EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017IR6119

Stanovisko Evropského výboru regionů – Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU

COR 2017/06119

OJ C 387, 25.10.2018, p. 14–20 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

25.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 387/14


Stanovisko Evropského výboru regionů – Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU

(2018/C 387/04)

Zpravodaj:

János Ádám KARÁCSONY (HU/ELS), radní obce Tahitótfalu

Odkaz:

sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU

COM(2017) 534 final

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Obecné připomínky

1.

vítá sdělení s názvem Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, které předložila Evropská komise. Je potěšen, že útvary Komise z různých generálních ředitelství efektivně spolupracovaly, takže tento dokument odráží průřezový charakter spolupráce v příhraničních regionech EU. Rovněž podporuje vytvoření „přeshraničního kontaktního místa“, které má zajistit provádění činností a opatření, ale je znepokojen tím, že by toto kontaktní místo mohlo trpět nedostatkem pracovníků s ohledem na šíři úkolů, kterými jej Komise zamýšlí pověřit;

2.

je zejména potěšen přípravným procesem vedoucím k předložení tohoto sdělení, který byl vzorný, pokud jde o účinnou spolupráci účastníků z více různých úrovní. Komise zaujala v rámci tak zvané iniciativy přeshraničního přezkumu úlohu podněcujícího střediska, které umožnilo zúčastněným stranám výměnu nápadů a postupů. Kromě toho mají tvůrci politik díky řadě soupisů, stanovisek a studií možnost čerpat z nepřeberného množství důkazů svědčících o překážkách bránících spolupráci v přeshraničních regionech;

3.

zdůrazňuje skutečnost, že je třeba se zabývat právními, správními, fyzickými a kulturními překážkami s cílem posílit spolupráci v příhraničních regionech EU. V této souvislosti má nadále zásadní význam finanční podpora pro iniciativy Evropské územní spolupráce;

4.

je přesvědčen, že by v příštím víceletém finančním rámci měla být značně navýšena finanční podpora EU určená na iniciativy Evropské územní spolupráce, a považuje za nepřijatelné, že stávající návrh její částky naopak snižuje. Uznává, že rozpočet EU čelí velkým rozpočtovým tlakům v důsledku rozhodnutí Spojeného království vystoupit z EU a kvůli stále vysokým měrám veřejného dluhu v členských státech EU. Podpora iniciativ Evropské územní spolupráce však nabízí velmi vysokou evropskou přidanou hodnotu, pokud jde o podporu hospodářského růstu a soudržnosti, jakož i při vytváření lepší EU pro občany;

5.

zdůrazňuje, že přínosy Evropské územní spolupráce nespočívají pouze v projektech samotných, ale rovněž ve skutečnosti, že různé subjekty na místní a regionální úrovni, včetně veřejných orgánů, spolupracují v rámci společných programů a projektů;

6.

vyzývá členské státy, aby zajistily, že bude v přeshraničním kontextu uspořádáno co nejvíce konzultací s občany zaměřených na obnovení Evropy a vazby mezi národy a evropským projektem a na vytvoření skutečného evropského veřejného prostoru tím, že budou zjištěny problémy, na něž by podle občanů měla EU reagovat;

7.

poznamenává, že spolupráce v příhraničních regionech EU zahrnuje vnitřní a vnější hranice, jakož i pozemní a námořní hranice s pevným propojením na moři nebo bez něj. V případě námořních hranic je třeba zrušit limit ve výši 150 km, který omezuje možnosti zapojení ostrovních regionů. Lepší spolupráce a odstranění překážek se nesmí omezovat na členské státy EU, ale musí zahrnovat i sousední země a regiony, zejména pokud jsou do spolupráce zapojeny nejvzdálenější regiony EU;

Připomínky k deseti návrhům Komise, které jsou uvedeny ve sdělení

Prohloubení spolupráce a výměn

8.

vítá vytvoření celounijní internetové odborné sítě (Futurium) a vypsání otevřené výzvy k předkládání pilotních projektů týkajících se toho, jak vyřešit právní a správní překážky. Je důležité, aby Komise i nadále určovala tempo a zajišťovala koordinaci s cílem zlepšit spolupráci a výměny;

9.

zdůrazňuje význam vytvoření územních strategií s cílem integrovaně a koordinovaně směrovat investice. Pojem „integrovaně“ znamená, že na dosažení cílů daného území spolupracují všechny úrovně správy, a to od místní po evropskou. Pojem „koordinovaně“ znamená, že k týmž dohodnutým územním cílům přispívají komplementárně různé zdroje financovaní;

10.

zdůrazňuje, že makroregionální strategie jsou „ustáleným nástrojem založeným na přístupu zdola nahoru a s místní orientací, jenž slouží účinnějšímu využívání společného potenciálu makroregionů prostřednictvím lepšího provádění a koordinace politických reakcí“, a upozorňuje na stanovisko Výboru regionů k dané věci (1);

11.

v této souvislosti zdůrazňuje význam jak programů přeshraniční spolupráce, tak i nadnárodní a meziregionální spolupráce, jejichž evropská přidaná hodnota přesahuje financování, neboť sdružují lidi ve společných projektech, které jsou základem pro trvalé partnerství, důvěru a vzájemně prospěšné struktury spolupráce;

12.

bere na vědomí návrh nařízení o nových přeshraničních programech a připomíná, že vnitřní hranice EU zahrnují i námořní hranice, které by podle jeho názoru měly být stejně jako v současném programovém období považovány za rovnocenné pozemním hranicím. Jinak bude ohrožena spolupráce mezi sousedními regiony v EU, které mají námořní hranice, a rovněž přizpůsobení místním podmínkám, které tyto programy umožňují v rámci přeshraniční spolupráce;

13.

zdůrazňuje význam a užitečnost programů INTERACT, Interreg Europe, Urbact a ESPON při posilování spolupráce v Evropě a zlepšování provádění politiky soudržnosti a s ohledem na současné návrhy vyzdvihuje to, že pokračování programů Interreg Europe a Urbact je zásadní pro meziregionální spolupráci v Evropě, a naléhá na Evropskou komisi, Evropský parlament a Radu, aby nejen objasnily jejich budoucí existenci, ale také ji zaručily;

14.

žádá, aby byly místní a regionální orgány Spojeného království vyzvány a podněcovány k pokračujícímu zapojení do programů Evropské územní spolupráce a projektů územní spolupráce v příštím programovém období. Měl by se jim zajistit přístup k makroregionálním a námořním strategiím a ESÚS;

15.

konstatuje, že národní statistické úřady často nevedou statistiky přeshraničních pohybů, tj. neshromažďují např. údaje o dojíždění přes státní hranice v EU. Poznatky a statistiky související s touto otázkou chybí, proto se domnívá, že by Komise nebo jiné subjekty, např. Eurostat, měly mít větší roli ve shromažďování a zpracovávání těchto údajů;

Zlepšování legislativního procesu

16.

uznává, že úplná harmonizace a sbližování pravidel a právních předpisů není ani realistická, ani žádoucí. Je proto o to důležitější porozumět dopadu evropských a vnitrostátních právních předpisů a pravidel v příhraničních regionech EU. Již dlouho zastává názor, že by Evropská komise měla u všech zásadních právních předpisů EU, které mohou mít územní dopad, provádět posouzení územního dopadu. Vítá proto ambici Komise zavést ověřování právních předpisů EU s ohledem na přeshraniční souvislosti s cílem určit možný přeshraniční dopad daného právního předpisu v rané fázi legislativního procesu a podpořit členské státy EU při používání metodik posuzování územního dopadu na vnitrostátní úrovni. Zdá se to být ještě naléhavější z toho důvodu, že v důsledku změn v důležitých oblastech vnitrostátních politik (ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitele a ochrana pracovníků) vznikly překážky, které brání přeshraničně působícím hospodářským subjektům ve vzájemném přístupu na trh, a není možné plně využívat svobod vnitřního trhu;

17.

zdůrazňuje, že by si spolunormotvůrci, tj. Evropský parlament a Rada, měli být více vědomi přeshraničního dopadu nových právních předpisů. V této souvislosti by měli při projednávání legislativních návrhů systematicky zohledňovat územní dopad;

18.

podporuje návrh na vytvoření stálé meziskupiny Evropského parlamentu pro Evropskou územní spolupráci a vyjadřuje svou ochotu poskytovat jí pomoc;

19.

je přesvědčen, že by měla být zavedena lepší spolupráce mezi členskými státy při provádění práva EU do vnitrostátního práva, aby se nevytvářely nové překážky, a tudíž aby se nekladla dodatečná zátěž na přeshraniční a nadnárodní spolupráci a případně se nevytvářely překážky v rámci vnitřního trhu. Navrhuje, aby Evropská komise přijala úlohu koordinačního střediska s cílem zajistit soudržné a co nejúčinnější prosazování právních předpisů EU;

Zajištění přeshraniční veřejné správy

20.

podtrhuje význam interoperability veřejných služeb pro přeshraniční spolupráci;

21.

zdůrazňuje v této souvislosti úsilí vynaložené v oblasti digitálních veřejných správ. Trvá však na tom, že musí být zajištěna přeshraniční interoperabilita. Podporuje také více výměn úředníků mezi veřejnými orgány různých členských států s cílem rozvíjet chápání správních kultur v jiných zemích. Komise by měla směle rozšiřovat svou podporu v této oblasti. Inspirovat se může svým programem TAIEX REGIO PEER 2 PEER, jenž funguje v rámci politiky soudržnosti a který sdružuje odborníky na provádění z jedné země, aby podpořili procesy provádění v jiné zemi. V tomto ohledu se osvědčily přeshraniční projekty „people-to-people“ v příhraničních regionech, které usnadnily takovou spolupráci a výměny mezi místními a regionálními orgány;

Poskytování spolehlivých a srozumitelných informací a pomoci

22.

je přesvědčen, že jednotná digitální brána má potenciál značně zlepšit přeshraniční spolupráci. Navrhuje, aby Komise aktivně propagovala novou bránu a nástroj sítě řešení problémů na vnitřním trhu (SOLVIT) v příhraničních regionech tím, že uspořádá cílená veřejná školení;

23.

upozorňuje na své stanovisko Erasmus pro místní a regionální představitele, v němž žádá o „realizaci vzdělávacích programů a programů výměny zkušeností a osvědčených postupů určených pro zvolené místní a regionální představitele“;

24.

zdůrazňuje, že je stejně důležité, aby se občané a podniky mohli spolehnout na fyzickou přítomnost podpůrných služeb, a nikoli pouze na elektronické prostředky. V této souvislosti je důležité, aby místní a regionální podpůrné služby jako agentury práce a struktury na podporu podnikání měly kapacitu a odborné znalosti potřebné pro to, aby mohly občanům a podnikům poskytovat poradenství ohledně přeshraničních záležitostí;

Podpora přeshraničního zaměstnávání

25.

chápe potíže, jimž Komise čelí v oblastech politiky, v nichž má EU sdílené či podpůrné pravomoci, jako je politika zaměstnanosti či politika v oblasti zdraví. Komise by však měla odvážně označovat neslučitelné vnitrostátní politiky a navrhovat řešení, jak zajistit jejich slučitelnost;

26.

zdůrazňuje možnosti, které nabízejí programy politiky soudržnosti v oblasti rozvoje a posilování přeshraniční mobility pracovní síly;

27.

zastává názor, že stávající uspořádání je nedostatečné. Zejména je zapotřebí posílit vzájemné uznávání osvědčení, diplomů a odborné přípravy. Komise by v této oblasti měla odvážněji předkládat praktické návrhy;

28.

vítá návrh Komise na vytvoření Evropského úřadu práce jako součásti evropského pilíře sociálních práv (2). Tento úřad by usiloval o usnadnění přístupu jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech, podporoval by spolupráci mezi zeměmi EU při přeshraničním prosazování příslušných unijních právních předpisů a zprostředkovával by řešení a usnadňoval jeho nalezení v případech přeshraničních sporů mezi vnitrostátními orgány nebo při narušení trhu práce. Vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost příhraničním pracovníkům, neboť ti čelí největším překážkám v každodenním životě;

Podpora mnohojazyčnosti v příhraničních oblastech

29.

zdůrazňuje skutečnost, že významnou překážkou pro přeshraniční spolupráci jsou stále jazykové bariéry, zejména v příhraničních oblastech, kde chybí dlouhodobá tradice spolupráce. Navzdory tomu, že je politika vzdělávání v pravomoci členských států, může EU dosáhnout významného dopadu prostřednictvím programů Evropské územní spolupráce. Je proto zvlášť důležité ponechat určitou míru pružnosti při koncipování přeshraničních programů, které mají financovat vzdělávací, kulturní a jiné činnosti, které sdružují občany v příhraničních regionech. Výbor regionů lituje, že k tomu s ohledem na cíle tematického zaměření a na důraz kladený na hospodářský růst a inovace bohužel nedochází ve všech případech a že se podceňuje dopad, který může mít spolupráce, do níž jsou zapojeni občané, na provádění evropského projektu. Trvá na tom, že orgány odpovědné za provádění programů Evropské územní spolupráce musí mít možnost v souladu se svými regionálními strategiemi rozvoje svobodně rozhodovat o svých investičních prioritách, aniž by je omezovala ustanovení ohledně tematického zaměření, která nemusí zapadat do konkrétního přeshraničního kontextu;

30.

zdůrazňuje zvláštní přínos, který má v příhraničních regionech dvojjazyčnost. Zintenzivnění činnosti, která má podpořit vzájemné poznání sousedního jazyka, představuje hodnotu, která usnadňuje spolupráci v jakékoli oblasti;

31.

poukazuje na důležitou úlohu projektů „people-to-people“ a menších projektů v programech přeshraniční spolupráce. Ve svém stanovisku k tomuto tématu (3) vyzývá k tomu, aby „projekty ‚people-to-people‘ a malé projekty byly zakotveny v nařízeních, jež upravují podporu EU poskytovanou na přeshraniční spolupráci, jako legitimní nástroj programů přeshraniční spolupráce“. Aby byly projekty blízké občanům, je zásadně důležité, aby byly dostupné na místní úrovni a byly co nejjednodušší;

Usnadnění přeshraniční dostupnosti

32.

upozorňuje na stanovisko Výboru regionů Chybějící dopravní spojení v příhraničních regionech (4), jelikož v řadě příhraničních regionů jsou ještě stále běžným problémem chybějící, nedostatečné nebo nekvalitní dopravní služby, a to kvůli odlišným prioritám a/nebo infrastrukturním normám, rozpočtovým omezením nebo různým právním, procesním a organizačním přístupům;

33.

vyzývá Komisi, aby provedla návazná opatření v reakci na studii o chybějících dopravních spojeních a poskytla dodatečné financování na zjištěná chybějící spojení, což umožní účinnější přeshraniční spolupráci, mj. v případě přímořských regionů s přístavními a logistickými prostory;

34.

vítá nedávno dosažený úspěch v oblasti telekomunikací, kdy byly v řadě situací sníženy poplatky za roaming. V zájmu usnadnění přeshraničních výměn a dostupnosti však požaduje, aby se na odchozí hovory do sousedních přeshraničních regionů vztahovaly domácí sazby, ne sazby mezinárodní, což je bohužel současný stav;

35.

domnívá se, že snížení nedostatečné dostupnosti je klíčovou otázkou v případě nejvzdálenějších regionů, neboť kromě toho, že tyto regiony tvoří vnější hranici vzdálenou od EU, jsou to ostrovy nebo souostroví a jsou izolované;

Podpora rozsáhlejšího sdružování zdravotnických zařízení

36.

vyjadřuje politování, že navzdory směrnici o zdravotní péči přetrvávají praktické obtíže při poskytování přeshraničních zdravotních služeb. Navrhované mapování přeshraniční zdravotnické spolupráce je vítáno, ale bude muset být doplněno návrhy řešení, pokud jde o rozdíly v úhradě nákladů (uznání a proplacení) na zdravotní péči, které existují mezi jednotlivými členskými státy, a to i co se týče držitelů evropského průkazu zdravotního pojištění. Vyjadřuje také politování nad nedostatečnou právní úpravou pro přeshraniční služby zdravotnické dopravy (primární a druhotné);

37.

konstatuje, že přeshraniční zdravotnické služby by také výrazně zkvalitnila zlepšení v oblasti mobility pracovní síly a správní interoperability;

Zvažování právního a finančního rámce pro přeshraniční spolupráci

38.

zdůrazňuje užitečnost nástroje evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) a dalších struktur územní spolupráce, jako jsou pracovní společenství, při provádění stěžejních přeshraničních projektů. Žádá Komisi, aby zajistila, že všechny členské státy přijmou požadovaná vnitrostátní ustanovení, která jsou vymezena v nařízení o ESÚS, a v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti. V některých případech se vnitrostátní ustanovení o ESÚS v jednotlivých státech stále liší, a to kvůli nedostatečnému zájmu členských států o přijetí aktualizovaných ustanovení nebo proto, že jsou dříve přijatá ustanovení považována za dostačující. To vede k problémům v každodenní činnosti ESÚS a při vytváření nových;

39.

nabádá Komisi, aby zajistila, že jednotlivá ESÚS budou způsobilými subjekty pro všechny projekty financované EU, neboť to je jedním z hlavních účelů tohoto nástroje. Komise by měla jako hmatatelné opatření aktivněji informovat o potenciálním využití ESÚS a v budoucích legislativních návrzích jasně uvádět ESÚS jako právní subjekty způsobilé pro všechny projekty financované EU. Trvá kromě toho na tom, aby vnitrostátní schvalovací orgány spolupracovaly, a usnadnilo se tak hladké využití ESÚS;

40.

vítá, že Komise předložila návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o mechanismu řešení právních a správních překážek v přeshraničním kontextu, což je právní nástroj fungující na principu zdola nahoru, který je doplňkem ESÚS a který by mohl účinně podpořit projekty přeshraniční spolupráce tím, že místním a regionálním orgánům umožní uplatnit pravidla a předpisy jednoho členského státu na území jiného, sousedního členského státu, a to na předem vymezeném území, v rámci předem vymezeného projektu a po stanovenou dobu. Nařízení by mohlo vést k výrazně účinnější přeshraniční spolupráci, zejména v oblasti přeshraničních investic, a současně by se snížila administrativní a finanční zátěž;

41.

náležitá pozornost by se měla věnovat otázce soudržnosti legislativních textů EU. V kontextu Evropské územní spolupráce způsobuje nesoudržnost problémy, zbytečná prodlení a v některých případech i úplné zanechání projektů. Při upravování nebo vypracovávání právních předpisů je nezbytná lepší koordinace mezi generálními ředitelstvími Komise;

42.

programy Evropské územní spolupráce by měly být vyňaty z působnosti ustanovení o státní podpoře, neboť díky přeshraniční povaze svých projektů a díky tomu, že projekty Evropské územní spolupráce jsou v obecném zájmu Unie, jednotný trh nenarušují, ale pomáhají jej budovat. VR chápe, že podle Komise není možné plošné vynětí, jelikož by bylo nutné změnit Smlouvy. Trvá však na tom, že jsou zapotřebí okamžitá zjednodušení, a naléhá na Komisi, aby přehodnotila svůj budoucí postoj ke státní podpoře;

43.

konstatuje, že Evropská územní spolupráce spadá do legislativního rámce politiky soudržnosti EU. Programy Evropské územní spolupráce však mají dodatečný mezinárodní rozměr, což přidává další vrstvu možné složitosti. Kromě toho jsou programy Evropské územní spolupráce často menší velikosti, což znamená, že je administrativní zátěž v poměru k finanční podpoře vyšší než u běžných programů politiky soudržnosti. Od běžných programů se liší též potřeby financování a druhy projektů. Nařízení o společných ustanoveních v rámci politiky soudržnosti a stávající zvláštní nařízení týkající se Evropské územní spolupráce však dostatečně nezohledňují specifika Evropské územní spolupráce;

44.

žádá, aby byla v příštím programovém období lépe zohledněna územní specifika programů Evropské územní spolupráce, zejména v případě nejvzdálenějších regionů s ohledem na jejich zvláštní situaci. Vyzývá proto Komisi, aby mezi legislativní návrhy pro nové programové období zařadila několik konkrétních návrhů uvedených na konci tohoto dokumentu;

Získávání poznatků o přeshraniční interakci v zájmu poučeného rozhodování

45.

podtrhuje skutečnost, že boj proti přeshraničním překážkám vyžaduje příslušné informace a údaje o daném území. Přeshraniční spolupráce bohužel trpí nedostatkem dostupných údajů a problémy týkajícími se porovnatelnosti stávajících údajů kvůli odlišným metodikám sběru údajů a různým použitým právním předpisům;

46.

vítá úsilí o posílení spolupráce mezi statistickými úřady a s očekáváním vyhlíží závěry nadcházejícího výzkumu ESPON týkajícího se testování metod pro vypracování územních ukazatelů. Ještě větším problémem je dostupnost údajů u přeshraniční spolupráce se zeměmi mimo EU. Komise by proto měla zajistit, aby se úsilí o harmonizaci týkalo též zemí mimo EU;

47.

vyjadřuje politování nad tím, že mnoho přínosů a úspěchů Evropské územní spolupráce není známo, protože systémy hodnocení v rámci i nad rámec politiky soudržnosti jsou příliš omezené a soustředí se převážně na finanční ukazatele a krátkodobé dopady. Přínosy Evropské územní spolupráce se však velmi obtížně kvantifikují a často jsou „měkkého“ charakteru, nepřímé a dlouhodobé. Zahrnují budování důvěry, zavádění trvalých struktur spolupráce, zlepšování kvality života a praktické zjednodušení a nové příležitosti pro občany. Výbor regionů proto naléhavě vyzývá tvůrce politik, zejména finanční útvary a rozpočtové orgány, aby se pro pochopení skutečných přínosů projektů Evropské územní spolupráce podívali na jejich kvalitativní popis;

Návrhy a doporučení týkající se zjednodušení provádění programů evropské územní spolupráce

48.

je znepokojen tím, že kvůli složitosti stávajícího systému nežádají o podporu možní příjemci, jako jsou navrhovatelé malých projektů nebo malá sdružení a nevládní organizace, navzdory tomu, že mají vynikající návrhy projektů;

49.

podporuje zjednodušující opatření ze strany programu Interact uvedená v diskusním dokumentu o programu Interreg v období po roce 2020 (5) a poukazuje na následující opatření, jež jsou zvláště důležitá ke zjednodušení a zlepšení provádění a přístupnosti programů Evropské územní spolupráce:

50.

jmenování orgánů by již nemělo být vyžadováno nebo by mělo být omezeno na popis úlohy výkonných orgánů v rámci operačních programů. Současný postup jmenování vede ke zpožděním a administrativní zátěži, protože auditoři při vyplňování kontrolních seznamů vydaných Komisí vyžadovali velké objemy dokumentů a dokladů. Tím vznikla administrativní zátěž, ale nijak se nezlepšilo provádění programů;

51.

při provádění auditů je třeba se zaměřit na preventivní a kooperativní stránku. V praxi by pak audity neměly pouze uvádět chyby, ale též zbytečnou regulaci/zbytečné postupy, a navrhovat vhodná řešení s cílem předejít dalším administrativním požadavkům. Tento přístup by rovněž pomohl posílit zásadu jediného auditu, která musí vycházet z řídicích kontrol, aby příjemci nemuseli předkládat důkazní informace více než jednou. Kontroly, monitorování a audity by se měly více zaměřit na obsah a výsledky, nikoliv pouze na postupy;

52.

požadavky nařízení o společných ustanoveních týkající se statistických a nestatistických metod výběru vzorků auditů vytvářejí problémy v programech Evropské územní spolupráce kvůli jejich přeshraniční povaze a malému objemu přidělených finančních prostředků. Míra pokrytí (5 % operací, 10 % výdajů) by měla být snížena nebo zcela ponechána na odborném úsudku auditních orgánů při zohlednění zvláštností daného programu. Chyby by neměly být extrapolovány na celý program spolupráce, pokud se týkají pouze jednoho partnera projektu. Hranice významné úrovně chybovosti by měla být zvýšena na 5 % s cílem povzbudit experimentování a umožnit žádat o podporu navrhovatelům projektů, kteří navrhují svůj první projekt, a je u nich tudíž pravděpodobné, že se dopustí chyb;

53.

významnou oblastí, která způsobuje potíže při provádění programů Evropské územní spolupráce, jsou pravidla způsobilosti, a zejména náklady na zaměstnance. Má-li být zavedeno skutečné zjednodušení, musí subjekty s rozhodovací pravomocí umožnit odklon od náhrad skutečných nákladů k platbám za dosažené výsledky a případně splněné cíle. Řídicí orgán by neměl mít povinnost ověřovat nebo počítat náklady příjemců na zaměstnance. Prvním krokem by bylo další posílení využívání zjednodušeného vykazování nákladů, vytvoření více standardních možností a zvýšení specifických limitů;

54.

roční účetní závěrka by měla být přezkoumána a výrazně zjednodušena, aby nevytvářela neúměrnou zátěž pro orgány a příjemce a neměla negativní dopad na náhradu výdajů;

55.

zásada proporcionality by měla být posílena a její rozsah by měl být v nařízení přesně vymezen bez nutnosti dalších pokynů. Ve stávajících právních předpisech se slovo „proporcionální“ bohužel často používá volně, aniž by byly vymezeny důsledky pro jejich provádění. To způsobuje právní nejistotu a má za následek vznik dodatečných pokynů, které přispívají k administrativní zátěži;

56.

na programy Evropské územní spolupráce by se neměly vztahovat požadavky na tematické zaměření. Investiční oblasti by se měly projednávat v rámci jednání o jednotlivých programech Evropské územní spolupráce, neboť potřeby příhraničních regionů EU a nadnárodních oblastí jsou velmi rozmanité. Některé z přeshraničních regionů, které mají dlouhou historii spolupráce, mohou být připraveny zaměřit se na podporu hospodářského růstu a inovací. Ve většině z nich jsou však stále nutné iniciativy na vybudování vzájemné důvěry, která je základem pro přeshraniční spolupráci. Mezi tyto iniciativy patří kulturní a sportovní akce, jakož i veškeré další druhy projektů, které se zaměřují přímo na občany. Investiční oblasti by však měly být v souladu s tematickými prioritami makroregionálních a námořních strategií, pokud se tyto strategie vztahují na jeden nebo více programů přeshraniční či nadnárodní spolupráce. Vzhledem k odlišným územním výzvám vyžaduje nadnárodní spolupráce také větší volnost při definování politických priorit a strategií v oblasti rozvoje;

57.

provádění článku 20 nařízení o Evropské územní spolupráci o opatřeních týkajících se operací mimo unijní část programové oblasti musí být zjednodušeno;

58.

za účelem podpory sbližování regionálních a případně multiregionálních programů, jakož i programů přeshraniční, nadnárodní a evropské spolupráce, by mohl být změněn čl. 70 odst. 2 obecného nařízení o ESI fondech s cílem stanovit povinné používání alespoň malé částky (bude upřesněna) z finančních prostředků EFRR přidělených regionálním programům na evropské iniciativy spolupráce ve prospěch regionu původu. Toto ustanovení by dále posílilo přidanou hodnotu politiky soudržnosti v budoucnosti a výrazně by to posílilo opatření v oblasti spolupráce v Evropě;

59.

bylo by vhodné harmonizovat prováděcí pravidla pro fondy spravované centrálně Evropskou unií na úrovni EU a pro různé programy Evropské územní spolupráce, neboť orgány odpovídající za jejich provádění a příjemci jsou často zapojeni do více než jednoho programu a uplatňování podstatně složitějšího souboru pravidel v případě ESI fondů je obtížně vysvětlitelné a snižuje jejich atraktivitu. U různých ESI fondů a centrálně spravovaných fondů by se proto měla uplatňovat stejná pravidla;

60.

komunitně vedený místní rozvoj (CLLD) musí zahrnovat zvláštní opatření, která umožní jeho přeshraniční využití. Obecně by se mělo podporovat využívání nástrojů integrovaného územního rozvoje, mj. CLLD a integrovaných územních investic (ITI), v rámci přeshraniční spolupráce.

V Bruselu dne 4. července 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Provádění makroregionálních strategií, zpravodaj: Raffaele Cattaneo (IT/ELS), COTER-VI/029.

(2)  http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1226&langId=cs

(3)  Projekty „people-to-people“ a malé projekty v programech přeshraniční spolupráce – zpravodaj: Pavel Branda (CZ/EKR), COTER-VI-023.

(4)  Chybějící dopravní spojení v příhraničních regionech – zpravodaj: Michiel Scheffer (NL/ALDE), COTER-VI-016.

(5)  http://interact-eu.net/#o=news/interreg-post-2020-reflection-paper


Top