Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE2522

Stanovisko Hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 (o obecném potravinovém právu), směrnice 2001/18/ES (o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí), nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 (o doplňkových látkách), nařízení (ES) č. 2065/2003 (o kouřových aromatech), nařízení (ES) č. 1935/2004 (o materiálech určených pro styk s potravinami), nařízení (ES) č. 1331/2008 (o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata), nařízení (ES) č. 1107/2009 (o přípravcích na ochranu rostlin) a nařízení (EU) 2015/2283 (o nových potravinách) [COM(2018) 179 final – 2018/0088 (COD)]

EESC 2018/02522

OJ C 440, 6.12.2018, p. 158–164 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 440/158


Stanovisko Hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 (o obecném potravinovém právu), směrnice 2001/18/ES (o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí), nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 (o doplňkových látkách), nařízení (ES) č. 2065/2003 (o kouřových aromatech), nařízení (ES) č. 1935/2004 (o materiálech určených pro styk s potravinami), nařízení (ES) č. 1331/2008 (o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata), nařízení (ES) č. 1107/2009 (o přípravcích na ochranu rostlin) a nařízení (EU) 2015/2283 (o nových potravinách)

[COM(2018) 179 final – 2018/0088 (COD)]

(2018/C 440/27)

Zpravodaj:

Antonello PEZZINI

Spoluzpravodajka:

Ester VITALE

Konzultace

Rada, 22. 5. 2018

Evropský parlament, 28/05/2018

Právní základ

Článek 43, článek 114, čl. 168 odst. 4 písm. b) a článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Rozhodnutí předsednictva

13. 2. 2018

Odpovědná specializovaná sekce

Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí

Přijato ve specializované sekci

5. 9. 2018

Přijato na plenárním zasedání

19. 9. 2018

Plenární zasedání č.

537

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

176/2/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV byl vždy zastáncem politiky EU zajišťující ochranu zdraví v celém potravinovém řetězci ve všech fázích výrobního procesu – od zemědělce po spotřebitele –, v jejímž rámci se předcházelo kontaminaci potravin a s tím spojenému riziku, podporovala bezpečnost a hygiena a poskytovaly jasné, transparentní a bezpečné informace o výrobcích.

1.2.

EHSV podporuje iniciativy Komise zaměřené na řešení problematiky transparentnosti, udržitelnosti a účinnosti celého kontrolního systému potravinového řetězce s cílem zlepšit vnímání spolehlivosti a bezpečnosti ze strany občanů, sdělovacích prostředků a celé občanské společnosti.

1.3.

EHSV rozhodně souhlasí, že je zapotřebí posílit úřad EFSA, aby zajišťoval lepší dostupné vědecké poradenství pro osoby odpovědné za řízení rizika, a to prostřednictvím jasné a transparentní komunikace a intenzivnější spolupráce s členskými státy a s dalšími organizacemi působícími v sociální oblasti s cílem zajistit soudržný, bezpečný a spolehlivý systém potravinové bezpečnosti.

1.4.

EHSV již zdůraznil, že úřad EFSA za dobu své existence prokázal svou kompetentnost a že hraje velmi důležitou úlohu v oblasti předcházení zdravotním rizikům v Evropě (1).

1.5.

Výbor považuje za nezbytné zajistit zachování vysoké míry nezávislosti na vnějších okolnostech a té nejlepší odborné způsobilosti úřadu EFSA, maximalizovat kapacity pro hodnocení rizika, a zajistit tak udržitelnost unijního systému hodnocení, který je v celosvětovém měřítku považován za jeden z nejlepších.

1.6.

Podle názoru EHSV musí být úřad EFSA a členské státy v rámci sítě schopny co nejlépe rozvíjet komunikaci v oblasti rizika, a to nezávisle, avšak vzájemně soudržně a koordinovaně mezi osobami provádějícími hodnocení a těmi které riziko řídí, aby uživatelé mohli snadno a interaktivně využívat výsledky a závěry a zároveň byla zajištěna odpovídající úroveň důvěrnosti a ochrany práv duševního vlastnictví.

1.7.

EHSV rozhodně podporuje vytvoření rejstříku studií, který bude snadno dostupný na internetu a bude obsahovat jména odborníků a certifikovaných laboratoří, místopřísežná prohlášení o neexistenci střetu zájmů, popisy účelů, vyčleněné technické a finanční prostředky a zdroje.

1.8.

Podle názoru Výboru je třeba, aby se u spotřebitelů výrazně zlepšilo vnímání rizika, jemuž jsou v souvislosti s potravinami vystaveni, a to pomocí cílené osvěty v oblasti potravin a výživy a selektivní analýzy v oblasti rizika.

1.9.

Podle EHSV představuje budoucí obecný evropský strategický plán sdělování o riziku, pakliže bude formulován plně v souladu s nezávislostí úřadu EFSA, klíčový prvek, na němž závisí schopnost odpovědných subjektů poskytovat odpovědi, a to odpovědi účinné, jednoznačné, včasné, interaktivní a odpovídající nárokům občanů, pokud jde o bezpečnost, transparentnost a spolehlivost potravinového řetězce.

1.10.

EHSV navrhuje posílit strukturovaný a systematický dialog s občanskou společností, v jehož rámci by EHSV mohl díky svým strukturám pro udržitelné potravinové systémy zajistit užitečný a konkrétní příspěvek.

1.11.

Pokud jde o správu EFSA, EHSV rozhodně podporuje návrh na větší zapojení členských států a občanské společnosti do struktury správy a vědeckých komisí, tak aby složení správní rady odpovídalo normám stanoveným ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám.

1.12.

EHSV se domnívá, že je nezbytné, aby se navázalo na dohodu úřadu EFSA a Společného výzkumného střediska, zejména pokud jde o společné činnosti v oblasti potravin a krmiv a v zájmu vytvoření kvalitní harmonizované vědecké metodiky analýzy, která zaručí transparentnost, srovnatelnost inkluzivnost a rovnocenné postavení všech zainteresovaných stran.

2.   Úvod

2.1.

Obecné potravinové právo (právní předpisy EU o bezpečnosti potravin a krmiv v celém výrobním řetězci) je základním kamenem právního rámce EU týkajícího se celého potravinového řetězce „od výrobce po spotřebitele“.

2.2.

Právní předpisy stanoví, že normy pro krmiva a potraviny mají vědecký základ. To je známou zásadou hodnocení rizika, které sestává ze tří samostatných, ale vzájemně propojených součástí: hodnocení rizika, řízení rizika a sdělování o riziku.

2.3.

Nařízením (ES) č. 178/2002 byl zřízen Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), tedy nezávislá odborná agentura, jejímž úkolem je poskytovat odborná stanoviska, z nichž vycházejí opatření přijímaná ze strany EU ve vztahu k potravinovému řetězci.

2.4.

Dne 6. října 2017 byla Evropské komisi postoupena evropská občanská iniciativa zahrnující 1 070 865 podpůrných prohlášení pocházejících z 22 členských států. Iniciativa „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ (2) vyzvala Komisi, aby členským státům EU navrhla různá opatření. Komise by měla mimo jiné „zajistit, aby vědecké zhodnocení pesticidů pro schválení regulačním orgánem EU vycházelo pouze z publikovaných studií, jež zadávají příslušné veřejné orgány, nikoli odvětví výroby pesticidů“. Komise se zavázala, že tento legislativní návrh předloží do května 2018, aby se tím zlepšila transparentnost odborných hodnocení a kvalita a nezávislost vědeckých studií.

2.5.

Přezkum přiměřenosti nařízení o obecných požadavcích potravinového práva (ES) č. 178/2002 (3) byl dokončen dne 15. ledna 2018.

2.6.

V hodnocení se uvádí, že nařízení o obecném potravinovém právu je pro řešení většiny současných tendencí stále určující a přiměřené.

2.6.1.

Obecně vzato bylo dosaženo hlavních cílů nařízení o obecném potravinovém právu, tedy vysoké úrovně ochrany lidského zdraví, zájmů spotřebitelů ve vztahu k potravinám a účinného fungování vnitřního trhu.

2.6.2.

Zřízení úřadu EFSA zajistilo lepší odborný základ pro opatření EU. Došlo k významnému zlepšení, pokud jde o odbornou kapacitu úřadu EFSA, kvalitu jeho vědeckých výsledků, shromažďování vědeckých údajů a rozvoj a harmonizaci metod hodnocení rizika.

2.6.3.

Úřad EFSA posílil spolupráci s vnitrostátními i mezinárodními vědeckými organizacemi a výměnu informací mezi členskými státy.

2.6.4.

Na úrovni EU nebyl zjištěn žádný systémový nesoulad při uplatňování zásady analýzy rizika jako takové.

2.6.5.

Přísná politika úřadu EFSA v oblasti nezávislosti a transparentnosti byly pravidelně tříbena a posilována. Nicméně vzhledem k tomu, že ne všechny členské státy jsou zastoupeny ve správní radě EFSA, není řízení EFSA pravděpodobně v souladu s obvyklým přístupem k decentralizovaným agenturám EU.

2.6.6.

Rámec týkající se potravinové bezpečnosti zavedený nařízením o obecném potravinovém právu posloužil v některých případech také jako zdroj inspirace pro země mimo EU, které rozvíjejí své vnitrostátní právní předpisy.

2.6.7.

Co se týče hodnocení rizika, v souvislosti s dokumentací předkládanou pro účely schvalování je úřad EFSA vázán pravidly důvěrnosti a analytickými postupy, které požadují, aby byly vzaty v úvahu všechny dostupné studie a skutečnosti. V důsledku toho bere ESFSA ve svých stanoviscích v úvahu nejen studie poskytované výrobním odvětvím, ale zakládá své vlastní vědecké závěry na co nejúplnějším zkoumání literatury. Odvětví, které požaduje schválení, má zase povinnost poskytovat jako součást dokumentace své vlastní studie.

2.6.8.

Podle nedávných hodnocení (4) lze ve stávajícím systému úřadu EFSA vysledovat určitá omezení:

obtíže při získávání nových členů, kteří by se měli stát součástí panelu;

odborná způsobilost ze strany pouze několika málo členských států;

současná tendence snižovat rozpočet orgánů veřejné správy;

nedostatek finančních prostředků na vnější zajišťování úkolů úřadu EFSA.

2.6.9.

Dlouhé povolovací postupy navíc v některých odvětvích zpomalují proces vstupu nových výrobků na trh. Navzdory tomu centralizovaný systém povolování přináší v porovnáním s používáním několika vnitrostátních systémů povolování potravin výhody z hlediska účinnosti.

2.7.

EHSV již zdůraznil, že „úřad EFSA za dobu své existence prokázal svou kompetentnost. Je nepopiratelné, že hraje velmi důležitou úlohu v oblasti předcházení zdravotním rizikům v Evropě“ (5).

2.8.

EHSV vzal ve svém dřívějším stanovisku v úvahu vědecké názory, které nejsou vždy souhlasné a jednoznačné, a doporučil EFSA, „aby tomuto jevu věnovala mimořádnou pozornost, neboť vědecká literatura je pro systém hodnocení důležitým podkladem“ (6), a požádal Komisi, aby na internetových stránkách agentury systematicky zveřejňovala použité povinné studie a také hrubá data těchto studií, z nichž vycházejí přijaté závěry.

2.9.

EHSV také zdůraznil (7), že hodnocení prováděná úřadem EFSA vycházejí z vědeckých studií, jež by měly dokládat nezávadnost příslušného výrobku. Podle stávajících právních předpisů musí tuto referenční studii předložit společnost, která zamýšlí daný výrobek uvést na trh. Jedná se tedy o velmi citlivou záležitost, neboť výsledky vědeckých studií se mohou významně lišit v závislosti na tom, z jakého zdroje jsou financovány a jaká metodika je použita.

2.10.

V obecnější rovině EHSV v poslední době požadoval politiku v oblasti potravin vhodnou pro 21. století, která by splňovala četná kritéria: „kvalita potravin […], oblast zdraví […], životní prostředí […], sociální a kulturní hodnoty […], zdravá ekonomika […], důstojná pracovní místa, plná internalizace nákladů […] a řádná správa věcí veřejných“ (8).

2.11.

Evropský veřejný ochránce práv provedl šetření a podnikl kroky ve vztahu ke způsobu hodnocení rizika EU v potravinovém řetězci a v dopise adresovaném Komisi ze dne 15. března 2018 zdůraznil některé hlavní zásady, jak způsob hodnocení rizika EU v potravinovém řetězci zlepšit, tedy:

nezávislost a transparentnost;

povinnost zveřejňovat „orientační studie“ při provádění vlastních vědeckých hodnocení;

větší veřejná kontrola funkcí hodnocení rizika v rané fázi procesu;

schopnost zapojit veřejnost a zúčastněné subjekty do procesu hodnocení rizika (9);

umožnit zainteresovaným stranám zúčastňovat se schůzí i dalšími způsoby, než je tomu nyní – prostřednictvím „otevřených plenárních zasedání“ –, a přitom samozřejmě respektovat důvěrnost.

2.12.

Evropský veřejný ochránce práv dále zdůraznil, že „nástroje pro informování veřejnosti, které EFSA používá pro informování o rizicích spojených s určitými látkami nebo produkty, by měly být dostupné ve všech 24 úředních jazycích EU … a měla by být dodržována práva osob se zdravotním postižením a sdělování o riziku by mělo zohledňovat jejich požadavky“ (10).

3.   Návrhy Evropské komise

3.1.

Komise navrhuje přezkum nařízení o obecném potravinovém právu a přezkum osmi odvětvových právních předpisů tak, aby byly slučitelné s obecnými předpisy, byla posílena transparentnost a zvýšila se záruka spolehlivosti, objektivity a nezávislosti studií.

3.2.

Za účelem zajištění lepší správy navrhuje větší zapojení členských států do systému řízení a do vědeckých komisí EFSA a větší příspěvek vnitrostátních vědeckých organizací do poskytování údajů a vědeckých studií.

3.3.

Konečným cílem obecného plánu komunikace je lepší sdělování občanům o riziku společně s kroky směřujícími ke zvýšení důvěry spotřebitelů a k podpoře větší uvědomělosti a pochopení ze strany veřejnosti.

4.   Obecné připomínky

4.1.

EHSV byl vždy zastáncem politiky EU zajišťující ochranu zdraví v celém potravinovém řetězci ve všech fázích výrobního procesu tak, aby se předešlo kontaminaci potravin a s tím spojenému riziku, byla podporována bezpečnost a hygiena v oblasti potravin, byly poskytovány transparentní a pravdivé informace o výrobcích a bylo zajištěno zdraví rostlin a dobré životní podmínky zvířat.

4.1.1.

EHSV rozhodně podporuje požadavek na zajištění maximální bezpečnosti evropského potravinového řetězce tím, že EU bude prostřednictvím úřadu EFSA poskytovat případné odborné poradenství osobám odpovědným za řízení rizika, bude o rizicích jasně a transparentně informovat veřejnost a bude spolupracovat s členskými státy a s dalšími subjekty s cílem zajistit soudržný a spolehlivý systém bezpečnosti potravin. Bylo by užitečné:

znovu přezkoumat podmínky povolovacích řízení s cílem zlepšit jejich soudržnost a účinnost a urychlit přístup na trh;

znovu přezkoumat výjimky a zjednodušené předpisy pro mikropodniky v souladu s vysokou úrovní ochrany veřejného zdraví;

přehodnotit dopad stávajícího povolování, které zvyšuje pracovní vytížení úřadu EFSA;

zjednodušit postupy s cílem zajistit větší transparentnost.

4.2.

EHSV považuje za nezbytné zajistit zachování vysoké míry nezávislosti na vnějších okolnostech a té nejlepší odborné způsobilosti úřadu EFSA, maximalizovat kapacity pro hodnocení rizika a zajistit tak udržitelnost systému hodnocení EU.

4.3.

EHSV připomíná, že díky právním předpisům EU mají evropští občané jedny z nejkvalitnějších norem v oblasti bezpečnosti potravin na světě. Proto je podle názoru EHSV naprosto nezbytné nejen zaručit vysokou úroveň a spolehlivost nezávislých odborných analýz, plnou transparentnost a interaktivní komunikaci v průběhu celého procesu hodnocení rizika s plným zapojením a sdílením odpovědnosti všech členských zemí, ale také, a to především, vystupovat tvrdě a rozhodně, pokud jde o mechanismy vnímání rizika ze strany občanské společnosti.

4.4.

Podle EHSV je důležité zajistit spotřebitelům bezpečné potraviny a udržet si jejich důvěru s cílem zajistit zachování pozitivního a spolehlivého vztahu s občany a pozitivních dopadů na zemědělsko-potravinový trh.

4.5.

Odborná veřejnost musí mít důvěru v úlohu úřadu EFSA v oblasti bezpečnosti potravin a její stanoviska musí představovat klíčovou referenci a zajišťovat, aby potraviny uváděné na trh byly bezpečné.

4.6.

Podle EHSV má úřad EFSA to nejlepší postavení, pokud jde o rozvíjení příslušného sdělování o riziku prostřednictvím snadno pochopitelných sdělení, aby tak uživatelé dokázali snadno a jasně porozumět výsledkům a závěrům a zároveň aby byla zajištěna odpovídající úroveň důvěrnosti a ochrana práv duševního vlastnictví, která nebude bránit inovacím a konkurenceschopnosti.

4.7.

Nezbytnou, avšak nikoli dostačující podmínkou k zajištění toho, aby informování o riziku konkrétních potravin bylo srozumitelné, vhodné, včasné a ve vztahu k různým příjemcům soudržné, je posílení koordinace mezi subjektem provádějícím hodnocení rizika, řízením rizika, členskými státy a zúčastněnými stranami na základě dohodnutých zásad komunikace.

4.7.1.

Podle EHSV je třeba u spotřebitelů značně zlepšit vnímání rizika, jemuž jsou vystaveni při konzumaci potravin, pokud jde o rozšířené povědomí o škodlivosti, kulturu stravování a vzorce spotřeby potravin.

4.7.2.

EHSV se domnívá, že budoucí obecný evropský strategický plán sdělování o riziku, doplněný o škálu operativních opatření odpovídajících jednotlivým situacím, představuje klíčový prvek pro posouzení schopnosti všech odpovědných subjektů na různých úrovních účinně, včas a vhodným způsobem reagovat na očekávání občanů, pokud jde o bezpečnost, transparentnost a spolehlivost potravinového řetězce.

4.7.3.

Pochybnosti je nutné uznat a pojmenovat a poukázat na případné nedostatky v údajích nebo v problematice spojené s neharmonizovanými metodikami analýz. V této souvislosti je důležité, aby ti, kdo informují o riziku, přinášeli vzájemně soudržné zprávy a aby komunikační kanály byly interaktivní a ověřitelné a byla trvale monitorována jejich účinnost.

4.7.4.

EHSV dále považuje za nezbytné, aby opatření v oblasti komunikace byla doprovázena kampaněmi bojujícími proti dezinformacím a nepravdivým tvrzením, aby nedocházelo k tomu, že řádné analýzy rizik budou zneužívány k zablokování inovací, zejména u malých a středních podniků.

4.7.5.

Je důležité zintenzivnit koordinaci s vnitrostátními orgány a agenturami, pokud jde o účinný systém varování a zajištění soudržnosti komunikace, a zavést strukturovaný a systematický dialog s občanskou společností, v jehož rámci by EHSV mohl díky svým strukturám věnujícím se udržitelným potravinovým systémům zajistit užitečný a konkrétní příspěvek.

4.7.6.

V neposlední řadě je třeba posílit koordinaci a spolupráci na mezinárodní úrovni s našimi největšími obchodními partnery, zejména v rámci dohod o volném obchodu, s cílem zajistit jednotné pokyny pro posuzování rizik a vyvinout harmonizovaná metodická kritéria pro hodnocení v souladu s tím, jak globální riziko pokrývá sbírka Codex Alimentarius.

4.8.

Stejně tak je nezbytné, aby úřad EFSA poskytoval jasné pokyny a informace, jimiž se budou moci s jistotou a předvídatelně řídit podniky předkládající žádosti.

4.9.

Aby byly všechny klíčové prvky obsaženy v jediné konkrétní dokumentaci, úřad EFSA by se měl v tomto ohledu do budoucna otevřít dialogu s podniky ohledně analýzy konkrétní dokumentace, poskytovat výchozí údaje, které má k dispozici, a doplňovat je o doporučení zúčastněných podniků.

4.10.

Podle EHSV je třeba posílit nezávislost regulačních orgánů, které doplňují činnosti EFSA, a připomenout subjektům přijímajícím rozhodnutí i veřejnosti, jaký význam mají kvalitní údaje, a to bez ohledu na jejich zdroj. Větší veřejná kontrola funkcí hodnocení rizika úřadu EFSA již od rané fáze procesu, která probíhá například zapojením zúčastněných stran, v současnosti zaručuje lepší vztah se všemi zúčastněnými stranami.

4.11.

EHSV požaduje rychlejší a transparentnější postupy, které by zároveň zaručovaly náležitou rovnováhu ve vztahu k výzvám, jimž je třeba čelit v souvislosti s požadavky v oblasti práv duševního vlastnictví vlastníků údajů.

4.12.

EHSV podporuje nedávný požadavek poradního sboru EFSA na větší veřejné investice do výzkumu v oblasti bezpečnosti potravin, aby nedocházelo k tomu, že výzkum sponzorovaný průmyslem by mohl upřednostňovat různé jiné zájmy než zájem veřejný, a aby byla zajištěna plná důvěra spotřebitelů v hodnocení rizika v oblasti potravin v EU.

4.13.

Pokud jde o správu EFSA, EHSV podporuje návrh, jehož cílem je větší zapojení členských států do systému řízení a do vědeckých komisí EFSA tak, aby složení správní rady úřadu EFSA odpovídalo normám stanoveným ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám, zároveň s posílením strukturovaného dialogu s občanskou společností.

5.   Konkrétní připomínky

5.1.

EHSV vítá návrh na rejstřík studií pod podmínkou, že bude snadno dostupný na internetu a bude obsahovat identifikaci odborníků a certifikovaných laboratoří, místopřísežná prohlášení o neexistenci konfliktu zájmů, popis účelu, vyčleněných technických a finančních prostředků a jejich zdrojů, načasování a přijaté způsoby interaktivní komunikace, případně požadované ověřovací studie.

5.2.

Referenčním právním předpisem pro laboratorní normy je směrnice 2004/10/ES o zásadách správné laboratorní praxe vypracovaných v rámci OECD (11). Právní úprava a fungování laboratoří zkoumajících bezpečnost potravin (12) by měly být doplněny o systémy auditu v oblasti zpracování údajů s cílem zajistit, že studie budou realistické.

5.3.

EHSV se domnívá, že je nezbytné, aby se navázalo na dohodu úřadu EFSA a Společného výzkumného střediska, zejména pokud jde o společné činnosti v oblasti potravin a krmiv, alternativní metody ochrany zvířat, kombinovanou expozici chemickým látkám a směsím a shromažďování základních údajů pro hodnocení rizika. Úřad EFSA a Společné výzkumné středisko by měly zejména vytvořit harmonizované vědecké metodiky analýzy, které zaručí kvalitu, transparentnost, srovnatelnost, inkluzivnost a rovnocenné postavení všech zúčastněných stran.

V Bruselu dne 19. září 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 1.

(2)  Viz http://ec.europa.eu/citizens-initiative/public/initiatives/successful/details/2017/000002

(3)  Viz Shrnutí hodnocení REFIT obecného potravinového práva (nařízení (ES) č. 178/2002) {SWD(2018) 38 final}.

(4)  Viz SWD (2018) 37 final z 15. ledna 2018.

(5)  Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 1.

(7)  Tamtéž.

(8)  Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 18.

(9)  Dopis evropského veřejného ochránce práv.

(10)  Tamtéž.

(11)  Zásady správné laboratorní praxe OECD.

(12)  Viz nařízení (ES) č. 882/2004.


Top