Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013R1286

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES

OJ L 347, 20.12.2013, p. 25–32 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1286/oj

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 347/25


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1286/2013

ze dne 11. prosince 2013,

kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Víceletý akční program pro oblast daní, který platil před rokem 2014, významně přispěl k usnadnění a posílení spolupráce mezi daňovými orgány v rámci Unie. Orgány daňové správy zúčastněných zemí uznaly přidanou hodnotu tohoto programu, mimo jiné pro ochranu finančních zájmů členských států Unie a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí bude možné vyřešit jen tehdy, pokud se budou členské státy zajímat i o dění za hranicemi svého správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky. Program Fiscalis, který provádí Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti.

(2)

Program Fiscalis 2020 zavedený tímto nařízením a jeho úspěšnost mají za současné ekonomické situace zásadní význam a měly by podpořit spolupráci v daňových záležitostech.

(3)

Očekává se, že činnosti v rámci programu Fiscalis 2020, tedy evropské informační systémy, jak jsou definovány v tomto nařízení, společné akce pro úředníky daňových orgánů a iniciativy v oblasti společné odborné přípravy, přispějí k naplňování strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění tím, že posílí fungování vnitřního trhu, poskytnou rámec na podporu činností pro zvýšení administrativní kapacity daňových orgánů a podnítí technický pokrok a inovace. Tím, že program Fiscalis 2020 poskytne rámec pro činnosti, které se zaměřují na účinnější fungování daňových orgánů, posilují konkurenceschopnost podniků, podporují zaměstnanost a přispívají k ochraně finančních a hospodářských zájmů členských států Unie a daňových poplatníků, zároveň aktivně posílí fungování systémů zdanění na vnitřním trhu a současně přispěje k postupnému odstranění existujících překážek a narušení na vnitřním trhu.

(4)

Oblast působnosti programu Fiscalis 2020 by měla být sladěna s aktuálními potřebami, aby se zaměřovala na všechny daně harmonizované na úrovní Unie a na další daně, pokud jsou důležité pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy.

(5)

S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měly mít přistupující a kandidátské země i potenciální kandidátské země a partnerské země evropské politiky sousedství možnost účasti na programu Fiscalis 2020, jestliže budou splněny určité podmínky a pokud svojí účastí podpoří pouze činnosti v rámci programu Fiscalis 2020, které jsou zaměřené na boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a na řešení problematiky agresivního daňového plánování. Vzhledem ke zvyšující se míře vzájemné propojenosti světového hospodářství by program Fiscalis 2020 měl nadále nabízet možnost přizvat externí odborníky, aby přispívali k činnostem v rámci programu Fiscalis 2020. Externí odborníci, jako jsou například zástupci orgánů státní správy, hospodářské subjekty a jejich organizace nebo zástupci mezinárodních organizací, by měli být přizváni pouze v případě, že je jejich příspěvek považován za zásadní pro dosažení cílů programu Fiscalis 2020.

(6)

Cíle a priority programu Fiscalis 2020 odrážejí problémy a úkoly, které bude v oblasti daní nutné řešit v příštím desetiletí. Program Fiscalis 2020 by měl i nadále hrát roli v takových klíčových oblastech, jako jsou soudržné provádění právních předpisů Unie v oblasti daní, zabezpečení výměny informací a podpora správní spolupráce a posílení administrativní kapacity daňových orgánů. Vzhledem k dynamice problémů souvisejících s nově určenými úkoly je třeba klást větší důraz na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování. Důraz by měl být kladen rovněž na snižování administrativní zátěže daňových orgánů a nákladů na dosažení souladu pro daňové poplatníky a předcházení situacím dvojího zdanění.

(7)

Na operační úrovni by měl program Fiscalis 2020 zavést, provozovat a podporovat evropské informační systémy a činnosti v oblasti správní spolupráce, prohloubit dovednosti a schopnosti daňových úředníků, posílit pochopení a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní a podpořit zdokonalování správních postupů a sdílení a šíření osvědčených správních praktik. Těchto cílů by mělo být dosahováno s důrazem na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.

(8)

Nástroje programu, které se používaly před programem Fiscalis 2020, by měly být doplněny, aby náležitě reagovaly na úkoly, před nimiž budou daňové orgány v následujícím desetiletí stát, a aby nadále zůstaly v souladu s vývojem právních předpisů Unie. Program Fiscalis 2020 by měl zahrnovat dvoustranné nebo mnohostranné kontroly a jiné formy správní spolupráce zavedené v příslušných právních předpisech Unie týkajících se správní spolupráce; skupiny odborníků; akce k budování kapacit veřejné správy, které členským státům, jež čelí zvláštním a mimořádným okolnostem ospravedlňujícím přijetí takových cílených akcí, poskytnou konkrétní a specializované instrukce v oblasti daní; a v případě potřeby studie a společné komunikační činnosti na podporu provádění právních předpisů Unie v oblasti daní.

(9)

Evropské informační systémy hrají klíčovou roli ve vzájemném propojování daňových orgánů a tím také v posilování systémů zdanění v rámci Unie, a proto by měly být v rámci programu Fiscalis 2020 i nadále financovány a zlepšovány. Kromě toho by mělo být možné do programu Fiscalis 2020 zařadit i nové daňové informační systémy zřízené podle právních předpisů Unie. Evropské informační systémy by měly být ve vhodných případech založeny na sdílených vývojových modelech a sdílené informační architektuře.

(10)

V souvislosti s širším pojetím zlepšování správní spolupráce a s podporou boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování může být účelné, aby Unie uzavřela dohody se třetími zeměmi, aby tyto země mohly využívat unijní složky evropských informačních systémů a mohly si tak s členskými státy v rámci dvoustranných dohod o daňových otázkách bezpečně vyměňovat informace.

(11)

V rámci programu Fiscalis 2020 by měly být rovněž realizovány činnosti v oblasti společné odborné přípravy. Program Fiscalis 2020 by měl zúčastněné země nadále podporovat v prohlubování odborných dovedností a znalostí týkajících se daní, a to prostřednictvím posíleného, společně vyvinutého obsahu odborné přípravy, který bude zaměřen na daňové úředníky a hospodářské subjekty. Za tímto účelem by se současná koncepce programu Fiscalis 2020 v oblasti společné odborné přípravy, která se dosud zakládala zejména na rozvoji centrálního elektronického vzdělávání, měla vyvinout v mnohostranný program Unie pro podporu odborné přípravy.

(12)

Program Fiscalis 2020 by měl být v platnosti po dobu sedmi let, aby bylo jeho trvání sladěno s platností víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (2).

(13)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu Fiscalis 2020, které představuje pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částku při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (3).

(14)

V souladu se závazkem, který si Komise pro dosažení soudržnosti a zjednodušení programů financování stanovila ve sdělení Komise o přezkumu rozpočtu z roku 2010, je třeba zdroje sdílet s ostatními nástroji Unie pro financování, jestliže předpokládané činnosti v rámci programu Fiscalis 2020 sledují cíle, které jsou společné různým nástrojům financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(15)

Opatření nezbytná pro finanční provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4) a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (5).

(16)

Zúčastněné země by měly nést náklady na vnitrostátní prvky programu Fiscalis 2020, mezi něž patří mimo jiné neunijní složky evropských informačních systémů, a na odbornou přípravu, která není součástí iniciativ v oblasti společné odborné přípravy.

(17)

S ohledem na význam plného zapojení zúčastněných zemí do společných akcí může míra spolufinancování činit až 100 % způsobilých nákladů, pokud jde o náklady na cestování a ubytování, náklady související s organizováním akcí a denní příspěvky, je-li to nutné v zájmu plného dosažení cílů programu Fiscalis 2020.

(18)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(20)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení víceletého programu, který má zlepšit fungování systémů zdanění na vnitřním trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože členské státy nemohou účinně zajistit spolupráci a koordinaci potřebnou pro dosažení tohoto cíle, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(21)

Při provádění programu Fiscalis 2020 by Komisi měl být nápomocen výbor pro program Fiscalis 2020.

(22)

V zájmu usnadnění hodnocení programu Fiscalis 2020 by měl být od samotného začátku zaveden odpovídající rámec pro sledování výsledků dosažených programem Fiscalis 2020. Komise by měla společně se zúčastněnými zeměmi stanovit přizpůsobitelné ukazatele a předem stanovené základní hodnoty pro sledování výsledků činností v rámci programuFiscalis 2020. Mělo by být provedeno hodnocení v polovině období zaměřené na dosahování cílů programu Fiscalis 2020, jeho účinnost a přidanou hodnotu na evropské úrovni. Závěrečné hodnocení by dále mělo posoudit dlouhodobý dopad a udržitelnost výsledků programu Fiscalis 2020. Měla by být zajištěna plná transparentnost spojená s pravidelným podáváním zpráv o sledování a s předkládáním hodnotících zpráv Evropskému parlamentu a Radě.

(23)

Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých veřejných orgánů určených členskými státy, se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES (7). Zpracovávání osobních údajů prováděné Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (8). Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými ve směrnici 95/46/ES a výměna nebo předávání informací ze strany Komise by se měly uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (ES) č. 45/2001.

(24)

Toto nařízení nahrazuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1482/2007/ES (9). Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.   Zavádí se víceletý akční program „Fiscalis 2020“ (dále jen „program“), jehož cílem je zlepšit fungování systémů zdanění na vnitřním trhu a podpořit spolupráci v této oblasti.

2.   Program se vztahuje na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„daňovými orgány“ veřejné a jiné orgány v zúčastněných zemích, které jsou odpovědné za správu daní nebo činnosti v oblasti daní;

2)

„externími odborníky“:

a)

zástupci orgánů státní správy, a to i ze zemí, které se neúčastní programu podle čl. 3 odst. 2;

b)

hospodářské subjekty a organizace zastupující hospodářské subjekty;

c)

zástupci mezinárodních a jiných příslušných organizací;

3)

„daněmi“:

a)

daň z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES (10);

b)

spotřební daně z alkoholu podle směrnice Rady 92/83/EHS (11);

c)

spotřební daně z tabákových výrobků podle směrnice Rady 2011/64/EU (12);

d)

daně z energetických produktů a elektřiny podle směrnice Rady 2003/96/ES (13);

e)

další daně, které spadají do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2010/24/EU (14), pokud jsou významné pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy;

4)

„dvoustrannými nebo mnohostrannými kontrolami“ koordinovaná kontrola daňové povinnosti jedné nebo více propojených osob povinných k dani organizovaná dvěma či více zúčastněnými zeměmi, včetně alespoň dvou členských států, se společnými nebo doplňujícími se zájmy.

Článek 3

Účast v programu

1.   Zúčastněnými zeměmi jsou členské státy a země uvedené v odstavci 2 za předpokladu, že jsou splněny podmínky v něm uvedené.

2.   Účast v programu je otevřena těmto zemím:

a)

přistupujícím zemím, kandidátským zemím a potenciálním kandidátským zemím, jež využívají předvstupní strategie, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo podobných dohodách;

b)

partnerským zemím v rámci evropské politiky sousedství, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie.

Partnerské země uvedené v prvním pododstavci písm. b)se programu účastní v souladu s ustanoveními, jež se s těmito zeměmi určí po vytvoření rámcových dohod o jejich účasti na programech Unie. Svojí účastí podporují pouze činnosti v rámci programu, které jsou zaměřené na boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům a na řešení problematiky agresivního daňového plánování.

Článek 4

Účast na činnostech v rámci programu

Pokud je to nezbytné pro dosažení cílů uvedených v článcích 5 a 6, mohou být přizváni externí odborníci, aby přispěli k vybraným činnostem organizovaným v rámci programu. Tyto externí odborníky vybírá Komise spolu se zúčastněnými zeměmi podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané činnosti, s přihlédnutím k jakémukoli riziku střetu zájmů, a zachovává při tom vyvážený poměr mezi zástupci podniků a jinými odborníky z řad občanské společnosti. Seznam vybraných externích odborníků se zveřejňuje a pravidelně aktualizuje.

Článek 5

Obecný cíl a zvláštní cíl

1.   Obecným cílem programu je zlepšit řádné fungování systémů zdanění na vnitřním trhu posílením spolupráce mezi zúčastněnými zeměmi, jejich daňovými orgány a jejich úředníky.

2.   Zvláštním cílem programu je podpora boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní zajištěním výměny informací, podporou správní spolupráce a v nezbytných a vhodných případech posílením administrativní kapacity zúčastněných zemí, s cílem napomoci snížení administrativní zátěže daňových orgánů a nákladů na dosažení souladu pro daňové poplatníky.

3.   Dosažení těchto cílů uvedených v tomto článku se měří zejména na základě:

a)

dostupnosti společné komunikační sítě pro evropské informační systémy a úplného přístupu k ní;

b)

zpětné vazby od zúčastněných zemí ohledně výsledků akcí v rámci programu.

Článek 6

Operační cíle a priority programu

1.   Program má tyto operační cíle a priority:

a)

zavádět, zdokonalovat, provozovat a podporovat evropské informační systémy v oblasti daní;

b)

podporovat činnosti v oblasti správní spolupráce;

c)

prohloubit dovednosti a schopnosti daňových úředníků;

d)

posílit pochopení a provádění právních předpisů Unie v oblasti daní;

e)

podporovat zdokonalování správních postupů a sdílení osvědčených správních praktik

2.   Cíle a priority uvedené v odstavci 1 jsou dosahovány se zvláštním důrazem na podporu boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.

KAPITOLA II

Způsobilé akce

Článek 7

Způsobilé akce

1.   Program za podmínek stanovených v ročním pracovním programu uvedeném v článku 14 poskytuje finanční podporu na:

a)

společné akce:

i)

semináře a pracovní setkání;

ii)

projektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně popsaným výsledkem;

iii)

dvoustranné nebo mnohostranné kontroly a další činnosti stanovené v právních předpisech Unie týkajících se správní spolupráce, organizované dvěma či více zúčastněnými zeměmi, včetně alespoň dvou členských států,

iv)

pracovní návštěvy organizované zúčastněnými zeměmi nebo jinou zemí, které umožní úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v daňových záležitostech;

v)

skupiny odborníků, tedy strukturované formy spolupráce dočasného charakteru, jež sdružují odborné znalosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech, zejména v souvislosti s evropskými informačními systémy, případně s podporou on-line služeb spolupráce, administrativní pomoci i infrastruktury a vybavení;

vi)

akce zaměřené na budování kapacit veřejné správy a podpůrné akce;

vii)

studie;

viii)

komunikační projekty;

ix)

jakékoli další činnosti, které podporují obecný a zvláštní cíl uvedené v článku 5 a operační cíle a priority uvedené v článku 6, je-li nezbytnost takových dalších činností řádně odůvodněna;

b)

budování evropských informačních systémů: vývoj, údržba, provoz a kontrola kvality unijních složek evropských informačních systémů stanovených v bodě A přílohy a nových evropských informačních systémů zřízených právními předpisy Unie, za účelem účinného vzájemného propojení daňových orgánů;

c)

činnosti v oblasti společné odborné přípravy: společně vypracované akce v oblasti odborné přípravy na podporu nezbytných odborných dovedností a znalostí vztahujících se k oblasti daní.

Délka pracovních návštěv uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodě iv) nepřesáhne jeden měsíc. U pracovních návštěv organizovaných v třetích zemích jsou pro financování z programu způsobilé pouze cestovní a pobytové náklady (ubytování a denní příspěvky).

Skupiny odborníků uvedené v prvním pododstavci písm. a) bodě v) jsou organizovány Komisí ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi, přičemž s výjimkou řádně odůvodněných případů nepřesáhne jejich délka působení jeden rok.

2.   Prostředky na způsobilé akce uvedené v tomto článku jsou přidělovány vyváženým způsobem a úměrně ke skutečným potřebám těchto akcí.

3.   Komise při hodnocení programu posoudí, zda je nutné zavést pro jednotlivé způsobilé akce rozpočtové stropy.

Článek 8

Zvláštní prováděcí ustanovení o společných akcích

1.   Účast na společných akcích uvedených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) je dobrovolná.

2.   Zúčastněné země zajistí, aby k účasti na společných akcích byli nominováni úředníci s náležitým profilem a kvalifikací, včetně jazykových dovedností.

3.   Zúčastněné země případně přijmou nezbytná opatření ke zvýšení povědomí o společných akcích a k zajištění využití vzniklých výstupů.

Článek 9

Zvláštní prováděcí ustanovení o evropských informačních systémech

1.   Komise a zúčastněné země zajistí, aby evropské informační systémy uvedené v bodě A přílohy byly rozvíjeny, provozovány a náležitě udržovány.

2.   Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi koordinuje ty aspekty zavádění a fungování unijních i neunijních složek evropských informačních systémů uvedených v bodě A přílohy, které jsou nezbytné pro zajištění jejich operability, vzájemné propojenosti a soustavného zlepšování.

3.   Využívání unijních složek evropských informačních systémů uvedených v bodě A přílohy nezúčastněnými zeměmi je upraveno dohodami, které budou s těmito zeměmi uzavřeny v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 10

Zvláštní prováděcí ustanovení o činnostech v oblasti společné odborné přípravy

1.   Účast na činnostech v oblasti společné odborné přípravy uvedených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) je dobrovolná.

2.   Zúčastněné země zajistí, aby k účasti na činnostech v oblasti společné odborné přípravy byli nominováni úředníci s náležitým profilem a kvalifikací, včetně jazykových dovedností.

3.   Zúčastněné země případně začlení do svých vnitrostátních programů odborné přípravy společně vytvořený obsah odborné přípravy, včetně modulů elektronického vzdělávání, programů odborné přípravy a společně dohodnutých norem odborné přípravy.

KAPITOLA III

Finanční rámec

Článek 11

Finanční rámec

1.   Finanční krytí pro provádění programu se stanoví na 223 366 000 EUR v běžných cenách.

2.   Finanční příděl pro program může pokrýt také náklady vzniklé přípravnými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnotícími činnostmi, kterých je pravidelně zapotřebí pro řízení programu a dosahování jeho cílů, zejména studie, setkání odborníků, informační a komunikační činnosti vztahující se k cílům stanoveným tímto nařízením, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, spolu se všemi ostatními výdaji na technickou a administrativní pomoc, které vzniknou Komisi při řízení programu.

Podíl administrativních výdajů nesmí obecně přesáhnout 5 % celkových nákladů programu.

Článek 12

Druhy podpory

1.   Komise provádí program v souladu s nařízením (EU) Euratom) č. 966/2012.

2.   Finanční podpora Unie na činnosti podle článku 7 má podobu:

a)

grantů;

b)

zadávání veřejných zakázek;

c)

náhrady nákladů vynaložených externími odborníky uvedenými v článku 4.

3.   Míra spolufinancování u grantů činí až 100 % způsobilých nákladů v případě nákladů na cestování a ubytování, nákladů spojených s organizováním akcí a denních příspěvků.

Tato míra se vztahuje na všechny způsobilé akce, s výjimkou skupin odborníků uvedených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodu v). Pokud akce vyžaduje udělení grantu, stanoví příslušnou míru spolufinancování pro skupiny odborníků roční pracovní programy.

4.   Unijní složky evropských informačních systémů jsou financovány programem. Zúčastněné země nesou zejména náklady na pořízení, vývoj, instalaci, údržbu a každodenní provoz neunijních složek evropských informačních systémů.

Článek 13

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení finanční zájmy Unie chráněny opatřeními k prevenci podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří v rámci tohoto programu obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 (15) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (16) s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

KAPITOLA IV

Prováděcí pravomoci

Článek 14

Pracovní program

K provádění programu přijímá Komise formou prováděcích aktů roční pracovní programy, které stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a jejich celkovou částku. Obsahují rovněž popis akcí, které mají být financovány, informaci o částce přidělené na jednotlivé druhy akcí a orientační harmonogram provádění. V případě grantů obsahují roční pracovní programy priority, základní hodnotící kritéria a maximální míru spolufinancování. Tyto prováděcí akty vycházejí z výsledků předchozích let a přijímají se přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA V

Sledování a hodnocení

Článek 16

Sledování akcí v rámci programu

1.   Komise ve spolupráci se zúčastněnými zeměmi sleduje program a akce v jeho rámci.

2.   Komise a zúčastněné státy stanoví kvalitativní a kvantitativní ukazatele a v případě potřeby doplní další ukazatele v průběhu trvání programu. Tyto ukazatele se použijí k měření účinků programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám.

3.   Komise zveřejní výsledky sledování uvedeného v odstavci 1 a ukazatele uvedené v odstavci 2.

4.   Výsledky sledování se použijí pro účely hodnocení programu podle článku 17.

Článek 17

Hodnocení a přezkum

1.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu v polovině období a závěrečnou hodnotící zprávu, týkající se oblastí uvedených v odstavcích 2 a 3. Výsledky těchto hodnocení se začlení do rozhodnutí o možném prodloužení, úpravě či pozastavení programu v následných obdobích. Tato hodnocení provádí nezávislý externí hodnotitel.

2.   Do 30. června 2018 vypracuje Komise hodnotící zprávu v polovině období, která se zaměří na dosažení cílů akcí v rámci programu, účinnost využívání prostředků a přidanou hodnotu na evropské úrovni. Tato zpráva se bude dále zabývat zjednodušením, trvalou platností cílů a také přínosem programu k prioritám Unie, tedy k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění.

3.   Do 31. prosince 2021 vypracuje Komise závěrečnou hodnotící zprávu týkající se oblastí uvedených v odstavci 2 a dlouhodobého dopadu a udržitelnosti účinků programu.

4.   Zúčastněné země poskytnou Komisi na její žádost veškeré dostupné údaje a informace, které mohou přispět k její hodnotící zprávě v polovině období a závěrečné hodnotící zprávě.

KAPITOLA VI

Závěrečná ustanovení

Článek 18

Zrušení

Rozhodnutí č. 1482/2007/ES se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2014.

Finanční závazky související s akcemi prováděnými podle uvedeného rozhodnutí se však až do dokončení těchto akcí nadále řídí uvedeným rozhodnutím.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 11. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předseda

V. LEŠKEVIČIUS


(1)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 48 a Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 84.

(2)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014-2020 (Viz strana 884 tohoto Úředního věstníku).

(3)  Úř. věst. C 37, 20.12.2013, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamenut a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1482/2007/ES ze dne 11. prosince 2007, kterým se zavádí program Společenství ke zlepšení fungování systémů zdanění na vnitřním trhu (Fiscalis 2013) a zrušuje rozhodnutí č. 2235/2002/ES (Úř. věst. L 330, 15.12.2007, s. 1).

(10)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(11)  Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21).

(12)  Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).

(13)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(14)  Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ((Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).


PŘÍLOHA

EVROPSKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH UNIJNÍ SLOŽKY

A.

Evropskými informačními systémy jsou:

1)

společná komunikační síť / společné systémové rozhraní (CCN/CSI – CCN2), CCN mail3, CSI bridge, http bridge, CCN LDAP a související nástroje, internetový portál CCN, monitoring CCN;

2)

podpůrné systémy, zejména nástroj pro konfiguraci aplikací pro CCN, nástroj pro vykazování činností (ART2), systém elektronického řízení pro projekty on-line GŘ pro daně a celní unii (TEMPO), nástroj pro řízení služeb (SMT), systém správy uživatelů (UM), systém BPM, přehled dostupnosti a AvDB, portál správy služeb informačních technologií, správa adresářů a přístupu uživatelů;

3)

informační a komunikační prostor programu (PICS);

4)

systémy související s DPH, zejména systém výměny informací o DPH (VIES) a vrácení DPH, včetně první aplikace VIES, nástroje pro sledování VIES, daňového statistického systému, VIES na internetu, konfiguračního nástroje VIES na internetu, zkušebních nástrojů systému VIES a vrácení DPH, číselných algoritmů DPH, DPH – výměna elektronických formulářů, DPH na elektronické služby (VoeS), zkušebního nástroje VoeS a zkušebního nástroje pro elektronické formuláře DPH, zjednodušené jednotné správní místo (MoSS);

5)

systémy související s vymáháním pohledávek, zejména elektronické formuláře pro vymáhání pohledávek, elektronické formuláře pro jednotný doklad o vymahatelnosti pohledávky (UIPE) a pro jednotný doklad pro doručení (UNF);

6)

systémy související s přímými daněmi, zejména systém zdanění úspor, zkušební nástroj zdanění úspor, elektronické formuláře pro přímé daně, daňové identifikační číslo DIČ na internetu, výměny související s článkem 8 směrnice 2011/16/EU (1) a související zkušební nástroje;

7)

další systémy související s daněmi, zejména databáze daní v Evropě (TEDB);

8)

systémy spotřebních daní, zejména systém pro výměnu údajů o spotřebních daních (SEED), systém pro kontrolu přepravy zboží podléhajícího spotřebním daním (EMCS), elektronické formuláře MVS, zkušební aplikace (TA);

9)

další centrální systémy, zejména informační a komunikační systém členských států o daních (TIC), samoobslužný testovací systém (SSTS), daňový statistický systém, centrální aplikace pro internetové formuláře, centrální služby / systém správy informací pro spotřební daně (CS/MISE).

B.

Unijními složkami evropských informačních systémů jsou:

1)

prostředky informačních technologií, jako jsou hardware, software a síťová propojení systémů, včetně související datové infrastruktury;

2)

služby informačních technologií nezbytné pro podporu rozvoje, údržby, vylepšování a provozu systémů; a

3)

veškeré další prvky, které Komise z důvodů účinnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společné všem zúčastněným zemím.


(1)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).


Top