Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017IR3545

Stanovisko Evropského výboru regionů – Podpora soužití s konfliktními druhy v rámci směrnic EU o ochraně přírody

OJ C 176, 23.5.2018, p. 25–28 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

23.5.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 176/25


Stanovisko Evropského výboru regionů – Podpora soužití s konfliktními druhy v rámci směrnic EU o ochraně přírody

(2018/C 176/07)

Zpravodaj:

Csaba BORBOLY (RO/ELS), předseda rady župy Harghita

Odkaz:

stanovisko z vlastní iniciativy

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

1.

upozorňuje na skutečnost, že biologická rozmanitost, síť Natura 2000 a ochrana druhů představují evropskou problematiku společného zájmu, která se týká všech členských států, regionů a místních orgánů, a pokládá tudíž za velmi důležité pokračovat ve stávající praxi, kdy členské státy, regiony i místní orgány provádějí koordinovaná opatření pro splnění stanovených cílů a dosažení společných přínosů v souladu se zásadami solidarity a subsidiarity, a dále tuto praxi rozvíjet;

2.

znovu opakuje svůj postoj, který již vyjádřil zejména v předchozím stanovisku, jež vypracoval v rámci kontroly účelnosti směrnic o ochraně přírody, a s nímž souhlasil i Evropský parlament. Podle tohoto postoje není vhodné přezkoumávat směrnice o ochraně přírody, ale je spíše třeba se zaměřit na jejich řádné provádění ve všech jednotlivých regionech a členských státech EU v souladu s nejnovějším technickým a vědeckým pokrokem, přičemž je třeba využívat možností flexibility, které tyto směrnice stanoví, pro řešení konkrétních místních problémů týkajících se případných konfliktů mezi určitými druhy a lidskou činnosti. Výbor se proto zavazuje, že přispěje k akčnímu plánu pro přírodu, lidi a hospodářství a zajistí, že bude v rámci příslušných opatření vyvinuto i náležité úsilí o podporu soužití s tzv. konfliktními druhy na evropské, vnitrostátní, regionální i místní úrovni;

3.

zdůrazňuje zásadní význam směrnic, jelikož síť Natura 2000 a účinná koordinace politiky ochrany životního prostředí podstatným způsobem přispěly k harmonizaci cílů členských států souvisejících s biologickou rozmanitostí, což jednoznačně prokazuje přidanou hodnotu Evropské unie;

4.

připomíná, že členské státy jsou odpovědny za nacházení řešení vhodných pro jejich území a odpovídajících stanovenému rámci a smyslu směrnic, která budou zohledňovat specifické situace jednotlivých regionů, pokud jde o jednotlivé druhy a konkrétní problémy, s tím, že by se na tomto procesu měly podílet místní a regionální orgány, jakož i všechny ostatní zúčastněné strany;

5.

konstatuje, že mnoho problémů týkajících se soužití lidí a konfliktních druhů může být způsobeno tlakem, který na přírodní stanoviště mnoha druhů vyvíjí lidská činnost, a často nevhodným chováním lidí k těmto zvířatům – od činnosti, jež narušuje chráněné oblasti, až po vábení zvířat na určitá místa pro účely lovu či cestovního ruchu – nebo nevhodným nakládáním s odpady, jež k lidským sídlům láká například velké šelmy. Zdůrazňuje proto, že je třeba zaujmout ucelený přístup k biologické rozmanitosti a nalézt řešení konkrétních problémů v místních souvislostech, což zase vyžaduje úzkou spolupráci mezi jednotlivými úrovněmi správy a všemi příslušnými zainteresovanými stranami;

6.

doufá, že při přípravě příštího víceletého finančního rámce budou přiděleny dostatečné zdroje k zajištění financování ochrany, prevence (a také zvyšování informovanosti a environmentální výchovy), vyrovnávacích opatření, výzkumu a dalších specifických opatření pro rozvoj v jednotlivých příslušných oblastech činnosti, a to ze všech příslušných fondů EU;

7.

opakuje, že je v zájmu všech úrovní územní správy Evropské unie, aby se zlepšil stav biologické rozmanitosti, a že je proto nadále nezbytné provádět koordinovaná opatření;

8.

upozorňuje na kvantitativní a kvalitativní zlepšení biologické rozmanitosti v mnoha regionech a také na současný nárůst možných interakcí s lidským společenstvím. V případě některých konfliktních druhů mohou být tato setkání spojena se značným rizikem pro osoby a pro hospodářskou činnost, pokud místní komunity nejsou správně připraveny nebo jim ke zvládnutí těchto problémů není poskytnuto žádné vhodné řešení, které by bylo reálné, přiměřené a přizpůsobené místním podmínkám;

Efektivnější provádění

9.

co se týče konfliktních druhů, definovaných jako druhy, které vlivem svých biologických rysů a vzorců chování konkurují různým lidským činnostem, pokud jde o využívání společných zdrojů a prostoru, vyzývá k přijetí nových opatření, která by byla založena na vědeckých důkazech a bylo by je možno použít při navrhování vhodných způsobů provádění směrnic a různých dalších druhů opatření;

10.

pokud jde o zachování biologické rozmanitosti a provádění směrnic, považuje za nezbytné vyčlenit finanční prostředky na meziodvětvový a komplexní výzkum, v jehož rámci by mohly sociální vědy hrát důležitou úlohu spolu s obory přírodních věd konkrétně zaměřenými na toto odvětví;

11.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány jsou ve třech základních aspektech předními subjekty v oblasti ochrany životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti: zaprvé jako hlavní iniciátoři investic prostřednictvím finančních prostředků členských států a ESI fondů, zadruhé jako orgány veřejné správy pověřené regulací či vydáváním povolení v odvětví zemědělství a v rámci územního a městského plánování, které mohou z toho důvodu značně ovlivnit využívání půdy, a tedy upřednostnit environmentální aspekty, a zatřetí mají místní a regionální orgány nejbližší kontakt s místním obyvatelstvem a plní důležitou úlohu tím, že jim poskytují informace, podněty a pomoc ohledně ochrany stanovišť a konfliktních druhů;

12.

vyzývá Evropskou komisi, aby i nadále vyvíjela a zvyšovala úsilí, pokud jde o předávání znalostí, s cílem podpořit na místní a regionální úrovni řešení zaměřená na způsoby soužití s konfliktními druhy a z potenciálních problémů učinit pokud možno výhody. Součástí toho by měla být i propagace osvědčených postupů nabízejících nejvhodnější modely správy oblastí sítě Natura 2000 a chráněných druhů. Za silné partnery v oblasti předávání znalostí by měly být považovány nevládní organizace a další příslušné zainteresované strany, neboť jde o subjekty s praktickými znalostmi nabytými v rámci souvisejících projektů, které realizují v celé Evropě;

13.

vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že se v několika členských státech místní komunity staví proti tomu, aby se do jejich oblasti vracely, byly zde přítomny a šířily se populace konfliktních druhů. Nepřiměřená řešení konfliktů, jakož i nevhodná, opožděná či nedostatečně vysvětlená řešení v oblasti správy totiž vyvolávají odmítnutí politiky životního prostředí, což může zejména v některých regionech řešících problém velkých predátorů vést k rozvoji nezákonného lovu, kladení pastí a otrav. Takovýto vývoj je naprosto nepřípustný, nelze jej však řešit pouze prostřednictvím zákazů a postihů;

14.

konstatuje, že v mnoha členských státech existují vynikající způsoby místního a regionálního soužití s konfliktními druhy a konkrétně s velkými šelmami, a domnívá se, že právě z tohoto důvodu je třeba trvat na tom, že je nutné rozvíjet místní a regionální projekty vycházející z těchto příkladů. Poukazuje na to, že kromě těchto místních, regionálních či vnitrostátních veřejných nebo soukromých iniciativ mohou jako příklad osvědčených postupů posloužit i projekty programu LIFE, pokud jsou trvalejšího rázu a pokračuje se v nich i po ukončení daného programu;

15.

doufá, že při přípravě příštího víceletého finančního rámce budou náležitě vzaty v potaz činnosti, které se týkají chráněných druhů, naše společné evropské dědictví a zejména investice a úsilí, které jsou zaměřené na velké šelmy a konfliktní druhy a jsou účinné, účelné a zohledňují zájmy komunit, a to jak v rámci pokračování programu Horizont 2020, tak v mechanismu, který bude následovat po ESI fondech;

16.

ujišťuje Evropskou komisi o své plné podpoře týkající se budoucího vytvoření zvláštních platforem pro biogeografické oblasti, a trvá na tom, že pro řádné fungování těchto platforem je nezbytné přímé zapojení místních a regionálních orgánů;

Výzkum a vývoj, nové iniciativy

17.

v souvislosti se studiemi upozorňuje na to, že během procesu jejich výběru je nutno klást zvláštní důraz na výzkumné a vývojové procesy, které podporují cíle v oblasti biologické rozmanitosti, hospodářské a společenské cíle a cíle myslivosti, jež je možné konkrétně a rychle provést;

18.

považuje za nezbytné, aby se při provádění místních a regionálních procesů výzkumu a vývoje zabránilo vzniku rozdílů, tj. aby konkrétně nedošlo k tomu, že regiony a lokality, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou přírodní hodnotou a důležitá stanoviště, ale jsou méně rozvinuté, byly nedostatečně zastoupeny, co se týče přístupu k finančním prostředkům určeným na výzkum;

19.

přeje si upřesnit, že různé pilotní projekty související s biologickou rozmanitostí do značné míry napomohly přenosu znalostí mezi jednotlivými členskými státy a že v mnoha případech byl jejich přínos pozitivní díky tomu, že umožnil místním společenstvím lépe pochopit jednotlivé cíle a přijmout je za své, a tedy konkrétně spolupracovat s orgány veřejné moci a s nevládními organizacemi v zájmu ochrany ohrožených a vzácných druhů;

20.

zdůrazňuje však, že takové iniciativy v mnoha případech nepokračují, což znamená, že se jedná o jednorázové či krátkodobé akce. Proto považuje za důležité, aby bylo do výběru těchto projektů zahrnuto kritérium, které by zohlednilo praktické monitorování projektů, jež daný subjekt nebo jeho členové v minulosti uskutečnili, což usnadní účinné využívání finančních prostředků EU;

21.

považuje za nezbytné další kroky, aby se v místních společenstvích skutečně projevily pozitivní externality, na které je v souvislosti s biologickou rozmanitostí a velkými predátory často poukazováno, jelikož v mnoha případech jsou tyto možnosti dosud nedostatečně využívané, případně neexistují dostatečné podmínky pro jejich uskutečnění, konkrétně nezbytné znalosti a podpora;

Specifické aspekty související s velkými predátory

22.

domnívá se, že co se týče velkých šelem, které v důsledku svého chování, fyzických a ekologických rysů a instinktů mohou způsobit značnou újmu na lidském zdraví, a dokonce i smrtelná zranění a také ve velké míře ohrožují zdraví a dobré životní podmínky hospodářských zvířat, je v některých regionech dosavadní přístup neuspokojivý, a je tedy třeba zlepšit řešení konfliktů souvisejících s velkými šelmami, přičemž je nutné plně využít zkušeností získaných v rámci projektů výzkumu a vývoje i v rámci dalších příslušných projektů s cílem snížit dopady a riziko pro člověka a hospodářská zvířata;

23.

zastává názor, že velké šelmy musí být v souladu se svou úrovní ochrany chráněny mimo lidská sídla, a to nezávisle na tom, zda žijí v lokalitách chráněných směrnicí Natura 2000 či mimo ně. Je však přesvědčen, že pokud velká šelma nikoli příležitostně, ale pravidelně proniká do lidských sídel, jedná se o vzorec chování, který představuje riziko pro člověka (zejména pro děti a pro starší občany či osoby se sníženou možností pohybu) a jenž nelze označit za přirozený pro konfliktního jedince daného druhu. Domnívá se, že v těchto případech je tedy nutno učinit veškeré možné kroky, aby se riziko snížilo, a je-li to nevyhnutelné, konfliktního jedince vhodně a kontrolovatelně odstranit nebo přijmout další nezbytná opatření. Tato opatření musejí být v souladu s příslušnými plány řízení v případě, že existují. Cílem je zajistit, aby plány řízení byly zavedeny všude a aby byly směrodatné pro zachování druhů i řešení konfliktů. Opatření proti konfliktním jedincům musí zůstat v každém případě výjimečným řešením a neměla by mít dopad na budoucnost a životaschopnost dané populace;

24.

lituje, že zemědělci a chovatelé nejsou v současné době zapojeni do činností platformy zaměřené na velké evropské predátory a že specifické zájmy této skupiny dotčených subjektů tedy nemohou být vyjádřeny přímo v rámci spolupráce zavedené Evropskou komisí. Vyzývá tedy příslušné subjekty, aby prokázaly, že jsou otevřeny kompromisnímu řešení této otázky, a aby co nejdříve společně vytvořily nezbytné podmínky pro to, aby byly v rámci platformy zohledněny všechny zájmy;

Místní a regionální aspekty v souvislosti s biologickou rozmanitostí

25.

upozorňuje na skutečnost, že kvalita a rozloha stanovišť velkých predátorů svědčí o tom, že v řadě regionů dochází ke zlepšení, což ovšem – ve spojení se zemědělskými faktory – může doprovázet ústup některých tradičních způsobů zemědělské činnosti. Upřesňuje, že zejména v případě pastvin a horských luk mizí mnoho dalších stanovišť, včetně oblastí ochrany ptactva a rostlinných společenství, spolu s tím, jak mizí lidská činnost, která je pro jejich existenci nezbytná;

26.

považuje za nezbytné, aby v případě stanovišť a s nimi souvisejících druhů zemědělské činnosti byly zavedeny další pobídky, které by byly zemědělcům dostupné nejenom v oblastech, které se přímo dotýkají sítě Natura 2000, ale i v sousedních oblastech, neboť tyto druhy zemědělské činnosti, zejména ty tradiční, které jsou většinou extenzivní a zohledňují i místní specifika, významně přispívají ke zvyšování biologické rozmanitosti a k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí. Vyzývá Evropskou komisi, aby ve svém nadcházejícím hodnocení dopadů společné zemědělské politiky na biologickou rozmanitost navrhla tyto nové pobídky i případné metody vyrovnání;

27.

uznává, že by místní a regionální orgány mohly pro dosažení cílů souvisejících s biologickou rozmanitostí podniknout více účinnějších kroků. Domnívá se však, že je vhodné posílit spolupráci a koordinaci s jednotlivými členskými státy a Unií s cílem vyzdvihnout potenciál, který poskytuje zapojení místních a regionálních orgánů, a proto je zapotřebí vhodný rámec;

28.

žádá, aby agentury Evropské unie poskytovaly členským státům, a zejména místním a regionálním orgánům, technickou pomoc, která jim umožní zavést jejich vlastních programy spolufinancované z vnitrostátních a/nebo unijních fondů;

29.

je přesvědčen, že při informování o biologické rozmanitosti a při vypracovávání akčních plánů je nezbytné zajistit přímé zastoupení lovců, myslivců, lesníků a chovatelů hospodářských zvířat, neboť pro mnoho vzácných nebo chráněných druhů jsou to právě tyto subjekty, které velkou měrou přispívají k vytváření a zachování stávající situace, která je považována za přirozenou, a to tím, že pečují o zvěř, regulují její počty, zakládají a spravují lesy či provozují nezbytnou infrastrukturu;

30.

vyzývá členské státy, aby uplatňovaly výjimky a odchylky, které jsou uvedeny ve směrnicích o ochraně přírody, na určité druhy, které mohou být zdrojem konfliktů, s nezbytnou rychlostí a flexibilitou a s náležitým ohledem na danou situaci na regionální či místní úrovni a v případě potřeby též ve spolupráci se sousedními členskými státy či regiony. Dále je toho názoru, že regionální a vnitrostátní projekty týkající se velkých predátorů a konfliktních druhů by měly brát v úvahu specifika, tradice a přírodní a kulturní dědictví na místní a regionální úrovni;

Soudržnost politik

31.

upozorňuje na to, že systémy plateb související s oblastmi sítě Natura 2000 jsou v jednotlivých členských státech velmi odlišné a že v některých členských státech bylo v rámci provádění společné zemědělské politiky rozhodnuto, že bude od zavedení těchto plateb upuštěno, ačkoli zde žijí značné populace velkých predátorů. Je toho názoru, že v této oblasti je nutno učinit kroky již v tomto programovém období;

32.

doporučuje, aby při rozvoji a modernizaci dopravní infrastruktury, zejména silničních a železničních sítí, byla zvláštní pozornost věnována propojením mezi stanovišti a koridorům, po nichž se pohybují velké šelmy. Vzhledem ke stále větší roztříštěnosti stanovišť v důsledku struktury a zvláštní podoby evropské krajiny jsou velcí predátoři, ať již jednotlivě, či ve skupinách, při migraci mezi různými částmi svých stanovišť často nuceni přecházet přes území využívaná či obývaná lidmi. Tato situace vyžaduje zvláštní pozornost na úrovni územního plánování a způsobu řízení chráněných oblastí a sousedních oblastí;

33.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby účinněji přizpůsobily programy financování za účelem řešení otázek souvisejících s biologickou rozmanitostí a s řízením stanovišť, včetně stanovišť velkých šelem, s cílem zajistit, aby byla k dispozici nezbytná infrastruktura a lidský kapitál pro řešení konfliktů mezi lidmi a některými druhy a byly poskytovány rychlé a přímé náhrady;

34.

souhlasí s tím, že v oblasti ochrany životního prostředí, a zejména pro zlepšení biologické rozmanitosti, lze úspěšně využívat model víceúrovňové správy. Proto považuje za nezbytné, aby i v této oblasti byla přijata další koordinovaná opatření;

Další kroky

35.

navrhuje, aby byla v roce 2019 za účelem podpory co nejuvědomělejšího a nejširšího zapojení místních a regionálních orgánů uspořádána konference, kterou by spolupořádala Evropská komise a jež by se věnovala tématu vhodného soužití s konfliktními druhy, a zvláště s velkými predátory, které by bylo bezpečné a užitečné i pro místní společenství. To by umožnilo posoudit dopad stanoviska z vlastní iniciativy a fungování platforem souvisejících s evropskými a biogeografickými oblastmi a uskutečnit politickou a vědeckou diskusi o konkrétních opatřeních, která by se měla uplatňovat po roce 2021;

36.

vyzývá Evropskou komisi, aby uskutečnila kroky nezbytné pro to, aby místní a regionální orgány, jejich organizace a představitelé byli přímo zastoupeni a mohli se účinně a účelně účastnit zavádění platforem a mechanismů spolupráce týkajících se konfliktních druhů i vypracovávání souvisejících politik. Žádá Komisi, aby vydala příslušná doporučení a pokyny, a tak i členským státům pomohla s výměnou osvědčených postupů;

37.

považuje za vhodné, aby místní a regionální orgány, kterých se dotýká soužití s velkými predátory, zahájily v zájmu řešení společných či podobných problémů a v zájmu účinnějšího a koordinovanějšího postupu spolupráci typu evropského seskupení pro územní spolupráci již během tohoto programového období, ať už v makroregionálním rámci, v rámci biogeografické oblasti, či otevřenou vůči celému území Evropské unie.

V Bruselu dne 31. ledna 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ


Top