Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32019R0159

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019, o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

C/2019/709

OJ L 31, 1.2.2019, p. 27–74 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2019/159/oj

1.2.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 31/27


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/159

ze dne 31. ledna 2019,

o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropského unie,

s ohledem na nařízení (EU) 2015/478 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. března 2015 (1), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení (EU) 2015/755 Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2015 (2), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Prozatímní opatření

(1)

Dne 18. července 2018 byla prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1013 (3) zavedena prozatímní ochranná opatření týkající se dovozu určitých výrobků z oceli (dále jen „prozatímní nařízení“).

(2)

Dne 26. března 2018 bylo z moci úřední zahájeno šetření (dále jen „oznámení o zahájení šetření“) (4) 26 různých kategorií výrobků z oceli v souladu s čl. 5 nařízení (EU) 2015/478 Evropského parlamentu a Rady a čl. 3 nařízení (EU) 2015/755 Evropského parlamentu a Rady.

(3)

Dne 28. června 2018 Komise rozšířila seznam výrobků, které byly předmětem ochranného šetření, o dvě další kategorie (dále jen „oznámení o rozšíření“). (5)

(4)

Jak je uvedeno ve 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření se vztahovalo na období od roku 2013 do roku 2017 (dále jen „posuzované období“).

1.2.   Řádný postup

(5)

V rámci tohoto šetření obdržela Komise od zúčastněných stran 452 odpovědí na dotazník.

(6)

Komise rovněž obdržela značný počet písemných připomínek ke zjištěním uvedeným v prozatímním nařízení od výrobců v Unii, vyvážejících výrobců, dovozců, uživatelů, sdružení a od orgánů třetích zemí.

(7)

Po přijetí prozatímních opatření se Komise zavázala, že pro účely konečného rozhodnutí detailněji ověří informace (včetně nejnovějších údajů), které poskytli výrobci v Unii. Vzhledem k velkému počtu spolupracujících výrobců v EU bylo fakticky nemožné provést inspekce na místě v prostorách každého jednotlivého výrobce v Unii. Komise se proto rozhodla provést kontrolu kvality a spolehlivosti údajů tím, že ze zvoleného počtu výrobců vykoná inspekci u těch, kteří byli vybráni tak, aby byl kontrolou pokryt dostatečně velký objem výroby a co nejširší škála kategorií výrobků, které byly předmětem šetření. Na tomto základě Komise ověřila odpovědi na dotazník v prostorách deseti výrobců v Unii, kteří představovali více než 15 % celkového prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii v roce 2017.

(8)

V období od června do září 2018 se uskutečnily inspekce na místě v prostorách těchto výrobců v Unii:

ArcelorMittal Poland S.A., Polsko,

Compañía Española de Laminación, S.L (CELSA), Španělsko;

Mannesmann Precision Tubes GmbH, (Salzgitter Group), Německo;

Mannesmann Stainless Tubes GmbH, (Salzgitter Group), Německo;

Marcegaglia Carbon steel Spa, Itálie;

Marcegaglia Specialties Spa, Itálie;

Riva Stahl GmbH, Německo;

Sij acroni d.o.o., Slovinsko;

U. S. Steel Košice, s.r.o., Slovensko; a

Ugitech SA, Francie.

(9)

Za účelem získání nejnovějších informací pro své konečné rozhodnutí požádala Komise dne 7. září 2018 sdružení výrobců v Unii o předložení aktualizovaného souboru údajů o kategoriích výrobků, které byly předmětem šetření.

(10)

Podle čl. 5 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 3 nařízení (EU) 2015/755 bylo všem zúčastněným stranám, které ve stanovené lhůtě požádaly o slyšení, toto slyšení uděleno. Ve dnech 12., 13. a 14. září a 1. října 2018 uspořádala Komise 93 individuálních slyšení, během nichž vyjádřilo svá stanoviska 150 zúčastněných stran.

(11)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami ve stanovených lhůtách, ať už písemně nebo ústně během slyšení, byly řádně posouzeny a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ NEBO PŘÍMO KONKURUJÍCÍ VÝROBEK

(12)

Dotčeným výrobkem jsou některé výrobky z oceli, jež patří do 28 kategorií výrobků z oceli definovaných ve výše zmíněném oznámení o zahájení šetření, ve znění oznámení o rozšíření, a které byly posouzeny společně. Na tyto kategorie výrobků se vztahují celní opatření USA podle § 232 zákona o rozšíření obchodu z roku 1962 (dále jen „opatření USA podle § 232“).

2.1.   Jednotná definice skupiny výrobků

(13)

Komise určila definici výrobku, který byl předmětem šetření, v 11. až 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kdy předložila podrobné odůvodnění na podporu celkové analýzy s ohledem na silné vzájemné vztahy mezi všemi kategoriemi výrobků, jež byly předmětem šetření.

(14)

Po zveřejnění prozatímního nařízení několik zúčastněných stran tvrdilo, že neexistuje jeden dotčený výrobek, ale několik dotčených výrobků. Tyto zúčastněné strany podotkly, že oznámení o zahájení šetření neodkazuje na jeden dotčený výrobek, ale používá v některých pasážích množné číslo a odkazuje na „dotčené výrobky“.

(15)

Tytéž strany tvrdily, že přístup, který Komise zvolila v rámci současného šetření, je v rozporu s rozhodnutím Odvolacího orgánu v dokumentu „US – Steel Safeguards“. (6) V tomto případě Odvolací orgán rozhodl, že uplatnění globálního přístupu k výpočtu „nepředvídaného vývoje“ by mohlo vést k uplatnění „ochranných opatření na širokou kategorii výrobků, a to i v případě, že by se dovoz jednoho nebo více těchto výrobků nezvýšil a neměl za následek ‚nepředvídaný vývoj‘“, a nesplňovalo by požadavek článku XIX GATT. Tyto strany rovněž tvrdily, že v rámci ochranného šetření v roce 2002, které se týkalo výrobků z oceli, (7) provedla Komise samostatnou analýzu pro každou kategorii výrobků, a proto by takové individuální posouzení mělo být provedeno i v tomto případě.

(16)

A konečně, několik zúčastněných stran zpochybnilo vzájemné vztahy a propojení mezi kategoriemi výrobků, které Komise předložila za účelem odůvodnění své jediné analýzy. I když tyto strany uznávají, že mezi určitými kategoriemi výrobků takové vazby existují, byly toho názoru, že tyto vazby neexistují napříč všemi kategoriemi, například mezi kategoriemi výrobků z uhlíkové oceli a korozivzdorné oceli nebo mezi plochými výrobky, dlouhými výrobky a trubkami.

(17)

Komise tato tvrzení analyzovala a z následujících důvodů je zamítla. Zaprvé, v oznámení o zahájení šetření se opakovaně jasně a bez jakýchkoliv pochybností uvádí, že 28 kategorií výrobků, které byly předmětem šetření, bylo pro účely analýzy toho, zda podmínky pro přijetí ochranných opatření byly odůvodněné, považováno za jedinou skupinu výrobků. V prozatímním nařízení je těchto 28 kategoriích výrobků označeno jako „dotčený výrobek“ nebo „dotčené kategorie výrobků“ (viz 11. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a analýza obsažená v tomto nařízení byla provedena na základě toho, že všech 28 dotčených kategorií výrobků bylo posouzeno společně (viz 22. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Výraz „dotčené výrobky“ by tedy měl být chápán jako kategorie výrobků posuzované společně v rámci jednoho dotčeného výrobku.

(18)

Zadruhé, Dohoda WTO o ochranných opatřeních neukládá žádné zvláštní povinnosti, pokud jde o definici výrobku, který je předmětem šetření, a ohledně této záležitosti neobsahuje žádné pokyny, což potvrzuje panel WTO. Ochranné opatření lze samozřejmě použít na výrobek, jehož dovoz vzrostl; není však nutné provádět oddělenou analýzu ve všech případech, ve kterých definice výrobku, jenž je předmětem šetření, zahrnuje více než jeden výrobek. Definici výrobku, který je předmětem šetření, jakož i způsob, jakým by měly být v rámci šetření analyzovány příslušné údaje, proto určuje orgán provádějící šetření. (8) Navíc nebylo předloženo žádné tvrzení, které by vysvětlovalo, jak by společné posuzování kategorií výrobků mohlo mít za okolností tohoto případu vliv na analýzu provedenou Komisí anebo vést k nedostatečnému určení nárůstu dovozu během období šetření. V neposlední řadě Komise rovněž podotýká, že rozhodnutí Odvolacího orgánu, na které se účastníci řízení odkazují, se týká analýzy nepředvídaného vývoje, a nikoli otázky, zda je celková analýza přípustná podle Dohody WTO o ochranných opatřeních.

(19)

Zatřetí, i když Komise ve svém konečném rozhodnutí zopakovala a potvrdila, že za účelem dalšího zkoumání vazby mezi určitými kategoriemi výrobků je v tomto případě nutné – jak uvedly některé zúčastněné strany – provést celkovou analýzu podmínek nezbytných pro uložení ochranných opatření, rozhodla se, že 28 kategorií výrobků, které byly předmětem šetření a které se formálně považují za jednu skupinu, rovněž přezkoumá jako tři skupiny výrobků z oceli. Toto rozhodnutí bylo přijato s cílem prošetřit také to, zda zjištění týkající se jedné skupiny platí i na více oddělené úrovni, a rozptýlit jakékoli pochybnosti o spolehlivosti závěrů, k nimž dospěla na celkové úrovni. Do zmíněných tři skupin výrobků z oceli byly přeskupeny určité kategorie výrobků, což prokazuje ještě větší míru jejich společných prvků.

(20)

Ocelářský průmysl skutečně používá tři skupiny výrobků z oceli, a to konkrétně: ploché výrobky, dlouhé výrobky a trouby. V rámci tohoto ochranného šetření se má za to, že výrobky rámci každé této skupiny vykazují podobné vlastnosti, k jejich výrobě se často používají tytéž výrobní postupy, mnohdy slouží jako vstupy pro jiné navazující výrobky v rámci dané skupiny a v dodavatelském řetězci jsou určeny týmž uživatelům nebo zákazníkům, a jejich nahraditelnost na straně nabídky a poptávky a také konkurence v rámci dané skupiny je proto výraznější, než kdyby byly všechny kategorie výrobků z oceli posuzovány společně v jedné skupině.

(21)

Tři skupiny výrobků byly vymezeny takto:

Tabulka 1

Skupiny výrobků

Skupina výrobků

Kategorie výrobků

1 Ploché výrobky

1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11

2 Dlouhé výrobky

12,13,14,15,16,17,18,19,27,28

3 Trouby

20,21,22,23,24,25,26

(22)

Komise tedy na základě připomínek, jež vznesly některé zúčastněné strany, pokud jde o širokou definici dotčeného výrobku, doplní celkové posouzení 28 kategorií výrobků, které byly předmětem šetření, o analýzu jednotlivých výše uvedených skupin výrobků.

2.2.   Žádosti týkající se specifických kategorií výrobků

(23)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že určité specifické kategorie výrobků by měly být z definice dotčeného výrobku vyňaty, a to kvůli údajné nedostatečnosti nebo omezené dostupnosti výroby v Unii. Tato tvrzení se týkají zejména následujících kategorií výrobků:

Elektroplechy s neorientovanou strukturou používané ve výrobě motorů a generátorů (spadající do kategorie výrobků 3);

Díly z oceli používané jako vstupy v automobilovém průmyslu (spadající do kategorie výrobků 4);

Výrobky z bílého plechu (spadající do kategorie výrobků 6);

(24)

Komise tato tvrzení pečlivě analyzovala a dospěla k závěru, že v Evropské unii vyrábí obdobné nebo přímo konkurující kategorie výrobků výrobní odvětví Unie. Navíc, jak je uvedeno níže v oddíle o zájmu Unie, Komise stanovila ochranná opatření tak, aby bylo zajištěno, že přerušení dovozu bude minimalizováno a že budou zachovány tradiční úrovně dovozu od obchodních partnerů. Údajná pravděpodobnost nedostatku některých kategorií výrobků je tedy neopodstatněná, a to také vzhledem k vyrovnáním a úvahám uvedeným v analýze zájmu Unie.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že žádost o vynětí některých kategorií výrobků by měla být zamítnuta.

(26)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky ohledně dotčeného výrobku a obdobného nebo přímo konkurujícího výrobku, potvrzují se závěry uvedené v 11. až 17. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   NÁRŮST DOVOZU

(27)

Ve 20. až 29. bodě odůvodnění prozatímního nařízení provedla Komise celkovou analýzu nárůstu dovozu 28 dotčených kategorií výrobků v letech 2013–2017. Tato celková analýza již vyloučila kategorie výrobků, které nevykazovaly nárůst dovozu na individuální úrovni.

(28)

Za účelem přijetí konečného rozhodnutí postupovala Komise stejným způsobem, ale – jak už bylo vysvětleno – doplnila svou analýzu přezkumem vývoje dovozu ve všech třech skupinách výrobků uvedených v oddíle 2.2, aby bylo potvrzeno, že závěry, k nimž dospěla na celkové úrovni, jsou odůvodněné.

(29)

Ve své analýze použila Komise nejnovější statistické údaje, a to konkrétně údaje o dovozu za první pololetí roku 2018. Aby byla zajištěna srovnatelnost údajů s údaji z předchozích celoročních období, stanovila Komise další ad hoc 12měsíční období sestávající z posledních 6 měsíců roku 2017 a prvních 6 měsíců roku 2018 (dále jen „poslední období“ nebo „PO“). Komise rovněž opravila některé drobné administrativní chyby v údajích používaných v prozatímní fázi.

(30)

Kromě toho Komise ve svém posouzení vývoje dovozu nebrala v úvahu objemy dovozu z řady zemí, které by měly být vyňaty z oblasti působnosti konečných opatření a kterými jsou konkrétně: země Evropského hospodářského prostoru (EHP) a některé země, s nimiž Unie podepsala dohodu o hospodářském partnerství, která je v současné době v platnosti a která výslovně stanoví vynětí z oblasti působnosti mnohostranných ochranných opatření. (9)

(31)

Zatímco v prozatímní fázi bylo zjištěno, že u 5 kategorií výrobků k nárůstu dovozu nedošlo, (10) z přezkumu posledních údajů o dovozu vyplývá, že k nárůstu dovozu nedošlo pouze u 2 z 28 kategorií výrobků, a to konkrétně u kategorie výrobků 11 a u kategorie výrobků 23. Komise proto rozhodla, že tyto dvě kategorie produktů vyjme z rozsahu své závěrečné analýzy. Individuální vývoj dovozu u každé kategorie výrobků je uveden v příloze II.

(32)

Pokud jde o celkovou analýzu dovozu, vykazuje dovoz zbývajících 26 posuzovaných kategorií výrobků tento vývoj:

Tabulka 2

Objem dovozu (po vynětí některých zemí a výrobků) a podíl na trhu

 

2013

2014

2015

2016

2017

PO

Dovoz (tisíce tun)

18 329

21 868

26 552

29 141

30 094

31 314

index 2013 = 100

100

119

145

159

164

171

Podíl na trhu

12,7 %

14,4 %

16,9 %

17,9 %

18,1 %

18,8 %

Zdroj: Eurostat a odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

(33)

V období analýzy dovoz v absolutním vyjádření vzrostl o 71 % a v relativním vyjádření při zvýšení podílu na trhu z 12,7 % na 18,8 %. K nejvýznamnějšímu nárůstu došlo v letech 2013–2016. Následně dovoz narůstal pomaleji, ale během posledního období, kdy vstoupila v platnost opatření USA podle § 232, se jeho narůst opět zrychlil. Výše uvedený trend potvrzuje i velká většina odpovědí na dotazník, které zaslali výrobci z hlavních vyvážejících zemí. (11)

(34)

S cílem doplnit celkovou analýzu dovozu provedla Komise přezkum vývoje dovozu u každé ze tří výše uvedených skupin výrobků: ploché výrobky, dlouhé výrobky a trouby. Vzhledem k tomu se objem dovozu a odpovídající podíly na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (po vynětí některých zemí a výrobků) a podíl na trhu – podle skupiny výrobků

 

2013

2014

2015

2016

2017

PO

Ploché výrobky

Dovoz (tisíce tun)

12 327

14 215

18 391

20 281

20 299

20 202

index 2013 = 100

100

115

149

164

164

164

Podíl na trhu

14,2 %

15,8 %

19,4 %

20,7 %

20,9 %

20,9 %

Dlouhé výrobky

Dovoz (tisíce tun)

4 001

5 258

6 028

6 550

6 465

7 901

index 2013 = 100

100

131

151

164

162

197

Podíl na trhu

8,6 %

10,6 %

11,8 %

12,4 %

11,8 %

14,0 %

Trouby

Dovoz (tisíce tun)

2 001

2 396

2 134

2 310

3 330

3 212

index 2013 = 100

100

120

107

115

166

160

Podíl na trhu

20,4 %

20,8 %

19,9 %

20,1 %

25,3 %

25,7 %

Zdroj: Eurostat a odpovědi výrobního odvětví Unie na dotazník

(35)

Ze statistických údajů vyplývá, že dovoz všech tří skupin výrobků (ploché výrobky, dlouhé výrobky a trouby) v období 2013–PO v absolutním vyjádření vzrostl o 64 %, respektive 97 %, respektive 60 %. V tomtéž období vzrostl dovoz také v relativním vyjádření, přičemž došlo ke zvýšení podílu na trhu ze 14,2 % na 20,9 %; respektive z 8,6 % na 14,0 %, respektive z 20,4 % na 25,7 %.

(36)

K nejvýznamnějšímu nárůstu dovozu plochých výrobků došlo v období 2013–2016, a to jak v absolutním, tak relativním vyjádření. Dovoz se pak poměrně ustálil, avšak na mnohem vyšší úrovni než v letech 2013–2015. Dovoz dlouhých výrobků nejvýrazněji narůstal v absolutním i v relativním vyjádření v letech 2013–2016 a poté v posledním období vzrostl prudce. V případě trub se dovoz v období 2013–2016 zvyšoval postupně a poté v období 2016–PO prudce vzrostl v absolutním i relativním vyjádření.

(37)

Pokud jde o připomínky, jež Komise obdržela, jedna zúčastněná strana tvrdila, že na dvě z pěti kategorií výrobků, které byly vyňaty z oblasti působnosti prozatímních opatření, konkrétně kategorie produktů 10 a 19, by se konečná opatření měla vztahovat, jelikož poslední statistické údaje svědčí o nárůstu dovozu. Jiná strana předložila podobné tvrzení ohledně kategorie výrobků 24. Tato tvrzení byla přijata, neboť – jak již bylo uvedeno – statistické údaje o dovozu týkající se kategorií výrobků 10, 19 a 24 skutečně svědčily o celkovém nárůstu dovozu v období 2013–PO. Kromě toho se objemy dovozu těchto tří kategorií výrobků v období 2017–PO rovněž zvýšily. Kromě toho – jak je uvedeno ve 34. bodě odůvodnění – tyto výrobky patří do skupin výrobků, jejichž dovoz v období 2013–OP rovněž vykazuje nárůst.

(38)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že nedošlo k náhlému, prudkému, významnému a nedávnému nárůstu dovozu, a poukázaly na zprávu Odvolacího orgánu „Argentina – Footwear“ (12) a na další zprávy WTO, jako je například „USA – Waltergen Gluten“, (13) Ukraine – Passenger Cars„ (14) a „US – Steel Safeguards“. (15) Stručně řečeno, tato judikatura stanoví, že nestačí, aby šetření pouze prokázalo, že dovoz vzrostl během období pěti let. Tento nárůst musí být z kvantitativního i kvalitativního hlediska natolik nedávný, náhlý a významný, aby způsobil nebo aby hrozilo, že způsobí vážnou újmu. Tato judikatura rovněž objasnila význam slov „prudký“ („vykazující náhlou změnu směru“; rychlý) a „náhlý“ („probíhají nebo nastávající nečekaně“; „rychlý“ nebo „prudký“). Další strany také tvrdily, že nárůst dovozu byl stabilní nebo že dovoz vzrůstal do roku 2015, aniž by od té doby vykazoval prudký, náhlý nebo významný nárůst.

(39)

V tomto ohledu se především připomíná, že Komise provedla důkladnou analýzu objemu dovozu 28 kategorií výrobků v období 2013–2017 (s přihlédnutím k trendům v dovozu během období šetření, a nikoli pouhým porovnáním stavu z počátku a konce daného období) a že rovněž analyzovala vývoj dovozu v posledním období. Na základě toho předem vyloučila některé kategorie výrobků, jejichž dovoz v období 2013–PO nevykázal nárůst. Kromě toho – jak je vysvětleno v 33., 35. a 36. bodě odůvodnění – dospěla Komise k závěru, že v období 2013–PO dovoz v absolutním vyjádření vzrostl celkově o 71 % a o 60 % až 97 % při zařazení výrobků do jednotlivých skupin. Kromě toho ze statistik Eurostatu rovněž vyplývá, že dovoz od roku 2013 do roku 2015 vzrostl o 45 % a že tento prudký nárůst pokračoval až do posledního období, kdy celkově dosáhl 71 %. Podobný trend byl také zaznamenán, pokud jde o relativní nárůst dovozu. Tím je tedy potvrzeno, že nárůst dovozu byl prudký a náhlý, jak objasňuje judikatura. S ohledem na rozsah tohoto nárůstu je rovněž potvrzeno, že šlo o nárůst významný. Pokud jde o to, zda k nárůstu došlo v nedávné době, Komise konstatuje, že neexistuje žádná konkrétní judikatura určující, jak by měl být pojem „nedávný“ vykládán. Podmínku, že člen může uplatnit ochranné opatření pouze v případě, kdy výrobek „je dovážen“ ve zvýšeném množství, vyložil Odvolací orgán pouze tak, že nárůst dovozu musí být natolik „nedávný“, aby způsobil nebo aby hrozilo, že způsobí vážnou újmu. (16) Komise potvrdila, že nárůst dovozu s ohledem na vývoj v období 2013–PO i v období 2015–PO byl natolik nedávný, aby způsobil nebo aby hrozilo, že způsobí vážnou újmu. Komise proto výše uvedená tvrzení o neexistenci dovozu, na který se mohou vztahovat ochranná opatření, zamítla.

(40)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že analýza Komise na souhrnné úrovni založená na porovnání stavu z počátku a konce daného období byla nedostatečná a že Komise měla rovněž v souladu s judikaturou WTO (např. „US – Steel safeguards“ (17) a „Ukraine – Passenger Cars“ (18)) analyzovat trendy, které nastaly v období 2013–2017. Podle této judikatury se analýza nemůže opírat o srovnání stavu na začátku a na konci období analýzy, protože to by v případech, kdy neexistuje jasný a nepřerušovaný vzestupný trend objemu dovozu, mohlo vést ke zkresleným výsledkům. Judikatura rovněž stanoví, že orgán provádějící šetření vydá odůvodněné a přiměřené vysvětlení týkající se vývoje dovozu mezi začátkem a koncem daného období.

(41)

Komise se domnívá, že neprovedla pouze analýzu stavu z počátku a konce daného období, neboť – jak je uvedeno ve 33. až 36. bodě odůvodnění – rovněž analyzovala trendy, které v tomto období nastaly, a provedla odpovídající a odůvodněnou analýzu dovozních trendů. Příslušná tvrzení byla proto zamítnuta.

(42)

Některé zúčastněné strany uvedly, že analýza vývoje dovozu v období 2013–2017 je zavádějící, jelikož úroveň dovozu v roce 2013 byla v důsledku celosvětové hospodářské krize neobvykle nízká a nárůst dovozu v následujícím období představoval pouze obnovení normálního stavu.

(43)

V tomto ohledu měla Komise za to, že když jako výchozí bod období pro analýzu určila rok 2013, nebyla tím analýza nijak negativně poznamenána. Spotřeba oceli v EU se v období 2013–2017 sice zvýšila o 14 % (viz tabulka 4 níže), ale k tomuto zvýšení došlo postupně v průběhu celého období. Dovoz naopak vzrostl mnohem více než poptávka EU, konkrétně o 64 % v tomtéž období, a mnohem rychleji než spotřeba v EU. V důsledku toho se podíl dovozu na trhu v období 2013–2017 zvýšil o 5,4 % (z 12,7 % na 18,1 %). Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(44)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že dovoz ze strany výrobního odvětví Unie měl být z analýzy objemu dovozu vyloučen. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že pro takové vyloučení neexistuje žádný právní požadavek. V každém případě, podle odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii, zůstal tento dovoz v období 2013–2017 stabilní a představoval pouze okrajovou část celkového dovozu (v rozmezí od 0,3 % do 0,7 % celkového dovozu). Výše uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(45)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že dovoz prostřednictvím aktivního zušlechťovacího styku měl být z analýzy objemu dovozu obecně – a zejména v případě kategorie výrobků 25 – vyloučen. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že pokud je aktivní zušlechťovací styk z analýzy vyloučen, zjištěný trend objemu dovozu se u žádných jiných kategorií výrobků, než je kategorie 25, nemění. V případě kategorie výrobků 25 se jednalo o ušlý prodej výrobce v Unii ve prospěch vyvážejícího výrobce na trhu třetí země. Proto bylo považováno za vhodné zahrnout tyto objemy do posouzení zvýšení dovozu s cílem zohlednit plný dopad dovozu z třetích zemí. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(46)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že objem dovozu a odpovídající podíl na trhu u kategorií výrobků 1, 6, 7, 17 a 28 v období 2016–2017 poklesly. V tomto ohledu Komise konstatuje, že ve svém konečném rozhodnutí rovněž vzala v potaz vývoj dovozu během posledního období, čímž bylo zjištěno, že dovoz vzrostl u všech těchto kategorií s výjimkou kategorie 7. I v případě posledně jmenované kategorie však byl dovoz během posledního období výrazně vyšší než v letech 2013–2014. Kromě toho Komise provedla celkovou analýzu u všech výrobků z oceli a jednotlivě u každé ze tří určených skupin výrobků a dospěla k závěru, že dovoz během celého analyzovaného období celkově vzrostl. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(47)

Komise proto dospěla k závěru, že v případě dotčeného posuzovaného výrobku došlo k náhlému, prudkému a významnému nárůstu dovozu, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření. Toto zjištění potvrzují i údaje na úrovni každé ze tří posuzovaných skupin výrobků.

4.   NEPŘEDVÍDANÝ VÝVOJ

(48)

Jak je podrobně vysvětleno v 30. až 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise předběžně rozhodla, že výše zmíněný nárůst dovozu výrobků z oceli v Unii je důsledkem nepředvídaného vývoje, jehož zdrojem je mnoho faktorů, které vytvářejí a zhoršují nerovnováhu v mezinárodním obchodu s dotčenými výrobky.

(49)

Tyto faktory se skládaly z bezprecedentní nadměrné kapacity výroby oceli, která přetrvává i přesto, že na celém světě bylo za účelem jejího snížení přijato velké množství opatření, a která je zesilována deformujícími subvencemi a státními podpůrnými opatřeními, což mělo za následek snížení cen, větší využívání restriktivních obchodních praktik, nástrojů na ochranu obchodu a opatření USA podle § 232, která byla přijata v březnu 2018.

(50)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že nepředvídaný vývoj by měl být prokázán u všech kategorií výrobků. Komise s těmito názory nesouhlasí a domnívá se, že vzhledem k významným vzájemným vztahům a propojení mezi kategoriemi výrobků, jak je vysvětleno v oddíle 2.1, stačí prokázat celkovou existenci nepředvídaného vývoje. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(51)

Pokud jde o nadměrnou kapacitu, některé zúčastněné strany tvrdily, že Komise o nadměrné kapacitě dobře ví a že ji nelze považovat za nepředvídaný vývoj. Dále tyto strany tvrdily, že Komise dávala újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, do souvislosti s dumpingovým nebo subvencovaným dovozem a že tato souvislost mezi nárůstem dovozu a nepředvídaným vývojem nadměrné kapacity v ocelářství nebyla zjištěna.

(52)

V tomto ohledu je třeba především poznamenat, že – jak je patrné z grafu 2.3 ve zprávě Global Trade Alert „Going Spare: Steel, Excess Capacity, and Protectionism“, (19) – nadměrná světová kapacita surové oceli se v letech 2009–2011 snížila, ale od roku 2011 do roku 2016 měla zcela opačný trend. Vzhledem k tomu, že celková nadměrná výrobní kapacita surové oceli už v roce 2011 značně převyšovala celkovou roční výrobu, se očekávalo, že celková kapacita surové oceli poklesne nebo přinejmenším zůstane stabilní, čímž dojde k lepšímu využívání kapacity a ke zvýšení nákladové efektivnosti. Celková kapacita výroby surové oceli však po roce 2011 nečekaně dále rostla a následkem toho vznikla další nadměrná světová kapacita, což potvrdila Komise ve svém sdělení „Ocelářství – Jak v Evropě uchránit udržitelná pracovní místa a růst“. (20) S ohledem na načasování výše popsaných událostí a konkrétněji na skutečnost, že nadbytečná výrobní kapacita vzrostla v době, kdy se z ekonomického hlediska předpokládalo, že dojde k jejímu poklesu, bylo rozhodnuto, že nadbytečnou výrobní kapacitu je třeba považovat za nepředvídaný vývoj.

(53)

Co se týče příčinné souvislosti zjištěné při předchozích šetřeních zaměřených na boj proti nekalým obchodním praktikám, odkazuje se na výše uvedené sdělení, které stanoví, že taková šetření jsou považována za „opatření, jež mají zmírnit dopady nadměrné kapacity ve světě“. Z toho jasně vyplývá, že nadměrná kapacita je neoddělitelně spjata s dumpingovým a subvencovaným dovozem. V antidumpingovém a antisubvenčním šetření se však nadbytečná kapacita v ocelářském průmyslu nezkoumá jako nepředvídaný vývoj, neboť tento požadavek není součástí posouzení, které je základem pro uložení uvedených nástrojů na ochranu obchodu.

(54)

Pokud jde o souvislost mezi nepředvídaným vývojem nadměrné kapacity oceli a nárůstem dovozu, je zřejmé, že vyvážející výrobci mají zájem na maximalizaci využití své kapacity. V situacích, kdy je po zásobení jejich domácího trhu k dispozici volná kapacita, vyhledávají další obchodní příležitosti na vývozních trzích, což vede ke zvýšení objemu dovozu na těchto trzích. Výše uvedená tvrzení je tedy nutné zamítnout.

(55)

Pokud jde o prudký nárůst přijímání omezujících obchodních opatření, některé strany tvrdily, že je nelze považovat za nepředvídaný vývoj, jelikož jde o uznané výjimky z obecných pravidel WTO, a že počet nástrojů na ochranu obchodu, které byly uloženy v roce 2017, poklesl. Tyto strany dále tvrdily, že nebyla zjištěna souvislost mezi nárůstem dovozu a nepředvídaným vývojem opatření omezujících obchod.

(56)

Komise s takovými tvrzeními nesouhlasí, protože skutečnost, že opatření omezující obchod jsou přijímána v rámci pravidel WTO, neznamená, že je nelze považovat za nepředvídaný vývoj. Komise nezpochybňuje právo zemí přijímat antidumpingová nebo antisubvenční opatření v souladu s příslušnými pravidly WTO. Zde se však jedná především o nebývalý a zvýšený počet těchto opatření přijatých třetími zeměmi, která vedla k odklonu obchodu, což mělo za následek nárůst dovozu do EU. Připomíná se, že ve 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, že podle statistik WTO bylo v letech 2011–2013 ročně zahájeno průměrně 77 šetření souvisejících s ocelí, zatímco v letech 2015–2016 se tento průměr zvýšil na 117. Tyto údaje, které svědčí o tom, že došlo k nepředvídanému vývoji, což vedlo k výše zmíněnému nárůstu dovozu, žádná strana nezpochybnila. Výše uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(57)

Pokud jde o opatření USA podle § 232, několik zúčastněných stran tvrdilo, že tato opatření nelze považovat za nepředvídaný vývoj vedoucí k nárůstu dovozu, neboť byla uložena až po období 2013–2017. Ostatní zúčastněné strany uvedly, že opatřeními USA podle § 232 není dotčen ani dovoz, který se uskutečnil od ledna do března 2018.

(58)

V tomto ohledu je třeba nejprve podotknout, že i když opatření USA podle § 232 nabyla účinnosti dne 8. března 2018, šetření, které vedlo k jejich přijetí, bylo zahájeno již v dubnu 2017 a zpráva, na jejímž základě o nich bylo rozhodnuto, byla vydána 11. ledna 2018. I kdyby bylo možné se domnívat, že opatření USA podle § 232 nemohla mít před svým přijetím žádný dopad na dovoz, už jen pouhé zahájení šetření nepochybně vytvořilo nejistotu na trhu a ovlivnilo obchodní toky oceli. Kromě toho – jak je dále potvrzeno níže – Komise po přijetí opatření USA podle § 232 dospěla k závěru, že už dochází k odklonu obchodu s ohledem na některé kategorie výrobků.

(59)

V této souvislosti je rovněž třeba poznamenat, že opatření USA podle § 232 urychlila nárůst dovozu, jelikož způsobila, že vedle předchozího převládajícího vzestupného trendu došlo k dalšímu odklonu obchodu. Jak je uvedeno v tabulce 14, z dostupných statistik vyplývá, že s výjimkou dubna 2018 byl měsíční dovoz oceli do USA trvale nižší než jeho odpovídající objem v roce 2017. To se časově shoduje s opačným vzestupným trendem dovozu, který byl zaznamenán v Unii, kde – jak je uvedeno v tabulce 12 – byly měsíční objemy dovozu na vyšší úrovni než v předchozím roce.

(60)

Jiné zúčastněné strany uvedly, že dopad opatření USA podle § 232 by neměl být brát v potaz nebo by neměl být přeceňován, jelikož tato opatření fungují s řadou výjimek týkajících se vynětí výrobků. V téže souvislosti se tvrdilo, že korejský vývoz nehraje roli, neboť Korea si od vlády Spojených států zajistila dostatečný objem v rámci vývozních kvót.

(61)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že z opatření USA podle § 232 byla bezpodmínečně vyňata pouze Austrálie a že její vývoz dotčených výrobků představoval v roce 2017 přibližně 1 % celkového dovozu do USA. (21) Jiné země, jako jsou Jižní Korea, Argentina a Brazílie, získaly bezcelní kvóty, ale z opatření vyňaty nebyly. Pokud jde o tyto země, je třeba poznamenat, že vyšší počet kvót byl stanoven na nulu a že řada kvót byla vyčerpána už při přidělení. (22) Vzhledem k těmto skutečnostem se má za to, že přidělení kvót nezaručuje, že přidělená kvóta bude postačovat k zamezení odklonu obchodu. Na základě dostupných statistických údajů se navíc zdá, že tyto tři země představovaly méně než 20 % celkového dovozu za rok 2017. Příslušná tvrzení týkající se kvót byla proto zamítnuta.

(62)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je potvrzeno, že nepředvídaný vývoj popsaný ve 49. bodě odůvodnění zcela jasně vede a dále povede ke zvýšení dovozu oceli do Unie.

5.   HROZBA VÁžNÉ ÚJMY

(63)

V souladu s přístupem zohledňujícím celkovou definici výrobků a definovaným v tomto šetření byla v prozatímní fázi rovněž provedena celková analýza újmy. V prozatímním nařízení bylo občas prokázáno, že závěry o újmě v rámci celkové analýzy byly doloženy pomocí příkladů i na úrovni kategorie výrobků.

(64)

Posouzení újmy v konečné fázi bylo také provedeno na celkové úrovni, a to u dotčeného posuzovaného výrobku, a zahrnuje tedy 26 kategorií výrobků, u kterých Komise zjistila nárůst dovozu. Nicméně, stejně jako u vývoje dovozu, doplnila Komise svou analýzu o posouzení každé ze tří skupin výrobků uvedených v 21. bodě odůvodnění výše.

(65)

Níže uvedená analýza újmy vychází z odpovědí na dotazník předložených výrobním odvětvím Unie. Po obdržení aktuálnějších informací a po ověření údajů byly ukazatele újmy popsané v prozatímní fázi v příslušných případech aktualizovány tak, aby zahrnovaly nejnovější údaje (za rok 2018).

5.1.   Celkový vývoj situace ocelářského průmyslu Unie

5.1.1.   Spotřeba, domácí prodej a podíly na trhu

(66)

Komise stanovila spotřebu v Unii tak, že k prodeji v Unii uskutečněném výrobci v Unii připočetla dovoz ze všech zemí vyjma dovozu ze zemí, jež jsou členy EHP, a z některých zemí, se kterými Unie podepsala dohodu o hospodářském partnerství, která je v současné době v platnosti (viz 30. bod odůvodnění).

(67)

Na základě toho se spotřeba v Unii, prodej výrobců v Unii a odpovídající podíl na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 4

Spotřeba v Unii, domácí prodej a podíl na trhu

(tisíce tun)

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (celkem)

148 455

155 730

160 742

166 375

169 350

index 2013 = 100

100

105

108

112

114

Domácí prodej (celkem)

129 592

133 285

133 575

136 586

138 636

index 2013 = 100

100

103

103

105

107

Podíl na trhu (celkem)

87,3 %

85,6 %

83,1 %

82,1 %

81,9 %

Zdroj: Údaje Eurostatu a odvětví

(68)

Celková spotřeba příslušných 26 kategorií výrobků se v letech 2013–2017 soustavně zvyšovala a celkově vzrostla o 14 %. Objem prodeje výrobců výrobního odvětví Unie se v tomto období zvýšil, avšak v mnohem menší míře než spotřeba v Unii, tj. pouze o 7 %. Celkový podíl výrobního odvětví Unie na trhu se tedy během posuzovaného období trvale snižoval, a to o 5,4 %.

5.1.2.   Výroba, výrobní kapacita, míra využití kapacity a zásoby

(69)

Výroba, výrobní kapacita, míra využití kapacity a zásoby se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zásoby

(tisíce tun)

2013

2014

2015

2016

2017

Výroba (celkem)

243 945

249 855

248 763

249 204

254 925

index 2013 = 100

100

102

102

102

105

Výrobní kapacita (celkem)

337 010

334 545

332 427

333 179

335 358

index 2013 = 100

100

99

99

99

100

Využití kapacity (celkem)

72 %

75 %

75 %

75 %

76 %

Zásoby (celkem)

11 883

12 734

13 159

12 974

14 140

index 2013 = 100

100

107

111

109

119

Zdroj: Údaje z odvětví a odpovědi na dotazník

(70)

Objem výroby dotčeného posuzovaného výrobku se během posuzovaného období zvýšil celkem o 5 %. Výrobní kapacita zůstala stabilní, a využití kapacity se tedy v letech 2013–2017 celkově zvýšilo o 4 %. Zásoby držené spolupracujícími výrobci výrobního odvětví Unie v letech 2013–2017 celkově vzrostly o 19 %.

5.1.3.   Jednotkové prodejní ceny, ziskovost a peněžní tok

(71)

Jednotkové prodejní ceny, ziskovost a peněžní tok se vyvíjely takto:

Tabulka 6

Jednotková prodejní cena, ziskovost, peněžní tok

 

2013

2014

2015

2016

2017

Jednotková prodejní cena (EUR za tunu)

693,6

673,4

636,6

591,0

697,7

index 2013 = 100

100

97

92

85

101

Ziskovost (% obratu)

– 0,9 %

0,8 %

0,6 %

2,1 %

5,6 %

Peněžní tok (v milionech EUR)

3 721

4 975

6 461

5 508

6 201

index 2013 = 100

100

134

174

148

167

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(72)

Ověřené a aktualizované údaje potvrzují trend uvedený v prozatímním nařízení. Do roku 2016 došlo u všech výrobků na unijním trhu k výraznému stlačení cen. Poté se ceny vrátily na úroveň roku 2013. Celkově lze říci, že i přes významný pokles cen dokázalo výrobní odvětví Unie snížit své výrobní náklady tak, aby v roce 2016 dosáhlo mezní úrovně zisku a v roce 2017 zvýšilo zisk na udržitelnější úroveň (5,6 %). Celkový peněžní tok výrobního odvětví Unie se od roku 2013 do roku 2017 zvýšil o 67 %.

5.1.4.   Zaměstnanost

(73)

Pokud jde o zaměstnanost, ve výrobním odvětví Unie v letech 2013–2017 zaniklo 9 208 pracovních míst, jak je uvedeno v následující tabulce.

Tabulka 7

Zaměstnanost

(FTE)

2013

2014

2015

2016

2017

Zaměstnanost (celkem)

225 607

220 429

218 010

217 460

216 399

index 2013 = 100

100

98

97

96

96

Zdroj: Údaje z odvětví a odpovědi na dotazník

5.2.   Analýza situace ocelářského průmyslu Unie u tří skupin výrobků

5.2.1.   Spotřeba, domácí prodej a podíly na trhu

(74)

U každé ze tří skupin výrobků se spotřeba, domácí prodej a podíly na trhu vyvíjely takto:

Tabulka 8

Spotřeba, domácí prodej, podíl jednotlivých skupin výrobků na trhu

(v tisících tun)

2013

2014

2015

2016

2017

Spotřeba (ploché výrobky)

87 679

90 729

95 598

98 749

98 124

index 2013 = 100

100

103

109

113

112

Spotřeba (dlouhé výrobky)

50 829

53 333

54 160

55 890

57 921

index 2013 = 100

100

105

107

110

114

Spotřeba (trouby)

9 947

11 667

10 985

11 735

13 305

index 2013 = 100

100

117

110

118

134

 

 

 

 

 

 

Domácí prodej (ploché výrobky)

75 212

76 365

77 020

78 274

77 601

index 2013 = 100

100

102

102

104

103

Domácí prodej (dlouhé výrobky)

46 461

47 679

47 757

48 935

51 095

index 2013 = 100

100

103

103

105

110

Domácí prodej (trouby)

7 920

9 241

8 799

9 377

9 940

index 2013 = 100

100

117

111

118

126

 

 

 

 

 

 

Podíl na trhu (ploché výrobky)

86 %

84 %

81 %

79 %

79 %

Podíl na trhu (dlouhé výrobky)

91 %

89 %

88 %

88 %

88 %

Podíl na trhu (trouby)

80 %

79 %

80 %

80 %

75 %

Zdroj: Údaje Eurostatu a odvětví

(75)

Spotřeba plochých výrobků dosáhla vrcholu v roce 2016 a poté se v roce 2017 mírně snížila, přičemž vykázala celkový nárůst o 12 %. Spotřeba dlouhých výrobků a trub se do konce roku 2017 soustavně zvyšovala, což mělo za následek celkový nárůst o 14 %, respektive o 34 %.

(76)

V letech 2013–2017 se prodej všech výrobků z oceli zvýšil celkem o 7 %. Během téhož období bylo v rámci tří skupin výrobků zaznamenáno podobné zvýšení, které však bylo méně výrazné než nárůst spotřeby: prodej plochých výrobků výrobců v Unii vzrostl o 3 %, prodej dlouhých výrobků o 10 % a prodeje trub o 26 %.

(77)

Trend celkového trhu výrobního odvětví Unie (minus 5 procentních bodů) byl potvrzen při samostatných analýzách plochých výrobků (minus 7 procentních bodů), dlouhých výrobků (minus 3 procentní body) a trub (minus 5 procentních bodů).

5.2.2.   Výroba, výrobní kapacita, míra využití kapacity a zásoby

(78)

U každé ze tří skupin výrobků se výroba, výrobní kapacita, míra využití kapacity a zásoby vyvíjely takto:

Tabulka 9

Výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, stavy podle skupin výrobků

(tisíce tun)

2013

2014

2015

2016

2017

Výroba (ploché výrobky)

172 873

177 224

176 567

177 247

180 986

index 2013 = 100

100

103

102

103

105

Výroba (dlouhé výrobky)

59 082

59 535

60 079

59 706

60 572

index 2013 = 100

100

101

102

101

103

Výroba (trouby)

11 991

13 096

12 116

12 251

13 366

index 2013 = 100

100

109

101

102

111

 

 

 

 

 

 

Výrobní kapacita (ploché výrobky)

234 615

233 689

230 216

230 921

232 220

index 2013 = 100

100

100

98

98

99

Výrobní kapacita (dlouhé výrobky)

80 833

78 244

79 455

79 736

81 806

index 2013 = 100

100

97

98

99

101

Výrobní kapacita (trouby)

24 053

25 482

27 721

27 255

24 224

index 2013 = 100

100

106

115

113

101

 

 

 

 

 

 

Využití kapacity (ploché výrobky)

74 %

76 %

77 %

77 %

78 %

Využití kapacity (dlouhé výrobky)

73 %

76 %

76 %

75 %

74 %

Využití kapacity (trouby)

50 %

51 %

44 %

45 %

55 %

Zásoby (ploché výrobky)

7 573

8 171

8 386

8 098

8 623

index 2013 = 100

100

108

111

107

114

Zásoby (dlouhé výrobky)

3 449

3 430

3 722

3 740

3 877

index 2013 = 100

100

99

108

108

112

Zásoby (trouby)

861

1 132

1 050

1 137

1 639

index 2013 = 100

100

132

122

132

190

Zdroj: Údaje z odvětví a odpovědi na dotazník

(79)

Vývoj výroby byl u každé z těchto tří skupin odlišný. Během celého posuzovaného období se výroba plochých výrobků zvýšila o 5 %, výroba dlouhých výrobků vzrostla o 3 % a výroba trub poklesla o 11 %. Odchylky ve výrobě lze v každém případě považovat za poměrně stabilní.

(80)

Celková výrobní kapacita zůstala stabilní. Tento trend byl důsledně potvrzen při analýze každé skupiny výrobků: plochých výrobků (pokles o 1 %), dlouhých výrobků (zvýšení o 1 %) a trub (zvýšení o 1 %) během posuzovaného období. Využití kapacity se celkově zvýšilo u všech skupin výrobků (u plochých výrobků o 4 procentní body, u dlouhých výrobků o 1 procentní bod a u trub o 5 procentních bodů).

(81)

Zásoby plochých a dlouhých výrobků se v letech 2013–2017 zvýšily na podobnou úroveň, zatímco zásoby trub se téměř zdvojnásobily. Ověřené a aktualizované údaje tedy potvrzují trend uvedený v prozatímním nařízení.

5.2.3.   Jednotkové prodejní ceny, ziskovost a peněžní tok

(82)

Jednotkové prodejní ceny, ziskovost a peněžní tok se u těchto tří skupin vyvíjely takto:

Tabulka 10

Jednotková prodejní cena, ziskovost, peněžní tok podle skupin výrobků

(EUR za tunu)

2013

2014

2015

2016

2017

Jednotková prodejní cena (EUR za tunu, ploché výrobky)

711,3

689,3

659,8

612,8

744,3

index 2013 = 100

100

97

93

86

105

Jednotková prodejní cena (EUR za tunu, dlouhé výrobky)

607,0

591,3

546,4

509,1

584,4

index 2013 = 100

100

97

90

84

96

Jednotková prodejní cena (EUR za tunu, trouby)

1 093,9

1 063,5

1 013,9

913,2

949,3

index 2013 = 100

100

97

93

83

87

Ziskovost (% obratu, ploché výrobky)

– 1,9 %

0,2 %

0,5 %

2,5 %

7,7 %

Ziskovost (% obratu, dlouhé výrobky)

0,7 %

2,1 %

1,7 %

2,1 %

3,1 %

Ziskovost (% obratu, trouby)

1,3 %

0,4 %

– 3,4 %

– 1,2 %

– 1,7 %

Peněžní tok (v milionech EUR, ploché výrobky)

2 309

3 997

5 209

4 235

5 177

index 2013 = 100

100

173

226

183

224

Peněžní tok (v milionech EUR, dlouhé výrobky)

820

1 156

1 534

1 473

1 159

index 2013 = 100

100

141

187

180

141

Peněžní tok (v milionech EUR, trouby)

592

– 178

– 283

– 200

– 135

index 2013 = 100

100

– 30

– 48

– 34

– 23

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(83)

Prodejní ceny plochých výrobků do roku 2016 poklesly o 14 % a poté v roce 2017 vzrostly na úroveň vyšší než v roce 2013 (+5 %). Jednotkové prodejní ceny dlouhých výrobků a trub do roku 2016 také významně poklesly (o 16 %, respektive o 17 %) a poté v roce 2017 mírně vzrostly. Celkově ceny těchto výrobků poklesly o 4 %, resp. o 13 %.

(84)

Pokud jde o ziskovost, i) v případě plochých výrobků dokázalo výrobní odvětví Unie v roce 2016 (po ztrátách a nulovém zisku v předchozích letech) dosáhnout mezní úrovně zisku a v roce 2017 zvýšilo svou ziskovost na 7,7 %; ii) ziskovost dlouhých výrobků dosáhla v roce 2014 úrovně 2,1 % a zůstala na přibližně stejné úrovni až do roku 2017, kdy vzrostla až na 3,1 %; iii) ziskovost trub, která v roce 2013 činila 1,3 %, v roce 2015 výrazně poklesla (na – 3,4 %) a v letech 2016 a 2017 byla nadále záporná (– 1,2 %, respektive – 1,7 %).

(85)

Peněžní toky se u plochých a dlouhých výrobků zlepšily (v případě plochých výrobků o 124 % a v případě dlouhých výrobků v mnohem menší míře, tj. pouze o 41 %), zatímco u trub se peněžní tok výrazně snížil – o 130 % v roce 2014 – a až do konce roku 2017 byl záporný.

5.2.4.   Zaměstnanost

(86)

Co se týče zaměstnanosti, postiženi byli zejména výrobci plochých výrobků, u nichž během tohoto období došlo k zániku téměř 8 600 pracovních míst. V procentuálním vyjádření byla nejzávažnější situace v odvětví výroby trub, kde ztráty pracovních míst během posuzovaného období činily 12 %.

Tabulka 11

Zaměstnanost podle jednotlivých skupin výrobků

(FTE)

2013

2014

2015

2016

2017

Zaměstnanost (výroba plochých výrobků)

134 720

129 256

127 743

126 300

126 124

index 2013 = 100

100

96

95

94

94

Zaměstnanost (výroba dlouhých výrobků)

49 545

49 662

51 288

53 946

53 943

index 2013 = 100

100

100

104

109

109

Zaměstnanost (výroba trub)

41 342

41 511

38 978

37 214

36 333

index 2013 = 100

100

100

94

90

88

Zdroj: Údaje z odvětví a odpovědi na dotazník

5.3.   Závěr týkající se situace výrobního odvětví Unie a posledního vývoje

(87)

Výše uvedená analýza ukázala, že výrobní odvětví Unie se – jak celkového hlediska, tak z hlediska jednotlivých tří skupin výrobků – do roku 2016 nacházelo v obtížné hospodářské situaci, ze které se v roce 2017 pouze částečně zotavilo. Výrobní odvětví je tedy nadále nestabilní a zranitelné.

(88)

V září 2018 požádala Komise průmyslová sdružení Unie o poskytnutí hospodářských údajů za první pololetí roku 2018, aby mohla posoudit, jak se situace vyvíjela během období šetření, tj. v letech 2013–2017.

(89)

Informace získané Komisí nebylo možné ověřit. Navíc vzhledem k tomu, že Komise neměla údaje odpovídající prvnímu pololetí roku 2017 (informace byly poskytnuty za celý rok 2017), nemohla na základě situace výrobního odvětví v prvním pololetí roku 2018 dospět k žádnému spolehlivému závěru. Na základě těchto údajů z roku 2018 však bylo možné potvrdit trend z roku 2017, kterým bylo částečné zotavení výrobního odvětví. Je však třeba podotknout, že – jak je uvedeno v tabulce 12 níže – měsíční dovoz do Unie začal vzrůstat, a to převážně od června 2018. Ceny oceli v Unii navíc začaly od třetího čtvrtletí roku 2018 klesat. Vliv tohoto dovozu a vývoje cen na situaci výrobního odvětví Unie v první polovině roku 2018 proto není možné vysledovat. Nejnovější údaje tudíž potvrzují problematickou situaci výrobního odvětví Unie a hrozbu, kterou představuje poslední nárůst dovozu.

5.4.   Hrozba vážné újmy

(90)

V prozatímním nařízení dospěla Komise k závěru, že situace výrobního odvětví Unie se v letech 2013–2016 výrazně zhoršila, přičemž v roce 2017 došlo k jeho částečnému zotavení. Komise však měla za to, že výrobní odvětví Unie se i přes toto dočasné zlepšení stále nachází v nestabilní situaci a že mu hrozí vážná újma, pokud bude vzestupný trend dovozu pokračovat a následně dojde ke stlačení cen a k poklesu ziskovosti pod udržitelnou úroveň.

(91)

Toto prozatímní zjištění lze rovněž potvrdit v konečné fázi vzhledem k výše uvedené aktualizované analýze vývoje ukazatelů újmy, a to jak celkově, tak na úrovni jednotlivých tří skupin výrobků (ploché výrobky, dlouhé výrobky a trouby).

(92)

Aktualizované ukazatele újmy obsahují údaje o třech kategoriích výrobků, které byly prozatím vyňaty z oblasti působnosti. Pokud byly k dispozici, byly analyzovány nejnovější údaje, a tato komplexní analýza potvrdila klíčová zjištění z prozatímní fáze.

(93)

Zásadním prvkem při zjišťování hrozby újmy v prozatímní fázi byla skutečnost, že výrazný nárůst dovozu sledovaný od roku 2013 se nezastaví, a pokud nedojde k přijetí nápravných opatření, bude naopak ještě výraznější a způsobí vysokou úroveň újmy. Jak vyplývá z nejaktuálnějšího souboru údajů (viz oddíl 5.6 níže), tento očekávaný trend už nastal.

5.5.   Připomínky obdržené po prozatímních opatřeních

(94)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že výrobní odvětví Unie není zranitelné ani nestabilní, protože většina ukazatelů se během posuzovaného období zlepšila – například v roce 2017 dosáhlo výrobní odvětví Unie ziskovosti 6,2 % (jak se uvádí v prozatímním nařízení) a prodejní ceny mezi lety 2016 a 2017 vzrostly o téměř 20 %. Rovněž bylo zmíněno, že Evropský ocelářský svaz oznámil, že vyhlídky výrobního odvětví Unie jsou pozitivní. Obdobně tyto strany také tvrdily, že norma pro prokázání vážné újmy je velmi přísná a že je mnohem přísnější než norma pro prokázání podstatné újmy stanovená v antidumpingové dohodě a v Dohodě o subvencích, jelikož vážná újma musí jednoznačně bezprostředně hrozit.

(95)

V prozatímním nařízení dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie je nestabilní a zotavuje se z období, v němž se jeho situace výrazně zhoršila. Toto zotavování bylo přisouzeno mimo jiné účinnosti různých obchodních ochranných opatření, která byla přijata zejména od roku 2016. Vzhledem k tomu, že Komise nemohla prokázat existenci vážné újmy, posoudila její hrozbu. V této souvislosti Komise potvrdila, že pokud by došlo k dalšímu nárůstu dovozu, mohlo by být stávající prozatímní zotavení rychle zvráceno. Jak bylo uvedeno výše, je pravděpodobné, že takovýto další nárůst dovozu by v důsledku opatření USA podle § 232 mohl být ještě vyšší. Komise proto dospěla k závěru, že skutečnost, že situace výrobního odvětví Unie v roce 2017 vykazovala ve srovnání s předchozími roky zlepšení, nebrání tomu, aby byla zjištěna existence hrozby vážné újmy. Tato zjištění byla ve výše uvedené analýze potvrzena a tvrzení se tedy zamítá.

(96)

Pokud jde o úroveň ziskovosti výrobního odvětví Unie, několik zúčastněných stran uvedlo, že v řadě případů týkajících se ochrany obchodu v ocelářství měla Komise za to, že zisk ve výši 3 % až 7 % lze považovat za přiměřený. Celková ziskovost ve výši 6,2 % by tedy měla – jak bylo předběžně stanoveno – dostačovat k tomu, aby výrobní odvětví Unie zůstalo životaschopné a vysoce konkurenceschopné.

(97)

Jak je vysvětleno v 90. až 93. bodě odůvodnění, navzdory tomu, že v roce 2017 se úroveň ziskovosti ve srovnání s předchozími lety (kdy výrobní odvětví Unie vykazovalo ztrátu nebo nulový zisk) výrazně zvýšila, tato situace by se mohla rychle zvrátit, pokud by dovoz i nadále narůstal (nebo pokud by – mimo jiné v důsledku opatření USA podle § 232 – prudce vzrostl). Ve skutečnosti musí analýza v situaci, kdy hrozí vážná újma, obsahovat prvky orientované do budoucna. V této souvislosti by bylo stanovené riziko odklonu obchodu klíčovým prvkem, který by negativně ovlivnil současnou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie v případě, že by opatření nebyla přijata. V důsledku toho nemohou být úrovně ziskovosti, jichž bylo v odvětví dosaženo v roce 2017, posuzovány izolovaně a nevyvracejí zjištění hrozby vážné újmy. Toto tvrzení se proto zamítá.

5.6.   Analýza údajů po roce 2017

(98)

Vzhledem k tomu, že situace v posuzovaném období nebyla považována za situaci, v níž by došlo k vážné újmě, je v souvislosti s analýzou hrozby vážné újmy nutné provést výhledovou studii. Konkrétně čl. 9 odst. 2 nařízení 2015/478 a čl. 6 odst. 3 nařízení 2015/755 v případech hrozící újmy vyžadují, aby byla přezkoumána míra nárůstu vývozu do Unie a pravděpodobnost využití dostupné kapacity k vývozu do Unie.

(99)

I když míra nárůstu vývozu již byla zkoumána výše, Komise provedla přesnější analýzu pravděpodobnosti dalšího nárůstu vývozu na základě analýzy nejnovějších dostupných údajů, tj. za období od ledna do září 2018. Tento aktualizovaný soubor údajů Komisi umožnil potvrdit zjištění učiněná v prozatímní fázi, zejména s ohledem na trendy dovozu a riziko odklonu obchodu.

(100)

Jak vyplývá ze statistických údajů v níže uvedených tabulkách, vzestupný trend dovozu pokračuje a první známky odklonu obchodu byly zjištěny již v měsících následujících po vstupu opatření USA podle § 232 v platnost, přičemž dovoz do USA postupně klesal a dovoz do Unie narůstal. (23) Komise se domnívá, že nebudou-li přijata konečná opatření, bude tento vzestupný trend z níže uvedených důvodů v budoucnu výraznější.

5.6.1.   Vývoj dovozu do Unie

(101)

Období, které bylo analyzováno z hlediska vývoje dovozu, bylo prodlouženo o první pololetí roku 2018. Z této aktualizované analýzy vyplývá, že celkově se dovoz posuzovaného výrobku meziročně dále zvýšil. Nárůst dovozu v období od července 2017 do června 2018 v porovnání s obdobím od ledna 2017 do prosince 2017 lze vysvětlit poměrně vysokou mírou dovozu v prvním pololetí roku 2018, kdy celkový objem dovozu posuzovaných výrobků činil 17,4 milionu metrických tun, přičemž v prvním pololetí roku 2017 činil 15,4 milionu metrických tun a ve druhém pololetí roku 2017 dosáhl 14,5 milionu metrických tun. Tyto novější údaje proto potvrzují posouzení Komise v prozatímní fázi, podle kterého bylo pravděpodobné, že dovoz po roce 2017 dále vzroste.

(102)

Dne 8. března 2018 byla uložena opatření USA podle § 232. Je proto důležité, aby byl objem dovozu v roce 2018 posuzován měsíčně a porovnáván se stejným obdobím předchozího roku (2017). Toto srovnání ukazuje, že ve všech měsících roku 2018 byly objemy dovozu do Unie vyšší než objemy dovozu v roce 2017. Rozdíly byly výraznější v červnu a červenci 2018, tedy několik měsíců po uložení opatření USA podle § 232. V srpnu a září 2018 byl tento nárůst stále značný, avšak méně výrazný než v předcházejících dvou měsících, což mohlo souviset s tím, že 18. července 2018 byla uložena prozatímní ochranná opatření.

(103)

Obě analýzy poukazují na jasný trend nepřetržitého nárůstu dovozu do Unie, a potvrzují tedy hodnocení Komise v prozatímní fázi.

Tabulka 12

Měsíční dovoz do Unie

EU (tisíce tun)

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Dovoz 2017 (celkem)

2 737

2 464

2 914

2 648

2 984

2 512

2 315

2 308

2 339

Dovoz 2018 (celkem)

3 080

2 490

2 934

3 033

2 999

2 940

2 828

2 414

2 587

Nárůst v roce 2018 oproti roku 2017

+ 13 %

+ 1 %

+ 1 %

+ 15 %

+ 1 %

+ 17 %

+ 22 %

+ 5 %

+ 11 %

Zdroj: Eurostat

5.6.2.   Vývoj dovozu do USA

(104)

Během slyšení zmíněných v 10. bodě odůvodnění několik zúčastněných stran uvedlo, že ceny dovozu do USA se od uložení opatření USA podle § 232 výrazně zvýšily, a to na úroveň, která navzdory 25 % clu umožňuje těmto společnostem dosáhnout zisku. Vzhledem k této situaci tedy údajně neexistuje žádný důvod k tomu, aby byl veškerý jejich prodej do USA přesměrován na jakékoli jiné trhy, jako je například Unie. Tyto zúčastněné strany také tvrdily, že v důsledku toho neměla tato opatření na úroveň dovozu do USA téměř žádný dopad.

(105)

Komise každý měsíc shromáždila statistické údaje týkající se dovozu posuzovaných výrobků do USA v roce 2018:

Tabulka 13

Měsíční dovoz do USA v roce 2018

 

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Objem dovozu (celkem)

(tisíce tun)

2 087

1 800

2 218

2 585

2 192

1 666

1 969

1 848

1 689

index leden 2018 = 100

100

86

106

124

105

80

94

89

81

Zdroj: Národní statistiky USA

(106)

Z těchto údajů vyplývá, že dovoz 26 posuzovaných výrobků do USA prudce poklesl, zejména od uložení opatření USA podle § 232. V září 2018 byla úroveň dovozu o 35 % nižší než úroveň dovozu v dubnu téhož roku. Celkově pokles dovozu od ledna do září 2018 činil 19 %.

(107)

Je třeba rovněž poznamenat, že v roce 2018 oznámil velký počet amerických výrobců výrobků, na něž se vztahují opatření USA podle § 232, významné plány na rozšíření výroby. (24) Zatímco v krátkodobém horizontu nemusí být kromě dovážených výrobků k dispozici žádné nebo téměř žádné alternativní zdroje, je zřejmé, že odvětví Spojených států se ve střednědobém horizontu připravuje na zásobování trhu USA v mnohem větším měřítku na úkor dovozu. V důsledku toho nebude trh v USA již schopen absorbovat zvýšenou domácí produkci a stejnou úroveň dovozu jako dříve. Vyvážející výrobci budou proto muset hledat alternativní trhy a trh Unie je vzhledem ke své velikosti ideálním náhradním trhem. Jak je popsáno v oddílu 5.6.1 výše, trend nárůstu dovozu do Unie, který je částečně způsoben dopadem opatření USA podle § 232, již započal. Pokud nebudou přijata žádná opatření, bude tento trend v blízké budoucnosti ještě výraznější.

(108)

Komise rovněž měsíčně analyzovala objem dovozu do USA v roce 2018 ve srovnání se stejným obdobím roku 2017.

(109)

Výše uvedená tabulka potvrzuje trend popsaný v tabulce ve 105. bodě odůvodnění.

Tabulka 14

Měsíční dovoz do USA

US (tisíce tun)

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Dovoz 2017 (celkem)

2 088

1 893

2 284

2 259

2 345

2 684

2 614

2 220

2 259

Dovoz 2018 (celkem)

2 087

1 800

2 218

2 585

2 192

1 666

1 969

1 848

1 689

Pokles v roce 2018 oproti roku 2017

0 %

– 5 %

– 3 %

14 %

– 7 %

– 38 %

– 25 %

– 17 %

– 25 %

Zdroj: Národní statistiky USA

Údaje o dovozu do USA tedy – bez ohledu na to, jaký druh srovnávání byl proveden – setrvale svědčí o jasném a stálém klesajícím trendu. Tento postupný pokles již nyní způsobuje a bude dále způsobovat odklon obchodu, který by mohl zapříčinit urychlení vzestupného trendu dovozu do Unie.

5.7.   Závěr

(110)

Vzhledem k aktualizované analýze situace výrobního odvětví Unie, důkladné analýze připomínek obdržených po zveřejnění prozatímních opatření a během slyšení a k podrobné analýze nejnovějších statistických údajů dospěla Komise k závěru, že ocelářský průmysl Unie je v situaci, kdy dotčenému výrobku, včetně 26 posuzovaných kategorií výrobků, hrozí vážná újma. Skutečnosti uvedené v 58. až 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

6.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(111)

V 70. až 77. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi nárůstem dovozu posuzovaného výrobku a nestabilní situací výrobního odvětví Unie a vážnou újmou, která tomuto odvětví hrozí, jelikož výrobky z oceli vyráběné výrobci v Unii jsou obvykle obdobné nebo přímo konkurující dotčeným výrobkům z oceli.

6.1.   Připomínky obdržené po prozatímních opatřeních

(112)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že mezi nárůstem dovozu a stavem výrobního odvětví Unie žádná příčinná souvislost neexistuje, neboť nárůst dovozu v posuzovaném období úzce souvisel se zvýšením ziskovosti a objemu výroby a prodeje.

(113)

Komise by nejprve ráda vysvětlila, že zjistila, že pokud bude dovoz nadále vzrůstat, hrozí vznik vážné újmy. V průběhu šetření Komise újmu způsobenou nárůstem dovozu v posuzovaném období nezjistila.

(114)

S ohledem na toto tvrzení je obecně důležité zdůraznit, že výrobní odvětví Unie v roce 2017 dosáhlo ziskové úrovně výroby, která byla jednoznačně vyšší než úroveň dosažená ve všech ostatních letech posuzovaného období, kdy se pouze blížila hranici rentability. Celkově však k největšímu nárůstu dovozu během tohoto období došlo v letech 2014 a 2015 (viz tabulka 2 výše) a paralelní pokles ziskovosti v témže období (pokles z 0,8 % na 0,6 %, viz tabulka 6 výše) svědčí o tom, že mezi nárůstem dovozu a stavem výrobního odvětví Unie je nezpochybnitelná souvislost. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 45. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, by ziskovost dosažená v roce 2017 měla být za současných okolností, kdy trend dovozu setrvale roste, a vzhledem k výjimečně příznivým prodejním cenám na trhu v uvedeném období považována za dočasnou. Nicméně v tomto odvětví, které je náročné na kapitál, je úroveň zisku ve výši 5,6 % nízká. Je dokonce nižší než minimální úroveň cílového zisku stanovená pro všechna průmyslová odvětví při šetřeních týkajících se ochrany obchodu, jež provádí Komise. (25) Komise tedy dospěla k závěru, že pokud bude dovoz nadále narůstat, ocitne se výrobní odvětví Unie v nestabilní a kritické situaci. Toto tvrzení se proto zamítá.

(115)

Různé zúčastněné strany rovněž uvedly, že v předchozích antidumpingových a antisubvenčních šetřeních, která se týkala týchž výrobků, Komise tvrdila, že stlačení cen a újma byly způsobeny údajným dumpingem nebo subvencováním a nikoli pouhým nárůstem dovozu. Podle těchto zúčastněných stran už byl dumpingový nebo subvencovaný dovoz úspěšně vyřešen přijetím antidumpingových a antisubvenčních opatření po uzavření zmíněných šetření, a Komise by teď proto neměla tvrdit, že táž újma byla způsobena něčím jiným, tj. zvýšeným dovozem.

(116)

S ohledem na toto tvrzení je důležité zdůraznit, že antidumpingová a antisubvenční opatření se neřídí stejnou logikou jako ochranná opatření. Ve skutečnosti mají různé cíle. K nejvýraznějším a nejrelevantnějším rozdílům patří skutečnost, že antidumpingová i antisubvenční opatření se specificky vztahují k omezené definici výrobku a řeší otázku nekalé hospodářské soutěže, k níž dochází prostřednictvím dumpingu nebo subvencování v souvislosti s dovozem z určité země původu, přičemž bývají zpravidla uplatňována po dobu pěti let s možností prodloužení této lhůty v případě splnění určitých podmínek. Ochranná opatření se naopak zabývají celkovým nárůstem dovozu, aniž by byla brána v potaz povaha hospodářské soutěže nebo původ (tj. neuplatňují se „sui generis“ na určitý druh dovozu) a jsou obvykle časově omezené. Kromě toho se antidumpingová a antisubvenční opatření zmíněná v tomto tvrzení týkají pouze několika kategorií výrobků, na které se vztahuje současné šetření a které pocházejí pouze z některých zemí původu. Navzdory těmto opatřením však Komise zjistila významný, náhlý a prudký celkový nárůst dovozu a s tím související hrozbu újmy. Toto tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(117)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že Komise neprovedla analýzu nepřičtení újmy, v níž by se zabývala dalšími faktory, které mohly způsobit újmu, zejména, co se týče vývoje nákladů na suroviny, klesající vývozní výkonnosti a dovozu uskutečněného výrobci v Unii. Komise by ráda vysvětlila, že v prozatímní fázi skutečně neposoudila všechny faktory, jež by mohly přispět k vážné újmě, kterou by výrobní odvětví Unie utrpělo v případě, že by nebyla přijata žádná opatření, neboť vzhledem ke kritickým okolnostem bylo třeba neprodleně přijmout a uložit prozatímní opatření. Po uložení prozatímních opatření Komise posoudila dopad těchto tří faktorů na stav výrobního odvětví Unie, a tedy jejich možný podíl na způsobené hrozbě vážné újmy.

(118)

Pokud jde o vývoj nákladů na suroviny, několik zúčastněných stran obecně uvedlo, že Komise by měla tento prvek prozkoumat, přičemž jedna zúčastněná strana tvrdila, že „údajné“ potíže, o kterých hovoří Komise, způsobila domnělá situace na trzích související s celosvětově nižšími cenami surovin.

(119)

Údaje poskytnuté výrobním odvětvím Unie prokazují, že výrobní náklady se v případě dotčeného výrobku vyvíjely takto:

Tabulka 15

Výrobní náklady

 

2013

2014

2015

2016

2017

Výrobní náklady (v EUR za tunu)

700

668

633

579

661

index 2013 = 100

100

95

90

83

94

Zdroj: Odpovědi na dotazník

(120)

Výše uvedený trend se podobá vývoji prodejních cen, který je popsán v oddíle 5.1.3 výše, s výjimkou roku 2017, kdy – jak bylo vysvětleno – byly prodejní ceny ve srovnání s náklady mimořádně příznivé, což vedlo k relativně vysokému zisku (i když stále pod úrovní cílového zisku). Tento trend neprokazuje žádnou zvláštní souvislost mezi náklady na suroviny a vývojem ziskovosti a svědčí pouze o tom, že v roce, kdy zisk výrobního odvětví Unie poklesl ve srovnání s předchozím rokem nejvíce (tj. o 25 % v roce 2015), došlo v tomto odvětví k výraznému snížení výrobních nákladů. Neexistuje tedy důvod, na jehož základě by bylo možné dospět k závěru, že vývoj cen surovin, ať už jde o nárůst nebo pokles, představuje hrozbu újmy. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(121)

Zúčastněné strany rovněž tvrdily, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie klesá. Vycházely přitom z prohlášení Evropského ocelářského svazu i z předpokladu či pravděpodobnosti, že vývoz do USA a Turecka s ohledem na opatření USA podle § 232 a na ochranné šetření v Turecku poklesne.

(122)

Na základě údajů Eurostatu byla provedena analýza vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie s ohledem na dotčený výrobek:

Tabulka 16

Vývoz výrobního odvětví Unie

 

2013

2014

2015

2016

2017

Objem vývozu (tisíce tun)

31 181

31 599

29 449

27 578

27 603

index 2013 = 100

100

101

94

88

89

Vývozní cena (v EUR za tunu)

962

931

934

850

953

index 2013 = 100

100

97

97

88

99

Zdroj: Eurostat

(123)

Výše uvedená tabulka prokazuje dvě věci. Za prvé, objem vývozu výrobního odvětví Unie během celého posuzovaného období je ve srovnání s objemem prodávaným na trhu Unie poměrně malý – v závislosti na daném roce představoval pouze 17 % až 19 % objemu prodeje výrobního odvětví Unie. Za druhé, s výjimkou roku 2016, kdy byly vývozní ceny celkově výrazně nižší než v ostatních letech (výrobní náklady byly v roce 2016 rovněž nízké), se jejich výše v posuzovaném období příliš neměnila. Vzhledem k objemu vývozu, vývoji tohoto objemu během posuzovaného období a vývozním prodejním cenám Komise nezjistila, že by byl důvod se domnívat, že významnou hrozbu vážné újmy pro výrobní odvětví Unie představuje vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie.

(124)

Pokud jde o úlohu dovozu výrobců v Unii nebo obchodníků/distributorů, kteří jsou s nimi ve spojení, tento dovoz byl v posuzovaném období – jak je popsáno ve 44. bodě odůvodnění – okrajový a poměrně stabilní, přičemž v závislosti na daném roce představoval 0,3 % až 0,7 % celkového dovozu. Tento dovoz neměl vliv na dovozní trendy, a tvrzení bylo tedy zamítnuto.

(125)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že Komise neposoudila podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými a domácími výrobky, jelikož údajně nezohlednila šíři a rozmanitost různých kategorií výrobků, na něž se ochranné šetření vztahuje, a ke svým závěrům dospěla pouze s ohledem na všechny kategorie výrobků souhrnně. Podobně několik zúčastněných stran tvrdilo, že Komise měla u každé kategorie výrobků provést samostatnou analýzu příčinných souvislostí.

(126)

Jak je vysvětleno v oddíle 2.1, Komise měla za to, že vzhledem k vysoké míře provázanosti kategorií výrobků, které tvoří dotčený výrobek, jsou dovážený výrobek a výrobek Unie „obdobné nebo přímo konkurující“. Zjištění, že celková analýza je vzhledem k významným vzájemným vztahům mezi všemi kategoriemi výrobků, které jsou předmětem šetření, opodstatněná, rovněž znamená, že nejvhodnějším způsobem, jak provést analýzu příčinných souvislostí, je sloučení uvedených tří skupin výrobků, které byly v určitých částech celkové analýzy od sebe odlišeny. Na základě toho bylo toto tvrzení zamítnuto.

6.2.   Závěr

(127)

Kumulativní analýza vlivu ostatních faktorů uvedená v 79. a 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v oddíle 6.1 výše prokázala, že ostatní faktory, a to samostatně i společně, příčinnou souvislost mezi nárůstem dovozu a hrozbou vážné újmy pro výrobní odvětví Unie nezmírňovaly. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 70. až 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

7.   ZÁJEM UNIE

(128)

Účelem ochranných opatření je napravit vážnou újmu, k níž došlo v důsledku zvýšeného dovozu, nebo takové újmě zabránit. V souladu s čl. 16 nařízení 2015/478 Komise rovněž zkoumala, zda existují závažné hospodářské důvody, které by mohly vést k závěru, že uložení opatření není v zájmu Unie.

(129)

Za tímto účelem byl na základě dostupných důkazů posouzen dopad případných opatření na všechny výrobce, dovozce a uživatele dotčeného výrobku v Unii spolu s možnými důsledky přijetí či nepřijetí opatření. V nutných případech vytvořila Komise mechanismus, který zabrání vzniku vážné újmy a zároveň umožní tradiční obchodní toky, a to způsobem, jenž je slučitelný s trvale konkurenceschopným fungováním trhu s ocelí.

7.1.   Zájem výrobců v Unii

(130)

Předběžně bylo rozhodnuto, že uložení ochranných opatření je v zájmu výrobců v Unii, neboť zabrání jakékoli vážné újmě způsobené dalším a významným nárůstem dovozu. Po uložení prozatímních opatření neobdržela Komise od výrobců v Unii žádné připomínky, které by byly s tímto názorem v rozporu. Prozatímní závěry byly proto potvrzeny.

7.2.   Zájem dovozců a uživatelů v Unii

(131)

Komise zaslala dotazníky známým dovozcům a uživatelům s cílem posouzení jejich zájmu.

(132)

Komise obdržela 61 odpovědí od dovozců a 70 odpovědí od uživatelů, kteří nejsou ve spojení s dovozci. Dovozci a uživatelé rovněž ústně i písemně vyjádřili svá stanoviska.

(133)

Několik dovozců a uživatelů v Unii tvrdilo, že uložení ochranných opatření by nebylo v zájmu Unie, protože by tím došlo ke zvýšení dovozních cen a k omezení hospodářské soutěže na trhu Unie. Rovněž tvrdili, že uložení opatření by mělo za následek nedostatečnou nabídku, jelikož výrobci v Unii údajně nevyrábějí všechny druhy výrobků z oceli nebo je nevyrábějí v dostatečném množství na to, aby uspokojili poptávku v Unii. Tuto situaci údajně dále zhoršuje skutečnost, že dostupnost některých výrobků v Unii je omezena, neboť se na ně vztahují antidumpingová nebo antisubvenční opatření.

(134)

Po uložení prozatímních opatření několik uživatelů a dovozců v Unii tvrdilo, že pokud by měla být přijata konečná opatření, měly by být zohledněny následující prvky:

Úroveň kvót stanovená na základě průměru za poslední tři roky by měla být zvýšena o 10 %, stejně jako tomu bylo u ochranných opatření Unie z roku 2002 týkajících se oceli, čímž by byl zohledněn pravděpodobný nárůst poptávky v navazujících odvětvích;

Aby byly zachovány tradiční obchodní toky a aby bylo zabráněno tomu, že některé dodavatelské země využijí svou zeměpisnou polohu nebo své vývozní kapacity k rychlému naplnění kvóty a k vytlačení jiných tradičních dodavatelských zemí, měly by být všechny kvóty přidělovány konkrétním dodavatelským zemím, a nikoli podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“;

Zavedením systému kvót založeného na licencích by měla být zajištěna ekonomická jistota. Tím by byla zajištěna kontinuita dodávek a bylo by zaručeno, že zásilky budou procházet bezcelními kvótami v okamžiku, kdy opouštějí vyvážející zemi. Popřípadě byly vyjadřovány názory, že roční kvóta by měla být stanovována čtvrtletně, aby se zamezilo masivním dovozům na začátku roku, což by mělo nepříznivý dopad na uživatele, kteří si nemohou vytvářet zásoby a musí být stabilně zásobováni v průběhu celého roku.

Na některé typy výrobků by se vzhledem k jejich specifičnosti ve srovnání s jinými typy výrobků spadajících do stejné kategorie měly vztahovat samostatné kvóty. U těchto výrobků by kvóty měly být dále pravidelně zvyšovány, aby odrážely předpokládaný významný nárůst poptávky na trhu Unie v následujících letech.

(135)

Komise tato tvrzení podrobně přezkoumala a dospěla k následujícím závěrům.

(136)

Zaprvé, jak již bylo stanoveno v prozatímním nařízení, Komise souhlasí s tím, že by měly být co nejvíce zachovány tradiční obchodní toky. Z výše uvedených závěrů ohledně hrozící vážné újmy lze vyvodit, že vážnou újmu by výrobnímu odvětví Unie způsobil pouze dovoz přesahující tyto tradiční obchodní toky. Komise se domnívá, že při zavedení ochranných opatření v podobě celní kvóty bude zachována účinná hospodářská soutěž mezi dovozem a výrobním odvětvím Unie a že riziko všeobecného zvyšování cen a jakéhokoli nedostatku není pravděpodobné. Při takovéto formě opatření se totiž očekává, že dovoz bude pokračovat na tradičních úrovních nepůsobících újmu, přičemž ochranná opatření budou uplatňována pouze v případech, kdy bude dosažena úroveň kvóty a kdy se objeví hrozba vážné újmy.

(137)

Výrobní odvětví Unie navíc tvrdilo, že dokáže vyrábět všechny typy výrobků z oceli. Dovoz bude v každém případě udržován – bez opatření – na své tradiční úrovni, a přesto bude možné, aby přesáhly rámec kvóty, i když pak se na ně budou vztahovat ochranná opatření.

(138)

Pokud jde o antidumpingová nebo antisubvenční opatření, jejich účelem je napravovat nekalé obchodní praktiky. Ačkoli tato opatření skutečně mohou mít dopad na úroveň vývozu z některých dodavatelských zemí, nemají vliv na úroveň dovozu za přiměřené ceny, který by vstoupil na trh Unie, pokud by neexistovalo subvencování nebo dumping působící újmu. Tato otázka, zejména kumulace ochranných opatření s antidumpingovými či antisubvenčními, se zvažuje ve 186. bodě odůvodnění.

(139)

Z výše uvedených důvodů se tvrzení stran nastíněná ve 133. bodě odůvodnění zamítají.

(140)

Pokud jde o tvrzení týkající se formy a úrovně opatření, Komise posoudila následující prvky.

Výše celní kvóty

(141)

Zatímco uživatelé a dovozci se domnívají, že jelikož spotřeba oceli v Unii v určitých kategoriích výrobků pravděpodobně dosáhne dvouciferné míry růstu, měly by být veškeré celní kvóty stanoveny ve výši 10 % nad průměrným dovozem za poslední tři roky, výrobci v Unii tvrdili, že spotřeba oceli v Unii zůstane v nadcházejících letech poměrně vyrovnaná.

(142)

Podle čl. 15 odst. 3 nařízení 2015/478 se všechny kvóty v zásadě stanoví tak, aby odpovídaly průměrné úrovni dovozu za poslední tři reprezentativní roky. Toto ustanovení se však použije pouze v případě, že opatření budou mít podobu kvóty. Jak potvrzuje příslušná judikatura, (26) celní kvóta nepodléhá množstevním omezením podle Dohody WTO o ochranných opatřeních, a Komise proto není v tomto konkrétním případě povinna stanovit výši celní kvóty ve výši, která přesně odpovídá průměrnému dovozu za poslední tři roky.

(143)

Vzhledem k tvrzením uvedeným ve 141. bodě odůvodnění výše a v souladu se značnou rozhodovací pravomocí v hospodářských, politických a právních otázkách, kterou Komisi poskytuje čl. 16 nařízení 2015/478 a čl. 13 nařízení 2015/755, považovala Komise za nezbytné zvýšit celní kvótu nad průměrnou úroveň dovozu za poslední tři roky, a zohlednit tak konkurenční zájmy uživatelů a dovozců na jedné straně a výrobního odvětví Unie na straně druhé. Jak je prokázáno ve 32. bodě odůvodnění, Komise v tomto ohledu uvádí, že dovoz dotčených kategorií výrobků od roku 2017 až po poslední období vzrostl o 4 %, aniž by způsobil vážnou újmu. S ohledem na budoucí (byť rovnoměrnější) míru růstu dovozu za běžných tržních podmínek, spolu s hospodářskými a politickými zájmy celého výrobního odvětví Unie, tedy existují oprávněné důvody k uložení množstevní výše celní kvóty těsně přesahující průměrnou roční úroveň dovozu mezi rokem 2017 a posledním obdobím.

(144)

Na základě toho – s cílem omezit nárůst dovozu na úroveň, která pravděpodobně nezpůsobí výrobnímu odvětví Unie vážnou újmu, a současně zajistit zachování tradičních obchodních toků a dostatečnou podporu stávajícího uživatelského a dovozního odvětví – se Komise domnívá, že množstevní výše celních kvót by měla vycházet z průměrného dovozu v letech 2015–2017 s navýšením o 5 %.

Přidělování celních kvót

(145)

Téměř všechny zúčastněné strany včetně výrobního odvětví Unie se vyjádřily ve prospěch přidělování celních kvót konkrétním dodavatelským zemím namísto celkového systému kvót stanoveného v prozatímní fázi.

(146)

Komise souhlasí s tím, že nejvhodnějším systémem pro zajištění tradičních obchodních toků je systém celních kvót pro jednotlivé země. Jsou zde však určitá omezení. Za prvé, počet dodavatelských zemí je u všech kategorií výrobků značný. Není tedy prakticky proveditelné přidělit každé z nich celní kvótu. Za druhé se Komise domnívá, že za účelem přiměřeného přidělování celních kvót je nezbytné zohlednit zvláštní faktory, které ovlivní obchod s dotčenými výrobky. V případě řady výrobků spadajících do oblasti působnosti tohoto šetření uložila Unie v poslední době na některé vyvážející země antidumpingová/vyrovnávací celní opatření. To v posledním roce často vedlo k významnému poklesu dovozu z těchto zemí a bude tomu tak i nadále během období platnosti těchto opatření. Je tedy více než pravděpodobné, že individuální celní kvóty pro tyto země budou využity jen okrajově, jelikož výše celních kvót vychází z průměrné úrovně dovozu v letech 2015–2017, tj. včetně období, kdy ještě nebyla zavedena antidumpingová/vyrovnávací celní opatření a kdy dovoz vlivem nekalých obchodních praktik dosahoval významné úrovně. Nebylo by tudíž v zájmu Unie přidělovat za těchto okolností zvláštní celní kvóty jednotlivým zemím, jelikož úroveň budoucího dovozu by se nevyhnutelně pohybovala pod jejich tradičními obchodními úrovněmi.

(147)

Komise dospěla k závěru, že vzhledem k výše uvedeným okolnostem bude nejvhodnější zvolit smíšený přístup. Za prvé by zvláštní celní kvóty pro jednotlivé země měly být přidělovány zemím, jež mají významný dodavatelský zájem, a to na základě jejich dovozu za poslední 3 roky. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že významný dodavatelský zájem mají země s podílem přesahujícím 5 % dovozu v dotčené kategorii výrobků. Všem ostatním dodavatelským zemím by měla být přidělena celková celní kvóta (dále jen „zbytková kvóta“) vycházející z průměru zbývajících dovozů za poslední tři roky.

(148)

Zvláštní celní kvóty pro jednotlivé země by však neměly být přidělovány zemím, jejichž úroveň vývozu – u každé kategorie výrobků – v důsledku platných antidumpingových/vyrovnávacích celních opatření z výše uvedených důvodů v nedávné době podstatně poklesla. Na tyto země by se měla vztahovat zbytková celní kvóta.

(149)

V případě kategorie výrobků 1 (za tepla válcované svitky) se Komise domnívá, že vzhledem k tomu, že na téměř 60 % jejich dovozu se v současné době vztahují antidumpingová opatření, je nejvhodnější zavedení celkové kvóty, a nikoli přidělování zvláštních kvót jednotlivým zemím.

(150)

A konečně, Komise se domnívá, že je rovněž v zájmu Unie, aby dodávající zemi, která vyčerpala svou zvláštní celní kvótu, byl umožněn přístup ke zbytkové celní kvótě. Tato možnost by však měla být uplatněna až v posledním čtvrtletí daného období, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi zájmy zemí, jimž byla přidělena zvláštní celní kvóta, a zájmy zemí, které čerpají celkovou celní kvótu. Tím by bylo zajištěno nejen zachování tradičních obchodních toků, ale také by se zabránilo tomu, aby části zbytkové celní kvóty zůstaly nevyužity.

Předvídatelnost celní kvóty v průběhu času

(151)

Komise se domnívá, že kvůli zajištění předvídatelnosti není nutné zavádět systém licencí.

(152)

Za prvé, údaje týkající se vývoje dovozu v rámci celní kvóty a využívání bezcelní kvóty jsou veřejně dostupné a denně aktualizované. Údaje o používání celní kvóty jsou k dispozici na této internetové adrese:

http://ec.europa.eu/taxation_customs/dds2/taric/quota_consultation.jsp

(153)

Vyšší úroveň předvídatelnosti v případě tradičních dodavatelů a uživatelů by navíc mělo zajistit přidělování zvláštních kvót jednotlivým zemím. Kromě toho, pokud dojde k vyčerpání zvláštní celní kvóty přidělené konkrétní zemi, dotyčná země bude schopna vyvážet prostřednictvím dostupné zbytkové kvóty, i když pouze v posledním čtvrtletí daného období, což je z hlediska dostupnosti kvót nejkritičtější doba.

(154)

A konečně, Komise má za to, že zbytková celní kvóta by měla být rozdělována čtvrtletně, čímž se zajistí rovnoměrné rozložení dovozu v průběhu roku a zabrání se uskladňování významného množství dovezených standardních výrobků, jehož cílem je vyhnout se případnému placení cla. Nevyužité příděly čtvrtletních celních kvót by rovněž byly automaticky převedeny do dalšího období.

Klasifikace výrobků

(155)

Komise posoudila tvrzení uživatelů a dovozců pro vytvoření konkrétních podkategorií jejich výrobků. Komise zejména zjistila, že dvě kategorie výrobků, konkrétně kategorie 3 a 4, mají výrazné vlastnosti, v jejichž případě jsou tato tvrzení přijatelná.

(156)

Kategorie 4 (korozivzdorné plechy) zahrnuje výrobky určené speciálně pro automobilový průmysl – na základě přesných specifikací výrobků a podle dlouhodobých smluv – i jiné standardní výrobky. V případě prvně zmíněných výrobků musí dodavatelé nejprve získat osvědčení nezbytné k tomu, aby mohly automobilový průmysl dlouhodobě zásobovat na základě systému „just-in-time“. U této kategorie výrobků Komise uznává, že existuje riziko, že některé konkrétní typy výrobků budou z bezcelních kvót vytlačeny standardními výrobky, které lze dodávat hromadně a uskladňovat na začátku roku.

(157)

Kromě toho se na standardní typy výrobků v rámci této kategorie v současné době vztahují antidumpingová cla, jež mají rovněž dopad na budoucí vývoj dovozu i na přidělování kvót, jak je vysvětleno výše. Skutečnost, že na tyto specializovanější výrobky se nevztahovala žádost daného odvětví o antidumpingová opatření, svědčí také o tom, že tyto výrobky by měly být posuzovány odděleně od standardních typů výrobků.

(158)

Pokud jde o kategorii 3 (elektroplechy), příslušné uživatelské odvětví rovněž tvrdilo, že některé specializované výrobky, tj. elektroplechy s neorientovanou strukturou, (27) by měly být od ostatních výrobků zařazených do této kategorie. Toto tvrzení je založeno na skutečnosti, že tyto typy výrobků jsou pro hospodářství Unie strategické, protože se používají v odvětví nových zdrojů energie/nové mobility (např. automobily využívající nové zdroje energie, větrné turbíny). Uživatelé a dovozci tvrdí, že jde o speciální výrobky vysoké hodnoty, kterým hrozí, že budou vytlačeny standardními výrobky zařazenými do stejné kategorie. Kromě toho uživatelé rovněž tvrdili, že poptávka v Unii se v blízké budoucnosti pravděpodobně výrazně zvýší a že příslušná specifická kvóta by měla být v budoucnu odpovídajícím způsobem zvýšena. I když toto tvrzení nemohlo být řádně doloženo důkazy, samostatná kvóta pro tyto výrobky by v budoucnu umožnila přezkoumání dalších řádně odůvodněných žádostí.

(159)

Komise se dále domnívá, že aniž by tím byl jakkoli oslaben nápravný účinek tohoto opatření, lze v rámci těchto dvou stávajících kategorií výrobků vytvořit dílčí soubory výrobků, kterým by tak byla přidělena vlastní kvóta.

(160)

Na základě výše uvedených skutečností Komise přijala tvrzení týkající se rozdělení kategorie výrobků 4 (pokovené plechy) a kategorie výrobků 3 (elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)) do dvou dílčích kategorií.

Ustanovení o přezkumu

(161)

A konečně, Komise se rovněž domnívá, že v případě změny okolností v době uložení opatření může být na základě zájmu Unie nutné upravit výši nebo přidělování celních kvót podle příloh IV.1 a IV.2. Takový přezkum by se mohl týkat jakékoli kategorie výrobků, na které se vztahují opatření, včetně (ale nikoli výlučně) kategorií výrobků 3, 4, 6 a 16, jichž se týkala podrobná a odůvodněná podání během šetření, jakož i v souvislosti s dvoustrannými konzultacemi pořádanými Komisí. Změněné okolnosti by se mohly projevit například v případě celkového zvýšení nebo poklesu poptávky po některých kategoriích výrobků v Unii, které by si vyžádalo přehodnocení výše celní kvóty, uložení antidumpingových nebo antisubvenčních opatření, jež by mohla mít významný dopad na budoucí vývoj dovozu nebo dokonce na jakýkoli vývoj týkající se opatření USA podle § 232, který by mohl mít přímý dopad na závěry tohoto šetření, zejména pokud jde o odklon obchodu. Komise může rovněž přezkoumat, zda by fungování opatření mohlo mít neblahé účinky při dosahování cílů v oblasti integrace sledovaných s preferenčními obchodními partnery, jako je podstatné ohrožení jejich stabilizace či hospodářského vývoje. Komise bude pravidelně provádět posouzení situace a alespoň na konci každého roku uložení opatření zváží přezkum. Komise nejpozději 1. července 2019 zahájí první přezkumné šetření.

7.3.   Závěr týkající se zájmu unie

(162)

Na základě výše uvedených úvah a pečlivého přezkoumání různých dotčených zájmů dospěla Komise k závěru, že zájem Unie vyžaduje přijetí konečných ochranných opatření v podobě celní kvóty, aby se zabránilo dalšímu zhoršování situace výrobců v Unii.

8.   ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY

(163)

Byl vyvozen závěr, že ocelářský průmysl Unie je v situaci, kdy 26 kategoriím výrobků hrozí vážná újma, a že je pravděpodobné, že v dohledné době ke způsobení vážné újmy skutečně dojde, nebudou-li přijata ochranná opatření. Dále byl vyvozen závěr, že by bylo v zájmu Unie přijmout vhodná opatření, aby se zabránilo dalšímu nárůstu dovozu.

8.1.   Forma a úroveň opatření

(164)

V prozatímní fázi Komise zjistila, že opatření ve formě celní kvóty je nejlepším způsobem, jak sladit zájmy výrobců a uživatelů oceli v Unii. Pokud by tato forma byla vhodně upravena, umožnila by dočasné snížit nárůst dovozu na úroveň, která by ocelářskému průmyslu Unie nepůsobila újmu, přičemž by zůstal zachován vhodný výběr zdrojů dodávek pro jeho zákazníky, tak aby to bylo slučitelné s trvale konkurenceschopným fungováním trhu s ocelí.

(165)

Na základě výše uvedené analýzy zájmu Unie se Komise domnívá, že celní kvóta je skutečně nejlepší formou opatření, které má vyvážit různé dotčené zájmy – konkrétně zabránit vážné újmě a zajistit zachování tradičních obchodních toků.

(166)

Ačkoli většina uživatelů oceli v připomínkách, které Komise obdržela po prozatímních opatřeních, přijetí těchto opatření napadla, předložili také užitečné návrhy, jak je upravit a jak minimalizovat jejich negativní dopady na trh.

(167)

Velice málo obdržených připomínek se týkalo mikrosimulací a makroekonomického modelu předložených Komisí za účelem ověření přiměřenosti výše cla uplatňovaného při překročení kvóty.

(168)

Pokud jde o makroekonomický model, sdružení vývozců v jedné třetí zemi kritizovalo skutečnost, že elasticity použité v Armingtonově modelu pro celkový soubor kategorií výrobků se liší od elasticit použitých v některých více rozčleněných studiích pojednávajících o konkrétních kategoriích výrobků z oceli; tyto strany však pro celkový výpočet nenavrhly žádnou alternativní úroveň. Totéž sdružení také tvrdilo, že Komise nevzala v potaz významné zvýšení cen na trhu Spojených států, které způsobilo, že navzdory opatřením podle § 232 tento trh nadále přitahuje dovoz. Pokud jde o mikrosimulace, jedno sdružení uživatelů v Unii a někteří vývozci tvrdili, že srovnání mikrosimulací bylo provedeno pouze s ohledem na omezený počet kategorií výrobků, zatímco opatření se týkala většího souboru; a kritizovali také to, že výpočty údajně vycházely z nákladů čínských výrobců, které nelze považovat za reprezentativní pro všechny zdroje dovozu. Několik vývozců tvrdilo, že Komise dostatečně nevysvětlila použití výše uvedených modelů a že stanovení 25 % cla uplatňovaného při překročení kvóty, které vychází z tohoto základu, je nahodilé.

(169)

Komise se domnívá, že jak mikrosimulace, tak makroekonomický model jsou určitou stylizací skutečnosti, ale navzdory některým připomínkám jde o prostředky, které umožňují technickou diskusi o alternativních scénářích s cílem učinit politické rozhodnutí na základě skutečností, a nikoli na základě nahodilých úsudků.

(170)

Komise chce zdůraznit, že účelem 25 % cla uplatňovaného při překročení kvóty, které bylo stanoveno ve fázi prozatímních opatření, je vyřešit výrazný nárůst dovozu oceli do Unie, jenž v posledním období probíhá rychleji vlivem 25 % cla, které Spojené státy uvalily na dovoz oceli (s omezeným počtem výjimek pro určitý původ podléhajících velmi restriktivním kvótám), a 50 % cla na dovoz z Turecka. Jasným záměrem Spojených států je dosáhnout cíle průmyslové politiky, kterým je umělé snížení úrovně dovozu oceli o 13,3 milionu tun, což umožní ocelářskému průmyslu Spojených států provoz s 80 % mírou využití kapacity.

(171)

Navzdory názorům několika zúčastněných stran je v této souvislosti jasné, že 25 % celní sazba Unie uplatňovaná při překročení kvóty není nahodilá, nýbrž zjevně představuje zcela přiměřené opatření a je zcela v souladu s cílem chránit unijní trh s ocelí před prudkým nárůstem dovozu, který je v posledním období do značné míry důsledkem obchodní odchylky vzniklé vlivem protekcionistických opatření USA. Světoví vývozci oceli, na které se vztahuje 25 % nebo 50 % clo či restriktivní kvóty v USA, by svůj vývoz mohli přesměrovat do Unie a zvýšit jej nad úroveň svého tradičního prodeje, a způsobit tak výrobnímu odvětví Unie újmu, pokud ve chvíli, kdy dovoz začne překračovat svou tradiční úroveň, nebude v Unii existovat dostatečně odrazující překážka.

(172)

Je důležité zde znovu zdůraznit, že zatímco cla v rámci opatření podle § 232 se vybírají z prvního dovozu, a tudíž závažným způsobem snižují obchodní toky dovozu, celní kvóta Unie bez dalších překážek umožňuje setrvalý vstup dovozu ze všech zemí původu a mají účinek pouze tehdy, pokud jsou překročeny příslušné hodnoty pro kvóty představující tradiční tok dovozu z každé země původu, a to zejména z důvodu odklonu obchodu v důsledku opatření USA.

(173)

Pokud za těchto okolností Unie neuloží na příslušný dovoz oceli clo při překročení kvóty, jehož výše se bude alespoň rovnat výši cla uplatňovaného Spojenými státy, dosáhne vývozce do USA dalších výnosů nebo sníží jejich ztrátu přesměrováním prodeje do EU. Z této analýzy vyplývá, že nižší clo uplatňované při překročení kvóty, které umožní zajistit minimální ochranu Unie proti odklonu obchodu, by mělo činit alespoň 25 %. Tato sazba však odklon obchodu nezastaví. Vzhledem k tomu, že dovozní ceny jsou v USA prostřednictvím protekcionistických opatření tlačeny směrem nahoru, významná část výroby oceli v USA, která byla dříve nerentabilní, se stává ziskovou a vytlačuje dovoz a přesměrovává obchod na jiné trhy, přičemž Unie je nejatraktivnějším místem určení.

(174)

Klíčem k diskusi o obchodním chování vývozce, který má – jak je uvedeno výše – na výběr mezi prodejem na trhu USA po zaplacení cla podle § 232 a postupným vývozem do Unie nad rámec svého tradičního prodeje, přičemž v druhém případě se platbě cla vyhne, jsou v této souvislosti mikroekonomické simulace příspěvku na úhradu unijní dovozní ceny franko navrhované výrobním odvětvím Unie a předložené Komisí v prozatímní fázi.

(175)

Na rozdíl od připomínek některých stran jsou předpoklady obsažené v simulacích realistické a konzervativní. Nejsou založeny především na čínských nákladech. Nejdůležitější složkou nákladů použitých v simulaci je koš surovin, jehož hodnota je stanovena v mezinárodních cenách. Čínské referenční hodnoty jsou použity pouze pro relativně nižší podíl vedlejších variabilních nákladů nesouvisejících s cenou surovin, protože Čína patří k nejvýznamnějším vývozcům napříč kategoriemi výrobků. A konečně, výběr nákladů na přepravu z Číny do Unie pro vypočtení ceny franko je při této kalkulaci velmi konzervativním předpokladem, neboť pokud by byly použity nižší náklady na přepravu z jiných možných zemí původu, byl by příspěvek na úhradu vyšší.

(176)

Tyto simulace umožňují vypočítat skutečnou výši cla uplatňovaného při překročení kvóty, které může zabraňovat odklonu obchodu. Jak je vysvětleno v nařízení o prozatímních opatřeních, z těchto simulací vyplývá, že příspěvek na úhradu v případě prodeje vývozce oceli do Unie v celé řadě nejreprezentativnějších kategorií výrobků, které byly předmětem šetření, přesahuje 30 % a medián je 34 %. Příspěvek na úhradu v případě příslušných dovozů oceli na trh Unie by mohla vyvážit pouze cla při překročení kvóty stanovená v této výši, přičemž tímto způsobem by došlo k odstranění pobídky pro vývozce do USA k tomu, aby přesměrovali prodej na trh Unie, jelikož při takové sazbě by byl tento prodej nerentabilní.

(177)

V této souvislosti se Unie rozhodla přijmout nejméně narušující clo při překročení kvóty, jehož výše činí 25 % a je na dolním konci řady výše uvedených možností. Jak už bylo vysvětleno, výše uvedené clo při překročení kvóty neposkytuje úplnou ochranu Unie proti odklonu obchodu. Naopak bude zachován volný tok tradičních dovozů a navíc výše uvedené úrovně celních sazeb umožní, že navzdory platbě cla zůstane na trhu Unie i nadále možný omezený podíl prodeje pocházejícího z odkloněného obchodu, a to i v případě, že budou za účelem uspokojení předpokládané rostoucí poptávky překročeny tradiční úrovně obchodu.

(178)

Co se týče připomínek zúčastněných stran k používání jednotného makroekonomického modelu, ve kterém jsou všechny kategorie výrobků sloučeny, namísto využití více oddělené analýzy společně s tímto modelem, Komise se – jak je vysvětleno v prozatímní fázi a v oddíle 2 výše – domnívá, že vzhledem k vysoké míře propojení mezi kategoriemi výrobků z hlediska nabídky a poptávky je takové celkové hodnocení naprosto relevantní, zejména pokud jsou použity konzervativní hodnoty elasticity.

(179)

V prozatímním nařízení Komise uvedla, že bude pozorně sledovat vývoj dovozu před přijetím konečného stanoviska. Ze statistických údajů USA a EU o dovozu kategorií, které byly předmětem šetření, vyplývá, že navzdory významnému nárůstu cen na trhu USA v důsledku opatření podle § 232 došlo v posledních šesti měsících od května 2018 v USA k významnému trvalému poklesu dovozu, což odpovídá trvalému nárůstu dovozu týchž kategorií výrobků z oceli do Unie ve stejném období. Od května do září 2018 poklesl dovoz kategorií výrobků, které byly předmětem šetření, do USA o 2,6 milionu tun ve srovnání se stejným obdobím v roce 2017, zatímco dovoz týchž výrobků do EU podstatnou měrou prudce vzrostl, a to o 2 miliony tun (77 % množství, o něž poklesl dovoz v USA) během téhož období. To představuje jasný vzestupný trend. Tyto údaje zjevně prokazují, že zamýšlené účinky protekcionistických opatření USA podle § 232, jejichž cílem je dosáhnout snížení dovozu oceli o 13,3 milionu tun oproti množství z roku 2017, se již projevují. Poslední zaznamenané trendy dovozu tedy zřejmě nejsou v rozporu s předpoklady uvedenými v modelu možné přibližně 70 % míry odklonu obchodu, jíž by opatření USA mohla dosáhnout, jakmile se jejich protekcionistické účinky v průběhu času projeví naplno. Stejně tak to není v rozporu ani s vyplývající potřebou zavést 30 % clo při překročení kvóty s cílem plně ochránit unijní trh před vyvolanými účinky těchto opatření. Tato sazba se rovněž shoduje s výše uvedeným výsledkem mikroekonomických simulací.

(180)

Komise se proto rozhodla potvrdit 25 % clo při překročení kvóty, které představuje dolní hranici celních sazeb a nejméně narušující nápravné opatření proti odklonu obchodu vzniklému následkem opatření USA podle § 232.

8.2.   Správa celních kvót

(181)

Jak je vysvětleno výše, na základě úvah o zájmu Unie a s cílem co nejvíce zachovat tradiční obchodní toky je nejlepším způsobem, jak zajistit optimální využití celních kvót, jejich rozdělení mezi země, které mají podstatný zájem na dodávání dotčeného výrobku, a mezi ostatní země v chronologickém pořadí podle data přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak stanoví prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447. (28) Tento způsob správy vyžaduje úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí.

(182)

Způsobilost zboží dováženého z rozvojových zemí, které má být vyňato z celních kvót, závisí na původu zboží. Proto by měla být použita kritéria pro určení nepreferenčního původu zboží aktuálně platná v Unii.

(183)

Pro účely konečných opatření se za účelem zachování tradičních obchodních toků stanoví zvláštní kvóta pro každou kategorii výrobků, pro kterou toto nařízení ukládá konečná opatření.

8.3.   Příslušná antidumpingová a antisubvenční opatření

(184)

Po uložení prozatímních opatření několik uživatelů a dovozců zopakovalo svá tvrzení o tom, že výrobci v Unii vzhledem ke stávajícím antidumpingovým a antisubvenčním opatřením nepotřebují další ochranu a že ochranná a antidumpingová/antisubvenční opatření by se v žádném případě neměla kumulovat.

(185)

Komise připomíná, že účelem antidumpingových opatření a vyrovnávacích celních opatření není uzavřít trh Unie, nýbrž pouze napravovat obchodní praktiky způsobující újmu. Tato opatření jako taková se zaměřují na dumping a subvencování v jednotlivých zemích, mají jinou oblast uplatnění a jiný účel než ochranná opatření uložená tímto nařízením a vzájemně se nevylučují.

(186)

Jak je však uvedeno ve 117. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise uznává, že kumulace antidumpingových/antisubvenčních opatření s ochrannými opatřeními může mít větší účinek, než by bylo žádoucí. Jelikož tato otázka kumulace by mohla vyvstat až poté, co bude dosaženo hranic celních kvót, prozkoumá Komise potřebu zabývat se touto otázkou v pozdější fázi a včas. Aby se v tomto rámci zabránilo uložení zavedení „dvojitých nápravných opatření“, bude při překročení celní kvóty pozastavena nebo snížena úroveň stávajících antidumpingových a vyrovnávacích cel, aby kombinovaný účinek těchto opatření nepřekročil nejvyšší úroveň platných ochranných nebo antidumpingových/vyrovnávacích cel.

8.4.   Doba trvání

(187)

Komise se domnívá, že opatření by měla být v platnosti po období tří let (včetně období uložení prozatímních opatření), které skončí 30. června 2021. Celní kvóta by se měla otevřít na období od 2. února do 30. června 2019, poté na období od 1. července 2019 do 30. června 2020 a poté na období od 1. července 2020 do 30. června 2021, jak je uvedeno v příloze IV u každé dotčené kategorie výrobků.

(188)

Jelikož doba trvání opatření je delší než jeden rok, je třeba je během období uplatňování v pravidelných odstupech postupně liberalizovat. Komise se domnívá, že nejvhodnějším způsobem liberalizace opatření je zvyšování bezcelní kvóty o 5 % po každém roce. Období liberalizace by mělo zahrnovat dobu uplatňování prozatímních opatření, což znamená, že první liberalizace se uskuteční 1. července 2019 a druhá liberalizace 1. července 2020. Následná liberalizace bude probíhat podle téhož časového schématu.

8.5.   Kontrola v oblasti výrobků z oceli

(189)

Kontrolní opatření pro výrobky z oceli, které byly předmětem tohoto šetření, byla zavedena v dubnu 2016, neboť se zdálo, že hrozí, že vývoj dovozu způsobí vážnou újmu. S ohledem na zjištění tohoto šetření a na uložení konečných ochranných opatření se Komise domnívá, že systém kontroly pro výrobky z oceli, na něž se vztahují ochranná opatření, by měl být v období uložení ochranných opatření pozastaven.

9.   VYNĚTÍ NĚKTERÝCH ZEMÍ Z OBLASTI PŮSOBNOSTI KONEČNÝCH OPATŘENÍ

(190)

V souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2015/478 a mezinárodními závazky Unie by se prozatímní opatření neměla vztahovat na žádný výrobek pocházející z rozvojové země, která je členem WTO, pokud její podíl na dovozu tohoto výrobku do Unie nepřekračuje 3 %, za předpokladu, že rozvojové země, které jsou členy WTO a jejichž podíl na dovozu je nižší než 3 %, nemají společně více než 9 % podíl na celkovém dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(191)

Konečné rozhodnutí Komise ukazuje, že dotčené kategorie výrobků pocházející z některých rozvojových zemí splňují požadavky pro využití výše uvedené výjimky. V příloze III.2 (Seznam kategorií výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na které se vztahují konečná opatření) jsou uvedeny rozvojové země pro účely tohoto nařízení. U všech 26 kategorií výrobků jsou rovněž uvedeny rozvojové země, na něž se vztahují prozatímní opatření. Komise považuje za vhodné vypočítat objem dovozu z rozvojových zemí na základě statistik dostupných v posledním období pro každou kategorii výrobků, neboť celní kvóta je rovněž stanovena odkazem na tradiční obchodní toky z každé jednotlivé kategorie.

(192)

Vzhledem k tomu, že vynětí rozvojových zemí, které jsou členy WTO, by mělo platit tak dlouho, dokud jejich podíl na dovozu do Unie nepřesáhne 3 %, Komise pravidelně, alespoň na konci každého roku uložení opatření, hodnotí situaci, aby posoudila, zda některá země výše uvedenou hraniční hodnotu nepřekročila a zda by neměla být zahrnuta do oblasti působnosti ochranných opatření.

(193)

Jak je uvedeno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k úzké integraci trhů s členy EHP, celkovým údajům o dovozu z těchto zemí a nízkému riziku odklonu obchodu se Komise domnívá, že by z uplatňování tohoto nařízení měly být vyňaty posuzované výrobky, které pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska, Aby byly dodrženy dvoustranné závazky, měly by být z uplatňování tohoto nařízení navíc vyňaty také některé země, s nimiž Unie podepsala dohodu o hospodářském partnerství, jež je v současné době v platnosti. (29) Po uložení prozatímních opatření Komise neobdržela žádné připomínky, které by vedly ke změně těchto závěrů, jež jsou tudíž potvrzeny.

10.   POVINNOSTI VYPLÝVAJÍCÍ Z DVOUSTRANNÝCH DOHOD MEZI UNIÍ A TŘETÍMI ZEMĚMI.

(194)

Komise zajistila, že ochranná opatření přijatá dle tohoto nařízení dodržují rovněž povinosti vyplývající z dvoustranných dohod podepsaných s některými třetími zeměmi.

(195)

V tomto ohledu se podotýká, že dovoz z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do Unie se dle zjištění v období, které je předmětem šetření, výrazně zvýšil a přispěl k vážné újmě, kterou utrpěl ocelářský průmysl Unie. Tento dovoz tak splňuje podmínky nezbytné pro uložení ochranných opatření podle čl. 37 odst. 1 Dohody o stabilizaci a přidružení uzavřené mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (30).

(196)

Rovněž se má za to, že vzhledem k rozsahu a závěrům šetření dochází k závažným narušením v ocelářském odvětví, a že ochranná opatření jsou proto opodstatněná podle článku 26 dohody uzavřené mezi Evropským hospodářským společenstvím a Švýcarskou konfederací v roce 1972 (31).

(197)

A konečně, dovoz pocházející z Turecka taktéž splňuje podmínky požadované článkem 12 dohody uzavřené mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodování s výrobky, na něž se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (32), a článkem 60 dodatkového protokolu podepsaného dne 23. listopadu 1970 a připojeného k Dohodě zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Tureckem (33).

11.   ZÁVĚREČNÉ ÚVAHY

(198)

S ohledem na judikaturu Soudního dvora (34) je vhodné stanovit sazbu úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení konečného cla, protože příslušná platná ustanovení o clech takovou úrokovou sazbu neuvádějí a použití vnitrostátních pravidel by vedlo k nepřiměřeným narušením mezi hospodářskými subjekty v závislosti na tom, který členský stát je zvolen pro celní řízení.

(199)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro ochranná opatření zřízeným podle čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2015/478 a čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) 2015/755,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   S výhradou článků 6 a 7 se otevírá celní kvóta vztahující se na dovoz každé z 26 dotčených kategorií výrobků do Unie (vymezených odkazem na příslušné kódy KN, které jsou uvedeny v příloze I) a na každé období uvedené v příloze IV.1 a IV.2.

2.   U každé dotčené kategorie výrobků s výjimkou kategorie 1 se část každé celní kvóty přidělí zemím uvedeným v příloze IV.

3.   Zbývající část každé celní kvóty, jakož i celní kvóta pro kategorii výrobků 1, se přidělí podle zásady „kdo dřív přijde, je dřív na řadě“, a to na základě celní kvóty stanovené rovnoměrně pro každé čtvrtletí období platnosti.

4.   Čerpání každé čtvrtletní kvóty se ukončí dvacátým pracovním dnem Komise po skončení čtvrtletí. Na konci každého čtvrtletí se nevyužité zůstatky z celní kvóty automaticky převádějí do dalšího čtvrtletí. Na konci posledního čtvrtletí každého roku uplatňování konečné celní kvóty se žádný nevyužitý zůstatek nepřevádí.

5.   Pokud jedna konkrétní země příslušnou kvótu podle odstavce 2 vyčerpá, může dovoz z této země probíhat v rámci zbývající části celní kvóty pro stejnou kategorii výrobků. Uvedené ustanovení se použije pouze v posledním čtvrtletí každého roku uplatňování konečné celní kvóty.

6.   Pokud je příslušná celní kvóta vyčerpána nebo pokud dovoz daných kategorií výrobků příslušnou celní kvótu nevyužívá, uplatní se na skupiny výrobků stanovené v příloze IV.1 dodatečné clo ve výši 25 %, které se použije na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

Článek 2

1.   Původ výrobku, na který se vztahuje toto nařízení, se stanoví v souladu s ustanoveními platnými v Unii ohledně nepreferenčního původu zboží.

2.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy. Jako sazba úroku z prodlení, který má být vyplacen v případě vrácení zakládajícího právo na vyplacení úroku z prodlení, se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první kalendářní den měsíce splatnosti, zvýšená o jeden procentní bod.

Článek 3

Celní kvóty stanovené v článku 1 spravuje Komise a členské státy v souladu se systémem správy celních kvót stanoveným v článcích 49 až 54 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447.

Článek 4

Členské státy úzce spolupracují s Komisí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení.

Článek 5

1.   S výhradou odstavce 2 se na dovoz 26 kategorií produktů uvedených v příloze IV, které pocházejí z jedné ze zemí uvedených v příloze III, nevztahují opatření stanovená v článku 1.

2.   Pro každou ze 26 kategorií výrobků uvedených v příloze IV uvádí příloha III.2 země původu, na které se vztahují opatření stanovená v čl. 1.

Článek 6

1.   Opatření stanovená v článku 1 se nevztahují na výrobky pocházející z Norska, Islandu a Lichtenštejnska.

2.   Opatření stanovená v čl. 1 se rovněž nevztahují na následující země: Botswana, Fidži, Ghana, Jižní Afrika, Kamerun, Lesotho, Mosambik, Namibie, Pobřeží slonoviny, Svazijsko.

Článek 7

V průběhu uložení ochranných opatření uvedených v článku 1 se pozastavují opatření předchozí kontroly, která platí v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/670 (35) ze dne 28. dubna 2016 pro výrobky uvedené v příloze IV.

Článek 8

V případě změny okolností během období stanoveného v přílohách IV.1 a IV.2 může Komise opatření přezkoumat.

Článek 9

Veškeré částky zaplacené v souvislosti s dodatečnými cly uloženými podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1013 ve vztahu k výrobkům uvedeným v příloze IV tohoto nařízení se s konečnou platností vybírají ve výši stanovené v čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1013.

Článek 10

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. ledna 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.

(2)  Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1013 ze dne 17. července 2018, kterým se zavádějí prozatímní ochranná opatření týkající se dovozu určitých výrobků z oceli (Úř. věst. L 181, 18.7.2018, s. 39).

(4)  Oznámení o zahájení ochranného šetření v souvislosti s dovozem výrobků z oceli (Úř. věst. C 111, 26.3.2018, s. 29).

(5)  Oznámení, kterým se mění oznámení o zahájení ochranného šetření v souvislosti s dovozem výrobků z oceli (Úř. věst. C 225, 28.6.2018, s. 54).

(6)  Zpráva Odvolacího orgánu WTO, US – Definitive Safeguard Measures on Imports of Certain Steel Products, WT/DS259/AB/R, bod 319.

(7)  Nařízení Komise (ES) č. 1694/2002, Úř. věst. L 261, 28.9.2002, s. 1.

(8)  Zpráva panelu WTO, Dominican Republic – Safeguard Measures on Imports of Polypropylene Bags and Tubular Fabric, WT/DS415/R, WT/DS416/R, WT/DS417/R, WT/DS418/R, body 7.177 a 7.236.

(9)  Botswana, Fidži, Ghana, Jižní Afrika, Kamerun, Lesotho, Mosambik, Namibie, Pobřeží slonoviny, Svazijsko.

(10)  Jednalo se o kategorie výrobků 10, 11, 19, 24 a 27.

(11)  Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Čínská lidová republika, Indie, Jižní Korea, Rusko a Turecko.

(12)  Zpráva odvolacího orgánu WTO, Argentina – Safeguard Measures on Imports of Footwear, WT/DS121/9, bod 131.

(13)  Zpráva panelu WTO, US – Definitive Safeguard Measures on Imports of Wheat Gluten from the European Communities, WT/DS166/R, bod 8.31.

(14)  Zpráva panelu WTO, Ukraine – Definitive Safeguard Measures on Passenger Cars, WT/DS468/R, zpráva panelu ze dne 26. června 2015, bod 7.146.

(15)  Zpráva panelu WTO, US – Definitive Safeguard Measures on Imports of Certain Steel Products, WT/DS259/R, bod 10.168.

(16)  Zpráva odvolacího orgánu WTO, Argentina – Safeguard Measures on Imports of Footwear, WT/DS121/AB/R, přijatá dne 12. ledna 2000, bod 130.

(17)  Zpráva panelu WTO, US – Definitive Safeguard Measures on Imports of Certain Steel Products, WT/DS259/R, poznámka pod čarou 17, bod 374.

(18)  Zpráva panelu WTO, US – Definitive Safeguard Measures on Imports of Certain Steel Productsi, WT/DS259/R, bod 10.168, poznámka pod čarou 16, bod 7.132.

(19)  https://www.globaltradealert.org/reports/download/44, s. 11.

(20)  COM(2016) 155 final ze dne 16. března 2016.

(21)  Zdroj: Global Trade Atlas

(22)  https://www.cbp.gov/trade/quota/bulletins/qb-18-126-absolute-quota-aluminum-products-argentina-brazil-south-korea

(23)  Dne 8. března 2018 vstoupila v platnost opatření USA podle § 232 a Komise analyzovala údaje až do září 2018.

(24)  Společnost a datum (data) oznámení, miliony malých tun: Big River, 25.4.2018 a 29.6.2018, 3,2; US Steel, 5.3.2018, 2,8; JSW Steel, 26.3.2018 a 21.6.2018, 2,5; Nucor, 10.1.2018, 2.3.2018, 11.5.2018 a 7.9.2018, 2,25; North Star Bluescope, 13.8.2018, 0,7–1,0; Liberty Steel Group, 26.6.2018, 0,75; Republic Steel Group, 12.3.2018 a 19.7.2018, 0,66; Steel Dynamics, 26.6.2018, 0,4. Celkový plánovaný nárůst kapacity oznámený v tomto demonstračním seznamu tiskových zpráv za rok 2018 (většinou jde o tiskové zprávy společností) činí 13,5 milionu malých tun, což se rovná přibližně 12 milionům metrických tun.

(25)  Ustanovení čl. 7 odst. 2c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018 (Úř. věst. L 143, 7.6.2018, s. 6).

(26)  Zpráva odvolacího orgánu WTO, US – Line Pipe, WT/DS202, bod 235.

(27)  Kódy KN 7225 19 90, 7226 19 80.

(28)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(29)  Botswana, Fidži, Ghana, Jižní Afrika, Kamerun, Lesotho, Mosambik, Namibie, Pobřeží slonoviny, Svazijsko.

(30)  Úř. věst. L 84, 20.3.2004, s. 13.

(31)  Úř. věst. L 300, 31.12.1972, s. 189.

(32)  Úř. věst. L 227, 7.9.1996, s. 3.

(33)  Úř. věst. L 293, 29.12.1972, s. 3.

(34)  Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 18. ledna 2017, C-365/15, Wortmann v Hauptzollamt Bielefeld, EU:C:2017:19, body 35 až 39.

(35)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/670 ze dne 28. dubna 2016, kterým se zavádí předchozí kontrola Unie nad dovozem některých výrobků ze železa a oceli pocházejících z určitých třetích zemí (Úř. věst. L 115, 29.4.2016, s. 37)


PŘÍLOHA I

Dotčený výrobek

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

Kódy KN

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7212 60 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7226 20 00 , 7226 92 00

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10 , 7225 19 90 , 7226 19 80

4

Pokovené plechy

7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 41 00 , 7210 49 00 , 7210 61 00 , 7210 69 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 30 00 , 7212 50 20 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 61 , 7212 50 69 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7225 92 00 , 7225 99 00 , 7226 99 10 , 7226 99 30 , 7226 99 70

5

Plechy s organickým povlakem

7210 70 80 , 7212 40 80

6

Výrobky z bílého plechu

7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80

10

Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla

7219 21 10 , 7219 21 90

11

Elektroplech s orientovanou strukturou

7225 11 00 , 7226 11 00

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 69 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00

13

Betonářská ocel

7214 20 00 , 7214 99 10

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

7221 00 10 , 7221 00 90

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90

18

Štětovnice

7301 10 00

19

Železniční materiál

7302 10 22 , 7302 10 28 , 7302 10 40 , 7302 10 50 , 7302 40 00

20

Plynové trubky

7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77

21

Duté profily

7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 10 , 7304 49 93 , 7304 49 95 , 7304 49 99

23

Ložiskové trouby a trubky

7304 51 12 , 7304 51 18 , 7304 59 32 , 7304 59 38

24

Ostatní bezešvé trubky

7304 19 10 , 7304 19 30 , 7304 19 90 , 7304 23 00 , 7304 29 10 , 7304 29 30 , 7304 29 90 , 7304 31 20 , 7304 31 80 , 7304 39 10 , 7304 39 52 , 7304 39 58 , 7304 39 92 , 7304 39 93 , 7304 39 98 , 7304 51 81 , 7304 51 89 , 7304 59 10 , 7304 59 92 , 7304 59 93 , 7304 59 99 , 7304 90 00

25

Velké svařované trubky

7305 11 00 , 7305 12 00 , 7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00

26

Ostatní svařované trubky

7306 11 10 , 7306 11 90 , 7306 19 10 , 7306 19 90 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 11 , 7306 30 19 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 20 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00

27

Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena

7215 10 00 , 7215 50 11 , 7215 50 19 , 7215 50 80 , 7228 10 90 , 7228 20 99 , 7228 50 20 , 7228 50 40 , 7228 50 61 , 7228 50 69 , 7228 50 80

28

Drát z nelegované oceli

7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90


PŘÍLOHA II

II 1 - Růst dovozu u 26 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

2013

2014

2015

2016

2017

PO

Růst v PO oproti roku 2013

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

4 867 242

5 263 815

7 854 395

8 610 847

7 048 217

7 209 718

48 %

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

1 837 875

1 906 067

2 761 337

2 007 299

2 463 937

2 463 941

34 %

3

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

266 355

284 376

279 777

312 647

377 744

433 526

63 %

4

Pokovené plechy

1 855 325

2 203 135

2 688 830

3 924 906

5 019 132

4 637 052

150 %

5

Plechy s organickým povlakem

681 646

725 004

622 482

730 619

919 000

937 693

38 %

6

Výrobky z bílého plechu

549 941

660 743

634 722

754 638

616 810

735 928

34 %

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

1 439 430

1 968 634

2 573 220

2 834 744

2 549 694

2 374 170

65 %

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

157 197

213 885

247 090

326 631

407 886

408 468

160 %

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

645 004

954 179

697 199

753 058

869 091

972 415

51 %

10

Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla

26 799

34 700

31 586

25 995

27 704

28 677

7 %

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

942 999

1 265 397

1 233 328

1 429 511

1 419 973

1 792 392

90 %

13

Betonářská ocel

528 702

972 572

1 430 000

1 292 936

1 191 379

1 755 338

232 %

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

114 638

149 670

144 875

149 499

161 973

184 811

61 %

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

52 068

71 209

57 542

58 659

63 022

69 786

34 %

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

1 107 169

1 267 308

1 694 707

2 001 322

2 093 877

2 354 164

113 %

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

222 797

274 863

267 851

387 353

262 759

373 732

68 %

18

Štětovnice

15 871

16 497

14 051

36 683

84 549

83 502

426 %

19

Železniční materiál

14 587

25 532

23 202

12 494

18 232

23 013

58 %

20

Plynové trubky

275 378

349 078

314 471

354 261

401 410

445 569

62 %

21

Duté profily

485 038

578 426

602 190

757 274

862 889

956 360

97 %

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

42 417

55 590

54 948

51 614

49 593

49 781

17 %

24

Ostatní bezešvé trubky

440 696

509 052

448 761

448 333

410 822

480 600

9 %

25

Velké svařované trubky

295 502

418 808

218 549

171 512

1 053 049

720 886

144 %

26

Ostatní svařované trubky

462 137

484 915

494 914

526 634

551 764

558 457

21 %

27

Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena

446 086

514 066

479 271

454 924

454 921

501 232

12 %

28

Drát z nelegované oceli

555 798

700 560

683 041

726 158

714 480

762 600

37 %

II 2 - Růst dovozu u 2 kategorií výrobků (v tunách)

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

2013

2014

2015

2016

2017

PO

Růst v PO oproti roku 2013

11

Elektroplech s orientovanou strukturou

114 388

112 258

101 737

109 518

99 917

106 570

– 7 %

23

Ložiskové trouby a trubky

7 475

8 998

8 337

7 035

6 137

6 265

– 16 %


PŘÍLOHA III

III.1 – Seznam rozvojových zemí, které jsou členy WTO

Afghánistán, Albánie, Angola, Antigua a Barbuda, Argentina, Arménie, Bahrajn, Bangladéš, Barbados, Belize, Benin, Bolívie, Botswana, Brazílie, Brunej Darussalam, Burkina Faso, Burundi, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Čad, Černá Hora, Čína, Demokratická republika Kongo, Dominika, Dominikánská republika, Džibutsko, Egypt, Ekvádor, Fidži, Filipíny, Gabon, Gambie, Ghana, Grenada, Gruzie, Guatemala, Guinea-Bissau, Guyana, Haiti, Honduras, Hongkong, Chile, Indie, Indonésie, Jamajka, Jemen, Jihoafrická republika, Jordánsko, Kambodža, Kamerun, Kapverdy, Katar, Kazachstán, Keňa, Kolumbie, Kongo, Kostarika, Kuba, Kuvajt, Kyrgyzská republika, Laoská lidově demokratická republika, Lesotho, Libérie, Macao, Madagaskar, Malajsie, Malawi, Maledivy, Mali, Maroko, Mauricius, Mauritánie, Mexiko, Moldavsko, Mongolsko, Mosambik, Myanmar, Namibie, Nepál, Niger, Nigérie, Nikaragua, Omán, Pákistán, Panama, Papua-Nová Guinea, Paraguay, Peru, Pobřeží slonoviny, Rwanda, Salvador, Samoa, Saúdská Arábie, Senegal, Seychely, Sierra Leone, Spojené arabské emiráty, Středoafrická republika, Surinam, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Šalamounovy ostrovy, Šrí Lanka, Tádžikistán, Tanzanie, Thajsko, Togo, Tonga, Trinidad a Tobago, Tunisko, Turecko, Uganda, Ukrajina, Uruguay, Vanuatu, Venezuela, Vietnam, Zambie, Zimbabwe

III.2 – Seznam kategorií výrobků pocházejících z rozvojových zemí, na něž se vztahují konečná opatření

Země/Skupina výrobků

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

24

25

26

27

28

Brazílie

x

x

 

 

 

x

x

x

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

Čína

 

 

x

x

 

x

 

x

 

x

x

 

 

x

 

 

x

x

 

x

x

x

x

x

x

x

Egypt

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

 

 

 

 

x

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

x

x

 

 

 

 

 

 

Indie

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

 

 

x

x

 

 

 

 

x

 

x

 

 

x

 

 

Indonésie

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Malajsie

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mexiko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

Moldavsko

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Thajsko

 

 

 

 

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Turecko

x

x

 

x

x

 

 

 

x

x

x

x

 

 

x

x

 

x

x

x

 

 

x

x

x

x

Ukrajina

x

x

 

 

 

 

x

 

 

 

 

x

x

 

x

x

 

x

x

x

x

x

 

 

x

x

Spojené arabské emiráty

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

x

x

 

x

 

 

 

 

x

 

 

Vietnam

 

x

 

x

 

 

 

 

x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


PŘÍLOHA IV

IV.1 – Objemy celních kvót

Číslo výrobku

Kategorie výrobku

Kódy KN

Rozdělení podle zemí (v příslušných případech)

Od 2.2.2019 do 30.6.2019

Od 1.7.2019 do 30.6.2020

Od 1.7.2020 do 30.6.2021

Dodatečné clo

Pořadová čísla

Objem celní kvóty (v tunách netto)

Objem celní kvóty (v tunách netto)

Objem celní kvóty (v tunách netto)

1

Plechy a pásy z nelegované nebo ostatní legované oceli válcované za tepla

7208 10 00 , 7208 25 00 , 7208 26 00 , 7208 27 00 , 7208 36 00 , 7208 37 00 , 7208 38 00 , 7208 39 00 , 7208 40 00 , 7208 52 10 , 7208 52 99 , 7208 53 10 , 7208 53 90 , 7208 54 00 , 7211 13 00 , 7211 14 00 , 7211 19 00 , 7212 60 00 , 7225 19 10 , 7225 30 10 , 7225 30 30 , 7225 30 90 , 7225 40 15 , 7225 40 90 , 7226 19 10 , 7226 91 20 , 7226 91 91 , 7226 91 99

Všechny třetí země

3 359 532,08

8 641 212,54

9 073 273,16

25 %

 (1)

2

Plechy z nelegované oceli a ostatní legované oceli válcované za studena

7209 15 00 , 7209 16 90 , 7209 17 90 , 7209 18 91 , 7209 25 00 , 7209 26 90 , 7209 27 90 , 7209 28 90 , 7209 90 20 , 7209 90 80 , 7211 23 20 , 7211 23 30 , 7211 23 80 , 7211 29 00 , 7211 90 20 , 7211 90 80 , 7225 50 20 , 7225 50 80 , 7226 20 00 , 7226 92 00

Indie

234 714,39

603 720,07

633 906,07

25 %

09 8801

Korejská republika

144 402,99

371 425,82

389 997,11

25 %

09 8802

Ukrajina

102 325,83

263 197,14

276 357,00

25 %

09 8803

Brazílie

65 398,61

168 214,89

176 625,64

25 %

09 8804

Srbsko

56 480,21

145 275,43

152 539,20

25 %

09 8805

Ostatní země

430 048,96

1 106 149,42

1 161 456,89

25 %

 (2)

3.A

Elektroplechy (jiné než s orientovanou strukturou)

7209 16 10 , 7209 17 10 , 7209 18 10 , 7209 26 10 , 7209 27 10 , 7209 28 10

Korejská republika

1 923,96

4 948,72

5 196,15

25 %

09 8806

Čína

822,98

2 116,84

2 222,68

25 %

09 8807

Rusko

519,69

1 336,71

1 403,54

25 %

09 8808

Írán (Íránská islámská republika)

227,52

585,21

614,47

25 %

09 8809

Ostatní země

306,34

787,96

827,35

25 %

 (3)

3.B

7225 19 90 , 7226 19 80

Rusko

51 426,29

132 276,00

138 889,80

25 %

09 8811

Korejská republika

31 380,40

80 715,02

84 750,77

25 %

09 8812

Čína

24 187,01

62 212,57

65 323,20

25 %

09 8813

Tchaj-wan

18 144,97

46 671,54

49 005,12

25 %

09 8814

Ostatní země

8 395,39

21 594,19

22 673,90

25 %

 (4)

4.A (5)

Pokovené plechy

Kódy TARIC: 7210410020 , 7210490020 , 7210610020 , 7210690020 , 7212300020 , 7212506120 , 7212506920 , 7225920020 , 7225990011 , 7225990022 , 7225990040 , 7225990091 , 7225990092 , 7226993010 , 7226997011 , 7226997091 , 7226997094

Korejská republika

69 571,10

178 947,15

187 894,51

25 %

09 8816

Indie

83 060,42

213 643,66

224 325,84

25 %

09 8817

Ostatní země

761 518,93

1 958 739,13

2 056 676,09

25 %

 (6)

4.B (7)

Kódy KN: 7210 20 00 , 7210 30 00 , 7210 90 80 , 7212 20 00 , 7212 50 20 , 7212 50 30 , 7212 50 40 , 7212 50 90 , 7225 91 00 , 7226 99 10

Kódy TARIC: 7210410080 , 7210490080 , 7210610080 , 7210690080 , 7212300080 , 7212506180 , 7212506980 , 7225920080 , 7225990025 , 7225990095 , 7226993090 , 7226997019 , 7226997096

Čína

204 951,07

527 164,42

553 522,64

25 %

09 8821

Korejská republika

249 533,26

641 836,39

673 928,21

25 %

09 8822

Indie

118 594,25

305 041,91

320 294,00

25 %

09 8823

Tchaj-wan

49 248,78

126 675,12

133 008,88

25 %

09 8824

Ostatní země

125 598,05

323 056,72

339 209,55

25 %

 (8)

5

Plechy s organickým povlakem

7210 70 80 , 7212 40 80

Indie

108 042,36

277 900,89

291 795,94

25 %

09 8826

Korejská republika

103 354,11

265 842,04

279 134,14

25 %

09 8827

Tchaj-wan

31 975,79

82 246,46

86 358,79

25 %

09 8828

Turecko

21 834,45

56 161,42

58 969,49

25 %

09 8829

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

16 331,15

42 006,13

44 106,44

25 %

09 8830

Ostatní země

43 114,71

110 897,39

116 442,26

25 %

 (9)

6

Výrobky z bílého plechu

7209 18 99 , 7210 11 00 , 7210 12 20 , 7210 12 80 , 7210 50 00 , 7210 70 10 , 7210 90 40 , 7212 10 10 , 7212 10 90 , 7212 40 20

Čína

158 139,17

406 757,31

427 095,17

25 %

09 8831

Srbsko

30 545,88

78 568,52

82 496,95

25 %

09 8832

Korejská republika

23 885,70

61 437,55

64 509,42

25 %

09 8833

Tchaj-wan

21 167,00

54 444,65

57 166,88

25 %

09 8834

Brazílie

19 730,03

50 748,55

53 285,98

25 %

09 8835

Ostatní země

33 167,30

85 311,19

89 576,75

25 %

 (10)

7

Kvarto plechy z nelegované a ostatní legované oceli

7208 51 20 , 7208 51 91 , 7208 51 98 , 7208 52 91 , 7208 90 20 , 7208 90 80 , 7210 90 30 , 7225 40 12 , 7225 40 40 , 7225 40 60

Ukrajina

339 678,24

873 702,59

917 387,71

25 %

09 8836

Korejská republika

140 011,38

360 129,93

378 136,43

25 %

09 8837

Rusko

115 485,12

297 044,77

311 897,01

25 %

09 8838

Indie

74 811,09

192 425,17

202 046,43

25 %

09 8839

Ostatní země

466 980,80

1 201 143,58

1 261 200,76

25 %

 (11)

8

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za tepla

7219 11 00 , 7219 12 10 , 7219 12 90 , 7219 13 10 , 7219 13 90 , 7219 14 10 , 7219 14 90 , 7219 22 10 , 7219 22 90 , 7219 23 00 , 7219 24 00 , 7220 11 00 , 7220 12 00

Čína

87 328,82

224 622,62

235 853,75

25 %

09 8841

Korejská republika

18 082,33

46 510,43

48 835,95

25 %

09 8842

Tchaj-wan

12 831,07

33 003,41

34 653,58

25 %

09 8843

Spojené státy americké

11 810,30

30 377,84

31 896,74

25 %

09 8844

Ostatní země

10 196,61

26 227,19

27 538,55

25 %

 (12)

9

Plechy a pásy z nerezavějící oceli válcované za studena

7219 31 00 , 7219 32 10 , 7219 32 90 , 7219 33 10 , 7219 33 90 , 7219 34 10 , 7219 34 90 , 7219 35 10 , 7219 35 90 , 7219 90 20 , 7219 90 80 , 7220 20 21 , 7220 20 29 , 7220 20 41 , 7220 20 49 , 7220 20 81 , 7220 20 89 , 7220 90 20 , 7220 90 80

Korejská republika

70 813,18

182 141,97

191 249,07

25 %

09 8846

Tchaj-wan

65 579,14

168 679,23

177 113,19

25 %

09 8847

Indie

42 720,54

109 883,53

115 377,71

25 %

09 8848

Spojené státy americké

35 609,52

91 592,94

96 172,59

25 %

09 8849

Turecko

29 310,69

75 391,41

79 160,98

25 %

09 8850

Malajsie

19 799,24

50 926,57

53 472,90

25 %

09 8851

Vietnam

16 832,28

43 295,10

45 459,86

25 %

09 8852

Ostatní země

50 746,86

130 528,43

137 054,85

25 %

 (13)

10

Kvarto plechy z nerezavějící oceli válcované za tepla

7219 21 10 , 7219 21 90

Čína

6 765,50

17 401,86

18 271,95

25 %

09 8856

Indie

2 860,33

7 357,20

7 725,06

25 %

09 8857

Tchaj-wan

1 119,34

2 879,11

3 023,06

25 %

09 8858

Ostatní země

1 440,07

3 704,07

3 889,27

25 %

 (14)

12

Nelegovaná a ostatní legovaná tyčová ocel a lehké profily

7214 30 00 , 7214 91 10 , 7214 91 90 , 7214 99 31 , 7214 99 39 , 7214 99 50 , 7214 99 71 , 7214 99 79 , 7214 99 95 , 7215 90 00 , 7216 10 00 , 7216 21 00 , 7216 22 00 , 7216 40 10 , 7216 40 90 , 7216 50 10 , 7216 50 91 , 7216 50 99 , 7216 99 00 , 7228 10 20 , 7228 20 10 , 7228 20 91 , 7228 30 20 , 7228 30 41 , 7228 30 49 , 7228 30 61 , 7228 30 69 , 7228 30 70 , 7228 30 89 , 7228 60 20 , 7228 60 80 , 7228 70 10 , 7228 70 90 , 7228 80 00

Čína

166 217,87

427 536,89

448 913,74

25 %

09 8861

Turecko

114 807,87

295 302,79

310 067,93

25 %

09 8862

Rusko

94 792,44

243 820,15

256 011,16

25 %

09 8863

Švýcarsko

73 380,52

188 745,54

198 182,81

25 %

09 8864

Bělorusko

57 907,73

148 947,24

156 394,60

25 %

09 8865

Ostatní země

76 245,19

196 113,88

205 919,57

25 %

 (15)

13

Betonářská ocel

7214 20 00 , 7214 99 10

Turecko

117 231,80

301 537,50

316 614,37

25 %

09 8866

Rusko

94 084,20

241 998,46

254 098,38

25 %

09 8867

Ukrajina

62 534,65

160 848,36

168 890,77

25 %

09 8868

Bosna a Hercegovina

39 356,10

101 229,71

106 291,20

25 %

09 8869

Moldavsko

28 284,59

72 752,14

76 389,74

25 %

09 8870

Ostatní země

217 775,50

560 150,74

588 158,28

 

 (16)

14

Tyče a lehké profily z nerezavějící oceli

7222 11 11 , 7222 11 19 , 7222 11 81 , 7222 11 89 , 7222 19 10 , 7222 19 90 , 7222 20 11 , 7222 20 19 , 7222 20 21 , 7222 20 29 , 7222 20 31 , 7222 20 39 , 7222 20 81 , 7222 20 89 , 7222 30 51 , 7222 30 91 , 7222 30 97 , 7222 40 10 , 7222 40 50 , 7222 40 90

Indie

44 433,00

114 288,24

120 002,65

25 %

09 8871

Švýcarsko

6 502,75

16 726,03

17 562,33

25 %

09 8872

Ukrajina

5 733,50

14 747,41

15 484,78

25 %

09 8873

Ostatní země

8 533,24

21 948,75

23 046,19

25 %

 (17)

15

Válcovaný drát z nerezavějící oceli

7221 00 10 , 7221 00 90

Indie

10 135,23

26 069,31

27 372,78

25 %

09 8876

Tchaj-wan

6 619,68

17 026,79

17 878,13

25 %

09 8877

Korejská republika

3 300,07

8 488,26

8 912,67

25 %

09 8878

Čína

2 216,86

5 702,09

5 987,20

25 %

09 8879

Japan

2 190,40

5 634,03

5 915,73

25 %

09 8880

Ostatní země

1 144,43

2 943,64

3 090,82

25 %

 (18)

16

Válcovaný drát z nelegované a ostatní legované oceli

7213 10 00 , 7213 20 00 , 7213 91 10 , 7213 91 20 , 7213 91 41 , 7213 91 49 , 7213 91 70 , 7213 91 90 , 7213 99 10 , 7213 99 90 , 7227 10 00 , 7227 20 00 , 7227 90 10 , 7227 90 50 , 7227 90 95

Ukrajina

149 009,10

383 273,39

402 437,06

25 %

09 8881

Švýcarsko

141 995,22

365 232,67

383 494,31

25 %

09 8882

Rusko

122 883,63

316 074,84

331 878,59

25 %

09 8883

Turecko

121 331,08

312 081,44

327 685,51

25 %

09 8884

Bělorusko

97 436,46

250 620,96

263 152,01

25 %

09 8885

Moldavsko

73 031,65

187 848,18

197 240,59

25 %

09 8886

Ostatní země

122 013,20

313 835,96

329 527,76

25 %

 (19)

17

Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

7216 31 10 , 7216 31 90 , 7216 32 11 , 7216 32 19 , 7216 32 91 , 7216 32 99 , 7216 33 10 , 7216 33 90

Ukrajina

42 915,19

110 384,21

115 903,42

25 %

09 8891

Turecko

38 465,03

98 937,73

103 884,61

25 %

09 8892

Korejská republika

10 366,76

26 664,84

27 998,09

25 %

09 8893

Rusko

9 424,08

24 240,12

25 452,12

25 %

09 8894

Brazílie

8 577,95

22 063,74

23 166,93

25 %

09 8895

Švýcarsko

6 648,01

17 099,66

17 954,65

25 %

09 8896

Ostatní země

14 759,92

37 964,70

39 862,93

25 %

 (20)

18

Štětovnice

7301 10 00

Čína

12 198,24

31 375,68

32 944,46

25 %

09 8901

Spojené arabské emiráty

6 650,41

17 105,84

17 961,13

25 %

09 8902

Ostatní země

480,04

1 234,73

1 296,46

25 %

 (21)

19

Železniční materiál

7302 10 22 , 7302 10 28 , 7302 10 40 , 7302 10 50 , 7302 40 00

Rusko

2 147,19

5 522,90

5 799,05

25 %

09 8906

Čína

2 145,07

5 517,42

5 793,30

25 %

09 8907

Turecko

1 744,68

4 487,58

4 711,96

25 %

09 8908

Ukrajina

657,60

1 691,46

1 776,03

25 %

09 8909

Ostatní země

1 010,85

2 600,06

2 730,07

25 %

 (22)

20

Plynové trubky

7306 30 41 , 7306 30 49 , 7306 30 72 , 7306 30 77

Turecko

88 914,68

228 701,68

240 136,77

25 %

09 8911

Indie

32 317,40

83 125,12

87 281,37

25 %

09 8912

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

9 637,48

24 789,01

26 028,46

25 %

09 8913

Ostatní země

22 028,87

56 661,52

59 494,59

25 %

 (23)

21

Duté profily

7306 61 10 , 7306 61 92 , 7306 61 99

Turecko

154 436,15

397 232,59

417 094,22

25 %

09 8916

Rusko

35 406,28

91 070,18

95 623,68

25 %

09 8917

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

34 028,95

87 527,48

91 903,85

25 %

09 8918

Ukrajina

25 240,74

64 922,92

68 169,06

25 %

09 8919

Švýcarsko

25 265,29

57 369,40

60 237,87

25 %

09 8920

Bělorusko

20 898,79

53 754,78

56 442,52

25 %

09 8921

Ostatní země

25 265,29

64 986,05

68 235,36

25 %

 (24)

22

Bezešvé trouby a trubky z nerezavějící oceli

7304 11 00 , 7304 22 00 , 7304 24 00 , 7304 41 00 , 7304 49 10 , 7304 49 93 , 7304 49 95 , 7304 49 99

Indie

8 315,90

21 389,71

22 459,20

25 %

09 8926

Ukrajina

5 224,94

13 439,33

14 111,29

25 %

09 8927

Korejská republika

1 649,31

4 242,27

4 454,39

25 %

09 8928

Japonsko

1 590,45

4 090,86

4 295,41

25 %

09 8929

Spojené státy americké

1 393,26

3 583,68

3 762,86

25 %

09 8930

Čína

1 299,98

3 343,74

3 510,92

25 %

09 8931

Ostatní země

2 838,17

7 300,20

7 665,21

25 %

 (25)

24

Ostatní bezešvé trubky

7304 19 10 , 7304 19 30 , 7304 19 90 , 7304 23 00 , 7304 29 10 , 7304 29 30 , 7304 29 90 , 7304 31 20 , 7304 31 80 , 7304 39 10 , 7304 39 52 , 7304 39 58 , 7304 39 92 , 7304 39 93 , 7304 39 98 , 7304 51 81 , 7304 51 89 , 7304 59 10 , 7304 59 92 , 7304 59 93 , 7304 59 99 , 7304 90 00

Čína

49 483,75

127 279,51

133 643,48

25 %

09 8936

Ukrajina

36 779,89

94 603,32

99 333,49

25 %

09 8937

Bělorusko

19 655,31

50 556,35

53 084,17

25 %

09 8938

Japonsko

13 766,04

35 408,29

37 178,71

25 %

09 8939

Spojené státy americké

12 109,53

31 147,50

32 704,87

25 %

09 8940

Ostatní země

55 345,57

142 356,97

149 474,82

25 %

 (26)

25

Velké svařované trubky

7305 11 00 , 7305 12 00 , 7305 19 00 , 7305 20 00 , 7305 31 00 , 7305 39 00 , 7305 90 00

Rusko

140 602,32

361 649,91

379 732,41

25 %

09 8941

Turecko

17 543,40

45 124,22

47 380,43

25 %

09 8942

Čína

14 213,63

36 559,56

38 387,54

25 %

09 8943

Ostatní země

34 011,86

87 483,52

91 857,70

25 %

 (27)

26

Ostatní svařované trubky

7306 11 10 , 7306 11 90 , 7306 19 10 , 7306 19 90 , 7306 21 00 , 7306 29 00 , 7306 30 11 , 7306 30 19 , 7306 30 80 , 7306 40 20 , 7306 40 80 , 7306 50 20 , 7306 50 80 , 7306 69 10 , 7306 69 90 , 7306 90 00

Švýcarsko

64 797,98

166 669,96

175 003,46

25 %

09 8946

Turecko

60 693,64

156 113,01

163 918,66

25 %

09 8947

Spojené arabské emiráty

18 676,40

48 038,46

50 440,38

25 %

09 8948

Čína

18 010,22

46 324,96

48 641,20

25 %

09 8949

Tchaj-wan

14 374,20

36 972,56

38 821,19

25 %

09 8950

Indie

11 358,87

29 216,69

30 677,53

25 %

09 8951

Ostatní země

36 898,57

94 908,57

99 653,99

25 %

 (28)

27

Tyče z nelegované oceli a ostatní legované oceli, povrchově upravené za studena

7215 10 00 , 7215 50 11 , 7215 50 19 , 7215 50 80 , 7228 10 90 , 7228 20 99 , 7228 50 20 , 7228 50 40 , 7228 50 61 , 7228 50 69 , 7228 50 80

Rusko

117 519,41

302 277,28

317 391,14

25 %

09 8956

Švýcarsko

27 173,22

69 893,54

73 388,22

25 %

09 8957

Čína

20 273,26

52 145,82

54 753,12

25 %

09 8958

Ukrajina

15 969,02

41 074,67

43 128,40

25 %

09 8959

Ostatní země

17 540,47

45 116,69

47 372,52

25 %

 (29)

28

Drát z nelegované oceli

7217 10 10 , 7217 10 31 , 7217 10 39 , 7217 10 50 , 7217 10 90 , 7217 20 10 , 7217 20 30 , 7217 20 50 , 7217 20 90 , 7217 30 41 , 7217 30 49 , 7217 30 50 , 7217 30 90 , 7217 90 20 , 7217 90 50 , 7217 90 90

Bělorusko

88 294,51

227 106,51

238 461,84

25 %

09 8961

Čína

66 719,82

171 613,24

180 193,90

25 %

09 8962

Rusko

41 609,21

107 025,04

112 376,29

25 %

09 8963

Turecko

40 302,46

103 663,89

108 847,08

25 %

09 8964

Ukrajina

26 755,09

68 818,05

72 258,95

25 %

09 8965

Ostatní země

39 770,29

102 295,06

107 409,81

25 %

 (30)

IV.2 – Objemy celkových celních kvót za trimestr

 

ROK 1

ROK 2

ROK 3

Číslo výrobku

 

Od 2.2.2019 do 31.3.2019

Od 1.4.2019 do 30.6.2019

Od 1.7.2019 do 30.9.2019

Od 1.10.2019 do 31.12.2019

Od 1.1.2020 do 31.3.2020

Od 1.4.2020 do 30.6.2020

Od 1.7.2020 do 30.9.2020

Od 1.10.2020 do 31.12.2020

Od 1.1.2021 do 31.3.2021

Od 1.4.2021 do 30.6.2021

1

Ostatní země

1 307 737,32

2 051 794,76

2 172 108,07

2 172 108,07

2 148 498,20

2 148 498,20

2 286 962,00

2 286 962,00

2 237 245,44

2 262 103,72

2

Ostatní země

167 401,61

262 647,35

278 048,49

278 048,49

275 026,22

275 026,22

292 750,78

292 750,78

286 386,63

289 568,70

3 A

Ostatní země

119,25

187,09

198,07

198,07

195,91

195,91

208,54

208,54

204,01

206,27

3B

Ostatní země

3 268,01

5 127,39

5 428,05

5 428,05

5 369,05

5 369,05

5 715,07

5 715,07

5 590,82

5 652,94

4 A

Ostatní země

296 430,19

465 088,74

492 360,66

492 360,66

487 008,91

487 008,91

518 395,07

518 395,07

507 125,61

512 760,34

4B

Ostatní země

48 890,51

76 707,53

81 205,51

81 205,51

80 322,84

80 322,84

85 499,39

85 499,39

83 640,71

84 570,05

5

Ostatní země

16 782,91

26 331,80

27 875,85

27 875,85

27 572,85

27 572,85

29 349,83

29 349,83

28 711,79

29 030,81

6

Ostatní země

12 910,76

20 256,54

21 444,34

21 444,34

21 211,25

21 211,25

22 578,25

22 578,25

22 087,42

22 332,83

7

Ostatní země

181 777,76

285 203,04

301 926,80

301 926,80

298 644,99

298 644,99

317 891,70

317 891,70

310 981,01

314 436,35

8

Ostatní země

3 969,15

6 227,46

6 592,63

6 592,63

6 520,97

6 520,97

6 941,22

6 941,22

6 790,33

6 865,78

9

Ostatní země

19 753,81

30 993,05

32 810,42

32 810,42

32 453,79

32 453,79

34 545,33

34 545,33

33 794,35

34 169,84

10

Ostatní země

560,56

879,51

931,08

931,08

920,96

920,96

980,31

980,31

959,00

969,65

12

Ostatní země

29 679,33

46 565,85

49 296,38

49 296,38

48 760,55

48 760,55

51 903,01

51 903,01

50 774,69

51 338,85

13

Ostatní země

84 771,67

133 003,83

140 802,92

140 802,92

139 272,45

139 272,45

148 248,11

148 248,11

145 025,33

146 636,72

14

Ostatní země

3 321,66

5 211,58

5 517,17

5 517,17

5 457,20

5 457,20

5 808,90

5 808,90

5 682,62

5 745,76

15

Ostatní země

445,48

698,95

739,93

739,93

731,89

731,89

779,06

779,06

762,12

770,59

16

Ostatní země

47 495,07

74 518,13

78 887,73

78 887,73

78 030,25

78 030,25

83 059,05

83 059,05

81 253,42

82 156,24

17

Ostatní země

5 745,47

9 014,45

9 543,04

9 543,04

9 439,31

9 439,31

10 047,64

10 047,64

9 829,22

9 938,43

18

Ostatní země

186,86

293,18

310,37

310,37

306,99

306,99

326,78

326,78

319,68

323,23

19

Ostatní země

393,49

617,37

653,57

653,57

646,46

646,46

688,13

688,13

673,17

680,65

20

Ostatní země

8 575,00

13 453,88

14 242,79

14 242,79

14 087,97

14 087,97

14 995,90

14 995,90

14 669,90

14 832,90

21

Ostatní země

9 834,81

15 430,48

16 335,29

16 335,29

16 157,73

16 157,73

17 199,05

17 199,05

16 825,16

17 012,10

22

Ostatní země

1 104,79

1 733,38

1 835,02

1 835,02

1 815,08

1 815,08

1 932,05

1 932,05

1 890,05

1 911,05

24

Ostatní země

21 543,91

33 801,65

35 783,72

35 783,72

35 394,77

35 394,77

37 675,84

37 675,84

36 856,80

37 266,32

25

Ostatní země

13 239,52

20 772,34

21 990,39

21 990,39

21 751,37

21 751,37

23 153,17

23 153,17

22 649,84

22 901,51

26

Ostatní země

14 363,20

22 535,37

23 856,80

23 856,80

23 597,48

23 597,48

25 118,27

25 118,27

24 572,22

24 845,24

27

Ostatní země

6 827,84

10 712,64

11 340,81

11 340,81

11 217,54

11 217,54

11 940,47

11 940,47

11 680,90

11 810,68

28

Ostatní země

15 481,05

24 289,24

25 713,51

25 713,51

25 434,02

25 434,02

27 073,16

27 073,16

26 484,61

26 778,88


(1)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8601

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8602

(2)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8603

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8604

(3)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8605

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8606

(4)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8607

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8608

(5)  Výrobky podléhající antidumpingovým clům

(6)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8609

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8610

(7)  Výrobky, které nepodléhají antidumpingovým clům (včetně automobilových)

(8)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8611

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8612

(9)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8613

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8614

(10)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8615

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8616

(11)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8617

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8618

(12)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8619

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8620

(13)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8621

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8622

(14)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8623

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8624

(15)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8625

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8626

(16)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8627

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8628

(17)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8629

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8630

(18)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8631

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8632

(19)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8633

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8634

(20)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8635

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8636

(21)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8637

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8638

(22)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8639

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8630

(23)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8641

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8642

(24)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8643

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8644

(25)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8645

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8646

(26)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8647

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8648

(27)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8649

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8650

(28)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8651

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8652

(29)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8653

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8654

(30)  Od 2.2.2019 do 31.3.2019, od 1.7.2019 to 31.3.2020 a od 1.7.2020 do 31.3.2021: 09 8655

Od 1.4.2019 do 30.6.2019, od 1.4.2020 do 30.6.2020 a od 1.4.2021 do 30.6.2021: 09 8656


Top