Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52019AE0116

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru Harmonizované normy: zvýšení transparentnosti a právní jistoty pro plně fungující jednotný trh[COM(2018) 764 final]

EESC 2019/00116

OJ C 228, 5.7.2019, p. 78–82 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 228/78


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru Harmonizované normy: zvýšení transparentnosti a právní jistoty pro plně fungující jednotný trh

[COM(2018) 764 final]

(2019/C 228/11)

Zpravodaj: Gerardo LARGHI

Konzultace

Evropská komise, 18.2.2019

Právní základ

Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato ve specializované sekci

7.3.2019

Přijato na plenárním zasedání

20.3.2019

Plenární zasedání č.

542

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

125/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje sdělení Komise o harmonizovaných normách, jehož cílem je zvýšit transparentnost a právní jistotu na jednotném trhu a zajistit jeho účinné fungování. EHSV zejména znovu vyslovuje svou podporu zásadě harmonizované normalizace jakožto klíčovému nástroji pro dotvoření jednotného trhu, neboť nabízí podnikům a pracovníkům příležitosti k růstu, posiluje důvěru spotřebitelů v kvalitu a bezpečnost výrobků a umožňuje lepší ochranu životního prostředí.

1.2.

EHSV se domnívá, že účinná strategie harmonizované normalizace musí být založena na rychlejším vytváření a zveřejňování norem v Úředním věstníku EU, ale také na posílení správy stavějící na transparentnosti a zapojení zainteresovaných stran a na globální strategii ochrany evropských norem, na nichž závisí náš systém výroby, příležitosti k růstu a zaměstnanosti i kvalita a bezpečnost výrobků.

1.3.

EHSV se domnívá, že s ohledem na rychlejší tvorbu harmonizovaných norem se zdá, že opatření navržená Komisí se ubírají správným směrem a jsou obecně přijatelná. V souvislosti s transparentností a začleňováním lze naopak vykonat více, neboť stále ještě existuje mnoho potenciálně zainteresovaných stran, které se ve skutečnosti procesu normalizace neúčastní. Tento nedostatek zjevně komplikuje systematickou ochranu norem ze strany EU při jednáních s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO).

1.4.

Výbor proto opakuje svůj požadavek větší podpory účasti zainteresovaných stran, mj. tím, že budou posíleny stávající finanční nástroje (Horizont 2020) a bude o nich lépe informováno. Z tohoto hlediska by zmíněné možnosti financování měly být zachovány a případně v příštím víceletém finančním rámci na období 2021–2027 zvýšeny. Totéž doporučení platí pro finanční prostředky určené zainteresovaným stranám uvedeným v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (1). Kromě toho EHSV v zájmu posílení inkluzivnosti procesu normalizace znovu opakuje, že je ochoten pořádat každoroční mnohostranné fórum za účelem vyhodnocení pokroku v této oblasti, které by podpořilo i výměnu osvědčených postupů mezi různými výrobními odvětvími.

1.5.

EHSV se domnívá, že iniciativy, které již Komise provádí a jejichž cílem je dohnat zpoždění při tvorbě norem, vysílají pozitivní signál. Je však třeba zdůraznit, že některá strategická odvětví, jako jsou digitální technologie, stále vykazují známky značného zpoždění v určitých citlivých oblastech (např. technologie blockchain), jež mají horizontální dopad na životy všech občanů, na fungování podniků a na činnost pracovníků. Výbor proto vyzývá Komisi, aby vypracovávala stále konkrétnější pracovní programy s jasným a přesně daným časovým rámcem. Mimoto se zájmem očekává výsledek posouzení hospodářských a sociálních dopadů normalizace a doufá, že při něm budou náležitě zohledněny i nepřímé aspekty, jako je míra zaměstnanosti a bezpečnost pracovníků.

2.   Úvod

2.1.

Harmonizované normy jsou zvláštní kategorií evropských norem vytvářených jednou z evropských normalizačních organizací (2) z pověření, tj. na tzv. „žádost o normalizaci“, Evropské komise v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Na základě žádosti Evropské komise o normalizaci se vypracovává přibližně 20 % všech evropských norem. Harmonizované normy lze využívat k doložení toho, že určité výrobky nebo služby uváděné na trh splňují technické požadavky stanovené v příslušných právních předpisech EU.

2.2.

Technické požadavky uvedené v právních předpisech EU jsou závazné, zatímco používání harmonizovaných norem je obvykle dobrovolné. Pro podniky, zejména pro malé a střední, je však certifikace alternativních norem natolik složitá, že jsou harmonizované normy v praxi dodržovány a uznávány téměř všemi podniky.

2.3.

Přestože je tedy použití harmonizovaných norem teoreticky nepovinné, jsou tyto normy v praxi rozhodujícím nástrojem pro fungování a rozvoj jednotného trhu, neboť zakládají předpoklad shody, který zaručuje právní jistotu a možnost uvádět na trh nové výrobky bez dalších nákladů. Vypracování řádného systému harmonizovaných norem by proto mělo všem přinést výhody, poskytovat podnikům a pracovníkům příležitosti k růstu, zaručit zdraví a bezpečnost spotřebitelů a přispět k ochraně životního prostředí z hlediska oběhového hospodářství.

2.4.

V březnu 2018 požádala Evropská rada Komisi, aby posoudila vývoj na jednotném trhu a překážky, které stále ještě brání jeho dotvoření. Reakcí na tuto žádost bylo sdělení COM(2018) 772 (3). Při tomto posouzení se kladl velký důraz na normalizaci jako klíčový faktor odstraňování technických překážek obchodu, který zaručí interoperabilitu doplňkových výrobků a služeb, usnadní uvádění inovativních výrobků na trh a posílí důvěru spotřebitelů.

2.5.

Rychlý vývoj technologií, digitalizace a rozvoj ekonomiky sdílení však vyžaduje, aby byl systém normalizace stále rychlejší, modernější, efektivnější a flexibilnější. Harmonizované normy jsou v tomto ohledu klíčovým faktorem. Kromě toho se v nedávném rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie (4) uvádí, že i když jsou harmonizované normy vypracovávány nezávislými soukromoprávními subjekty a přestože jejich použití musí zůstat nezávazné, jsou nedílnou součástí právních předpisů EU. Komise proto musí celý proces monitorovat a zaručit, že normy budou vypracovány rychle a budou účinně uplatňovány.

2.6.

Komise proto zveřejnila sdělení, o němž toto stanovisko pojednává, s cílem vyhodnotit opatření, která již byla v souvislosti s harmonizovanými normami přijata, a zjistit, co je ještě třeba učinit, aby bylo nařízení (EU) č. 1025/2012 o normalizaci plně provedeno.

3.   Shrnutí návrhu Komise

3.1.

Návrh Komise sestává ze čtyř opatření, která je třeba okamžitě přijmout, aby bylo dosaženo dalšího pokroku, pokud jde o inkluzivnost, právní jistotu, předvídatelnost a rychlé dosažení přínosů harmonizovaných norem pro jednotný trh.

3.2.   Opatření 1 – Co nejrychlejší snížení počtu dosud nevyřízených norem

3.2.1.

V roce 2017 upozornila platforma REFIT na jasné zpoždění (nevyřízené normy) v procesu normalizace, jak již uvedly také jiné zainteresované strany (5). Toto zpoždění se týkalo především odvětví, v nichž docházelo k digitální transformaci hospodářství. Z tohoto důvodu byla po dohodě s evropskými normalizačními organizacemi vypracována strategie, jejímž cílem bylo toto zpoždění dohnat.

3.3.   Opatření 2 – Zefektivnění postupů pro zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku

3.3.1.

Smyslem opatření je celkový přezkum fungování Komise. Proto byla zřízena skupina poradců, kteří byli pověřeni, aby nejdříve určili případné problémy spojené s vypracováním norem. Kromě toho byl zahájen strukturovaný dialog v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, jakož i interinstitucionální dialog, do něhož se zapojily hlavní evropské orgány a instituce (včetně EHSV) a zainteresované strany a jehož výsledkem bylo rozhodnutí, že od 1. prosince 2018 bude Komise o harmonizovaných normách rozhodovat zrychleným písemným postupem.

3.4.

Opatření 3 – Vypracování pokynů týkajících se praktických aspektů provádění nařízení o normalizaci

3.4.1.

Pokyny budou sloužit k vyjasnění úlohy a odpovědnosti různých aktérů během všech fází tvorby harmonizovaných norem. Vyjasní zejména hmotněprávní a procesní aspekty nového formátu žádosti o normalizaci, na kterém Komise pracuje, s cílem zajistit větší transparentnost a předvídatelnost při tvorbě norem. Objasní i úlohu Komise a jejích odborných poradců. V neposlední řadě poskytnou doplňující instrukce s cílem zlepšit soudržnost a rychlost procesu posuzování harmonizovaných norem ve všech příslušných odvětvích.

3.5.   Opatření 4 – Posílení systému poradců s cílem zajistit rychlé a spolehlivé posuzování harmonizovaných norem, což umožní jejich včasné zveřejňování v Úředním věstníku EU

3.5.1.

V zájmu zajištění lepší koordinace v předchozích fázích procesu posuzování harmonizovaných norem, které evropské normalizační organizace tvoří, se bude Komise i nadále spoléhat na vědecký vklad Společného výzkumného střediska a současně bude posilovat své kontakty s technickými výbory, které mají na starost tvorbu norem, a to prostřednictvím nedávno zavedeného systému odborných poradců. Cílem bude maximalizovat rychlost, kvalitu a přesnost posouzení za účelem zvýšení efektivity celého a zajištění toho, aby byly odkazy na harmonizované normy co nejrychleji zveřejněny v Úředním věstníku.

4.   Obecné připomínky

4.1.

EHSV podporuje sdělení Komise o harmonizovaných normách, jehož cílem je zvýšit transparentnost a právní jistotu na jednotném trhu a zajistit jeho účinné fungování. Tento návrh se byl vypracováván souběžně se stanoviskem EHSV INT/878 (6) k ročnímu pracovnímu programu Unie pro oblast evropské normalizace na rok 2019 (7), a to ze zřejmého důvodu, jímž je příbuznost obsahu, aby bylo možné poskytnout podrobnou, koordinovanou a soudržnou odpověď.

4.2.

EHSV znovu vyslovuje svou plnou podporu zásadě harmonizované normalizace jakožto klíčovému nástroji pro dotvoření jednotného trhu, neboť nabízí podnikům a pracovníkům příležitosti k růstu, posiluje důvěru spotřebitelů v kvalitu a bezpečnost výrobků a umožňuje lepší ochranu životního prostředí (8). Kromě toho se EHSV domnívá, že strategie harmonizované normalizace nemůže být oddělena od probíhajících globálních procesů, v nichž by měla najít odpovídající protějšek, pokud jde o ochranu norem stanovených na evropské úrovni. Každé zpoždění v procesu evropské normalizace nebo neschopnost hájit evropské normy při jednáních s Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) totiž může způsobit, že naše normy budou odmítnuty nebo že nebudou slučitelné s normami schválenými na mezinárodní úrovni, což zjevně poškodí podniky i spotřebitele.

4.3.

EHSV oceňuje iniciativu Komise, která umožnila částečně dohnat zpoždění, které se v průběhu let v oblasti harmonizované normalizace nahromadilo (9). U některých strategických digitálních odvětví, jako je technologie blockchain, je však třeba upozornit na to, že teprve nyní začíná fungovat pracovní skupina ad hoc, která se tomuto tématu věnuje a která poukazuje na značné zpoždění. Jelikož je včasná normalizace inovací nesmírně obtížná, měl by být vypracován jasnější a konkrétnější pracovní program, který byl stanovil přesné lhůty a způsoby provádění.

4.4.

EHSV se domnívá, že zefektivnění interních postupů Komise s cílem zkrátit rozhodovací procesy a zveřejňování v Úředním věstníku je rozhodně účelné, neboť je jednou z příčin zpoždění, které se v průběhu let v oblasti harmonizované normalizace nahromadilo. Zejména je nezbytné, aby byl systém harmonizované normalizace schopen reagovat na nové výzvy trhu, a zabránit tak vývoji v jednotlivých členských státech, který by mohl způsobit rozpor mezi různými právní předpisy jednotlivých zemí.

4.5.

V rámci širšího procesu zjednodušení, který Komise navrhuje, je nezbytné zajistit transparentnost, a zejména začlenění do procesů řádné správy věcí veřejných. To znamená, že Evropský hospodářský a sociální výbor musí být – stejně jako v případě interinstitucionálního dialogu zahájeného v červnu 2018 – i nadále plně zapojen, stejně jako ostatní zainteresované strany, na evropské i vnitrostátní úrovni (10).

4.6.

EHSV upozorňuje na to, že aktivní účast zainteresovaných stran v celostátním, evropském a mezinárodním měřítku je faktorem, který má příznivý a určující vliv na vytváření norem, a měla by být podporována a prosazována. Zainteresované strany se totiž stále ještě potýkají s řadou obtíží, pokud jde o přístup ke stanovování harmonizovaných norem. Poukazují především na problémy spojené s informováním a povědomím o významu tohoto nástroje a o možnostech přístupu, limitujících kritériích účasti a příliš vysokých nákladech pro malé organizace či podniky.

4.7.

V této souvislosti Výbor konstatuje, že o finančních prostředcích dostupných v rámci programu Horizont 2020 určených na financování účasti zainteresovaných stran na normalizačních procesech se ví jen málo. Proto by měly být lépe přístupné a mělo by se o nich více informovat (11). Důležité je i to, aby byly všechny již naplánované finanční prostředky zachovány a případně v příštím víceletém finančním rámci na období 2021–2027 navýšeny. Totéž doporučení platí pro finanční prostředky určené zainteresovaným stranám uvedeným v příloze III nařízení č. 1025/2012.

4.8.

V zájmu zvýšení účinnosti opatření na podporu normalizace se doporučuje, aby se na projektech financovaných prostřednictvím programu Horizont Evropa podílely také subjekty zabývající se normalizací inovací zaváděných v rámci osvětové činnosti.

4.9.

EHSV v souladu se svými předchozími stanovisky (12) požaduje, aby byly podrobně monitorovány činnosti hlavních subjektů normalizace, a to za účelem posílení aspektu inkluzivnosti evropského systému normalizace. EHSV by za tímto účelem mohl vytvořit fórum ad hoc týkající se inkluzivnosti evropského systému normalizace. Tento orgán by byl pověřen, aby každý rok pořádal veřejná slyšení za účelem vyhodnocení pokroku v této oblasti, což by podpořilo i výměnu osvědčených postupů mezi různými výrobními odvětvími.

5.   Konkrétní připomínky

5.1.

Výbor poukazuje na to, že úsilí, které Komise doporučuje vynaložit za účelem zefektivnění interních postupů a zvýšení počtu poradců, by se mohlo týkat několika operativních úrovní a mělo by mít dopad na pracovníky i na interní uspořádání. Tato zlepšení jsou nutná, vyžadují však odpovídající financování. EHSV proto vyzývá Komisi, aby tento aspekt lépe vyjasnila a vyzdvihla, že je nutné přidělit takovou výši finančních prostředků, které budou přiměřené výzvám v daném odvětví a budou v souladu s cíli nařízení (EU) č. 1025/2012 (13).

5.2.

EHSV znovu zdůrazňuje nutnost posílit evropskou kulturu normalizace prostřednictvím specifických osvětových kampaní zaměřených na jednotlivce od školního věku až po politické činitele a nutnost odezvy také v rámci mezinárodních dohod (14). Kromě toho by bylo vhodné připravit specifické osvětové kampaně zaměřené na malé a střední podniky a na začínající podniky.

5.3.

EHSV doufá, že v posouzení sociálně-ekonomických dopadů systému normalizace obsaženém v pracovním programu pro evropskou normalizaci na rok 2019 bude stanoveno vytvoření ad hoc fóra pro harmonizované normy a realistické zvážení možných nevýhod a příležitostí nejen v rámci vnitřního trhu, ale i v celosvětovém měřítku. To znamená, že by v tomto posouzení měly být zohledněny i nepřímé důsledky normalizace, např. míra zaměstnanosti a bezpečnost pracovníků (15).

V Bruselu dne 20. března 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.

(2)  Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI).

(3)  Jednotný trh v měnícím se světě – Jedinečná výhoda si žádá nový politický závazek, COM(2018) 772 final.

(4)  Rozsudek ve věci C-613/14, James Elliot Construction Limited v. Irish Asphalt Limited.

(5)  Platforma REFIT, stanovisko XXII.2.b.

(6)  INT/878 – Evropská normalizace na rok 2019 (viz strana 74 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  COM(2018) 686 final.

(8)  Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 40.

(9)  Pramen: Evropská komise.

(10)  Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 86, Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 40.

(11)  Z prostředků pracovního programu LEIT (vedoucí postavení v základních a průmyslových technologiích) v rámci programu Horizont 2020 jsou financovány projekty podpory účasti zainteresovaných stran na procesu normalizace. Jedním z nich je dvouletý projekt Standict.eu (www.standict.eu), jehož cílem je normalizovat inovace v oblasti IKT a který má k dispozici rozpočet ve výši 2 mil. eur a základnu potenciálních příjemců čítající přibližně 300 subjektů vybíraných na základě pravidelně zveřejňovaných výběrových řízení. Pracovní program LEIT na období 2019–2020 zahrnuje podobné výběrové řízení ICT-45-2020: Reinforcing European presence in international ICT standardisation: Standardisation Observatory and Support Facility, na něž jsou však vyčleněny dvojnásobné prostředky – od 2 do 4 mil. eur – a které má trvat 2 až 3 roky.

(12)  Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 81, Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 17.

(13)  Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 17.

(14)  Viz poznámka pod čarou 10.

(15)  Viz poznámka pod čarou 8.


Top