Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017IR5782

Stanovisko Evropského výboru regionů Přezkum strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období

COR 2017/05782

OJ C 361, 5.10.2018, p. 5–8 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 361/5


Stanovisko Evropského výboru regionů Přezkum strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období

(2018/C 361/02)

Zpravodaj:

Ossi MARTIKAINEN (FI/ALDE), člen rady obce Lapinlahti

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

I.   ÚVOD

Souvislosti strategie EU v oblasti lesnictví

1.

V Evropské unii náležejí pravomoci v politice v oblasti lesnictví členským státům.

2.

Evropská unie však disponuje výhradními pravomocemi nebo pravomocemi sdílenými s členskými státy v několika oblastech, které mají vliv na lesy a jejich využívání. Těmito oblastmi jsou zejména společná obchodní politika a zemědělská politika, rozvojová politika, politika v oblasti klimatu, životní prostředí, energetika, biohospodářství a oběhové hospodářství.

3.

Z výše uvedeného vyplývá potřeba koordinovat na unijní úrovni ty politiky EU, které mají vliv na záležitosti týkající se lesního hospodářství, a zhodnotit vliv globálních závazků EU na udržitelné využívání lesů. Ve strategii v oblasti lesnictví je třeba vzít v úvahu jednak společné cíle, jednak také vzájemné odlišnosti členských států. Když EU vyjednává o otázkách, jež mají vliv na lesy (viz odstavec 2 výše), například v OSN nebo Světové obchodní organizaci, musí zohlednit názory členských států a jejich regionů na lesy. Strategie v oblasti lesnictví je účinným nástrojem k harmonizaci různých oblastí politiky a k sladění rozdílných pohledů členských států a jejich regionů. Její úlohou je také poukázat na nové cíle a opatření, jež by měly být posouzeny na úrovni EU.

4.

V EU se uznávají zásady udržitelného obhospodařování lesů, jež byly schváleny na celoevropské úrovni jako součást procesu Forest Europe. Tyto zásady, jež zajišťují udržitelné obhospodařování lesů a jež by měly také zahrnovat zásadu kaskádového využívání, se uplatňují při vypracovávání vnitrostátních zákonů v oblasti lesů a ochrany přírody a při přípravě tržních osvědčení.

5.

Lesy zaujímají celkem 43 % rozlohy členských států Evropské unie. Tento podíl se skládá z velmi rozdílných lesů co do typů (včetně lesních ploch, na nichž se nenacházejí stromy) a možností jejich využití. Přes 60 % těchto lesů je v soukromém vlastnictví, zbytek spadá pod různé formy vlastnictví veřejného. Významnou úlohu jako vlastníci lesů mají rovněž místní orgány. Obecní vlastnictví je v Evropě třetím nejrozšířenějším typem vlastnictví lesů.

6.

Místní a regionální orgány mohou být vlastníky lesů. Mohou také lesy obhospodařovat a provádět právní předpisy, jež se lesů týkají. Disponují tak velkou mírou zkušeností a odbornosti v této oblasti. Pro místní a různé regionální orgány představují lesy důležitý prvek hospodářsky, environmentálně i společensky udržitelného rozvoje, který se po více než sto let realizoval při přípravě a provádění plánů obhospodařování založených na zásadách trvání, stability a udržitelného výnosu řady výrobků, jakož i na uplatňování účinných právních předpisů v oblasti lesnictví, jež lesy podporují a ochraňují. Z těchto důvodů by při aktualizaci strategie EU v oblasti lesnictví měly být s těmito orgány vedeny konzultace. Místní a regionální orgány jsou jak důležitými zúčastněnými stranami v záležitostech týkajících se lesního hospodářství, tak skutečně zainteresovanými stranami, stejně jako vlastníci lesů.

II.   UDRŽITELNÁ POLITIKA V OBLASTI LESNICTVÍ Z HLEDISKA MÍSTNÍCH A REGIONÁLNÍCH ORGÁNŮ

7.   Ekonomicky udržitelná politika v oblasti lesnictví

7.1.

Lesní hospodářství produkuje 7 % hospodářského růstu Evropy a zaměstnává 3,5 milionu obyvatel a až 4 miliony, započte-li se také odvětví lesní bioenergetiky. Hodnota produkce lesnického průmyslu EU v roce 2011 činila 460 miliard EUR. Lesnické činnosti a pracovní místa mají zásadní význam pro venkovské a řídce osídlené regiony, zároveň ale povzbuzují hospodářský růst ve městech a podporují spolupráci mezi venkovskými a městskými oblastmi. Strategie v oblasti lesnictví by měla klást důraz na hospodářský růst, zaměstnanost a evropské investice a identifikovat nové příležitosti, které nabízejí, přičemž je potřeba věnovat zvláštní pozornost podpoře hospodářského rozvoje lesnických podniků v nejvzdálenějších regionech.

7.2.

Místní a regionální orgány mohou hrát významnou úlohu při podpoře využívání místních zdrojů dřeva v podnicích a přechodu k biohospodářství. Užitečnými nástroji, které mohou přispět k posílení hospodářství a zaměstnanosti v regionech, jsou například v prvé řadě výběr stavebních materiálů a výroba energie pro potřeby komunit a pro vytápění budov ve veřejném vlastnictví a v druhé řadě větší využívání pokročilých biopaliv ve veřejné dopravě. Rozvoj a využívání moderních biopaliv z lesních a jiných zdrojů je důležitou součástí politiky EU v oblasti klimatu v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie. To vyžaduje zásadní investice do rozvoje technologií, pilotních zařízení a plošné produkce a dlouhodobý regulační rámec, který poskytne stabilní podmínky pro potřebné rozsáhlé investice.

7.3.

90 % surového dřeva použitého v Evropě je evropského původu. Z hlediska zaměstnanosti a hospodářství na místní a regionální úrovni by mělo být vyvinuto úsilí o dosažení ještě vyšší úrovně domácí spotřeby při současném zohlednění udržitelnosti lesních zdrojů a způsobů využití dřeva. To vyžaduje zužitkování určitých druhů, které se vyskytují v našich lesích a které v současné době nejsou požadovány na trhu, a prozkoumání nových způsobů využití a nových technologií.

7.4.

Přezkum strategie v oblasti lesnictví je třeba zkoordinovat s aktualizací biohospodářské strategie. Při rozvoji lesního biohospodářství a podpoře inovací je třeba zajistit ucelenost různých politik EU.

7.5.

V rámci reformy společné zemědělské politiky je důležité, aby byly zahrnuty nástroje, jež podporují lesnické odvětví ve venkovských oblastech, jako je například zamezení odlesňování, znovu zalesňování a přeměna lesů, plánování v oblasti lesního hospodářství a obhospodařování lesů, podpora zalesňování marginálních zemědělských oblastí a vytváření a obnova zemědělsko-lesnických systémů, zachování lesů jakožto nedílné součásti systémů extenzivní živočišné výroby a podpora podnikání a odborné přípravy v tomto odvětví.

7.6.

Hospodářská udržitelnost závisí rovněž na účinnosti a transparentnosti při využívání produktů lesnictví, kde mohou mít velmi důležitou úlohu aplikované technologie.

7.7.

Je rovněž nezbytné rozvíjet a zavádět dynamické a integrované informační a kartografické systémy v oblasti lesnictví, které tvoří základ pro rozhodování jak pro vlastníky, tak i správce.

8.   Ekologicky udržitelná politika v oblasti lesnictví

8.1.

Evropské lesy chrání biologickou rozmanitost, zajišťují ekosystémové služby a ukládají emise uhlíku z atmosféry. V současnosti je v lesích uloženo přibližně 10 % emisí skleníkových plynů EU. Usilováním o úspěšný, dlouhodobý přístup by mohlo být v závislosti na specifických regionálních podmínkách až 90 % evropských lesů přírodních nebo přírodě blízkých a být domovem celé řady živočišných a rostlinných druhů. Budou pokračovat investice do udržitelného lesního hospodářství, aby se zajistily udržitelnější a zdravější lesy.

8.2.

Využívání lesů je udržitelné, pokud stromů roste více, než se jich pokácí, a pokud je brán ohled na požadavky biologické rozmanitosti. Je třeba poznamenat, že území pokryté evropskými lesy a míra jejich růstu se od 90. let 20. století zvýšily. Vedle rozmanitosti je jedním z hlavních cílů ekologicky udržitelné politiky v oblasti lesnictví potřeba zastavit odlesňování celosvětově i v oblastech Evropy, které představují výzvu. Při posuzování udržitelnosti využívání lesů by se měla zohlednit rozmanitost lesních ekosystémů a jejich různorodý význam pro okolní prostředí v různých evropských regionech.

8.3.

Pro mnoho rostlinných a živočišných druhů a pro rekreační využití lesů je důležité zohlednit v obhospodařování lesů rozmanitost a mnohostrannou povahu lesních ekosystémů.

8.4.

Přezkum strategie v oblasti lesnictví v polovině období by měl více zohlednit mnohorozměrný význam lesů v politice v oblasti klimatu, při provádění cílů Pařížské dohody, při plnění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti a v úsilí splnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, aby bylo udržitelné obhospodařování lesů považováno za rovnocenné s jinými opatřeními zaměřenými na snižování emisí CO2. Místní a regionální orgány mohou při plnění společných cílů, a to i v odvětví lesnictví, jednat účinněji, bude-li přezkum v polovině období obsahovat konkrétní, přesné a osvědčené návrhy opatření i příklady.

8.5.

V Evropě se vede živá diskuse o environmentálním stavu a rozvoji lesů, což někdy vyvolává spory na místní a regionální úrovni. Je důležité, aby na výzkum evropských lesů, jejich obhospodařování a rozvoj byly věnovány nezbytné prostředky a aby orgány a občanská společnost měly v zájmu usnadnění dialogu k dispozici spolehlivá data o lesích, která pocházejí z veřejných zdrojů.

8.6.

Na podporu rozmanitosti lesů v EU bylo vypracováno mnoho iniciativ, například síť Natura 2000, směrnice o ochraně ptáků, směrnice o ochraně přírodních stanovišť, podpora zelené infrastruktuře a strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020. Místní a regionální orgány je pomáhají provádět a měly by dostat větší prostor k tomu, aby přispívaly k obsahu opatření.

8.7.

V mnoha členských státech a regionech EU představují hlavní hrozbu pro zachování lesních ekosystémů lesní požáry (1). Opatření na úrovni místní komunity je nejrychlejší a nejúčinnější způsob, jak omezit škody způsobené lesními požáry. Opatření EU musí být zaměřena na poskytování pomoci v podobě technického výcviku, aby bylo možné zlepšit schopnost svépomoci komunit, a to včetně lepší přípravy hasičů a dalších pracovníků civilní ochrany v zájmu bezprostřední reakce na katastrofu a vypořádání se s ní (2).

8.8.

V této souvislost je nutné zdůraznit, že díky některým nejvzdálenějším regionům vlastní EU amazonské a subtropické lesy. Tyto původní lesy představují jedinečnou laboratoř pro vědecký výzkum, specializaci a inovace (např. farmaceutický výzkum a využití rostlinných extraktů). Biologická rozmanitost nejvzdálenějších regionů tvoří téměř 80 % evropské biologické rozmanitosti a má zásadní význam pro ekologickou rovnováhu planety. Místní a regionální orgány jsou strážci tohoto neocenitelného pokladu a musí mít k jeho správě a zachování odpovídající podporu.

9.   Společensky udržitelná politika v oblasti lesnictví

9.1.

Lesy poskytují kromě dřeva mnoho ekosystémových služeb a přírodních produktů. Udržitelné obhospodařování lesů zajistí, že budou pro občany dostupné i v budoucnosti. Přírodní produkty a rekreační příležitosti, jež lesy nabízejí, mají mnoho přínosů pro zdraví.

9.2.

Lesy poskytují také řadu výhod pro společnost, zejména pokud jde o kvalitu života a blahobyt, a mají extrémní význam pro rovnováhu života občanů. Proto se navrhuje podporovat vytváření nových lesních ploch, a to prostřednictvím veřejných či soukromých iniciativ a za podpory EU.

9.3.

Společensky udržitelné využívání lesů vyžaduje dlouhodobé prostorové plánování. O otázkách týkajících se využívání a ochrany lesů je třeba vést konzultace s obyvateli regionů, vlastníky lesů a místními a regionálními orgány.

9.4.

Strategie EU v oblasti lesnictví by měla mít vliv na obchodní a rozvojovou politiku EU na globální úrovni. Prioritou globální agendy EU musí být ekologicky udržitelné využívání lesů v rozvojových zemích, biologická rozmanitost a společenská udržitelnost politiky v oblasti lesnictví (vlastnictví půdy, práva na využívání lesů, práva místních obyvatel).

9.5.

Výzkumná data týkající se rozvoje a využívání lesů musí být pro občany a místní a regionální orgány snadno dostupná, aby se podpořilo rozhodování. Je to argument pro to, aby byl výzkum v oblasti evropských lesů, který bude Komise v roce 2018 provádět, rozsáhle uváděn ve známost a prezentován jak zúčastněným stranám v tomto odvětví, tak široké veřejnosti.

9.6.

Vše výše uvedené bude možné pouze se zachováním takového přístupu k lesům, jenž musí být posilován a obohacován vnitřně prostřednictvím výměny zkušeností a postupů ze všech evropských lesů, jakož i navenek díky podpoře a záštitě městského obyvatelstva, které musí být za tímto účelem informováno o přínosech lesů a jejich obhospodařování.

9.7.

Prioritním východiskem všech strategií v oblasti lesnictví, regionálních, celostátních a zejména evropských, musí být udržet obyvatelstvo na daném území, neboť tak bude možné obhospodařovávat a využívat zdroje, které poskytují zalesněné oblasti.

V Bruselu dne 16. května 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


(1)  Stanovisko Evropského výboru regionů Politika v oblasti lesnictví: cíle 20/20/20 (Úř. věst. C 141, 29.5.2010, s. 45).

(2)  Stanovisko Evropského výboru regionů Přezkum mechanismu civilní ochrany EU (viz strana 37 v tomto čísle Úředního věstníku).


Top