Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32018H0910(05)

Doporučení Rady ze dne 13. července 2018 k národnímu programu reforem Německa na rok 2018 a stanovisko Rady k programu stability Německa z roku 2018

ST/9437/2018/INIT

OJ C 320, 10.9.2018, p. 19–23 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

10.9.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 320/19


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 13. července 2018

k národnímu programu reforem Německa na rok 2018 a stanovisko Rady k programu stability Německa z roku 2018

(2018/C 320/05)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (1), a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (2), a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2018. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 rovněž zprávu mechanismu varování, ve které je Německo uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Evropská rada potvrdila dne 22. března 2018. Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny (3) (dále jen „doporučení pro eurozónu“) přijala Rada dne 14. května 2018.

(2)

Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Německo jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení pro eurozónu, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení č. 1 a 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)

Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Německu pro rok 2018. V této zprávě byl posouzen pokrok, který Německo učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 11. července 2017 (4), v přijímání opatření v návaznosti na jemu určená doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 7. března 2018. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Německo potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Zejména trvale vysoký přebytek běžného účtu má přeshraniční význam a odráží nízkou úroveň investic v souvislosti s úsporami jak v soukromém, tak veřejném sektoru. Přebytek, který vzniká z velké části ve vztahu k zemím mimo Unii, se od roku 2016 mírně snížil a podle předpokladů bude v nadcházejících letech postupně klesat v důsledku rostoucí domácí poptávky, ačkoli bude během celého prognózovaného období nadále dosahovat historicky vysokých hodnot. Přestože v současnosti dochází k posunu směrem k růstu stimulovanému více domácí poptávkou, zůstávají spotřeba i investice navzdory příznivým cyklickým a finančním podmínkám a potřebám investic do infrastruktury, pro něž existuje fiskální prostor, jako podíl HDP utlumené. Byla přijata řada opatření k posílení veřejných investic, ale toto úsilí dosud nevedlo k trvale rostoucímu trendu v oblasti veřejných investic jako podílu HDP. Pokrok při realizaci doporučení v jiných oblastech je také omezený.

(4)

Dne 30. dubna 2018 předložilo Německo svůj národní program reforem na rok 2018 a dne 19. dubna 2018 svůj program stability z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)

Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (5) může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné, aby se podpořilo provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k uplatňování opatření propojujících účinnost ESI fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí.

(6)

Na Německo se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a pravidlo pro zadlužení. Ve svém programu stability z roku 2018 vláda plánuje na období 2018–2021 rozpočtový přebytek ve výši 1 až 1,5 % HDP. Střednědobý rozpočtový cíl – tj. strukturální schodek ve výši 0,5 % HDP – je v celém programovém období stále plněn s rezervou. Podle programu stability se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP bude postupně klesat a v roce 2021 dosáhne 53 %. Ačkoli program stability uvádí a popisuje některá plánovaná opatření, jež obsahuje koaliční dohoda z března 2018 a která v průběhu let 2018–2021představují zhruba 1,5 % HDP, nejsou tato opatření dosud zahrnuta do projekcí programu stability, neboť ještě nebyla přijata. Makroekonomický scénář, z něhož tyto rozpočtové projekce vycházejí a který nebyl potvrzen nezávislým subjektem, je reálný (6). Na základě prognózy Komise z jara 2018 se očekává, že strukturální saldo dosáhne v roce 2018 přebytku ve výši přibližně 1,2 % HDP a v roce 2019 ve výši zhruba 1,0 %, což je nad úrovní střednědobého rozpočtového cíle. Veřejný dluh by si měl udržet jasnou sestupnou tendenci. Celkově se Rada domnívá, že Německo ustanovení Paktu o stabilitě a růstu v letech 2018 a 2019 dodrží. Zároveň při respektování střednědobého cíle tu nadále zbývá prostor pro využití fiskální a strukturální politiky k dosažení trvalého vzestupného trendu v oblasti veřejných a soukromých investic zejména do vzdělávání, výzkumu a inovací.

(7)

Reálné veřejné investice se v období let 2015–2017 výrazně zvýšily. V tomto trendu se odráží úsilí vlády o posílení investic. Veřejné investice rostou, ale v poměru k HDP je nárůst stále mírný a přetrvává situace, kdy se značný objem investic na obecní úrovni odhadovaný na 4 % HDP nerealizuje. Veřejné kapitálové fondy v poměru k HDP stále klesají v důsledku negativních čistých investic na obecní úrovni (přibližně 6 miliard EUR ročně v letech 2010–2016). Vyřešení nedostatečných investic na obecní úrovni by si během příštího desetiletí vyžadovalo další roční veřejné investice ve výši 0,3 % HDP. Investice vyjádřené jako procentní podíl ze základního kapitálu ve vládním sektoru a veřejné investice vyjádřené jako procentní podíl veřejných výdajů jsou pod průměrem eurozóny. Byla zřízena agentura na podporu veřejných investic na obecní úrovni, jež zahájila svou činnost v roce 2017, ale je třeba dalšího úsilí, aby příslušná opatření přinesla výsledky. Spolu s příznivým stavem rozpočtu daná situace naznačuje, že existuje prostor pro zvýšení investic na všech úrovních veřejné správy, zejména na úrovni regionální a obecní.

(8)

Veřejné výdaje na vzdělávání se v roce 2016 udržely na 4,2 % HDP, což je pod průměrem Unie činícím 4,7 %. Výdaje na vzdělávání a výzkum se v roce 2016 udržely na 9,0 % HDP, což znamená, že nebyl splněn vnitrostátní cíl ve výši 10 % HDP. Tato skutečnost odpovídá odhadovanému nedostatku investic ve výši přibližně 33 miliard EUR. Ačkoli se výdaje na vzdělávání v reálných číslech zvýšily, je objem nerealizovaných investic stále značný. Zároveň problémy, k nimž patří např. narůstající počet studentů, nedostatek učitelů a další rozšiřování předškolního vzdělávání a péče, budou vyžadovat náležité veřejné finanční prostředky. Pro potenciální růst Německa mají zásadní význam další výdaje na vzdělávání, výzkum a inovace.

(9)

Digitalizace německého hospodářství postupuje pomalu a potýká se se značnými problémy. Zjevně existuje „digitální propast“ mezi venkovem a městem v pokrytí rychlým internetem (připojení příští generace dosahující 30 Mbit), jež ve venkovských oblastech představuje pouze 54 %. Německo zaostává v oblasti širokopásmového připojení s velmi vysokou kapacitou (>100 Mbit). Pouze malá část území Německa (7,3 %) je ve srovnání s průměrem Unie činícím 26,8 % pokryta vysoce výkonnými přístupovými sítěmi z optických vláken. Uvedený stav se nejčastěji stále technologicky řeší převážně modernizací stávajících měděných kabelových sítí (vektorizace). Mnoho služeb se spoléhá na vysoce rychlostní připojení a v roce 2017 se 25,3 % německých podniků domnívalo, že internetové připojení je pro jejich potřeby příliš pomalé. Nedostávající se připojení brzdí rozvoj investic, zejména malých a středních podniků, z nichž se mnohé nacházejí ve venkovských a polovenkovských oblastech. Výkonnost digitálních veřejných služeb a elektronického zdravotnictví je rovněž hluboko pod průměrem Unie.

(10)

Investice do výzkumu a vývoje jsou na vzestupu a Německo se blíží naplnění cíle intenzity výzkumu a vývoje v rámci strategie Evropa 2020. Nicméně investice jsou stále více soustředěny ve velkých firmách a středně či vysoce technologicky vyspělých výrobách a příspěvky malých a středník podniků klesají. Byla přijata řada opatření k posílení podnikatelské činnosti, zejména přilákáním soukromých investic do rizikového kapitálu. Německý trh rizikového kapitálu je však stále méně rozvinutý než v případě ostatních lídrů v oblasti inovací na mezinárodní úrovni.

(11)

I přes určitá zlepšení v posledních letech je německý daňový systém stále neefektivní, zejména z toho důvodu, že je složitý a narušuje proces rozhodování, např. v oblasti investic, financování a účasti na trhu práce. Německo klade poměrně silný důraz na přímé daně, aby zvýšilo příjmy, a existuje potenciál pro snížení deformujícího přímého zdanění nebo pro posun směrem k méně deformující dani z nemovitostí, dědické dani a spotřební dani. Výše daní a příspěvků na sociální zabezpečení z příjmu ze zaměstnání byl v roce 2015 šestý nejvyšší v Unii. Kapitálové náklady a efektivní průměrná sazba daně z příjmů právnických osob, jež se v jednotlivých regionech liší, jsou jedny z nejvyšších v Unii (28,2 % agregovaného objemu v celostátním vyjádření, přičemž průměr Unie činí 20,9 %). Kvůli vzájemné propojenosti daně z příjmu právnických osob, místní živnostenské daně a solidárního příspěvku je systém daně z příjmu právnických osob složitý, předpokládá vysoké administrativní náklady a narušuje míru a alokaci investic. Kromě toho má daň z příjmu právnických osob nepříznivý dopad na finanční rozhodování zvýhodněním financování na dluh. Toto zvýhodnění je sedmé nejvyšší v Unii. Snížení kapitálových nákladů vlastního kapitálu by mohlo posílit soukromé investice a poměrně málo rozvinutý trh rizikového kapitálu. Kromě toho jsou předpisy pro převod daňových ztrát nadále poměrně přísné, když za daný rok omezují výši zdanitelného příjmu na 60 %.

(12)

Regulace je v Německu stále velmi omezující, zejména pokud jde o podnikové služby, regulovaná povolání a administrativní formality pro přeshraniční poskytování služeb. Zásadní omezení se týkají mimo jiné právní formy a držení podílů. Míra úbytku v odvětvích klíčových podnikových služeb, jako jsou právní, účetní, architektonické a inženýrské činnosti, je pod průměrem Unie, zatímco hrubé provozní sazby v těchto odvětvích jsou nad průměrem, což naznačuje nižší konkurenční tlaky. Jelikož mají služby úlohu dílčího vstupu, zvyšuje méně restriktivní regulace služeb produktivitu v navazujících odvětvích intenzivně využívajících služby.

(13)

Výkonnost německého trhu práce je velice silná. Nezaměstnanost ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 klesla na rekordně nízkou hodnotu 3,6 % a zaměstnanost dosáhla 79,8 %. Míra nezaměstnanosti mladých lidí (6,8 % v roce 2017) je jednou z nejnižších v Unii. Německo se potýká s rostoucím nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, zatímco potenciál trhu práce některých skupin je stále nedostatečně využit. Podíl osob pracujících na částečný úvazek, zejména žen, osob přistěhovaleckého původu a osob s pečovatelskými povinnostmi, patří k nejvyšším v Unii. U ženy mezi klíčové faktory patří nedostatek motivace k delší pracovní době, k níž je třeba přičíst nedostatek zařízení péče o děti a celodenní školy. Zvláštní daňové předpisy, zejména pro druhé výdělečně činné osoby a pro pracovníky s nízkými příjmy, a zablokování stropu výdělku v rámci minijobu na 450 EUR daly vzniknout dalším faktorům, které odrazují od delší pracovní doby. Německo má jedno z nejvyšších daňových zatížení osob s nízkými příjmy, z nichž většina jsou ženy. Vysoký podíl žen pracujících na částečný úvazek doprovází jeden z největších rozdílů mezi ženami a muži v oblasti práce na částečný úvazek v Unii (37,5 % oproti průměru Unie činícímu 23,1 %). Tato skutečnost přispívá ke značnému rozdílu v odměňování žen a mužů v Německu.

(14)

Nominální růst mezd zůstal v roce 2017 mírný (o 2,4 %), a to i přes rekordně nízkou nezaměstnanost a vysoký počet volných pracovních míst. Tato relativně nevýrazná úroveň je částečně zapříčiněna pomalým růstem produktivity ve službách, nízkou přítomností kolektivního vyjednávání v některých odvětvích a snížením strukturální nezaměstnanosti. Reakce na zvýšení inflace byla omezená, přičemž růst reálných mezd poklesl z 1,8 % v roce 2016 na 0,7 % v roce 2017. Od počátku roku 2018 může na základě kolektivních smluv docházet k poněkud rychlejšímu růstu mezd; vývoj v této oblasti stojí za to sledovat. Podíl osob s nízkými příjmy zůstává vysoký a existuje prostor pro zvyšování počtu odpracovaných hodin v nižších mzdových decilech. Nárůst přistěhovalectví nebránil růstu mezd v odvětvích s nízkými mzdami. Zavedením zákonné všeobecné minimální mzdy v roce 2015 a jejím následným zvýšením v roce 2017 se zvýšily mzdy osob s nejnižšími příjmy. Vedle zvýšení mezd se ve stávajícím kole vyjednávání o mzdách sociální partneři zaměřují na pružnost pracovní doby.

(15)

Německo má obecně robustní systém sociální ochrany. Nicméně do roku 2015 se míra rizika chudoby pro obyvatelstvo celkově trvale zvyšovala, než se v roce 2016 trend mírně obrátil. V roce 2015 rovněž začala klesat příjmová nerovnost, což dokládá mírné snížení v poměru S80/S20 díky zvýšení příjmů chudších domácností. Nedávné zlepšení situace v oblasti chudoby pracujících v roce 2016 bylo rovněž mírné a mohli se z něj těšit pouze muži.

(16)

Německo může zlepšit kontakt starších pracovníků s trhem práce, což by zvýšilo příjem starších osob, oživilo možnou produkci, napomohlo adaptaci napjatých podmínek na trhu práce a starší lidé by již nemuseli tolik preventivně spořit. Rizika fiskální udržitelnosti jsou v současné době nízká, a to hlavně díky poměrně vysokému primárnímu přebytku. Nicméně se očekává, že Německo bude mít podle zprávy o stárnutí z roku 2018 do roku 2070 jeden z největších nárůstů výdajů na důchody v Unii. Míra ohrožení rizikem chudoby ve stáří (tj. nad 65 let) činila v roce 2016 17,6 % a pohybovala se nad průměrem Unie, jenž byl 14,7 %. Očekává se, že budoucí zhoršení přiměřenosti důchodů v povinném prvním pilíři zvýší riziko chudoby ve stáří, zejména u osob s nízkými příjmy, osob s atypickými pracovními smlouvami a osob, jež přerušovaly zaměstnání. Rozdíly v důchodech žen a mužů patří k největším v Unii. Zatímco míra zaměstnanosti u lidí ve věku 60 až 64 let (58,4 % v roce 2017) patřila mezi nejvyšší v Unii, míra zaměstnanosti u lidí ve věku 65 až 69 let se pohybovala ve střední třetině členských států (16,1 %).

(17)

Socioekonomická situace je nadále významným faktorem ovlivňujícím výsledky vzdělávání a začlenění na trhu práce. Podle Programu pro mezinárodní hodnocení žáků z roku 2015 přispívá v přírodních vědách k podstatnému tříletému rozdílu ve školní docházce mezi nejnižšími a nejvyššími společenskými vrstvami. Německé údaje potvrzují tuto podstatnou souvislost i u základního vzdělávání. Značný problém to představuje pro žáky přistěhovaleckého původu. Ve srovnání s žáky a studenty narozenými v Německu je u nich mnohem pravděpodobnější, že předčasně ukončí školní docházku nebo nedokončí vysokou školu. V případě osob přistěhovaleckého původu není rovněž plně využit potenciál trhu práce. V roce 2017 byla míra zaměstnanosti u státních příslušníků třetích zemí (ve věku 20–64 let) o více než 27 procentních bodů nižší než u německých státních příslušníků (o 32 procentních bodů nižší u žen se státní příslušností třetí země). Účast zaměstnanců na vzdělávání dospělých představuje problém pro výkonnost trhu práce v budoucnu, neboť vzdělávání dospělých je pod průměrem EU, a to zejména v případě 7,5 milionu dospělých s nízkou kvalifikací, kteří postrádají základní dovednosti ve čtení a psaní.

(18)

V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Německa, kterou zveřejnila ve své zprávě o Německu pro rok 2018. Posoudila také program stability z roku 2018, národní program reforem na rok 2018 a opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Německu adresována v předchozích letech. Komise vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a socioekonomickou politiku v Německu, ale také to, v jakém rozsahu dodržují pravidla a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(19)

Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2018 a dospěla ke stanovisku (7), že Německo zřejmě Pakt o stabilitě a růstu dodrží.

(20)

Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2018 a program stability z roku 2018. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 a 2,

DOPORUČUJE Německu v období 2018–2019:

1.

Při respektování střednědobého cíle využít fiskální a strukturální politiky k dosažení trvalého vzestupného trendu v oblasti veřejných a soukromých investic především do vzdělávání, výzkumu a inovací na všech úrovních veřejné správy, zejména na úrovni regionální a obecní. Zintenzivnit úsilí o zajištění dostupnosti infrastruktury širokopásmového připojení s velmi vysokou kapacitou po celé zemi. Zvýšit účinnost a vstřícnost daňového systému k investicím. Posílit konkurenci v odvětví služeb a regulovaných povolání.

2.

Odstraňovat faktory odrazující od delší pracovní doby, včetně vysokého daňového zatížení, zejména u osob s nízkými příjmy a u druhých výdělečně činných osob. Přijmout opatření k prodlužování produktivního období života. Při respektování role sociálních partnerů vytvořit podmínky pro vyšší růst mezd. Zlepšit výsledky v oblasti vzdělávání a úrovně dovedností znevýhodněných skupin.

V Bruselu dne 13. července 2018.

Za Radu

předseda

H. LÖGER


(1)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)  Úř. věst. C 179, 25.5.2018, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 261, 9.8.2017, s. 1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(6)  Podle nařízení o hospodářských výhledech spolkové vlády (Vorausschätzungsverordnung) schváleného ministerstvem hospodářství a energetiky po dohodě s ministerstvem financí s účinností od července 2018 byla projektová skupina společných hospodářských prognóz (Gemeinschaftsdiagnose) určena jako nezávislý orgán pověřený posuzováním hospodářských výhledů, z nichž vycházejí návrhy rozpočtových plánů a programy stability ve smyslu zákona o hospodářských výhledech (Vorausschätzungsgesetz).

(7)  Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97.


Top