Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R1144

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008

OJ L 317, 4.11.2014, p. 56–70 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/1144/oj

4.11.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 317/56


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1144/2014

ze dne 22. října 2014

o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (4) může Unie uskutečňovat informační a propagační opatření na vnitřním trhu a na trzích třetích zemí pro některé zemědělské produkty a metody jejich produkce, jakož i potravinářské výrobky vyrobené ze zemědělských produktů.

(2)

Vzhledem k získaným zkušenostem a k možnému vývoji v odvětví zemědělství a na trzích v Unii i mimo ni je třeba režim stanovený nařízením (ES) č. 3/2008 revidovat a učinit jej konzistentnějším a účinnějším. Nařízení (ES) č. 3/2008 by proto mělo být zrušeno a nahrazeno novým nařízením.

(3)

Cílem těchto informačních a propagačních opatření je posílit konkurenceschopnost odvětví zemědělství v Unii a tím zajistit větší spravedlnost v oblasti hospodářské soutěže jak na vnitřním trhu, tak na trzích třetích zemí. Konkrétně by se informační a propagační opatření měla zaměřit na zvýšení povědomí spotřebitelů o kvalitě zemědělských produktů a metodách produkce Unie a na zvýšení informovanosti o režimech jakosti Unie. Kromě toho by měly zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů Unie, zviditelnit je uvnitř Unie i mimo ni a zvýšit tržní podíl těchto výrobků, se zaměřením zejména na trhy v třetích zemích s největším potenciálem růstu. V případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných specifických problémů by tato opatření měla pomoci obnovit standardní tržní podmínky. Tato informační a propagační opatření by měla vhodně doplnit a posílit opatření prováděná členskými státy. Aby tato opatření dosáhla svých cílů, měla by být informační a propagační opatření i nadále uplatňována uvnitř Unie i mimo ni.

(4)

Opatření by se měla rovněž zaměřit na zdůraznění jedinečnosti produktů z Unie s cílem zlepšit povědomí spotřebitelů o kvalitách těchto produktů ve srovnání s napodobeninami a padělky, což jak v Unii, tak ve třetích zemích výrazně přispěje k tomu, že lidé budou znát symboly, označení a zkratky prokazující, že produkt je zařazen do evropských režimů jakosti stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (5).

(5)

Jednou ze silných stránek Unie v oblasti výroby potravin je rozmanitost a specifické vlastnosti jejích výrobků, které mají vazbu na různé zeměpisné oblasti a různé tradiční metody a které se vyznačují jedinečnou příchutí a nabízejí rozmanitost a jedinečnost, kterou spotřebitelé stále více vyhledávají jak v Unii, tak mimo ni.

(6)

Kromě informací o podstatných vlastnostech zemědělských produktů a potravinářských výrobků by způsobilá opatření mohla také vstřícným způsobem sdělovat informace týkající se mimo jiné výživy, chutí, tradice, rozmanitosti a kultury.

(7)

Informační a propagační opatření by neměla být zaměřena na určité obchodní značky nebo na určitý původ. Nicméně za účelem zlepšení kvality a účinnosti předváděcích akcí, ochutnávek a informačních a propagačních materiálů by mělo být možné uvést obchodní značky a původ výrobku za předpokladu, že je dodržena zásada nediskriminace a tato opatření nejsou zaměřena na podporu spotřeby jakéhokoli produktu pouze na základě jeho původu. Kromě toho by tato opatření měla dodržovat obecné zásady práva Unie a neměla by omezovat volný pohyb zemědělských produktů a potravinářských výrobků v rozporu s článkem 34 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“). Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro viditelnost obchodních značek a označení původu ve vztahu k hlavnímu sdělení kampaně Unie.

(8)

Z Unie se především vyvážejí finální zemědělské produkty, mezi nimiž jsou zemědělské produkty, jež nejsou uvedeny v příloze I Smlouvy o fungování EU. Informační a propagační opatření je proto třeba rozšířit na některé výrobky nespadající do oblasti působnosti přílohy I Smlouvy o fungování EU. To by mělo být v souladu s ostatními režimy Společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“), jako například evropskými režimy jakosti, které jsou již pro tyto produkty zavedeny.

(9)

Informace o vínech produkovaných v Unii a jejich propagace je jedním z nejvýznamnějších programů pomoci vinařství, které byly v rámci SZP stanoveny. Předmětem informačních a propagačních opatření by mělo být pouze víno s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a víno s označením moštové odrůdy. V případě jednoduchých programů by daný program měl zahrnovat také jiné zemědělské produkty nebo potravinářské výrobky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (6) obdobně stanoví propagaci produktů rybolovu a akvakultury. V důsledku toho je třeba omezit způsobilost produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (7) pro informační a propagační opatření v rámci stávajícího režimu výhradně pro případ, kdy jsou produkty rybolovu a akvakultury propagovány zároveň s jinými zemědělskými nebo potravinářskými produkty.

(10)

Produkty, na něž se vztahují režimy jakosti Unie, a režimy jakosti uznané členskými státy by měly být způsobilé pro informační a propagační opatření, neboť tyto režimy poskytují spotřebitelům záruky ohledně jakosti a vlastností produktu nebo použitého výrobního postupu, zajišťují dotčeným produktům přidanou hodnotu a zvyšují jejich možnosti uplatnění na trhu. Pro informační a propagační opatření by měl být rovněž způsobilý ekologický způsob produkce a grafický symbol zvláštních jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů.

(11)

V období let 2001 až 2011 bylo pouze 30 % rozpočtu určeného na informační a propagační opatření směřováno na trhy třetích zemí, přestože tyto trhy nabízejí nezanedbatelný potenciál růstu. Je třeba stanovit postupy s cílem podnítit realizaci většího počtu informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů Unie ve třetích zemích, zejména poskytnutím vyšší finanční podpory.

(12)

Aby byla zaručena účinnost prováděných informačních a propagačních opatření, měla by být tato opatření začleněna do rámce informačních a propagačních programů. Tyto programy doposud předkládaly oborové nebo mezioborové organizace. Pro zvýšení počtu navržených opatření a zlepšení jejich kvality je třeba rozšířit okruh příjemců na organizace producentů a jejich asociace, skupiny a subjekty zemědělsko-potravinářského odvětví, jehož cílem a činností je poskytování informací a propagace zemědělských produktů.

(13)

Informační a propagační opatření, jež Unie spolufinancuje, by měla poukazovat na specifický rozměr Unie. Za tímto účelem a s cílem zamezit rozptýlení prostředků a více zviditelnit Evropu prostřednictvím propagačních a informačních opatření na podporu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků je třeba stanovit pracovní program vymezující strategické priority těchto opatření, pokud jde o obyvatelstvo, produkty, režimy nebo trhy, na něž je třeba se zaměřit, jakož i vlastnosti informačních a propagačních sdělení. Program by měl být vypracován na základě obecných a specifických cílů stanovených na základě tohoto nařízení a měl by zohlednit možnosti, které trhy nabízejí, a nutnost doplnit a posílit opatření přijatá členskými státy a subjekty tohoto odvětví na vnitřním trhu i ve třetích zemích s cílem zajistit jednotnou propagační a informační politiku. Za tímto účelem by měla Komise při navrhování tohoto programu konzultovat s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami.

(14)

Pracovní program by měl mimo jiné zajistit specifická opatření s cílem reagovat v případě vážného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných zvláštních problémů. Navíc by měla Komise zohlednit zejména převažující postavení malých a středních podniků v zemědělsko-potravinářském odvětví. Jedná se o odvětví, která využívají výjimečných opatření stanovených v článcích 219, 220 a 221 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (8) a v případě opatření zaměřených na třetí země dohody o volném obchodu v rámci společné obchodní politiky Evropské unie. Při navrhování tohoto programu by měla Komise rovněž zohlednit znevýhodnění horských oblastí, ostrovů a nejvzdálenějších regionů Unie.

(15)

S cílem zajistit účinné provádění propagačních a informačních opatření je třeba, aby bylo svěřeno provádějícím subjektům na základě výběrového řízení. Nicméně v řádně odůvodněných případech by měla mít navrhující organizace možnost přímo provádět určité části svého programu.

(16)

Komise by měla mít možnost provádět informační a propagační opatření z vlastního podnětu, včetně návštěv na vysoké úrovni, zejména proto, aby přispěla k otevření nových trhů. Komise by rovněž měla mít možnost vést své vlastní kampaně, aby zajistila rychlou a účinnou reakci v případě vážného narušení trhu nebo ztráty důvěry spotřebitelů. V případě potřeby by Komise měla revidovat své vlastní iniciativy plánující provádění těchto kampaní. Prostředky přidělené na probíhající jednoduché i složené informační a propagační programy by neměly být sníženy, pokud Komise přijme opatření za uvedených okolností.

(17)

Je nezbytné, aby Komise vedle propagačních a informačních opatření rozvíjela a koordinovala služby technické podpory na úrovni Unie, a to s cílem napomáhat subjektům při účasti na spolufinancovaných programech, při realizaci účinných kampaní nebo při rozvoji jejich vývozních aktivit. Tyto služby by měly zejména zahrnovat poskytnutí pokynů, které potenciálním příjemcům napomohou dodržet pravidla a postupy spojené s touto politikou.

(18)

Úsilí o propagaci výrobků z Unie na trzích třetích zemí je často poškozováno konkurencí napodobenin nebo padělků. Služby technické podpory rozvíjené Komisí by měly zahrnovat poradenství pro toto odvětví s cílem ochránit výrobky Unie před napodobeninami nebo padělky.

(19)

Zjednodušení právního prostředí SZP je důležitou prioritou Evropské unie. Tento přístup je rovněž třeba uplatnit v případě tohoto nařízení. Zejména je třeba zrevidovat zásady správy a řízení propagačních a informačních programů s cílem je zjednodušit a umožnit Komisi, aby vypracovala pravidla a postupy, jimiž se bude řídit předkládání, hodnocení a výběr návrhů programů. Komise by však měla zajistit, aby členské státy dostávaly aktuální informace o všech navrhovaných a vybraných programech. Tyto informace by měly zejména zahrnovat počet obdržených návrhů, členské státy a dotčená odvětví a výsledky hodnocení těchto návrhů.

(20)

Spolupráce mezi hospodářskými subjekty různých členských států významně přispívá k zvyšování přidané hodnoty Unie a k většímu zviditelnění rozmanitosti zemědělských produktů Unie. Bez ohledu na prioritu, jež byla dána programům, které společně vypracovaly navrhující organizace z různých členských států, tvořily tyto programy v letech 2001–2011 pouze 16 % rozpočtu určeného na informační a propagační opatření. Proto by měla být přijata nová ustanovení, týkající se zejména řízení složených programů, aby se překonaly stávající obtíže, které vznikly při jejich provádění.

(21)

Měla by být stanovena kritéria pro financování těchto opatření. Aby bylo zajištěno, že zúčastněné navrhující organizace nesou svůj díl odpovědnosti, by mělo být obecným pravidlem, že Unie ponese pouze část nákladů na programy. Avšak určité správní a personální náklady, jež nejsou spojeny s výkonem SZP, tvoří nedílnou součást informačních a propagačních opatření a měly by být způsobilé pro financování z prostředků Unie.

(22)

Každé opatření musí podléhat sledování a hodnocení, aby byla zlepšena jeho kvalita a prokázána jeho účinnost. V této souvislosti je třeba vypracovat seznam ukazatelů a posoudit dopad propagační politiky ve vztahu k jejím strategickým cílům. Komise by měla stanovit rámec sledování a hodnocení této politiky v souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení SZP.

(23)

Za účelem doplnění či provedení změn u jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Toto přenesení pravomoci by mělo zahrnovat doplnění seznamu v příloze I tohoto nařízení, kritéria pro určení způsobilosti navrhujících organizací, podmínky výběrových řízení pro výběr provádějících subjektů, zvláštní podmínky způsobilosti nákladů s ohledem na jednoduché programy, náklady na informační a propagační opatření a administrativní a personální náklady a ustanovení usnadňující přechod od nařízení (ES) č. 3/2008 k tomuto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, že budou příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(24)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podrobná pravidla pro viditelnost obchodních značek při předváděcích akcích či ochutnávkách produktů a na informačních a propagačních materiálech i pro viditelnost původu produktů na informačních a propagačních materiálech; roční pracovní program, výběr jednoduchých programů, podrobná pravidla, na jejichž základě může být navrhující organizaci povoleno, aby některé části jednoduchého programu prováděla sama; způsoby provádění, sledování a kontroly jednoduchých programů; pravidla pro uzavírání smluv o provádění jednoduchých programů vybraných podle tohoto nařízení; a společný rámec pro hodnocení dopadu programů i systém ukazatelů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (9).

(25)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být vzhledem k existujícímu propojení mezi propagační politikou a jinými nástroji SZP a s ohledem na víceletou záruku finančních prostředků Unie a jejich soustředění na zřetelně vymezené priority dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví podmínky pro částečné či úplné financování z rozpočtu Unie informačních a propagačních opatření na podporu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů prováděných na vnitřním trhu nebo v třetích zemích (dále jen „informační a propagační opatření“).

Článek 2

Obecné a konkrétní cíle informačních a propagačních opatření

1.   Obecným cílem informačních a propagačních opatření je posílit konkurenceschopnost zemědělského odvětví Unie.

2.   Konkrétním cílem informačních a propagačních opatření je:

a)

zvýšit povědomí o kvalitě zemědělských produktů Unie a o vysokých standardech, které se na metody produkce v Unii uplatňují;

b)

zvýšit konkurenceschopnost a spotřebu zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a jejich přitažlivost uvnitř Unie i mimo ni;

c)

zvýšit povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznání;

d)

zvýšit tržní podíl zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků Unie a zaměřit se při tom na trhy ve třetích zemích, jež mají největší potenciál růstu;

e)

obnovit standardní tržní podmínky v případě závažného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů či jiných specifických problémů.

Článek 3

Popis informačních a propagačních opatření

Informační a propagační opatření se zaměří na:

a)

zdůraznění specifičností způsobů zemědělské produkce v Unii, zejména pokud jde o bezpečnost potravin, vysledovatelnost, jedinečnost, označení, výživovou a zdravotní hodnotu, dobré životní podmínky zvířat, šetrnost k životnímu prostředí a udržitelnost, a vlastnosti zemědělských a potravinářských produktů, zejména pokud jde o kvalitu, chuť, rozmanitost nebo tradice;

b)

zvýšení povědomí o pravosti evropských chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a zaručených tradičních specialit.

Tato opatření zahrnují opatření ve vztahu k veřejnosti a informační kampaně a mohou mít také podobu účasti na akcích, veletrzích a výstavách vnitrostátního, evropského a mezinárodního významu.

Článek 4

Charakteristiky opatření

1.   Informační a propagační opatření nesmí být zaměřena na určité obchodní značky. Nicméně obchodním značkám musí být umožněno, aby byly viditelné při předváděcích akcích či na produktech k ochutnávkám a na informačních a propagačních materiálech, za podmínky, že je dodržována zásada nediskriminace a že se nezmění celková povaha opatření, jež nejsou zaměřena na určité značky. Zásada nediskriminace se uplatní zajištěním stejného zacházení a přístupu pro všechny obchodní značky navrhujících organizací i stejného zacházení s členskými státy. Každá obchodní značka musí být stejně viditelná a být graficky znázorněna v menším formátu než hlavní sdělení kampaně Unie. Několik obchodních značek musí být viditelných, s výjimkou řádně odůvodněných okolností souvisejících se specifickou situací daného členského státu.

2.   Informační a propagační opatření nesmí být zaměřena na původ. Cílem těchto opatření není vybízet ke spotřebě produktu pouze na základě jeho původu. Musí být umožněno, aby původ produktu mohl být nicméně viditelný na informačních a propagačních materiálech při dodržení následujících pravidel:

a)

na vnitřním trhu je uvedení původu vždy vedlejší ve vztahu k hlavnímu sdělení kampaně Unie;

b)

ve třetích zemích může být uvedení původu na stejné úrovni jako hlavní sdělení kampaně Unie;

c)

u produktů spadajících do režimů jakosti uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. a) může být původ zapsaný v seznamu v označení uváděn bez jakéhokoli omezení.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se:

a)

viditelnosti obchodních značek při předváděcích akcích či ochutnávkách produktů a na informačních a propagačních materiálech uvedených v odstavci 1, i jednotných podmínek, za nichž může být viditelná pouze jediná obchodní značka;

b)

viditelnosti původu produktů na informačních a propagačních materiálech uvedených v odstavci 2.

Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 5

Způsobilé produkty a schémata

1.   Informační a propagační opatření se mohou vztahovat na:

a)

produkty uvedené v seznamu v příloze I Smlouvy o fungování EU, s výjimkou tabáku;

b)

výrobky uvedené v příloze I tohoto nařízení;

c)

lihoviny s chráněným zeměpisným označením podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 (10).

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými s ohledem na vývoj trhu doplní seznam v příloze I tohoto nařízení tím, že do něj přidá potravinářské výrobky.

3.   Bez ohledu na odstavec 1:

a)

může být předmětem informačních a propagačních opatření pouze víno s označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a víno s označením moštové odrůdy. V případě jednoduchých programů uvedených v čl. 6 odst. 3 se daný program musí vztahovat také na další produkty uvedené v odst. 1 písm. a) a b);

b)

musí být opatření zaměřená na vnitřní trh v případě lihovin uvedených v odst. 1 písm. c), v případě vína uvedeného v písm. a) tohoto odstavce a v případě piva omezena na informování spotřebitelů o režimech stanovených v odstavci 4 a o zodpovědné konzumaci těchto nápojů;

c)

mohou být produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I nařízení (EU) č. 1379/2013 předmětem informačních a propagačních opatření, pouze v případě, že se daný program vztahuje i na jiné produkty uvedené v odstavci 1.

4.   Informační a propagační opatření se mohou vztahovat na:

a)

režimy jakosti stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012, v nařízení (ES) č. 110/2008 a v článku 93 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

ekologický způsob produkce, jak jej vymezuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (11);

c)

grafický symbol zvláštních jakostních zemědělských produktů z nejvzdálenějších regionů Unie, uvedených v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (12);

d)

režimy jakosti uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (13).

KAPITOLA II

PROVÁDĚNÍ INFORMAČNÍCH A PROPAGAČNÍCH OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 6

Typy akcí

1.   Informační a propagační opatření se provádějí ve formě:

a)

informačních a propagačních programů (dále jen „programy“) a

b)

opatření týkajících se podnětů Komise uvedených v článku 9.

2.   Programy se skládají ze souboru souvisejících opatření a provádějí se po dobu nejméně jednoho roku, ne však déle než tři roky.

3.   Jednoduché programy, které jsou podrobně popsány v oddílu 2 této kapitoly, mohou být předloženy jednou nebo více navrhujícími organizacemi uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. a), c) nebo d), přičemž všechny tyto organizace jsou z téhož členského státu.

4.   Složené programy, které jsou podrobně popsány v oddílu 3 této kapitoly, mohou být předloženy:

a)

alespoň dvěma navrhujícími organizacemi uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. a), c) nebo d) z alespoň dvou členských států nebo

b)

jednou nebo několika unijními organizacemi uvedenými v čl. 7 odst. 1 písm. b).

Článek 7

Navrhující organizace

1.   Program mohou navrhovat:

a)

oborové nebo mezioborové organizace usazené v členském státě a reprezentativně zastupující příslušné či příslušná odvětví v tomto členském státě, a především mezioborové organizace uvedené v článku 157 nařízení (EU) č. 1308/2013, a skupiny, jak jsou vymezeny v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, za podmínky, že jsou reprezentativní pro název chráněný podle posledně uvedeného nařízení a je-li tento název předmětem uvedeného programu;

b)

oborové nebo mezioborové organizace Unie, jež reprezentativně zastupují příslušné či příslušná odvětví na úrovni Unie;

c)

organizace producentů či sdružení organizací producentů uvedené v článcích 152 a 156 nařízení (EU) č. 1308/2013, které byly uznány členskými státy;

d)

subjekty zemědělsko-potravinářského odvětví, jejichž cílem a činností je poskytování informací o zemědělských produktech a jejich propagace a jež byly příslušným členským státem pověřeny výkonem jasně definované veřejné služby v této oblasti. Tyto subjekty musí být zákonným způsobem usazeny v příslušném členském státě alespoň dva roky před datem výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 8 odst. 2.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými stanoví konkrétní podmínky, za nichž navrhující organizace, skupina či jiný subjekt podle odstavce 1 může předložit program. Tyto podmínky především zajistí, aby tyto organizace, skupiny a jiné subjekty byly reprezentativní a aby byl program významný svým rozsahem.

Článek 8

Roční pracovní program

1.   Komise přijme prováděcí akty, kterými se každý rok stanoví roční pracovní program, ve kterém jsou uvedeny sledované operační cíle, operační priority, očekávané výsledky, způsoby provádění a celková částka plánu financování. Tento roční pracovní program a zejména jeho operační priority musí být v souladu s obecnými i konkrétními cíli stanovenými v článku 2. Program především zajistí specifická dočasná opatření pro reakci v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných konkrétních problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e). Zahrnuje rovněž hlavní kritéria pro hodnocení, popis opatření, která mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření, orientační harmonogram provádění a v případě subvencí maximální výši finančního příspěvku Unie. Tyto prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

2.   Komise provede pracovní program uvedený v odstavci 1 v případě jednoduchých a složených programů prostřednictvím zveřejnění výzev k předkládání návrhů, v souladu s hlavou VI části I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (14).

Článek 9

Opatření z podnětu Komise

1.   Komise může realizovat informační a propagační opatření, jak jsou popsána v článku 3, včetně kampaní v případě závažného narušení trhu, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných specifických problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e). Tato opatření mohou mít zejména podobu návštěv na vysoké úrovni, účasti na obchodních veletrzích a výstavách mezinárodního významu, a to prostřednictvím stánků nebo činností zaměřených na zlepšení vnímání produktů Unie.

2.   Komise rozvíjí služby technické podpory zejména s cílem:

a)

zlepšit povědomí o různých trzích, včetně prostřednictvím průzkumných obchodních setkání;

b)

zachovat dynamickou odbornou síť v rámci informační a propagační politiky, včetně poskytnutí odvětvového poradenství s ohledem na riziko napodobenin či padělků ve třetích zemích, a

c)

zlepšit znalost unijních pravidel týkajících se vypracovávání a provádění programů.

Článek 10

Zákaz dvojího financování

Informační a propagační opatření financovaná podle tohoto nařízení nesmí být financována jiným způsobem z rozpočtu Unie.

ODDÍL 2

Provádění a řízení jednoduchých programů

Článek 11

Výběr jednoduchých programů

1.   Komise hodnotí a vybírá návrhy jednoduchých programů došlých na základě výzvy k předkládání návrhů uvedené v čl. 8 odst. 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými se stanoví zvláštní podmínky způsobilosti pro jednoduché programy.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o vybraných jednoduchých programech, případných změnách, jež je třeba do vybraných programů zanést, a o příslušných rozpočtech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 12

Informace o výběru jednoduchých programů

Komise včas poskytuje výboru uvedenému v článku 23, a tím i členským státům, informace o všech navržených nebo vybraných programech.

Aniž je dotčeno nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, poskytne Komise členským státům zejména tyto informace:

a)

počet obdržených návrhů, členské státy, v nichž jsou navrhující organizace usazeny, zapojená odvětví a trh nebo trhy, na něž se návrhy zaměřují;

b)

výsledek vyhodnocení návrhů a jejich stručný popis.

Článek 13

Subjekty pověřené prováděním jednoduchých programů

1.   Po patřičně provedeném výběrovém řízení navrhující organizace vybere subjekty, které provedou zvolené jednoduché programy, zejména s cílem zajistit, aby byla opatření prováděna účinně.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými se stanoví podmínky pro výběrová řízení na subjekty provádějící jednoduché programy podle prvního pododstavce.

2.   Odchylně od odstavce 1 může navrhující organizace provést určité části programu sama, a to na základě podmínek týkajících se zkušeností navrhující organizace při provádění takových opatření, nákladů na tato opatření v poměru k běžným tržním sazbám a podílu celkových nákladů souvisejících s částí programu, jež provede navrhující organizace.

Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví podrobné podmínky, podle nichž může být navrhující organizace oprávněna k provedení některých částí programu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 14

Provádění, sledování a kontrola jednoduchých programů

1.   Dotčené členské státy odpovídají za řádné provádění jednoduchých programů vybraných podle článku 11 a souvisejících plateb. Členské státy zajistí, aby informační a propagační materiály vzniklé na základě uvedených programů byly v souladu s právem Unie.

Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví podrobné podmínky provádění, sledování a kontroly jednoduchých programů a pravidla pro uzavírání smluv o provádění jednoduchých programů vybraných na základě tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

2.   Členské státy zajistí provádění, sledování a kontrolu jednoduchých programů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (15) a v souladu s prováděcími akty podle odstavce 1.

Článek 15

Finanční ustanovení pro jednoduché programy

1.   Finanční příspěvek Unie na jednoduché programy na vnitřním trhu nepřesáhne 70 % způsobilých výdajů. Finanční příspěvek Unie na jednoduché programy ve třetích zemích nepřesáhne 80 % způsobilých výdajů. Zbytek výdajů zajišťují výhradně navrhující organizace.

2.   Procentní podíly uvedené v odstavci 1 se zvýší až na 85 % v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných konkrétních problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e).

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2, procentní podíl uvedený v odstavci 1 činí 75 % a 85 % a procentní podíl uvedený v odstavci 2 činí 90 % pro navrhující organizace usazené v členských státech, které k 1. lednu 2014 nebo po tomto datu získaly finanční podporu v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU.

První pododstavec se použije pouze na programy, o nichž Komise rozhodla před datem, od kterého příslušný členský stát již uvedenou finanční podporu nepobírá.

4.   Studie hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření provedených v souladu se společným rámcem uvedeným v článku 25 jsou způsobilé pro financování z prostředků Unie za podmínek, jež jsou obdobné jako podmínky pro dotčený jednoduchý program.

5.   Unie plně hradí náklady na odborné poradenství spojené s výběrem programů podle čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013.

6.   S cílem zajistit řádné provádění jednoduchých programů jsou navrhující organizace povinny poskytnout záruky.

7.   Unie financuje informační a propagační opatření prováděná prostřednictvím jednoduchých programů podle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22, kterými se stanoví zvláštní podmínky, za nichž jsou náklady na informační a propagační opatření a v případě potřeby správní a personální náklady způsobilé pro financování Unií.

ODDÍL 3

Provádění a řízení složených programů a opatření z podnětu komise

Článek 16

Způsoby financování

1.   Financování může probíhat jedním nebo více způsoby, jež jsou stanoveny v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, a může spočívat zejména v:

a)

grantech pro složené programy;

b)

zakázkách v případě opatření z podnětu Komise.

2.   Unie financuje informační a propagační opatření prováděná prostřednictvím složených programů nebo z podnětu Komise podle čl. 4 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 17

Hodnocení složených programů

Návrhy složených programů se posuzují a vybírají na základě kritérií uvedených ve výzvě k předkládání návrhů podle čl. 8 odst. 2.

Článek 18

Informace o provádění složených programů

Komise včas poskytuje výboru uvedenému v článku 23, a tím i členským státům, informace o všech navržených nebo vybraných programech.

Článek 19

Finanční ustanovení pro složené programy

1.   Finanční příspěvek Unie na složené programy činí 80 % způsobilých výdajů. Zbytek výdajů zajišťují výhradně navrhující organizace.

2.   Procentní podíl uvedený v odstavci 1 se zvýší až na 85 % v případě závažného narušení trhů, ztráty důvěry spotřebitelů nebo jiných konkrétních problémů uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. e).

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2, pro navrhující organizace usazené v členských státech, které k 1. lednu 2014 nebo po tomto datu získaly finanční podporu v souladu s články 136 a 143 Smlouvy o fungování EU, činí procentní podíl uvedený v odstavcích 1 a 2 (v tomto pořadí) 85 % a 90 %.

První pododstavec se použije pouze pro programy, o nichž Komise rozhodla přede dnem, od kterého již dotčený členský stát tuto finanční podporu nepobírá.

Článek 20

Zadávání zakázek v případě opatření z podnětu Komise

Každé zadání zakázek provedené Komisí jejím jménem nebo spolu s členskými státy podléhá pravidlům pro zadávání zakázek uvedeným v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (16).

Článek 21

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění opatření financovaných podle tohoto oddílu finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím prevence podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekcí na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (18), s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o udělení grantu nebo smlouvu týkající se fondů Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu uzavřené v rámci provádění tohoto programu podle tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a šetření v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

KAPITOLA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL 1

Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení

Článek 22

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 22 je Komisi svěřena za podmínek stanovených tímto článkem.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13 odst. 1, čl. 15 odst. 8 a čl. 29 odst. 2 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 24. listopadu 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13 odst. 1, čl. 15 odst. 8 a čl. 29 odst. 2 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle tohoto nařízení vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 23

Výbor

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený článkem 229 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

ODDÍL 2

Konzultace, hodnocení a zpráva

Článek 24

Konzultace

V rámci provádění tohoto nařízení může Komise vést konzultace se skupinou pro občanský dialog zabývající se kvalitou a propagací, zřízenou na základě rozhodnutí Komise 2013/767/EU (19).

Článek 25

Společný rámec pro sledování a hodnocení dopadu opatření

V souladu se společným rámcem pro sledování a hodnocení společné zemědělské politiky stanoveným v článku 110 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví společný rámec pro hodnocení dopadu informačních a propagačních programů financovaných na základě tohoto nařízení a systém ukazatelů. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Všechny zúčastněné strany Komisi sdělí všechny nezbytné údaje a informace, aby bylo možné dopad opatření vyhodnotit.

Článek 26

Zpráva

1.   Komise do 31. prosince 2018 předloží Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato průběžná zpráva zahrne míru využití v jednotlivých členských státech, případně i vhodné návrhy.

2.   Komise do 31. prosince 2020 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení případně spolu s vhodnými návrhy.

ODDÍL 3

Státní podpora, zrušení, přechodná ustanovení, vstup v platnost a použitelnost

Článek 27

Státní podpora

Odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 (20), jakož i podle čl. 42 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na platby hrazené členskými státy při použití tohoto nařízení a v souladu s jeho ustanoveními ani na finanční příspěvky pocházející z odvodů či povinných příspěvků členských států nebo jiných finančních nástrojů v případě programů, jež mohou využívat podpory Unie a které Komise vybrala v souladu s tímto nařízením.

Článek 28

Zrušení

Nařízení (ES) č. 3/2008 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze II tohoto nařízení.

Článek 29

Přechodná ustanovení

1.   Nařízení (ES) č. 3/2008 se použije i nadále pro ta informační a propagační opatření, o jejichž financování Komise rozhodla před 1. prosincem 2015.

2.   Komise je v souladu s článkem 22 zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci, aby zajistila přechod od nařízení (ES) č. 3/2008 k tomuto nařízení.

Článek 30

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. prosince 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 22. října 2014.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

B. DELLA VEDOVA


(1)  Stanovisko ze dne 30. dubna 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 2. dubna 2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku), rozhodnutí Rady ze dne 13. října 2014.

(4)  Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(18)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(19)  Rozhodnutí Komise 2013/767/EU ze dne 16. prosince 2013 o zřízení rámce pro občanský dialog v záležitostech, na něž se vztahuje společná zemědělská politika, a o zrušení rozhodnutí 2004/391/ES (Úř. věst. L 338, 17.12.2013, s. 115).

(20)  Nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 ze dne 24. července 2006 o použití určitých pravidel hospodářské soutěže na produkci zemědělských produktů a obchod s nimi (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 7).


PŘÍLOHA I

Výrobky podle čl. 5 odst. 1 písm. b)

a)

pivo;

b)

čokoláda a odvozené produkty;

c)

chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží;

d)

nápoje vyrobené z rostlinných výtažků;

e)

těstoviny;

f)

sůl;

g)

přírodní gumy a pryskyřice;

h)

hořčičná pasta;

i)

kukuřice cukrová;

j)

bavlna.


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

podle článku 28

Nařízení (ES) č. 3/2008

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1 první pododstavec

Články 1

Čl. 1 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 6 odst. 1 písm. a)

Čl. 1 odst. 2

Čl. 4 odst. 1 a 2

Článek 2

Článek 3

Články 3 a 4

Článek 5

Článek 5

Článek 8

Čl. 6 odst. 1

Článek 7

Čl. 6 odst. 2

Článek 7

Článek 8

Články 11, 12 a 17

Článek 9

Článek 10

Článek 9

Článek 11

Článek 13

Čl. 12 odst. 1

Čl. 12 odst. 2

Článek 14

Čl. 13 odst. 1

Čl. 16 odst. 1 písm. b)

Čl. 13 odst. 2 první pododstavec

Čl. 15 odst. 1, 2 a 3 a článek 19

Čl. 13 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 13 odst. 3, 4 a 5

Čl. 13 odst. 6

Článek 27

Článek 14

Čl. 15 odst. 5 a 7 a čl. 16 odst. 2

Články 15 a 16

Čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 1, články 11 a 13, čl. 14 odst. 1, čl. 15 odst. 8, články 22, 23, 25 a 29

Článek 17

Článek 24

Článek 18

Článek 26

Článek 19

Článek 28

Článek 20

Článek 30


Top