Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32011R1176

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

OJ L 306, 23.11.2011, p. 25–32 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 10 Volume 005 P. 186 - 193

In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/1176/oj

23.11.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 306/25


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1176/2011

ze dne 16. listopadu 2011

o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 6 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Koordinace hospodářských politik členských států v Unii by se měla uskutečňovat v kontextu hlavních směrů hospodářských politik a hlavních zásad politiky zaměstnanosti, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a měla by zahrnovat dodržování hlavních zásad, jimiž jsou stabilní ceny, zdravé a udržitelné veřejné finance a měnové podmínky a udržitelná platební bilance.

(2)

Je třeba se poučit ze zkušeností získaných v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie a zejména dosáhnout zdokonalené správy ekonomických záležitostí v Unii založené na větší odpovědnosti členských států.

(3)

Dosažení a udržení dynamického vnitřního trhu by mělo být považováno za součást řádného a bezproblémového fungování hospodářské a měnové unie.

(4)

Zdokonalený rámec správy ekonomických záležitostí by se měl opírat o několik vzájemně propojených a soudržných politik zaměřených na udržitelný růst a zaměstnanost, zejména o strategii Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním zaměřením na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, o evropský semestr pro posílenou koordinaci hospodářských a rozpočtových politik (evropský semestr), o účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, o minimální požadavky na vnitrostátní rozpočtové rámce a o posílenou regulaci finančního trhu a dohled nad ním, včetně makroobezřetnostního dohledu prováděného Evropskou radou pro systémová rizika (ESRB).

(5)

Do posilování správy ekonomických záležitostí by měly být užším a včasnějším způsobem zapojovány i Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. I když se uznává, že partnery Evropského parlamentu v rámci tohoto dialogu jsou příslušné orgány Unie a jejich zástupci, může příslušný výbor Evropského parlamentu nabídnout členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení Rady nebo rozhodnutí Rady podle čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení, možnost účastnit se výměny názorů. Účast členského státu na této výměně názorů je dobrovolná.

(6)

Komise by měla zastávat důraznější úlohu v rámci postupu posíleného dohledu, pokud jde o hodnocení specifické pro každý členský stát, sledování, mise na místě, doporučení a varování.

(7)

Zejména by měl být dohled nad hospodářskými politikami členských států rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu, aby tak zahrnoval podrobnější a formálnější rámec, s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům stanovit plán nápravných opatření dříve, než tyto odchylky zakoření. Toto rozšiřování dohledu nad hospodářskými politikami by mělo probíhat současně s prohlubováním fiskálního dohledu.

(8)

Aby bylo možné pomoci napravit tuto nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, je nezbytné stanovit podrobný postup v právních předpisech.

(9)

Postup mnohostranného dohledu uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy o fungování EU je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování makroekonomické nerovnováhy a pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy v Unii. Je nezbytné, aby byl tento postup sladěn s ročním cyklem mnohostranného dohledu.

(10)

Tento postup by měl zavést mechanismus varování, který včas odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu zahrnujícího orientační prahové hodnoty v kombinaci s ekonomickým úsudkem. Tento úsudek by měl mimo jiné zohlednit nominální a reálnou konvergenci uvnitř i vně eurozóny.

(11)

Aby srovnávací přehled účinně sloužil jako součást mechanismu varování, měl by sestávat z omezeného množství hospodářských, finančních a strukturálních ukazatelů relevantních pro odhalování makroekonomické nerovnováhy s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Ukazatele a prahové hodnoty by měly být v případě potřeby upraveny tak, aby odpovídaly měnící se povaze makroekonomické nerovnováhy, mimo jiné v důsledku vyvíjejících se hrozeb pro makroekonomickou stabilitu, a aby se zohlednila větší dostupnost příslušných statistik. Tyto ukazatele by neměly být samy o sobě považovány za cíle hospodářské politiky, ale za nástroje umožňující zohledňovat vývoj povahy makroekonomické nerovnováhy v Unii.

(12)

Při sestavování srovnávacího přehledu a souboru makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy by měla Komise úzce spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou. Komise by měla příslušným výborům Evropského parlamentu a Rady předkládat návrhy připomínek k plánům na stanovení a úpravu ukazatelů a prahových hodnot. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat o jakýchkoli změnách provedených v ukazatelích a prahových hodnotách a uvést důvody, pro které tyto změny navrhla.

(13)

Při sestavování srovnávacího přehledu by se měl rovněž brát náležitý ohled na různorodé hospodářské podmínky, včetně důsledků dohánění vyspělejších ekonomik.

(14)

Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nerovnováha, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými proměnnými. Závěry ze srovnávacího přehledu by neměly být vyvozovány automaticky: ekonomický úsudek by měl zajistit, že budou dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje vycházející ze srovnávacího přehledu či nikoli, a stanou se součástí souhrnné analýzy.

(15)

Na základě postupu při mnohostranném dohledu a na základě mechanismu varování nebo v případě neočekávaného a závažného hospodářského vývoje, který pro účely tohoto nařízení vyžaduje urychlenou analýzu, by Komise měla určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Hloubkový přezkum by měl být prováděn, aniž by se předpokládalo, že existuje nerovnováha, a měl by zahrnovat podrobnou analýzu zdrojů nerovnováhy v posuzovaném členském státě s náležitým ohledem na jeho specifické hospodářské podmínky a okolnosti a na širší soubor analytických nástrojů, ukazatelů a kvalitativních informací specifických pro daný členský stát. Provádí-li Komise hloubkový přezkum, měly by s ní členské státy spolupracovat, aby měla k dispozici co nejúplnější a nejsprávnější údaje. Komise by dále měla náležitě zvážit jakékoli další informace, které jsou podle dotčeného členského státu relevantní, a které tento členský stát Radě a Komisi poskytl.

(16)

Hloubkový přezkum by měl být projednán v Radě a v rámci euroskupiny, pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro. Hloubkový přezkum by měl ve vhodných případech zohlednit doporučení a výzvy Rady určené posuzovaným členským státům a přijaté v souladu s články 121, 126 a 148 Smlouvy o fungování EU a s články 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení a rovněž politické záměry posuzovaného členského státu uvedené v jeho národních programech reforem, jakož i mezinárodní osvědčené postupy týkající se ukazatelů a metodik. Rozhodne-li se Komise provést hloubkový přezkum v případě závažného a neočekávaného hospodářského vývoje vyžadujícího urychlenou analýzu, měla by o tom informovat dotčené členské státy.

(17)

Při posuzování makroekonomické nerovnováhy by měla být zohledněna její závažnost a její případné negativní hospodářské a finanční dopady, které prohlubují zranitelnost hospodářství Unie a ohrožují bezproblémové fungování hospodářské a měnové unie. Opatření k řešení makroekonomické nerovnováhy a rozdílů v konkurenceschopnosti jsou zapotřebí ve všech členských státech, zejména v eurozóně. Povaha, význam a naléhavost politických úkolů se však může v různých členských státech značně lišit. Přijetí politických opatření je vzhledem ke zranitelným místům a rozsahu nezbytné korekce obzvláště naléhavě potřebné v členských státech, které trvale vykazují vysoké schodky běžného účtu a oslabování konkurenceschopnosti. V členských státech s velkými přebytky běžného účtu by se politiky dále měly zaměřit na vypracování a provádění opatření, jež pomohou posílit jejich domácí poptávku a růstový potenciál.

(18)

Rovněž je třeba brát v úvahu schopnost hospodářské korekce a výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článku 121 Smlouvy o fungování EU v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.

(19)

Postup sledování a nápravy nepříznivé makroekonomické nerovnováhy s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu. Může se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné Komisí v členských státech, přičemž v členských státech, jejichž měnou je euro, nebo v členských státech, které se účastní Dohody ze dne 16. března 2006 mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu o provozních postupech mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (4) (ERM II), je Komise uskutečňuje v součinnosti s Evropskou centrální bankou, a další podávání zpráv členskými státy v případě vážné nerovnováhy nebo nerovnováhy ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie. Tohoto dialogu by se měli případně účastnit sociální partneři a další vnitrostátní zúčastněné subjekty.

(20)

Pokud je zjištěna makroekonomická nerovnováha, dotčenému členskému státu by měla být vydána doporučení týkající se vhodných politických opatření, na nichž by se případně podílely příslušné výbory. Politická opatření dotčeného členského státu by měla být přijata včas a měla by využívat veškeré dostupné politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. V souladu se Smlouvou o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ujednáními by měly být případně zapojeny relevantní vnitrostátní zúčastněné subjekty, včetně sociálních partnerů. Politická opatření by měla být přizpůsobená konkrétním podmínkám dotčeného členského státu a měla by se vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně včetně fiskální a mzdové politiky, trhů práce, trhů produktů a služeb a regulace finančního sektoru. Měly by se zohlednit závazky v rámci dohod ERM II.

(21)

Varování a doporučení ESRB určená členským státům nebo Unii se týkají rizik makrofinanční povahy. Měla by se případně rovněž promítnout ve vhodných návazných opatřeních Komise, která by byla přijata v souvislosti s dohledem nad makroekonomickou nerovnováhou. Je třeba striktně zachovávat nezávislost a režim důvěrnosti zacházení s informacemi ESRB.

(22)

Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a sledování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (5) v případě přetrvávajícího neplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.

(23)

Členský stát, u něhož byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, by měl stanovit plán nápravných opatření obsahující podrobný popis navrhovaných postupů k provedení doporučení Rady. Součástí plánu nápravných opatření by měl být časový harmonogram pro provedení zamýšlených kroků. Tento plán by měl být schválen doporučením Rady. Toto doporučení by mělo být předloženo Evropskému parlamentu.

(24)

Radě by měla být svěřena pravomoc přijímat v jednotlivých případech rozhodnutí, v nichž konstatuje nesplnění doporučení přijatých Radou v rámci plánu nápravných opatření. Jako součást koordinace hospodářských politik členských států uplatňované v rámci Rady, jak je stanoveno v čl. 121 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, navazují tato jednotlivá rozhodnutí neoddělitelným způsobem na doporučení přijatá Radou v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s plánem nápravných opatření.

(25)

Rada a Komise by měly při uplatňování tohoto nařízení plně zohlednit úlohu vnitrostátních parlamentů a sociálních partnerů a rovněž rozdíly ve vnitrostátních systémech, například v systémech pro tvorbu mezd.

(26)

Pokud Rada usoudí, že se v členském státě již neprojevuje nadměrná nerovnováha, měl by být postup uplatňovaný při nadměrné nerovnováze ukončen poté, co Rada na doporučení Komise zruší svá příslušná doporučení. Toto zrušení by mělo vycházet z komplexní analýzy Komise, z níž vyplývá, že dotčený členský stát jednal v souladu s příslušnými doporučeními Rady a že již pominuly příčiny a související rizika určená v doporučení Rady, na jehož základě byl zahájen postup při nadměrné nerovnováze, přičemž se mimo jiné zohledňují makroekonomický vývoj, vyhlídky a dopady na ostatní členské státy. Ukončení postupu při nadměrné nerovnováze by mělo být zveřejněno.

(27)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení účinného rámce pro odhalování makroekonomické nerovnováhy a prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a důsledků vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států projevujících se v Unii a eurozóně jako celku, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování makroekonomické nerovnováhy v Unii, jakož i pro prevenci a nápravu nadměrné makroekonomické nerovnováhy.

2.   Toto nařízení se uplatňuje v rámci evropského semestru, který je definován v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (6).

3.   Uplatňování tohoto nařízení je plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a doporučení vydaná na základě tohoto nařízení zohledňují vnitrostátní postupy a subjekty pověřené tvorbou mezd. Toto nařízení zohledňuje článek 28 Listiny základních práv Evropské unie a jeho uplatňováním není dotčeno právo sjednávat, uzavírat nebo vymáhat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní opatření podle vnitrostátního práva a praxe.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„nerovnováhou“ jakékoli směřování k makroekonomickému vývoji, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo hospodářské a měnové unie nebo Unie jako celku;

2)

„nadměrnou nerovnováhou“ vážná nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje nebo by mohla ohrozit řádné fungování hospodářské a měnové unie.

KAPITOLA II

ODHALOVÁNÍ NEROVNOVÁHY

Článek 3

Mechanismus varování

1.   Zavede se mechanismus varování za účelem včasného zjištění a sledování nerovnováhy. Komise každoročně vypracuje zprávu obsahující kvalitativní hospodářské a finanční hodnocení vycházející ze srovnávacího přehledu tvořeného souborem ukazatelů, jejichž hodnoty se porovnají s orientačními prahovými hodnotami, jak je stanoveno v článku 4. Každoroční zpráva i hodnoty ukazatelů srovnávacího přehledu se zveřejňují.

2.   Každoroční zpráva Komise obsahuje hospodářské a finanční hodnocení zasazující vývoj ukazatelů do souvislostí, přičemž při posuzování vývoje nerovnováhy vychází v případě potřeby z dalších relevantních hospodářských a finančních ukazatelů. Závěry z ukazatelů obsažených ve srovnávacím přehledu nebudou vyvozovány mechanicky. Hodnocení zohlední vývoj nerovnováhy v Unii a v eurozóně. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy. Hodnocení členských států vykazujících vysoký schodek běžného účtu se může lišit od hodnocení členských států, které hromadí velké přebytky běžného účtu.

3.   Každoroční zpráva určí členské státy, o nichž se Komise domnívá, že mohou být postiženy nerovnováhou či u nich může hrozit riziko vzniku nerovnováhy.

4.   Komise předá každoroční zprávu včas Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

5.   V rámci mnohostranného dohledu v souladu s čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU Rada projedná a celkově zhodnotí každoroční zprávu Komise. Euroskupina zprávu projedná, pokud se týká členských států, jejichž měnou je euro.

Článek 4

Srovnávací přehled

1.   Srovnávací přehled tvořený souborem ukazatelů se používá jako nástroj usnadňující včasné zjištění a sledování nerovnováhy.

2.   Srovnávací přehled tvoří několik relevantních, praktických, jednoduchých, měřitelných a dostupných makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy. Jeho účelem je umožnit včasné zjištění makroekonomické nerovnováhy, která se objevuje krátkodobě, i nerovnováhy, k níž dochází v důsledku strukturálních a dlouhodobých trendů.

3.   Srovnávací přehled zahrnuje mimo jiné ukazatele, které jsou užitečné pro včasné zjištění:

a)

vnitřní nerovnováhy, včetně nerovnováhy vznikající v důsledku veřejného a soukromého zadlužení, vývoje na finančních trzích a trzích s aktivy, a to i na trzích s nemovitostmi, vývoje toku úvěrů v soukromém sektoru a vývoje nezaměstnanosti;

b)

vnější nerovnováhy, včetně nerovnováhy vznikající v důsledku vývoje běžného účtu a čistých investičních pozic členských států, reálných směnných kurzů, podílů na vývozních trzích, změn ve vývoji cen a nákladů a necenové konkurenceschopnosti, a to s ohledem na různé složky produktivity.

4.   Při vyvozování ekonomických závěrů ze srovnávacího přehledu v rámci mechanismu varování věnuje Komise náležitou pozornost vývoji reálné ekonomiky, tedy i hospodářskému růstu, vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti, nominální a reálné konvergenci uvnitř a vně eurozóny, vývoji produktivity a faktorům podněcujícím její rozvoj, jako jsou výzkum a vývoj a zahraniční a domácí investice, a rovněž vývoji v odvětvích ovlivňujících HDP a stav běžného účtu, včetně energetiky.

Srovnávací přehled zahrnuje rovněž orientační prahové hodnoty pro ty ukazatele, které mají sloužit jako úrovně varování. Výběr ukazatelů a prahových hodnot má vést k podpoře konkurenceschopnosti Unie.

Srovnávací přehled ukazatelů případně zahrnuje horní a dolní prahové hodnoty pro varování, je-li to vhodné, které jsou rozlišeny pro členské státy eurozóny a mimo eurozónu, pokud je to odůvodněno zvláštními znaky měnové unie a relevantními hospodářskými okolnostmi. Při vypracovávání srovnávacího přehledu se náležitě zohlední různorodé hospodářské podmínky, včetně důsledků dohánění vyspělejších ekonomik.

5.   Při navrhování ukazatelů stability finančního trhu je třeba náležitě zohlednit práci ESRB. Komise vyzve ESRB, aby se vyjádřila k návrhu ukazatelů, které jsou významné pro stabilitu finančního trhu.

6.   Komise zveřejní soubor ukazatelů a prahových hodnot srovnávacího přehledu.

7.   Komise pravidelně vyhodnocuje přiměřenost srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky a v případě potřeby je změní nebo upraví. Komise zveřejní změny provedené v podkladové metodice a složení srovnávacího přehledu a souvisejících prahových hodnotách.

8.   Komise aktualizuje hodnoty pro ukazatele srovnávacího přehledu alespoň jednou ročně.

Článek 5

Hloubkový přezkum

1.   S náležitým ohledem na diskuze vedené v Radě a v euroskupině podle čl. 3 odst. 5 nebo v případě neočekávaného a závažného hospodářského vývoje, který pro účely tohoto nařízení vyžaduje urychlenou analýzu, Komise provede hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že může být postižen nerovnováhou nebo že mu takové postižení hrozí.

Hloubkový přezkum vychází z podrobné analýzy konkrétní situace specifické pro danou zemi, včetně odlišných výchozích pozic v jednotlivých členských státech; zkoumá širokou škálu hospodářských proměnných a používá analytické nástroje a kvalitativní informace specifické pro danou zemi. Přihlíží ke zvláštnostem jednotlivých členských států v oblasti pracovněprávních vztahů a sociálního dialogu.

Komise také náležitě zváží jakékoli další informace, které příslušný členský stát považuje za relevantní a které předložil Komisi.

Komise provede hloubkový přezkum společně s kontrolní misí v dotčeném členském státě podle článku 13.

2.   Součástí hloubkového přezkumu Komise je hodnocení toho, zda se v daném členském státě projevuje nerovnováha a zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu. Hloubkový přezkum se zabývá původem nerovnováhy na pozadí převládajících hospodářských podmínek, včetně hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a dopadů vnitrostátních hospodářských politik na ekonomiky okolních států. Hloubkový přezkum analyzuje příslušný vývoj týkající se strategie Unie pro růst a zaměstnanost. Zohledňuje také závažnost hospodářského vývoje v Unii a v eurozóně jako celku. Bere v úvahu zejména:

a)

ve vhodných případech doporučení či výzvy Rady určené členským státům, které jsou předmětem přezkumu, přijaté v souladu s články 121, 126 a 148 Smlouvy o fungování EU a podle článků 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení;

b)

politické záměry členského státu, který je předmětem přezkumu, jak je odráží jeho národní programy reforem a ve vhodných případech jeho program stability nebo konvergenční program;

c)

veškerá varování či doporučení ESRB týkající se systémových rizik, která jsou určena členskému státu, který je předmětem přezkumu, nebo se na něj vztahují. Režim důvěrného zacházení s informacemi ESRB musí být zachován.

3.   Komise o výsledcích hloubkového přezkumu informuje Evropský parlament a Radu a výsledky přezkumu zveřejní.

Článek 6

Preventivní opatření

1.   Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, informuje o tom příslušným způsobem Evropský parlament, Radu a euroskupinu. Rada může na základě doporučení Komise vydat dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

2.   Rada o doporučení informuje Evropský parlament a zveřejní je.

3.   Doporučení Rady a Komise musí být plně v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU a musí zohledňovat článek 28 Listiny základních práv Evropské unie.

4.   Rada své doporučení každoročně přezkoumává v rámci evropského semestru a v případě potřeby je může v souladu s odstavcem 1 upravit.

KAPITOLA III

POSTUP PŘI NADMĚRNÉ NEROVNOVÁZE

Článek 7

Zahájení postupu při nadměrné nerovnováze

1.   Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, informuje o tom příslušným způsobem Evropský parlament, Radu a euroskupinu.

Komise o této skutečnosti informuje také příslušné evropské orgány dohledu a ESRB. ESRB je vyzvána, aby přijala opatření, jež považuje za nezbytná.

2.   Rada může na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přijmout doporučení, v němž konstatuje existenci nadměrné nerovnováhy, a doporučí, aby dotčený členský stát přijal nápravná opatření.

Doporučení Rady objasňuje povahu nerovnováhy a její důsledky a určí soubor politických doporučení, kterými je třeba se řídit, a lhůtu, v níž má dotčený členský stát předložit plán nápravných opatření. Rada může své doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.

Článek 8

Plán nápravných opatření

1.   Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi ve lhůtě stanovené v doporučení plán nápravných opatření založený na doporučení Rady podle čl. 7 odst. 2. Plán nápravných opatření stanoví konkrétní politická opatření, která dotčený členský stát provedl či zamýšlí provést, a obsahuje časový harmonogram pro provedení těchto opatření. Plán nápravných opatření zohlední hospodářské a sociální dopady těchto politických opatření a musí být v souladu s hlavními směry hospodářských politik a hlavními zásadami zaměstnanosti.

2.   Rada tento plán nápravných opatření na základě zprávy Komise do dvou měsíců od jeho předložení posoudí. Pokud jej na základě doporučení Komise považuje za dostačující, Rada plán schválí doporučením, v němž uvede seznam požadovaných konkrétních opatření a lhůt pro jejich přijetí a stanoví časový harmonogram dohledu, přičemž věnuje náležitou pozornost příslušným transmisním kanálům a zohlední fakt, že mezi přijetím nápravných opatření a skutečným vyřešením nerovnováhy může být dlouhá prodleva.

3.   Pokud na základě doporučení Komise Rada usoudí, že jsou opatření nebo časový harmonogram předpokládané v plánu nápravných opatření nedostačující, přijme doporučení určené dotčenému členskému státu, aby předložil nový plán nápravných opatření, a to zpravidla do dvou měsíců. Rada přezkoumá nový plán nápravných opatření v souladu s postupem uvedeným v tomto článku.

4.   Plán nápravných opatření, zpráva Komise a doporučení Rady uvedené v odstavcích 2 a 3 se zveřejní.

Článek 9

Sledování nápravných opatření

1.   Komise sleduje provádění doporučení Rady přijatého podle čl. 8 odst. 2. Za tímto účelem členský stát předkládá Radě a Komisi v pravidelných intervalech zprávy o pokroku, jejichž četnost stanoví Rada v doporučení uvedeném v čl. 8 odst. 2.

2.   Rada zprávy o pokroku členských států zveřejní.

3.   Komise může v dotčeném členském státě provádět posílené kontrolní mise za účelem sledování provádění plánu nápravných opatření, a pokud se tyto mise týkají členských států, jejichž měnou je euro nebo které se účastní ERM II, vykonává tyto mise ve spolupráci s Evropskou centrální bankou. Komise případně zapojí do dialogu během těchto misí sociální partnery a další vnitrostátní zúčastněné subjekty.

4.   V případě relevantní a zásadní změny hospodářské situace může Rada na doporučení Komise změnit doporučení přijatá podle čl. 8 odst. 2 v souladu s postupem stanoveným v uvedeném článku. Rada případně vyzve dotčený členský stát, aby předložil revidovaný plán nápravných opatření, a posoudí tento revidovaný plán nápravných opatření v souladu s postupem stanoveným v článku 8.

Článek 10

Posouzení nápravných opatření

1.   Rada na základě zprávy Komise posoudí, zda dotčený členský stát přijal doporučená nápravná opatření v souladu s doporučením Rady vydaným podle čl. 8 odst. 2.

2.   Komise svou zprávu zveřejní.

3.   Rada provede posouzení ve lhůtě, kterou stanovila ve svých doporučeních přijatých v souladu s čl. 8 odst. 2.

4.   V případě, že Rada dospěje k závěru, že členský stát doporučená nápravná opatření nepřijal, přijme na doporučení Komise rozhodnutí, v němž konstatuje nesplnění doporučení, spolu s doporučením, jež stanoví nové lhůty k provedení těchto nápravných opatření. V takovém případě Rada informuje Evropskou radu a zveřejní závěry kontrolních misí uvedených v čl. 9 odst. 3.

Doporučení Komise, v němž se konstatuje nesplnění, se považuje za Radou přijaté, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Dotčený členský stát může požádat o svolání zasedání Rady během této doby, na němž se má o tomto rozhodnutí hlasovat.

5.   V případě, že Rada na základě zprávy Komise uvedené v odstavci 1 usoudí, že členský stát přijal nápravná opatření doporučená v souladu s čl. 8 odst. 2, má se za to, že postup při nadměrné nerovnováze se plní a tento postup se dočasně pozastavuje. Sledování však pokračuje v souladu s časovým harmonogramem stanoveným v doporučení podle čl. 8 odst. 2. Rada zveřejní důvody, které ji vedly k pozastavení postupu a k uznání nápravných politických opatření přijatých dotčeným členským státem.

Článek 11

Ukončení postupu při nadměrné nerovnováze

Rada na základě doporučení Komise zruší doporučení vydaná podle článků 7, 8 nebo 10, jakmile dospěje k závěru, že dotčený členský stát již není postižen nadměrnou nerovnováhou uvedenou v doporučení podle čl. 7 odst. 2. Rada tuto skutečnost zveřejní.

Článek 12

Hlasování v Radě

Při přijímání opatření uvedených v článcích 7 až 11 Rada nepřihlíží k hlasu člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Kontrolní mise

1.   Komise zajišťuje nepřetržitý dialog s orgány členských států v souladu s cíli tohoto nařízení. Komise za tímto účelem provádí zejména mise za účelem posouzení hospodářské situace v členském státě a určení rizik či problémů při plnění cílů tohoto nařízení.

2.   Komise může provádět posílené kontrolní mise pro členské státy, kterých se týká doporučení ohledně existence nadměrné nerovnováhy podle čl. 7 odst. 2 pro účely sledování na místě.

3.   Jestliže je dotčený členský stát členským státem, jehož měnou je euro nebo se účastní ERM II, může Komise případně vyzvat představitele Evropské centrální banky, aby se účastnili kontrolních misí.

4.   Komise oznámí Radě výsledky misí uvedených v odstavci 2 a případně může rozhodnout o zveřejnění jejích zjištění.

5.   Při organizování misí uvedených v odstavci 2 předá Komise dotčenému členskému státu prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.

Článek 14

Hospodářský dialog

1.   V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a v zájmu zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady, Komisi a případně předsedu Evropské rady nebo předsedu euroskupiny, aby se dostavili do výboru a projednali:

a)

informace, které Rada poskytla k hlavním směrům hospodářské politiky podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;

b)

všeobecné pokyny členským státům, které vydala Komise na začátku ročního cyklu dohledu;

c)

závěry Evropské rady týkající se pokynů pro hospodářské politiky v rámci evropského semestru;

d)

výsledky mnohostranného dohledu prováděného v rámci tohoto nařízení;

e)

závěry Evropské rady týkající se pokynů pro mnohostranný dohled a jeho výsledků;

f)

přezkum provádění mnohostranného dohledu na konci evropského semestru;

g)

doporučení přijatá v souladu s čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 4 tohoto nařízení.

2.   Příslušný výbor Evropského parlamentu může dát příležitost členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení nebo rozhodnutí Rady podle čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 4, aby se výměny názorů zúčastnil.

3.   Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o výsledcích uplatňování tohoto nařízení.

Článek 15

Každoroční podávání zpráv

Komise každoročně podává zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně aktualizace srovnávacího přehledu uvedeného v článku 4, a se svými zjištěními seznamuje Evropský parlament a Radu v rámci evropského semestru.

Článek 16

Přezkum

1.   Do 14. prosince 2014 a poté každých pět let Komise přezkoumá uplatňování tohoto nařízení a podá o něm zprávu.

Tyto zprávy mimo jiné zhodnotí:

a)

účinnost tohoto nařízení;

b)

pokrok dosažený při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a udržitelné konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU.

Je-li to vhodné, je ke zprávám připojen návrh změn tohoto nařízení.

2.   Komise zašle zprávy uvedené v odstavci 1 Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 16. listopadu 2011.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předseda

W. SZCZUKA


(1)  Úř. věst. C 150, 20.5.2011, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 53.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. září 2011 (dosud nezvežejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. listopadu 2011.

(4)  Úř. věst. C 73, 25.3.2006, s. 21.

(5)  Viz strana 8 Úředního věstníku.

(6)  Viz strana 12 Úředního věstníku.


Top