(3).

Evropský účetní dvůr

12, rue Alcide De Gasperi, 1615 Lucemburk, LUCEMBURSKO

1.1

V této kapitole výroční zprávy Účetní dvůr:

1.2

Účetní dvůr předkládá Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací. Účetní dvůr dále toto prohlášení doplňuje o zvláštní posouzení každé hlavní oblasti činnosti EU (4). Význam těchto zvláštních posouzení je jiný než u výroku auditora. Jejich primární funkcí je představit významné skutečnosti týkající se skupin politik orgánům udělujícím absolutorium a dalším zainteresovaným stranám. Závěr každého specifického posouzení je založen na celkových důkazních informacích shromážděných na úrovni každé skupiny politiky.

1.3

Cílem práce týkající se spolehlivosti účetní závěrky Evropské unie je získat dostatečné a přiměřené důkazní informace, aby bylo možné vyslovit závěr o tom, do jaké míry byly příjmy, výdaje, aktiva a pasiva řádně zaznamenány a zda konsolidovaná účetní závěrka (viz výpis v příloze 1.3 ) řádně zobrazuje finanční situaci Evropské unie k 31. prosinci 2012 a příjmy, výdaje a peněžní toky za daný rok (viz body 1.9 a 1.10).

1.4

Cílem práce týkající se správnosti operací, na nichž se účetní závěrka za rok 2012 zakládá, je získat dostatečné a vhodné důkazní informace, aby bylo možné vyslovit závěr o tom, zda jsou uskutečněné operace v souladu s platnými předpisy či smluvními ustanoveními a zda byly správně vypočteny (přehled výsledků viz body 1.11–1.35, podrobněji pak v kapitolách 2 až 9).

1.5

Cílem prověrky výročních zpráv o činnosti útvarů Komise a souvisejících souhrnných zpráv je zjistit, nakolik poskytují věrné posouzení kvality finančního řízení (včetně míry zbytkových chyb) a nakolik pomáhají získat přehled o spolehlivosti účetní závěrky EU a správnosti příjmů a výdajů (viz body 1.36–1.45 a související připomínky v oddíle „Účinnost systémů“ v kapitolách 2 až 9).

1.6

Způsob, jakým se prověřuje správnost operací, byl aktualizován a harmonizován. Vzorek operací, který Účetní dvůr používá, nyní zahrnuje pouze průběžné platby, konečné platby a zúčtování záloh („platby zaúčtované do výdajů“). Operace ve skupinách politik „vnější vztahy, pomoc a rozšíření“ (kapitola 7) a „výzkum a jiné vnitřní politiky“ (kapitola 8) se nyní, stejně jako tomu bylo již u operací v ostatních kapitolách, kontrolují v okamžiku, kdy koneční příjemci prostředků EU realizovali danou činnost nebo jim vznikly náklady a kdy Komise odsouhlasila, že tyto činnosti nebo vynaložené náklady odůvodňují platbu z rozpočtu EU. Tento postup je v souladu s povinností Účetního dvora kontrolovat výdaje v okamžiku, kdy byly vynaloženy, která je stanovena Smlouvou. Bez ohledu na tuto změnu jsou všechny platby kromě záloh předmětem auditu v roce, kdy byly učiněny. To zahrnuje i platby za pořízený majetek (které tedy představují rozpočtový výdaj, ale ne výdaj příštích období). Dopad tohoto postupu popisují body 1.14 a 1.15 a graf 1.1 .

1.6

Komise se domnívá, že tento nový výklad Účetního dvora má značný dopad (viz odpovědi na body 1.7, 1.12, 1.14 a 1.19 až 1.35). Je proto velmi důležité, aby byla použita jasná vysvětlení, metody a termíny, které zúčastněným stranám umožní pochopit provedené změny a posoudit výsledný dopad.

1.7

Tento postup při výběru vzorků je v souladu se zásadami akruálního účetnictví (5). Další výhodou této změny je, že všechny oblasti sdíleného i nesdíleného řízení se nyní kontrolují na srovnatelném základě. Kontrolované základní soubory budou navíc každým rokem stabilnější, protože dopad kolísavé výše záloh bude eliminován. Zálohy se nadále ověřují jednak prostřednictvím kontroly správnosti zúčtování záloh a jednak při kontrole spolehlivosti účtů.

1.7

Komise pozorně sleduje vývoj metodiky Účetního dvora s ohledem na potenciální dopad na odhadovanou míru chyb (viz odpověď k bodům 3.9 a 4.8).

1.8

Po rozsáhlých konzultacích s rozpočtovými orgány Účetní dvůr rovněž sjednotil svůj postup při zpracování chyb v oblasti veřejných zakázek. Za vyčíslitelné chyby byly v minulosti považovány pouze závažné chyby vzniklé na straně orgánů členského státu nebo mezinárodní organizace. Všechny chyby, které vznikly na straně orgánů a subjektů EU, zaznamenával Účetní dvůr jako „nevyčíslitelné“, a tudíž nebyly zahrnuty do odhadované míry chyb. Počínaje rokem 2012 se všechny chyby týkající se veřejných zakázek vzniklé na straně kteréhokoliv subjektu považují za vyčíslitelné. Účetní dvůr nicméně tento přístup neuplatnil zpětně na zakázky orgánů a subjektů EU, které proběhly před rokem 2011 (6).

1.9

Připomínky Účetního dvora se vztahují na konsolidovanou účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2012, která byla sestavena účetním Komise a schválena Komisí v souladu s finančním nařízením (7) a kterou spolu s prohlášením účetního k auditu Účetní dvůr obdržel 29. července 2013. Konsolidovaná účetní závěrka obsahuje:

1.10

Účetní dvůr při auditu konsolidované účetní závěrky za rok 2012 zjistil, že tato účetní závěrka neobsahuje významné (materiální) nesprávnosti (viz také příloha 1.2 ).

1.11

Účetní dvůr předkládá v kapitole 2 zvláštní posouzení příjmů a v kapitolách 3 až 9 zvláštní posouzení výdajů (viz tabulka 1.1 ).

1.12

Z výsledků auditu za rok 2012 vyplývá, že příjmy (139 541 milionů EUR) a operace ve skupině politik „správní a jiné výdaje“ (9 985 milionů EUR) nebyly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb a že zkoumané systémy dohledu a kontroly byly účinné (viz tabulka 1.2 a body 2.40–2.42 a 9.17). Všechny skupiny politik pokrývající operační výdaje byly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb (viz body 3.35, 4.42, 5.62–5.63, 6.39–6.40, 7.25–7.26 a 8.39–8.40). Závazky nebyly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb.

1.12

Komise bude i nadále plnit svou kontrolní úlohu, zejména prováděním finančních oprav a zpětným získáváním částek na úrovni, která odpovídá výši zjištěných nesrovnalostí a nedostatků. Vzhledem k právnímu rámci pro ochranu finančních zájmů Unie a složitosti souvisejících postupů dochází nevyhnutelně k tomu, že v mnoha oblastech jsou chyby opraveny až několik let poté, co se vyskytly. Komise se proto domnívá, že na roční reprezentativní míru chyb Účetního dvora je třeba pohlížet z tohoto hlediska. To je důvod, proč Komise sama obecně používá zbytkovou míru chyb, která bere v úvahu finanční opravy a zpětně získané prostředky po víceleté období provádění, včetně několika budoucích let. Kromě toho při posuzování úrovně odhadované míry chyb v roce 2012 bere Komise v úvahu dopad oprav na základě paušální sazby během roku, které nejsou v odhadu Účetního dvora uvedeny.

Komise se domnívá, že zbytková míra chyb dobře ukazuje, do jaké míry zůstává rozpočet EU ovlivněn výdaji vynaloženými v rozporu s právní úpravou po použití systémů dohledu a kontroly.

1.13

Účetní dvůr dospěl k závěru, že celkové platby zaúčtované do výdajů byly ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami a že zkoumané systémy dohledu a kontroly související s těmito platbami byly obecně částečně účinné (viz tabulka 1.2 ).

1.13

To neznamená, že všechny zpětně získané prostředky a finanční opravy provedené v roce T lze odečíst od chyb roku T. Znamená to však, že je třeba při posuzování, zda je celkový systém vnitřní kontroly účinný při ochraně rozpočtu EU na víceletém základě, zohlednit jak míry chyb, tak finanční opravy / zpětně získané částky.

1.14

Letošní výsledky opět svědčí o nárůstu celkové odhadované míry chyb. Celková nejpravděpodobnější míra chyb v platbách se zvýšila ze 3,9 % na 4,8 %. K tomuto nárůstu přispěly všechny oblasti operačních výdajů, přičemž skupinou politik, která je nejvíce náchylná k chybám, je i nadále „rozvoj venkova, rybolov a ochrana zdraví“ (kapitola 4).

1.14

Komise proto odhaduje, že celková míra chyb u transakcí, na nichž se zakládá konsolidovaná účetní závěrka EU, je víceméně v souladu s mírami chyb, které Účetní dvůr uvádí za poslední tři roky. Důvodem jsou posílená kontrolní opatření v programovém období 2007–2013 a striktní politika přerušování / pozastavování / finančních oprav / zpětného získávání částek v případě zjištění nedostatků.

1.15

Změna celkové nejpravděpodobnější míry chyb související s vývojem způsobu, jakým Účetní dvůr vybírá vzorky (viz body 1.6 a 1.7), nepřekračuje 0,3 procentních bodů. Tato změna koncepce je hlavním identifikovatelným důvodem zvýšení odhadované míry chyb v kapitole 7 (vnější vztahy, pomoc a rozšíření) a kapitole 8 (výzkum a jiné vnitřní politiky).

1.15

1.16

Podle výpočtů Účetního dvora celková odhadovaná míra chyb u sdíleného řízení činí 5,3 % a u všech ostatních typů operačních výdajů (8) dosahuje 4,3 %.

1.16

1.17

Při analýze typů chyb v různých skupinách politik se ukazuje, že na chyby ve způsobilosti připadá přes dvě třetiny celkové odhadované míry chyb: závažná porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek (1,4 procentního bodu), zcela nezpůsobilé projekty či aktivity nebo příjemci 1,1 procentního bodu), nezpůsobilé náklady uvedené ve výkazech nákladů (1,0 procentního bodu) a nesprávné vykázání zemědělské plochy (0,8 procentního bodu) (viz graf 1.2 ).

1.17

1.18

Rozdělení celkové odhadované míry chyb podle kapitol ukazuje, že na „regionální politiku, energetiku a dopravu“ (kapitola 5) připadají více než dvě pětiny celkové odhadované míry chyb, na „zemědělství: trhy a přímou podporu“ (kapitola 3) čtvrtina a na „rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a ochranu zdraví“ (kapitola 4) připadá více než šestina (viz graf 1.3 ).

1.18

1.19

Provedené finanční opravy (9), které byly vykázány v roce 2012, dosáhly 3,7 miliardy EUR, což je více než trojnásobek částky za rok 2011 (1,1 miliardy EUR). Zpětně získané částky se v zásadě pohybují na stejné úrovni 678 milionů EUR (2011: 733 milionů EUR) (10). Většina oprav v roce 2012 se vztahuje k programovému období 2000–2006. Tento oddíl výroční zprávy se zabývá mechanismy finančních oprav a zpětného získávání částek a tím, jak Účetní dvůr posuzuje jejich dopad. Účetní dvůr dopad finančních oprav průběžně sleduje (11). Postup v roce 2012 je v souladu s postupem nastaveným v roce 2009.

1.19 až 1.35

Komise bude i nadále plnit svou kontrolní úlohu, zejména prováděním finančních oprav a zpětným získáváním částek na úrovni, která odpovídá výši zjištěných nesrovnalostí a nedostatků. Vzhledem k právnímu rámci pro ochranu finančních zájmů Unie a složitosti souvisejících postupů je nevyhnutelné, že v mnoha oblastech jsou chyby opraveny až několik let poté, co se vyskytly. Komise se proto domnívá, že na roční reprezentativní míru chyb Účetního dvora je třeba pohlížet z tohoto hlediska.

1.20

Komise a členské státy mají možnost předtím, než Komise přijme výdaje nahlášené příjemci, využít několik mechanismů snižujících riziko vzniku chyb. K těmto mechanismům patří schválení kontrolních systémů, správní kontroly žádostí o platbu, návštěvy na místě (např. kontroly zemědělských podniků), osvědčování způsobilých nákladů nezávislým subjektem a přerušení nebo pozastavení plateb členskému státu.

1.21

Jakmile je platba provedena a využití prostředků přijato, Komise i členské státy mohou provést kontrolu ex post týkající se fungování kontrolních systémů a vykázaných výdajů. Finanční důsledek těchto kontrol může být dvojí: jednak zpětné získání částek od příjemců a jednak uplatnění finanční opravy vůči orgánům členských států.

1.21

Kromě finančních důsledků, které uvádí Účetní dvůr, mohou členské státy v některých oblastech politiky rovněž provádět opravu odečtením nezpůsobilých výdajů od následné žádosti o platbu a opětovným využitím takto uvolněných prostředků na jiné způsobilé projekty. V takových případech se získávání opravené částky od příjemců stává vnitrostátní záležitostí, protože rozpočet EU je ochráněn a neoprávněně vyplacené částky se jej již netýkají.

1.22

Zpětné získávání částek provádějí orgány členských států (u výdajů, na které se vztahuje sdílené řízení) a Komise (především v oblastech, kde má za řízení výdajů výhradní odpovědnost, např. výzkum a velká část vnějších výdajů). Zpětné získávání znamená, že příjemce vrátí všechny prostředky, které obdržel, nebo jejich část orgánu, jenž mu je vyplatil. Ve většině rozpočtových oblastí jsou tyto prostředky opět k dispozici pro ostatní příjemce (12).

1.22

1.23

U sdíleného řízení výdajů může Komise iniciovat finanční opravy v případech, kde existují závažné nedostatky, nebo pokud členský stát náležitě nevykonává své povinnosti v souvislosti s odhalováním a nápravou nesprávných výdajů.

1.24

K problémům v této oblasti často patří nedostatky v kontrolních systémech nebo nedodržení pravidel EU pro řízení programu, které má prokazatelně finanční dopad (tj. umožňuje realizovat nezpůsobilé výdaje). Výše finanční opravy může být vypočtena na základě jednotlivých zkoumaných případů, extrapolace výsledků testů nebo, nelze-li použít ani jednu z uvedených metod, uplatněním paušální opravy.

1.25

Dopad finančních oprav na členský stát závisí (13) na příslušné úpravě v předpisech:

1.25

Ustanovení čl. 80 odst. 4 finančního nařízení stanoví:

„Komise činí finanční opravy u členských států s cílem vyloučit z financování Unií výdaje vynaložené v rozporu s platným právem. Komise své finanční opravy zakládá na zjištění neoprávněně vydaných částek a na finančním dopadu na rozpočet. Pokud tyto částky nelze zjistit přesně, může Komise v souladu s odvětvovými pravidly provést opravy na základě extrapolace nebo paušální sazby.

Komise při rozhodování o částce finanční opravy přihlíží k povaze a závažnosti porušení platného práva a k jeho finančnímu dopadu na rozpočet, a to i v případě nedostatků v řídicích a kontrolních systémech …“

Cílem finančních oprav není potrestat členské státy, ale zajistit ochranu rozpočtu (tj. že všechny výdaje financované z rozpočtu EU jsou regulérní) vyloučením výdajů vynaložených v rozporu s právními předpisy.

a)

v případě zemědělství vedou rozhodnutí o souladu s předpisy k finančním opravám (bod 4.26 b)) formou snížení objemu financování pro příslušný členský stát (14);

b)

v případě politiky soudržnosti se dopad finančních oprav odvíjí od toho, zda členský stát přijal či nepřijal opravu, kterou Komise navrhla (15):

b)

V obou případech (bod 1.25 písm. b) bod i) a ii)) nese finanční důsledky ztráty spolufinancování EU v případě výdajů považovaných za nezpůsobilé vlastní rozpočet dotyčného členského státu, pokud není možnost získat zpět částky od jednotlivých příjemců.

1.26

V oblasti zemědělství je členský stát povinen nesprávné výdaje získat zpět (16); na základě finančních oprav uložených Komisí však musí málokdy částky skutečně splatit zemědělci a ostatní příjemci (17).

1.26

1.27

U politiky soudržnosti jsou orgány členských států povinny provést finanční opravy související s nesrovnalostmi zjištěnými v projektech (18). Jak je uvedeno dále, rozsah, v jakém jsou částky od příjemců získávány zpět, se značně liší (viz rámeček 1.2 a1.3).

1.27

1.28

Všechny částky, které členský stát získá zpět v době auditu Účetního dvora, jsou zohledněny a do výpočtu míry chyb se již nezahrnují.

1.29

Řada finančních oprav se provádí několik let po původní výplatě prostředků (v případě zemědělství viz zvláštní zpráva Účetního dvora č. 7/2010 (19) a v případě strukturálních fondů viz zvláštní zpráva č. 3/2012 (20)). Existují nicméně markantní příklady, kdy se Komisi dařilo v roce 2012 ukládat finanční opravy mnohem rychlejším tempem. Jiné příklady, uvedené níže, dávají podrobnější představu o některých aspektech této problematiky (viz rámečky 1.1–1.3).

1.29

Zejména v rámci přípravy na provádění reformy SZP bude Komise pokračovat ve svém úsilí o zlepšení a urychlení celého procesu s ohledem na nutnost zachovat normy kvality a právo členských států na odpověď.

Pokud jde o strukturální fondy, bylo o dvou třetinách kumulativních finančních oprav za období 2000–2012 rozhodnuto po přijetí akčního plánu Komise z roku 2008. To dokazuje zrychlení postupů, k němuž se Komise sama zavázala.

–

–

–

–

–

–

1.30

Účetní dvůr vítá rychlejší postup Komise při provádění finančních oprav v případě Rumunska, České republiky a Slovenska a bere na vědomí pokrok v dlouhotrvajícím procesu uplatnění finanční opravy v případě Španělska. Načasování a povaha finančních oprav ovlivňuje jejich dopad na rozpočet, členské státy, příjemce a práci Účetního dvora.

1.31

Účetní dvůr posoudil dopad, jaký mají tyto opravy na jeho auditní závěry:

a)

Finanční oprava týkající se Španělska (viz rámeček 1.1) souvisí s problémy zjištěnými do roku 2008. Platby však budou v roce 2013 (a zřejmě i v dalších rozpočtových letech) nadále pokračovat a mohou být předmětem prověrky Účetního dvora v rámci jeho běžného auditního cyklu.

a)

Komise navíc konstatuje, že platby, chyby a opravy v rámci politiky soudržnosti musí být posouzeny ve víceletém rámci programů. Komise nedávno uvedla ve zprávě požadované orgány udělujícími absolutorium, že finanční opravy provedené Komisí v programech v období 2000–2006, a to se zohledněním dalších oprav provedených členskými státy a včetně této finanční opravy týkající se Španělska, dosáhnou přinejmenším 5,6 % prostředků z EFRR v období 2000–2006 (a 6,2 % ke dni 31.3.2013).

b)

Opravy týkající se ESF v Rumunsku a EFRR v České republice byly paušální. Provedené opravy nezahrnují zpětně získané částky (viz rámeček 1.2) od příjemců ani podrobné opravy na úrovni projektů. Chyby zjištěné Účetním dvorem proto zůstávají součástí výdajů (21) vykázaných členskými státy jako podklad k proplacení.

b)

c)

Oprava týkající se EFRR v Rumunsku a jedna složka opravy v rámci EFRR na Slovensku (viz rámeček 1.3) byly provedeny během roku 2012 a zahrnovaly detailní opravy na úrovni projektů. Účetní dvůr to vzal při kontrole projektů, na které měla oprava dopad, na vědomí: chyby těchto projektů již nevyčísloval, a byly tudíž z odhadu míry chyb vyňaty (22).

c)

1.32

U zemědělských výdajů jsou rozhodnutí Komise o souladu s předpisy adresována členským státům a zpravidla nevedou ke zpětnému získání částek od příjemců (viz bod 1.26); zohledňují navíc výdaje uskutečněné v minulosti (viz bod 4.28 kapitoly 4). Dopady těchto finančních oprav proto přicházejí příliš pozdě na to, aby ovlivnily hodnocení Účetního dvora, pokud jde o míru chyb v současném účetním období.

1.32

Komise se domnívá, že finanční opravy odpovídajícím způsobem pokrývají riziko pro rozpočet EU, pokud jde o výdaje na sdílené řízení. Finanční opravy nezbavují členské státy povinnosti získat zpět neoprávněně vyplacené částky od příjemců, pokud to je proveditelné a nákladově efektivní. Pokud jde o načasování finančních oprav, Komise bude pokračovat ve svém úsilí o zlepšení a urychlení tohoto procesu, zejména v rámci přípravy na provádění reformy SZP, a to s ohledem na nutnost zachovat normy kvality a právo členského státu na odpověď. Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že finanční opravy a zpětné získání prostředků provedené ex post podle předpisů EU by měly být brány v úvahu při posuzování, do jaké míry zůstávají výdaje i nadále ovlivněny operacemi provedenými v rozporu s právní úpravou po uplatnění systému dohledu a kontroly.

1.33

Finanční opravy uplatněné Komisí, které vedly k podrobným opravám projektových výdajů nebo proplacených částek během roku, snížily odhadovanou míru chyb v roce 2012. Paušální finanční opravy, které neodstraňují nesprávné výdaje z prohlášení ani takové výdaje neopravují na úrovni projektu, nemají na míru chyb odhadovanou Účetním dvorem žádný vliv.

1.33

Viz odpověď na body 1.29 až 1.31.

1.34

V souladu s požadavky právních předpisů EU vynakládá Komise značné úsilí na zjišťování a zlepšování špatně fungujících systémů dohledu a kontroly. Komise nemůže podnikat žádné kroky nad rámec těchto opatření, tj. nutit členské státy k vymáhání částek od příjemců.

1.34

Usnesení Evropského parlamentu o integrovaném rámci vnitřní kontroly, které bylo přijato v červenci 2013, požaduje striktní uplatňování čl. 32 odst. 5 finančního nařízení, v němž se uvádí: „V případě dlouhodobě vysoké chybovosti při provádění určitého programu zjistí Komise nedostatky v kontrolních systémech, analyzuje náklady a přínosy případných nápravných opatření a přijme nebo navrhne vhodná opatření, jako je zjednodušení platných ustanovení, zdokonalení systémů kontrol a přepracování programu …“

Zejména v důsledku očekávaného snížení lidských zdrojů a potíží v legislativním procesu v období 2014–2020 při zajišťování navrhovaného zjednodušení a cíle nákladově efektivních kontrol se Komise domnívá, že zvláště v oblasti sdíleného řízení nemůže být provádění tohoto nového požadavku omezeno pouze na opatření, která se zaměřují na dopad na roční míru chyb na úrovni konečných příjemců. Finanční opravy a zpětné získávání prostředků na úrovni členských států, jež jsou prováděny během trvání víceletých programů, budou vždy důležitým faktorem, který je třeba brát v úvahu stejně jako pokračující úsilí o zjednodušení pravidel, úpravu a posílení systémů.

1.35

Pro programové období 2014–2020 Komise navrhla, aby nesprávnosti zjištěné až poté, co je předložena roční účetní závěrka vnitrostátních orgánů, vedly automaticky k čistému snížení objemu financování EU, čímž by se zvýšila motivace členských států provádět účinné kontroly (23). Bude-li tento návrh přijat, Účetní dvůr bude zvažovat, zda z něho plynou nějaké důsledky pro jeho metodiku.

1.35

1.36

Komise pověřuje každodenním řízením rozpočtu generální ředitele generálních ředitelství Komise a vrchního ředitele odpovědného za chod Evropské služby pro vnější činnost (generální ředitelé (24)). Komise vyžaduje, aby generální ředitelé v rámci výročních zpráv o činnosti poskytli prohlášení o věrohodnosti týkající se legality a správnosti uskutečněných operací (25). Pokyny Komise k vypracování těchto prohlášení uvádějí, že generální ředitelé by měli vyjádřit výhradu, a) pokud došlo k události se závažnými důsledky pro pověst Komise nebo b) pokud dopad odhadované míry chyb, po odečtení finančních oprav a částek již získaných zpět, je významný (materiální).

1.37

V roce 2012 všichni generální ředitelé uvedli, že mají „přiměřenou jistotu, že zdroje, které jim byly na činnosti útvaru poskytnuty, byly využity na plánované účely a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy dávají nezbytné záruky týkající se legality a správnosti uskutečněných operací“. Zároveň však 14 generálních ředitelů vyjádřilo celkem 23 vyčíslených výhrad k výdajům (viz tabulka 1.3 ). Kromě toho generální ředitel GŘ pro rozpočet vyjádřil stejně jako v předchozím roce výhradu k příjmům.

1.38

Útvar interního auditu provedl „omezený přezkum“ tří generálních ředitelství (26). Vedl k tomu, že GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova vykazuje větší výhrady než v minulosti. Totéž platí pro GŘ pro rozvoj a spolupráci a GŘ pro výzkum a inovaci, i když jejich výhrady nesouvisejí se závěry omezeného přezkumu. Ne všechna doporučení týkající se výročních zpráv o činnosti se v těchto zprávách za rok 2012 odrazila a útvar interního auditu pokračuje v roce 2013 v prověřování dalších generálních ředitelství v souvislosti se zprávami za rok 2013.

1.38

1.39

Shrnutí výsledků řídící činnosti Komise za rok 2012 („souhrnná zpráva“) (27) bylo Komisí přijato dne 5. června 2013. Souhrnná zpráva je:

1.39

1.40

Souhrnná zpráva nemusí obsahovat výslovné prohlášení, že finanční prostředky byly využity v souladu s předpisy, které nyní legislativa EU vyžaduje od vnitrostátních orgánů, jež jsou za řízení prostředků EU odpovědné (28).

1.40

1.41

Souhrnná zpráva shrnuje (29)„rizikové částky“ uvedené v jednotlivých výročních zprávách o činnosti (viz tabulka 1.3 ). Termín „rizikové částky“ není v souhrnné zprávě definován a jednotlivá generální ředitelství je nepočítají jednotným způsobem (30). Podle vyčíslení Komise se „rizikové částky“ pohybují v rozmezí od 1,9 % (2,6 miliardy EUR) do 2,6 % (3,5 miliardy EUR) celkových plateb za rok. Komise tak uznává, že míra chyb ve výdajích je pravděpodobně významná (materiální). Výpočet výše „rizikových částek“, který provedla Komise, není možné přímo porovnat s mírou chyb odhadovanou Účetním dvorem. Samotná souhrnná zpráva však uvádí, že „rizikové částky jsou v řadě oblastí, zejména v oblasti rozvoje venkova, zřejmě podhodnoceny kvůli problémům se spolehlivostí, jež zjistil útvar interního auditu“. Komise proto do souhrnné zprávy zahrnula pokyn ústředním útvarům přezkoumávat jednotlivé postupy používané pro vyčíslení částek, které jsou dle odhadu spojeny s rizikem (viz pozn. 30).

1.41

Jak je uvedeno v souhrnné zprávě, Komise si je vědoma problémů, na které Účetní dvůr upozornil, a přijímá opatření k harmonizaci metod výpočtu rizikové částky.

Je důležité vzít v úvahu, že stávající problémy jsou primárně způsobeny nespolehlivou mírou chyb oznámenou členskými státy. Komise investuje velké úsilí, aby se zlepšila jejich spolehlivost, zejména jejich opravou směrem nahoru, pokud je to nezbytné (viz odpovědi na body 3.31 až 3.36, 4.38 až 4.39 a 6.35 až 6.39).

1.42

Souhrnná zpráva porovnává celkový objem „rizikových částek“ s průměrnou mírou finančních oprav za poslední čtyři roky, přičemž se zjistilo, že průměrná míra finančních oprav a zpětně získaných částek se blíží míře rizikových částek za rok 2012. Toto srovnání je třeba uvést do kontextu:

1.42

—

Účetní dvůr se zabývá načasováním finančních oprav a jejich dopadem na členské státy a příjemce v bodech 1.19–1.35,

—

—

souhrnná zpráva uvádí, že vyčíslení „rizikových částek“ je vzhledem k metodice výpočtu uplatněné např. u politiky soudržnosti (viz kapitola 5, body 5.57 a 5.58) a rozvoje venkova (viz kapitola 4, bod 4.38) a nedostatkům v informacích poskytnutých Komisi ostatními orgány, které řídí prostředky EU, pravděpodobně podhodnoceno,

—

—

finanční opravy většinou vedou k vykázání nových výdajů příslušným členským státem, které by samo o sobě mohlo být chybné.

—

1.43

Souhrnná zpráva se neomezuje na otázku legality a správnosti. Mezi další důležité oblasti, jimiž se zabývá, patří pokyny pro útvary Komise ke zlepšení rámce výkonnosti s cílem dosáhnout „na výkonnosti založené kultury v celé organizaci“ (31). Komise je navíc znepokojena, že nebyly přijaty některé z návrhů odvětvových právních předpisů, které předložila v rámci nového programového období k zajištění jednoduššího právního rámce.

1.44

Souhrnná zpráva vedle sebe staví míru finančních prostředků vynaložených v rozporu s právními předpisy s dopadem finančních oprav. Účetní dvůr se domnívá, že tyto údaje je třeba uvést do kontextu. Souhrnná zpráva samotná uvádí, že předkládané údaje jsou pravděpodobně podceněním celkové míry rizika. Účetní dvůr vymezil inherentní omezení finančních oprav jako prostředku k nápravě chyb (viz body 1.19–1.35). Finanční opravy mohou hrát významnou roli jako motivace ke zlepšení kvality výdajů, ale je důležité nepřeceňovat jejich vliv při zajišťování správnosti výdajů.

1.44

Při vyčíslování souvisejících částek Komise použila obezřetný přístup. Komise zařadila do své analýzy pouze ty finanční opravy (v roce 2012 asi 3,7 miliardy EUR) a zpětně získané prostředky (v roce 2012 asi 0,7 miliardy EUR), které provedla sama a které se týkají přímo chyb nebo rizika chyb způsobených nedostatky v systémech dohledu a kontroly členských států (v roce 2012 celkem 4,4 miliardy EUR).

V rámci tohoto přístupu proto Komise nezařadila:

1.45

Je třeba zvážit, zda je souhrnná zpráva i nadále vhodně uzpůsobena pro dosažení cíle, kterým je vnitřní i vnější povinnost odpovídat se. Souhrnná zpráva se dokončuje v souladu s časovým harmonogramem stanoveným ve finančním nařízení, ale příliš pozdě na to, aby Účetnímu dvoru mohla sloužit jako výraznější zdroj informací. Nezveřejňuje se spolu s konsolidovanou účetní závěrkou. Souhrnná zpráva nemá a nezahrnuje výslovné prohlášení podobné těm, která se předkládají v jiných oblastech (32).

1.45

Komise se domnívá, že kombinace výročních zpráv o činnosti a souhrnné zprávy splňuje cíle vnitřní a vnější odpovědnosti definované Účetním dvorem. Výroční zprávy o činnosti se dokončují v dostatečném předstihu, aby je Účetní dvůr mohl zohlednit, a obsahují výslovná prohlášení, která jsou srovnatelná s prohlášeními v jiných oblastech. Souhrnná zpráva shrnuje výroční zprávy o činnosti a je dokumentem, podle nějž sbor členů Komise přebírá politickou odpovědnost za základě článku 317 SFEU.

Výroční zprávy o činnosti a souhrnné zprávy jsou veřejnými dokumenty, které jsou snadno dostupné všem zúčastněným stranám. Komise se bude řídit návrhem Účetního dvora a zřídí propojení z konsolidované účetní závěrky na internetové stránky, kde je uveřejněna souhrnná zpráva a výroční zprávy o činnosti.

1.46

V roce 2012 Komise nebyla s to splnit všechny požadavky na výplatu prostředků z disponibilního rozpočtu. K této situaci přispělo mimo jiné zvýšení rozdílu mezi příděly na závazky a na platby a akumulace zbývajících závazků z předchozích let (33).

1.46

Komise použila všechny dostupné nástroje, aby maximalizovala plnění rozpočtu, mj. i „převod na konci roku“, který byl nově zaveden ve finančním nařízení. To umožnilo sloučit koncem prosince nevyužité prostředky ze všech položek a provést platby ve výši 211 milionů EUR v rámci regionální politiky.

1.47

Konečný rozpočet EU umožňoval orgánům a institucím přijmout závazky ve výši 148,7 (34) miliardy EUR a realizovat platby ve výši 136,8 (35) miliardy EUR.

1.48

Tyto prostředky byly využity v plné výši; přijaté závazky představovaly 99,6 % schválené částky (99,3 % v roce 2011), realizované platby dosahovaly 99,1 % rozpočtového přídělu (98,6 % v roce 2011).

1.49

Příděly na závazky, na které se vztahuje strop finančního rámce, zůstaly 0,8 miliardy EUR pod tímto stropem. Ostatní závazky skládající se z prostředků, na které se strop finančního rámce nevztahuje, dosáhly 1,2 miliardy EUR (36). V případě přídělů na platby byly výdaje (při započtení všech prostředků) 5,6 miliardy EUR pod tímto stropem.

1.50

Příjmy v roce 2012 převyšovaly platby (37) o 1,0 miliardy EUR (38) (1,5 miliardy EUR v roce 2011). Tento přebytek (39) bude započten proti vlastním zdrojům vybíraným od členských států v roce 2013.

1.51

Jak Účetní dvůr uvedl ve výroční zprávě za rok 2011 (40), pro Komisi je stále obtížnější splnit v rámci rozpočtových prostředků na platby všechny platební požadavky v daném roce. V roce 2012 Komise žádala o další prostředky na platby ve čtvrtém čtvrtletí roku. Prostřednictvím šestého opravného rozpočtu předloženého 23. října 2012 zažádala o 9 miliard EUR na příděly na platby, z čehož bylo rozpočtovým orgánem dne 12. prosince 2012 schváleno 6 miliard EUR. Tlak na výplatu prostředků se rovněž odráží ve zvýšení zbývajících závazků (viz bod 1.54 a 1.55).

1.51

1.52

Tato situace je způsobena také tím, že příděly na závazky se blížily stropu stanovenému ve finančním rámci na období 2007–2013, zatímco příděly na platby byly během každého období pod stanoveným stropem (viz tabulka 1.4 ). V důsledku toho kumulativní výše prostředků na závazky v období 2007–2013 přesáhla kumulativní výši prostředků na platby za stejné období o 114 miliard EUR. To je o 64 miliard EUR více, než je rozdíl 50 miliard EUR mezi oběma celkovými částkami, s nimiž se počítá ve finančním rámci.

1.53

K dalším faktorům, které vytvářely tlak na rozpočet na platby v roce 2012, patří zvýšení toku platebních žádostí z členských států v předposledním roce programového období (41) a reakce na pomalý začátek výdajů na soudržnost v současném programovém období. To vedlo k opravným rozpočtům, na jejichž základě byly převedeny prostředky na platby (nikoliv na závazky) do jiných rozpočtových položek a zrušeny některé prostředky na platby.

1.53

Opravný rozpočet zahrnoval pouze prostředky na platby: nejsou potřebné žádné dodatečné prostředky na závazky, neboť jsou stanoveny ve víceletém finančním rámci.

1.54

Objem zbývajících rozpočtových závazků Komise (42), k nimž zatím nebyla provedena platba ani nebyly zrušeny, se zvýšil o 10 miliard EUR (5,0 %) na 217 miliard EUR, což při míře čerpání roku 2012 odpovídá rozlišeným závazkům za 2 roky a 3 měsíce (43) nebo rozlišeným platbám za 2 roky a 7 měsíců.

1.55

Většina zbývajících závazků se týká rozpočtové položky 1b (soudržnost pro růst a zaměstnanost) (viz graf 1.4 ). Objem zbývajících závazků v této oblasti dosáhl 140 miliard EUR (44) (64,1 % celkového objemu zbývajících rozpočtových závazků), což při míře čerpání roku 2012 v této oblasti odpovídá závazkům za 2 roky a 8 měsíců nebo platbám za 2 roky a 11 měsíců (2011: 3 roky a 2 měsíce). Podíl zbývajících závazků v poměru k ročnímu rozpočtu je však v ostatních oblastech, kde se využívají rozlišené prostředky, podobný. Snížení počtu let odpovídajících platbám v porovnání s rokem 2011 je způsobeno zejména prostředky na platby ve výši 4,4 miliardy EUR přidělenými na soudržnost z šestého opravného rozpočtu. Přes tento nárůst prostředků na platby byl na konci roku 2012 nevyřízen objem žádostí o platbu ve výši 16,2 miliardy EUR (45) (10,7 miliardy EUR na konci roku 2011 a 6,4 miliardy EUR na konci roku 2010). Částka, která se musí vypořádat z budoucích rozpočtů na platby, tak v uplynulých třech letech výrazně stoupla.

1.55

1.56

Zúčtováním závazku (platbou) nutně nekončí proces zaúčtování výdaje. Komise zaúčtuje konečné výdaje až poté, co byly činnosti realizovány, Komisi nahlášeny a Komisí přijaty. Tabulka 1.5 ukazuje objemy vyplacených částek předběžného financování, jejichž využití ze strany příjemců Komise zatím nepřijala a neschválila. Hrubá výše předběžného financování dosáhla na konci roku 2012 částky 80,1 miliardy EUR (46).

1.56

1.57

Nejdelší průměrné období od vzniku závazku do schválení výdaje je v rozpočtové položce 4 (EU jako globální hráč), kde u běžné operace trvá 3 roky a 11 měsíců (47) mezi přijetím závazku a tím, než Komise zaúčtuje související výdaj. Zbytečně dlouhá období předběžného financování mohou vést ke zvýšení rizika vzniku chyb nebo ztráty (viz kapitola 7, rámeček 7.1).

1.57

1.58

Klíčovými faktory, které přispívaly k tlaku na rozpočet na platby v roce 2012, byly výrazné rozdíly v nerovnováze uvedené v bodě 1.52, a potřeba vyřešit otázku nevypořádaného objemu nevyužitých závazků. Vzhledem k tlaku na rozpočet na platby je nezbytné, aby Komise plánovala platební požadavky ve střednědobém i dlouhodobém výhledu. V rámci budoucích rozpočtů bude třeba vedle plnění požadavků na tok hotovosti, které vyplývají ze zbývajících rozpočtových závazků, zajistit zdroje na platby související se závazky zaúčtovanými v rozvaze Unie (48). Při zohlednění všech těchto nároků bude dohromady v budoucnu potřeba vyplatit přibližně 313 miliardy EUR k 31. prosinci 2012.

1.58

1.59

Účetní dvůr se domnívá, že Komise by měla připravit a zveřejnit dlouhodobou předpověď peněžních toků s projekcí budoucích platebních požadavků, která by jí umožnila určit budoucí potřeby, plánovat rozpočtové priority a zajistit, aby nezbytné platby bylo možné provést v rámci schválených ročních rozpočtů. Tato analýza by měla zohlednit, jak velké částky předběžného financování bude EU muset vyplácet a v jakém objemu bude nutné splnit budoucí nároky na výplatu peněz v souvislosti se závazky již zaúčtovanými do rozvahy Unie.

1.59

Komise bude analyzovat, jak nejlépe vypracovat a zveřejnit dlouhodobou prognózu peněžních toků, v níž budou rovněž uvedeny závazky již zaúčtované do rozvahy Unie.

2.1

V této kapitole se předkládá zvláštní posouzení týkající se příjmů, které zahrnují vlastní zdroje a ostatní příjmy. Hlavní informace o příjmech za rok 2012 uvádí tabulka 2.1 .

2.2

Vlastní zdroje jsou zdaleka nejdůležitějším zdrojem financování rozpočtových výdajů (92,4 %). Existují tři kategorie vlastních zdrojů (1): vlastní zdroje odvozené z hrubého národního důchodu (HND) členských států, tradiční vlastní zdroje (dovozní cla a dávka z výroby cukru) (TVZ) a vlastní zdroje vypočítané na základě daně z přidané hodnoty (DPH) vybrané členskými státy.

2.3

Vlastní zdroje odvozené z HND jsou příspěvky, jejichž výše je výsledkem aplikace jednotné sazby na HND členských států. Výpočet příspěvků členských států na běžný rozpočtový rok (97 856 milionů EUR, 70,1 % příjmů) vychází z prognózy údajů o HND (2). Tyto údaje mohou být po dobu minimálně čtyř let revidovány a po uplynutí této doby jsou promlčeny (3). Revize se zohledňují při výpočtu zůstatků a oprav (4) HND členských států z předchozích let, které rovněž představují příspěvek k ročním rozpočtovým příjmům. Hlavním rizikem pro správnost těchto vlastních zdrojů je možnost, že výchozí statistické údaje nebudou kompilovány nebo zpracovávány v souladu s pravidly EU.

2.4

Po zohlednění celkových tradičních vlastních zdrojů, vlastních zdrojů odvozených z DPH a ostatních příjmů se zdroje odvozené z HND používají k vyrovnání rozpočtu. Případné podhodnocení (či nadhodnocení) HND konkrétních členských států sice celkové vlastní zdroje odvozené z HND neovlivňuje, avšak v jeho důsledku se do doby, než jsou údaje o HND opraveny, zvyšují (či snižují) příspěvky ostatních členských států.

2.5

Tradiční vlastní zdroje stanovují a vybírají členské státy. Tři čtvrtiny těchto částek jdou do rozpočtu EU (16 454 milionů EUR, 11,8 % příjmů) a zbývající čtvrtinu si členské státy ponechávají na úhradu nákladů na výběr. Každý členský stát zasílá Komisi měsíční výpis stanovených cel a dávek z cukru (výpis z „účtů A“) a čtvrtletní výpis stanovených cel a dávek z cukru, které do účtů A nebyly zahrnuty (výpis z „účtů B“) (5). V souvislosti s TVZ patří k hlavním rizikům úplnost, správnost a včasnost zpřístupnění cel a dávek z cukru Unii.

2.6

Vlastní zdroje odvozené z DPH jsou příspěvky, jejichž výše je výsledkem aplikace jednotné sazby na pomyslně harmonizovaný vyměřovací základ DPH členských států (14 648 milionů EUR, 10,5 % příjmů). K hlavním rizikům patří úplnost a správnost harmonizovaného vyměřovacího základu DPH poskytnutého členskými státy a správnost a včasnost příspěvků členských států.

2.7

Spojenému království se poskytuje oprava rozpočtových nevyvážeností („oprava pro Spojené království“) v podobě snížení jeho plateb vlastních zdrojů odvozených z HND (6). V období 2007–2013 (7) dále využívá snížené sazby uplatňované na zdroj z DPH Německo, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko a Nizozemsko a Švédsko využívají v tomto období hrubého snížení svých ročních příspěvků odvozených z HND. Hlavním rizikem je možnost chyby Komise při těchto výpočtech, zejména u složitých výpočtů opravy pro Spojené království.

2.8

Ostatní auditované příjmy tvoří především rozpočtový přebytek z předchozího roku, příspěvky v souvislosti s dohodami Unie/Společenství (včetně EFTA), úroky z prodlení a pokuty. K hlavním rizikům ostatních příjmů patří řízení pokut Komisí a chyby ve výpočtu příspěvků v souvislosti s dohodami Unie/Společenství.

2.9

Celková koncepce a metodika auditu Účetního dvora je popsána v části 2 přílohy 1.1 kapitoly 1. V případě auditu příjmů je třeba brát v úvahu následující specifika:

2.10

Při posuzování se vycházelo ze schválené prognózy údajů o HND na rok 2012 a posuzovaly se systémy, které Komise používá pro zpracování těchto údajů s cílem stanovit výši částek, jež budou zahrnuty do konečných rozpočtových účtů. Účetní dvůr tedy zkoumal sestavování rozpočtu EU a správnost příspěvků členských států na základě těchto prognóz.

2.11

Účetní dvůr posuzoval systémy dohledu a kontroly Komise, které mají poskytovat přiměřenou jistotu, že výpočet a výběr vlastních zdrojů odvozených z HND je správný. Audit rovněž obsáhnul správu výhrad k HND Komisí v roce 2012. Účetní dvůr v rámci tohoto auditu nemůže vyslovovat soudy o kvalitě údajů, na nichž se Komise dohodla s členskými státy.

2.12

Účetní dvůr však rovněž posuzoval účinnost ověřování údajů o HND (10) za období 2002–2010 ze strany Komise; posouzení bylo dokončeno v lednu 2012. Přezkum se zaměřil na období 2002–2007, jehož příslušné údaje o HND spolu s údaji za rok 2008 byly v roce 2012 s konečnou platností uzavřeny bez další možnosti změny výpočtu oprav vlastních zdrojů odvozených z HND s výjimkou jednotlivých prvků, na něž se vztahují zvláštní výhrady (viz bod 2.25). K této práci se rovněž přihlíží při posuzování systémů dohledu a kontroly Komise.

2.13

Účetní dvůr provedl posouzení systémů dohledu a kontroly ve vybraných členských státech (Belgii, Polsku a Finsku), které se dohromady na celkových TVZ podílejí 13 %. Přezkoumal jejich účetní systémy (účty A a účty B) a prověřil tok TVZ od jejich určení po vykázání Komisi, aby získal přiměřenou jistotu o správnosti a úplnosti zaúčtovaných částek. Auditoři v navštívených členských státech testovali hlavní kontroly související se spolehlivostí údajů v dovozních prohlášeních (preferenční kódy a země původu), audity po propuštění zboží a analýzu rizika a zproštění oznamovací povinnosti při dovozu.

2.14

Účetní dvůr dále posuzoval systémy dohledu a kontroly Komise, včetně jejích inspekcí v členských státech, postupu pro odpisy částek, které již nelze získat zpět, a postupu pro kontrolu opatření přijatých v návaznosti na předchozí zjištění Komise a Účetního dvora.

2.15

Audit operací, na nichž se zakládá účetní závěrka, jak jej provádí Účetní dvůr, nemůže zahrnout neproclené dovozy a dovozy, které unikly celnímu dohledu.

2.16

Vlastní zdroje odvozené z DPH se odvozují od DPH, kterou členské státy skutečně vyberou, upravené pomocí makroekonomických statistických údajů a odhadů („harmonizovaný vyměřovací základ DPH“). Při auditu se vycházelo z harmonizovaného základu pro DPH připraveného členskými státy a posuzovaly se systémy, které Komise používá pro zpracování údajů s cílem stanovit výši částek, jež budou zahrnuty do konečných rozpočtových účtů. Účetní dvůr tedy zkoumal sestavování rozpočtu EU a správnost příspěvků členských států.

2.17

Účetní dvůr dále posuzoval systémy dohledu a kontroly Komise, které mají poskytovat přiměřenou jistotu, že výpočet a výběr zdrojů odvozených z DPH je správný. Účetní dvůr zhodnotil práci Komise provedenou v členských státech v souvislosti s ověřováním harmonizovaných vyměřovacích základů DPH a její správu výhrad. Statistiky a údaje poskytnuté členskými státy nebyly v rámci auditu předmětem přímého testování.

2.18

Výsledky testování operací jsou shrnuty v příloze 2.1 . Žádná z 55 operací, které Účetní dvůr auditoval, nebyla zatížena chybami.

2.19

Při auditu provedeném Účetním dvorem nebyla ve výpočtu příspěvků členských států, které ve své většině vycházejí z prognózy údajů o HND na rok 2012, a platbě těchto příspěvků zjištěna žádná chyba. Z posouzení Účetního dvora však vyplývá, že v koncepci Komise i v postupu pro ověřování jsou nedostatky (viz body 2.28–2.30). Tyto nedostatky neměly na zaúčtované vlastní zdroje odvozené z HND žádný významný (materiální) dopad (viz bod 2.30).

2.20

Účetní dvůr zjistil, že inkasní příkazy vydané Komisí obecně odpovídají výpisům z účtů A zaslaných členskými státy.

2.21

Ve výpočtu a platbách příspěvků členských států nezjistil Účetní dvůr žádnou chybu.

2.22

Při auditu provedeném Účetním dvorem nebyly zjištěny žádné chyby ve výpočtech či platbách ostatních příjmových operací. Auditoři však zjistili správní nedostatky v postupech Komise pro výpočet části příspěvku jednoho ze států EFTA (11).

2.22

2.23

Výsledky prověrky systémů dohledu a kontroly, kterou Účetní dvůr provedl, jsou shrnuty v příloze 2.2 .

2.23

2.24

Výhrady (12) jsou nástrojem, který umožňuje ponechat zpochybňované prvky v údajích o HND předkládaných členskými státy otevřené pro případné opravy i po uplynutí čtyřleté lhůty, kterou stanoví právní předpisy. Uplatňování výhrad je tedy součástí postupu vnitřní kontroly. Komise a členské státy by měly ve věci zpochybňovaných prvků usilovat o co nejrychlejší řešení (13).

2.24

2.25

Komise nahradila všechny stávající obecné výhrady vůči členským státům EU-25 103 zvláštními výhradami (14). Tyto zvláštní výhrady se u členských států EU-15 vztahují k letům 2002–2010 a u členských států EU-10 k období 2004–2010. Vůči členským státům EU-25 bylo navíc vzneseno šest průřezových zvláštních výhrad (15), i když v postupech Komise nejsou nijak upraveny. Účetní dvůr zjistil nedostatky v ověřování údajů o HND Komisí, což má rovněž dopad na řízení výhrad (viz druhá a třetí odrážka bodu 2.28 písm. b) a bod 2.29).

2.25

2.26

V roce 2012 nebyla žádná z těchto zvláštních výhrad k HND zrušena. Kromě toho ke konci roku 2012 stále zůstávaly v platnosti dvě zvláštní výhrady k HNP (16) vztahující se k období 1995–2001. Situaci v rozdělení podle jednotlivých členských států zobrazuje tabulka 2.2 . Komise potenciální dopad těchto výhrad neodhaduje.

2.26

Jelikož národní účty tvoří složitý systém kontrol a protiváh, nelze účinek jednotlivých součástí izolovat tak, aby bylo možné přesně kvantifikovat možný dopad výhrad (často není snadné určit ani to, zda bude dopad kladný nebo záporný).

2.27

Komise vznesla obecnou výhradu vůči údajům o HND Řecka za rok 2008, neboť tento členský stát nebyl schopen dodržet lhůtu (22. září 2012) pro předložení údajů Eurostatu. Údaje k roku 2008 by jinak byly definitivní a nebylo by možné je změnit.

2.28

Účetní dvůr zkoumal účinnost ověřování údajů o HND Komisí za již uzavřené roky 2002–2007, jež bylo dokončeno v roce 2012, a zjistil, že:

a)

Eurostat svou práci vhodným způsobem neplánuje a nestanovuje si priority, rizika týkající se sestavování údajů o HND členskými státy nejsou náležitě vyhodnocována a při výběru oblasti k ověření se řádně neuplatňuje metoda nákladů a přínosů (17);

a)

b)

Eurostat při ověřování údajů nepostupuje jednotným způsobem, protože:

—

u výkonnosti přímého ověřování byly zjištěny nedostatky, Eurostat vybíral oblasti pro analýzu u různých členských států podle různých kritérií, která nebyla vždy dokumentována, a neexistovaly žádné doklady o tom, že by Eurostat vždy ověřoval kontroly vstupních údajů používaných pro stanovování odhadů vybraných složek, které provedly národní statistické úřady,

—

—

nebyly předloženy žádné důkazní informace o kritériích, která by vycházela ze zásady poměru přínosů a nákladů a uplatňovala by se při vznášení zvláštních výhrad vůči jednotlivým zemím,

—

—

některé průřezové zvláštní výhrady byly vydány nevhodným způsobem. Například u výhrady k účtování o družstevních obydlích, kde 14 členských států uvedlo, že takové operace neprovádějí, a účtování o subjektech s omezenou či žádnou fyzickou přítomností, kdy je očekávaný dopad na HND omezený.

—

2.29

Učetní dvůr rovněž zjistil problémy v sestavování odhadů národních účtů, které Eurostat předtím nezaznamenal. Některé z těchto problémů (18) měly Komisi vést k tomu, aby vznesla další zvláštní výhrady k jednotlivým zemím, zatímco z jiných (19) problémů vyplynulo, že při vznášení výhrad vůči členským států státům se nepostupuje u všech států týmž způsobem.

2.29

2.30

I když výpočet vlastních zdrojů odvozených z HND na rozpočtový rok 2012 by to neovlivnilo, jednotlivé příspěvky členských států za roky 2002–2007 by byly jiné (20).

2.30

2.31

Ve všech navštívených členských státech byly při auditu prováděném Účetním dvorem (viz bod 2.13) zjištěny nedostatky v celním dohledu vnitrostátních orgánů týkající se auditů po celním odbavení a analýzy rizika. Pokud je celní dohled vnitrostátních orgánů pouze částečně účinný, zvyšuje se riziko výběru nesprávných částek TVZ.

2.31

2.32

Systémové nedostatky v Belgii, na něž upozornily výroční zprávy za roky 2010 a 2011, řeší Komise ve spolupráci s tímto členským státem. Výroční zpráva o činnosti GŘ pro rozpočet za rok 2012 uvádí výhradu ke spolehlivosti účetních údajů tohoto členského státu.

2.32

2.33

Dále ve dvou dalších navštívených členských státech (Polsko a Finsko) zjistil Účetní dvůr jiné menší systémové nedostatky týkající se účtů A a účtů B.

2.33

2.34

V roce 2012 vznesla Komise 54 výhrad a 57 výhrad zrušila. Podle Komise bylo čistým účinkem kontrolních činností v členských státech, kde došlo ke zrušení výhrad, snížení vlastních zdrojů odvozených z DPH o přibližně 4 miliony EUR (21). Ke konci roku zůstávalo v platnosti celkem 153 výhrad (viz tabulka 2.3 ). Z výhrad, které Komise vznesla, se 44 týká porušení právních předpisů týkajících se DPH. Tyto výhrady bude možné zrušit, až bude řízení pro porušení právních předpisů uzavřeno a bude stanoven dopad na základ daně z přidané hodnoty pro příslušné roky. Samy členské státy vznesly 17 výhrad.

2.35

Účetní dvůr definuje dlouhodobě nevyřízené výhrady jako výhrady, které se vztahují k roku, od něhož uplynulo nejméně deset let, tj. výhrady, jež se týkají roku 2003 a předchozích let a jež ke konci roku 2012 stále platily. Situace je obecně obdobná jako v předchozích letech. Na konci roku 2011 zůstávalo v platnosti 16 dlouhodobě nevyřízených výhrad, z nichž některé se datovaly až do roku 1995, oproti 15 ke konci roku 2011. Z dlouhodobě nevyřízených výhrad se pět týká porušení právních předpisů a tři vznesly členské státy.

2.35

2.36

Ke konci roku 2012 bylo pokryto předběžnou platbou nebo jistotou po datu splatnosti přibližně 98 % dosud neuzavřených případů pokut (22). Prováděcí pravidla finančního nařízení (23) stanoví, že pokud nebyly provedeny předběžné platby nebo dlužníci nesložili finanční jistotu, která by do data splatnosti plně kryla celou částku, měla by Komise vymáhat inkaso pohledávek jakýmikoliv dostupnými prostředky.

2.36

2.37

Účetní dvůr prověřoval vzorek 30 pokut, které nebyly kryté ani předběžnou platbou, ani jistotou, a zjistil, že Komise ve 12 případech nevyužila veškeré dostupné prostředky, aby tyto prostředky vymohla zpět. Účetní dvůr na tentýž problém upozorňoval již ve své výroční zprávě za rok 2011 (24).

2.37

2.38

GŘ pro rozpočet ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2012 uvádí, že má díky stanovisku výboru pro HND a výsledkům ověřovacích činností provedených Eurostatem přiměřenou jistotu o správnosti a úplnosti údajů o HND použitých pro účely vlastních zdrojů. Účetní dvůr však má za to, že záběr stanoviska výboru pro HND (25) je omezen a že posouzení ověřování údajů o HND pro účely vlastních zdrojů ve výroční zprávě Eurostatu je pouze částečné. Ve výroční zprávě o činnosti Generálního ředitelství pro rozpočet měla být tato omezení zmíněna.

2.38

2.39

Po rozhodnutí Evropského soudního dvora (26), které prohlašuje nařízení Komise (ES) č. 1193/2009 (27) za neplatné, vyčíslila Komise částku, jež má být proplacena producentům cukru, na 285,5 milionu EUR (28), přičemž 214 milionů EUR z této částky vyplatí Komise členským státům. Účetní dvůr se domnívá, že tato zásadní událost měla být uvedena ve výroční zprávě o činnosti Generálního ředitelství pro rozpočet.

2.39

2.40

Na základě svého auditu k roku 2012 dospěl Účetní dvůr k závěru, že:

Z důkazních informací celkově vyplývá, že příjmy nejsou zatíženy významnou (materiální) mírou chyb.

2.41

Systémy dohledu a kontroly pro vlastní zdroje odvozené z HND byly vyhodnoceny jako obecně účinné, co se týče zajišťování legality a správnosti uskutečněných operací, s výjimkou ověřování údajů o HND prováděném Komisí, které se považuje za částečně účinné, neboť:

—

Eurostat neprovádí plánování práce a stanovování jejích priorit vhodným způsobem (bod 2.28),

—

—

se objevovaly problémy se sestavováním odhadů národních účtů a Eurostat tyto problémy nezaznamenal (body 2.29–2.30).

—

Odkazujeme na odpověď týkající se bodů 2.29 a 2.30.

2.42

Účetní dvůr rovněž upozorňuje na níže uvedené skutečnosti:

a)

Řízení výhrad k vlastním zdrojům odvozeným z HND Komisí vykazuje nedostatky. Měly být vzneseny další zvláštní výhrady týkající se jednotlivých zemí a při vydávání výhrad vůči členským státům se dále nepostupuje u všech států vždy stejným způsobem (bod 2.25). Komise navíc dosud nezrušila dvě zbývající zvláštní výhrady k HNP vztahující se k období 1995–2001 (bod 2.26).

a)

b)

Stále platí dlouhodobě nevyřízené výhrady týkající se vlastních zdrojů odvozených z DPH (bod 2.35).

b)

Odkazujeme na odpověď týkající se bodů 2.25 a 2.26.

Kromě následného zrušení pěti dlouhodobých nevyřízených výhrad, k nimž bylo podáno vysvětlení v odpovědi na bod 2.35, pokračovala spolupráce s dotčenými členskými státy s cílem zrušit další výhrady. Byly stanoveny strategie řešení a na dalších dvou se pracuje.

c)

Audit Účetního dvora upozornil na nedostatky v celním dohledu vnitrostátních orgánů (body 2.31–2.33). Účetní dvůr dospěl k závěru, že systémy dohledu a kontroly auditovaných členských států jsou z hlediska zajišťování úplného a správného zaúčtování tradičních vlastních zdrojů pouze částečně účinné.

2.43

Příloha 2.3 uvádí výsledky přezkumu Účetního dvora, který se týkal pokroku při realizaci doporučení vyjádřených ve výročních zprávách z předchozích let. Ve výročních zprávách za roky 2009 a 2010 předložil Účetní dvůr šest doporučení. Z nich Komise v plném rozsahu realizovala dvě, jedno doporučení realizovala ve většině ohledů, dvě doporučení byla realizována v některých ohledech a jedno vůbec.

2.43

Jelikož pravidelné inspekce Komise potvrzují, že účet B je ve většině členských států veden v elektronické podobě, počet částek neoprávněně uvedených na účtu B se snižuje. Většina nálezů, které Komise zjistila při kontrolách účtu B, se týká finanční odpovědnosti členských států vyplývající z nevyhovujících vymáhacích postupů nebo z administrativních chyb, a přímo nesouvisí se samotnou správou tohoto účtu. (re. 2010/2009, bod 3 přílohy 2.3)

Komise předložila poradnímu výboru pro vlastní zdroje a skupině pro celní politiku v roce 2012 tematickou zprávu o místních celních řízeních, v níž shrnula výsledky kontrol provedených v téměř všech členských státech, a zdůraznila v ní hlavní oblasti, v nichž jsou zapotřebí další opatření. Bude nadále zkoumat nápravná opatření, která přijmou členské státy, dokud nebudou nedostatky odstraněny. (re. 2010/2009, bod 4 přílohy 2.3)

Jak Komise, tak členské státy podnikly kroky k realizaci těchto doporučení. Z 20 dlouhodobě nevyřízených výhrad, které vedly k doporučení Účetního dvora v roce 2009, bylo 17 vyřešeno a zrušeno. Co se týče ostatních tří, jednu nelze zrušit bez soudního rozhodnutí a k vyřešení zbývajících dvou výhrad byly stanoveny strategické postupy. (re. 2009 přílohy 2.3)

2.44

Na základě tohoto přezkumu a dále zjištění a závěrů za rok 2012 Účetní dvůr Komisi doporučuje, aby:

—

doporučení 1: přezkoumala svůj kontrolní rámec pro ověřování údajů o HND, provedla strukturovanou a formalizovanou analýzu nákladů a přínosů a hloubkové ověření významných (materiálních) a rizikových složek HND, omezila využití obecných výhrad a nastavila kritéria významnosti (materiality) pro vydávání výhrad;

—

doporučení 2: podporovala členské státy při posilování celního dohledu vnitrostátních orgánů s cílem maximalizovat inkasovanou částku TVZ;

—

doporučení 3: nadále podporovala členské státy v tom, aby účty A a účty B používaly správně, a zajistila, aby tyto účty byly prokazatelně úplné a správné.