Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE6187

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vzdělávání o Evropské unii (průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví)

EESC 2018/06187

OJ C 228, 5.7.2019, p. 68–73 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 228/68


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Vzdělávání o Evropské unii

(průzkumné stanovisko na žádost rumunského předsednictví)

(2019/C 228/09)

Zpravodajka: Tatjana BABRAUSKIENĖ

Spoluzpravodaj: Pavel TRANTINA

Žádost rumunského předsednictví Rady

dopis ze dne 20.9.2018

Právní základ

Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

průzkumné stanovisko

Rozhodnutí předsednictva

16.10.2018

Odpovědná specializovaná sekce

Zaměstnanost, sociální věci, občanství

Přijato ve specializované sekci

6.3.2019

Přijato na plenárním zasedání

21.3.2019

Plenární zasedání č.

542

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

164/2/1

1.   Závěry a doporučení

EHSV:

1.1.

je přesvědčen, že vitalita EU závisí do značné míry na silné evropské identitěna schopnosti občanů ztotožnit se s EU a současně si zachovat vlastní národní identitu a že úspěch evropského projektu je založen na jeho hodnotách, toleranci a odhodlání zachovávat rozmanitost kultur, náboženství a dědictví. Proto je důležité prohlubovat znalosti a porozumění občanů, pokud jde o historii a kulturu EU, o její základní hodnoty a práva, klíčové zásady a rozhodnutí a rozhodovací procesy na úrovni EU. Rovněž je důležité prosazovat globální občanství a úlohu EU jakožto globálního aktéra;

1.2.

zdůrazňuje, že celostně pojímané vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení hrají zásadní roli při posilování identity EU, pocitu společenství a sounáležitosti a odpovědnosti občanů EU, přičemž podporují jejich aktivní účast při rozhodování o EU; zdůrazňuje, že přispívají k míru, bezpečnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu, solidaritě a vzájemnému respektu, udržitelnému hospodářskému růstu a sociálnímu začleňování a spravedlnosti při současném respektování a obohacování kulturní rozmanitosti. Cíle integrace EU, její výhody a nevýhody je třeba řešit odvážně a s jistotou na úrovni jak členských států, tak EU;

1.3.

zdůrazňuje, že učení probíhá neustále a všude, aktivně i pasivně. Vzdělávání o EU tedy není jen úkolem pro formální vzdělávání a netýká se pouze mladých lidí. Je třeba podporovat celoživotní učení ve všech oblastech života, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována starším generacím za pomoci prostředků pro poskytování informací přizpůsobených jejich způsobu učení.

Pokud jde o orgány a politiky na úrovni EU, EHSV:

1.4.

zdůrazňuje, že je třeba uplatňovat první zásadu evropského pilíře sociálních práv, jejímž cílem je zajistit, aby kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení byly právem pro všechny v Evropě;

1.5.

navrhuje klást větší důraz na vzdělávání o EU a identitě EU v celé její rozmanitosti coby součást základních dovedností a klíčových kompetencí, zejména gramotnosti ohledně EU, a definovat tak soubor společných výsledků učení v této oblasti (minimální znalosti, dovednosti a postoje ohledně EU). V tomto ohledu jsou zapotřebí lepší důkazy o současném stavu v členských státech – EHSV vyzývá EK, aby aktualizovala svou studii na toto téma;

1.6.

požaduje strategická politická opatření na vnitrostátní a unijní úrovni, která pomohou prosazovat učení o EU zaměřené na posílení pocitu identity a příslušnosti k EU a prokázat hmatatelné přínosy členství v EU pro občany. Je rovněž zcela zásadní, aby jednotlivé členské státy řádně provedly doporučení Rady o podpoře společných hodnot (1) a pařížské prohlášení z roku 2015 (2);

1.7.

doporučuje, aby budoucí navýšený rozpočet programu Erasmus+ (2021–2027) prohloubil pocit příslušnosti k EU, a to tím, že zajistí mobilitu ve vzdělávání pro všechny, zejména pro lidi s různým sociálně-ekonomickým zázemím, a požaduje, aby všechny budoucí projekty kladly důraz na učení o EU, budování identity EU, podporu mezigeneračního učení o EU a jazykovou výuku pro všechny věkové skupiny a občanský dialog s dospělými;

1.8.

vítá 30 let existence činností programu Jean Monnet, které jsou součástí programu Erasmus+ a jsou zaměřeny na podporu excelence ve výuce a výzkumu v oblasti evropských studií v celosvětovém měřítku, a požaduje navýšení rozpočtu tohoto programu a jeho rozšíření na všechny oblasti vzdělávání, aby se zlepšilo vzdělávání o EU a posílilo demokratické občanství;

1.9.

vyzývá k lepšímu sdílení informací o EU s občany EU s využitím unijních a vnitrostátních strategií informovanosti, komunikace a vzdělávání. Poukazuje na to, že je třeba zřídit funkci komisaře pro komunikaci;

1.10.

domnívá se, že by evropské a vnitrostátní veřejnoprávní sdělovací prostředky včetně stanice Euronews měly zastávat strategickou úlohu při informování občanů o dosažených úspěších EU. Na podpoře procesů budování identity EU na vnitrostátní úrovni by se též měli aktivně podílet informační kanceláře EU, které sídlí v členských státech, a rovněž poslanci a další zástupci Evropského parlamentu, členové EHSV a další tvůrci politik činní v oblasti Evropské unie;

1.11.

doporučuje stanovit politickou strategii na úrovni EU při současném respektování vnitrostátních pravomocí v oblasti vzdělávání, jejímž cílem bude formulovat doporučení ohledně spolupráce (například prostřednictvím otevřené metody koordinace (OMK) nebo skupiny na vysoké úrovni) mezi členskými státy za účelem podpory iniciativ v oblasti vzdělávacích systémů a opatření na vnitrostátní a místní úrovni týkajících se vzdělávání o EU a budování identity EU, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery a všemi příslušnými zúčastněnými stranami. Měly by ji podporovat aktuální studie prováděné za účelem zmapování situace v oblasti učení o EU;

1.12.

doporučuje začlenit vzdělávání o EU a budování identity EU do strategie EU 2030 a strategického rámce ET 2030 a do procesu evropského semestru (mezi příslušná doporučení pro jednotlivé země) za předpokladu, že jsou k dispozici přesné systematické údaje;

1.13.

žádá, aby byla vytvořena a podporována centralizovaná přístupná platforma, jež spojí různé současné iniciativy a portály a kde budou k dispozici výukové a vzdělávací materiály v různých jazycích EU pro vzdělávací instituce i samostatné studenty, které se budou týkat EU a budování identity EU a budou speciálně zaměřené na základní hodnoty EU, demokracii, účast na demokratickém rozhodování, toleranci a společné porozumění.

Pokud jde o iniciativy na úrovni členských států, EHSV:

1.14.

doporučuje stanovit vnitrostátní strategie zaměřené na zahrnutí vzdělávání o hodnotách, historii, výsledcích a současném vývoji EU do školních osnov všech oblastí vzdělávání, a současně uznat významnou úlohu informálního a neformálního učení v tomto ohledu;

1.15.

navrhuje, aby výuka o EU probíhala ve školách průřezově jako nedílná součást všech předmětů a aby se občanská výchova, dějepis, zeměpis a ekonomie zaměřovaly na občanství EU a jeho výhody;

1.16.

požaduje, aby počáteční a další odborné vzdělávání všech pedagogů zahrnovalo vzdělávání o EU, a vyzývá členské státy, aby podpořily kvalitní další profesní rozvoj učitelů na toto téma. Toto vzdělávání by mělo zahrnovat kompetence pro demokratickou kulturu určené Radou Evropy (3);

1.17.

navrhuje vyvinout iniciativy, které podnítí a podpoří mezinárodní mobilitu a studium cizích jazyků všech pedagogů, a zavést evropskou cenu za vyučování o EU a budování identity EU, a to pro školy i jednotlivce;

1.18.

doporučuje pobízet a účinně podporovat zúčastněné strany, mimo jiné odborové svazy, organizace zaměstnavatelů a podniky a jiné organizace občanské společnosti činné v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a dospělých, jako jsou skauti a další organizace mládeže a studentské organizace, sdružení učitelů a odborové svazy a organizace rodičů, aby posílily svoje činnosti týkající se učení a výuky ohledně EU;

1.19.

vyzývá členské státy, aby podněcovaly partnerství mezi poskytovateli formálního a neformálního vzdělávání (tj. školami a organizacemi mládeže a/nebo univerzitami a komunitními organizacemi) za účelem zajištění učení o EU a výchovy k občanství obecně. V této souvislosti EHSV doporučuje zajistit, aby do postupu definování osnov a určování způsobů poskytování občanské výchovy byly zapojeny orgány z oblasti mládeže;

1.20.

poukazuje na záměr, který 9. května 1950 vyjádřil Robert Schuman v Schumanově deklaraci, a sice že „Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu [, nýbrž] uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve […] solidaritu“ (4). EHSV navrhuje, že by se měl v členských státech slavit Den Evropy (9. května) nebo dokonce samostatný den evropského vzdělávání a měl by sloužit jako výchozí bod pro plánování školních a místních aktivit týkajících se EU.

2.   Obecné souvislosti

2.1.

Za politiky v oblasti vzdělávání a kultury jsou v první řadě odpovědné členské státy. V průběhu let však EU sehrála významnou doplňkovou úlohu a je ve společném zájmu všech členských států využít úplný potenciál vzdělávání a kultury coby hnací síly pro tvorbu pracovních míst, hospodářský růst a sociální spravedlnost a také coby prostředku, jak se seznámit s evropskou identitou v celé její rozmanitosti.

2.2.

EHSV se domnívá, že je zcela zásadní přiblížit evropský projekt občanům skrze prohlubování jejich znalostí o historii, dosažených výsledcích a důležitosti EU na pozadí dějin Evropy a v souvislosti s pozitivními dopady, které má Evropská unie na každodenní život svých občanů. EHSV vyzdvihuje potřebu porozumění základním hodnotám EU a jejich podpory, jelikož jsou klíčem k vzájemnému porozumění, mírovému soužití, toleranci a solidaritě, ale i potřebu porozumění hlavním zásadám EU.

2.3.

Ani 60 let od uzavření Římské smlouvy občané EU stále ještě plně nevybudovali svou unijní identitu. V současné době se 93 % občanů EU cítí být svázáno se svou zemí, přičemž 57 % se cítí být velmi svázáno se svou zemí a 89 % se cítí být svázáno se svým „městem/vesnicí“. Avšak pouze 56 % respondentů uvádí, že se cítí být svázáno s EU, a pouze 14 % se s ní cítí být „velmi svázáno“ (5). Tyto údaje mají význam s ohledem na nadcházející volby do Evropského parlamentu a na diskuse o budoucnosti Evropy.

2.4.

V posledních volbách do Evropského parlamentu (2014) byla volební účast opět nejvyšší mezi voliči ve věku nad 55 let (51 %), zatímco ve věkové skupině od 18 do 24 let se zúčastnilo pouze 28 % voličů. Míra účasti je úzce spojena se sociálně-ekonomickým postavením (6). K nedůvěře v demokratické instituce a EU přispívá i nízká kritická mediální gramotnost a šíření dezinformací. Lepší znalosti o EU a demokratickém občanství by tedy v tomto ohledu mohly pomoci. To je výzvou nejen pro počáteční formální vzdělávání.

2.5.

EHSV připomíná, že studie (7) a výzkum (8) poukazují na významný rozdíl mezi politikou a praxí v oblasti výchovy k občanství a že téměř polovina členských států stále ještě nemá předpisy či doporučení týkající se občanské výchovy v rámci počátečního pedagogického vzdělávání. Ačkoli v dalším profesním rozvoji učitelů se občanství vyskytuje, není obsaženo v dalším profesním rozvoji ředitelů škol.

2.6.

Dalším důvodem k obavám je nepoměr v oblasti vyučování občanské výchovy v různých oblastech školství. Například v rámci počátečního odborného vzdělávání a přípravy na školách je ve srovnání s všeobecným vzděláváním občanské výchovy méně. Například osnovy pro výuku o občanství zde mají menší hodinové dotace, k dispozici je méně didaktického materiálu pro učitele a existuje i méně doporučení týkajících se účasti studentů ve školních radách či zastoupení rodičů ve správních radách škol.

2.7.

Učení o EU by se mělo rovněž zaměřovat na výuku týkající se demokracie (včetně účasti, demokratické politiky a demokratické společnosti) a tolerance (včetně mezilidských vztahů, tolerance k jiným sociálním a kulturním skupinám a inkluzivní společnosti).

2.8.

Výchova k občanství EU obecně by měla být dynamickým procesem učení (9), který bude přizpůsoben jednotlivým okolnostem a jednotlivým studentům, bude se řídit hodnotami a studentům – což jsou převážně mladí lidé – umožní získat znalosti a porozumění, dovednosti a postoje potřebné nejen k výkonu jejich práv, ale také k tomu, aby dokázali být prospěšní své komunitě a společnosti a jednat s empatií a péčí a s ohledem na budoucí generace. Nynější chápání občanského vzdělávání se pomalu, ale jistě posouvá od tradičního názoru, podle něhož má spočívat v pouhém sdělování „vědomostí o formálních institucích a procesech občanského života (jako je volební hlasování) a jejich porozumění“, k širšímu pojetí, které zahrnuje i angažovanost a zapojení do občanského a společenského života a nejrůznější způsoby, jak občané mohou svým jednáním působit ve svých komunitách (včetně škol) a ve společnosti a utvářet je.

2.9.

Nemá-li být občanství EU pojímáno jen v úzkém právním smyslu, jak je tomu v současnosti, a má-li vycházet z toho, co to znamená být Evropanem, a rozvíjet tuto myšlenku v celé Evropě, je nezbytné, aby náš přístup k občanskému vzdělávání získal jasný evropský rozměr. Může tak přispět k obsáhlejšímu, političtějšímu pojetí občanství EU, které bude mít zcela zásadní význam v případě, že EU bude usilovat o to, aby se občané více zapojovali a „brali ji za vlastní“a aby EU měla větší podporu nejen jako hospodářská, ale i jako sociální a politická unie.

3.   Obecné připomínky

3.1.

Je nanejvýš důležité, aby se lidé seznamovali se svou rolí a svými možnostmi účasti na demokratických rozhodovacích procesech na místní, celostátní i celounijní úrovni a byli si jich vědomi a aby rozuměli vedení institucí. Celostně pojímané vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení se zvláštním důrazem na demokratické občanství a společné evropské hodnoty a evropskou identitu by významně přispěly k míru, bezpečnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu, solidaritě a vzájemnému respektu, udržitelnému růstu a sociálnímu začleňování a spravedlnosti při současném respektování a obohacování kulturní rozmanitosti a pocitu příslušnosti k EU.

3.2.

EHSV ve svém stanovisku (10)Evropskému prostoru vzdělávání (2018) uvítal, že tato iniciativa navrhuje větší inkluzivnost v budoucích systémech vzdělávání, a zdůrazňuje, že by učení o EU, demokratických hodnotách, toleranci a občanství mělo být považováno za právo pro všechny, mimo jiné v rámci provádění evropského pilíře sociálních práv. Mělo by být přístupné všem, a to se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny osob (11), aby všichni občané mohli porozumět své aktivní úloze v demokracii. Je zcela zásadní, aby členské státy provedly doporučení Rady o podpoře společných hodnot (12).

3.3.

V politických programech mnoha členských států stále ještě nebylo důsledně provedeno obnovené doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (2018) (13) a je zapotřebí, aby se zlepšilo vzdělávání o EU, jejích konkrétních přínosech, demokratických hodnotách, toleranci a aktivním občanství v rámci gramotnosti v oblasti učení, kompetencí v oblasti mnohojazyčnosti, personálních a sociálních kompetencí, občanských kompetencí, kompetencí v oblasti kulturního povědomí a osobního vyjadřování.

3.4.

EHSV ve svém stanovisku (14) k budoucímu programu Erasmus+ na období 2021–2027 uznal, že předchozí program Erasmus+ (2014–2021) značně podpořil vzdělávání a odbornou přípravu na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni, podněcoval smysl sounáležitosti s EU („evropská identita“v celé své rozmanitosti) a posílil vzájemné porozumění, demokratické občanství a evropskou integraci. Mezi procesy, pro jejichž posílení je příští program Erasmus+ naprosto nezbytný, patří: podpora inkluzivnosti a společných evropských hodnot, posílení sociálního začleňování, prohlubování mezikulturního porozumění a předcházení radikalizaci zapojením lidí všech věkových skupin do demokratických procesů za podpory mobility a spolupráce ve vzdělávání mezi evropskými občany, institucemi zajišťujícími vzdělávání a odbornou přípravu, organizacemi, zúčastněnými stranami a členskými státy, což jsou všechno aspekty, které mají mimořádný význam pro budoucnost EU.

3.5.

EHSV oceňuje úsilí vyvíjené v rámci činností programu Jean Monnet, které jsou součástí programu Erasmus+ a zaměřují se na podporu excelence ve výuce a výzkumu v oblasti evropských studií v celosvětovém měřítku. EHSV vyjadřuje politování nad tím, že navržený rozpočet pro tento program je stále nedostatečný. Vzhledem k tomu, že se tento program zatím zaměřuje pouze na vysoké školy, EHSV se domnívá, že jeho rozpočet by měl být navýšen a program by měl být rozšířen na všechny oblasti vzdělávání a všechny věkové skupiny, aby se zlepšilo vzdělávání o EU a posílilo demokratické občanství.

3.6.

EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné provést pařížské prohlášení, které podepsali vedoucí představitelé EU v březnu 2015 (15), a připomíná, že kritické myšlení a mediální gramotnost, sociální a občanské kompetence, mezikulturní porozumění a úsilí ohledně boje proti diskriminaci je třeba zahrnout do všech druhů vzdělávání.

4.   Konkrétní připomínky k formálnímu vzdělávání

4.1.

EHSV opětovně zdůrazňuje, že je třeba podporovat příležitosti k celoživotnímu učení pro všechny v rámci jejich škol a komunit s cílem otevřít jim cestu k demokraticky angažovanému občanství. Inkluzivní politika v oblasti vzdělávání se může stát skutečností, pokud bude mít podporu ze strany vnitrostátních a evropských sdělovacích prostředků a vnitrostátní politiky, které budou poukazovat na dobré příklady demokracie a tolerance. Jejich součástí by mělo být právo na účast, podpora sociálního partnerství a dialogu s občanskou společností, svobody projevu, opatření proti šíření falešných zpráv, inkluzivní jednání respektující kulturní rozmanitost doma i v zahraničí, hájení rovnosti pro všechny a podpora toho, aby se migranti, uprchlíci a příslušníci menšin vedle své kulturní identity stali také aktivními občany EU a členských států.

4.2.

Učení týkající se EU, demokratických hodnot, tolerance a občanství, ale také úlohy EU ve světě by se mělo stát průřezovým tématem vyučovaným na školách v rámci všech předmětů a projektů, tzn. nejen při hodinách dějepisu či občanské výchovy. Studenti by měli být seznamováni s příklady aktivní účasti na společenských aktivitách a dobrovolnictví ze strany zástupců občanské společnosti, odborů a podniků, kteří by byli zváni, aby představili svou činnost. Je třeba studenty povzbudit, aby se zapojili do demokratických rozhodovacích procesů na místní, vnitrostátní a unijní úrovni. Ředitelé škol a učitelé by navíc měli vytvářet kooperativní demokratickou školní kulturu, jejíž součástí budou školské rady a v jejímž rámci se na rozhodování budou podílet i rodiče a studenti, a měli by zajistit kolegiální správu.

4.3.

EHSV zdůrazňuje význam existence právních předpisů či doporučení týkajících se rozvoje kompetencí učitelů v oblasti občanské výchovy v rámci počátečního pedagogického vzdělávání dostupného ve všech členských státech, včetně dalšího profesního rozvoje učitelů a ředitelů škol (16).

4.4.

EHSV žádá, aby byla vytvořena a podporována centralizovaná přístupná platforma, jež spojí různé současné iniciativy a portály (17) a kde budou k dispozici výukové a vzdělávací materiály v různých jazycích EU pro vzdělávací instituce i samostatné studenty, které se budou týkat EU a budování identity EU a budou speciálně zaměřené na základní hodnoty EU, demokracii, účast na demokratickém rozhodování, toleranci a společné porozumění. Materiály pro výuku a odbornou přípravu (18) vytvořené v rámci různých projektů financovaných ze strany EU by měly být k dispozici pro všechny, měly by být lépe propagovány a využívány při školních i jiných aktivitách zaměřených na vzdělávání o EU.

5.   Konkrétní připomínky k neformálnímu vzdělávání

5.1.

EHSV chápe občanskou výchovu jako součást politického a praktického rámce pro celoživotní učení ve všech oblastech života. Ucelený přístup k občanské výchově vyžaduje zapojení poskytovatelů formálního i neformálního vzdělávání, kteří se vzájemně doplňují jak po stránce obsahové, tak z hlediska zaměření svých vzdělávacích programů, ale i co se týče pedagogického přístupu a typů participace, které si lze v rámci těchto programů vyzkoušet.

5.2.

Na výchovu k občanství EU se zaměřuje i celá řada výukových programů nabízených v rámci neformálního učení. Je tomu tak například v případě organizací mládeže, kde je vzdělávací práce spojena s procesem participace, jenž podporuje aktivní občanství a rozšiřuje mladým lidem jejich obzory. Organizace mládeže hrají jako poskytovatelé občanského vzdělávání klíčovou roli, která spočívá v tom, že svým členům a osobám, s nimiž pracují, usnadňují socializaci, interakci a politickou a společenskou činnost.

5.3.

Organizace mládeže organizují širokou škálu programů, projektů a činností souvisejících s občanskou výchovou, které mají mnohdy evropský rozměr. Volí si je podle svého zaměření a své cílové skupiny a patří mezi ně: dobrovolnictví a mezinárodní výměny/události; pravidelná setkání/činnosti místních skupin; výměna probíhající v rámci škol a programy pobytu v hostitelských rodinách; simulované jednání orgánů EU; simulované volby atd.

5.4.

Vzhledem k tomu, že formální a neformální vzdělávání se vzájemně doplňují, je velmi důležité podporovat partnerství mezi poskytovateli obou typů vzdělání s cílem zajistit praktičtější zkušenosti s uplatňováním demokracie. Studentské organizace a organizace mládeže by měly být v centru rozhodování a měly by jim být poskytnuty prostředky k přímé podpoře mechanismů zpětné vazby a monitorování. V této souvislosti EHSV doporučuje, aby byli v orgánech, které odpovídají za vytváření osnov a vymezování způsobů poskytování výchovy k občanství, zastoupeni mladí lidé.

6.   Konkrétní připomínky k informálnímu učení

6.1.

EHSV si je vědom toho, že mnoho informací o EU lze získat pomocí informálního učení, tedy ze sdělovacích prostředků, z diskusí ve skupinách vrstevníků atd. Je třeba vyvinout koordinované úsilí a přijmout konkrétní opatření, jež povedou k plné „unijní gramotnosti“všech občanů všech věkových skupin, s cílem dosáhnout minimální úrovně nezbytných znalostí o EU. Kromě jiného by sem mělo patřit povědomí o sociální a hospodářské provázanosti členských států EU, a tudíž o potřebě odolné evropské společnosti, jež bude schopná společně dosáhnout větší hospodářské konkurenceschopnosti.

6.2.

EHSV vyzývá k lepšímu sdílení informací o EU s občany EU s využitím unijních a vnitrostátních strategií informovanosti, komunikace a vzdělávání a připomíná, že je důležité, aby EK podpořila tento program, včetně možného opětovného zřízení funkce komisaře pro komunikaci.

6.3.

Evropské a proevropské vnitrostátní veřejnoprávní sdělovací prostředky včetně stanice Euronews by měly hrát strategickou úlohu při poskytování správných informací o EU. Informační kanceláře EU, které sídlí v členských státech, by se měly aktivně podílet na posílení identity EU, a to s podporou poslanců a dalších zástupců Evropského parlamentu, za aktivní účasti členů EHSV a dalších tvůrců politik činných v oblasti Evropské unie.

6.4.

S ohledem na úspěch programu Erasmus+ vyzývá EHSV k intenzivnější komunikaci zaměřené na prosazování úlohy vzdělávání a informování o budování míru Evropskou unií, na usnadňování výměny poznatků mezi nevládními organizacemi v rámci EU a mimo ni a na označování mírových projektů EU heslem „Bílá holubice“s cílem zvýšit jejich viditelnost doma i za hranicemi.

6.5.

Je třeba vybídnout současné studenty programu Erasmus+, aby využili své zkušenosti ze zahraničí a působili mezi svými vrstevníky jako vyslanci EU a informovali mladší lidi o Evropě, o mezikulturním učení a o svých přímých zkušenostech s jinou kulturou.

6.6.

EHSV upozorňuje na své vlastní projekty, jako je například každoroční participativní akce EHSV pro mladé lidi s názvem Vaše Evropa, váš názor (YEYS) (19). Díky této akci přijíždí každým rokem na dva dny do Bruselu studenti ve věku 16 až 18 let ze všech členských států EU a z kandidátských zemí, aby se dozvěděli něco více o EU a společně formulovali návrhy a usnesení, jež jsou poté předávány orgánům EU.

V Bruselu dne 21. března 2019.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Doporučení Rady (2018/C 195/01) (Úř. věst. C 195, 7.6.2018, s. 1).

(2)  Pařížské prohlášení, 17.3.2015.

(3)  Rada Evropy (2016), „Kompetence pro demokratickou kontrolu“.

(4)  Schumanova deklarace.

(5)  EK, standardní Eurobarometr 89, jaro 2018 – zpráva.

(6)  Základem jsou osobní rozhovory s 27 331 lidmi ve věku od 18 let v EU-28.

(7)  Zpráva Evropského parlamentu o vyučování o EU ve škole (2015/2138(INI)).

(8)  Eurydice, Citizenship Education at School in Europe (Výchova k občanství ve školách v Evropě) –2017.

(9)  Evropské fórum mládeže, Inspiring! Youth organisations contribution to citizenship education (Inspirace! Přínos organizací mládeže pro občanskou výchovu), 2016.

(10)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 136.

(11)  Definice „znevýhodněných skupin“podle EIGE.

(12)  Doporučení Rady (2018/C 195/01).

(13)  Doporučení Rady (2018/C 189/01) (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1).

(14)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 194.

(15)  Pařížské prohlášení, 17.3.2015.

(16)  Joint Statement on Citizenship Education & EU Common Values (Společné prohlášení o výchově k občanství a společných hodnotách EU).

(17)  Jako je eTwinning, Open Education Europe atd.

(18)  Například https://euhrou.cz/.

(19)  https://www.eesc.europa.eu/en/our-work/civil-society-citizens-participation/your-europe-your-say.


Top