Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019R0834

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Text s významem pro EHP.)

PE/73/2019/REV/1

OJ L 141, 28.5.2019, p. 42–63 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/834/oj

28.5.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 141/42


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/834

ze dne 20. května 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) vstoupilo v platnost dne 16. srpna 2012. Požadavky, jež obsahuje, a sice centrální clearing standardizovaných mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, maržové požadavky a požadavky na zmírňování operačního rizika u OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, povinnost oznamovat derivátové smlouvy, požadavky na ústřední protistrany a požadavky na registry obchodních údajů, přispívají ke snižování systémového rizika tím, že zvyšují transparentnost trhu s OTC deriváty a snižují úvěrové riziko protistrany a operační riziko spojené s OTC deriváty.

(2)

Zjednodušení určitých oblastí, jež nařízení (EU) č. 648/2012 upravuje, a přiměřenější přístup k těmto oblastem jsou v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů vypracovaným Komisí, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, aby politiky Unie dosahovaly svých cílů co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže. Tímto zjednodušením a přiměřenějším přístupem by však neměly být dotčeny obecné cíle podpory finanční stability a snižování systémových rizik v souladu s prohlášením vedoucích představitelů skupiny G20, které učinili dne 26. září 2009 na summitu v Pittsburghu.

(3)

Efektivní a odolné poobchodní systémy a trhy s kolaterálem jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a jsou základem úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise.

(4)

Komise v letech 2015 a 2016 provedla dvě veřejné konzultace k uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Rovněž obdržela podklady ohledně uplatňování uvedeného nařízení od Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) ( dále jen „ESMA“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (6) a Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Z těchto veřejných konzultací vyplynulo, že zúčastněné strany cíle nařízení (EU) č. 648/2012 podporují a že významná změna uvedeného nařízení není nutná. Dne 23. listopadu 2016 přijala Komise souhrnnou zprávu v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Ačkoli ne všechna ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 se stala použitelnými v plném rozsahu, a jeho komplexní hodnocení tak nebylo ještě možné, uvedená zpráva poukázala na oblasti, ve kterých bylo nutné přijmout cílená opatření, jež by zajistila dosažení cílů nařízení (EU) č. 648/2012 přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo zahrnovat všechny finanční smluvní strany, jež by mohly představovat významné systémové riziko pro finanční systém. Definice finanční smluvní strany by proto měla být změněna.

(6)

Zaměstnanecké plány na koupi akcií jsou obvykle podnikem vytvořené systémy, jejichž prostřednictvím osoby mohou přímo nebo nepřímo upisovat, kupovat, přijímat nebo vlastnit akcie podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny, za předpokladu, že příjemci plnění z tohoto plánu jsou alespoň zaměstnanci nebo bývalí zaměstnanci daného podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny nebo členové či bývalí členové rady daného podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny. Ve sdělení Komise ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období jsou stanovena opatření týkající se zaměstnaneckých plánů na koupi akcií coby jednoho z možných opatření k posílení unie kapitálových trhů za účelem posílení retailových investic. V souladu se zásadou proporcionality by proto subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo alternativní investiční fondy zřízené výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií neměly být považovány za finanční smluvní strany.

(7)

Určité finanční smluvní strany mají objem činnosti na trzích s OTC deriváty příliš nízký na to, aby představoval významné systémové riziko pro finanční systém, a rovněž příliš nízký na to, aby byl centrální clearing ekonomicky schůdný. Tyto finanční smluvní strany, často označované jako malé finanční smluvní strany, by měly být od povinnosti clearingu osvobozeny, avšak i nadále by měly podléhat požadavku na výměnu kolaterálu, aby se zmírnilo jakékoli systémové riziko. Překročí-li však pozice finanční smluvní strany clearingový práh, vypočítaný na úrovni skupiny, nejméně v jedné kategorii OTC derivátů, měla by se povinnost clearingu uplatnit na všechny kategorie OTC derivátů, a to vzhledem ke vzájemné propojenosti finančních smluvních stran a k možnému systémovému riziku pro finanční systém, jež by mohlo vzniknout, pokud by nebyl prováděn centrální clearing těchto OTC derivátových smluv. Finanční smluvní strana by měla mít možnost kdykoli prokázat, že její pozice již clearingový práh v některé kategorii OTC derivátů nepřekračují, a v takovém případě by se měla povinnost clearingu přestat uplatňovat.

(8)

Nefinanční smluvní strany jsou navzájem méně propojeny než finanční smluvní strany. Jsou také často převážně aktivní pouze v jedné kategorii OTC derivátů. Jejich činnost proto představuje pro finanční systém menší systémové riziko než činnost finančních smluvních stran. Rozsah povinnosti clearingu pro nefinanční smluvní strany, které se rozhodnou vypočítávat každých dvanáct měsíců své pozice oproti clearingovým prahům, by proto měl být zúžen. Tyto nefinanční smluvní strany by měly povinnosti clearingu podléhat pouze ve vztahu ke kategoriím OTC derivátů, které překračují clearingový práh. Na nefinanční smluvní strany se však i nadále vztahuje požadavek na výměnu kolaterálu v případě, že dojde k překročení kteréhokoli clearingového prahu. Nefinanční smluvní strany, které se rozhodnou nevypočítávat svoji pozici oproti clearingovým prahům, by měly povinnosti clearingu podléhat ve všech kategoriích OTC derivátů. Nefinanční smluvní strana by měla mít možnost kdykoli prokázat, že její pozice již clearingový práh v některé kategorii OTC derivátů nepřekračují, a v takovém případě by se měla povinnost clearingu pro danou kategorii OTC derivátů přestat uplatňovat.

(9)

Za účelem zohlednění vývoje na finančních trzích by měl ESMA pravidelně přezkoumávat clearingové prahy a v případě potřeby je aktualizovat. K tomuto pravidelnému přezkumu by měla být přiložena zpráva.

(10)

Požadavek na provádění clearingu u určitých OTC derivátových smluv uzavřených před datem nabytí účinnosti povinnosti clearingu vytváří právní nejistotu a vyvolává provozní komplikace, přičemž jeho výhody jsou omezené. Tento požadavek zejména vyvolává u smluvních stran těchto smluv dodatečné náklady a zátěž a může mít také dopad na bezproblémové fungování trhu, aniž by to vedlo k významnému zlepšení v jednotném a koherentním uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 nebo nastolení rovných podmínek pro účastníky trhu. Tento požadavek by proto měl být zrušen.

(11)

Smluvní strany, jejichž činnost na trhu s OTC deriváty dosahuje jen omezeného objemu, narážejí na obtíže v přístupu k centrálnímu clearingu, ať už jako klienti členů clearingového systému nebo prostřednictvím ujednání o nepřímém clearingu. Od členů clearingového systému a klientů těchto členů, kteří poskytují clearingové služby jiným smluvním stranám přímo, nebo nepřímo tím, že umožňují svým vlastním klientům poskytovat tyto služby jiným smluvním stranám, by se proto mělo vyžadovat, aby tak činili za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek. Ačkoliv by tento požadavek neměl vést k cenové regulaci nebo zakládat povinnost uzavření smlouvy, členové clearingového systému a klienti by měli mít možnost kontrolovat rizika související s nabízenými clearingovými službami, například rizika protistrany.

(12)

Informace o finančních nástrojích, na něž se vztahují povolení ústředních protistran, nemusejí specifikovat všechny kategorie OTC derivátů, jejichž clearing je ústřední protistrana oprávněna provádět. K zajištění toho, aby ESMA mohl plnit své úkoly a povinnosti v souvislosti s povinností clearingu, by příslušné orgány měly ESMA neprodleně oznámit veškeré informace, které od ústřední protistrany obdrží ohledně jejího úmyslu zahájit clearing kategorie OTC derivátů, na kterou se vztahují její stávající povolení.

(13)

Mělo by být možné v určitých výjimečných situacích povinnost clearingu dočasně pozastavit. Takové pozastavení by mělo být možné, pokud kritéria, na základě kterých určité kategorie OTC derivátů podléhají povinnosti clearingu, již nejsou splňována. Mohlo by se tak stát v případě, kdy se konkrétní kategorie OTC derivátů stanou nevhodnými pro povinný centrální clearing nebo kdy došlo k podstatné změně jednoho z těchto kritérií u konkrétních kategorií OTC derivátů. Pozastavit povinnost clearingu by mělo být možné i v případě, kdy ústřední protistrana přestane nabízet clearingovou službu pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany a kdy jiné ústřední protistrany ji nemohou dostatečně rychle nahradit a tyto clearingové služby převzít. Pozastavit povinnost clearingu by rovněž mělo být možné v případě, kdy je to považováno za nezbytné za účelem zamezení vážné hrozbě pro finanční stabilitu v Unii. S cílem zajistit finanční stabilitu a zabránit narušení trhu by ESMA měl při současném zohlednění cílů skupiny G20 zajistit, aby v případech, kdy je zrušení povinnosti clearingu vhodné, bylo toto zrušení iniciováno v průběhu pozastavení clearingové povinnosti a v dostatečném předstihu, aby bylo možné změnit příslušné regulační technické normy.

(14)

Povinnost smluvních stran obchodovat s deriváty podléhajícími povinnosti clearingu v obchodních systémech, která je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (7), je v souladu s postupem uložení obchodní povinnosti podrobně vymezeným v uvedeném nařízení aktivována v okamžiku, kdy byla u určité kategorie derivátů stanovena povinnost clearingu. Pozastavení povinnosti clearingu by mohlo smluvním stranám v dodržení obchodní povinnosti bránit. Proto by v případě, že bylo požádáno o pozastavení povinnosti clearingu a má se za to, že došlo k podstatné změně kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti, měl mít ESMA možnost navrhnout souběžné pozastavení obchodní povinnosti podle nařízení (EU) č. 648/2012 namísto nařízení (EU) č. 600/2014.

(15)

Oznamování minulých smluv se ukázalo být obtížným, jelikož se jednalo o údaje, jejichž oznamování je nyní vyžadováno, ale před vstupem nařízení (EU) č. 648/2012 v platnost se nevyžadovalo. To vedlo k tomu, že tyto smlouvy často nebyly oznamovány a že oznamované údaje měly nízkou kvalitu, přičemž zátěž spojená s oznamováním těchto smluv je značná. Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že tyto údaje z minulosti zůstanou nevyužity. Navíc ke dni, kdy lhůta pro oznámení minulých smluv nabývá účinnosti, je řada těchto smluv již neplatná a spolu s nimi i odpovídající expozice a rizika. Z těchto důvodů by požadavek oznamování minulých smluv měl být zrušen.

(16)

Obchody uvnitř skupiny zahrnující nefinanční smluvní strany představují poměrně malý zlomek všech OTC derivátových smluv a používají se především pro vnitřní zajištění v rámci skupiny. Tyto obchody proto významně nepřispívají k systémovému riziku a ke vzájemné propojenosti, avšak povinnost tyto obchody oznamovat představuje pro nefinanční smluvní strany značné náklady a zátěž. Obchody mezi smluvními stranami v rámci skupiny, kde alespoň jednou smluvní stranou je nefinanční smluvní strana, by proto měly být od oznamovací povinnosti osvobozeny, bez ohledu na místo usazení nefinanční smluvní strany.

(17)

V roce 2017 zahájila Komise kontrolu účelnosti právního rámce pro zveřejňování informací ze strany podniků. Účelem této kontroly je shromáždit informace o konzistentnosti, soudržnosti, účinnosti a účelnosti unijního právního rámce pro oznamování. S ohledem na tyto skutečnosti je třeba dále analyzovat možnost vyhnout se zbytečnému zdvojování při oznamování a snížit nebo zjednodušit oznamování pro derivátové smlouvy, které nejsou deriváty OTC, a to s přihlédnutím k potřebě včasného oznamování a k opatřením přijatým podle nařízení (EU) č. 648/2012 a (EU) č. 600/2014. Tato analýza by měla zejména posoudit oznamované údaje, dostupnost údajů pro příslušné orgány, jakož i opatření k dalšímu zjednodušení oznamovacích řetězců, pokud jde o derivátové smlouvy, které nejsou deriváty OTC, zejména pro nefinanční smluvní strany nepodléhající povinnosti clearingu, aniž by došlo k nepřiměřené ztrátě informací. Obecnější posouzení účelnosti a účinnosti opatření, která byla v nařízení (EU) č. 648/2012 zavedena za účelem lepšího fungování oznamování OTC derivátových smluv a snížení zátěže z něho plynoucí, by mělo být zváženo v případech, kdy jsou k dispozici dostatečné zkušenosti a údaje o uplatňování uvedeného nařízení, zejména pokud jde o kvalitu a dostupnost údajů oznamovaných do registrů obchodních údajů a o využívání a provádění přeneseného oznamování.

(18)

Za účelem snížení zátěže spojené s oznamováním OTC derivátových smluv v případě nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu, by měla za oznamování jménem svým i jménem nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu OTC derivátových smluv uzavřených těmito smluvními stranami, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů ze zásady odpovídat výhradně finanční smluvní strana a měla by za to nést právní odpovědnost. Aby bylo zajištěno, že finanční smluvní strana má údaje potřebné ke splnění oznamovací povinnosti, nefinanční smluvní strana by měla poskytnout údaje týkající se OTC derivátových smluv, u nichž nelze rozumně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strany by však měly mít možnost své OTC derivátové smlouvy oznamovat samy. V takovém případě by měla nefinanční smluvní strana patřičně informovat finanční smluvní stranu a měla by odpovídat za oznamování těchto údajů a za zajištění jejich správnosti a nést za to právní odpovědnost.

(19)

Měla by se také určit odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, u nichž jsou jedna nebo obě smluvní strany SKIPCP nebo alternativním investičním fondem. Mělo by být proto stanoveno, že za oznamování OTC derivátových smluv jménem SKIPCP, které tento SKIPCP uzavřel, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá jeho správcovská společnost a že za to nese právní odpovědnost. Obdobně by měl za oznamování OTC derivátových smluv jménem alternativního investičního fondu, které tento fond uzavřel, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídat jeho správce a měl by za to nést právní odpovědnost.

(20)

Aby se zamezilo tomu, že z důvodu složitosti postupů řízení rizik vyžadujících včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu mezi smluvními stranami, jež zahrnují použití interních modelů, nebudou techniky zmírňování rizika používány v celé Unii konzistentně, měly by příslušné orgány tyto postupy řízení rizik nebo jakékoli významné změny těchto postupů validovat dříve, než jsou použity.

(21)

Z důvodu nutnosti mezinárodního sbližování regulačního rámce a potřeby zajistit, aby nefinanční smluvní strany a malé finanční smluvní strany snížily rizika spojená s jejich expozicemi vůči měnovému riziku, je nezbytné stanovit zvláštní postupy řízení rizik pro fyzicky vypořádávané měnové forwardy a fyzicky vypořádávané měnové swapy. S ohledem na jejich zvláštní rizikový profil je vhodné omezit povinnou výměnu variačních marží u fyzicky vypořádávaných měnových forwardů a fyzicky vypořádávaných měnových swapů na obchody mezi nejsystémovějšími smluvními stranami s cílem omezit kumulaci systémového rizika a zamezit mezinárodním rozdílům v regulačních předpisech. Mezinárodní sbližování regulačního rámce by mělo být zajištěno i v souvislosti s postupy řízení rizik pro jiné kategorie derivátů.

(22)

Mezi poobchodní služby ke snížení rizik patří služby, jako je například komprese portfolia. Na kompresi portfolia se nevztahují obchodní povinnosti stanovené v nařízení (EU) č. 600/2014. S cílem zajistit v nezbytných a vhodných případech soulad nařízení (EU) č. 648/2012 s nařízením (EU) č. 600/2014 při současném zohlednění rozdílů mezi oběma nařízeními, možnosti obcházet povinnost clearingu a rozsahu, v jakém poobchodní služby ke snížení rizik zmírňují nebo snižují rizika, by měla Komise ve spolupráci s ESMA a ESRB posoudit, jakým případným obchodům vyplývajícím z poobchodních služeb ke snížení rizik by mělo být přiznáno osvobození od povinnosti clearingu.

(23)

S cílem zvýšit transparentnost a předvídatelnost počátečních marží a odradit ústřední protistrany od toho, aby své modely počátečních marží měnily způsobem, který by se mohl jevit jako procyklický, měly by ústřední protistrany poskytnout členům svých clearingových systémů nástroje k simulaci svých požadavků na počáteční marže a podrobný přehled modelů počátečních marží, jež používají. Tento požadavek je v souladu s mezinárodními standardy zveřejněnými Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a radou Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména s rámcem pro zpřístupňování informací uveřejněným v prosinci 2012 a se standardy pro zpřístupňování kvantitativních údajů pro ústřední protistrany uveřejněnými v roce 2015, které jsou důležitou pomůckou pro přesné pochopení rizik a nákladů spojených s účastí členů clearingového systému na ústřední protistraně a pro posílení transparentnosti ústředních protistran pro účastníky trhu.

(24)

Vnitrostátní insolvenční právo členských států by nemělo ústředním protistranám bránit v možnosti provádět s dostatečnou právní jistotou převod pozic klientů nebo vyplácet výnosy z likvidace přímo klientům v případě platební neschopnosti člena clearingového systému, pokud jde o aktiva držená na souhrnných nebo individuálních oddělených klientských účtech. Za účelem motivace ke clearingu a zlepšení přístupu k němu by vnitrostátní insolvenční právo členských států nemělo ústředním protistranám bránit v tom, aby postupovaly v souladu s postupy v případě selhání podle nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o aktiva a pozice držené na souhrnných a individuálních oddělených klientských účtech držených u člena clearingového systému a u ústřední protistrany. Pokud jsou uzavřena ujednání o nepřímém clearingu, nepřímí klienti by nicméně měli nadále požívat ochrany, která je rovnocenná ochraně stanovené na základě pravidel oddělení a přenositelnosti a postupů v případě selhání stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012.

(25)

Pokuty, které může ESMA v rámci svého přímého dohledu uložit registrům obchodních údajů, by měly být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující, aby se zajistila účinnost dohledových pravomocí ESMA a zvýšila se transparentnost derivátových pozic a expozic. Výměry pokut, jež nařízení (EU) č. 648/2012 původně stanovilo, se s ohledem na běžný obrat registrů obchodních údajů ukázaly jako nedostatečně odrazující, což by mohlo potenciálně omezovat účinnost dohledových pravomocí, jež ESMA podle uvedeného nařízení vůči těmto registrům vykonává. Horní hranice základní výměry pokut by proto měla být zvýšena.

(26)

Orgány třetích zemí by měly mít přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v Unii, pokud dotčená třetí země splňuje určité podmínky zaručující zacházení s těmito údaji a pokud tato třetí země stanoví právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout orgánům Unie přímý přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v této třetí zemi.

(27)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (8) umožňuje zjednodušený postup registrace registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s obchody zajišťujícími financování. Podobný zjednodušený postup registrace by měl být zaveden pro registraci registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) 2015/2365 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s derivátovými smlouvami.

(28)

Nedostatečná kvalita a transparentnost údajů zpřístupňovaných registry obchodních údajů ztěžuje subjektům, kterým byl udělen přístup k těmto údajům, používat je při sledování trhů s deriváty a brání regulačním orgánům a orgánům dohledu včas zjistit rizika pro finanční stabilitu. K tomu, aby se zlepšila kvalita a transparentnost údajů a sladily se požadavky na oznamování podle nařízení (EU) č. 648/2012 s požadavky nařízení (EU) 2015/2365 a (EU) č. 600/2014, je nezbytná další harmonizace pravidel oznamování a požadavků na oznamování, a zejména další harmonizace standardů, formátů, metod a mechanismů oznamování údajů, jakož i postupů, jež mají registry obchodních údajů používat při ověření oznámených údajů z hlediska jejich úplnosti a správnosti, a postupů sesouhlasování údajů s jinými registry obchodních údajů. Registry obchodních údajů by navíc měly na požádání a za přiměřených obchodních podmínek udělit neoznamujícím smluvním stranám přístup ke všem údajům oznámeným jejich jménem.

(29)

Pokud jde o služby poskytované registry obchodních údajů, nařízení (EU) č. 648/2012 zavedlo konkurenční prostředí. Smluvní strany by proto měly být schopny zvolit si registr obchodních údajů, kterému chtějí údaje oznamovat, a měly by být, pokud si to přejí, schopny přejít od jednoho registru obchodních údajů ke druhému. Aby se takový přechod usnadnil a zajistila se trvalá dostupnost údajů bez jejich zdvojování, měly by registry obchodních údajů stanovit vhodné zásady, jež zajistí řádný přenos oznámených údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strana podléhající oznamovací povinnosti požádá.

(30)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že povinnost clearingu by se neměla vztahovat na složky penzijního systému, dokud ústřední protistrany nevyvinou vhodné technické řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jakožto variačních marží. Jelikož dosud nebylo vyvinuto žádné schůdné řešení, které by složkám penzijního systému umožňovalo provádět centrální clearing, mělo by být toto přechodné období prodlouženo alespoň o další dva roky. Centrální clearing by však měl zůstat konečným cílem vzhledem k tomu, že současný vývoj v oblasti regulace a trhu umožňuje účastníkům trhu vyvinout v této lhůtě vhodná technická řešení. S pomocí ESMA a Evropského orgánu dozoru (Evropského orgánu pro bankovnictví) (dále jen „EBA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9), Evropského orgánu dozoru (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (10), a ESRB by Komise měla sledovat pokrok dosažený ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému při vývoji schůdných řešení, jež usnadní účast složek penzijního systému na centrálním clearingu, a vypracovat zprávu o tomto pokroku. Tato zpráva by rovněž měla zahrnovat řešení a související náklady pro složky penzijního systému, přičemž by měla zohlednit vývoj v oblasti regulace a trhu, například změny typu finanční smluvní strany, jež podléhá povinnosti clearingu. Aby bylo možné zohlednit vývoj, který v době přijetí tohoto nařízení nebylo možné předvídat, měla by být Komisi svěřena pravomoc prodloužit toto přechodné období dvakrát vždy o jeden rok poté, co pečlivě posoudí nutnost takového prodloužení.

(31)

Přechodné období, po které byly od povinnosti clearingu osvobozeny složky penzijního systému, uplynulo dne 16. srpna 2018. Z důvodu právní jistoty a s cílem zamezit možné diskontinuitě je nezbytné prodloužení uvedeného přechodného období uplatňovat se zpětným účinkem na OTC derivátové smlouvy, které složky penzijního systému uzavřely ode dne 17. srpna 2018 do 16. června 2019.

(32)

V zájmu zjednodušení regulačního rámce je třeba uvážit rozsah, v jakém by mohlo být nezbytné a vhodné sladit obchodní povinnost podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami podle tohoto nařízení týkajícími se povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají. Až bude k dispozici dostatek zkušeností a údajů ohledně uplatňování tohoto nařízení, mělo by být provedeno obecnější posouzení účinků tohoto nařízení na míru clearingu u různých druhů smluvních stran a rozdělení clearingu v rámci každé kategorie smluvních stran, stejně jako na dostupnost clearingových služeb, včetně efektivnosti změn provedených tímto nařízením ve vztahu k poskytování clearingových služeb za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek při usnadňování přístupu ke clearingu.

(33)

Za účelem zajištění důsledné harmonizace pravidel, kdy jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, a s cílem poskytnout za určitých podmínek účastníkům trhu dodatečný čas na vývoj clearingových řešení pro složky penzijního systému by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o bližší určení podmínek, za kterých jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, a pokud jde o prodloužení přechodného období, po které by se povinnost clearingu neměla vztahovat na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely složky penzijního systému. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(34)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o pozastavení povinnosti clearingu a obchodní povinnosti a o přímý přístup relevantních orgánů třetích zemí k informacím obsaženým v registrech obchodních údajů usazených v Unii, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12). Komise by měla okamžitě přijmout použitelné prováděcí akty, kterými pozastaví povinnost clearingu a obchodní povinnost pro určité kategorie OTC derivátů, neboť je nezbytné přijmout rychlé rozhodnutí zajišťující právní jistotu, pokud jde o výsledek postupu pozastavení, a proto existují závažné, naléhavé a řádně odůvodněné důvody.

(35)

S cílem zajistit důslednou harmonizaci pravidel týkajících se technik zmírňování rizik, registrace registrů obchodních údajů a požadavků na oznamování, by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované EBA nebo ESMA, pokud jde o tyto aspekty: postupy dohledu k zajištění počátečního a průběžného ověření postupů řízení rizik, které vyžadují včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu; údaje o zjednodušené žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365; údaje o postupech sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů, údaje o postupech, jež má registr obchodních údajů použít při ověřování, zda oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržely požadavky na oznamování údajů, a při ověřování úplnosti a správnosti oznámených údajů; podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, na jejichž základě je určitým subjektům poskytován přístup k registrům obchodních údajů. Komise by měla tyto regulační technické normy přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a postupem podle článků 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010.

(36)

Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, jež vypracuje ESMA, pokud jde o standardy údajů pro informace, jež mají být oznamovány u jednotlivých kategorií derivátů, o metody a mechanismy oznamování a o formát žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(37)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit, aby pravidla byla přiměřená, nevedla ke zbytečné administrativní zátěži nebo nákladům na dodržování předpisů, neohrožovala finanční stabilitu a zvýšila transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)

Použití určitých ustanovení tohoto nařízení by mělo být odloženo s cílem zavést všechna zásadní prováděcí opatření a umožnit účastníkům trhu přijmout nezbytné kroky za účelem dodržení povinností.

(39)

Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)

V článku 2 se bod 8 nahrazuje tímto:

„8)

„finanční smluvní stranou“:

a)

investiční podnik povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*1);

b)

úvěrová instituce povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*2);

c)

pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (*3);

d)

SKIPCP a tam, kde je to vhodné, jeho správcovská společnost, povolené v souladu se směrnicí 2009/65/ES s výjimkou případů, kdy je tento SKIPCP zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií;

e)

instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (*4);

f)

alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který je usazen v Unii nebo spravován správcem alternativních investičních fondů povoleným nebo registrovaným v souladu s uvedenou směrnicí, s výjimkou případů, kdy je tento alternativní investiční fond zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií nebo pokud je alternativní investiční fond sekuritizačním účelovým subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3 písm. g) směrnice 2011/61/EU, a v příslušných případech jeho správce usazený v Unii;

g)

centrální depozitář cenných papírů povolený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (*5);

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349)."

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)."

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1)."

(*4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37)."

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).“;"

2)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavec 1 se mění takto:

i)

v písmeni a) se body i) až iv) nahrazují tímto:

„i)

mezi dvěma finančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci,

ii)

mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, a nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iii)

mezi dvěma nefinančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iv)

mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na jedné straně a subjektem usazeným ve třetí zemi, který by podléhal povinnosti clearingu, pokud by byl usazen v Unii, na straně druhé;“

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

jsou uzavřeny nebo obnoveny v den, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, nebo později, přičemž k uvedenému dni splňují obě smluvní strany podmínky uvedené v písmenu a).“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Členové clearingového systému a klienti, kteří přímo či nepřímo poskytují clearingové služby, poskytují tyto služby za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek, aniž by měli povinnost uzavřít smlouvu. Tito členové clearingového systému a klienti učiní veškerá přiměřená opatření nezbytná k rozpoznání, prevenci, řízení a sledování střetů zájmů, zejména mezi obchodní jednotkou a clearingovou jednotkou, které mohou nepříznivě ovlivnit spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní poskytování clearingových služeb. Tato opatření musí být učiněna i v případech, kdy obchodní a clearingové služby poskytují odlišné právní subjekty patřící do stejné skupiny.

Členům clearingového systému a klientům je povoleno kontrolovat rizika související s nabízenými clearingovými službami.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterými bude doplněno toto nařízení tím, že se upřesní podmínky, za nichž se obchodní podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce považují za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, na základě těchto kritérií:

a)

požadavků na spravedlnost a transparentnost, pokud jde o poplatky, ceny, slevy a další obecné smluvní podmínky týkající se ceníku, aniž je dotčena důvěrnost smluvních ujednání s jednotlivými smluvními stranami;

b)

faktorů, které představují přiměřené obchodní podmínky k zajištění objektivních a racionálních smluvních ujednání;

c)

požadavků, které usnadňují clearingové služby spravedlivým a nediskriminačním způsobem s ohledem na související náklady a rizika tak, aby případné rozdíly v účtovaných cenách byly přiměřené nákladům, rizikům a přínosům, a

d)

kritérií pro kontrolu rizik platných pro člena clearingového systému nebo klienta, jež s nabízenými clearingovými službami souvisí.“

3)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Finanční smluvní strany podléhající povinnosti clearingu

1.   Každých dvanáct měsíců může finanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců.

Pokud své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí kterýkoli z clearingových prahů stanovených podle čl. 10 odst. 4 písm. b), finanční smluvní strana:

a)

tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech uvede rovněž období použité pro výpočet;

b)

do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu; a

c)

začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě všech OTC derivátových smluv týkajících se jakékoli kategorie OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce.

2.   Finanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu uvedené v článku 4 ke dni 17. června 2019 nebo která povinnosti clearingu začne podléhat v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, této povinnosti podléhá a v clearingu pokračuje, dokud relevantnímu příslušnému orgánu neprokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců již nepřekračuje clearingový práh stanovený podle čl. 10 odst. 4 písm. b).

Finanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování těchto pozic.

3.   Do výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 finanční smluvní strana zahrne všechny OTC derivátové smlouvy, které uzavřela ona sama nebo které uzavřely jiné subjekty v rámci skupiny, do níž sama patří.

Bez ohledu na první pododstavec se pozice uvedené v odstavci 1 v případě SKIPCP a alternativních investičních fondů vypočtou na úrovni fondu.

Správcovské společnosti SKIPCP, které spravují více než jeden SKIPCP, a správci alternativních investičních fondů, kteří spravují více než jeden alternativní investiční fond, musí být schopni relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet pozic na úrovni fondu nevede k:

a)

systematickému podhodnocování pozic žádného ze spravovaných fondů ani pozic správce ani

b)

obcházení povinnosti clearingu.

Relevantní příslušné orgány finanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic na úrovni skupiny.“

4)

Článek 5 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pokud příslušný orgán povolí ústřední protistraně provádět clearing určité kategorie OTC derivátů podle článku 14 nebo 15 nebo pokud se na určitou kategorii OTC derivátů, jejíž clearing má ústřední protistrana v úmyslu začít provádět, vztahuje stávající povolení udělené podle článku 14 nebo 15, okamžitě uvedené povolení nebo kategorii OTC derivátů, jejíž clearing má ústřední protistrana v úmyslu začít provádět, oznámí ESMA.“

b)

v odstavci 2 se písmeno c) zrušuje.

5)

Článek 6 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno e) zrušuje;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud ústřední protistrana pozbude povolení nebo uznání podle tohoto nařízení provádět clearing určité kategorie OTC derivátů, vyškrtne ESMA tuto ústřední protistranu okamžitě z veřejného rejstříku ve vztahu k dané kategorii OTC derivátů.“

6)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Pozastavení povinnosti clearingu

1.   ESMA může požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1 pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro určitý druh smluvní strany, je-li splněna jedna z následujících podmínek:

a)

určité kategorie OTC derivátů již nejsou vhodné pro centrální clearing v souladu s kritérii uvedenými v čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci a v čl. 5 odst. 5;

b)

je pravděpodobné, že ústřední protistrana přestane provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů a žádná jiná ústřední protistrana není schopna provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů, aniž by došlo k přerušení v této činnosti;

c)

pozastavení povinnosti clearingu u těchto určitých kategorií OTC derivátů nebo určitého druhu smluvní strany je nezbytné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo jeho řešení nebo k zajištění řádného fungování finančních trhů v Unii a toto pozastavení je přiměřené k dosažení těchto cílů.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) a před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22.

K žádosti uvedené v prvním pododstavci musí být připojen důkaz, že je splněna alespoň jedna z podmínek v něm uvedených.

Považuje-li ESMA pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 600/2014, může být součástí žádosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce také žádost o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení ve vztahu k týmž určitým kategoriím OTC derivátů, které jsou předmětem žádosti o pozastavení povinnosti clearingu.

2.   Za podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou příslušné orgány odpovědné za dohled nad členy clearingového systému a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22 požádat, aby ESMA předložil Komisi žádost o pozastavení povinnosti clearingu. Žádost příslušného orgánu musí obsahovat zdůvodnění a důkazy dokládající, že je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku.

ESMA do 48 hodin od obdržení žádosti příslušného orgánu uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a na základě zdůvodnění a důkazů, které mu příslušný orgán předložil, buď požádá Komisi, aby pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1, nebo žádost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce zamítne. O svém rozhodnutí informuje ESMA dotčený příslušný orgán. Pokud ESMA žádost podanou příslušným orgánem zamítne, své rozhodnutí písemně zdůvodní.

3.   Žádosti podle odstavců 1 a 2 se nezveřejňují.

4.   Komise bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 a na základě zdůvodnění a důkazů, které jí ESMA předložil, buď prostřednictvím prováděcího aktu pozastaví povinnost clearingu u určité kategorie OTC derivátů či u určitého druhu smluvní strany podle odstavce 1, nebo požadované pozastavení zamítne. Pokud Komise požadované pozastavení zamítne, zdůvodní pro ESMA své rozhodnutí písemně. Komise o tom informuje neprodleně Evropský parlament a Radu, kterým rovněž postoupí zdůvodnění pro ESMA. Tato informace se nezveřejňuje.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

5.   Pokud o to žádá ESMA v souladu s odst. 1 čtvrtým pododstavcem tohoto článku, prováděcí akt pozastavující povinnost clearingu pro určité kategorie OTC derivátů může pozastavit také obchodní povinnost stanovenou v čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 600/2014 pro tytéž určité kategorie OTC derivátů, na něž se toto pozastavení povinnosti clearingu vztahuje.

6.   Pozastavení povinnosti clearingu, a případně obchodní povinnosti, se sdělí ESMA a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách Komise a ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.

7.   Pozastavení povinnosti clearingu podle odstavce 4 je platné po počáteční dobu nepřesahující tři měsíce ode dne použitelnosti tohoto pozastavení.

Pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 5 je platné po stejnou počáteční dobu.

8.   Pokud důvody pro pozastavení přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu platnost pozastavení podle odstavce 4 prodloužit o další období nepřesahující tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s odstavcem 6.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

V dostatečném předstihu před koncem doby pozastavení podle odstavce 7 tohoto článku nebo doby prodloužení podle prvního pododstavce tohoto odstavce vydá ESMA Komisi stanovisko k otázce, zda důvody pro pozastavení přetrvávají. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22. Kopii tohoto stanoviska zašle ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Toto stanovisko se nezveřejňuje.

Prováděcí akt prodlužující platnost pozastavení povinnosti clearingu může rovněž prodloužit dobu pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 7.

Prodloužení doby pozastavení obchodní povinnosti je platné po stejnou dobu jako prodloužení doby pozastavení povinnosti clearingu.“

7)

Článek 9 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Smluvní strany a ústřední protistrany zajistí, aby údaje o každé derivátové smlouvě, kterou uzavřely, a o veškerých změnách nebo ukončení smluv byly oznamovány v souladu s odstavcem 1 až 1f tohoto článku a registru obchodních údajů registrovanému v souladu s článkem 55 nebo uznanému v souladu s článkem 77. Údaje se oznamují nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení smlouvy.

Oznamovací povinnost se vztahuje na derivátové smlouvy, které:

a)

byly uzavřeny před 12. únorem 2014 a k tomuto datu zůstaly nevypořádány;

b)

byly uzavřeny k 12. únoru 2014 nebo po tomto datu.

Bez ohledu na článek 3 se oznamovací povinnost nevztahuje na derivátové smlouvy v rámci téže skupiny, pokud je alespoň jedna smluvní strana nefinanční smluvní stranou nebo by byla za nefinanční smluvní stranu považována, kdyby byla usazena v Unii, jestliže:

a)

obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace;

b)

obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a

c)

mateřský podnik není finanční smluvní stranou.

Svůj záměr uplatnit osvobození uvedené ve třetím pododstavci oznámí smluvní strany svým příslušným orgánům. Osvobození je platné, pokud oznámené příslušné orgány do tří měsíců ode dne oznámení nerozhodnou, že podmínky uvedené ve třetím pododstavci nejsou splněny.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a.   Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách uzavřených s nefinanční smluvní stranou, která nesplňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, jménem obou smluvních stran, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídají výhradně finanční smluvní strany a nesou za to právní odpovědnost.

K zajištění toho, aby finanční smluvní strana měla všechny údaje potřebné ke splnění této oznamovací povinnosti, poskytne nefinanční smluvní strana finanční smluvní straně údaje týkající se OTC derivátových smluv uzavřených mezi nimi, u nichž nelze rozumně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strana odpovídá za zajištění toho, aby tyto údaje byly správné.

Bez ohledu na první pododstavec se mohou nefinanční smluvní strany, které již do systému oznamování investovaly, rozhodnout oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách s finančními smluvními stranami registru obchodních údajů. V tomto případě nefinanční smluvní strany informují finanční smluvní strany, se kterými uzavřely OTC derivátové smlouvy, o svém rozhodnutí před oznámením těchto údajů. Za oznamování údajů a za zajištění jejich správnosti v tomto případě odpovídají a související právní odpovědnost nesou nefinanční smluvní strany.

Nefinanční smluvní strana, která nesplňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci a která uzavřela OTC derivátovou smlouvu se subjektem usazeným ve třetí zemi, nemá oznamovací povinnost podle tohoto článku a nenese právní odpovědnost za oznamování údajů o těchto OTC derivátových smlouvách ani za zajištění jejich správnosti, pokud:

a)

by byl tento subjekt ze třetí země považován za finanční smluvní stranu, kdyby byl usazen v Unii;

b)

je právní režim pro oznamování údajů použitelný na tento subjekt ze třetí země prohlášen za rovnocenný podle článku 13 a

c)

finanční smluvní strana ze třetí země tyto informace podle právního režimu této třetí země pro oznamování údajů oznámila registru obchodních údajů, který podléhá právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům;

1b.   Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je SKIPCP, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá jeho správcovská společnost a nese za to právní odpovědnost.

1c.   Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je příslušný alternativní investiční fond, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá správce tohoto fondu a nese za to právní odpovědnost.

1d.   Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je IZPP, která v souladu s vnitrostátním právem nemá právní subjektivitu, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá povolený subjekt, který IZPP spravuje a jedná jejím jménem, a nese za to právní odpovědnost.

1e.   Smluvní strany a ústřední protistrany, které mají povinnost oznamovat údaje o derivátových smlouvách, zajistí, aby tyto údaje byly oznamovány správně a při oznamování nedocházelo ke zdvojování.

1f.   Smluvní strany a ústřední protistrany podléhající oznamovací povinnosti podle odstavce 1 mohou tuto povinnost přenést na jiný subjekt.“;

c)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 3 vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí:

a)

standardy a formáty údajů pro informace, jež mají být oznamovány, které zahrnují alespoň tyto prvky:

i)

celosvětové identifikační kódy právnických osob (LEI),

ii)

mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN),

iii)

specifické identifikační kódy obchodů (UTI),

b)

metody a postupy oznamování;

c)

četnost oznamování;

d)

lhůtu, do níž musí být derivátové smlouvy oznámeny.

Při vypracovávání těchto návrhů prováděcích technických norem ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo celosvětové úrovni a soulad těchto návrhů s požadavky na oznamování stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (*6) a v článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(*6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).“;"

8)

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Každých dvanáct měsíců může nefinanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců.

Pokud nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí u jedné nebo více kategorií OTC derivátů clearingové prahy stanovené podle odst. 4 prvního pododstavce písm. b), tato nefinanční smluvní strana:

a)

tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech rovněž uvede období použité pro výpočet;

b)

do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu;

c)

začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě OTC derivátových smluv, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce, a to ve vztahu k těm kategoriím aktiv, u nichž výsledek výpočtu překračuje clearingové prahy, nebo v případech, kdy nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává, ve vztahu k jakékoli kategorii OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu.

2.   Nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu uvedené v článku 4 ke dni 17. června 2019 nebo která povinnosti clearingu začne podléhat v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem tohoto článku, této povinnosti podléhá a v clearingu pokračuje, dokud relevantnímu příslušnému orgánu neprokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců již nepřekračuje clearingový práh stanovený podle odst. 4 písm. b) tohoto článku.

Nefinanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování této pozice.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Relevantní příslušné orgány nefinanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic na úrovni skupiny.“;

c)

v odstavci 4 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány pravidelně přezkoumává clearingové prahy uvedené v prvním pododstavci písm. b) a v případě potřeby, s ohledem zejména na vzájemnou propojenost finančních smluvních stran, navrhuje změny regulačních technických norem v souladu s tímto odstavcem.

Součástí pravidelného přezkumu je zpráva ESMA o této otázce.“

9)

V článku 11 se odstavec 15 mění takto:

a)

první pododstavec se mění takto:

i)

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)

postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení uvedené v odstavci 3;“

ii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa)

postupy dohledu k zajištění počátečního a průběžného ověření těchto postupů řízení rizik;“

b)

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„S výjimkou návrhů podle prvního pododstavce písm. aa) předloží evropské orgány dohledu tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

EBA ve spolupráci s ESMA a EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem podle prvního pododstavce písm. aa) Komisi do 18. června 2020.“

10)

V článku 38 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„6.   Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému simulační nástroj, který jim umožňuje určit přibližnou výši dodatečné počáteční marže, kterou může tato ústřední protistrana požadovat při clearingu nového obchodu. Přístup k tomuto nástroji musí být řádně zabezpečen a výsledky simulace nejsou závazné.

7.   Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému informace o modelech počátečních marží, který používá. Tyto informace musí:

a)

jasně vysvětlovat koncepci modelu počátečních marží a způsob, jak tento model funguje;

b)

jasně popisovat klíčové předpoklady a omezení modelu počátečních marží, jakož i okolnosti, za nichž tyto předpoklady již neplatí;

c)

být zdokumentovány.“

11)

V článku 39 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„11.   Vnitrostátní insolvenční právo členských států nebrání ústředním protistranám v tom, aby jednaly v souladu s čl. 48 odst. 5, 6 a 7, pokud jde o aktiva a pozice zaznamenané na účtech podle odstavců 2 až 5 tohoto článku.“

12)

Článek 56 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Pro účely čl. 55 odst. 1 registr obchodních údajů předloží ESMA jeden z následujících dokumentů:

a)

žádost o registraci;

b)

žádost o rozšíření registrace, pokud registr obchodních údajů je již registrován podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)

náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

b)

náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

c)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje ESMA návrhy prováděcích technických norem, které blíže určují:

a)

formát žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

b)

formát žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

V souvislosti s ustanovením prvního pododstavce písm. b) vypracuje ESMA zjednodušený formát.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

13)

V článku 62 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů a datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle vnitrostátních pravidel, aby justiční orgán udělil vnitrostátnímu příslušnému orgánu povolení, musí o toto povolení požádat rovněž ESMA. O toto povolení může ESMA žádat jako o předběžné opatření.“

14)

Článek 63 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách, na pozemcích či v nemovitostech právnických osob uvedených v čl. 61 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.

2.   Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor, na pozemky či do nemovitostí právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 62 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.“;

b)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátních pravidel, aby justiční orgán udělil vnitrostátnímu příslušnému orgánu povolení, musí o toto povolení požádat rovněž orgán ESMA. O toto povolení může ESMA žádat jako o předběžné opatření.“

15)

Článek 64 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Předává-li vyšetřující úředník spis s nálezem podle odstavce 3 ESMA, uvědomí vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.“

b)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou podle jeho vědomí představovat trestný čin, postoupí věc relevantním orgánům k vyšetření a případnému trestnímu řízení podle použitelného práva. ESMA dále neuloží pokutu ani penále v případech, kdy si je vědom toho, že stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v minulosti v rámci trestního řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.“

16)

V článku 65 se odstavec 2 mění takto:

a)

v písmenu a) se částka „20 000 EUR“ nahrazuje částkou „200 000 EUR“;

b)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)

v případech porušení povinností uvedených v oddíle I písm. a), b) a d) až k) přílohy I a oddíle II písm. a), b) a h) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 100 000 EUR;“

c)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„c)

v případech porušení povinností uvedených v oddíle IV přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.“

17)

V článku 67 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1 a o uložení penále podle článku 66 poskytne ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1 písm. a), c) a d), pokud je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému nebo významnému a bezprostřednímu poškození integrity, transparentnosti, efektivnosti a řádného fungování finančních trhů, včetně stability nebo správnosti údajů oznamovaných registru obchodních údajů. V takovém případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.“

18)

V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Výše poplatku účtovaného registru obchodních údajů pokrývá veškeré přiměřené správní náklady vzniklé ESMA na registraci tohoto registru a na činnost dohledu vykonávanou ESMA a musí být přiměřená obratu dotyčného registru obchodních údajů a druhu registrace a dohledu vykonávaného ESMA.“

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 76a

Vzájemný přímý přístup k údajům

1.   Je-li to nezbytné pro výkon jejich povinností, mají relevantní orgány třetích zemí, ve kterých je usazen jeden nebo více registrů obchodních údajů, přímý přístup k informacím v registrech obchodních údajů usazených v Unii, pod podmínkou, že Komise za tím účelem přijala prováděcí akt podle odstavce 2.

2.   Po předložení žádosti orgány uvedenými v odstavci 1 tohoto článku může Komise přijímat prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2, které určí, zda právní rámec třetí země žádajícího orgánu splňuje všechny tyto podmínky:

a)

registry obchodních údajů usazené v uvedené třetí zemi mají řádné povolení;

b)

registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti jsou účinně vymáhány;

c)

je zaručeno služební tajemství a tyto záruky jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám;

d)

registry obchodních údajů povolené v dotyčné třetí zemi podléhají právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům.“

20)

V článku 78 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„9.   Registr obchodních údajů musí stanovit tyto postupy a zásady:

a)

postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b)

postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

c)

zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.

10.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)

postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b)

postupy, které má registr obchodních údajů použít k ověření toho, že oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržuje požadavky na oznamování, a k ověření úplnosti a správnosti údajů oznamovaných podle článku 9.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

21)

V článku 80 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5a.   Registr obchodních údajů poskytne na žádost smluvním stranám, které nemají povinnost oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách podle čl. 9 odst. 1a až 1d, a smluvním stranám a ústředním protistranám, které svoji oznamovací povinnost přenesly na jiný subjekt podle čl. 9 odst. 1f, přístup k informacím, jež byly oznámeny jejich jménem.“

22)

Článek 81 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„q)

relevantním orgánům třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle článku 76a.“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)

informace, které mají být zveřejněny nebo zpřístupněny v souladu s odstavci 1 a 3;

b)

četnost zveřejňování informací uvedených v odstavci 1;

c)

provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry obchodních údajů a které zajistí subjektům uvedeným v odstavci 3 přístup k těmto informacím;

d)

podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, podle kterých registry obchodních údajů poskytnou přístup subjektům uvedeným v odstavci 3.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem ESMA zajistí, že zveřejněním informací uvedených v odstavci 1 nedojde k odhalení totožnosti žádné smluvní strany žádné smlouvy.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

23)

V článku 82 se odstavce 2 až 6 nahrazují tímto:

„2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s ESMA, je-li to možné, a vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 nebo čl. 85 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

24)

Článek 85 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Do 18. června 2024 Komise posoudí uplatňování tohoto nařízení a podá o něm souhrnnou zprávu. Komise tuto zprávu spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.   Do 17. června 2023 podá ESMA Komisi zprávu, ve které uvede:

a)

dopad nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 (*7) na míru clearingu prováděného finančními a nefinančními smluvními stranami a na rozdělení clearingu v rámci každé této kategorie smluvních stran, zejména s ohledem na finanční smluvní strany s omezeným objemem činností v OTC derivátech a na vhodnost clearingových prahů uvedených v čl. 10 odst. 4;

b)

dopad nařízení (EU) 2019/834 na kvalitu a dostupnost údajů oznamovaných do registrů obchodních údajů, jakož i na kvalitu informací, které registry obchodních údajů zpřístupňují;

c)

změny rámce pro oznamování, včetně využívání a provádění přeneseného oznamování podle čl. 9 odst. 1a a zejména jeho dopad na zátěž spojenou s oznamováním u nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu;

d)

dostupnost clearingových služeb, zejména zda požadavek na přímé či nepřímé poskytování clearingových služeb za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek podle čl. 4 odst. 3a účinně usnadňuje přístup ke clearingu.

(*7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42)“;"

c)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Do 18. června 2020 a poté každých dvanáct měsíců až do posledního prodloužení uvedeného ve třetím pododstavci Komise vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda byla vyvinuta schůdná technická řešení umožňující složkám penzijního systému převádět hotovostní a nehotovostní kolaterál jako variační marži, a zda je nutné přijmout jakákoli opatření k usnadnění těchto schůdných technických řešení.

Do 18. prosince 2019 a poté každých dvanáct měsíců až do posledního prodloužení uvedeného ve třetím pododstavci ESMA ve spolupráci s EIOPA, EBA a ESRB předloží Komisi zprávu, která posoudí:

a)

zda ústřední protistrany, členové clearingového systému a složky penzijního systému vynaložili náležité úsilí a vyvinuli schůdná technická řešení usnadňující účast složek penzijního systému na centrálním clearingu prostřednictvím poskytování hotovostního a nehotovostního kolaterálu jako variačních marží, včetně důsledků těchto řešení pro likviditu trhu a procykličnost a jejich potenciálních právních či jiných důsledků;

b)

objem a povahu činnosti složek penzijního systému na trzích s OTC deriváty, u nichž se provádí clearing, jakož i s těmi, a u nichž se neprovádí clearing, v členění podle kategorií aktiv, a dále jakékoli související systémové riziko pro finanční systém;

c)

důsledky toho, že složky penzijního systému budou plnit požadavky na clearing, pro jejich investiční strategie, včetně případných změn v rozdělení jejich hotovostních a nehotovostních aktiv;

d)

důsledky clearingových prahů vymezených v čl. 10 odst. 4 písm. b) pro složky penzijního systému;

e)

dopad jiných právních požadavků na rozdíl v nákladech mezi obchody s OTC deriváty, u nichž se provádí clearing, a s těmi, u nichž se neprovádí clearing, včetně maržových požadavků na deriváty, u nichž se clearing neprovádí, a výpočtu pákového poměru v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013;

f)

zda jsou nutná další opatření, která by usnadnila řešení clearingu pro složky penzijního systému.

Komise může v souladu s článkem 82 přijmout akt v přenesené pravomoci s cílem prodloužit dobu dvou let uvedenou v čl. 89 odst. 1 dvakrát, pokaždé o jeden rok, pokud dospěje k závěru, že nebylo vyvinuto žádné schůdné technické řešení a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, na důchodové dávky budoucích důchodců.

Ústřední protistrany, členové clearingového systému a složky penzijního systému vynaloží veškeré úsilí, aby přispěli k vývoji schůdných technických řešení usnadňujících clearing těchto OTC derivátových smluv složkami penzijního systému.

Komise zřídí skupinu odborníků složenou ze zástupců ústředních protistran, členů clearingového systému, složek penzijního systému a dalších stran, kterých se tato schůdná technická řešení týkají, s cílem sledovat jejich úsilí a posuzovat pokrok ve vývoji schůdných technických řešení usnadňujících clearing těchto OTC derivátových smluv složkami penzijního systému, včetně převádění hotovostního a nehotovostního kolaterálu takovými složkami jako variační marže. Tato skupina odborníků se schází nejméně jednou za šest měsíců. Úsilí vynaložené ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému zohlední Komise při vypracovávání zprávy podle prvního pododstavce.

3.   Do 18. prosince 2020 Komise vypracuje zprávu posuzující:

a)

zda povinnosti předkládat hlášení o obchodech podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 a podle tohoto nařízení představují v případě derivátů, které nejsou deriváty OTC, zdvojenou oznamovací povinnost a zda by bylo možné pro všechny smluvní strany předkládání hlášení o obchodech jiných než OTC omezit nebo zjednodušit, aniž by došlo k nepřiměřené ztrátě informací;

b)

nezbytnost a vhodnost sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;

c)

zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snižování rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny, s přihlédnutím k míře, v jaké tyto služby zmírňují rizika, především úvěrové riziko protistrany a operační riziko, jakož i k možnosti obcházení povinnosti clearingu a k potenciálnímu odrazujícímu účinku ve vztahu k centrálnímu clearingu.

Komise zprávu uvedenou v prvním pododstavci spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

d)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a.   Do 18. května 2020 ESMA předloží zprávu Komisi. Tato zpráva posoudí:

a)

soulad požadavků na oznamování u derivátů, které nejsou deriváty OTC, podle nařízení (EU) č. 600/2014 a podle článku 9 tohoto nařízení, jak pokud jde o údaje o derivátových smlouvách, které mají být oznamovány, tak pokud jde o přístup k údajům ze strany příslušných subjektů, jakož i skutečnost, zda by měly být tyto požadavky sladěny;

b)

proveditelnost dalšího zjednodušení oznamovacích řetězců pro všechny smluvní strany včetně všech nepřímých klientů, s přihlédnutím k potřebě včasného oznamování a k opatřením přijatým podle čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014;

c)

sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;

d)

ve spolupráci s ESRB, zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snížení rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny; uvedená zpráva:

i)

prozkoumá kompresi portfolií a jiné dostupné poobchodní služby ke snížení rizik, které netvoří cenu a které snižují netržní rizika u derivátových portfolií, aniž by došlo ke změně tržního rizika těchto portfolií, například vyrovnávací obchody;

ii)

vysvětlí účely a fungování takových poobchodních služeb ke snížení rizik, míru, v jaké tyto služby zmírňují rizika, zejména úvěrové riziko protistrany a operační riziko, a vyhodnotí potřebu provádět clearing takových obchodů, nebo od povinnosti clearingu osvobodit, s cílem řídit systémové riziko; a

iii)

posoudí, do jaké míry u těchto služeb jakékoli osvobození od povinnosti clearingu odrazuje od centrálního clearingu a může mít za následek, že budou smluvní strany povinnost clearingu obcházet;

e)

zda by seznam finančních nástrojů, které jsou v souladu s článkem 47 považovány za vysoce likvidní s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, bylo možné rozšířit a zda by tento seznam mohl zahrnovat jeden či více fondů peněžního trhu povolených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 (*8).

(*8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).“"

25)

V článku 86 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.“

26)

V čl. 89 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Do 18. června 2021 se povinnost clearingu uvedená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě jejich selhání.

Povinnost clearingu uvedená v článku 4 se nevztahuje na OTC derivátové smlouvy podle prvního pododstavce tohoto odstavce, které uzavřely složky penzijního systému v období od 17. srpna 2018 do 16. června 2019.“

27)

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu v platnost s těmito výjimkami:

a)

ustanovení uvedená v čl. 1 bodech 10 a 11 tohoto nařízení týkající se čl. 38 odst. 6 a 7 a čl. 39 odst. 11 nařízení (EU) č. 648/2012 se použijí od 18. prosince 2019;

b)

ustanovení uvedená v čl. 1 bodu 7 písm. b) tohoto nařízení týkající se čl. 9 odst. 1a až 1d nařízení (EU) č. 648/2012 se použijí od 18. června 2020;

c)

ustanovení uvedená v čl. 1 bodu 2 písm. b) a bodu 20 tohoto nařízení týkající se čl. 4 odst. 3a a čl. 78 odst. 9 a 10 nařízení (EU) č. 648/2012 se použijí od 18. června 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 385, 15.11.2017, s. 10.

(2)  Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 63.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES ( (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

1)

V oddíle I se doplňují nová písmena, která znějí:

„i)

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. a) tím, že nestanovil náležité postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

j)

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. b) tím, že nestanovil náležité postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

k)

registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. c) tím, že nestanovil náležité zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.“

2)

V oddíle IV se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d)

registr obchodních údajů porušuje čl. 55 odst. 4 tím, že neinformuje v řádné lhůtě ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro svou registraci.“

Top