Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018H0910(17)

Doporučení Rady ze dne 13. července 2018 k národnímu programu reforem Malty na rok 2018 a stanovisko Rady k programu stability Malty z roku 2018

ST/9444/2018/INIT

OJ C 320, 10.9.2018, p. 76–79 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

10.9.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/76


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 13. července 2018

k národnímu programu reforem Malty na rok 2018 a stanovisko Rady k programu stability Malty z roku 2018

(2018/C 320/17)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2018. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které není Malta uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Evropská rada potvrdila dne 22. března 2018. Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (2) (dále jen „doporučení pro eurozónu“) přijala Rada dne 14. května 2018.

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Malta jakožto členský stát, jehož měnou je euro, měla zajistit, aby doporučení pro eurozónu týkající se hospodářské politiky, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení, a to především do doporučení č. 1, bylo provedeno plně a včas. Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Maltě pro rok 2018. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Malta učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 11. července 2017 (3), v přijímání opatření v návaznosti na jí určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů Malty v rámci strategie Evropa 2020.

(3)

Dne 13. dubna 2018 předložila Malta svůj národní program reforem na rok 2018 a svůj program stability z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(4)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(5)

Na Maltu se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Vláda ve svém programu stability z roku 2018 plánuje na období 2018–2021 z hlediska celkového salda udržení přebytku. Střednědobý rozpočtový cíl v podobě vyrovnaného rozpočtu ve vztahu k HDP je v programovém období stále plněn s rezervou. Podle programu stability se očekává, že celkový poměr veřejného dluhu k HDP zůstane pod referenční hodnotou 60 % HDP stanovenou Smlouvou a postupně se bude snižovat z 50,8 % v roce 2017 na přibližně 36 % v roce 2021. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí, je reálný pro období 2018–2019 a příznivý pro období 2020–2021. Na základě prognózy Komise z jara 2018 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2018 přebytku ve výši 0,6 % HDP a v roce 2019 1,1 % HDP, což je nad střednědobým rozpočtovým cílem. Celkově se Rada domnívá, že Malta ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2018 a 2019 dodrží. Zároveň by však měla pozorně sledovat krátkodobý a dlouhodobý vývoj výdajů, zejména s ohledem na možná budoucí rizika ohrožující pevnost příjmů.

(6)

Jak bylo uvedeno v doporučení pro eurozónu pro rok 2018, boj proti strategiím agresivního daňového plánování má zásadní význam pro omezení narušení hospodářské soutěže mezi podniky, zajištění spravedlivého zacházení s daňovými poplatníky a ochranu veřejných financí. Agresivní daňové plánování daňových poplatníků má vedlejší účinky na ostatní členské státy, a proto vyžaduje přijetí koordinovaných vnitrostátních opatření doplňujících právní předpisy Unie. Skutečnost, že neexistují srážkové daně z dividend, úroků a licenčních poplatků, které společnosti se sídlem na Maltě vyplácejí do zahraničí (jinými slovy z plateb rezidentů Unie rezidentům třetích zemí), může vést k tomu, že pokud tyto platby nepodléhají dani v přijímající zemi, mohou zůstat zcela nezdaněny. I když nový maltský režim srážky pomyslných úroků pomůže omezit zvýhodnění dluhu oproti vlastnímu kapitálu, nedostatečná pravidla proti zneužívání v kombinaci s režimem, který je založený na kapitálu a má relativně vysokou míru návratnosti, může poskytovat příležitosti k vyhýbání se daňovým povinnostem. Některá ustanovení dvoustranných daňových dohod mezi Maltou a ostatními členskými státy ve spojení s maltským daňovým systémem, v němž společnost, která je na Maltě rezidentem, ale nemá na ní sídlo, je zdaněna u zdroje a na základě remitence, mohou společnosti využívat k vyhýbání se daňovým povinnostem. Komise bere na vědomí závazek Malty bojovat proti agresivnímu daňovému plánování daňových poplatníků. Na základě nedávných výměn bude Komise i nadále pokračovat v konstruktivním dialogu s cílem bojovat proti strategiím agresivního daňového plánování.

(7)

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí zůstává na Maltě i nadále problémem. Výhradním důvodem je rozpočtový dopad nákladů souvisejících se stárnutím populace, jako jsou např. náklady na zdravotní péči, dlouhodobou péči a důchody. Důchodový systém se potýká s dvěma problémy, a sice dosáhnout udržitelnosti a současně zajistit přiměřené důchody. Dlouhodobé vyhlídky na udržitelnost výdajů na důchody se zlepšily především díky příznivějšímu hodnocení dlouhodobého růstového potenciálu Malty. Opatření zavedená rozpočtem z roku 2016 však měla na dlouhodobou udržitelnost důchodového systému jen omezený dopad, a systém proto i nadále představuje velkou výzvu. Navíc i přes opatření, která byla zavedena pro zlepšení přiměřenosti důchodů, přetrvává výrazný rozdíl mezi důchody žen a mužů. Výkon systému zdravotní péče se zlepšil a čekací doby se snižují. Problémy však přetrvávají v oblasti redistribuce zdrojů a činností z nemocniční na primární péči. Institucionální uspořádání poskytování primární zdravotní péče vyvíjí tlak jak na nemocniční, tak na akutní péči. Nemocniční péče a primární péče nejsou dobře koordinovány a akutní péče je i nadále využívána neúčinně. Problémem zůstává přístup k inovativním léčivům, a to i z rozpočtového hlediska. Byly přijaty iniciativy, které by měly uspokojit rostoucí poptávku po dlouhodobé péči, včetně pobídek pro komunitní a domácí péči.

(8)

Určitého pokroku bylo dosaženo při zlepšování přeshraniční spolupráce. Zdá se však, že Maltský úřad pro finanční služby (MFSA) má stále málo zaměstnanců, a přetrvávají obavy o jeho schopnosti vykonávat dohled nad velkým přeshraničním finančním systémem, především nad jeho nebankovním segmentem. Kromě toho, i když odvětví služeb (zejména odvětví hazardních her poskytovaných online) výrazně přispívá k trvalému hospodářskému růstu země, může s sebou přinášet rizika pro integritu finančního systému, a proto je třeba vytvořit přísný rámec proti praní peněz. Malta v poslední době provedla čtvrtou směrnici o boji proti praní peněz, efektivitu provádění je však ještě třeba posoudit. Maltské orgány kromě toho v návaznosti na provedení směrnice do vnitrostátního práva nedávno předložily integrovanou strategii pro boj proti praní peněz a financování terorismu. V rámci dalších opatření byl zřízen Národní koordinační výbor pro boj proti praní peněz a financování terorismu, který je složen ze zástupců vlády a dalších příslušných státních orgánů. Zajištění řádného provádění a účinného prosazování nedávno přijatého regulačního rámce však zůstává problematické.

(9)

V situaci silného hospodářského růstu a v návaznosti na reformy podporující zaměstnanost žen a zvyšování kvalifikace pracovních sil se dále zlepšovaly výsledky maltského trhu práce. Nicméně dále se musí řešit velké rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů a nízká účast žen starších třiceti let a osob se zdravotním postižením na trhu práce. Struktura otcovské a rodičovské dovolené zůstává relativně slabá, ale je důležitá pro vyvážení pečovatelských povinností mezi ženami a muži a pro větší podporu práce žen. Roste nedostatek pracovních sil a přetrvává nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Podstatná část maltské pracovní síly má stále nízkou kvalifikaci a nedostatek pracovních sil a dovedností se čím dál tím více řeší využíváním zahraniční pracovní síly. Očekává se, že politické iniciativy prováděné v oblastech trhu práce, dovedností a sociálního začleňování budou pokračovat, ovšem měly by být podloženy monitorováním a hodnocením založeným na výsledcích.

(10)

Míra předčasného ukončování školní docházky činila v roce 2017 18,6 %, byla tedy opět nejvyšší v Unii a v porovnání s předchozím rokem se téměř nezlepšila. Malta má rovněž nejvyšší míru předčasného ukončování školní docházky v případě zdravotně postižených osob. Tato míra činí 50 %, což je dvojnásobek průměru Unie. Výsledky vzdělávání jsou navíc silně ovlivněny socioekonomickým původem studentů, typem školy a případným postižením. Rozdíl mezi výsledky v přírodních vědách, které vykazují studenti z nejlepších a nejhorších škol, patří mezi největší v Unii a je 1,5krát vyšší než průměr Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podíl žáků se špatnými výsledky v matematice, přírodních vědách a čtení je čtvrtý nejvyšší v Unii. Je zapotřebí komplexní přístup ke zlepšení rovnosti ve vzdělávání a snížení rozdílů ve studijních výsledcích různých sociálních skupin a typů škol.

(11)

Silný ekonomický růst zvyšuje tlak na infrastrukturu a přírodní zdroje. Především v odvětví silniční dopravy se musí řešit závažné problémy infrastruktury a dlouhodobé udržitelnosti. Nedostatečná dopravní infrastruktura a rostoucí náklady spojené s přetížením silnic jsou překážkou investic. Zvýšení počtu vozidel a dopravy zvyšuje emise skleníkových plynů a negativně ovlivňuje kvalitu ovzduší. Může mít také negativní dopad na cestovní ruch, který představuje významný pilíř maltského hospodářství. Potřeba řešit nedostatek infrastruktury je proto doprovázena potřebou nalézt čistá dopravní řešení. V roce 2016 vláda přijala vnitrostátní dopravní strategii s výhledem do roku 2050 a hlavní operační dopravní plán do roku 2025. Oznámila také projekt modernizace silniční sítě v hodnotě 700 milionů EUR. Očekává se, že tato opatření dohromady sníží ekonomické dopady přetížení silnic o méně než 20 %. Zvýšení hospodářské činnosti může zhoršit situaci na problematických místech infrastruktur a vytvářet ještě větší tlak na environmentální zdroje. Plán kromě toho neobsahuje jasný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů z dopravy a nenavrhuje efektivní systém monitorování oznámených opatření (kromě pětiletého přezkumného cyklu). Je proto důležité stanovit cíle a provést opatření, která do roku 2025 výrazně sníží dopravní přetížení a emise skleníkových plynů z dopravy, a zajistit průběžné sledování pokroku.

(12)

Problémy plynoucí z velikosti země a její ostrovní povahy představují zvláště přesvědčivý argument pro postupný přechod k oběhovému hospodářství. Inteligentní investice mohou pomoci snížit tlak na zranitelné přírodní zdroje ostrova. Například pokud nebudou vyřešeny problémy, které existují při nakládání se stavebním a demoličním odpadem, může se snížit kvalita životního prostředí i atraktivita země jako turistické destinace. Přestože Malta zůstává na žebříčku ekologické inovace na spodních příčkách (v roce 2016 26. místo v Unii oproti 18. místu v roce 2013, podle indexu ekologické inovace), má potenciál uvolnit investice na vytvoření nebo přijetí inovativních řešení zaměřených na zlepšení účinného využívání zdrojů a energetické účinnosti ve stavebnictví a při nakládání s odpady a odpadní vodou. Zlepšení jsou nutná zejména v oblasti nakládání s odpady spolu s investicemi do zařízení pro recyklaci stavebního a demoličního odpadu a dále v oblasti provádění kontrol zaměřených na předcházení vzniku nelegálních skládek nebo shazování stavebního a demoličního odpadu do moře.

(13)

Soudní systém se nadále potýká s problémy v oblasti efektivity a pro zajištění vysoké kvality podnikatelského prostředí je potřeba zavést silnější právní a institucionální rámec pro boj s korupcí. Nedostatky ve správě a řízení v rámci boje proti korupci mohou nepříznivě ovlivňovat podnikatelské prostředí a mít negativní dopad na investice. Malta musí efektivněji bojovat s korupcí, zejména pokud jde o vyšetřování a stíhání korupce. Zlepšení správního rámce je zásadní pro zachování dobré pověsti Malty a její přitažlivosti jako cíle mezinárodních investic.

(14)

V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Malty, kterou zveřejnila ve své zprávě o této zemi pro rok 2018. Posoudila také program stability z roku 2018, národní program reforem na rok 2018 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Maltě adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku na Maltě, ale také rozsah jejich souladu s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(15)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2018 a dospěla ke stanovisku (5), že Malta zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží,

DOPORUČUJE Maltě v období 2018–2019:

1.

Posílit celkový správní rámec zvýšením vnitrostátního dohledu nad mezinárodně orientovanými finančními podniky s licencí na Maltě, zajištěním efektivního prosazování rámce proti praní peněz a dalším zintenzivněním boje s korupcí.

2.

Zajistit udržitelnost systémů zdravotní péče a důchodů, a to i zvýšením zákonem stanoveného věku pro odchod do důchodu a omezením možnosti předčasného odchodu do důchodu.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Radu

předseda

H. LÖGER


(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 179, 25.5.2018, s. 1.

(3)  Úř. věst. C 261, 9.8.2017, s. 1.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(5)  Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97.


Top