímat uvedené prováděcí technické normy v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010. HLAVA II TECHNICKÁ KRITÉRIA PRO TRANSPARENTNOST A ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ INFORMACÍ Článek 435 Zpřístupňování informací o cílech a zásadách v oblasti řízení rizik 1. Instituce zpřístupňují informace o svých cílech a zásadách v oblasti řízení rizik pro jednotlivé kategorie rizik včetně rizik uvedených v této hlavě. Zpřístupňují se tyto informace:
2. Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich systémů správy a řízení:
Článek 436 Zpřístupňování informací o oblasti působnosti Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se oblasti působnosti tohoto nařízení:
Článek 437 Zpřístupňování informací o kapitálu Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich kapitálu:
Článek 437a Zpřístupňování informací o kapitálu a způsobilých závazcích Instituce, na něž se vztahuje článek 92a nebo 92b, zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich kapitálu a způsobilých závazků:
Článek 438 Zpřístupňování informací o kapitálových požadavcích a objemech rizikově vážených expozic Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich souladu s článkem 92 tohoto nařízení a s požadavky článku 73 a čl. 104 odst. 1 písm. a) směrnice 2013/36/EU:
Článek 439 Zpřístupňování informací o expozicích vůči úvěrovému riziku protistrany Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich expozice vůči úvěrovému riziku protistrany podle části třetí hlavy II kapitoly 6:
Pokud centrální banka členského státu poskytuje pomoc v oblasti likvidity v podobě kolaterálových swapů, může příslušný orgán osvobodit instituce od požadavků stanovených v prvním pododstavci písm. d) a e), má-li za to, že zpřístupněním uvedených informací by mohlo být nouzové poskytnutí likvidity odkryto. Pro tyto účely stanoví příslušný orgán náležité limitní hodnoty a objektivní kritéria. Článek 440 Zpřístupňování informací o proticyklických kapitálových rezervách Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se dodržování požadavku na proticyklickou kapitálovou rezervu podle hlavy VII kapitoly 4 směrnice 2013/36/EU:
Článek 441 Zpřístupňování informací o ukazatelích globálního systémového významu G-SVI každoročně zpřístupňují hodnoty ukazatelů použitých pro stanovení svého skóre v souladu s danou metodikou pro určení podle článku 131 směrnice 2013/36/EU. Článek 442 Zpřístupňování informací o expozicích vůči úvěrovému riziku a riziku rozmělnění Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich expozic vůči úvěrovému riziku a riziku rozmělnění:
Článek 443 Zpřístupňování informací o zatížených a nezatížených aktivech Instituce zpřístupňují informace o svých zatížených i nezatížených aktivech. Za tímto účelem použijí instituce účetní hodnoty podle kategorie expozice rozdělené podle kvality aktiva a celkovou výši účetní hodnoty, která je zatížena a která je nezatížena. Zpřístupnění informací o zatížených a nezatížených aktivech nesmí vést k odkrytí skutečnosti, že došlo k nouzovému poskytnutí likvidity centrálními bankami. Článek 444 Zpřístupňování informací o použití standardizovaného přístupu Instituce, které počítají objemy svých rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 2, zpřístupňují za každou kategorii expozic stanovenou v článku 112 tyto informace:
Článek 445 Zpřístupňování informací o expozici vůči tržnímu riziku Instituce, které počítají kapitálové požadavky v souladu s čl. 92 odst. 3 písm. b) a c), zpřístupňují tyto požadavky odděleně pro jednotlivá rizika zmíněná v uvedených písmenech. Kromě toho se odděleně zpřístupňují kapitálové požadavky ke specifickému úrokovému riziku sekuritizovaných pozic. Článek 446 Zpřístupňování informací o řízení operačního rizika Instituce zpřístupňují níže uvedené informace o řízení operačního rizika:
Článek 447 Zpřístupňování klíčových ukazatelů Instituce zpřístupňuje v podobě tabulky níže uvedené klíčové ukazatele:
Článek 448 Zpřístupňování informací o expozicích vůči úrokovému riziku u pozic nezahrnutých do obchodního portfolia 1. Od 28. června 2021 zpřístupňují instituce níže uvedené kvantitativní a kvalitativní informace o rizicích vyplývajících z potenciálních změn v úrokových sazbách, které ovlivňují ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu a čistý úrokový výnos z investičního portfolia podle článku 84 a čl. 98 odst. 5 směrnice 2013/36/EU:
2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se požadavky stanovené v odst. 1 písm. c) a písm. e) bodech i) až iv) tohoto článku neuplatní na instituce, které používají standardizovanou metodiku nebo zjednodušený standardizovaný přístup podle čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU. Článek 449 Zpřístupňování informací o expozicích vůči sekuritizovaným pozicím Instituce, které počítají objemy rizikově vážených expozic podle části třetí hlavy II kapitoly 5 nebo kapitálové požadavky podle článku 337 nebo 338, zpřístupňují tyto informace, a to odděleně pro obchodní portfolio a investiční portfolio:
Článek 449a Zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (rizicích ESG) Od 28. června 2022 zpřístupňují velké instituce, které vydaly cenné papíry, jež jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU, informace o environmentálních, sociálních a správních rizicích, včetně fyzických rizik a rizik přechodu, ve smyslu zprávy uvedené v čl. 98 odst. 8 směrnice 2013/36/EU. Informace uvedené v prvním pododstavci se zpřístupňují jednou ročně za první rok a poté dvakrát ročně. Článek 450 Zpřístupňování informací o zásadách odměňování 1. Instituce zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich zásad a postupů odměňování těch kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil daných institucí:
Pro účely prvního pododstavce písm. k) tohoto odstavce uvede instituce, která takové odchylky využívá, zda tak činí na základě čl. 94 odst. 3 písmene a) nebo b) směrnice 2013/36/EU. Instituce rovněž uvedou, pro které zásady odměňování využívají odchylku (odchylky), počet pracovníků, kteří mají z odchylky (odchylek) prospěch, a jejich celkovou odměnu v členění na pevnou a pohyblivou složku odměny. 2. V případě velkých institucí se rovněž zpřístupní veřejnosti kvantitativní informace o odměňování kolektivního vedoucího orgánu instituce podle tohoto článku v členění na výkonné a nevýkonné členy. Instituce dodržují požadavky stanovené v tomto článku způsobem, který odpovídá jejich velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností, aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*15). Článek 451 Zpřístupňování informací o pákovém poměru 1. Instituce, na něž se vztahuje část sedmá, zpřístupňují níže uvedené informace týkající se jejich pákového poměru vypočteného podle článku 429 a jejich řízení rizika nadměrné páky:
2. Veřejné rozvojové úvěrové instituce ve smyslu čl. 429a odst. 2 zpřístupňují pákový poměr bez úpravy celkové míry expozic podle čl. 429a odst. 1 písm. d). 3. Kromě informací podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku zpřístupňují velké instituce informace o pákovém poměru a rozčlenění celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4 na základě průměrných hodnot vypočtených v souladu s prováděcím aktem podle čl. 430 odst. 7. Článek 451a Zpřístupňování informací o požadavcích na likviditu 1. Instituce, na něž se vztahuje část šestá, zpřístupňují informace o ukazateli krytí likvidity, ukazateli čistého stabilního financování a řízení rizika likvidity v souladu s tímto článkem. 2. Instituce zpřístupňují tyto informace týkající se ukazatele krytí likvidity vypočteného v souladu s aktem v přenesené pravomoci podle čl. 460 odst. 1:
3. Instituce zpřístupňují tyto informace týkající se ukazatele čistého stabilního financování vypočteného v souladu s částí šestou hlavou IV:
4. Instituce zpřístupňují informace o opatřeních, systémech, postupech a strategiích zavedených pro účely identifikace, měření, řízení a sledování jejich rizika likvidity v souladu s článkem 86 směrnice 2013/36/EU. HLAVA III KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY PRO POUŽÍVÁNÍ URČITÝCH NÁSTROJŮ NEBO METODIK Článek 452 Zpřístupňování informací o použití přístupu IRB k úvěrovému riziku Instituce, které počítají objemy rizikově vážených expozic použitím přístupu IRB k úvěrovému riziku, zpřístupňují tyto informace:
Pro účely písmene b) tohoto článku instituce použijí hodnotu expozice definovanou v článku 166. Článek 453 Zpřístupňování informací o použití technik snižování úvěrového rizika Instituce používající techniky snižování úvěrového rizika zpřístupňují tyto informace:
Článek 454 Zpřístupňování informací o použití pokročilých přístupů k měření operačního rizika Instituce, které pro výpočet kapitálových požadavků k operačnímu riziku používají přístupy stanovené v článcích 321 až 324, zpřístupňují popis použití pojištění a jiných mechanismů převodu rizika pro účely snižování uvedeného rizika. Článek 455 Použití interních modelů pro tržní riziko Instituce, které počítají kapitálové požadavky podle článku 363, zpřístupňují tyto informace:
(*15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“;" |
120) |
V článku 456 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
121) |
V článku 457 se písmeno i) nahrazuje tímto:
|
122) |
Článek 458 se mění takto:
|
123) |
Článek 460 se mění takto:
|
124) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 461a Alternativní standardizovaný přístup k tržnímu riziku Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 1 je Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 ke změně tohoto nařízení technickými úpravami článků 325e, 325g až 325j, 325p, 325q, 325ae, 325ak, 325am, 325ap až 325at, 325av, 325ax a ke stanovení rizikové váhy koše 11 tabulky 4 v článku 325ah a rizikových vah krytých dluhopisů vydaných úvěrovými institucemi ve třetích zemích podle článku 325ah, jakož i korelací krytých dluhopisů vydaných úvěrovými institucemi ve třetích zemích podle článku 325aj v rámci alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1a, a to s ohledem na vývoj mezinárodních regulatorních standardů. Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle odstavce 1 do 31. prosince 2019.“ |
125) |
Článek 462 se nahrazuje tímto: „Článek 462 Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6, článcích 456 až 460 a článku 461a je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje 28. červnem 2013. 3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6, článcích 456 až 460 a článku 461a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určených. Rozhodnutí nabývá účinku dnem následujícím po zveřejnění tohoto rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 244 odst. 6, čl. 245 odst. 6, článků 456 až 460 a článku 461a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“ |
126) |
V článku 471 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Odchylně od čl. 49 odst. 1 se mohou během období od 31. prosince 2018 do 31. prosince 2024 instituce rozhodnout neodečítat kapitálové investice do pojišťoven, zajišťoven a pojišťovacích holdingových společností, pokud jsou splněny tyto podmínky:
|
127) |
Článek 493 se mění takto:
|
128) |
Článek 494 se nahrazuje tímto: „Článek 494 Přechodná ustanovení týkající se požadavku na kapitál a způsobilé závazky 1. Odchylně od článku 92a platí, že instituce označené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo jsou součástí G-SVI, musí od 27. června 2019 do 31. prosince 2021 vždy splňovat tyto požadavky na kapitál a způsobilé závazky:
2. Odchylně od čl. 72b odst. 3 platí, že od 27. června 2019 do 31. prosince 2021 činí rozsah, v němž mohou být nástroje způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 zahrnuty do položek způsobilých závazků, 2,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4. 3. Odchylně od čl. 72b odst. 3 platí, že dokud orgán příslušný k řešení krize poprvé neposoudí soulad s podmínkou stanovenou v písmenu c) uvedeného odstavce, považují se závazky za nástroje způsobilých závazků až do souhrnné výše, která do 31. prosince 2021 nepřevyšuje 2,5 % a poté 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle čl. 92 odst. 3 a 4, splňují-li požadavky stanovené v čl. 72b odst. 3 písm. a) a b).“ |
129) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 494a Zachování právních účinků u emisí prostřednictvím jednotek pro speciální účel 1. Odchylně od článku 52 se do 31. prosince 2021 kapitálové nástroje nevydané přímo institucí považují za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
2. Odchylně od článku 63 se do 31. prosince 2021 kapitálové nástroje nevydané přímo institucí považují za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
Článek 494b Zachování právních účinků u kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků 1. Odchylně od článků 51 a 52 se nástroje vydané před 27. červnem 2019 považují nejpozději do 28. června 2025 za nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1, splňují-li podmínky stanovené v článcích 51 a 52 kromě podmínek uvedených v čl. 52 odst. 1 písm. p), q) a r). 2. Odchylně od článků 62 a 63 se nástroje vydané před 27. červnem 2019 považují nejpozději do 28. června 2025 za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, splňují-li podmínky stanovené v článcích 62 a 63 kromě podmínek uvedených v čl. 63 písm. n), o) a p). 3. Odchylně od čl. 72a odst. 1 písm. a) se závazky vydané před 27. červnem 2019 považují za položky způsobilých závazků, splňují-li podmínky stanovené v článku 72b kromě podmínek uvedených v čl. 72b odst. 2 písm. b) bodě ii) a v čl. 72b odst. 2 písm. f) až m).“ |
130) |
Článek 497 se nahrazuje tímto: „Článek 497 Kapitálové požadavky pro expozice vůči ústředním protistranám 1. Pokud ústřední protistrana ze třetí země požádá o uznání v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012, mohou instituce považovat tuto ústřední protistranu za způsobilou ústřední protistranu ode dne, kdy byla podána její žádost o uznání orgánu ESMA, a do jednoho z těchto dat:
2. Do uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 tohoto článku platí, že pokud ústřední protistrana zmíněná v uvedeném odstavci nemá fond pro riziko selhání a nesjednala si s členy svého clearingového systému závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo zčásti využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky, instituce nahradí příslušný vzorec pro výpočet kapitálového požadavku uvedeného v čl. 308 odst. 2 tímto:
kde:
3. Za mimořádných okolností, kdy je to nutné a přiměřené k zamezení narušení mezinárodních finančních trhů, může Komise formou prováděcích aktů a s výhradou přezkumného postupu uvedeného v čl. 464 odst. 2 přijmout rozhodnutí o tom, že se platnost přechodných ustanovení v odstavci 1 tohoto článku jednou prodlužuje o dvanáct měsíců.“ |
131) |
V čl. 498 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „1. Ustanovení o kapitálových požadavcích uvedená v tomto nařízení se nevztahují na investiční podniky, jejichž hlavní podnikatelskou činností je výhradně poskytování investičních služeb nebo provádění investičních činností ve vztahu k finančním nástrojům uvedeným v bodech 5, 6, 7, 9 10 a 11 oddílu C přílohy I směrnice 2014/65/EU, na které se k 31. prosinci 2006 nevztahovala směrnice 2004/39/ES.“ |
132) |
Ustanovení čl. 499 odst. 3 se zrušuje; |
133) |
Články 500 a 501 se nahrazují tímto: „Článek 500 Úprava pro odprodej ve velkém rozsahu 1. Odchylně od čl. 181 odst. 1) písm. a) může instituce upravit odhady hodnoty LGD tak, že částečně nebo v plné míře kompenzuje dopad expozic, u nichž došlo k selhání, na skutečné hodnoty LGD až do výše rozdílu mezi průměrnými odhadovanými hodnotami LGD u srovnatelných expozic v selhání, jež nebyly s konečnou platností zlikvidovány, a průměrnými skutečnými hodnotami LGD, mimo jiné na základě ztrát, jež vyvstaly v důsledku odprodeje ve velkém rozsahu, a to jakmile jsou splněny všechny tyto podmínky:
Úpravu uvedenou v prvním pododstavci lze provést pouze do 28. června 2022 a její účinky mohou trvat tak dlouho, dokud jsou odpovídající expozice zahrnuty do vlastních odhadů hodnot LGD dané instituce. 2. O splnění podmínky stanovené v odst. 1 písm. c) instituce bez zbytečného odkladu vyrozumějí příslušný orgán. Článek 501 Úprava rizikově vážených expozic vůči malým a středním podnikům, u nichž nedošlo k selhání 1. Instituce upraví objemy rizikově vážených expozic o expozice vůči malému nebo střednímu podniku, u nichž nedošlo k selhání (RWEA), které se vypočítají v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo případně 3 podle tohoto vzorce:
kde:
2. Pro účely tohoto článku:
(*17) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).“;" |
134) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 501a Úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku pro expozice vůči subjektům, které provozují nebo financují fyzické struktury nebo zařízení, systémy a sítě, které poskytují nebo podporují základní veřejné služby 1. Kapitálové požadavky k úvěrovému riziku vypočtené v souladu s částí třetí hlavou II se vynásobí faktorem 0,75, splňuje-li expozice všechna tato kritéria:
2. Pro účely odst. 1 písm. e) se generované peněžní toky nepovažují za předvídatelné, pokud podstatná část příjmů nesplňuje tyto podmínky:
3. Instituce poskytují příslušným orgánům každých šest měsíců zprávu o celkovém objemu expozic vůči subjektům projektů infrastruktury, jenž je vypočten v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. 4. Komise do 28. června 2022 podá zprávu o dopadu kapitálových požadavků stanovených v tomto nařízení na úvěry pro subjekty projektů infrastruktury a tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem. 5. Pro účely odstavce 4 podá EBA Komisi zprávu o:
Článek 501b Výjimka z požadavků na podávání zpráv Odchylně od článku 430 může v období ode dne použitelnosti příslušných ustanovení tohoto nařízení do dne prvního zaslání zpráv uvedeného v prováděcích technických normách podle uvedeného článku příslušný orgán ustoupit od požadavku, aby instituce podávaly informace ve formátu specifikovaném ve vzorech obsažených v prováděcím aktu podle čl. 430 odst. 7, pokud tyto vzory nebyly aktualizovány tak, aby odrážely ustanovení tohoto nařízení.“ |
135) |
V části desáté se na začátek hlavy II „Zprávy a přezkum“ vkládá nový článek, který zní: „Článek 501c Obezřetnostní zacházení s expozicemi týkajícími se environmentálních nebo sociálních cílů EBA po konzultaci s ESRB na základě dostupných údajů a zjištění odborné skupiny Komise na vysoké úrovni pro otázky udržitelného financování posoudí, zda by bylo odůvodněné uplatňovat u expozic týkajících se aktiv nebo činností podstatně souvisejících s environmentálními nebo sociálními cíli zvláštní obezřetnostní zacházení. EBA zejména posoudí:
EBA předloží zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 28. června 2025. Komise na základě uvedené zprávy případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“ |
136) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 504a Kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků Do 28. června 2022 EBA podá Komisi zprávu o objemech a rozdělení kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků mezi instituce určené jako G-SVI nebo J-SVI a o možných překážkách bránících řešení krizí, jakož i o riziku nákazy se zřetelem k těmto kapitálovým investicím. Na základě zprávy EBA pak Komise do 28. června 2023 informuje Evropský parlament a Radu o vhodném zacházení s takovými investicemi a případně předloží legislativní návrh.“ |
137) |
Článek 507 se nahrazuje tímto: „Článek 507 Velké expozice 1. EBA monitoruje používání výjimek stanovených v čl. 390 odst. 6 písm. b), čl. 400 odst. 1 písm. f) až m) a čl. 400 odst. 2 písm. a), c) až g), i), j) a k) a do 28. června 2021 podá Komisi zprávu, která posoudí kvantitativní dopad, který by mělo odstranění těchto výjimek nebo stanovení limitu jejich používání. Zpráva pro každou výjimku stanovenou v uvedených článcích zejména posoudí:
2. Do 31. prosince 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o používání výjimek uvedených v čl. 390 odst. 4 a čl. 401 odst. 2, pokud jde o metody výpočtu hodnoty expozice u transakcí s financováním cenných papírů, a zejména o potřebu zohlednit změny v mezinárodních standardech stanovujících metody tohoto výpočtu.“ |
138) |
V článku 510 se doplňují nové odstavce, které znějí: „4. EBA monitoruje výši požadovaného stabilního financování k pokrytí rizik financování, která jsou spojena s derivátovými smlouvami uvedenými v příloze II a úvěrovými deriváty v průběhu jednoletého horizontu ukazatele čistého stabilního financování, zejména budoucí rizika financování pro tyto derivátové smlouvy, jak je stanoveno v čl. 428s odst. 2 a v čl. 428at odst. 2, a do 28. června 2024 podá Komisi zprávu o možnosti přijmout vyšší faktor požadovaného stabilního financování nebo opatření s větší citlivostí na riziko. Tato zpráva alespoň posoudí:
5. Pokud mají mezinárodní standardy vliv na zacházení s derivátovými smlouvami uvedenými v příloze II a úvěrovými deriváty při výpočtu ukazatele čistého stabilního financování, Komise s ohledem na zprávu uvedenou v odstavci 4, na tyto změny mezinárodních standardů a na různorodost bankovního sektoru v Unii případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se toho, jak změnit ustanovení ohledně zacházení s derivátovými smlouvami uvedenými v příloze II a s úvěrovými deriváty při výpočtu ukazatele čistého stabilního financování, jak je stanoveno v části šesté hlavě IV, tak aby bylo lépe zohledněno riziko financování spojené s těmito transakcemi. 6. EBA monitoruje výši stabilního financování požadovaného k pokrytí rizika financování spojeného s transakcemi s financováním cenných papírů, včetně aktiv přijatých nebo poskytnutých v rámci těchto transakcí, a s nezajištěnými transakcemi se zbytkovou splatností méně než šest měsíců s finančními zákazníky, a do 28. června 2023 podá Komisi zprávu o přiměřenosti tohoto zacházení. Tato zpráva alespoň posoudí:
7. Do 28. června 2024 Komise s ohledem na zprávu uvedenou v odstavci 6, mezinárodní standardy a různorodost bankovního sektoru v Unii případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se toho, jak změnit ustanovení ohledně zacházení s transakcemi s financováním cenných papírů, včetně aktiv přijatých nebo poskytnutých v těchto transakcích, a zacházení s nezajištěnými transakcemi se zbytkovou splatností kratší než šest měsíců s finančními zákazníky pro výpočet ukazatele čistého stabilního financování, jak je stanoveno v části šesté hlavě IV, pokud to považuje za vhodné s ohledem na dopad stávajícího zacházení na ukazatel čistého stabilního financování institucí a s cílem lépe zohlednit riziko financování spojené s těmito transakcemi. 8. Do 28. června 2025 se zvýší faktor požadovaného stabilního financování uplatňovaný u transakcí uvedených v čl. 428r odst. 1 písm. g) z 0 % na 10 %, v čl. 428s odst. 1 písm. c) z 5 % na 15 % a v čl. 428v písm. b) z 10 % na 15 %, není-li v legislativním aktu přijatém na návrh Komise v souladu s odstavcem 7 tohoto článku stanoveno jinak. 9. EBA monitoruje výši stabilního financování požadovanou za účelem pokrytí rizik financování spojených s držbou cenných papírů institucemi s cílem zajistit derivátové smlouvy. O vhodnosti zacházení podá EBA zprávu do 28. června 2023. Tato zpráva alespoň posoudí:
10. Do 28. června 2023 nebo jeden rok po dohodě o mezinárodních standardech, již vypracuje Basilejský výbor, podle toho, co nastane dříve, Komise – pokud je to vhodné a s ohledem na zprávu uvedenou v odstavci 7a, na veškeré mezinárodní standardy, které vypracuje Basilejský výbor, na různorodost bankovního sektoru v Unii a na cíle unie kapitálových trhů – předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh týkající se toho, jak změnit ustanovení ohledně zacházení institucionálních holdingů s cennými papíry s cílem zajistit derivátové smlouvy pro výpočet ukazatele čistého stabilního financování, jak je stanoveno v části šesté hlavě IV, pokud to považuje za vhodné s ohledem na dopad stávajícího zacházení na ukazatel čistého stabilního financování institucí, a jak lépe zohlednit riziko financování spojené s těmito transakcemi. 11. EBA posoudí, zda by bylo odůvodněné snížit faktor požadovaného stabilního financování pro aktiva používaná pro poskytování clearingových služeb a služeb vypořádání v oblasti drahých kovů, jako je zlato, stříbro, platina a palladium, nebo pro aktiva používaná pro poskytování financování transakcí v oblasti drahých kovů, jako je zlato, stříbro, platina a palladium, se splatností 180 dní nebo méně. EBA předloží zprávu Komisi do 28. června 2021.“ |
139) |
Článek 511 se nahrazuje tímto: „Článek 511 Páka 1. Komise předloží do 31. prosince 2020 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda:
2. Pro účely zprávy uvedené v odstavci 1 Komise zohlední mezinárodní vývoj a mezinárodně dohodnuté standardy. V případě potřeby ke zprávě připojí legislativní návrh.“ |
140) |
Článek 513 se nahrazuje tímto: „Článek 513 Makroobezřetnostní požadavky 1. Do 30. června 2022 a poté každých pět let Komise po konzultaci s ESRB a EBA přezkoumá, zda jsou makroobezřetnostní požadavky obsažené v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU dostatečné pro snížení systémových rizik v odvětvích, regionech a členských státech, a současně posoudí:
2. Do 31. prosince 2022 a poté každých pět let podá Komise na základě konzultací s ESRB a EBA zprávu Evropskému parlamentu a Radě o posouzení uvedeném v odstavci 1 a případně Evropskému parlamentu a Radě předloží legislativní návrh.“ |
141) |
Článek 514 se nahrazuje tímto: „Článek 514 Metoda výpočtu hodnoty expozice derivátových transakcí 1. EBA podá do 28. června 2023 Komisi zprávu o dopadu a relativní kalibraci přístupů stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3, 4 a 5 pro výpočet hodnot expozice derivátových transakcí. 2. Na základě zprávy EBA Komise případně předloží legislativní návrh na změnu přístupů stanovených v části třetí hlavě II kapitole 6 oddílech 3, 4 a 5.“ |
142) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 518a Přezkum ustanovení o křížovém selhání Do 28. června 2022 Komise přezkoumá a posoudí, zda je vhodné požadovat, aby bylo možné způsobilé závazky odepsat nebo konvertovat bez aktivace doložek křížového selhání obsažených v jiných smlouvách, a to s cílem co nejvíce posílit účinnost nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů a posoudit, zda by smluvní podmínky jiných závazků neměly být prosty ustanovení o křížovém selhání odkazujících na způsobilé závazky. K přezkumu a posouzení se případně připojí legislativní návrh.“ |
143) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 519b Kapitálové požadavky k tržnímu riziku 1. Do 30. září 2019 podá EBA zprávu o dopadu mezinárodních standardů pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku na instituce v Unii. 2. Do 30. června 2020 podá Komise s ohledem na výsledky zprávy uvedené v odstavci 1 a mezinárodní standardy a přístupy stanovené v části třetí hlavě IV kapitolách 1a a 1b zprávu Evropskému parlamentu a Radě o tom, jak provádět mezinárodní standardy pro přiměřené kapitálové požadavky k tržnímu riziku, případně s legislativním návrhem.“; |
144) |
V části desáté se vkládá nová hlava, která zní: „HLAVA IIA PROVÁDĚNÍ PRAVIDEL Článek 519c Nástroj pro dodržování pravidel 1. EBA vypracuje elektronický nástroj, který institucím usnadní dodržování pravidel stanovených tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU, jakož i regulačních technických norem, prováděcích technických norem, obecných pokynů a vzorů přijatých k provedení tohoto nařízení a uvedené směrnice. 2. Nástroj uvedený v odstavci 1 každé instituci umožní minimálně následující:
|
145) |
Příloha II se mění podle přílohy tohoto nařízení. |
Článek 2
Změny nařízení (EU) č. 648/2012
Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:
1) |
V článku 50a se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Ústřední protistrana vypočítá hypotetický kapitál takto:
kde:
|
2) |
Článek 50b se nahrazuje tímto: „Článek 50b Obecná pravidla pro výpočet KCCP Pro účely výpočtu KCCP podle čl. 50a odst. 2 se použijí tato ustanovení:
Pro účely písm. a) bodu ii) tohoto článku použije ústřední protistrana pro výpočet hodnoty expozice metodu stanovenou v článku 223 nařízení (EU) č. 575/2013 s regulatorními koeficienty volatility stanovenými v článku 224 uvedeného nařízení.“ |
3) |
V čl. 50c odst. 1 se zrušují písmena d) a e). |
4) |
V článku 50d se zrušuje písmeno c). |
5) |
V článku 89 se odstavec 5a nahrazuje tímto: „5a. Během přechodného období stanoveného v článku 497 nařízení (EU) č. 575/2013 ústřední protistrana podle uvedeného článku zahrne do informací, které podává v souladu s čl. 50c odst. 1 tohoto nařízení, celkovou částku počáteční marže ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 140 nařízení (EU) č. 575/2013, kterou obdržela od členů svého clearingového systému, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
|
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Toto nařízení se použije ode dne 28. června 2021 s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 až 8:
3. Tyto body článku 1 tohoto nařízení se použijí ode dne 27. června 2019:
a) |
bod 1, který obsahuje ustanovení o oblasti působnosti a o pravomocích dohledu; |
b) |
bod 2, který obsahuje definice, ledaže se týkají výlučně ustanovení, která se v souladu s tímto článkem použijí od jiného dne, a v takovém případě se použijí od uvedeného jiného dne; |
c) |
bod 3 písm. b), bod 6 písm. c), bod 8, bod 9 ve vztahu k článku 13 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 12 ve vztahu k čl. 18 odst. 1 druhému pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, body 14 až 17, body 19 až 44, bod 47 a body 128 a 129, které obsahují ustanovení týkající se kapitálu a ustanovení o zavedení nových požadavků na kapitál a způsobilé závazky; |
d) |
bod 9 ve vztahu k ustanovením o dopadu nových pravidel sekuritizace stanovených v článku 14 nařízení (EU) č. 575/2013; |
e) |
bod 57, který obsahuje ustanovení o rizikových váhách pro mezinárodní rozvojové banky, a bod 58, který obsahuje ustanovení o rizikových váhách pro mezinárodní organizace; |
f) |
bod 53 ve vztahu k článku 104b nařízení (EU) č. 575/2013, body 89 a 90, bod 118 ve vztahu k článku 430b nařízení (EU) č. 575/2013 a bod 124, které obsahují ustanovení o požadavcích na podávání zpráv pro tržní riziko; |
g) |
bod 130, který obsahuje ustanovení o kapitálových požadavcích pro expozice vůči ústředním protistranám; |
h) |
bod 133 ve vztahu k ustanovením o odprodejích ve velkém rozsahu stanoveným v článku 500 nařízení (EU) č. 575/2013; |
i) |
bod 134 ve vztahu k článku 501b nařízení (EU) č. 575/2013, který obsahuje ustanovení o upuštění od podávání zpráv; |
j) |
bod 144, který obsahuje ustanovení o nástroji pro dodržování pravidel; |
k) |
ustanovení, podle nichž mají evropské orgány dohledu nebo ESRB povinnost předložit Komisi návrhy regulačních nebo prováděcích technických norem a zprávy, ustanovení, podle nichž má Komise povinnost vypracovat zprávy, ustanovení, jimiž je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty, ustanovení o přezkumu a legislativní návrhy a ustanovení, podle nichž mají evropské orgány dohledu povinnost vydávat pokyny, tedy bod 2 písm. b); bod 12 ve vztahu k čl. 18 odst. 9 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 18 písm. b); bod 31 ve vztahu k čl. 72b odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 38 ve vztahu k čl. 78a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 57 písm. b); bod 60 ve vztahu k čl. 124 odst. 4 and 5 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 63 ve vztahu k čl. 132a odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 67 ve vztahu k čl. 164 odst. 8 a 9 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 74 ve vztahu k čl. 277 odst. 5 a čl. 279a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 89 ve vztahu k čl. 325 odst. 9 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 90 ve vztahu k čl. 325u odst. 5, čl. 325w odst. 8, čl. 325ap odst. 3, čl. 325az odst. 8 a 9, čl. 325bd odst. 7, čl. 325be odst. 3, čl. 325bf odst. 9, čl. 325bg odst. 4, čl. 325bh odst. 3, čl. 325bk odst. 3 a čl. 325bp odst. 12 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 93 ve vztahu k čl. 390 odst. 9 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 94; bod 96 ve vztahu k čl. 394 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 98 písm. b); bod 104 ve vztahu k čl. 403 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 109 písm. b); bod 111 písm. b); bod 118 ve vztahu k čl. 430 odst. 7 a 8, čl. 430b odst. 6 a článku 430c nařízení (EU) č. 575/2013; bod 119 ve vztahu k čl. 432 odst. 1 a 2 a článku 434a nařízení (EU) č. 575/2013; bod 123; bod 124; bod 125; bod 134 ve vztahu k čl. 501a odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 135; bod 136; bod 137; bod 138; bod 139; bod 140; bod 141 ve vztahu k čl. 514 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013; bod 142; a bod 143. |
Aniž je dotčen první pododstavec písm. f), ustanovení o zpřístupňování informací a o podávání zpráv se použijí ode dne použitelnosti požadavku, k němuž se zpřístupňování informací nebo podávání zpráv vztahuje.
4. Tyto body článku 1 tohoto nařízení se použijí ode dne 28. prosince 2020:
a) |
bod 6 písm. a), b) a d), body 7 a 12 ve vztahu k čl. 18 odst. 1 prvnímu pododstavci a odst. 2 až 8 nařízení (EU) č. 575/2013, které obsahují ustanovení o obezřetnostní konsolidaci; |
b) |
bod 60, který obsahuje ustanovení o expozicích zajištěných nemovitostmi, bod 67, který obsahuje ustanovení o ztrátovosti ze selhání, a bod 122, který obsahuje ustanovení o makroobezřetnostním nebo systémovém riziku zjištěném na úrovni členského státu. |
5. Bod 46 písm. b) článku 1 tohoto nařízení, který obsahuje ustanovení o zavedení nového požadavku na kapitál pro G-SVI, se použije ode dne 1. ledna 2022.
6. Bod 53 ve vztahu k článku 104a nařízení (EU) č. 575/2013 a body 55 a 69 článku 1 tohoto nařízení, které obsahují ustanovení o zavedení nových kapitálových požadavků k tržnímu riziku, se použijí ode dne 28. června 2023.
7. Bod 18 článku 1 tohoto nařízení, ve vztahu k čl. 36 odst. 1 písm. b), článku 1 nařízení (EU) č. 575/2013, který obsahuje ustanovení o výjimce z odpočtů obezřetně oceněných aktiv v podobě softwaru, se použije 12 měsíců ode dne, kdy vstoupí v platnost regulační technické normy uvedené v čl. 36 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.
8. Bod 126 článku 1 tohoto nařízení, který obsahuje ustanovení o výjimkách z odpočtů kapitálových investic, se použije retroaktivně od 1. ledna 2019.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. května 2019.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
G. CIAMBA
(1) Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 5.
(2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(6) Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 80.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 2006/48/ES a 2006/49/ES, pokud jde o kapitálové požadavky na obchodní portfolio a resekuritizace a o dohled nad zásadami odměňování (Úř. věst. L 329, 14.12.2010, s. 3).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
(13) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
PŘÍLOHA
Příloha II se mění takto:
1) |
V bodě 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:
|
2) |
V bodě 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
3) |
Bod 3) se nahrazuje tímto:
|