Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017AR0831

Stanovisko Evropského výboru regionů – Energetická účinnost a budovy

OJ C 342, 12.10.2017, p. 119–129 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

12.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 342/119


Stanovisko Evropského výboru regionů – Energetická účinnost a budovy

(2017/C 342/14)

Zpravodaj:

Michiel Rijsberman (NL/ALDE), člen výkonné rady provincie Flevoland

Odkazy:

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

COM(2016) 761 final

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov

COM(2016) 765 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

4. bod odůvodnění směrnice o energetické účinnosti

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(…) Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 30 % cíle.

(…) Měla by být jasně stanovena potřeba, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti energetické účinnosti v roce 2020 a 2030 vyjádřených ve spotřebě primární energie a konečné spotřebě energie, a to ve formě závazného 40 % cíle.

Odůvodnění

40 % cíl v oblasti úspor povede k silnějšímu hospodářskému růstu, k vytvoření více pracovních míst a k nižšímu dovozu fosilních paliv, než by tomu bylo u 30 % cíle. To je v souladu s aktuálním postojem Evropského parlamentu. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem 2 a politickými doporučeními v odstavci 5.

Pozměňovací návrh 2

7. bod odůvodnění směrnice o energetické účinnosti

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie. Tento požadavek by mohl být splněn pomocí nových politických opatření, která budou přijata během nového závazkového období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, nebo pomocí nových individuálních opatření v důsledku politických opatření přijatých během předchozího období nebo po něm, avšak vzhledem k němuž jsou jednotlivá opatření, která přinášejí úspory energie během nového období, skutečně zaváděna.

Vyžaduje se, aby členské státy dosahovaly kumulativního cíle v oblasti úspor energie u konečných uživatelů po celé závazkové období, což odpovídá „novým“ úsporám ve výši 2 % objemu ročního prodeje energie. Tento požadavek by mohl být splněn pomocí nových politických opatření, která budou přijata během nového závazkového období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030, nebo pomocí nových individuálních opatření v důsledku politických opatření přijatých během předchozího období nebo po něm, avšak vzhledem k němuž jsou jednotlivá opatření, která přinášejí úspory energie během nového období, skutečně zaváděna.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh vyplývá z pozměňovacího návrhu 3 a souvisí s politickými doporučeními v odstavcích 5 a 7. Pro dosažení 40 % cíle je nutné dosáhnout ročních úspor ve výši nejméně 2 %.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 1 odst. 1 směrnice o energetické účinnosti

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20 % cílů a do roku 2030 hlavních 30 % závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po těchto datech.

Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020 splnění hlavních 20 % cílů a do roku 2030 hlavních 40 % závazných cílů Unie pro energetickou účinnost a vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti i po těchto datech.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh vyplývá z pozměňovacího návrhu 1 a souvisí s politickými doporučeními v odstavci 5.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 7 odst. 1 směrnice o energetické účinnosti

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 ve výši 2 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2019.

Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 1,5 % za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že to není nutné k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050.

Členské státy i nadále dosahují nových ročních úspor ve výši 2 % za každé desetileté období po roce 2030, pokud přezkum Komise do roku 2027 a následně každých 10 let nedospěje k závěru, že to není nutné k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti energie a klimatu pro rok 2050.

Odůvodnění

Tento pozměňovací návrh vyplývá z pozměňovacího návrhu 3 a souvisí s politickými doporučeními v odstavcích 5, 7 a 8.

Pozměňovací návrh 5

Článek 7 směrnice o energetické účinnosti

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Povinné úspory energie

Povinné úspory energie

1.   Členské státy dosáhnou kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:

1.   Členské státy dosáhnou kumulativních úspor energie u konečných zákazníků, které odpovídají alespoň:

a)

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

a)

novým každoročním úsporám od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 ve výši 2,0 % objemu ročního prodeje energie konečným zákazníkům, který se vypočte na základě průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem 2013;

(…)

(…)

Pro účely písmene b) a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 mohou členské státy započítat pouze ty úspory energie, které vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020, případně politických opatření zavedených v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k úsporám.

Pro účely písmene b) a aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3 mohou členské státy započítat pouze ty úspory energie, které vyplývají z nových politických opatření zavedených po 31. prosinci 2020, případně politických opatření zavedených v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 za předpokladu, že lze prokázat, že uvedená opatření vedou k individuálním opatřením, která jsou přijímána po 31. prosinci 2020 a vedou k úsporám.

Z tohoto výpočtu lze částečně nebo zcela vyjmout objem prodeje energie využívané v dopravě.

 

Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a) a b) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.

Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství nových úspor rozvrženo v průběhu každého období uvedeného v písmenech a) a b) za podmínky, že ke konci každého období bylo dosaženo požadovaných celkových kumulativních úspor.

2.     S výhradou odstavce 3 může každý členský stát:

a)

provést výpočet požadovaný v odst. 1 písm. a) pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a 2015; 1,25  % v letech 2016 a 2017; 1,5  % v letech 2018, 2019 a 2020;

b)

z výpočtu zcela nebo částečně vyjmout objem prodeje energie využívané při průmyslových činnostech uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES;

c)

umožnit, aby do objemu úspor energi e požadovaných v odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v odvětvích přeměny, distribuce a přenosu či přepravy energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápěn í a chlazení, v důsledku provedení požadavků stanovených v čl. 14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9;

d)

započítat do objemu úspor energie požadovaných v odstavci 1 úspory energie v důsledku individuálních opatření nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude pokračovat i v roce 2020 a v následujících letech a lze jej změřit a ověřit, a

e)

vyjmout z výpočtu požadavku na úspory energie uvedeného v odstavci 1 ověřitelné množství energie vyrobené na budovách nebo uvnitř budov pro vlastní potřebu v důsledku politických opatření podporujících nové instalace technologií výroby energie z obnovitelných zdrojů.

 

Odůvodnění

Povinné úspory energie by měly podstatnou měrou přispívat k nárůstu energetické účinnosti. Proto je třeba se vyhnout příliš mnoha výjimkám, což navíc zvýší srozumitelnost právních předpisů.

Pozměňovací návrh 6

Článek 9a směrnice o energetické účinnosti

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy.

2.   V budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách s ústředním zdrojem vytápění nebo chlazení nebo s dodávkami ze sítě dálkového vytápění a chlazení se nainstalují individuální měřiče spotřeby, aby bylo možné měřit spotřebu tepla nebo chlazení nebo teplé vody u každé ucelené části budovy , je-li t o technicky proveditelné, nákladově efektivní a přiměřené celkovému snížení energetické náročnosti budovy, v souladu s definicí směrnice 2010/31/EU .

Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní, použijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Podmínky technické neproveditelnosti a nákladové neefektivity budou jasně stanoveny a zveřejněny každým členským státem.

Pokud použití individuálních měřičů není technicky proveditelné nebo měření vytápění nebo chlazení v každé ucelené části budovy není nákladově efektivní nebo přiměřené , použijí se pro měření spotřeby energie na každém radiátoru individuální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto indikátorů by nebyla nákladově efektivní nebo přiměřená . V uvedených případech lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření spotřeby tepla. Podmínky technické proveditelnosti, nákladové efektivity a přiměřenosti budou jasně stanoveny a zveřejněny každým členským státem.

U nových budov typu uvedeného v prvním pododstavci nebo v případě jakýchkoli větších renovací takové budovy, jak stanoví směrnice 2010/31/EU, budou vždy poskytnuty individuální měřiče.

 

(…)

(…)

4.   Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů dálkově odečitatelné.

4.   Pro účely tohoto článku budou od 1. ledna 2020 nově instalované měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů dálkově odečitatelné.

Měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů, které již byly nainstalovány, ale které ještě nejsou dálkově odečitatelné, budou vybaveny touto schopností nebo budou nahrazeny dálkově odečitatelnými přístroji do 1. ledna 2027 kromě případů, kdy dotčený členský stát prokáže, že to není nákladově efektivní.

 

Odůvodnění

Bezpodmínečné zavedení individuálních měřičů pro nové budovy a budovy procházejících větší renovací podle čl. 9a odst. 2 by mělo v některých členských státech závažné negativní dopady na sociální politiku a politiku v oblasti energetické účinnosti.

Některé členské státy, např. Finsko a Švédsko, mají režim „hrubých nájmů“, takže vlastník nemovitosti má zákonnou povinnost hradit všechny náklady nájemce na energii. Účelem této právní úpravy týkající se nájmů je ochránit občany před energetickou chudobou. Je rovněž velmi pozitivní, pokud jde o energetickou účinnost, neboť v režimu „hrubého nájmu“ nemá nájemník žádnou motivaci k úspoře energie, takže renovace za účelem zvýšení energetické účinnosti vlastníkem je jediným způsobem, jak snížit nájemcovu spotřebu energie. Podle stávající podoby návrhu směrnice by země jako Finsko a Švédsko musely buď

povinně nainstalovat individuální měřiče a pokračovat v režimu „hrubých nájmů“, což znamená, že by – se značnými náklady spojená – instalace měřičů neměla žádný smysl,

nebo povinně nainstalovat individuální měřiče a změnit režim na „čisté nájmy“, kdy bude za svou spotřebu energie platit nájemce.

Ukončení režimu „hrubých nájmů“ by mělo za následek značné omezení sociální ochrany proti energetické chudobě, protože hrubé nájmy zajišťují nepřetržité vytápění na optimální úrovni těm, kdo jsou ohroženi energetickou chudobou.

Členské státy, které nemají režim „hrubých nájmů“, naléhavě však potřebují renovovat bytový fond, by měly mít možnost upřednostnit renovace před zaváděním individuálních měřičů, a to zejména tehdy, pokud nekvalifikované zavedení povinného měření vytváří pobídky pro renovace pod prahovou hodnotou „větších renovací“, aby bylo možné se povinnému měření vyhnout. Individuální měření a účtování nesmí být z rozhodování členských států o celé problematice zlepšování energetické náročnosti budov vyloučeno.

Čl. 9a odst. 4 pododst. 2 neznamená nic menšího, než že do 1. ledna 2027 mají být vyměněny nebo změněny všechny individuální měřiče a indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění, jež už byly nebo do roku 2020 budou nainstalovány, ale které nejsou dálkově odečitatelné. To se týká většiny měřičů v případě vytápění, chlazení a teplé vody. Vzhledem k obrovskému úsilí a finančním investicím, které již byly vynaloženy nebo jejichž vynaložení se připravuje, spojeným se zavedením takových individuálních měřičů v činžovních a/nebo komerčních budovách nebyla přiměřenost takového opatření ve srovnání s omezenými dodatečnými předpokládanými přínosy – dálkově odečitatelných přístrojů oproti jiným – jasně prokázána. Přiměřenost proto vyžaduje, aby byly dálkově odečitatelná zařízení povinná pouze tehdy, dochází-li k výměně elektroměru nebo indikátoru pro rozdělování nákladů na vytápění, tedy něco, čl. 9a odst. 4 pododst. 1 již vyžaduje od roku 2020.

Pozměňovací návrh 7

9. bod odůvodnění směrnice o energetické náročnosti budov

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Za účelem přizpůsobení této směrnice technickému pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byla tato směrnice doplněna o vymezení ukazatele inteligence a bylo umožněno její provedení. Ukazatel inteligence by měl sloužit k měření schopnosti budov využívat IKT a elektronické systémy k optimalizaci provozu a interakci se sítí. Ukazatel inteligence zvýší povědomí vlastníků a uživatelů budov o hodnotě automatizace budov a elektronického monitorování technických systémů budov a poskytne uživateli budovy jistotu o skutečných úsporách plynoucích z těchto nových rozšířených funkcí.

 

Odůvodnění

Toto ustanovení je nadbytečné a mělo by být vyškrtnuto, neboť diskuse o tom, co „inteligence“ budovy nebo domácnosti znamená, je teprve v začátcích. Zavedení takového nástroje vyžaduje rozsáhlou konzultaci různých zainteresovaných stran. Ustanovení přináší zbytečné zvýšení administrativní zátěže podnikům a domácnostem. Proto by měla být její přidaná hodnota a nákladová efektivita prokázána a nástroj by měl být posouzen. Ustanovení týkající se ukazatelů inteligence není v souladu se zásadou subsidiarity. Tento pozměňovací návrh souvisí s pozměňovacím návrhem 6 a politickými doporučeními v odstavci 17.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 1 odst. 2 směrnice o energetické náročnosti budov

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

za článek 2 se vkládá nový článek 2a „Dlouhodobá strategie renovací“, která se má předkládat v souladu s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a změny klimatu podle nařízení (EU) XX/20XX [Správa energetické unie], který zní:

za článek 2 se vkládá nový článek 2a „Dlouhodobá strategie renovací v úzké spolupráci s regionálními a místními orgány “, která se má předkládat v souladu s integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a změny klimatu podle nařízení (EU) XX/20XX [Správa energetické unie], který zní:

a)

první odstavec sestává z článku 4 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti kromě jeho posledního pododstavce;

a)

první odstavec sestává z článku 4 směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti kromě jeho posledního pododstavce;

b)

doplňují se nové odstavce 2 a 3, které znějí:

b)

doplňují se nové odstavce 2, 3 a 4 , které znějí:

 

„2.   V dlouhodobé strategii renovace uvedené v odstavci 1 členské státy stanoví plán s jasnými dílčími cíli a opatřeními k dosažení dlouhodobého cíle dekarbonizovat do roku 2050 svůj vnitrostátní fond budov s konkrétními dílčími cíli na rok 2030.

 

„2.   V dlouhodobé strategii renovace uvedené v odstavci 1 členské státy stanoví plán s jasnými dílčími cíli a opatřeními k dosažení dlouhodobého cíle dekarbonizovat do roku 2050 svůj vnitrostátní fond budov s konkrétními dílčími cíli na rok 2030.

 

Dlouhodobá strategie renovace navíc přispívá ke zmírnění energetické chudoby.

 

Dlouhodobá strategie renovace navíc přispívá ke zmírnění energetické chudoby.

 

 

Při vypracování i sledování těchto vnitrostátních strategií by měly být stanoveny mechanismy nezbytné pro vytvoření systému víceúrovňové správy, jehož cílem by bylo zajistit územní dopad renovačních opatření.

 

3.   Za účelem usměrnění rozhodování o investicích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. d), členské státy zavedou mechanismy pro:

 

3.   Za účelem usměrnění rozhodování o investicích, jak je uvedeno v odst. 1 písm. d), členské státy zavedou mechanismy pro:

 

a)

agregaci projektů, aby se investorům usnadnilo financování renovací uvedených v odst. 1 písm. b) a c);

 

a)

agregaci projektů, aby se investorům usnadnilo financování renovací uvedených v odst. 1 písm. b) a c);

 

b)

snižování rizikovosti operací v oblasti energetické účinnosti pro investory a soukromý sektor a

 

b)

snižování rizikovosti operací v oblasti energetické účinnosti pro investory a soukromý sektor a

 

c)

využívání veřejných prostředků jako páky pro získání dalších soukromých investic nebo řešení specifického selhání trhu.“;

 

c)

využívání veřejných prostředků jako páky pro získání dalších soukromých investic nebo řešení specifického selhání trhu.

 

 

4.     Za účelem dalšího rozvoje renovací v zájmu energetické účinnosti členské státy zavedou mechanismy pro:

a)

spolupráci skupin a konsorcií malých a středních podniků, tak aby byly schopné potenciálním zákazníkům nabízet ucelené soubory opatření;

b)

nabídku podpor pro nové formy odborné přípravy a kvalifikace a strukturální zlepšení stávajících kurzů odborné přípravy;

c)

posílení informálního vzdělávání;

d)

vyčlenění prostředků z Evropského sociálního fondu na odbornou přípravu a vzdělávání pracovníků ve stavebnictví se zaměřením na energetickou účinnost;

e)

informování a školení správců a uživatelů budov, pokud jde o potřebu renovace budov.

Odůvodnění

Dlouhodobá strategie renovací by měla být vypracována v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány, protože se jich nejvíce týká. Pro zlepšení energetické náročnosti budov jsou navíc klíčové znalosti a dovednosti zaměstnanců. Spolupráce mezi poskytovateli služeb znamená, že potenciálním zákazníkům mohou být nabízeny ucelenější soubory opatření. Správci a uživatelé jsou navíc skupinou, na niž by měly být především zaměřeny činnosti v oblasti informování a školení v zájmu zvýšení jejich povědomí o účelnosti renovace budov.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 8 odst. 6 směrnice o energetické náročnosti budov

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23, kterými se tato směrnice doplní o definici „ukazatele inteligence“ a o podmínky, za nichž bude „ukazatel inteligence“ poskytován jako doplňující informace potenciálním novým nájemcům nebo kupujícím.

Ukazatel inteligence zahrnuje prvky flexibility, rozšířené funkce a schopnosti vyplývající ze vzájemně propojenějších a vestavěných inteligentních zařízení, která jsou integrována do běžných technických systémů budov. Tyto funkce rozšiřují schopnost uživatelů a samotné budovy reagovat na požadavky na pohodlí či provozní požadavky, zapojovat se do reakce na straně poptávky a přispívat k optimálnímu, plynulému a bezpečnému provozu různých energetických systémů a oblastních infrastruktur, k nimž je budova připojena.“

 

Odůvodnění

Toto ustanovení je zbytečné a mělo by být vyškrtnuto. Tento pozměňovací návrh vyplývá z pozměňovacího návrhu 7 a souvisí s politickými doporučeními k subsidiaritě v odstavci 17.

Pozměňovací návrh 10

Článek 10 směrnice o energetické náročnosti budov

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 10 se mění takto:

Článek 10 se mění takto:

a)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

a)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

 

„6.   Členské státy zajistí propojení svých finančních opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti při renovaci budov s úsporami energie dosaženými díky této renovaci. Tyto úspory se určí porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní.“;

 

„6.   Členské státy zajistí propojení svých finančních opatření v oblasti zvyšování energetické účinnosti při renovaci budov s úsporami energie dosaženými díky této renovaci. Tyto úspory se určí porovnáním certifikátů energetické náročnosti vydaných před renovací a po ní.“;

b)

vkládají se nové odstavce 6a a 6b, které znějí:

b)

vkládají se nové odstavce 6a, 6b a 7, které znějí:

 

„6a.   Členské státy při zavádění databáze pro registraci certifikátů energetické náročnosti zajistí, aby tato databáze umožňovala sledování skutečné spotřeby energie u zahrnutých budov bez ohledu na jejich velikost a kategorii. Databáze obsahuje pravidelně aktualizované údaje o skutečné spotřebě energie u budov, které jsou často navštěvovány veřejností a mají užitnou podlahovou plochu větší než 250 m2.

 

„6a.   Členské státy při zavádění databáze pro registraci certifikátů energetické náročnosti zajistí, aby tato databáze umožňovala sledování skutečné spotřeby energie u zahrnutých budov bez ohledu na jejich velikost a kategorii. Databáze obsahuje pravidelně aktualizované údaje o skutečné spotřebě energie u budov, které jsou často navštěvovány veřejností a mají užitnou podlahovou plochu větší než 250 m2.

 

6b.   Na požádání se zpřístupní agregované anonymizované údaje splňující požadavky EU v oblasti ochrany osobních údajů, a to alespoň orgánům veřejné moci pro statistické a výzkumné účely.“;

 

6b.   Na požádání se zpřístupní agregované anonymizované údaje splňující požadavky EU v oblasti ochrany osobních údajů, a to alespoň orgánům veřejné moci pro statistické a výzkumné účely.

 

 

7.     Komise zajistí šíření poznatků o osvědčených postupech týkajících se mechanismů veřejného a soukromého financování a slučování malých projektů energetické renovace. Komise zajistí rovněž šíření informací o finančních pobídkách pro renovace.

Odůvodnění

Je zapotřebí sdílet poznatky o osvědčených postupech. V posledních letech byly v regionech a členských státech vypracovány různé inspirativní příklady.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

Obecná doporučení

1.

oceňuje vizi úlohy regionů a měst, kterou Evropská komise prezentuje v balíčku „Čistá energie pro všechny Evropany“. Města a regiony jsou místa, kde transformace energetiky skutečně probíhá. Výbor regionů doporučuje, aby byla tato vize dále rozpracována, a to tak, že bude uvedeno, jak Evropská komise regiony při transformaci energetiky podpoří;

2.

podporuje a oceňuje legislativní návrhy Evropské komise týkající se plnění cílů v oblasti inteligentnější a čistší energie pro všechny, realizace cílů stanovených v Paříži, podpory hospodářského růstu, posílení investic a vedoucího postavení v oblasti technologií, vytváření nových pracovních příležitostí a zlepšení životních podmínek občanů. Tyto návrhy se týkají regionální politiky, a Výbor regionů se domnívá, že by při jejich provádění měly regiony sehrát svou úlohu. Výbor regionů vyzývá členské státy, aby zapojily místní a regionální orgány do tvorby integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

3.

podporuje a oceňuje důvody, jež vedou Komisi k upřednostnění energetické účinnosti: nejlevnější energie je energie, kterou nespotřebujeme. Energetická účinnost může být chápána jako zdroj energie sám o sobě, nevyčerpatelný a všude dostupný, energetická účinnost má zásadní význam pro dosažení cílů v oblasti klimatu a energetiky a je nákladově nejefektivnějším cestou k dosažení cílů energetické unie;

4.

připomíná, že boj proti energetické chudobě je zásadní výzvou evropské energetické politiky, která vyžaduje víceúrovňový přístup. Požaduje proto, aby byla vytvořena společná definice energetické politiky, jakož i soubor cílených politických opatření určených k jejímu řešení. V tomto ohledu navrhuje, aby pevně daný podíl (alespoň 10 %) povinných úspor energie byl odvozen z opatření nebo politik zaměřených na nejzranitelnější spotřebitele a aby byly navrženy zvláštní finanční nástroje, které by umožnily nejzranitelnějším spotřebitelům účastnit se opatření na zvýšení energetické účinnosti a mít z nich prospěch;

5.

poukazuje na to, že svobodná volba skladby zdrojů energie s sebou nese riziko, že nebude možné dosáhnout cílů energetické politiky pro rok 2030 a pozdější období. Směrnice by tudíž měly být závazným způsobem uplatňovány na úrovni EU a měly by být podepřeny opatřeními na vnitrostátní úrovni;

Doporučení týkající se směrnice o energetické účinnosti

6.

konstatuje, že plnění cílů Pařížské dohody je pro Evropu velkou výzvou. Evropa si bude muset stanovit vyšší ambice (40 % v roce 2030) v oblasti energetické účinnosti, aby mohla stanovené cíle splnit – pokračovat v nastoupené cestě 1,5 % roční úspory energie je nedostatečné. Zvýšení úrovně ambicí úspory energie na 2 % ročně povede k dodatečnému hospodářskému růstu, vytvoření dalších pracovních příležitostí a snížení dovozu energie; v této souvislosti bude rovněž nezbytné upravit přílohu V revidované směrnice, aby bylo zajištěno, že do evropského semestru bude možné započítávat pouze taková opatření na úsporu energie, jež nejsou na úkor jiných cílů politiky EU v oblasti změny klimatu (např. snížení emisí CO2), a že budou podporována dlouhodobě udržitelná řešení;

7.

pro některé regiony a členské státy je tento úkol těžší než pro jiné, ale celkově přinášejí úspory energie a energetická účinnost další pracovní místa a hospodářský růst;

8.

chápe složitost situace, v níž se Evropská komise nachází, ale souhlasí s cílem 40 % v roce 2030, jejž stanovil Evropský parlament;

Povinnosti

9.

konstatuje, že závazek v oblasti energie je nejdůležitějším nástrojem pro dosažení energetické účinnosti. Stále větší počet členských států tento systém zavádí. Za pět let vzrostl počet členských států využívajících tento nástroj z 5 na 15. Regiony členských států, které tento nástroj uplatňují, jsou s ním spokojeny. Výbor regionů doporučuje, aby k využívání tohoto nástroje přistoupily i ostatní členské státy;

10.

doporučuje, aby byla při přezkumu článku 8 kriticky posouzena velikost podniků, na které se toto nařízení vztahuje, neboť velký potenciál úspor mají i menší podniky;

Audity

11.

konstatuje, že článek 8 stanoví, že u určitých podniků musí být prováděny energetické audity. Evropská komise tento článek nemění. Výbor regionů navrhuje, aby byl tento článek důkladně revidován, tak aby se směrnice vztahovala na tytéž podniky ve všech členských státech. Vytvoří se tím rovné podmínky pro všechny členské státy a jednotná legislativa. K požadavkům na provádění energetických auditů ve velkých společnostech by jako výběrové kritérium mělo patřit množství spotřebované energie. To by bylo přiměřenější než pouhé zaměření na obrat a počet zaměstnanců. V zájmu zamezení dvojí regulaci by měl článek 8 umožňovat, aby byla spotřeba energie, která je již zahrnuta do energetických certifikátů energetické náročnosti, vyňata z auditu;

12.

doporučuje, aby se s energetickými audity pojila povinnost přijmout veškerá energetická opatření, jež se vrátí v horizontu pěti let. Tato povinnost existuje například v Nizozemsku, a to v podobě souborů opatření schválených pro jednotlivá odvětví. To prospívá vymahatelnosti;

Měření

13.

vítá skutečnost, že Komise navrhuje zlepšit posílení postavení spotřebitelů na trhu s energií poskytováním lepších informací o jejich spotřebě tepla a chlazení a posílit práva spotřebitelů v oblasti měření a vyúčtování tepelné energie, zejména pro lidi žijící v bytových domech. Požadavek individuálního měření a účtování tepla však musí být podmíněn nákladovou efektivitou a technickým ospravedlněním. Kromě toho, vzhledem k již vynaloženému obrovskému úsilí a finančním investicím na zavedení individuálních měřičů, je přiměřenost povinnosti dálkově odečitatelných měřičů ve srovnání s omezenými dodatečnými předpokládanými přínosy pochybná. Pro zvýšení četnosti informací se zavádí povinnost, aby měřiče tepla byly dálkově odečitatelné. Tento požadavek může být chápán jako narušení soukromí. Výbor regionů proto doporučuje členským státům, aby přijaly opatření k zajištění ochrany soukromí a zaručily přiměřenou ochranu údajů;

14.

Výbor regionů oceňuje, že jsou tato opatření zaváděna za podmínky, že bude ověřena jejich nákladová efektivita a technická proveditelnost. To je důležité ochranné opatření pro rozlišné systémy nájmů, jež v členských státech existují;

Financování

15.

vyzývá Evropskou komisi, aby i po roce 2020 vyčlenila prostředky na čistou energii pro všechny Evropany, a to nejen prostřednictvím strukturálních fondů, ale také přímo řízených finančních prostředků a nástrojů finančního inženýrství. Výbor regionů podporuje úsilí Evropské komise o snížení energetické chudoby a doporučuje, aby měly místní a regionální v období po roce 2020 možnost využívat k boji proti energetické chudobě zdroje ze strukturálních fondů (Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti);

16.

vyzývá Evropskou komisi, aby vyvinula vhodné nástroje a opatření k mobilizaci veřejných finančních prostředků a přilákání soukromých investic z evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovně v odvětví energetické účinnosti;

Doporučení týkající se směrnice o energetické náročnosti budov

17.

oceňuje návrh Evropské komise na zlepšení energetické náročnosti budov; přibližně 75 % evropských budov nesplňuje podmínky energetické účinnosti, a každý rok je renovováno pouze 0,4–1,2 % fondu budov. Zlepšení energetické náročnosti budov přináší obrovský potenciál úspory energie, zejména ve střední a východní Evropě;

18.

Výbor regionů doporučuje veřejným orgánům a účastníkům trhu, aby poskytovali vlastníkům budov lepší informace o možnostech energetické renovace budov (co, jak a kde), a to například prostřednictvím snadno přístupných internetových stránek a atraktivní prezentace. S ohledem na malé a střední podnikatele a zaměstnance ve stavebnictví Výbor regionů také doporučuje, aby se znalosti o energetické renovaci domů a budov staly povinnou součástí osnov odborné přípravy zaměstnanců v tomto odvětví;

Dobíjecí stanice v nebytových budovách

19.

sdílí názor Evropské komise týkající se přechodu k udržitelné dopravě (elektrická vozidla). Podporuje návrh, aby byla ve všech nových nebytových budovách, stávajících nebytových budovách (procházejících větší renovací) a větších bytových budovách vybudována infrastruktura pro elektrická vozidla. Doporučuje Evropské komisi, aby zavedla jednotnou evropskou normu pro dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, a urychlila tím přechod na udržitelnou dopravu (elektrická vozidla);

20.

očekává, že iniciativa „Inteligentní financování inteligentních budov“ pomůže mobilizovat a přilákat soukromé investice ve větším měřítku, a proto s touto iniciativou na podporu nařízení souhlasí. Podmínkou je, že finanční aspekty nebudou přesunuty na regiony a obce. Místní a regionální orgány mohou hrát aktivní úlohu při shromažďování žádostí o poskytnutí finančních prostředků;

Veřejné budovy

21.

souhlasí s přesunutím článku 4 směrnice o energetické účinnosti, jenž se týká renovace budov, do směrnice o energetické náročnosti budov. Vyjadřuje politování nad tím, že do této revize nebyl zahrnut také článek 5 směrnice o energetické účinnosti týkající se příkladné úlohy budov veřejných subjektů. Výbor regionů se domnívá, že příkladem v oblasti energetické účinnosti při užívání veřejných budov mají jít i místní a regionální orgány. Výbor regionů vyzývá místní a regionální orgány, aby se této příkladné úlohy ujaly;

Kompetence, subsidiarita a proporcionalita

22.

souhlasí s právním základem, o nějž Evropská komise opírá pravomoci EU. Podle článku 194 SFEU má Unie pravomoc přijímat opatření mj. na podporu energetické účinnosti. Opatření týkající se energetické chudoby by měla vycházet z článku 151 SFEU. Posouzení zásady subsidiarity vyznívá částečně pozitivně a částečně negativně. Výbor regionů považuje za odůvodněné, aby byl stanoven a prosazován evropský cíl v oblasti energetické účinnosti, spíše nesouhlasně se však staví k myšlence zavedení ukazatele inteligence prostřednictvím přenesené pravomoci, protože debata o ukazateli inteligence zatím neproběhla v dostatečné míře. Posouzení zásady přiměřenosti vyznívá pozitivně.

V Bruselu dne 13. července 2017.

předseda Evropského výboru regionů

Markku MARKKULA


Top