Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32014R0481

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014 , kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce

OJ L 138, 13.5.2014, p. 45–50 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2014/481/oj

13.5.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/45


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 481/2014

ze dne 4. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (1), a zejména na čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013 je nezbytné stanovit zvláštní pravidla týkající se způsobilosti výdajů pro programy spolupráce, pokud jde o náklady na zaměstnance, kancelářské a administrativní výdaje, náklady na cestování a ubytování, náklady na externí odborné poradenství a na služby a výdaje na vybavení (dále jen „kategorie výdajů“).

(2)

S cílem umožnit pružné uplatnění pravidel způsobilosti na programy spolupráce by mělo být členským státům účastnícím se daného programu spolupráce umožněno rozhodnout, že se daná kategorie výdajů nevztahuje na konkrétní prioritní osu daného programu spolupráce.

(3)

Je třeba upřesnit, jak se zvláštní pravidla týkající se způsobilosti výdajů pro programy spolupráce stanovená tímto nařízením slučují s obecným právním rámcem pro pravidla způsobilosti platným pro všechny evropské strukturální a investiční fondy a stanoveným v článcích 65 až 71 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (2).

(4)

Pro každou kategorii výdajů by měl být stanoven seznam různých položek výdajů.

(5)

Mělo by být vyjasněno jako obecné pravidlo, že dary jsou nezpůsobilé. Nicméně distribuce malých položek souvisejících s propagací, komunikací, reklamou nebo informováním by měly být způsobilé.

(6)

Měly by být určeny jednotlivé položky nákladů na zaměstnance a pravidla pro výpočet, účtování a úhradu nákladů na zaměstnance obecně, a zejména pro přiřazení zaměstnanců na částečný úvazek a dohody na hodinovém základě.

(7)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky kancelářských a administrativních výdajů spolu s pravidly pro výpočet, účtování a úhradu těchto nákladových prvků buď jako nákladů přímých, nebo nepřímých, zejména pokud jsou kombinovány s paušálními sazbami podle nařízení (EU) č. 1303/2013.

(8)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky nákladů na cestování a ubytování spolu s pravidly pro výpočet, účtování a úhradu bez ohledu na to, zda tyto výdaje vzniknou příjemci nebo přímo jeho zaměstnancům. Vyjasněny by měly být rovněž podmínky, za kterých by se náklady na cestování a ubytování měly účtovat, jsou-li vynaloženy mimo unijní část programové oblasti podle článku 20 nařízení (EU) č. 1299/2013.

(9)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky nákladů na externí odborné poradenství a na služby.

(10)

Uvedeny by měly být jednotlivé prvky výdajů na vybavení spolu s pravidly pro způsobilost použitého vybavení.

(11)

S cílem umožnit co nejrychlejší použití opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti stanovená články 65 až 71 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo na jejich základě, toto nařízení stanoví zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce, pokud jde o tyto kategorie výdajů:

a)

náklady na zaměstnance;

b)

kancelářské a administrativní výdaje;

c)

náklady na cestování a ubytování;

d)

náklady na externí odborné poradenství a služby a

e)

výdaje na vybavení.

2.   Zúčastněné členské státy se v rámci monitorovacího výboru programu spolupráce mohou dohodnout, že výdaje spadající do jedné nebo více kategorií uvedených v odstavci 1 nejsou způsobilé v rámci jedné nebo více prioritních os.

Článek 2

Obecná ustanovení

1.   Veškeré výdaje způsobilé podle tohoto nařízení vynaložené příjemcem nebo z jeho pověření se vztahují na náklady spojené se zahájením nebo se zahájením a prováděním operace nebo části operace.

2.   Způsobilé nejsou tyto náklady:

a)

pokuty, finanční sankce a výdaje na právní spory a soudní spory;

b)

náklady na dary, s výjimkou těch, jejichž hodnota nepřesahuje 50 EUR za dar, pokud souvisejí s propagací, komunikací, publicitou nebo informováním;

c)

náklady související s kolísáním směnných kurzů.

Článek 3

Náklady na zaměstnance

1.   Výdaje na náklady na zaměstnance se skládají z hrubých mzdových nákladů na zaměstnance zaměstnávané příjemcem jedním z těchto způsobů:

a)

na plný úvazek;

b)

na částečný úvazek s pevně stanoveným procentním podílem odpracované doby za měsíc;

c)

na částečný úvazek s pružným počtem odpracovaných hodin za měsíc, nebo

d)

na hodinovém základě.

2.   Výdaje na náklady na zaměstnance jsou omezeny na:

a)

vyplácení platů souvisejících s činnostmi, které by subjekt nevykonával, kdyby příslušná operace nebyla prováděna, stanovenými v pracovní smlouvě/dohodě, rozhodnutí o jmenování (dále jen „doklad o zaměstnání“) nebo zákonem a souvisejícími s odpovědností uvedenou v popisu pracovní náplně příslušného zaměstnance;

b)

jakékoli další náklady přímo spojené s vyplácením platů, vzniklé a vynaložené zaměstnavatelem, jako jsou daně z mezd a příspěvky na sociální zabezpečení, včetně důchodů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (3), pokud:

i)

jsou stanoveny v dokladu o zaměstnání nebo zákonem,

ii)

jsou v souladu s právními předpisy, na které odkazuje doklad o zaměstnání, a s obvyklými postupy v zemi a/nebo organizaci, kde příslušný zaměstnanec skutečně pracuje, a

iii)

nemohou být zaměstnavateli nahrazeny.

Pokud jde o písmeno a), na platby fyzickým osobám pracujícím pro příjemce na základě jiné smlouvy než pracovní smlouvy/dohody lze pohlížet jako na vyplácení platu a takovou smlouvu lze považovat za doklad o zaměstnání.

3.   Náklady na zaměstnance lze uhradit buď:

i)

na základě skutečných nákladů (prokázaných dokladem o zaměstnání a výplatními páskami), nebo

ii)

na základě zjednodušeného vykazování nákladů podle čl. 67 odst. 1 písm. b) až d) nařízení (EU) č. 1303/2013, nebo

iii)

paušálně v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1299/2013.

4.   Náklady na zaměstnance vztahující se k jednotlivcům, kteří pracují na dané operaci na částečný úvazek, se vypočítají buď jako:

a)

pevně stanovený procentní podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s pevně stanoveným procentním podílem doby odpracované na operaci, bez povinnosti zavést zvláštní systém zaznamenávání pracovní doby, nebo

b)

pružný podíl hrubých mzdových nákladů v souladu s počtem hodin odpracovaných na operaci a měnících se každý měsíc, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby, který pokrývá 100 % pracovní doby zaměstnance.

5.   U přiřazení na částečný úvazek podle odst. 4 písm. a) zaměstnavatel vydá pro každého zaměstnance doklad uvádějící procentní podíl pracovní doby, který se má odpracovat na operaci.

6.   U přiřazení na částečný úvazek podle odst. 4 písm. b) se úhrada nákladů na zaměstnance vypočítá na základě hodinové sazby, která se stanoví buď:

i)

podílem měsíčních hrubých mzdových nákladů a měsíční pracovní doby stanovené v dokladu o zaměstnání a vyjádřené v hodinách, nebo

ii)

podílem posledních doložených ročních hrubých mzdových nákladů a 1 720 hodin v souladu s čl. 68 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Hodinová sazba se vynásobí počtem hodin skutečně odpracovaných na operaci.

7.   Pokud jde o náklady na zaměstnance vztahující se na jednotlivce, kteří podle dokladu o zaměstnání pracují na hodinovém základě, tyto náklady jsou způsobilé, když se počet hodin skutečně odpracovaných na operaci vynásobí hodinovou sazbou dohodnutou v dokladu o zaměstnání, a to na základě systému zaznamenávání pracovní doby.

Článek 4

Kancelářské a administrativní výdaje

Kancelářské a administrativní výdaje jsou omezeny na tyto prvky:

a)

nájem kancelářských prostorů;

b)

pojištění a daně související s budovami, v nichž se nacházejí zaměstnanci, a s vybavením kanceláře (např. pojištění proti požáru, krádeži);

c)

veřejné služby (např. elektřina, topení, voda);

d)

kancelářské potřeby;

e)

všeobecné účetnictví zajišťované uvnitř organizace, která je příjemcem;

f)

archivy;

g)

údržba, úklid a opravy;

h)

bezpečnost;

i)

systémy informačních technologií;

j)

komunikace (např. telefon, fax, internet, poštovní služby, vizitky);

k)

bankovní poplatky za otevření a správu účtu nebo účtů, jestliže provádění operace vyžaduje otevření zvláštního účtu;

l)

poplatky za nadnárodní finanční transakce.

Článek 5

Náklady na cestování a ubytování

1.   Výdaje na náklady na cestování a ubytování jsou omezeny na tyto prvky:

a)

náklady na cestování (např. jízdenky, cestovní pojištění a pojištění motorových vozidel, palivo, počet ujetých kilometrů, dálniční poplatky a parkovací poplatky);

b)

náklady na jídlo;

c)

náklady na ubytování;

d)

náklady na víza;

e)

denní příspěvky.

2.   Žádné prvky uvedené v odst. 1 písm. a) až d), na něž se vztahuje denní příspěvek, nesmí být hrazeny nad rámec denního příspěvku.

3.   Výdaje na cestování a ubytování externích odborníků a poskytovatelů služeb spadají do nákladů na externí odborné poradenství a služby uvedených v článku 6.

4.   Přímá platba výdajů podle tohoto článku prostřednictvím zaměstnance příjemce musí být doložena dokladem prokazujícím, že příjemce uhradil výdaje zaměstnanci.

5.   U operací, které se týkají technické pomoci nebo propagačních činností a budování kapacit, jsou výdaje vzniklé mimo unijní část programové oblasti způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (EU) č. 1299/2013.

6.   Řídící orgán může uznat náklady na ubytování a jídlo poskytnuté v zařízeních nacházejících se mimo unijní část programové oblasti za způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1299/2013. To platí také pro místní náklady na cestování v místě události nebo akce mimo unijní část programové oblasti.

7.   U zaměstnanců příjemců nacházejících se mimo unijní část programové oblasti může řídící orgán uznat náklady uvedené v odstavci 1, včetně nákladů na cestování do a z místa události nebo akce uvnitř unijní části programové oblasti nebo mimo ni, za způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 2 nařízení (EU) č. 1299/2013.

8.   U zaměstnanců příjemců nacházejících se uvnitř unijní části programové oblasti jsou náklady uvedené v odstavci 1, včetně nákladů na cestování do a z místa události nebo akce uvnitř unijní části programové oblasti nebo mimo ni, způsobilé, pokud vznikly v souladu s čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013.

Článek 6

Náklady na externí odborné poradenství a služby

Výdaje na externí odborné poradenství a služby jsou omezeny na následující služby a poradenství poskytované subjektem veřejného nebo soukromého práva nebo fyzickou osobou jinou než příjemce operace:

a)

studie nebo šetření (např. hodnocení, strategie, koncepční poznámky, konstrukční výkresy, příručky);

b)

odborná příprava;

c)

překlady;

d)

vývoj, úpravy a aktualizace systémů informačních technologií a internetových stránek;

e)

podpora, komunikace, propagace nebo informování související s operací nebo programem spolupráce jako takovým;

f)

finanční řízení;

g)

služby související s pořádáním a prováděním událostí nebo zasedání (včetně nájmu, stravování nebo tlumočení);

h)

účast na událostech (např. registrační poplatky);

i)

právní poradenství a notářské služby, technické a finanční odborné poradenství, jiné poradenské a účetní služby;

j)

práva duševního vlastnictví;

k)

ověření podle čl. 125 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013 a čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) č. 1299/2013;

l)

náklady na certifikaci a audit výdajů na úrovni programu podle článků 126 a 127 nařízení (EU) č. 1303/2013;

m)

poskytnutí záruk bankou nebo jinou finanční institucí, pokud to vyžadují unijní nebo vnitrostátní právní předpisy nebo programový dokument přijatý monitorovacím výborem;

n)

cestování a ubytování externích odborníků, přednášejících, osob předsedajících zasedáním a poskytovatelů služeb;

o)

jiné specifické odborné poradenství a služby potřebné pro operace.

Článek 7

Výdaje na vybavení

1.   Výdaje na financování koupě, pronájmu nebo leasingu vybavení příjemcem operace, a to s výjimkou výdajů, na které se vztahuje článek 4, jsou omezeny na:

a)

kancelářské vybavení;

b)

hardware a software informačních technologií;

c)

nábytek a vybavení;

d)

laboratorní vybavení;

e)

stroje a přístroje;

f)

nástroje nebo zařízení;

g)

vozidla;

h)

jiné specifické vybavení potřebné pro operace.

2.   Náklady na nákup použitého vybavení mohou být způsobilé za těchto podmínek:

a)

nebyla na ně obdržena žádná jiná pomoc z evropských strukturálních a investičních fondů;

b)

jeho cena nepřevyšuje obecně přijímanou cenu na daném trhu;

c)

má technické vlastnosti nezbytné pro operaci a splňuje použitelné normy a standardy.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. března 2014.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).


Top