Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R1304

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006

OJ L 347, 20.12.2013, p. 470–486 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1304/oj

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/470


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1304/2013

ze dne 17. prosince 2013

o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 164 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (3) vymezuje rámec pro činnost Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu a stanoví zejména tematické cíle, zásady a pravidla pro programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontrolu. Proto je nutné upřesnit úlohu a působnost ESF a také investiční priority související s uvedenými tematickými cíli a přijmout zvláštní ustanovení ohledně typu činností, které mohou být z ESF financovány.

(2)

ESF by měl v rámci úkolů, které mu byly svěřeny článkem 162 Smlouvy o fungování EU zlepšovat možnosti zaměstnávání pracovníků, posilovat sociální začleňování, bojovat proti chudobě, podporovat vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení a vytvářet komplexní a udržitelné politiky aktivního začleňování, a tím by měl v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. V souladu s článkem 9 Smlouvy o fungování EU by měl ESF přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(3)

Evropská rada na svém zasedání dne 17. června 2010 vyzvala k tomu, aby všechny společné politiky, včetně politiky soudržnosti, podpořily strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, (dále jen „strategie Evropa 2020“). Aby se zajistilo plné sladění ESF s cíli této strategie, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odborné vzdělávání a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijímanými podle čl. 121 odst. 2 nebo čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně, na vnitrostátní úrovni k národním programům reforem podloženým národními strategiemi zaměstnanosti, zprávám o vnitrostátní sociální situaci, národním strategiím pro integraci Romů a národním strategiím týkajícím se osob se zdravotním postižením. ESF by měl rovněž přispět k příslušným aspektům provádění stěžejních iniciativ, zejména pokud jde o „Agendu pro nové dovednosti a pracovní místa“, „Mládež v pohybu“ a „Evropskou platformu pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení“. Měl by rovněž podpořit příslušné činnosti v rámci iniciativy „Digitální agenda“ a iniciativy „Unie inovací“.

(4)

Unie se nyní potýká se strukturálními problémy vyplývajícími z hospodářské globalizace, z technologických změn a stárnutí pracovní síly a se stále častějšími nedostatky, pokud jde o dovednosti a pracovní síly v některých odvětvích a regionech. Tyto problémy se ještě zhoršily kvůli současné hospodářské a finanční krizi, jejímž důsledkem je zvýšená míra nezaměstnanosti zasahující zejména mladé lidi a jiné znevýhodněné skupiny, například migranty a menšiny.

(5)

Cílem ESF by měla být podpora zaměstnanosti, zlepšování přístupu na trh práce, přičemž musí být věnována zvláštní pozornost osobám nejvíce vzdáleným trhu práce a podpora dobrovolné mobility pracovníků. ESF by měl rovněž podporovat aktivní a zdravé stárnutí, a to i prostřednictvím inovativních forem organizace práce, kladením důrazu na zdraví a bezpečnost na pracovišti a zvyšováním zaměstnatelnosti. ESF by měl přispívat k lepšímu fungování trhů práce tím, že zlepší nadnárodní geografickou mobilitu pracovníků, a zejména by měl podporovat činnosti sítě EURES (činnosti Evropské služby zaměstnanosti), pokud jde o přijímání zaměstnanců a související informace, poradenské a konzultační služby na vnitrostátní i přeshraniční úrovni. Operace financované ESF by měly být v souladu s čl. 5 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že se od nikoho nesmí vyžadovat, aby vykonával nucené nebo povinné práce.

(6)

ESF by měl rovněž podporovat sociální začlenění a předcházet chudobě a bojovat s ní s cílem přerušit koloběh znevýhodnění napříč generacemi, což znamená, že je třeba mobilizovat široký rejstřík politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich věk, včetně dětí, chudých pracujících a starších žen. Je třeba věnovat pozornost zapojení osob žádajících o azyl a uprchlíků. ESF lze využít k posílení přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám obecného zájmu, zejména v oblasti zdravotní péče, služeb v oblasti zaměstnanosti a odborné přípravy, služeb pro osoby bez domova, mimoškolní péče, služeb v oblasti péče o děti a dlouhodobé péče. Služby, kterým je poskytována podpora, mohou být veřejného, soukromého nebo komunitního charakteru a mohou je poskytovat různé druhy poskytovatelů, tedy veřejná správa, soukromé společnosti, sociální podniky či nevládní organizace.

(7)

ESF by se měl zaměřit na řešení problematiky předčasného ukončení školní docházky, podporu rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání, investování do odborného vzdělávání a přípravy, zlepšení relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a podporu celoživotního učení, včetně formálního a neformálního způsobu učení.

(8)

Za účelem posílení hospodářského růstu a zvýšení počtu pracovních příležitostí by se kromě těchto priorit v méně rozvinutých regionech a členských státech měla zlepšit efektivnost veřejné správy na celostátní i regionální úrovni a rovněž její schopnost fungovat na bázi spoluúčasti. Měla by se posílit institucionální kapacita zúčastněných stran, včetně nevládních organizací, které provádějí politiky zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy a sociální politiky, a to včetně oblasti boje proti diskriminaci.

(9)

Podpora v rámci investic do „komunitně vedeného místního rozvoje“ může přispět k plnění všech tematických cílů stanovených v tomto nařízení. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje podporované z ESF by měly být inkluzivní ve vztahu ke znevýhodněným osobám žijícím na daném území, a to jak pokud jde o správu místních akčních skupin, tak pokud jde o obsah těchto strategií.

(10)

Zároveň je nezbytné podpořit rozvoj a konkurenceschopnost unijních mikropodniků a malých a středních podniků a zajistit, aby se lidé s pomocí vhodných dovedností získaných díky celoživotnímu učení dokázali přizpůsobit novým podmínkám, jako je přechod na znalostní ekonomiku, digitální agenda a přechod na nízkouhlíkové hospodářství účinněji využívající energie. Tím, že se ESF bude snažit dosáhnout svých hlavních tematických cílů, by měl přispět k řešení těchto problémů. V této souvislosti by měl ESF podporovat přechod pracovních sil z oblasti vzdělávání do zaměstnání, na ekologičtější dovednosti a pracovní místa a měl by řešit nedostatek dovedností, a to i v odvětvích účinného využívání energie, obnovitelných zdrojů energie a udržitelné dopravy. ESF by měl rovněž přispívat ke kulturním a tvůrčím dovednostem. Sociokulturní, tvůrčí a kulturní odvětví mají nepřímý význam pro plnění cílů ESF; jejich potenciál by měl být proto lépe začleněn do projektů a programování ESF.

(11)

Vzhledem k přetrvávající potřebě bojovat proti nezaměstnanosti mladých v celé Unii by v jejích nejvíce postižených regionech měla být zahájena Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Tato iniciativa by měla v těchto regionech podporovat mladé lidi, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání ani v profesní přípravě, kteří jsou nezaměstnaní či neaktivní tím, že podpoří a urychlí provádění opatření finančně podporovaných z ESF. Navíc by v nejvíce postižených regionech k investicím z ESF měly být přiděleny dodatečné prostředky právě pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Iniciativa by tím, že se zaměřuje spíše na jednotlivé osoby než na struktury, měla doplňovat další opatření ESF a vnitrostátní opatření ve prospěch mladých lidí, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání ani v profesní přípravě, a to i prostřednictvím provádění záruky pro mladé lidi v souladu s doporučením Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruky pro mladé lidi (4), která stanoví, že by mladí lidé do čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělání, měli obdržet kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo výcviku. Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí může rovněž podporovat opatření na potírání předčasného ukončení školní docházky. Přístup k sociálním dávkám pro mladou osobu nebo její rodinu či závislé osoby by neměl být podmíněn zapojením této mladé osoby do Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

(12)

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla být plně začleněna do programování ESF, avšak ve vhodných případech by měla být stanovena zvláštní ustanovení týkající se iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí s cílem dosáhnout jejích cílů. Je nutné zjednodušit a usnadnit provádění této iniciativy, zejména pokud jde o ustanovení týkající se finančního řízení a opatření související s tematickým zaměřením. S cílem zajistit, aby výsledky uvedené iniciativy byly jednoznačně viditelné a došlo k jejich sdělení, je třeba, aby byla stanovena konkrétní opatření týkající se monitorování, hodnocení, informování a zveřejňování. Do diskusí monitorovacích výborů týkajících se přípravy a provádění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí včetně jejího hodnocení by měly být zapojeny mládežnické organizace.

(13)

ESF by měl přispět ke strategii Evropa 2020 tím, že více soustředí svou podporu na priority Unie. Minimální podíl financování kohezní politiky pro ESF je stanoven v souladu s čl. 92 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. ESF by zejména měl více podporovat boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, a to prostřednictvím minimálních účelově vyčleněných přídělů ve výši 20 % celkových zdrojů ESF pro jednotlivé členské státy. Volba a počet investičních priorit pro podporu z ESF by se měly rovněž omezit v závislosti na úrovni rozvoje podporovaných regionů.

(14)

Aby se zajistilo důkladnější monitorování a hodnocení výsledků dosažených na úrovni Unie prostřednictvím opatření podporovaných z ESF, měl by být v tomto nařízení stanoven společný soubor ukazatelů výstupů a výsledků. Tyto ukazatele by měly odpovídat investičním prioritám a druhu podporovaného opatření v souladu s tímto nařízením a příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto ukazatele by měly být případně doplněny ukazateli výsledků nebo výstupů specifickými pro jednotlivé programy.

(15)

Členské státy jsou povzbuzovány, aby podávaly zprávy o vlivu investic ESF na rovné příležitosti, rovný přístup a integraci marginalizovaných skupin v operačních programech.

(16)

S ohledem na požadavky, které se týkají ochrany údajů, spojených se sběrem a uchováváním citlivých údajů o účastnících by členské státy a Komise měly provádět pravidelné hodnocení účinnosti a dopadu podpory ESF, pokud jde o podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě, zejména v souvislosti se znevýhodněnými osobami, jako jsou Romové. Členské státy jsou povzbuzovány k tomu, aby o iniciativách financovaných z ESF podávaly informace ve svých zprávách o vnitrostátní sociální situaci přiložených k národním programům reforem, zejména pokud jde o marginalizované komunity, jako jsou Romové a migranti.

(17)

Účinné a účelné provádění činností podporovaných z ESF závisí na řádné správě věcí veřejných a na partnerství mezi všemi příslušnými územními a socioekonomickými činiteli, přičemž je třeba zohlednit subjekty působící na regionální a místní úrovni, zejména zastřešující sdružení zastupující místní a regionální orgány, organizované občanské společnosti a hospodářské a zejména sociální partnery a nevládní organizace. Proto je nutné, aby členské státy zajistily účast sociálních partnerů a nevládních organizací na strategickém řízení ESF, a to od fáze formulování operačních programů až po fázi provádění a hodnocení výsledků ESF.

(18)

Členské státy a Komise by měly zajistit, aby provádění priorit financovaných z ESF přispělo k podpoře rovnosti žen a mužů v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU. Z hodnocení vyplynulo, že včasné a důsledné zohlednění cílů týkajících se rovnosti mužů a žen ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení operačních programů je velmi důležité a že je zároveň třeba zajistit, aby byla přijata konkrétní opatření na podporu rovnosti žen a mužů, ekonomické nezávislosti žen, zlepšování vzdělání a dovedností a znovuzačlenění žen, které se staly obětí násilí, na trh práce a do společnosti.

(19)

V souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU by provádění priorit financovaných z ESF mělo přispět k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a to tím, že osobám čelícím vícero formám diskriminace bude věnována zvláštní pozornost. Diskriminace na základě pohlaví by měla být chápána v širším slova smyslu, aby zahrnovala i jiné aspekty související s genderem v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Prováděním priorit financovaných z ESF by se mělo přispět k podpoře rovných příležitostí. ESF by měl podporovat plnění povinností Unie vyplývajících z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, mimo jiné pokud jde o vzdělání, zaměstnání a přístupnost. ESF by měl také napomoci přechodu z péče v institucionálním prostředí na komunitní péči. ESF by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení.

(20)

Podpora sociálních inovací přispívá k tvorbě politik, které budou lépe reagovat na sociální změny. ESF by měl podporovat inovativní sociální podniky a podnikatele, jakož i inovativní projekty nevládních organizací a dalších subjektů v rámci sociálního hospodářství. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF. Inovativní řešení by mohla zahrnovat rozvoj sociálních měřítek, jako je například sociální označování, prokáží-li svoji účinnost.

(21)

Významnou přidanou hodnotu představuje nadnárodní spolupráce a proto by měla být podporována všemi členskými státy s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je třeba zohlednit zásadu proporcionality. Je rovněž nezbytné posílit úlohu Komise při usnadňování výměny zkušeností a koordinaci provádění příslušných iniciativ.

(22)

S cílem posilovat integrovaný a celostní přístup k zaměstnanosti a sociálnímu začleňování by měl ESF podporovat partnerství fungující napříč odvětvími a na územním základě.

(23)

K provádění strategie Evropa 2020 a dosažení jejích hlavních cílů by měla přispět mobilizace zúčastněných stran na regionální a místní úrovni. Lze použít a podporovat územní pakty, místní iniciativy pro zaměstnanost a sociální začleňování, udržitelné a inkluzivní strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech a strategie udržitelného rozvoje měst, aby se do přípravy a provádění operačních programů aktivněji zapojily regionální a místní orgány, města, sociální partneři a nevládní organizace.

(24)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení, pokud jde o ESF.

(25)

Aby se zjednodušilo používání ESF a snížilo riziko chybovosti, a s ohledem na zvláštní charakteristiky operací podporovaných z ESF je vhodné přijmout ustanovení, která doplní nařízení (EU) č. 1303/2013 pokud jde o způsobilost výdajů.

(26)

Využívání standardních stupnic jednotkových nákladů, paušálních částek a paušálních sazeb by mělo vést ke zjednodušení pro příjemce a mělo by snížit administrativní zátěž všech projektových partnerů ESF.

(27)

Je důležité zajistit řádnou finanční správu každého operačního programu a jeho provádění co nejefektivnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem. Členské státy by měly upustit od zavádění dalších pravidel, která příjemcům znesnadňují využívání prostředků.

(28)

Členské státy a regiony by měly být motivovány k využívání ESF prostřednictvím finančních nástrojů, aby podporovaly například studenty, tvorbu pracovních míst, mobilitu pracovníků, sociální začleňování a sociální podnikání.

(29)

ESF by měl doplňovat jiné programy Unie a mezi ESF a jinými finančními nástroji Unie by se měla vytvářet úzká součinnost.

(30)

Investice do lidského kapitálu představují základní prostředek pro zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti Unie a trvalého rozmachu jejího hospodářství. Žádný druh investice nemůže vést ke strukturálním reformám, aniž by byl doprovázen soudržnou strategií zaměřenou na rozvoj lidského kapitálu, která zabezpečí růst. Z tohoto důvodu je zapotřebí dbát na to, aby po programové období 2014-2020 finanční zdroje, které jsou určeny na zlepšování dovedností a zvyšování zaměstnanosti, umožňovaly provádět činnosti v odpovídajícím rozsahu.

(31)

Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby mohla vymezit standardní stupnici jednotkových nákladů a paušální částky a jejich maximální výši podle různých typů operací. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(32)

Komisi by měl být při správě ESF nápomocen výbor uvedený v článku 163 Smlouvy o fungování EU.

(33)

Jelikož se tímto nařízením nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 (5), mělo by být uvedené nařízení zrušeno. Tímto nařízením by však nemělo být dotčeno pokračování ani změny pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1081/2006 nebo jiného právního předpisu, který se na takovou pomoc vztahuje ke dni 31. prosince 2013. V důsledku toho by se uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis měly na takovou pomoc nebo dotyčné operace vztahovat i po 31. prosinci 2013 až do jejich ukončení. Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1081/2006 by měly zůstat v platnosti,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví úlohu Evropského sociálního fondu (ESF), včetně iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, rozsah jeho podpory, zvláštní ustanovení a druhy výdajů způsobilých pro poskytnutí pomoci.

Článek 2

Úloha

1.   ESF podporuje vysokou úroveň zaměstnanosti a kvalitu pracovních míst, zlepšuje přístup na trh práce, podporuje geografickou a profesní mobilitu pracovníků a usnadňuje jejich přizpůsobování se průmyslovým změnám a změnám ve výrobním systému nutným z hlediska udržitelného rozvoje, přispívá k vysoké úrovni vzdělávání a odborné přípravy pro všechny a usnadňuje mladým lidem přechod od vzdělávání k zaměstnání, bojuje proti chudobě, zlepšuje sociální začleňování a podporuje rovnost mužů a žen, nediskriminaci a rovné příležitosti, a tím přispívá k plnění priorit Unie, pokud jde o posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

2.   ESF plní úlohu stanovenou v odstavci 1 tím, že podporuje členské státy při dosahování priorit a hlavních cílů strategie Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (dále jen „strategie Evropa 2020“) a poskytuje jim dostatečnou flexibilitu k řešení jejich specifických problémů s ohledem na dosažení cílů strategie Evropa 2020. ESF podporuje tvorbu a provádění politik a činností souvisejících s jeho úlohou s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušnými doporučeními pro jednotlivé země přijatými podle čl. 121 odst. 2 nebo čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a případně, na vnitrostátní úrovni, k národním programům reforem a k dalším relevantním vnitrostátním strategiím a zprávám.

3.   Z ESF by měli mít prospěch lidé, včetně znevýhodněných osob, jako jsou dlouhodobě nezaměstnaní, lidé se zdravotním postižením, migranti, národnostní menšiny, marginalizované komunity a lidé všech věkových skupin, kteří čelí chudobě a sociálnímu vyloučení. ESF rovněž podporuje pracovníky, podniky, včetně subjektů sociální ekonomiky, a podnikatele a také systémy a struktury, aby se snáze přizpůsobily novým problémům, aby se mimo jiné zmírnila nerovnováha v nabídce a poptávce po dovednostech a aby se podpořila řádná správa, sociální pokrok, a provádění reforem, zejména v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, odborné přípravy a sociálních politik.

Článek 3

Rozsah pomoci

1.   Podle tematických cílů stanovených v čl. 9 prvním pododstavci bodech 8, 9, 10, 11 nařízení (EU) č. 1303/2013, které odpovídají písmenům a), b), c) a d) tohoto odstavce, a v souladu se svou úlohou podporuje ESF tyto investiční priority:

a)

v rámci tematického cíle „podpora udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a mobility pracovníků“:

i)

přístup k zaměstnání pro osoby hledající zaměstnání a neaktivní osoby, včetně dlouhodobě nezaměstnaných a osob vzdálených trhu práce, také prostřednictvím místních iniciativ na podporu zaměstnanosti a mobility pracovníků;

ii)

trvalé začlenění mladých lidí na trh práce, mimo jiné pomocí „záruky pro mladé lidi”, a to zejména těch, kteří nejsou ve vzdělávání, v zaměstnání nebo v profesní přípravě, včetně těch mladých lidí, kterým hrozí sociální vyloučení, a mladých lidí z marginalizovaných komunit;

iii)

samostatná výdělečná činnost, podnikání a zakládání firem včetně inovativních mikropodniků a malých a středních podniků;

iv)

rovnost žen a mužů ve všech oblastech, a to i pokud jde o přístup k zaměstnání a kariérní postup, sladění pracovního a soukromého života a podpora stejné odměny za stejnou práci;

v)

pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám;

vi)

aktivní a zdravé stárnutí;

vii)

modernizace institucí trhu práce, jako jsou veřejné a soukromé služby zaměstnanosti a přispívání k adaptaci na potřeby trhu práce, včetně prostřednictvím opatření pro zlepšení nadnárodní mobility pracovníků a programů mobility a lepší spolupráce mezi institucemi a příslušnými zúčastněnými stranami;

b)

v rámci tematické cíle Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci:

i)

aktivní začleňování, včetně začleňování s ohledem na podporu rovných příležitostí a aktivní účast a zlepšení zaměstnatelnosti;

ii)

socioekonomická integrace marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

iii)

boj proti všem formám diskriminace a prosazování rovných příležitostí;

iv)

zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu;

v)

podpora sociálního podnikání a profesního začlenění do sociálních podniků a sociální a solidární ekonomiky, s cílem usnadnit přístup k zaměstnání;

vi)

strategie komunitně vedeného místního rozvoje;

c)

v rámci tematického cíle „investice do vzdělávání, školení, odborné přípravy, dovedností a celoživotního učení“:

i)

omezování a prevence předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitním programům předškolního rozvoje, k primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, možnostem formálního a neformálního vzdělávání, které umožňuje zpětné začlenění do procesu vzdělávání a odborné přípravy;

ii)

zlepšování kvality a účinnosti a přístupu k terciárnímu a rovnocennému vzdělávání, zejména v případě znevýhodněných skupin, aby se zvýšila účast a úrovně dosaženého vzdělání;

iii)

zajišťování rovného přístupu k celoživotnímu učení pro všechny věkové skupiny ve formální i neformální podobě, zdokonalování znalostí, dovedností a schopností pracovníků a prosazování flexibilních metod učení, a to i prostřednictvím kariérního poradenství a validace získaných dovedností;

iv)

zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, usnadňování přechodu od vzdělávání k zaměstnání, upevňování systémů odborné přípravy a vzdělávání, zvyšování jejich kvality, a to i prostřednictvím mechanismů pro rozpoznávání schopností, uzpůsobení osnov a vytvoření a rozvoje učebních systémů zaměřených na praxi, a to i v rámci duálního vzdělávání a učňovské přípravy;

d)

v rámci tematického cíle „posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran a efektivní veřejné správy“:

i)

investice do institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni za účelem reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy.

Tato investiční priorita je použitelná pouze v členských státech způsobilých pro podporu z Fondu soudržnosti nebo v členských státech, které mají jeden nebo více regionů úrovně NUTS 2 uvedených v čl. 90 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013;

ii)

vytváření kapacit v případě všech zúčastněných stran, které provádějí politiky vzdělávání, celoživotního učení, odborné přípravy a zaměstnanosti a sociální politiky, a to i prostřednictvím odvětvových a územních paktů za účelem podnícení reforem na celostátní, regionální a místní úrovni.

2.   Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v čl. 9 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013, a to zejména prostřednictvím:

a)

podpory přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, které bude odolné vůči změně klimatu, bude účinně využívat zdroje a bude udržitelné z hlediska životního prostředí, prostřednictvím zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy nezbytných k přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvyšování kvalifikace pracovníků a vytváření nových pracovních míst v odvětvích souvisejících se životním prostředím a energií;

b)

zlepšení dostupnosti, využití a kvality informačních a komunikačních technologií prostřednictvím rozvíjení počítačové gramotnosti a elektronického učení a investic do začleňování občanů do informační společnosti (e-inclusion), elektronických dovedností a souvisejících podnikatelských dovedností;

c)

posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia a podnikatelských dovedností, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky;

d)

zvyšování konkurenceschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti malých a středních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků, řídících a ostatních pracovníků, zvýší se investice do lidského kapitálu a podpoří prakticky zaměřené instituce odborného vzdělávání.

Článek 4

Provázanost a tematické zaměření

1.   Členské státy zajistí, aby strategie a činnosti vymezené v operačních programech byly provázány a řešily problémy vymezené v jejich národních programech reforem a případně i v dalších vnitrostátních strategiích zaměřených na boj proti nezaměstnanosti, chudobě a sociálnímu vyloučení, a rovněž v příslušných doporučeních Rady přijatých podle čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, aby přispěly k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020 týkajících se zaměstnanosti, vzdělávání a zmírňování chudoby.

2.   Nejméně 20 % celkových zdrojů ESF v každém členském státě je přiděleno na tematický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ stanovený v čl. 9 prvním pododstavci bodu 9 nařízení (EU) č. 1303/2013.

3.   Členské státy usilují o tematické zaměření na základě těchto podmínek:

a)

u více rozvinutých regionů členské státy soustředí nejméně 80 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět investičních priorit stanovených v čl. 3 odst. 1;

b)

u přechodných regionů členské státy soustředí nejméně 70 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět investičních priorit stanovených v čl. 3 odst. 1;

c)

u méně rozvinutých regionů členské státy soustředí nejméně 60 % přídělů ESF pro každý operační program až na pět investičních priorit stanovených v čl. 3 odst. 1.

4.   Prioritní osy uvedené v čl. 11 odst. 1 jsou z výpočtu procentních podílů uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku vyjmuty.

Článek 5

Ukazatele

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze I tohoto nařízení a případně i specifické ukazatele pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 27 odst. 4 a čl. 96 odst. 2 písm. b) body ii) a iv) nařízení (EU) č. 1303/2013. Všechny společné ukazatele výstupů a výsledků se uvádějí u všech investičních priorit. Ukazatele výsledků stanovené v příloze II tohoto nařízení se vykazují v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Je-li to možné, uvádějí se údaje odděleně pro muže a ženy.

U společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se ukazatele výchozí hodnoty nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, nastaví se souhrnné kvantifikované cílové hodnoty těchto ukazatelů pro rok 2023. Ukazatele výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž byla souhrnná kvantifikované cílová hodnota nastavena pro rok 2023, se ukazatele výchozí hodnoty stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně.

2   Kromě ukazatelů zmiňovaných v odstavci 1 se ukazatele výsledků uvedené v příloze II tohoto nařízení použijí na všechny operace podporované v rámci investiční priority podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) pro účely provádění iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Všechny ukazatele stanovené v příloze II tohoto nařízení jsou spojeny se souhrnnou kvantifikovanou cílovou hodnotou pro rok 2023 a s výchozí hodnotou.

3.   Spolu s výroční zprávou o provádění předloží řídicí orgán elektronicky strukturované údaje pro každou prioritní osu, roztříděné podle investičních priorit. Tyto údaje se předkládají pro kategorie intervencí uvedených v čl. 96 odst. 2 písm. b) bodu vi) nařízení (EU) č. 1303/2013 a ukazatelů výstupů a výsledků. Odchylně od čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 se údaje předkládané pro ukazatele výstupů a výsledků týkají hodnot u částečně nebo plně provedených operací.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO PROGRAMOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ

Článek 6

Zapojení partnerů

1.   Účast partnerů na provádění operačních programů, jak je uvedena v článku 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, může mít formu globálních grantů podle definice v čl. 123 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013. V takovém případě je v operačním programu označena ta část programu, které se globální grant týká, včetně příslušného orientačního finančního přídělu z každé prioritní osy.

2.   Aby se podpořila přiměřená účast sociálních partnerů na činnostech podporovaných ESF, řídicí orgány operačního programu v regionu ve smyslu čl. 90 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistí, aby byla ze zdrojů ESF podle potřeby přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit, a sice formou odborné přípravy, opatření na vytváření sítí a posílení sociálního dialogu, a na činnosti prováděné sociálními partnery společně.

3.   Aby se podpořila přiměřená účast nevládních organizací na činnostech podporovaných ESF a jejich přístup k nim, zejména v oblastech sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí, řídicí orgány operačního programu v regionu ve smyslu čl. 82 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v členském státě způsobilém pro podporu z Fondu soudržnosti zajistí, aby byla ze zdrojů ESF přidělena odpovídající částka na činnosti spočívající ve vytváření kapacit pro nevládní organizace.

Článek 7

Podpora rovnosti žen a mužů

Členské státy a Komise podporují rovnost žen a mužů prostřednictvím zohledňování rovnosti pohlaví podle článku 7 nařízení (EU) č. 1303/2013, a to v průběhu přípravy, provádění, monitorování a vyhodnocování operačních programů. Prostřednictvím ESF členské státy a Komise rovněž podporují zvláštní cílená opatření v rámci jakýchkoli investičních priorit uvedených v článku 3, a zejména v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě iv) tohoto nařízení, za účelem zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání, a tím i za účelem boje proti feminizaci chudoby, snížení segregace podle pohlaví a boje proti genderovým stereotypům na trhu práce a v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, za účelem podpory sladění pracovního a soukromého života jako možnosti pro všechny, jakož i za účelem rovného rozdělení odpovědnosti za péči mezi ženy a muže.

Článek 8

Podpora rovných příležitostí a nediskriminace

Členské státy a Komise podporují rovné příležitosti pro všechny, bez diskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, prostřednictvím prosazování zásady nediskriminace podle článku 7 nařízení (EU) č. 1303/2013. Prostřednictvím ESF členské státy a Komise rovněž podporují zvláštní opatření v rámci jakýchkoli investičních priorit uvedených v článku 3, a zejména v čl. 3 odst. 1 písm. b) bodě iii) tohoto nařízení. Taková opatření jsou zaměřena na boj proti všem formám diskriminace a na zajištění lepšího přístupu pro osoby se zdravotním postižením, aby se lépe integrovaly v oblasti zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, a tím se zlepšilo jejich sociální začlenění, snížily nerovnosti, pokud jde o úroveň dosaženého vzdělání a zdravotní stav, a zjednodušil přechod z péče v institucionálním prostředí na komunitní péči, a to zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícero formami diskriminace.

Článek 9

Sociální inovace

1.   ESF podporuje sociální inovace ve všech oblastech spadajících do jeho působnosti podle definice v článku 3 tohoto nařízení, zejména s cílem zkoušet a vyhodnocovat na místní či regionální úrovni inovativní řešení, která vyžadují sociální potřeby, a rozšiřovat je, a to ve spolupráci s příslušnými partnery a zejména se sociálními partnery.

2.   Členské státy určí ve svých operačních programech oblasti pro sociální inovace, které odpovídají konkrétním potřebám těchto členských států, nebo tak učiní v pozdější fázi provádění.

3.   Komise usnadňuje vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením a prosazováním osvědčených postupů a metodologií.

Článek 10

Nadnárodní spolupráce

1.   Členské státy podporují nadnárodní spolupráci s cílem propagovat vzájemné učení, a tím zvyšují účinnost politik podporovaných z ESF. Nadnárodní spolupráce zahrnuje partnery alespoň ze dvou členských států.

2.   Odchylně od odstavce 1 se mohou členské státy s jedním operačním programem podporovaným z ESF nebo s jedním operačním programem financovaným z několika fondů v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k zásadě proporcionality, výjimečně rozhodnout, že nebudou nadnárodní spolupráci podporovat.

3.   Členské státy ve spolupráci s příslušnými partnery si mohou samy zvolit téma nadnárodní spolupráce ze seznamu společných témat navrženého Komisí a přijatého výborem uvedeným v článku 25 nebo zvolit jiné téma odpovídající jejich konkrétním potřebám.

4.   Komise usnadňuje nadnárodní spolupráci v případě seznamu společných témat uvedeného v odstavci 3 a, je-li to vhodné, i v případě jiných témat zvolených členskými státy prostřednictvím vzájemného učení a koordinovaných nebo společných činností. Komise jedná zejména na úrovni platformy EU, aby zjednodušila zakládání nadnárodních partnerství, výměnu informací, vytváření kapacit a sítí a rovněž využívání příslušných výstupů a jejich šíření. Kromě toho Komise vytvoří koordinovaný rámec provádění, včetně společných kritérií způsobilosti, typů a načasování činností a společných metodologických přístupů k monitorování a hodnocení, aby se nadnárodní spolupráce zjednodušila.

Článek 11

Zvláštní ustanovení fondu týkající se operačních programů

1.   Odchylně od čl. 96 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013, mohou operační programy stanovit prioritní osy pro provádění sociálních inovací a nadnárodní spolupráce uvedených v článcích 9 a 10 tohoto nařízení.

2.   Odchylně od čl. 120 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 se maximální míra spolufinancování pro určitou prioritní osu zvýší o deset procentních bodů, ale nepřesáhne 100 %, pokud je celá prioritní osa zaměřena na sociální inovace nebo nadnárodní spolupráci nebo jejich kombinaci.

3.   Kromě ustanovení čl. 96 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví operační programy i příspěvek plánovaných činností podporovaných z ESF na:

a)

tematické cíle uvedené v čl. 9 prvním pododstavci bodech. 1 až 7 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně podle prioritních os;

b)

sociální inovace a nadnárodní spolupráci uvedené v článcích 9 a 10 tohoto nařízení, pokud se na ně nevztahuje specifická prioritní osa.

Článek 12

Zvláštní ustanovení pro území se zvláštní charakteristikou

1.   ESF může podporovat strategie komunitně vedeného místního rozvoje v městských a venkovských oblastech podle článků 32, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1303/2013, územní pakty a místní iniciativy na podporu zaměstnanosti, včetně zaměstnanosti mladých lidí, vzdělávání a sociálního začleňování a rovněž integrované územní investice podle článku 36 nařízení (EU) č. 1303/2013.

2.   Coby doplněk intervencí EFRR podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (6) může ESF podporovat udržitelný rozvoj měst prostřednictvím strategií vymezujících integrované činnosti pro řešení ekonomických a sociálních problémů, které postihují městská prostředí, a problémů souvisejících s životním prostředím, které určily členské státy na základě zásad stanovených v příslušných dohodách o partnerství.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 13

Způsobilost výdajů

1.   Evropský sociální fond poskytuje podporu pro způsobilé výdaje, které mohou podle čl. 120 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013, zahrnovat jakékoli finanční zdroje, jimiž kolektivně přispívají zaměstnavatelé a pracovníci.

2.   ESF může poskytovat podporu pro výdaje vynaložené na operace, které se provádějí mimo programovou oblast, ale v rámci Unie, pokud jsou splněny tyto dvě podmínky:

a)

operace je prospěšná pro programovou oblast;

b)

povinnosti orgánů odpovědných za operační program, pokud jde o řízení, kontrolu a audit operace, jsou plněny orgány odpovědnými za operační program, v rámci nějž je operace podporována, nebo uzavřou smlouvu s orgány v členském státě, ve kterém se operace provádí, pokud jsou v tomto členském státě splněny povinnosti související s řízením, kontrolou a auditem operace.

3.   Až do 3 % rozpočtu operačního programu ESF nebo části ESF, z níž je financován operační program využívající několika fondů, jsou výdaje vynaložené mimo Unii, způsobilé pro příspěvek z ESF, pokud se týkají tematických cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 písm. a) a c), a pokud příslušný monitorovací výbor tyto operace nebo příslušný typ operací schválil.

4.   Kromě výdajů uvedených v čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 není způsobilý pro příspěvek z ESF ani nákup infrastruktury, pozemků a nemovitostí.

5.   Věcné příspěvky ve formě dávek nebo platů vyplacené třetí stranou ve prospěch účastníků operace mohou být způsobilé pro příspěvek z ESF, pokud tyto věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly, včetně účetních pravidel, a jejich výše nepřesahuje náklady vynaložené třetí stranou.

Článek 14

Zjednodušené vykazování nákladů

1.   Kromě možností uvedených v článku 67 nařízení (EU) č. 1303/2013, může Komise uhradit náklady zaplacené členskými státy na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek podle definice Komise. Částky vypočítané na tomto základě se považují za veřejnou podporu zaplacenou příjemci a za způsobilé výdaje pro účely použití nařízení (EU) č. 1303/2013.

Pro účely prvního pododstavce se Komisi svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, pokud jde o druh zahrnutých operací, definice standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek a jejich maximální výše, které mohou být přizpůsobeny podle platných společně dohodnutých metod, s náležitým ohledem na zkušenosti získané v předchozím programovém období.

Cílem finančních auditů je výlučně ověření toho, že byly splněny podmínky pro úhrady ze strany Komise na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek.

Pokud se použije financování na základě standardních stupnic jednotkových nákladů a paušálních částek v souladu s prvním pododstavcem, mohou členské státy uplatnit své vlastní účetní postupy na podporu operací. Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1303/2013 nepodléhají tyto účetní postupy a výsledné částky auditu ze strany auditního orgánu ani Komise.

2.   V souladu s čl. 67 odst. 1 písm. d) a odst. 5 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013 lze použít paušální sazbu až do výše 40 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance za účelem pokrytí zbývajících nákladů na operaci, aniž by se na členském státu požadovalo, aby provedl výpočty ke stanovení použitelné sazby.

3.   Kromě metod stanovených v čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013, u nichž podpora z veřejných zdrojů na granty a návratnou pomoc nepřesahuje 100 000 EUR, lze částky podle čl. 67 odst. 1 písm. b), c) a d) nařízení (EU) č. 1303/2013 stanovit v jednotlivých případech odkazem na návrh rozpočtu předem schválený řídicím orgánem.

4.   Aniž je dotčen čl. 57 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013, mají granty a vratná pomoc, u nichž podpora z veřejných zdrojů nepřesahuje 50 000 EUR, formu standardních stupnic jednotkových nákladů nebo paušálních částek v souladu s odstavcem 1 tohoto článku nebo s článkem 67 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo formu paušálních sazeb v souladu s článkem 67 nařízení (EU) č. 1303/2013, s výjimkou operací, které jsou podporovány v rámci režimu státní podpory. Pokud se použije financování paušální sazbou, mohou být kategorie nákladů použitých na výpočet sazby proplaceny v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 15

Finanční nástroje

Podle článku 37 nařízení (EU) č. 1303/2013 může ESF podporovat činnosti a politiky spadající do jeho působnosti prostřednictvím finančních nástrojů, včetně mikroúvěrů a záručních fondů.

KAPITOLA IV

INICIATIVA NA PODPORU ZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH LIDÍ

Článek 16

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí se podpoří boj proti nezaměstnanosti mladých lidí ve způsobilých regionech Unie prostřednictvím podpory opatření podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) tohoto nařízení. Cílovou skupinou iniciativy jsou mladí lidé mladší 25 let, kteří nejsou v zaměstnání, ve vzdělávání nebo v profesní přípravě, žijící ve způsobilých regionech, kteří jsou nezaměstnaní nebo neaktivní (včetně dlouhodobě nezaměstnaných) nezávisle na tom, zda jsou hlášeni na úřadu práce jako žadatelé o práci či nikoli. Členské státy mohou dobrovolně rozhodnout, že tuto cílovou skupinu rozšíří na mladé lidi do 30 let.

Pro účely Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí na období 2014–2015 se „způsobilými regiony“ rozumí ty regiony úrovně NUTS 2, v nichž byla nezaměstnanost mladých lidí ve věku 15 až 24 let v roce 2012 vyšší než 25 %, a v případě členských států, v nichž nezaměstnanost mladých lidí v roce 2012 vzrostla o více než 30 %, se jimi rozumí regiony úrovně NUTS 2, v nichž nezaměstnanost mladých lidí v roce 2012 přesahovala 20 %.

Zdroje určené na iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí mohou být na období let 2016 až 2020 v rámci rozpočtového procesu navýšeny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 1311/2013 K určení regionů, které jsou způsobilé pro využití Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v období let 2016–2020, se odkaz na údaje z roku 2012 uvedené v druhém pododstavci považuje za odkaz na poslední dostupné roční údaje. Při rozčleňování dodatečných zdrojů podle jednotlivých členských států se postupuje stejně jako při původním přidělení zdrojů v souladu s přílohou VIII nařízení (EU) č. 1303/2013.

Členský stát se po dohodě s Komisí může rozhodnout přidělit omezenou částku, jež nepřesahuje 10 % finančních prostředků v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, těm mladým lidem, kteří žijí v subregionech s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých, jež nespadají do způsobilých regionů NUTS 2.

Článek 17

Tématické zaměření

Zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí se při výpočtu tematického zaměření podle článku 4 nezohlední.

Článek 18

Programování

Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí je zahrnuta do programování ESF podle článku 96 nařízení (EU) č. 1303/2013. Členské státy v případě potřeby stanoví opatření ohledně programování pro tuto iniciativu v jejich dohodě o partnerství a v jejich operačním programu.

Programová opatření mohou mít jednu nebo více z těchto forem:

a)

specifický operační program;

b)

specifická prioritní osa v rámci operačního programu;

c)

část jedné nebo více prioritních os.

Články 9 a 10 tohoto nařízení se použijí také na Iniciativu pro podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Článek 19

Monitorování a hodnocení

1.   Kromě úkolů monitorovacího výboru stanovených v článku 110 nařízení (EU) č. 1303/2013 alespoň jednou ročně monitorovací výbor přezkoumá provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, pokud jde o operační program a pokrok při plnění jejích cílů.

2.   Výroční zprávy o provádění a závěrečná zpráva podle čl. 50 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahují dodatečné informace o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Komise předloží Evropskému parlamentu souhrn těchto zpráv, jak je uvedeno v čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Komise se zúčastní výroční rozpravy Evropského parlamentu o těchto zprávách.

3.   Každý rok od dubna roku 2015 předloží řídicí orgán Komisi zároveň s výroční zprávou o provádění podle čl. 50 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, elektronicky strukturované údaje pro každou prioritní osu nebo její část ve prospěch Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Předkládané údaje o ukazatelích se vztahují k hodnotám pro ukazatele stanovené v přílohách 1 a 2 tohoto nařízení a případně k ukazatelům specifickým pro jednotlivé programy. Týkají se částečně nebo plně provedených operací.

4.   Výroční zpráva o provádění podle čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo případně zpráva o pokroku uvedená v čl. 111 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013 a výroční zpráva o provádění, jež bude předložena do 31. května 2016, obsahují hlavní zjištění vyplývající z hodnocení podle odstavce 6 tohoto článku: Tyto zprávy rovněž uvádí a hodnotí kvalitu nabídek zaměstnání, které dostávají účastníci této inciativy, včetně znevýhodněných osob, marginalizovaných komunit nebo těch, kteří opustili vzdělávací systém před dosažením kvalifikace. Tyto zprávy rovněž uvádí a posuzují jejich pokrok v dalším vzdělávání, při hledání udržitelného a důstojného pracovního místa nebo při nástupu do učňovské či odborné přípravy.

5.   Zpráva o pokroku uvedená v článku 52 nařízení (EU) č. 1303/2013 obsahuje dodatečné informace o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí a toto provádění hodnotí. Komise předloží Evropskému parlamentu souhrn těchto zpráv, jak je uvedeno v čl. 53 odst. 2 uvedeného nařízení a zúčastní se rozpravy Evropského parlamentu o těchto zprávách.

6.   Nejméně dvakrát během programového období se provádí hodnocení účinnosti, účelnosti a dopadu kombinované podpory z ESF a zvláštních přídělů pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a provádění Záruky pro mladé lidi.

První hodnocení bude provedeno do 31. prosince 2015 a druhé hodnocení do 31. prosince 2018.

Článek 20

Informační a komunikační opatření

1.   Příjemci zajistí, aby subjekty, které se na operaci podílí, byly o podpoře v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím ESF a zvláštních přídělů pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí výslovně informovány.

2.   Jakýkoli doklad týkající se provádění operace, vydaný pro veřejnost nebo pro účastníky, včetně potvrzení o účasti, nebo jakékoli jiné potvrzení týkající se takové operace obsahuje prohlášení o tom, že operace byla podporována v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Článek 21

Technická pomoc

Členské státy mohou zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí zohlednit ve výpočtu limitu celkové částky finančních prostředků přidělených na technickou pomoc každého členského státu.

Článek 22

Finanční podpora

1.   V rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu se stanoví maximální výše podpory ze zvláštního přídělu pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a příslušné celkové podpory z ESF jako celkové částky a rovněž podle kategorie regionů na každou prioritní osu. Příslušná částka z ESF je nejméně stejně vysoká jako podpora ze zvláštního přídělu pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí na každou prioritní osu.

2.   Na základě částek uvedených v odstavci 1 se v rozhodnutí Komise podle odstavce 1 rovněž stanoví poměr mezi kategoriemi regionů s ohledem na podporu z ESF pro účely každé prioritní osy.

3.   Pokud je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí prováděna podle zvláštní prioritní osy, která se vztahuje na způsobilé regiony více než jedné kategorie, použije se s ohledem na příděl ESF nejvyšší míra spolufinancování.

Na zvláštní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí se nevztahuje požadavek vnitrostátního spolufinancování.

Celková míra spolufinancování prioritní osy stanovená v rozhodnutí Komise uvedeném v odstavci 1 se vypočítá při zohlednění míry spolufinancování přídělu ESF spolu se zvláštním přídělem pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

Článek 23

Finanční řízení

Kromě článku 130 nařízení (EU) č. 1303/2013, Komise při proplácení průběžných plateb a placení konečného zůstatku pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle prioritní osy rozdělí prostředky z rozpočtu Unie rovným dílem mezi ESF a zvláštní příděl pro tuto iniciativu. Poté, co budou všechny prostředky ze zvláštních přídělů na Iniciativu pro podporu zaměstnanosti mladých lidí vyplaceny, přidělí Komise zbývající prostředky z rozpočtu Unie do ESF.

Komise rozdělí prostředky z ESF mezi kategorie regionů podle poměru stanoveného v čl. 22 odst. 2.

KAPITOLA V

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 1 je svěřena Komisi ode dne 21. prosince 2013 do 31. prosince 2020.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada Komisi před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 25

Výbor podle článku 163 Smlouvy o fungování EU

1.   Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor ESF“) zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU.

2.   Člen Komise pověřený předsednictvím výboru ESF může pověřit výkonem této funkce vyššího úředníka Komise. Sekretariát výboru ESF zajišťuje Komise.

3.   Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

4.   Výbor EFS zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.

5.   Výbor ESF může pozvat zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu bez hlasovacího práva, jakož i zástupce příslušných organizací občanské společnosti bez hlasovacího práva na své zasedání, pokud pořad jednání jejich přítomnost vyžaduje.

6.   Výbor ESF:

a)

je konzultován ohledně návrhů rozhodnutí Komise týkajících se operačních programů a programování v případě poskytnutí podpory z ESF;

b)

je konzultován ohledně plánovaného využití technické podpory v případě poskytnutí podpory z ESF a dalších otázek t, které mají dopad na provádění strategií týkajících se ESF na úrovni Unie;

c)

schvaluje seznam společných témat nadnárodní spolupráce podle čl. 10 odst. 3.

7.   Výbor ESF může vydat stanoviska:

a)

k otázkám souvisejícím s příspěvkem ESF při provádění strategie Evropa 2020;

b)

k otázkám týkajícím se nařízení (EU) č. 1303/2013 pro ESF;

c)

k otázkám týkajícím se ESF, které mu předala Komise a které nejsou uvedeny v odstavci 6.

8.   Stanoviska výboru ESF se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu. Komise uvědomí výbor ESF, jakým způsobem jeho stanovisko zohlednila.

Článek 26

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna, včetně úplného nebo částečného zrušení, pomoci schválené Komisí na základě nařízení (ES) č. 1081/2006 či jiného právního předpisu, který se použije na uvedenou pomoc ke dni 31. prosince 2013. Uvedené nařízení nebo zmíněný jiný právní předpis se tudíž na uvedenou pomoc nebo dotčené operace použijí i po 31. prosinci 2013, a to až do jejich ukončení.

2.   Žádosti o pomoc podané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 1081/2006 před 1. lednem 2014 zůstávají v platnosti.

Článek 27

Zrušení

Aniž je dotčen článek 26 tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1081/2006 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 28

Přezkum

Evropský parlament a Rada přezkoumají do 31. prosince 2020 toto nařízení v souladu s článkem164 Smlouvy o fungování EU.

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2013

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

R. ŠADŽIUS


(1)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 82 a Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 101.

(2)  Úř. věst. C 225, 27.7.2012, s. 127.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Viz strana 320 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Viz strana 289 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

Společné ukazatele výstupů a výsledků u investic ESF

1)   Společné ukazatele výstupů týkající se účastníků

Za „účastníky“ (1) se označují osoby, které mají přímý prospěch z intervence ESF, které mohou být identifikovány a požádány o charakteristiku a pro něž jsou vyčleněny konkrétní výdaje. Jiné osoby za účastníky považovány nejsou. Veškeré údaje se člení podle pohlaví.

Společnými ukazateli výstupů týkající se účastníků jsou:

nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných*

dlouhodobě nezaměstnaní*

neaktivní*

neaktivní osoby, které nejsou v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy*

zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných*

ve věku do 25 let*

ve věku nad 54 let*

ve věku nad 54 let, kteří jsou nezaměstnaní, a to i dlouhodobě, nebo neaktivní a nejsou v procesu vzdělávání ani odborné přípravy*.

s ukončeným primárním (ISCED 1) nebo nižším sekundárním (ISCED 2) vzděláním*

s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním*

s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8)*

účastníci žijící v domácnostech, jejichž žádný člen není zaměstnán*

účastníci žijící v domácnostech, jejichž žádný člen není zaměstnán a jejichž členy jsou i vyživované děti*

účastníci žijící v domácnosti, mezi jejímiž členy jsou pouze jedna dospělá osoba a vyživované děti*

migranti, účastníci, kteří jsou původem cizinci, menšiny (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové)**

účastníci se zdravotním postižením**

jiné znevýhodněné osoby**

Celkový počet účastníků se vypočítá automaticky na základě ukazatelů výstupů.

Údaje o účastnících, kteří se účastní operace podporované z ESF, budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013.

bezdomovci nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení*

lidé z venkovských oblastí* (2);

Údaje o účastnících podle obou výše uvedených ukazatelů budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013. Budou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost vzorku budou zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority.

2)   Společnými ukazateli výstupů týkající se subjektů jsou:

počet projektů, které zcela nebo zčásti provádějí sociální partneři nebo nevládní organizace

počet projektů zaměřených na udržitelnou zaměstnanost žen a udržitelný postup žen v zaměstnání

počet projektů zaměřených na orgány veřejné správy a veřejné služby na celostátní, regionální a místní úrovni

počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a podniků sociální ekonomiky)

Tyto údaje budou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013

3)   Společnými ukazateli pro okamžité výsledky týkající se účastníků jsou:

neaktivní účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti*

účastníci v procesu vzdělávání / odborné přípravy po ukončení své účasti*

účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti*

zaměstnaní účastníci, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost, po ukončení své účasti*

znevýhodnění účastníci, kteří po ukončení své účasti hledají zaměstnání, jsou v procesu vzdělávání / odborné přípravy, rozšiřují si kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, a to i jako osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost**.

Tyto údaje jsou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 1 a 2 a čl. 111 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013. Všechny údaje jsou rozlišeny podle pohlaví.

4)   Společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků jsou:

účastníci zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*

účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila*

účastníci ve věku nad 54 let zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost*

znevýhodnění účastníci zaměstnaní do šesti měsíců po ukončení své účasti, včetně účastníků vykonávajících samostatně výdělečnou činnost**.

Tyto údaje jsou poskytnuty ve výročních zprávách o provádění, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 5 nařízení (EU) č. 1303/2013. Jsou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority. Všechny údaje jsou rozlišeny podle pohlaví.


(1)  Řídicí orgány zavedou systém, v němž zaznamenávají a uchovávají údaje o jednotlivých účastnících v počítačové podobě podle čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013. Ustanovení o zpracování údajů zavedená členskými státy musí být v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31), a zejména s články 7 a 8 uvedené směrnice.

Údaje uváděné u ukazatelů označené * jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 směrnice 95/46/ES. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c) směrnice 95/46/ES). Definice správce je uvedena v článku 2 směrnice 95/46/ES.

Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 8 směrnice 95/46/ES. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v čl. 8 odst. 2 směrnice 95/46/ES buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru (čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES).

(2)  Údaje jsou shromažďovány na úrovni menších správních jednotek (místních správních jednotek 2) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).


PŘÍLOHA II

Ukazatele výsledků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Tyto údaje jsou poskytovány ve výročních zprávách o provádění podle čl. 50 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a ve zprávě předložené v dubnu 2015, jak stanoví čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení. Všechny údaje jsou rozlišeny podle pohlaví.

1)   Společné ukazatele pro okamžité výsledky týkající se účastníků

Za „účastníky“ (1) se označují osoby, které mají přímý prospěch z intervence Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (dále jen "iniciativa") a které mohou být identifikovány a požádány o charakteristiku a pro něž jsou vyčleněny konkrétní výdaje.

Ukazateli pro okamžité výsledky jsou:

nezaměstnaní účastníci, kteří využili akce podporované iniciativou*;

nezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své účasti obdrží nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy*,

nezaměstnaní účastníci, kteří jsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy nebo získávají kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, včetně samostatně výdělečné činnosti, po ukončení své účasti*;

dlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří využili akce podporované iniciativou*;

dlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří po ukončení své účasti obdrží nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy*,

dlouhodobě nezaměstnaní účastníci, kteří jsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy nebo získávají kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, včetně samostatně výdělečně činných osob, po ukončení své účasti*;

neaktivní účastníci, kteří nejsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy podporované iniciativou*.

neaktivní účastníci, kteří nejsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy a kteří obdrží nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské nebo odborné přípravy po ukončení akce podporované iniciativou*.

neaktivní účastníci, kteří nejsou v procesu vzdělávání či odborné přípravy a kteří jsou v jednom z těchto procesů, a kteří získají kvalifikaci nebo jsou zaměstnaní, včetně samostatně výdělečně činných osob, po ukončení své účasti*.

2)   Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků

Společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky jsou:

účastníci, kteří šest měsíců po ukončení své účasti absolvují další vzdělávání, program odborné přípravy se získáním kvalifikace, učňovskou nebo odbornou přípravu*,

zaměstnaní účastníci šest měsíců po ukončení své účasti*,

účastníci samostatně výdělečně činní šest měsíců po ukončení své účasti*.“

Údaje pro ukazatele pro dlouhodobé výsledky budou shromažďovány na základě reprezentativního vzorku účastníků v rámci každé investiční priority. Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni investiční priority.


(1)  Řídicí orgány zavedou systém, v němž zaznamenávají a uchovávají údaje o jednotlivých účastnících v počítačové podobě podle čl. 125 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1303/2013 Ustanovení o zpracování údajů zavedená členskými státy musí být v souladu se směrnicí 95/46/ES, a zejména s články 7 a 8 uvedené směrnice.

Údaje uváděné u ukazatelů označené * jsou osobní údaje ve smyslu článku 7 směrnice 95/46/ES. Jejich zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, které podléhá správce (čl. 7 písm. c) směrnice 95/46/ES). Definice správce je uvedena v článku 2 směrnice 95/46/ES.

Údaje uváděné u ukazatelů označené ** jsou zvláštní kategorií údajů ve smyslu článku 8 směrnice 95/46/ES. Jsou-li poskytnuta vhodná ochranná opatření, mohou členské státy stanovit z důvodu významného veřejného zájmu i jiné výjimky, než jaké jsou stanoveny v čl. 8 odst. 2 směrnice 95/46/ES buď prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů, nebo rozhodnutím orgánu dozoru (čl. 8 odst. 4 směrnice 95/46/ES).


PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Nařízení Evropského parlamentua Rady (ES) č. 1081/2006

Toto nařízení

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 3

Článek 4

Článek 4

 

Článek 5

Článek 5

Článek 6

Článek 6

Článek 7

 

Článek 8

Článek 7

Článek 9

Článek 8

Článek 10

Článek 9

Článek 10

 

Článek 11

 

Článek 12

Článek 11

Článek 13

 

Článek 14

 

Článek 15

 

Články 16 až 23

 

Článek 24

 

Článek 25

Článek 12

Článek 26

Článek 13

Článek 27

Článek 14

Článek 28

Článek 15

Článek 29


Top