Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018AE2789

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti [COM(2018) 374 final – 2018/0199 (COD)]

EESC 2018/02789

OJ C 440, 6.12.2018, p. 116–123 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

6.12.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 440/116


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

[COM(2018) 374 final – 2018/0199 (COD)]

(2018/C 440/19)

Zpravodaj:

Henri MALOSSE

Konzultace

Evropský parlament, 11. 6. 2018

Rada Evropské unie, 19. 6. 2018

Právní základ

Články 178 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

7. 9. 2018

Přijato na plenárním zasedání

19. 9. 2018

Plenární zasedání č.

537

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

196/2/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

Evropská územní spolupráce je jedinečným nástrojem politiky soudržnosti a jedním z mála rámců, v nichž jsou celostátní, regionální a místní aktéři v různých členských státech systematicky vedeni k uskutečňování společných opatření a výměně postupů a intervenčních strategií. Lze říci, že v tom tkví základ evropského ducha. Navzdory četným příkladům přidané hodnoty a investic na podporu růstu v rámci dosud provedených projektů ukazují výsledky hodnocení ex post určité nedostatky. Návrh nového nařízení je musí zohlednit v několika skupinách opatření:

1.1.1.

Zjednodušení postupů – EHSV vyzývá k radikálnímu zjednodušování ve vztahu k velikosti projektů. Spolupráce se týká zejména místních aktivit. Je proto nezbytné, aby byly formuláře a metody hodnocení projektů zjednodušeny a jako klíčový prvek nového programového období byly uplatňovány paušální postupy.

1.1.2.

Finanční rámec – Politika soudržnosti je klíčovým prvkem podpory strategie Evropa 2021–2027, která by měla být přednostně technicky a finančně podporována. EHSV varuje před oslabením rozpočtových přídělů, které by mělo nepříznivé dopady na účinnost, viditelnost a povědomí o tomto akčním programu. Vyzývá proto Evropský parlament, aby navrhl navýšení prostředků na politiku soudržnosti, zejména ve prospěch cíle Evropská územní spolupráce.

1.1.3.

Doplňkovost – EHSV je znepokojen novými pravidly, která by mohla snížit maximální míru financování EU z 85 % na 70 %. Žádá, aby byla pro malé projekty, nejzranitelnější regiony i pro činnosti občanské společnosti zachována míra financování 85 %. EHSV rovněž podporuje větší využívání zapojení soukromého sektoru a evropského finančního inženýrství fondu InvestEUfund do opatření prováděných ve prospěch výrobních odvětví.

1.1.4.

Integrace finančních nástrojů – EHSV vyzývá Komisi, aby vypracovala skutečnou strategii pro koordinaci a integraci svých jednotlivých finančních nástrojů dostupných v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Žádá Komisi, aby v tomto smyslu co nejdříve předložila sdělení. Přednostním rámcem pro provádění této nezbytné koordinace musí být Evropská územní spolupráce.

1.1.5.

Pro skutečné partnerství s občanskou společností – Komise musí stanovit povinnost zapojit sociální partnery a organizace občanské společnosti jak do konzultačního procesu, tak do provádění opatření, protože nejlepších výsledků u sledovaných projektů dosahují ty, jež zapojují občanskou společnost. EHSV doporučuje, aby každý provozní orgán předložil schéma partnerství pro zapojení občanské společnosti s mechanismem varování.

1.1.6.

Pokračování v trendu tematického zaměření a jeho další rozvoj – Zjištění, že se intervenční a investiční priority posouvají směrem k tematickému zaměření, je Výborem hodnoceno pozitivně, nicméně zbývá upřesnit:

jak se zohlední specifika oblastí uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU (ostrovy, horské oblasti, venkovské oblasti, aglomerace atd.), aniž by se opomíjela potřeba koncentrace, jež zaručuje viditelnost a účinnost, aby se zabránilo rozptýlení prostředků,

jak zajistit, aby udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu měly ústřední postavení v rámci všech záležitostí,

jak se jednáním více zaměřeným na místní úroveň Evropa skutečně přiblíží občanům.

1.1.7.

Námořní oblast a ostrovní území – Vzhledem k tomu, že námořní oblast je jediným prostředím ostrovních území, se EHSV vyslovuje pro to, aby tato území mohla dál předkládat projekty v rámci přeshraniční i územní spolupráce. V případě potřeby by měla být stanovena nová priorita „ostrovní území“ s určeným rozpočtem.

1.1.8.

Makroregionální strategie – EHSV se domnívá, že je nezbytné rozšířit rozvoj makroregionálních strategií na nové oblasti (Středomoří, Balkán, Karpaty atd.) a zajistit k jejich prospěchu větší integraci nových evropských finančních nástrojů.

1.1.9.

Spolupráce se sousedními zeměmi – EHSV vítá vytvoření jednotného rámce provádění se sousedními/třetími zeměmi. Zdůrazňuje také význam přístupu, který současně zapojuje prostředky evropské územní spolupráce i prostředky externích evropských fondů. EHSV žádá Komisi, aby zajistila, že programy územní spolupráce budou v tomto rámci zpřístupněny i regionům sousedních zemí, a to i v případě, že tyto regiony nehraničí s EU, aby nedocházelo k narušení v rámci dotyčných zemí.

1.1.10.

Inovace – EHSV podporuje návrh prioritního okruhu zaměřeného na inovace s vlastním rozpočtem a postupy umožňujícími přímý přístup k nestátním subjektům. Zdůrazňuje však, že se inovace musejí vztahovat i na společenskou a sociální oblast.

1.1.11.

Digitální složka Evropské územní spolupráce – Jednou z hlavních současných výzev pro aktéry evropské územní spolupráce je být připojen. Je nutné určit prostředky a iniciativy k překlenutí digitální propasti mezi územími a také mezi městskými a venkovskými územími v rámci regionů: rozvíjet výměnu zkušeností, zmenšit digitální propast jednak mezi regiony, jednak mezi městskými a venkovskými oblastmi.

1.1.11.1.

EHSV za tímto účelem doporučuje, aby v období 2021–2027 byla ve struktuře všech programů evropské územní spolupráce zohledněna digitální transformace a požadavky na zvyšování kvalifikace.

1.1.12.

Zohlednění mládeže – Vnímání potřeb mládeže v Evropě je zcela zásadní. EHSV navrhuje, aby se využívaly metody výměny mládeže Erasmus+ (pro studenty, učně, uchazeče o zaměstnání, osoby v obtížné situaci), aby územní spolupráce zahrnovala mládež prostřednictvím zvláštních programů mobility, odbornou přípravu a studium jazyků. EHSV navrhuje zahrnout do přeshraničních a nadnárodních programů spolupráce okruhy konkrétních návrhů a opatření ve prospěch mladých lidí a realizovaných mladými lidmi.

1.1.13.

Opatření ve prospěch zranitelných skupin obyvatelstva a zohlednění horizontálních kritérií – EHSV zdůrazňuje, že je důležité zavést přesná pravidla týkající se úrovně závazků, které mají být dodržovány v souladu s horizontálními zásadami Společenství, a stanovit v tomto ohledu minimální prahovou hodnotu (10 % podpory opatření).

1.1.14.

Civilní ochrana a boj proti závažným rizikům – EHSV vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění této složky jako důležitého okruhu územní spolupráce a aby ji propojila s novým fondem nazvaným „Obrana a civilní ochrana“, který Komise navrhuje pro víceletý finanční rámec 2021–2027.

1.1.15.

Propagace – Vzhledem k významu programů podporovaných v rámci v evropské územní spolupráce bude EHSV podporovat veškeré iniciativy zaměřené na zviditelnění s cílem posílit ducha evropského občanství a zvýšit povědomí o konkrétních opatřeních prováděných s podporou EU. Doporučuje zejména zřízení informačních míst v regionech využívajících programy spolupráce, nejlépe v rámci organizací občanské společnosti.

2.   Úvod

2.1.   Územní a přeshraniční spolupráce, základ evropského ducha

2.1.1.

Ústředním bodem budování společného evropského prostoru je evropská územní spolupráce (Interreg), která za přispění všech svých složek – přeshraničních, nadnárodních, meziregionálních a otevřených vůči sousedním zemím – tvoří pilíř evropské integrace: napomáhá tomu, aby se z hranic nestaly překážky, sbližuje Evropany, pomáhá řešit společné problémy, usnadňuje sdílení nápadů a předností a podporuje strategické iniciativy zaměřené na společné cíle.

2.1.2.

Článek 174 a článek 24 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vytvářejí právní rámec, který umožňuje realizaci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti s cílem snížit rozdíly mezi regiony, pokud jde o úroveň rozvoje, a tím posílit evropskou územní spolupráci.

2.1.2.1.

V článku 174 se uvádí: „V rámci dotyčných regionů je zvláštní pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony.“ EHSV se domnívá, že tento článek je dostatečným důvodem pro to, aby byla v rámci evropské územní spolupráce těmto regionům věnována zvláštní pozornost, a žádá Komisi a členské státy, aby na to dbaly.

2.1.3.

Evropská územní spolupráce (Interreg), jež je prioritním cílem politiky soudržnosti, představuje rámec, v němž veřejné i soukromé celostátní, regionální a místní subjekty v členských státech vyvíjejí společné iniciativy, vyměňují si osvědčené postupy a utvářejí politiky rozvoje v Evropě i mimo ni. Navzdory četným případům a příkladům přidané hodnoty a investic na podporu růstu v rámci dosud provedených projektů však některé nedokonalosti plynoucí z nedostatků v sestavování jednotlivých programů zanechaly určité následky a zaslouží si analýzu v novém výhledu 2021–2027.

2.1.4.

Výsledky hodnocení ex post ukazují na několik aspektů:

nedostatek ve funkční definici regionů s ohledem na článek 174 SFEU,

významné obtíže při definování a provádění ucelené intervenční strategie z důvodu volby přístupu zdola nahoru („bottom-up“) při určování projektů, které mají být podporovány,

téměř úplná absence synergie mezi programy Interreg a dalšími programy EU, které by mohly posílit dopad programů Interreg na rozvoj – zejména Erasmus+, Horizont 2020, Evropský fond pro strategické investice (EFSI), Connect-Europe nebo COSME – a obecně příliš nízký dopad těchto opatření a jejich malá viditelnost pro občanskou společnost a pro všechny kategorie občanů, zejména ženy, mladé lidi, rodiny, osoby se zdravotním postižením a starší osoby.

2.1.5.

Některé z těchto aspektů jsou zohledněny v novém návrhu nařízení, který posiluje postupy zaměřené na omezení regionálních priorit ve všech evropských regionech, včetně těch nejvzdálenějších, rozvíjí nové makroregionální strategie a tematická zaměření, klade důraz na iniciativy v oblasti inovací, jakož i několik dalších iniciativ, které jsou tudíž předmětem zvláštních analýz a připomínek. Návrh Komise je však třeba zlepšit a v několika důležitých bodech vyjasnit.

3.   Prioritní témata pro doporučení EHSV Komisi

3.1.

Zjednodušení postupů – Směrem k radikálnímu zjednodušení – Komise navrhuje celý soubor konkrétních ustanovení, jejichž cílem je zjednodušit pravidla zařazování a správy programů na všech příslušných úrovních: na úrovni příjemců, členských států, řídicích orgánů, zúčastněných třetích zemí a Komise. EHSV tento postup jednoznačně podporuje. Jedná se však o iniciativu, kterou přináší každé nové programové období. Komise nešla v tomto postupu dostatečně daleko.

3.1.1.

Pokud jde o zjednodušení a paušální postup, nařízení zavádí jako klíčový prvek pro příští programové období paušální zacházení s určitými náklady a dále rozvíjí určité proměnné, jako jsou náklady na zaměstnance (v případě každého projektu s rozpočtem nižším než 200 000 EUR: paušální částka bez nutnosti předkládat faktury). Komise tedy uznává potřebu administrativního zjednodušení a zdůrazňuje potřebu obecné dohody.

3.1.2.

Spolupráce se týká zejména místních aktivit. Je proto nutné mít program více orientovaný na občanskou společnost, radikálně zjednodušit postupy a zavést malé informační a podpůrné jednotky.

3.1.3.

EHSV si přeje, aby byla vyvinuta snaha o soudržnost ve vztahu k velikosti projektů s cílem zavést potřebná zjednodušení formulářů a metod hodnocení projektů a aby se pro administrativní a správní činnosti využívaly minimální paušální postupy. Radikální zjednodušení je nezbytné, aby se organizátoři projektů mohli zaměřit na výsledky svých kroků spíše než na časově náročné administrativní činnosti.

3.1.4.

Je totiž nutné i v souladu s tím, co si přeje Komise, plně realizovat koncepci hodnocení projektů na základě „výsledků“ a zbavit organizátory povinnosti neustále předkládat zprávy o činnosti (v současné době jednou za 6 měsíců).

3.2.

Finanční rámec – Komise se domnívá, že politika soudržnosti a její dopady na evropskou územní spolupráci musejí zůstat zásadním prvkem finančního balíčku. EHSV s tímto postojem souhlasí. Oslabení rozpočtových přídělů by mělo nepříznivé dopady na účinnost, viditelnost a rovněž na stávající povědomí o tomto akčním programu. Momentálně upřednostňovanou variantou je zachování stabilního rozpočtu v porovnání s předchozím obdobím, a to v situaci, kdy rozpočet EU klesl zhruba o 10 %. Tato situace by měla umožnit zachování stejné výše podpory programů Interreg, což představuje minimum, avšak EHSV vyzývá Evropský parlament, aby navrhl podstatné zvýšení, protože politický dopad těchto programů a jejich dopad na obyvatelstvo může být obrovský, za předpokladu, že jim budou poskytnuty značné prostředky.

3.2.1.

V novém nařízení o evropské územní spolupráci se míra spolufinancování snižuje na 70 % (ze současných 85 %). Podle Komise by tento vývoj měl vést k většímu finančnímu přispění států a k podpoře lepších podmínek pro přijímání spoluodpovědnosti za projekty. EHSV je znepokojen tím, že toto opatření, tzv. doplňkovost, může odradit soukromé subjekty a nejvíce znevýhodněné regiony od účasti. Žádá proto, aby byla u nejzranitelnějších regionů ve smyslu článku 174 SFEU zachována míra spoluúčasti 85 %. Koncentrace evropských opatření navíc vždy zajišťuje jejich větší zviditelnění.

3.2.2.

Nová pravidla pro „malé projekty“ – Nové nařízení představuje jasnou definici doplněnou o nová, zjednodušená opatření a pravidla: nové vymezení technické pomoci, zrušení požadavků na roční podávání zpráv, paušální přístup u mnoha výdajových položek a podmínky pro rychlejší zahájení projektů v příštím období. EHSV se domnívá, že tyto iniciativy směřují správným směrem.

3.2.3.

Pokud jde o administrativní zátěž pro „malé projekty“, EHSV velmi pozitivně hodnotí i vyhlídku na vytvoření přeshraničního orgánu spravujícího celou administrativu za soubor „malých projektů“ coby doplnění paušálního postupu.

3.2.4.

EHSV oceňuje závazek Komise maximalizovat účast soukromých subjektů v programech územní spolupráce. V zájmu posílení tohoto postoje Výbor doporučuje vymezit minimální úroveň zapojení nestátních subjektů (mimo regionální orgány), jako jsou soukromé podniky, sociální partneři, dobrovolnická sdružení, subjekty sociální a solidární ekonomiky a profesní komory.

3.3.

Partnerství s občanskou společností – EHSV připomíná, že partnerství je nezbytným prostředkem pro zohlednění horizontálních zásad. Měla by vznikat všude – s občanskou společností, sociálními partnery, místními orgány a subjekty zabezpečujícími sociální začleňování. Nařízení v této souvislosti stanoví zapojení občanské společnosti do orgánů dohledu. Je také stanoveno, aby byly na internetových stránkách, které poskytují informace o provádění a výsledcích programů, uvedeny i informace o neúspěšných projektech a o projektech, které nevypracovávají zprávy o svých závazcích.

3.3.1.

Je nutno konstatovat, že místní orgány mají po svém jmenování tendenci ignorovat vše ostatní.

3.3.2.

Účast subjektů občanské společnosti by se neměla omezovat jen na konzultace. Je nezbytné zapojit je do provádění opatření a dát jim v tomto ohledu odpovědnost, včetně jmenování organizací občanské společnosti do role řídicích orgánů.

3.3.3.

EHSV navrhuje, aby řídicí orgán předložil pro každý program evropské územní spolupráce schéma partnerství demonstrující zapojení občanské společnosti do každé fáze přípravy, provádění a hodnocení opatření. Toto schéma by mělo zahrnovat mechanismus varování umožňující subjektům občanské společnosti obrátit se na příslušný orgán, pokud zásada partnerství nebude respektována.

3.4.

Nové rozdělení podpor pro územní spolupráci – Nové nařízení o cíli Evropská územní spolupráci (Interreg) popisuje budoucí akční program pro pět složek spolupráce: přeshraniční, nadnárodní, meziregionální, námořní – včetně spolupráce nejvzdálenějších regionů – a meziregionální inovační investice. Tento přístup je soudržný, i když vyjmutí námořní spolupráce z přeshraniční spolupráce vyvolává otázky a velmi znepokojuje subjekty působící v dotyčných regionech. Komise to odůvodňuje tím, že obzvláště v rámci námořní spolupráce může docházet k překrývání mezi několika přeshraničními programy, a zavazuje se, že pro programy v námořních oblastech, včetně dvoustranné spolupráce, stanoví komplexní přístup mající větší dopad.

3.5.

Otázka námořní oblasti a případ ostrovních území – EHSV se domnívá, že toto zaměření týkající se námořního rozměru lze chápat v případě kontinentálních území, ale není opodstatněné v případě ostrovních území, pro něž z podstaty věci existují pouze námořní hranice. EHSV ostatně často žádal Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost otázce ostrovů, jež jsou zjevně dotčeny strukturálními znevýhodněními, která uznává článek 174 SFEU. EHSV proto navrhuje znovu začlenit evropskou spolupráci mezi ostrovy do přeshraniční spolupráce a/nebo z ní učinit 6. kategorii s vlastním rozpočtem, a to především ve prospěch skupin ostrovů v rámci téže mořské oblasti, aby byla podpořena výměna zkušeností.

3.6.

Otevření směrem k inovacím – Navrhuje se nový zvláštní rozpočtový bod, který má fungovat na základě výzvy k předkládání návrhů a má být zaměřen na rozvoj projektů na celém evropském území, aby byl překročen rámec pouhé výměny osvědčených postupů a vývoj se posunul směrem ke komplexním programům kombinujícím výzkum a opatření (11 % rozpočtu Interreg). EHSV tento přístup podporuje za předpokladu, že zahrne rovněž společenské a sociální inovace, díky nimž může mít spolupráce mezi územími velký dopad na příslušné obyvatele, a umožní přímou účast nestátních subjektů (výzkumných pracovníků, podniků, občanské společnosti).

3.7.

Otevření vůči nejvzdálenějším regionům – Komise navrhuje přijmout nová opatření, která těmto regionům s ohledem na jejich specifické postavení umožní spolupracovat ve smyslu sdělení Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU (1). Bude to součást složky spolupráce týkající se nejvzdálenějších regionů, a to mezi těmito regiony a sousedy (3,2 % rozpočtu Interreg). Toto jasné ustanovení je zajímavé, pro doplnění těchto opatření je však rovněž zapotřebí, aby bylo možné snadno mobilizovat zdroje EU určené pro třetí země sousedící s nejvzdálenějšími regiony (zejména z Evropského rozvojového fondu, ERF), což se v současnosti neděje. EHSV požaduje koordinovanou interakci mezi iniciativou Interreg a ERF, která bude formálně stanovena a naplánována.

3.8.

Spolupráce se třetími zeměmi – EHSV považuje za pozitivní, že by nyní, v neklidné mezinárodní situaci, měl být vytvořen stejný rámec pro opatření zahrnující sousední země mimo Evropskou unii. Pokud jde o sousední země, měla by být lépe využita možnost, aby se nepříhraniční regiony těchto zemí podílely na opatřeních mezinárodní spolupráce, čímž by se zamezilo prohlubování rozdílů uvnitř těchto zemí, v nichž jsou regiony hraničící s EU zvýhodněny.

4.   Nové podněty k úvahám

4.1.

Rozvoj tematického zaměření – EHSV doporučuje, aby se programy zaměřily na opatření související s prioritami Evropské unie, jak jsou definovány v návrhu VFR 2021–2027 (inovace, výzkum, ekologičtější Evropa – energetika, oběhové hospodářství atd. –, propojená Evropa – doprava, zemědělství atd. –, sociálnější Evropa – ESF, EFRR, vzdělání, zdravotnictví atd. –, Evropa orientovaná lokálněji prostřednictvím rozvojových strategií na místní úrovni), a rovněž na specifické cíle stanovené v nařízení týkající se sociálních, vzdělávacích a zdravotních otázek. Zvláštní pozornost by měla být věnována strategiím místního rozvoje zahrnujícím všechny aktéry občanské společnosti.

4.1.1.

V rámci tematického zaměření je zcela zásadní, aby se otázky udržitelného rozvoje a opatření v oblasti klimatu, oběhového hospodářství a energie z obnovitelných zdrojů staly ústředními tématy všech záležitostí a rovněž aby byly výslovně vzaty v potaz.

4.2.

Makroregionální strategie – Makroregionální strategie (Baltské moře, Podunají, oblast Alp, Jaderské a Jónské moře) jsou obecně považovány za úspěšné. Evropská územní spolupráce je zvlášť hodnotná díky své schopnosti vytvářet podmínky, které napomáhají uplatňování makroregionálních rozvojových strategií, a to na základě:

vysokého stupně přeshraničních interakcí,

souladu mezi financováním a strategickými intervenčními prioritami.

4.2.1.

Tato opatření umožní posílit programy spolupráce, zejména nadnárodní a námořní. Mohlo by být přínosné provádět pokusné projekty, a sice v rámci některé makroregionální strategie pro Středomoří (západní a východní) – v návaznosti na strategie pro přímořské oblasti prováděné coby součást námořních opatření EU – nebo v rámci některé makroregionální strategie zahrnující horská pásma jihovýchodní Evropy (Karpaty a Balkán), které v obou případech zasahují do třetích zemí.

4.3.

Digitální složka evropské územní spolupráce – Jednou z hlavních současných výzev pro evropskou územní spolupráci je být připojen. Je nutné určit prostředky a iniciativy k překlenutí digitální propasti mezi územími a také mezi městskými a venkovskými územími v rámci regionů. Vývoj digitálních technologií zahrnuje několik výzev:

4.3.1.

Technická a ekonomická výzva pro rozvoj území. Digitální technologie přinášejí velké příležitosti pro rozvoj území v kontextu nového průmyslového vývoje, spoluspotřebitelství, vzniku nových forem spolupráce v pracovní oblasti, nových prostředků pro využití místních zdrojů.

4.3.2.

Velká sociální výzva přispívající k rozvoji dovedností obyvatel a území. Rozvíjet investice do uživatelských dovedností a schopností a neumožňovat rozšiřování digitální sociální propasti. Vývoj digitalizace vytváří nové formy diskriminace spojené zejména s možnostmi přístupu chudých lidí k zařízení kvůli jejich životní úrovni či kulturních aspektů souvisejících s úrovní vzdělání a věkem.

4.3.3.

Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že digitální svět může usnadnit přístup k právům, ale stejně tak může naopak představovat další faktor vyloučení pro některé kategorie veřejnosti. Již jen na základě tohoto konstatování žádá EHSV Komisi, aby u opatření v rámci evropské územní spolupráce zohlednila pedagogický přístup koordinovaný se subjekty daného území.

4.3.4.

EHSV také navrhuje, aby se významná část inovačních opatření zaměřila na digitální otázky, včetně konkrétních výzev k předkládání návrhů, výměny zkušeností a spolupráce v těchto záležitostech na dotyčných územích, s prioritním cílem začlenění nejchudších a nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Toto začlenění je pro území důležité vzhledem k novému průmyslovému vývoji, spoluspotřebitelství, vzniku nových forem spolupráce v pracovní oblasti a nových prostředků pro využití místních zdrojů. Komise předložila návrh rozpočtu na období 2021–2027. Začleňuje tento návrh uvedený digitální aspekt dostatečně? Pokud tomu tak není, není tento návrh rozpočtu vhodný.

4.3.5.

Digitalizace a umělá inteligence – Je nezbytné, aby se Komise vybavila digitálními nástroji a nástroji umělé inteligence pro provádění a hodnocení budoucích programů (data velkého objemu, nové technologie a investice fondů).

4.3.6.

Podle samotné Komise závisí hodnocení dopadu opatření a programů EU na způsobu uvažování. Výsledky projektu mohou být někdy méně důležité než způsob jejich dosažení a je obtížné najít ukazatele (nejen kvantitativní, ale kvalitativní), jejichž pomocí by to bylo možné zhodnotit.

4.3.7.

EHSV důrazně vybízí Komisi, aby hledala lepší ukazatele pro hodnocení okamžitých výsledků a dopadu programů a projektů.

4.4.

Zohlednění mládeže – Vnímání potřeb mládeže v Evropě je zcela zásadní. EHSV navrhuje, aby se využívaly metody výměny mládeže Erasmus+ (pro středoškolské a vysokoškolské studenty, učně, uchazeče o zaměstnání, osoby v obtížné situaci), aby územní spolupráce zahrnovala mládež prostřednictvím zvláštních programů mobility, zejména pokud jde o odbornou přípravu a studium jazyků. Úvahy EHSV se týkají několika možností, které si vzájemně neodporují, jejichž cílem je, aby koncepce území měla smysl, pokud jde o mladé lidi.

4.4.1.

EHSV navrhuje, aby se v rámci evropské územní spolupráce vyčlenilo určité procento finančních prostředků na opatření prováděná mladými lidmi a pro mladé lidi. Současně by si Komise mohla v rámci budoucího programu Erasmus+ po roce 2021 zvolit možnost věnovat část programů Erasmus+ na iniciativy zaměřené na vymezené územní oblasti.

4.4.2.

Mimoto by mělo být 10 % jedné nebo více složek Interreg věnováno mobilitě typu Erasmus a stejné procento prostředků na projekty v rámci Erasmus+ uskutečňované v evropském prostoru. Prioritou by mohly být regiony, které začínají reálně fungovat, jako je třeba makroregion Středomoří, a/nebo pokusně i regiony, které jsou v procesu vytváření a rozvoje, jako je například makroregion Východní Středomoří.

4.4.3.

Je proto nezbytné zahrnout do přeshraničních a nadnárodních programů spolupráce jeden nebo více okruhů konkrétních návrhů a opatření ve prospěch mladých lidí a realizovaných mladými lidmi. Tyto okruhy by měly umožnit a podporovat přechod od jednoduchých kulturních výměn ke zhodnocení opatření s dopadem i na jiné kategorie, než jsou ty, které tradičně využívají podpory z programu Erasmus+: mládežnická hnutí a zakládání sdružení pro boj proti sociálnímu vyloučení a sociální nerovnosti, pro integraci nejzranitelnějších osob (zdravotní postižení), opatření v oblasti klimatu, iniciativy přispívající k přijímání migrujících uprchlíků nebo jakékoli jiné téma v oblasti vzdělávání a solidarity.

4.5.

Opatření ve prospěch zranitelných skupin obyvatelstva a zohlednění horizontálních kritérií – Pokud jde o zohlednění zranitelných skupin obyvatelstva na všech úrovních přípravy a provádění programů spolupráce, zejména co se týče výběru projektů, je postoj Komise ohledně nezbytné povinnosti respektovat horizontální zásady Společenství jasný.

4.5.1.

Vyvstává však otázka, pokud jde o právní předpisy týkající se této záležitosti v rámci evropské územní spolupráce, které nestanoví žádné kvóty. EHSV navrhuje stanovit minimální prahovou hodnotu pro přeshraniční spolupráci (10 %).

4.6.

Civilní ochrana a boj proti závažným rizikům – Tato složka, která je součástí nového Evropského fondu pro obranu a civilní ochranu, navrhovaného Komisí pro víceletý finanční rámec 2021–2027, je důležitým okruhem s důsledky pro územní spolupráci. Sem patří například prevence lesních požárů ve Středomoří nebo záplav v severnějších oblastech a boj proti nim. Jde o otázku, v jejímž rámci je spolupráce přesahující národní hranice jednoznačně nutná a která přímo ovlivňuje životy občanů.

4.6.1.

EHSV proto doporučuje, aby jí byla v rámci evropské územní spolupráce věnována zvláštní pozornost, přičemž by měla existovat možnost koordinace mezi různými fondy, a aby byla orgánům, které mají tyto programy na starosti, adresována konkrétní doporučení, jež by jim umožnila seznámit se s výzvami a příležitostmi v souvislosti s touto problematikou, pokud jde o jejich území. V této oblasti by mohly být vyhlášeny demonstrační výzvy k předkládání návrhů, aby mezi regiony vznikla konkurence.

4.7.

Integrace jednotlivých evropských nástrojů – EHSV se domnívá, že tento návrh nenabízí dostatek příležitostí k součinnosti mezi evropskou územní spoluprací a jinými stávajícími nebo budoucími finančními nástroji EU, zejména pokud jde o výměny mládeže, digitální sítě a digitální agendu, výzkum a vývoj, investice, civilní ochranu a boj proti závažným rizikům. Žádá Komisi, aby tuto situaci napravila.

4.7.1.

Evropská územní spolupráce je vhodným rámcem pro zajištění doplňkovosti různých evropských nástrojů na základě potřeb v praxi:

investice malých a středních podniků, pokud se podaří efektivně propojit intervence Interreg a nového fondu InvestEuFund, který navrhla Komise ve víceletém finančním rámci 2021–2027;

sítě (infrastruktura, digitální vybavení, energetika) s Nástrojem pro propojení Evropy;

vnější vztahy (ERF, politika sousedství);

prostředky pro civilní ochranu;

Erasmus+;

Horizont Evropa (současný Horizont 2020);

LIFE (životní prostředí a oblast klimatu);

Evropský sociální fond;

a další.

4.7.2.

Návrhy Komise zůstávají v tomto bodě nejasné. EHSV vyzývá Komisi, aby v souvislosti s návrhy týkajícími se víceletého finančního rámce na období 2021–2027 předložila sdělení o začlenění svých finančních nástrojů.

4.8.

Propagace – Interreg je jedním z hlavních způsobů, jak posílit ducha evropského občanství. Nyní je čas zvýšit jeho viditelnost a propagovat tak akce EU. Komise musí o využívání a úspěších programu Interreg informovat prostřednictvím jednoduché publikace a propagační kampaně. Cílem je, aby občané získali povědomí o konkrétních opatřeních prováděných s podporou EU. Vzhledem k významu tohoto tématu navrhuje EHSV za tímto účelem zřídit informačních střediska a střediska pro přeshraniční a územní spolupráci, nejlépe v rámci organizací občanské společnosti.

V Bruselu dne 19. září 2018.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Luca JAHIER


(1)  COM(2017) 623 final.


Top