23.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 176/46

1.

vítá sdělení Iniciativa pro udržitelný rozvoj modré ekonomiky v západním Středomoří a průvodní dokument Rámec pro opatření (Framework for Action), které Evropská komise přijala dne 19. dubna 2017;

2.

podporuje navrhovaná opatření, která mají zaručit bezpečný, chráněný a čistý námořní prostor, lepší správu moře a udržitelným způsobem spravované oceány;

3.

připomíná a plně podporuje prohlášení ministrů členských zemí Unie pro Středomoří týkající se modré ekonomiky, které vyzvalo a pobídlo zúčastněné země, aby posoudily přidanou hodnotu a proveditelnost vhodných námořních strategií na úrovni podregionu a stavěly na zkušenostech nabytých v rámci dialogu 5+5. V říjnu 2016 ministři zahraničních věcí Alžírska, Francie, Itálie, Libye, Malty, Maroka, Mauritánie, Portugalska, Španělska a Tuniska podpořili další práci na iniciativě pro udržitelný rozvoj modré ekonomiky, a to společně se sekretariátem Unie pro Středomoří (1);

4.

konstatuje, že iniciativa uznává skutečnost, že spolupráce mezi oběma pobřežími zůstává v současné době omezená, a trvá na tom, že existuje prostor pro zlepšení;

5.

uznává, že tento region nabízí značné hospodářské příležitosti a je proslulý svými aktivními přístavy a vysokým počtem turistů díky svému kulturnímu dědictví, čehož lze dále využívat udržitelným způsobem;

6.

uznává, že Středozemní moře má strategickou polohu, neboť se nachází na rozhraní tří velkých světadílů – Evropy, Afriky a Asie. Středozemní moře bylo odjakživa centrem kultury a obchodu mezi zeměmi na jeho březích i vzdálenějšími zeměmi;

7.

uznává, že tato mořská oblast je známá svou biologickou rozmanitostí a četnými chráněnými mořskými oblastmi;

8.

připomíná mimo jiné svá dřívější stanoviska ke sdělení Komise Cesta k integrované námořní politice (2), k územnímu plánování námořních prostor a integrované správě pobřeží (3) a k lepší ochraně mořského prostředí a své stanovisko Nová etapa evropské strategie modrého růstu (4);

9.

je znepokojen skutečností, že středomořská oblast je značně zasažena změnou klimatu (5);

10.

uznává, že tento region je rovněž spojován s vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí, s politickou nestabilitou a s vážnými problémy souvisejícími s migrací, což negativně ovlivňuje ekonomické perspektivy tohoto regionu;

11.

schvaluje sice, že se iniciativa zaměřuje v první řadě na západní část středomořské pánve, poukazuje však na to, že to nijak nevylučuje možnost rozšíření jejího potenciálu a cílů na ostatní podoblasti Středomoří;

12.

poznamenává, že navzdory skutečné politické vůli vyřešit problémy týkající se životního prostředí, rybolovu a akvakultury v regionu stále chybí náležité povědomí, šíření informací a meziodvětvové vytváření politik na základě faktů. Mnoho nedostatků existuje i v provádění a ve vymáhání zejména na vnitrostátní a místní úrovni (6);

13.

zdůrazňuje, že je tento region trvale vystaven humanitárním problémům v důsledku přílivu nelegálních migrantů, kteří připlouvají z Afriky a Blízkého východu do jižních zemí Evropy, což má přímý dopad na příhraniční mořské regiony;

14.

uvědomuje si, že v určitých částech této mořské oblasti představuje problém také námořní doprava, což vzhledem ke skutečnosti, že cílem iniciativy – vždy v souladu s kritérii ochrany životního prostředí a biologické rozmanitosti, boje proti změně klimatu, jakož i udržitelnosti – je další hospodářská činnost, jež by mohla přinést nárůst objemu námořní dopravy, nelze ignorovat;

15.

poznamenává, že region západního Středomoří trpí vysokou mírou nezaměstnanosti mladých lidí a zároveň řada průmyslových odvětví obtížně hledá pracovníky s požadovanou kvalifikací a dovednostmi;

16.

je potěšen, že se Komise zmiňuje o přístupu zdola nahoru, který je nevhodnější k podpoře zapojení místních a regionálních orgánů do činností stanovených v iniciativě;

17.

domnívá se, že pokud v tomto regionu nebudou skutečně zavedena a řádně vymáhána opatření zaměřená na bezpečnost a ochranu, nebude modrá ekonomika moci fungovat udržitelným způsobem a účinně. Doporučuje tudíž, aby regionální orgány na obou pobřežích usilovaly o spolupráci a efektivní zlepšení stávající situace;

18.

je znepokojen tím, že „spolupráce mezi pobřežními strážemi na obou stranách Středozemního moře je i nadále omezená a stále je třeba zlepšit reakci na mimořádné situace na moři v reálném čase“ (7), a souhlasí s kroky, jejichž záměrem je uvedenou spolupráci podpořit, zejména řešením problému stávajících mezer v námořní bezpečnosti. Má za to, že je chvályhodné vyměňovat si poznatky a sdílet údaje, především co se týče námořní dopravy;

19.

souhlasí s opatřeními, která partnery pobízejí k zintenzivnění úsilí o zlepšení svých současných kapacit s cílem zabývat se neregulovanými a nezákonnými lidskými činnostmi – např. pašováním migrantů a nezákonným rybolovem – a čelit znečištění moře v této mořské pánvi, a také s rozvojem nástrojů ve snaze lépe reagovat na znečištění moře. Má obavy, že místní a regionální ekonomiky možná nejsou v situaci, kdy by dokázaly zajistit náležité finanční prostředky na budování kapacit;

20.

připomíná a plně podporuje nedávné závěry Rady (8) týkající se mezinárodní správy oceánů, jež prosazují větší soudržnost v přístupech regionů;

21.

souhlasí s tím, že inteligentní a odolné modré ekonomiky lze dosáhnout jedině přijetím kultury neustálých inovací a sdílení poznatků a prosazováním udržitelné konkurenceschopnosti a hospodářské činnosti. Středomořská oblast je obzvlášť proslulá svým prosperujícím odvětvím námořního cestovního ruchu a to je třeba zachovat prostřednictvím strategií pro inovace a diverzifikaci. Zvláštní pozornost se přitom musí věnovat pobřežnímu, vnitrozemskému a podmořskému kulturnímu a archeologickému dědictví;

22.

souhlasí s doporučením, aby zúčastněné strany z jižního pobřeží byly vyzvány k účasti na iniciativě BLUEMED, přičemž tuto iniciativu považuje za důležitý nástroj, jenž v zásadě prosazuje společné kroky v oblasti výzkumu a inovací. Vyzývá ke koordinaci činností v oblasti mořského a námořního výzkumu a inovací a k vytvoření synergií mezi regionálními, státními a unijními investicemi, aby se zabránilo zdvojování a snížila roztříštěnost;

23.

podporuje rozvoj nových technologií a inovativních odvětví založených na biotechnologiích, a to zejména je-li toto úsilí zaměřeno v první řadě na vývoj udržitelných produktů, a vybízí k rozvoji technologií a konkrétně uzpůsobených řešení za účelem zmírnění změny klimatu, zejména v oblasti energie z obnovitelných mořských zdrojů a plovoucích větrných elektráren, které jsou pro Středomoří zvláště uzpůsobené;

24.

podporuje zřizování státních a regionálních námořních seskupení, jež by představovala ideální platformy pro zajištění toho, aby ekonomika mohla prosperovat na základě vypracovávání inovativních řešení. Má za to, že seskupení podporují a propagují spolupráci a sdílení poznatků mezi malými a středními podniky a mikropodniky a jejich podnikavost;

25.

znovu žádá (9) o vytvoření zvláštního znalostního a inovačního společenství pro modrou ekonomiku jako dalšího opatření na rozvoj dovedností a přenos nápadů z námořního výzkumu do soukromého sektoru. V této souvislosti může mít přidanou hodnotu rovněž virtuální centrum znalostí (Virtual Knowledge Centre) (10), jež je nástrojem pro sdílení poznatků za účelem podpory rozvoje modré ekonomiky a lze jej definovat jako jednotné kontaktní místo / internetový portál umožňující konsolidaci a sdílení obecných, odborných a odvětvových informací týkajících se mořských a námořních záležitostí ve Středozemním moři;

26.

připomíná návrh na vytvoření regionálních nebo meziregionálních platforem modré ekonomiky předložený ve stanovisku VR 6622/2016. Poukazuje na to, že řada regionů v oblasti Středomoří by mohla být vhodnými kandidáty pro vytvoření platforem, které by byly nástrojem identifikace projektů, podpory jejich realizace a mobilizace finančních nástrojů na místní, vnitrostátní a evropské úrovni, byly by řízeny regiony a jimi zvolené projekty by byly financovány v rámci Junckerova plánu 2.0;

27.

žádá, aby se meziregionální, vnitrostátní a nadnárodní projekty, které jsou v souladu se strategickým rámcem iniciativy a strategiemi inteligentní specializace, mohly financovat ze sdružených regionálních, vnitrostátních a unijních prostředků ve zjednodušeném rámci a získat prémii Unie, aniž by musely projít dalším výběrovým řízením;

28.

zdůrazňuje, že podnikání spojené s modrou ekonomikou se netýká jen činnosti prováděné ve Středozemním moři. Proto je důležité naplánovat odpovídající podporu pro podniky na pevnině, jež jsou s modrou ekonomikou spojeny, jako jsou např. závody na zpracování ryb, loďařský průmysl a větrné elektrárny a fotovoltaická zařízení na pevnině;

29.

zdůrazňuje, že je bezodkladně třeba řešit stávající rozdíly v oblasti vzdělávání a dovedností. Hospodářský rozvoj a vzdělávání jdou ruku v ruce, a partneři tudíž v zájmu zajištění úspěchu iniciativy musejí brát v potaz oba tyto socioekonomické aspekty. Pokud jde o to, vzbudit zájem občanů a přimět je zkoumat příležitosti v námořní a mořské oblasti, má zásadní význam zvyšování povědomí o námořních profesích. Cílem je odstranit nerovnováhu mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce v tomto odvětví a přispět ke snížení míry nezaměstnanosti. Je obzvlášť paradoxní, že míra nezaměstnanosti mladých lidí ve Středomoří patří k nejvyšším v Evropě a přitom podniky v nových i tradičních námořních odvětvích nejsou schopné sehnat kvalifikované pracovníky;

30.

souhlasí s modely, jež podporují rozvoj a využívání energie z čistých zdrojů včetně inovací v oblasti energie z oceánů a energetické udržitelnosti k odsolování mořské vody, a to v souladu s postupy pro minimalizaci dopadů na mořské dno. Schvaluje návrhy týkající se podpory energetické účinnosti a přizpůsobení se změnám klimatu v pobřežních městech, ekologické lodní dopravy a přístavní infrastruktury využívajících alternativní paliva a přípravy nových produktů a služeb cestovního ruchu a návrhy týkající se vypracování společných technických standardů pro mořskou akvakulturu udržitelnou ve všech zemích (11). Je třeba podotknout, že ačkoli jsou tyto kroky v zásadě pozitivní, co se jejich záměrů a cílů týče, měly by být vzaty v potaz ekonomiky potýkající se s obtížemi či malé ekonomiky;

31.

uznává, že pobřežní a námořní oblasti jsou již dlouhou dobu vysoce konkurenceschopné a jejich charakteristika sestává z mnoha aspektů, což má za následek výzvy, pokud jde o přidělování prostoru, a vzácnost zdrojů. Jsou potřebné hlubší znalosti, aby bylo možné řešit naléhavé otázky týkající se životního prostředí, jež mají dnes dominantní postavení v důsledku narůstajících tlaků na přírodní zdroje. Integrovaný přístup k podpoře využívání sdílených zdrojů bez pochyby povede k vytváření nových příležitostí;

32.

podporuje modely rozvoje založené na snižování emisí, spotřeby energie a nákladů na energii a na zvyšování flexibility a spolehlivosti. Zásadní bude v tomto směru rozvoj výroby energie z organogenních a organických zbytků a z odpadů;

33.

uznává a plně podporuje účinné územní plánování námořních prostor, pokud jde o lidské činnosti na moři, vedoucí ke koordinovanému úsilí a zmírňující případné rozpory mezi činnostmi;

34.

vyzdvihuje a podporuje činnosti, které zdůrazňují význam vědeckých údajů a poznatků o mořích coby jednoho z pilířů odolné a inovativní ekonomiky, přičemž uznává důležitost aktualizace stávajících údajů souvisejících s environmentálními jevy a změnou klimatu a jejich zpřístupnění mezinárodní vědecké obci a veřejným orgánům;

35.

plně schvaluje činnosti, jejichž účelem je ochrana mořského prostředí a stanovišť před různými druhy znečištění při současném proaktivním určení zón, jež by měly být zachovány, jako jsou chráněné mořské oblasti. Krokem správným směrem jsou nepochybně informační kampaně;

36.

podporuje regionální koordinaci a spolupráci v rámci provádění střednědobé strategie Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři na období 2017–2020 pro zajištění udržitelnosti rybolovu ve Středozemním a v Černém moři. Zajistí se tím i jednotnější provádění společné rybářské politiky na úrovni jednotlivých částí této přímořské oblasti (12);

37.

plně souhlasí s činnostmi prosazujícími rozvoj drobného rybolovu a drobné akvakultury a šíření osvědčených postupů s cílem posílit odvětví rybolovu a akvakultury a zároveň zajistit náležité shromažďování regionálních údajů a vědecké vyhodnocování, a to při plném dodržování mezinárodních právních předpisů;

38.

podporuje zřízení pracovní skupiny iniciativy WestMED – společně s Unií pro Středomoří –, jež bude zahrnovat národní kontaktní místa a Evropskou komisi a zaručí účast regionálních a místních orgánů;

39.

oceňuje dostupnost různých zdrojů financování zejména prostřednictvím programů financování EU, jež podporují různé iniciativy, a to v závislosti na povaze předloženého projektu, jeho rozsahu a prioritách;

40.

vybízí k výměně osvědčených postupů, budování kapacit a přeshraniční spolupráci mezi místními a regionálními orgány ze všech částí středomořské oblasti;

41.

doporučuje všem stranám, aby podporovaly výměnu poznatků a politickou odbornost v rámci místních a regionálních orgánů, čímž by se usnadnila víceúrovňová správa pří řízení společných zdrojů a řešení společných výzev v prostoru WestMED;

42.

doporučuje, aby byly prosazovány ekonomicky udržitelné projekty na místní a regionální úrovni a aby byl usnadněn přístup ke kapitálu;

43.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat ve spolupráci s místními a regionálními orgány projekty a opatření v oblasti vzdělávání a rekvalifikace zaměřené na snížení míry nezaměstnanosti mladých lidí a usnadňovat mobilitu zaměstnanců mezi odvětvími modré ekonomiky. V této souvislosti bere na vědomí úlohu, kterou plní místní a regionální orgány v předpovídání potřebných dovedností a jejich sladění s potřebami trhu práce. Členské státy by si měly být této úlohy vědomy a dát místním a regionálních orgánům k dispozici odpovídající prostředky k usnadnění přechodu mladých lidí ze vzdělávacího procesu do zaměstnání.