EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32009R1211

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1211/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu (Text s významem pro EHP)

OJ L 337, 18.12.2009, p. 1–10 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 13 Volume 041 P. 210 - 219

Legal status of the document No longer in force, Date of end of validity: 19/12/2018; Zrušeno 32018R1971

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/1211/oj

18.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 337/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1211/2009

ze dne 25. listopadu 2009

o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Úřadu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (4), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení (přístupová směrnice) (5), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (8) (společně dále jen „rámcová směrnice a zvláštní směrnice“) je vytvoření vnitřního trhu elektronických komunikací v rámci Společenství při zajištění vysoké úrovně investic, inovace a ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 717/2007 ze dne 27. června 2007 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích ve Společenství (9) doplňuje a posiluje pravidla předpisového rámce EU pro elektronické komunikace, pokud jde o roaming ve Společenství.

(3)

Důsledné uplatňování předpisového rámce EU ve všech členských státech je zásadní pro úspěšný rozvoj vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací. Předpisový rámec EU stanovuje cíle, kterých má být dosaženo, a poskytuje rámec pro činnost vnitrostátních regulačních orgánů, přičemž jim v některých oblastech s ohledem na vnitrostátní podmínky poskytuje pružnost pro uplatňování pravidel.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné zajistit rozvoj jednotné regulační praxe a jednotné uplatňování společného předpisového rámce, zřídila Komise rozhodnutím Komise 2002/627/ES ze dne 29. července 2002, kterým se zřizuje skupina evropských regulačních orgánů pro sítě a služby elektronických komunikací (10), skupinu evropských regulačních orgánů (ERG), která jí má poskytovat poradenství a být jí nápomocná při rozvoji vnitřního trhu a na obecnější úrovni zajistit styk mezi vnitrostátními regulačními orgány a Komisí.

(5)

ERG přispěla k rozvoji jednotné regulační praxe tím, že usnadnila spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány navzájem a mezi těmito orgány a Komisí. Tento přístup, usilující o větší jednotnost mezi vnitrostátními regulačními orgány prostřednictvím výměny informací a poznatků o praktických zkušenostech, se v krátké době po svém zavedení ukázal být úspěšný. Trvalá, intenzivní spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány bude nutná za účelem dalšího rozvoje vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací.

(6)

Z tohoto důvodu je třeba posílit postavení ERG a uznat ji v předpisovém rámci EU jako Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „BEREC“). BEREC by nemělo být agenturou Společenství ani by nemělo mít právní subjektivitu. BEREC by mělo nahradit ERG a fungovat jako výhradní fórum pro spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány a mezi těmito orgány a Komisí při výkonu všech jejich povinností podle předpisového rámce EU. BEREC by mělo poskytovat odborné znalosti a budovat důvěru svou nestranností, kvalitou svého poradenství a poskytovaných informací, dále transparentností svých postupů a pracovních metod a pečlivostí, s jakou plní své úkoly.

(7)

BEREC by mělo být svými odbornými znalostmi nápomocno vnitrostátním regulačním orgánům, aniž by nahrazovalo jejich současnou funkci či zdvojovalo práci, která je prováděna, a mělo by tak Komisi pomoci při plnění jejích povinností.

(8)

BEREC by mělo pokračovat v práci ERG rozvíjením spolupráce mezi vnitrostátními regulačními orgány, jakož i mezi těmito orgány a Komisí, aby tak bylo zajištěno jednotné uplatňování předpisového rámce EU pro sítě a služby elektronických komunikací ve všech členských státech, a takto přispět k rozvoji vnitřního trhu.

(9)

BEREC by mělo sloužit také jako fórum pro úvahy, výměnu názorů a poskytování poradenství Evropskému parlamentu, Radě a Komisi v oblasti elektronických komunikací. BEREC by tudíž mělo Evropskému parlamentu, Radě a Komisi poskytovat poradenství na základě jejich žádosti nebo z vlastního podnětu.

(10)

BEREC by mělo své úkoly vykonávat ve spolupráci se stávajícími skupinami a výbory, jako je Komunikační výbor, zřízený směrnicí 2002/21/ES (rámcová směrnice), Výbor pro rádiové spektrum, zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 676/2002/ES ze dne 7. března 2002 o předpisovém rámci pro politiku rádiového spektra v Evropském společenství (rozhodnutí o rádiovém spektru) (11), Skupina pro politiku rádiového spektra, zřízená rozhodnutím Komise 2002/622/ES ze dne 26. července 2002, kterým se zřizuje Skupina pro politiku rádiového spektra (12), a kontaktní výbor, zřízený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES ze dne 30. června 1997, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (13), a to aniž je dotčena úloha těchto skupin a výborů.

(11)

Za účelem poskytování odborné a administrativní podpory by měl být zřízen Úřad, který by byl subjektem Společenství s právní subjektivitou a vykonával by úkoly, které mu ukládá toto nařízení. Za účelem poskytování účinné podpory BEREC by měl tento Úřad disponovat právní, správní a finanční autonomií. Úřad by měl mít řídící výbor a správního ředitele.

(12)

Organizační struktura BEREC a Úřadu by neměla být rozsáhlá a měla by odpovídat úkolům, které mají tyto subjekty plnit.

(13)

Úřad by měl být subjektem Společenství ve smyslu článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (14) (finanční nařízení). Na Úřad by se měla vztahovat interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (15) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006“), a zejména bod 47 uvedené dohody.

(14)

Jelikož cílů navrhovaného opatření, totiž dalšího rozvoje jednotné regulační praxe prostřednictvím intenzivnější spolupráce a koordinace mezi vnitrostátními regulačními orgány a mezi těmito orgány a Komisí, nemůže být vzhledem k působnosti tohoto nařízení v celé EU uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ZŘÍZENÍ

Článek 1

Zřízení

1.   Zřizuje se Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „BEREC“), jehož povinnosti jsou stanoveny v tomto nařízení.

2.   BEREC působí v oblasti působnosti směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a směrnic 2002/19/ES, 2002/20/ES, 2002/22/ES a 2002/58/ES (zvláštní směrnice) a nařízení (ES) č. 717/2007.

3.   BEREC vykonává úkoly nezávisle, nestranně a transparentně. Při veškerých činnostech sleduje BEREC tytéž cíle, které byly stanoveny článkem 8 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) pro vnitrostátní regulační orgány. Zejména přispívá k rozvoji a lepšímu fungování vnitřního trhu sítí a služeb elektronických komunikací tím, že usiluje o jednotné uplatňování předpisového rámce EU pro elektronické komunikace.

4.   BEREC vychází z odborných znalostí vnitrostátních regulačních orgánů a své úkoly plní ve spolupráci s těmito orgány a Komisí. BEREC podporuje spolupráci mezi vnitrostátními regulačními orgány, jakož i mezi těmito orgány a Komisí. BEREC dále poskytuje poradenství Komisi a na žádost také Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA II

ORGANIZACE SDRUŽENÍ BEREC

Článek 2

Úloha sdružení BEREC

BEREC:

a)

rozvíjí a rozšiřuje mezi vnitrostátními regulačními orgány osvědčené regulační postupy, například společné přístupy, metodiky nebo pokyny pro provádění předpisového rámce;

b)

poskytuje vnitrostátním regulačním orgánům na žádost pomoc v regulačních otázkách;

c)

vydává stanoviska k návrhům rozhodnutí, doporučení nebo pokynů Komise podle tohoto nařízení, rámcové směrnice a zvláštních směrnic;

d)

na odůvodněnou žádost Komise nebo z vlastního podnětu vydává zprávy a poskytuje poradenství a vydává stanoviska určená Evropskému parlamentu a Radě na jejich odůvodněnou žádost nebo z vlastního podnětu v záležitostech souvisejících s elektronickými komunikacemi spadajících do oblasti jeho působnosti;

e)

je na žádost nápomocen Evropskému parlamentu, Radě a Komisi i vnitrostátním regulačním orgánům, pokud jde o vztahy, diskuse a výměny se třetími osobami; je nápomocen Komisi a vnitrostátním regulačním orgánům při šíření osvědčených regulačních postupů mezi třetími osobami.

Článek 3

Úkoly sdružení BEREC

1.   Úkolem sdružení BEREC je:

a)

vydávat stanoviska k návrhům opatření vnitrostátních regulačních orgánů týkajících se vymezení trhu, určení podniků s významnou tržní silou a ukládání nápravných opatření v souladu s články 7 a 7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice); podílet se na činnosti vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s články 7 a 7a směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice) a spolupracovat s nimi;

b)

vydávat stanoviska k návrhům doporučení nebo pokynům týkajícím se formy, obsahu a úrovně podrobností uváděných v oznámeních v souladu s článkem 7b směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

c)

být konzultován ohledně návrhů doporučení o relevantních trzích produktů a služeb v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

d)

vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí o vymezení nadnárodních trhů v souladu s článkem 15 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

e)

na žádost poskytovat vnitrostátním regulačním orgánům pomoc v souvislosti s analýzou relevantního trhu v souladu s článkem 16 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

f)

vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí a doporučení o harmonizaci v souladu s článkem 19 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

g)

být konzultován ohledně přeshraničních sporů a vydávat k nim stanoviska v souladu s článkem 21 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice);

h)

vydávat stanoviska k návrhům rozhodnutí, kterými se vnitrostátní regulační orgán zmocňuje k přijetí výjimečných opatření nebo kterými se mu v jejich přijetí brání, v souladu s článkem 8 směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice);

i)

být konzultován ohledně návrhů opatření týkajících se účinného uplatňování evropského čísla tísňového volání „112“ v souladu s článkem 26 směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

j)

být konzultován ohledně návrhů opatření týkajících se účinného uplatňování evropské řady čísel tísňového volání „116“, zejména čísla tísňového volání v případě pohřešovaných dětí „116000“, v souladu s článkem 27a směrnice 2002/22/ES (směrnice o univerzální službě);

k)

napomáhat Komisi při aktualizaci přílohy II směrnice 2002/19/ES (přístupová směrnice) v souladu s článkem 9 uvedené směrnice;

l)

na žádost spolupracovat s vnitrostátními regulačními orgány v otázkách týkajících se podvodů či zneužití číslovacích zdrojů ve Společenství, zejména u přeshraničních služeb;

m)

vydávat stanoviska s cílem zaručit vypracování společných pravidel a požadavků pro poskytovatele přeshraničních služeb;

n)

sledovat odvětví elektronických komunikací a vydávat o něm zprávy, jakož i zveřejňovat výroční zprávy o vývoji tohoto odvětví.

2.   Na základě odůvodněné žádosti Komise může BEREC jednomyslně rozhodnout, že bude vykonávat i další konkrétní úkoly, které jsou nezbytné pro to, aby plnilo svou úlohu v rámci oblasti působnosti vymezené v čl. 1 odst. 2.

3.   Vnitrostátní regulační orgány a Komise v co nejvyšší míře zohlední veškeré stanoviska, doporučení, pokyny, rady nebo osvědčené regulační postupy vydané či přijaté sdružením BEREC. Před vydáním stanoviska pro Komisi může BEREC případně konzultovat s příslušnými vnitrostátními orgány na ochranu hospodářské soutěže.

Článek 4

Složení a organizace sdružení BEREC

1.   BEREC tvoří Rada regulačních orgánů.

2.   Rada regulačních orgánů se skládá z členů, z nichž každý zastupuje jeden členský stát, a kteří jsou vedoucími nebo výše postavenými jmenovanými zástupci vnitrostátních regulačních orgánů zřízených v jednotlivých členských státech, které jsou primárně příslušné pro dohled nad běžným fungováním trhů v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací.

Při plnění úkolů, které jsou mu tímto nařízením svěřeny, jedná BEREC nezávisle.

Členové Rady regulačních orgánů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, Komise ani jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

Vnitrostátní regulační orgány jmenují jednoho náhradního člena za každý členský stát.

Komise se účastní zasedání sdružení BEREC jako pozorovatel a je zastoupena na příslušné úrovni.

3.   Vnitrostátní regulační orgány států Evropského hospodářského prostoru (EHP) a zemí, které jsou kandidáty na přistoupení k Evropské unii, mají status pozorovatele a jsou zastoupeny na příslušné úrovni. BEREC může pozvat další odborníky a pozorovatele, aby se účastnili jeho zasedání.

4.   Rada regulačních orgánů jmenuje svého předsedu a místopředsedu či místopředsedy ze svých členů v souladu s jednacím řádem sdružení BEREC. Místopředseda či místopředsedové automaticky vykonávají povinnosti předsedy, pokud je tento nemůže plnit. Funkční období předsedy a místopředsedy či místopředsedů je jeden rok.

5.   Aniž je dotčena úloha Rady regulačních orgánů ve vztahu k úkolům předsedy, předseda nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, vnitrostátního regulačního orgánu, Komise ani jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

6.   Plenární zasedání Rady regulačních orgánů svolává předseda a jako řádná zasedání se konají alespoň čtyřikrát ročně. Mimořádná zasedání se svolávají rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny členů Rady regulačních orgánů. Pořad jednání stanoví předseda a zveřejní jej.

7.   Práce sdružení BEREC může být organizována v odborných pracovních skupinách.

8.   Komise je zvána na všechna plenární zasedání Rady regulačních orgánů.

9.   Nestanoví-li toto nařízení, rámcová směrnice nebo zvláštní směrnice jinak, usnáší se Rada regulačních orgánů dvoutřetinovou většinou svých členů. Každý člen nebo náhradní člen má jeden hlas. Příslušná rozhodnutí Rady regulačních orgánů se zveřejňují a uvede se v nich, jestli měl některý vnitrostátní regulační orgán výhrady, požádá-li o to tento orgán.

10.   Rada regulačních orgánů přijímá a zveřejňuje jednací řád BEREC. Jednací řád podrobně stanoví postup při hlasování, včetně podmínek, za kterých smí jeden člen jednat jménem jiného člena, pravidla pro usnášeníschopnost a lhůty pro oznamování konání zasedání. Tento jednací řád také zajistí, aby členové Rady regulačních orgánů vždy dostávali úplný pořad jednání a předlohy návrhů v předstihu před každým zasedáním, a měli tak možnost navrhovat změny před hlasováním. Jednací řád rovněž může mimo jiné stanovit postupy pro hlasování v naléhavých případech.

11.   Administrativní a odbornou pomoc poskytuje BEREC Úřad uvedený v článku 6.

Článek 5

Úkoly Rady regulačních orgánů

1.   Rada regulačních orgánů plní úkoly sdružení BEREC stanovené v článku 3 a přijímá veškerá rozhodnutí vztahující se k výkonu jeho činností.

2.   Rada regulačních orgánů schvaluje dobrovolný finanční příspěvek členských států či vnitrostátních regulačních orgánů před jeho vyplacením, v souladu s čl.11 odst. 1 písm. b)

a)

jednomyslně, pokud se všechny členské státy či vnitrostátní regulační orgány rozhodly poskytnout příspěvek;

b)

prostou většinou, pokud se několik členských států či vnitrostátních regulačních orgánů jednomyslně rozhodlo poskytnout příspěvek.

3.   Rada regulačních orgánů přijme jménem sdružení BEREC v souladu s článkem 22 zvláštní opatření týkající se práva na přístup k dokumentům sdružení BEREC.

4.   Rada regulačních orgánů přijme po konzultaci se zainteresovanými subjekty a v souladu s článkem 17 roční pracovní program BEREC, a to před koncem roku předcházejícího roku, na který se tento program vztahuje. Neprodleně po jeho přijetí předá Rada regulačních orgánů tento roční pracovní program Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

5.   Rada regulačních orgánů přijme výroční zprávu o činnosti BEREC a každý rok ji do 15. června předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Účetnímu dvoru. Evropský parlament může po předsedovi Rady regulačních orgánů požadovat, aby ho informoval o významných záležitostech vztahujících se k činnostem BEREC.

Článek 6

Úřad

1.   Tímto se zřizuje Úřad jako subjekt Společenství ve smyslu článku 185 finančního nařízení, který má právní subjektivitu. Na Úřad se použije bod 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006.

2.   Na základě pokynů Rady regulačních orgánů plní Úřad zejména tyto úkoly:

poskytuje administrativní a odbornou pomoc sdružení BEREC,

shromažďuje údaje od vnitrostátních regulačních orgánů, provádí jejich výměnu a předává je podle úlohy a úkolů stanovených v čl. 2 písm. a) a v článku 3,

v souladu s čl. 2 písm. a) šíří osvědčené regulační postupy mezi vnitrostátními regulačními orgány,

pomáhá předsedovi při přípravě práce Rady regulačních orgánů,

na žádost Rady regulačních orgánů vytváří odborné pracovní skupiny a poskytuje jim podporu za účelem zajištění jejich řádného fungování.

3.   Úřad tvoří:

a)

řídící výbor,

b)

správní ředitel.

4.   Úřad má v každém z členských států nejširší způsobilost k právním úkonům, jakou vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může Úřad nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a být účastníkem v soudním řízení.

5.   Úřad řídí správní ředitel a má jen tolik zaměstnanců, kolik jich je nezbytně nutných pro plnění úkolů Úřadu. Počet zaměstnanců Úřadu navrhují členové řídícího výboru a správní ředitel v souladu s článkem 11.Jakýkoli návrh na navýšení počtu zaměstnanců může být učiněn výhradně jednomyslným rozhodnutím řídícího výboru.

Článek 7

Řídící výbor

1.   Řídící výbor tvoří členové, z nichž každý zastupuje jeden členský stát a kteří jsou vedoucími nebo výše postavenými jmenovanými zástupci nezávislých vnitrostátních regulačních orgánů zřízených v jednotlivých členských státech, které jsou primárně příslušné pro dohled nad běžným fungováním trhů v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací.

Každý člen má jeden hlas.

Ustanovení článku 4 se použijí obdobně na řídící výbor.

2.   Řídící výbor jmenuje správního ředitele. Určený správní ředitel se neúčastní přípravy takového rozhodnutí ani hlasování o něm.

3.   Řídící výbor dává pokyny správnímu řediteli při plnění jeho úkolů.

4.   Řídící výbor odpovídá za přijímání zaměstnanců.

5.   Řídící výbor pomáhá odborným pracovním skupinám při jejich práci.

Článek 8

Správní ředitel

1.   Správní ředitel je odpovědný řídícímu výboru. Při výkonu své funkce správní ředitel nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádného členského státu, vnitrostátního regulačního orgánu, Komise ani žádné třetí strany.

2.   Správního ředitele jmenuje řídící výbor prostřednictvím otevřeného výběrového řízení na základě zásluh, schopností a zkušeností v oblasti sítí a služeb elektronických komunikací. Před jmenováním se ke vhodnosti kandidáta vybraného řídícím výborem může v nezávazném stanovisku vyjádřit Evropský parlament. Za tím účelem bude kandidát vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.

3.   Funkční období správního ředitele je tříleté.

4.   Řídící výbor může funkční období správního ředitele jednou prodloužit nanejvýše o další tři roky, a to na základě hodnotící zprávy, kterou připraví předseda, a pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami sdružení BEREC.

Řídící výbor o případném záměru prodloužit funkční období správního ředitele informuje Evropský parlament.

Pokud není funkční období prodlouženo, setrvá správní ředitel ve své funkci do jmenování svého nástupce.

Článek 9

Úkoly správního ředitele

1.   Správní ředitel je vedoucím Úřadu.

2.   Správní ředitel napomáhá při přípravě pořadu jednání Rady regulačních orgánů, řídícího výboru a odborných pracovních skupin. Účastní se činnosti Rady regulačních orgánů a řídícího výboru, avšak bez hlasovacího práva.

3.   Správní ředitel každý rok pomáhá řídícímu výboru při přípravě návrhu pracovního programu Úřadu na následující rok. Návrh pracovního programu na následující rok se řídícímu výboru předkládá do 30. června a řídící výbor jej přijme do 30. září, aniž je dotčeno konečné rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (společně dále jen „rozpočtový orgán“) o výši dotace.

4.   Správní ředitel pod vedením Rady regulačních orgánů odpovídá za dozor nad prováděním ročního pracovního programu Úřadu.

5.   Pod dohledem řídícího výboru podniká správní ředitel nezbytné kroky, zejména přijímá vnitřní správní pokyny a zveřejňuje oznámení, aby zajistil fungování Úřadu v souladu s tímto nařízením.

6.   Správní ředitel plní pod dohledem řídícího výboru rozpočet Úřadu na základě článku 13.

7.   Správní ředitel každoročně pomáhá při přípravě návrhu výroční zprávy o činnosti sdružení BEREC uvedené v čl. 5 odst. 5.

Článek 10

Zaměstnanci

1.   Na zaměstnance Úřadu, včetně správního ředitele, se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství stanovené nařízením (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (16) a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu.

2.   Řídící výbor ve spolupráci s Komisí přijme nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

3.   Pravomoci, které orgánu oprávněnému ke jmenování svěřuje služební řád úředníků Evropských společenství a které orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy svěřuje pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství, vykonává místopředseda řídícího výboru.

4.   Řídící výbor může přijmout opatření, která umožní dočasně služebně vyslat národní odborníky z členských států k Úřadu na dobu, která nepřekročí tři roky.

KAPITOLA III

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 11

Rozpočet Úřadu

1.   Příjmy a zdroje Úřadu sestávají zejména z:

a)

dotace Společenství zahrnuté pod příslušné okruhy souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise), jak bylo rozhodnuto rozpočtovým orgánem v souladu s bodem 47 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006;

b)

dobrovolných finančních příspěvků členských států nebo jejich vnitrostátních regulačních orgánů v souladu s čl. 5 odst. 2. Tyto příspěvky se použijí pro financování specifických položek provozních výdajů ve smyslu dohody, která bude uzavřena mezi Úřadem a členskými státy nebo jejich vnitrostátními regulačními orgány v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (17). Každý členský stát zajistí, aby vnitrostátní regulační orgány disponovaly odpovídajícími finančními zdroji nezbytnými k zapojení se do činnosti Úřadu. Než bude vypracován předběžný návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie, předá Úřad rozpočtovému orgánu relevantní, aktuální a podrobnou dokumentaci o účelově vázaných příjmech v souladu s tímto článkem.

2.   Výdaje Úřadu zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

3.   Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

4.   Veškeré příjmy a výdaje jsou předmětem prognózy na každý rozpočtový rok, který se shoduje s kalendářním rokem, a jsou zaneseny do rozpočtu Úřadu.

5.   Organizační a finanční struktura Úřadu bude pět let od data zřízení Úřadu předmětem přezkumu.

Článek 12

Sestavování rozpočtu

1.   Každý rok do 15. února napomáhá správní ředitel řídícímu výboru při sestavování předběžného návrhu rozpočtu pokrývajícího předpokládané výdaje na následující rozpočtový rok a seznamu prozatímních pracovních míst. Řídící výbor každý rok na základě tohoto návrhu provede odhad příjmů a výdajů Úřadu pro následující rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předá řídící výbor Komisi do 31. března.

2.   Uvedený odhad předloží Komise spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.

3.   Komise na základě odhadů zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie prognózy, které považuje za nezbytné s ohledem na plán pracovních míst, a navrhne výši dotace.

4.   Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst Úřadu.

5.   Rozpočet Úřadu sestavuje řídící výbor. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

6.   Řídící výbor neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr realizovat jakýkoli projekt, který může mít významný finanční dopad na financování rozpočtu, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem, například nájem nebo koupě budov. Uvědomí o tom Komisi. Pokud má jedna ze složek rozpočtového orgánu v úmyslu zaujmout stanovisko, sdělí to řídícímu výboru ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informace o stavebním projektu úřadu. V případě neobdržení odpovědi může řídící výbor zahájit plánovanou akci.

Článek 13

Plnění a kontrola rozpočtu

1.   Správní ředitel je schvalující osobou a plní rozpočet Úřadu pod dohledem řídícího výboru.

2.   Řídící výbor vypracuje pro Úřad výroční zprávu o činnosti včetně prohlášení o věrohodnosti. Tyto dokumenty se zveřejňují.

3.   Do 1. března po ukončení každého rozpočtového roku předloží účetní Úřadu účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku zašle účetní Úřadu zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě. Účetní Komise poté provede konsolidaci předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 128 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.

4.   Do 31. března po ukončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Úřadu společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Po obdržení vyjádření Účetního dvora k předběžné účetní závěrce Úřadu v souladu s článkem 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje správní ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku Úřadu a předloží ji řídícímu výboru k vydání stanoviska.

6.   Řídící výbor vydá stanovisko ke konečné finanční závěrce Úřadu.

7.   Správní ředitel předá tuto konečnou účetní závěrku společně se stanoviskem řídícího výboru do 1. července po ukončení rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

8.   Konečná účetní závěrka se zveřejní.

9.   Řídící výbor odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 15. října. Řídící výbor zároveň zašle tuto odpověď Evropskému parlamentu a Komisi.

10.   V souladu s čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 předkládá řídící výbor Evropskému parlamentu na jeho žádost jakékoli informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok.

11.   Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 15. května roku N+2 udělí řídícímu výboru absolutorium za plnění rozpočtu pro rozpočtový rok N.

Článek 14

Systémy vnitřní kontroly

Za audit Úřadu odpovídá interní auditor Komise.

Článek 15

Finanční pravidla

Na Úřad se použije nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002. Další finanční pravidla použitelná na Úřad vypracuje řídící výbor po konzultaci s Komisí. Tato pravidla se mohou odchylovat od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, pokud to vyžadují zvláštní potřeby fungování Úřadu a pouze s předchozím souhlasem Komise.

Článek 16

Opatření proti podvodům

1.   Za účelem boje proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání se bez jakéhokoli omezení použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (18).

2.   Úřad přistoupí k interinstitucionální dohodě dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (19) a neprodleně přijme příslušná ustanovení vztahující se na všechny pracovníky Úřadu.

3.   Rozhodnutí o financování a dohody a prováděcí opatření z nich plynoucí výslovně stanoví, že Účetní dvůr a úřad OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků vyplácených Úřadem i u zaměstnanců odpovědných za jejich přidělování.

KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Konzultace

Tam, kde je to vhodné, BEREC před vydáním či přijetím stanoviska, osvědčeného regulačního postupu nebo zprávy konzultuje zainteresované subjekty a umožní jim v přiměřené lhůtě vznést připomínky. Aniž je dotčen článek 20, zveřejní BEREC výsledky konzultace.

Článek 18

Transparentnost a odpovědnost

BEREC a Úřad vykonávají svou činnost s vysokou mírou transparentnosti. BEREC a Úřad zajistí, aby byly veřejnosti a všem zainteresovaným subjektům poskytovány objektivní, spolehlivé a snadno přístupné informace, zejména pokud jde o výsledky jejich práce.

Článek 19

Poskytování informací sdružení BEREC a Úřadu

Komise a vnitrostátní regulační orgány poskytují informace vyžádané sdružením BEREC a Úřadem za účelem umožnění plnění úkolů sdružení BEREC a Úřadu. Informace jsou spravovány v souladu s pravidly uvedenými v článku 5 směrnice 2002/21/ES (rámcová směrnice).

Článek 20

Důvěrnost údajů

S výhradou článku 22, ani BEREC, ani Úřad nezveřejňují ani nesdělují třetím osobám informace, které zpracovávají nebo které obdržely a ohledně kterých bylo vyžádáno důvěrné zacházení.

Členové Rady regulačních orgánů a řídícího výboru, správní ředitel, externí odborníci, včetně odborníků z pracovních skupin, a zaměstnanci Úřadu jsou povinni i po skončení svých funkcí zachovávat důvěrnost podle článku 287 Smlouvy.

BEREC a Úřad ve svých jednacích řádech stanoví praktická opatření pro uplatňování pravidel důvěrnosti uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 21

Prohlášení o zájmech

Členové Rady regulačních orgánů a řídícího výboru, správní ředitel, a zaměstnanci Úřadu učiní každý rok prohlášení o závazcích a prohlášení o zájmech, v němž uvedou všechny přímé či nepřímé zájmy, které by mohly ovlivňovat jejich nezávislost. Tato prohlášení se činí písemně. Prohlášení o zájmech členů Rady regulačních orgánů, řídícího výboru a správního ředitele se zveřejní.

Článek 22

Přístup k dokumentům

1.   Na dokumenty, které má BEREC a Úřad k dispozici, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (20).

2.   Do šesti měsíců ode dne skutečného zahájení činnosti sdružení BEREC, respektive Úřadu, přijmou Rada regulačních orgánů a řídící výbor praktická opatření pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Rozhodnutí přijímaná podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti veřejnému ochránci práv nebo řízení před Soudním dvorem Evropských společenství v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 195 a 230 Smlouvy.

Článek 23

Výsady a imunity

Na Úřad a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.

Článek 24

Odpovědnost Úřadu

1.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Úřad v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států jím způsobené škody nebo škody způsobené jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkce. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc rozhodovat jakýkoli spor o náhradě těchto škod.

2.   Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců Úřadu vůči Úřadu se řídí příslušnými předpisy, které se vztahují na zaměstnance Úřadu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Hodnocení a revize

Do tří let od skutečného zahájení činnosti sdružení BEREC, respektive Úřadu, zveřejní Komise hodnotící zprávu o zkušenostech získaných na základě fungování sdružení BEREC a Úřadu. Tato hodnotící zpráva zahrnuje výsledky dosažené sdružením BEREC a Úřadem a jejich pracovní metody ve vztahu k jejich cílům, mandátům a úkolům definovaným v tomto nařízení a v jejich ročních pracovních programech. V hodnotící zprávě se zohlední názory zúčastněných subjektů jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni a tato zpráva se předá Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament vydá k hodnotící zprávě stanovisko.

Článek 26

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 25. listopadu 2009.

Za Evropský parlament

předseda

J. BUZEK

Za Radu

předsedkyně

Å. TORSTENSSON


(1)  Úř. věst. C 224, 30.8.2008, s. 50.

(2)  Úř. věst. C 257, 9.10.2008, s. 51.

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. září 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 16. února 2009 (Úř. věst. C 75 E, 31.3.2009, s. 67), postoj Evropského parlamentu ze dne 6. května 2009 a rozhodnutí Rady ze dne 26. října 2009.

(4)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33.

(5)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7.

(6)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21.

(7)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51.

(8)  Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.

(9)  Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 32.

(10)  Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 38.

(11)  Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 198, 27.7.2002, s. 49.

(13)  Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 60.

(14)  Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

(15)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.

(18)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(19)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(20)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.


Top