19.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 130/1

(1)

Přestože přírodní nerostné suroviny mají velký rozvojový potenciál, v oblastech postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastech mohou být příčinou sporů, pokud příjmy z nich přispívají k vypuknutí nebo pokračování násilných konfliktů, což narušuje úsilí o rozvoj, řádnou správu věcí veřejných a právní stát. V těchto oblastech je zásadním prvkem pro zajištění míru, rozvoje a stability prolomení spojitosti mezi konfliktem a nelegálním využíváním nerostných surovin.

(2)

Naplněním úsilí zabránit financování ozbrojených skupin a bezpečnostních sil v oblastech s velkým nerostným bohatstvím se zabývají vlády a mezinárodní organizace společně s hospodářskými subjekty a organizacemi občanské společnosti, včetně ženských organizací, které stojí v popředí snahy poukázat na vykořisťovatelské podmínky, jež tyto ozbrojené skupiny a bezpečnostní síly nastolují, jakož i na znásilňování a násilí používané k ovládání místního obyvatelstva.

(3)

V oblastech postižených konfliktem a ve vysoce rizikových oblastech s velkým nerostným bohatstvím dochází běžně k porušování lidských práv, které může mít formu dětské práce, sexuálního násilí, mizení osob, nuceného přesídlování a ničení rituálně nebo kulturně významných míst.

(4)

Unie se aktivně podílí na iniciativě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), jejímž cílem je podporovat zodpovědné získávání nerostných surovin z oblastí konfliktů a na jejímž základě byl zahájen vládami podporovaný mnohostranný proces vedoucí k přijetí Pokynů OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (dále jen „pokyny OECD pro náležitou péči“), včetně příloh a dodatků. V květnu 2011 ministerská rada OECD doporučila, aby bylo dodržování uvedených pokynů aktivně podporováno.

(5)

Pojem zodpovědného získávání nerostných surovin je uveden v aktualizovaných pokynech OECD pro nadnárodní společnosti (2) a je v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv (3). Tyto dokumenty mají za úkol prosadit postupy náležité péče v dodavatelském řetězci v případech, kdy podniky získávají nerostné suroviny z oblastí postižených konfliktem a nestabilitou. Na nejvyšší mezinárodní úrovni se konkrétně na Demokratickou republiku Kongo (DRK) a sousední země ve střední Africe zaměřila rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1952 (2010), která vyzvala k dodržování zásad náležité péče v dodavatelském řetězci. V návaznosti na uvedenou rezoluci podpořila skupina odborníků OSN pro DRK rovněž dodržování pokynů OECD pro náležitou péči.

(6)

Vedle vícestranných iniciativ přijali dne 15. prosince 2010 v Lusace vedoucí představitelé států a vlád z oblasti afrických Velkých jezer politický závazek bojovat proti nelegálnímu využívání přírodních zdrojů v regionu a schválili mimo jiné regionální certifikační mechanismus založený na pokynech OECD pro náležitou péči.

(7)

Toto nařízení je prostřednictvím kontroly obchodu s nerostnými surovinami pocházejícími z oblastí konfliktů jedním ze způsobů, jak odstranit financování ozbrojených skupin. Činnost Unie v oblasti zahraniční a rozvojové politiky rovněž přispívá k boji proti místní korupci, posilování hranic a zajištění vzdělávání místních obyvatel a jejich zástupců s cílem pomoci jim upozorňovat na porušování práv.

(8)

Komise ve svém sdělení ze dne 4. listopadu 2008 nazvaném „Iniciativa v oblasti surovin – uspokojení kritických potřeb pro růst a zaměstnanost v Evropě“ uznala, že zabezpečení spolehlivého a nenarušovaného přístupu k surovinám je důležitým faktorem pro konkurenceschopnost Unie. Iniciativa v oblasti surovin obsažená v uvedeném sdělení Komise je integrovaná strategie, jejímž cílem je reagovat na různé problémy týkající se přístupu k neenergetickým a nezemědělským surovinám. Tato iniciativa uznává a podporuje finanční transparentnost, jakož i transparentnost dodavatelského řetězce a uplatňování norem sociální odpovědnosti podniků.

(9)

Evropský parlament ve svých usneseních ze dne 7. října 2010, 8. března 2011, 5. července 2011 a 26. února 2014 vyzval Unii k přijetí právních předpisů po vzoru zákona USA o konfliktních minerálech, známého jako oddíl 1502 Dodd-Frankova zákona o reformě finančních trhů a ochraně spotřebitele. Komise ve svém sdělení ze dne 2. února 2011 nazvaném „Řešení výzev v oblasti komoditních trhů a v oblasti surovin“ a sdělení ze dne 27. ledna 2012 nazvaném „Obchod, růst a rozvoj – Uzpůsobení obchodní a investiční politiky potřebám zemí, které to nejvíce potřebují“ oznámila svůj záměr zabývat se způsoby, jak zlepšit transparentnost v dodavatelském řetězci, včetně aspektů náležité péče. Ve sdělení z roku 2012 a v souladu se závazkem, který učinila na zasedání rady ministrů OECD v květnu 2011, se Komise rovněž zasazovala o větší podporu a využívání pokynů OECD pro nadnárodní podniky a pokynů OECD pro náležitou péči, a to i mimo členské státy OECD.

(10)

Občané Unie a subjekty občanské společnosti upozornili na skutečnost, že hospodářské subjekty Unie nejsou postihovány za své potenciální spojení s nezákonnou těžbou a obchodem s nerostnými surovinami z oblastí konfliktů. Tyto nerostné suroviny, potenciálně přítomné ve spotřebitelských výrobcích, spojují spotřebitele s konflikty mimo Unii. Spotřebitelé jsou tak nepřímo spojeni s konflikty, které mají vážné dopady na lidská práva, zejména na práva žen, neboť ozbrojené skupiny často používají hromadné znásilňování jako záměrnou strategii k zastrašování a ovládání místního obyvatelstva za účelem ochrany svých zájmů. Z tohoto důvodu občané Unie požadovali, zejména prostřednictvím petic, aby Komise Evropskému parlamentu a Radě předložila návrh právního předpisu zakládajícího odpovědnost hospodářských subjektů podle příslušných pokynů vytvořených OSN a OECD.

(11)

V kontextu tohoto nařízení a v souladu s pokyny OECD pro náležitou péči je náležitá péče v dodavatelském řetězci soustavným, proaktivním a reaktivním procesem, jehož prostřednictvím hospodářské subjekty monitorují a spravují svůj nákup a prodej s cílem zajistit, aby nepřispívaly ke vzniku či prohlubování konfliktů nebo jejich nepříznivých dopadů.

(12)

Audit postupů, které hospodářský subjekt zavedl pro náležitou péči v dodavatelském řetězci, provedený třetí stranou zajišťuje důvěryhodnost, což je přínosné pro hospodářské subjekty v povýrobní části dodavatelského řetězce a přispívá ke zlepšení postupů náležité péče v předvýrobní části dodavatelského řetězce.

(13)

Veřejné informování hospodářským subjektem o jeho politikách a postupech náležité péče v dodavatelském řetězci zajišťuje nezbytnou transparentnost, která vytváří důvěru veřejnosti v opatření, která hospodářské subjekty provádějí.

(14)

Unijním dovozcům zůstává individuální odpovědnost za dodržování povinností náležité péče stanovených tímto nařízením. K dosažení cílů tohoto nařízení by však mohlo přispět mnoho stávajících a budoucích systémů náležité péče v dodavatelském řetězci (dále jen „systémy náležité péče“). Již existují systémy náležité péče, jejichž cílem je přerušit vztah mezi konfliktem a získáváním cínu, tantalu, wolframu a zlata. Tyto systémy využívají nezávislé audity prováděné třetí stranou k certifikaci subjektů zabývajících se tavením a rafinací, které mají zavedeny systémy zaměřené na zodpovědné získávání nerostných surovin. Mělo by být možné uznat tyto systémy v rámci systému Unie pro náležitou péči v dodavatelském řetězci (dále jen „systém Unie“). Metodika a kritéria pro uznání těchto systémů za rovnocenné požadavkům tohoto nařízení by měly být stanoveny v aktu v přenesené pravomoci s cílem umožnit soulad s tímto nařízením jednotlivým hospodářským subjektům, jež jsou členy těchto systémů, a předejít dvojímu provádění auditu. Tyto systémy by měly zahrnovat společné zásady náležité péče, zajišťovat, aby byly požadavky v souladu se specifickými doporučeními pokynů OECD pro náležitou péči, a splňovat procedurální požadavky, k nimž patří zapojení zúčastněných stran, mechanismy pro stížnosti a schopnost reagovat.

(15)

Hospodářské subjekty Unie vyjádřily při veřejných konzultacích svůj zájem o zodpovědné získávání nerostných surovin a poskytly informace o stávajících systémech náležité péče navržených v zájmu splnění jejich cílů v oblasti sociální odpovědnosti podniků, požadavků zákazníků nebo v zájmu zabezpečení jejich dodávek. Hospodářské subjekty Unie nicméně oznámily rovněž řadu obtíží a praktických problémů při uplatňování náležité péče v dodavatelském řetězci způsobených rozsáhlostí a složitostí celosvětových dodavatelských řetězců zahrnujících velký počet hospodářských subjektů, které často nemají dostatečné povědomí nebo jsou z etického hlediska neuvědomělé. Komise by měla přezkoumat náklady spojené se zodpovědným získáváním a s prováděním auditů třetí stranou, administrativní důsledky takového získávání a provádění auditů a jejich možný dopad na konkurenceschopnost, zejména konkurenceschopnost malých a středních podniků, a měla by o svých zjištěních podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Komise by měla za účelem provádění tohoto nařízení zajistit, že mikropodnikům, malým a středním podnikům bude poskytnuta náležitá technická pomoc, a usnadnit výměnu informací. Mikropodniky, malé a střední podniky se sídlem v Unii, které dovážejí nerostné suroviny a kovy, by proto měly mít možnost využívat programu COSME zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (4).

(16)

Subjekty zabývající se tavením a rafinací jsou důležitou součástí světových dodavatelských řetězců nerostných surovin, neboť jsou obvykle posledním článkem, kde může být náležitá péče účinně zajištěna prostřednictvím shromažďování, poskytování a ověřování informací týkajících se původu nerostných surovin a řetězce kontroly. Po této zpracovatelské fázi je zpětné vysledování původu nerostů často považováno za neproveditelné. Totéž platí pro recyklované kovy, které prošly ještě dalšími kroky při zpracování. Unijní seznam celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací by proto mohl hospodářským subjektům v povýrobní části poskytnout transparentnost a jistotu, pokud jde o postupy náležité péče v dodavatelském řetězci. V souladu s pokyny OECD pro náležitou péči by hospodářské subjekty v předvýrobní části dodavatelského řetězce, jako jsou subjekty zabývající se tavením a rafinací, měly být předmětem nezávislého auditu prováděného třetí stranou zaměřeného na jejich postupy náležité péče v dodavatelském řetězci, a to za účelem jejich zařazení na seznam celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací.

(17)

Je nezbytné, aby unijní dovozci nerostných surovin a kovů, na které se vztahuje toto nařízení, splňovali jeho ustanovení, včetně unijních subjektů zabývajících se tavením a rafinací, které dovážejí a zpracovávají nerostné suroviny a jejich koncentráty.

(18)

Aby bylo zajištěno řádné fungování systému Unie a zároveň bylo zaručeno, že velká většina nerostných surovin a kovů, na které se vztahuje toto nařízení a které jsou dováženy do Unie, splňuje jeho požadavky, nemělo by toto nařízení platit v situacích, kdy jsou roční objemy dovozu unijních dovozců u každé příslušné nerostné suroviny nebo každého příslušného kovu nižší, než jsou prahové hodnoty objemu uvedené v příloze I tohoto nařízení.

(19)

Aby bylo zajištěno řádné fungování systému Unie a usnadněno posuzování systémů náležité péče, které mohou být podle tohoto nařízení uznány, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení stanovováním a úpravou prahových hodnot objemu nerostných surovin a kovů a o určení metodiky a kritérií, jimiž je nutné se při tomto posuzování řídit a které budou v tomto ohledu odrážet činnost OECD. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise, které se vypracováním aktů v přenesené pravomoci zabývají.

(20)

Příslušné orgány členských států by měly být odpovědné za zajištění jednotného dodržování tohoto nařízení ze strany unijních dovozců nerostných surovin a kovů, na které se toto nařízení vztahuje, a to prostřednictvím vhodných následných kontrol. Záznamy o takovýchto kontrolách by se měly uchovávat nejméně pět let. Členské státy by měly mít povinnost stanovit pravidla vztahující se na porušování tohoto nařízení.

(21)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se uznání systémů náležité péče za rovnocenné, odejmutí uznání rovnocennosti v případě nedostatků, jakož i vytvoření seznamu celosvětových zodpovědných subjektů zabývajících se tavením a rafinací by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6). S ohledem na povahu těchto prováděcích aktů a vzhledem k omezené diskreční pravomoci Komise, přičemž by tyto akty měly vycházet z metodologie a kritérií, které mají být přijaty prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci týkajících se uznávání systémů náležité péče Komisí, se za vhodný postup pro přijímání těchto prováděcích aktů považuje poradní postup.

(22)

Pro zajištění účinného provádění tohoto nařízení by mělo být stanoveno přechodné období s cílem umožnit mimo jiné členským státům zřídit příslušné orgány, Komisi uznat systémy náležité péče a hospodářským subjektům obeznámit se se svými povinnostmi podle tohoto nařízení.

(23)

Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku by měli pravidelně přezkoumávat svou finanční pomoc a politické závazky vůči oblastem postiženým konfliktem a vysoce rizikovým oblastem, kde se těží cín, tantal, wolfram a zlato, zejména v oblasti afrických Velkých jezer, s cílem zajistit soudržnost politik a podnítit a posílit dodržování zásad řádné správy, právního státu a etické těžby.

(24)

Komise by měla pravidelně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávy o účinnosti systému Unie stanoveného tímto nařízením. Do 1. ledna 2023 a poté každé tři roky by měla Komise přezkoumat fungování a účinnost systému Unie a jeho skutečný dopad, pokud jde o podporu zodpovědného získávání nerostných surovin, na které se vztahuje toto nařízení, z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí, i jeho vliv na hospodářské subjekty Unie, včetně malých a středních podniků, a podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy mohou být případně doplněny o příslušné legislativní návrhy, které mohou obsahovat další závazná opatření.

(25)

Ve společném sdělení ze dne 5. března 2014 nazvaném Zodpovědné získávání nerostných surovin pocházejících z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí – úsilí o vytvoření integrovaného přístupu EU (společné sdělení ze dne 5. března 2014) se Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zavázaly k provádění doprovodných opatření vedoucích k integrovanému přístupu Unie k zodpovědnému získávání surovin souběžně s tímto nařízením, a to nejen s cílem dosáhnout vysoké míry účasti hospodářských subjektů na systému Unie stanoveném v tomto nařízení, ale i zajistit zaujetí celosvětového, soudržného a komplexního přístupu na podporu zodpovědného získávání surovin z oblastí postižených konfliktem a z vysoce rizikových oblastí.

(26)

Prevence využívání zisků z obchodu s nerostnými surovinami a kovy k financování ozbrojených konfliktů založená na náležité péči a transparentnosti podpoří řádnou správu věcí veřejných a udržitelný hospodářský rozvoj. Toto nařízení se proto kromě své hlavní oblasti působnosti, která patří do společné obchodní politiky Unie, vztahuje i na aspekty spadající do politiky Unie v oblasti rozvojové spolupráce,

a)

„nerostnými surovinami“, jak je uvedeno v části A přílohy I:

b)

„kovy“ kovy, které sestávají z cínu, tantalu, wolframu nebo zlata, nebo tyto prvky obsahují, jak je uvedeno v části B přílohy I;

c)

„dodavatelským řetězcem nerostných surovin“ systém zahrnující činnosti, organizace, zainteresované subjekty, technologie, informace, zdroje a služby související s přemísťováním a zpracováním nerostných surovin, a to počínaje místem těžby a konče jejich začleněním do konečného výrobku;

d)

„náležitou péčí v dodavatelském řetězci“ povinnosti unijních dovozců cínu, tantalu a wolframu, jejich rud a zlata související s jejich systémy řízení, řízením rizik, audity prováděnými nezávislou třetí stranou a poskytováním informací s cílem zjistit a řešit skutečná a potenciální rizika spojená s oblastmi postiženými konfliktem a vysoce rizikovými oblastmi, aby předešli negativním dopadům souvisejícím s jejich činnostmi, které se týkají získávání nerostných surovin, nebo je zmírnili;

e)

„systémem zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce“ záznam sledu hospodářských subjektů, které mají nerostné suroviny a kovy v držení v průběhu jejich pohybu v dodavatelském řetězci;

f)

„oblastmi postiženými konfliktem či vysoce rizikovými oblastmi“ oblasti, v nichž probíhá ozbrojený konflikt či přetrvává nestabilita po ukončení konfliktu, jakož i oblasti, ve kterých je státní správa a bezpečnost slabá nebo neexistuje, jak je tomu v případě zhroucených států, a oblasti, ve kterých dochází k všeobecně rozšířenému a systematickému porušování mezinárodního práva, včetně porušování lidských práv;

g)

„ozbrojenými skupinami a bezpečnostními silami“ skupiny uvedené v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči;

h)

„subjektem zabývajícím se tavením a rafinací“ každá fyzická nebo právnická osoba, která vykonává metody těžební metalurgie zahrnující zpracovatelské postupy, jejichž cílem je z nerostné suroviny vyprodukovat kov;

i)

„celosvětovými zodpovědnými subjekty zabývajícími se tavením a rafinací“ subjekty zabývající se tavením a rafinací usazené v Unii nebo mimo ni, u nichž se má za to, že splňují požadavky tohoto nařízení;

j)

„předvýrobní částí“ část dodavatelského řetězce nerostných surovin od místa těžby po subjekty zabývající se tavením a rafinací včetně;

k)

„povýrobní částí“ část dodavatelského řetězce kovů navazující na subjekty zabývající se tavením a rafinací po konečný výrobek;

l)

„unijním dovozcem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která deklaruje nerostné suroviny nebo kovy, za účelem jejich propuštění do volného oběhu ve smyslu článku 201 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (7), či jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem je toto prohlášení učiněno, jak je uvedeno v datových prvcích 3/15 a 3/16 v souladu s přílohou B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (8);

m)

„systémem náležité péče v dodavatelském řetězci“ či „systémem náležité péče“ kombinace dobrovolných postupů, nástrojů a mechanismů náležité péče v dodavatelském řetězci, včetně auditů prováděných nezávislou třetí stranou, které vyvíjejí a kontrolují vlády, průmyslová sdružení či uskupení zainteresovaných organizací;

n)

„příslušnými orgány členských států“ orgány určené členskými státy v souladu s článkem 10, jež mají odborné znalosti, pokud jde o suroviny, průmyslové postupy a audit;

o)

„pokyny OECD pro náležitou péči“ Pokyny OECD pro náležitou péči v zodpovědných dodavatelských řetězcích nerostných surovin z oblastí postižených konflikty a vysoce rizikových oblastí (druhé vydání, OECD 2013), včetně všech příloh a dodatků;

p)

„mechanismem pro stížnosti“ mechanismus včasného varování před riziky, který libovolným zainteresovaným subjektům, včetně oznamovatelů, umožní, aby vyjádřili obavy ohledně okolností těžby nerostných surovin, obchodování a nakládání s nimi a okolností jejich vývozu v oblastech postižených konfliktem či vysoce rizikových oblastech;

q)

„modelovou politikou dodavatelského řetězce“ politika dodavatelského řetězce odpovídající příloze II pokynů OECD pro náležitou péči, v níž jsou shrnuty závažné nepříznivé dopady, které mohou být spojeny s těžbou nerostných surovin, obchodováním a nakládáním s nimi a s vývozem nerostných surovin z oblastí postižených konfliktem a vysoce rizikových oblastí;

r)

„plánem řízení rizik“ písemný dokument unijního dovozce, který vznikl v reakci na zjištěná rizika v dodavatelském řetězci, vycházející z přílohy III pokynů OECD pro náležitou péči;

s)

„recyklovanými kovy“ regenerované výrobky pro konečné uživatele, regenerované pospotřební výrobky nebo zpracovaný kovový šrot vznikající při výrobě produktů; zahrnuty jsou nepotřebné, zastaralé, vadné a odpadní kovové materiály, které obsahují rafinované nebo zpracované kovy vhodné k recyklaci při výrobě cínu, tantalu, wolframu nebo zlata. Pro účely této definice se za recyklované kovy nepovažují částečně zpracované či nezpracované nerostné suroviny ani vedlejší produkty získané z jiné rudy;

t)

„vedlejším produktem“ nerostné suroviny nebo kovy, na které se vztahuje toto nařízení, jež byly získány zpracováním nerostné suroviny nebo kovu, na které se toto nařízení nevztahuje, a jež by nebyly získány, aniž by byla zpracována primární nerostná surovina nebo kov, na které se toto nařízení nevztahuje;

u)

„ověřitelným datem“ datum, které je možné ověřit kontrolou skutečných datovacích razítek na produktech či inventárních soupisů.

a)

přijmou svou politiku pro dodavatelský řetězec nerostných surovin a kovů potenciálně pocházejících z oblastí postižených konfliktem nebo vysoce rizikových oblastí a dodavatelům a veřejnosti jasně sdělí aktuální informace o této politice;

b)

zapracují do své politiky pro dodavatelský řetězec normy pro provádění náležité péče v dodavatelském řetězci, které odpovídají normám stanoveným v modelové politice dodavatelského řetězce v příloze II pokynů OECD pro náležitou péči;

c)

provedou strukturalizaci svých vnitřních systémů řízení s cílem podpořit náležitou péči v dodavatelském řetězci, a to tak, že vyšší vedoucí pracovníky, není-li unijní dovozce fyzickou osobou, pověří dohledem nad postupy náležité péče v dodavatelském řetězci, a také tím, aby vedli záznamy o těchto systémech po dobu nejméně pěti let;

d)

posílí svou spolupráci s dodavateli začleněním své politiky dodavatelského řetězce do smluv a dohod s dodavateli v souladu s přílohou II pokynů OECD pro náležitou péči;

e)

vytvoří mechanismus pro stížnosti jako systém včasného varování před riziky nebo takový mechanismus zajistí prostřednictvím dohody o spolupráci s jinými hospodářskými subjekty nebo organizacemi nebo usnadněním využívání externího odborníka nebo subjektu, jako například veřejného ochránce práv;

f)

provozují v souvislosti s nerostnými surovinami systém zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce, který prostřednictvím dokumentace poskytuje tyto informace:

g)

provozují v souvislosti s kovy systém zpětné vysledovatelnosti řetězce kontroly nebo dodavatelského řetězce, který prostřednictvím dokumentace poskytuje tyto informace:

h)

pokud jde o vedlejší produkty, poskytují informace doložené dokumentací, a to od okamžiku vzniku těchto vedlejších produktů, to jest od okamžiku, kdy je vedlejší produkt poprvé oddělen od své primární nerostné suroviny nebo kovu, na které se toto nařízení nevztahuje.

a)

na základě informací poskytnutých podle článku 4 určí a posoudí rizika nepříznivých dopadů ve svém dodavatelském řetězci nerostných surovin, a to podle norem své politiky dodavatelského řetězce, v souladu s přílohou II a doporučeními týkajícími se náležité péče obsaženými v pokynech OECD pro náležitou péči;

b)

provádějí strategii pro řešení zjištěných rizik navrženou tak, aby zabránila negativním dopadům nebo je zmírnila, a to prostřednictvím:

a)

zahrnuje ve svém rozsahu všechny činnosti, postupy a systémy unijního dovozce používané k výkonu náležité péče v dodavatelském řetězci ve vztahu k nerostným surovinám nebo kovům, včetně systému řízení a řízení rizik unijního dovozce a poskytování informací z jeho strany v souladu s články 4, 5 a 7;

b)

má za cíl posouzení souladu postupů náležité péče unijního dovozce v dodavatelském řetězci s články 4, 5 a 7;

c)

formuluje doporučení určená unijnímu dovozci ke zlepšení jeho postupů náležité péče v dodavatelském řetězci a

d)

dodržuje auditní zásady nezávislosti, povolanosti a odpovědnosti, jak je uvedeno v pokynech OECD pro náležitou péči.

a)

svůj závěr zveřejnit a

b)

přiměřeným způsobem popsat opatření náležité péče v dodavatelském řetězci, na jejichž základě k tomuto závěru dospěl.

a)

přezkoumání provádění povinností unijního dovozce týkajících se náležité péče v dodavatelském řetězci, které jsou stanoveny v tomto nařízení, včetně systému řízení, řízení rizik, auditu provedeného třetí stranou a poskytování informací;

b)

prověření dokumentace a záznamů, které prokazují řádné dodržování povinností uvedených v písmenu a);

c)

přezkoumání povinností v oblasti auditu v souladu s oblastí působnosti, cíli a zásadami stanovenými v článku 6.