Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017AR0832

Stanovisko Evropského výboru regionů – Energie z obnovitelných zdrojů a vnitřní trh s elektřinou

OJ C 342, 12.10.2017, p. 79–110 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

12.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 342/79


Stanovisko Evropského výboru regionů – Energie z obnovitelných zdrojů a vnitřní trh s elektřinou

(2017/C 342/12)

Zpravodajka:

Daiva Matonienė (LT/EKR), členka rady města Šiauliai

Odkazy:

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

COM(2016) 767 final

návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění)

COM(2016) 861 final

návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění)

COM(2016) 864 final

návrh nařízení, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění)

COM(2016) 863 final

návrh nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny

COM(2016) 862 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

7. bod odůvodnění

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27 % podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

 

V zájmu zajištění souladu s Pařížskou dohodou bude nutné, aby si členské státy vymezily vlastní závazné cíle v podobě vyššího podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Členské státy by měly mít možnost si určit ambicióznější vnitrostátní závazné cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů. V rámci tohoto procesu by mohly usilovat o dosažení vyššího podílu obnovitelných zdrojů energie, než je závazný cíl EU ve výši 27 %. Stanovení vnitrostátních cílů by však mělo být ponecháno na jednotlivých členských státech, které se rozhodnou po zvážení svých možností, požadavků a okolností. Na úrovni EU by neměly být určovány žádné vyšší závazné cíle.

Pozměňovací návrh 2

13. bod odůvodnění

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními a místními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

Odůvodnění

Text navržený Komisí by měl zmiňovat i místní orgány. Je to důležité z toho důvodu, že v sektoru energetiky místní orgány přímo přispívají k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů na svém území a k plnění vnitrostátních cílů v oblasti energetiky.

Pozměňovací návrh 3

15. bod odůvodnění

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům , a proto je nutné motivovat výrobce energie z obnovitelných zdrojů k tomu, aby reagovali na signály trhu .

Odůvodnění

Ve směrnici EU o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů se uvádí, že režimy podpor pro obnovitelné zdroje energie nesmí vést k narušení trhu. Proto je nutné motivovat výrobce energie z obnovitelných zdrojů k tomu, aby reagovali na signály trhu.

Pozměňovací návrh 4

33. bod odůvodnění

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

Na národní, regionální a místní úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Unie a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Navrhuje se zmínit též místní orgány. Obce při vypracování plánů rozvoje energie z obnovitelných zdrojů a využívání energie z obnovitelných zdrojů stanovují minimální požadavky na její využívání.

Pozměňovací návrh 5

54. bod odůvodnění

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

 

Vytváření těchto komunit je třeba podpořit na celostátní, regionální i místní úrovni.

Odůvodnění

Komise ve svých návrzích zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli být aktivními účastníky nového trhu s elektřinou. Místní energetické komunity mohou představovat efektivní způsob, jak hospodařit s energií na místní úrovni, a sice prostřednictvím přímé spotřeby elektřiny, již komunita vyprodukuje, nebo jejího využití k vytápění a chlazení. Vytváření těchto komunit je tudíž třeba podpořit na všech úrovních správy.

Pozměňovací návrh 6

55. bod odůvodnění

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Specifické charakteristiky lokálních komunit obnovitelné energie, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžily s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Mezi opatření kompenzující tyto nevýhody patří to, že se energetickým komunitám umožní působení v rámci energetického systému a usnadní se jejich tržní integrace.

Specifické charakteristiky lokálních komunit obnovitelné energie, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžily s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Mezi opatření kompenzující tyto nevýhody patří to, že se energetickým komunitám umožní působení v rámci energetického systému a usnadní se jejich tržní integrace. Členským státům se doporučuje, aby ve spolupráci s Evropskou komisí a svými místními a regionálními orgány vypracovaly doporučení, v nichž by byly stanoveny základní zásady pro struktury a činnosti komunit.

Odůvodnění

Komise ve svých návrzích prosazuje názor, že by občané měli převzít odpovědnost za transformaci energetiky, využívat nové technologie ke snížení výše svých faktur za energii a aktivně se účastnit trhu a že místní energetické komunity mohou být účinným způsobem hospodaření s energií na místní úrovni. Při dosahování těchto cílů je důležité poskytnout široké veřejnosti podrobné informace o tom, jak zakládat komunity, jak komunity fungují a jaké možnosti a výhody nabízejí.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 3 odst. 1, 2 a 4

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.

1.   Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %. Členské státy si mohou po posouzení místních požadavků a okolností vymezit vlastní závazné cíle, v nichž bude stanoven vyšší podíl.

2.    Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].

2.    Způsob, jakým členské státy tohoto celkového cíle pro rok 2030 dosáhnou, se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].

4.   Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

4.   Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení proměnlivých ekonomických nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů , zlepšení technologických kapacit a konkurenceschopnosti evropských výrobců a osob provádějících instalace a zvýšení zájmu spotřebitelů o získávání energie z obnovitelných zdrojů . Stejně tak při využívání fondů EU může Komise zavést mechanismy, které by s ohledem na různé faktory a okolnosti podpořily regiony nebo členské státy, jejichž pokrok v oblasti výroby energie z obnovitelných zdrojů by bylo možné hodnotit jako nadprůměrný.

 

6.     Každý členský stát zajistí, aby se v roce 2030 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie vypočítaný v souladu s obsahem této směrnice rovnal alespoň jeho celkovému národnímu cíli (v dělení na spotřebu elektrické energie, tepelné energie a energie spotřebované v dopravě) pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v uvedeném roce, jak stanoví příloha I.

Odůvodnění

Čl. 3 odst. 1:

Členské státy by měly mít možnost si určit ambicióznější vnitrostátní závazné cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů. V rámci tohoto procesu by mohly usilovat o dosažení vyššího podílu obnovitelných zdrojů energie, než je závazný cíl EU ve výši 27 %. Stanovení vnitrostátních cílů by však mělo být ponecháno na jednotlivých členských státech, které se rozhodnou po zvážení svých možností, požadavků a okolností. Na úrovni EU by neměly být určovány žádné vyšší závazné cíle.

Čl. 3 odst. 4:

Tento pozměňovací návrh zavádí koncept, že evropské fondy mohou být přiděleny ve větším objemu těm zemím (případně regionům), které jsou nejúspěšnější při prosazování obnovitelných zdrojů energie. Takový mechanismus by měl zohlednit různé okolnosti v každé zemi a působit jako pobídka pro tyto země. V zájmu vyváženého a konkurenceschopného rozvoje by navíc veřejné finanční prostředky neměly být využívány pouze k jednomu účelu.

Čl. 3 odst. 6:

Pozměňovací návrh obnovuje znění předchozí směrnice, podle níž si musí každý členský stát vytyčit vlastní národní cíle a zavázat se k jejich dosažení. Navrhuje se také, aby tyto cíle byly podrobně popsány v dělení na elektrickou energii, tepelnou energii a energii spotřebovanou v dopravě.

Pozměňovací návrh 8

Článek 4

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

1.   Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů (a tudíž i veškeré předpisy vztahující se k danému trhu) musí být koncipovány tak, aby se zamezilo narušení trhů s elektřinou (souvisejících s internalizací všech nákladů a environmentálních rizik) a omezení spolehlivosti, kvality dodávek, konkurenceschopnosti či cenové dostupnosti , a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

2.   Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

2.   Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

3.   Členské státy zajistí, aby podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

3.   Členské státy zajistí, aby podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

4 .   Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.

4.     Členské státy mohou upravit režimy finanční podpory v nejvzdálenějších regionech na základě skutečných výrobních nákladů vyplývajících ze specifických vlastností nebo závislosti na vnějších zdrojích, s cílem zvýšit množství elektřiny vyrobené z obnovitelných a jiných domácích čistých zdrojů energie.

 

5 .   Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.

Odůvodnění

Čl. 4 odst. 1:

Vzhledem k narušení trhu v důsledku vnitrostátních předpisů nebo činností, které ve shodě s nimi provádějí společnosti zabývající se fosilními palivy, by bylo vhodné zasadit narušení trhu uvedené ve směrnici do náležitého kontextu.

Elektřina z obnovitelných zdrojů energie by měla být integrována do trhu s elektřinou s přihlédnutím k charakteristickým rysům jednotlivých technologií. Použití ceny jako jediného řídicího ukazatele může zakrýt skutečnou situaci.

Čl. 4 odst. 2:

S ohledem na technologické zvláštnosti by došlo k integrování různých obnovitelných zdrojů energie. Snaha použít cenu jako jediný řídicí ukazatel může zkreslit skutečnou situaci.

Čl. 4 odst. 3 a 5:

Centralizace by byla v rozporu s cílem Komise ponechat otevřenou, transparentní, konkurenční, nediskriminační a nákladově efektivní podporu v zásadě v pravomoci členských států. Vzhledem k tomu, že členské státy mohou určovat své vlastní požadavky na dosažení cílů, není poukaz na závaznost evropských předpisů na místě.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 5 odst. 2

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.

2.   Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech. Podporovány by měly být i investice do přeshraniční spolupráce, které umožní odpovídající úroveň vzájemného propojení.

Odůvodnění

Zmírněním požadavku na přeshraniční výběrová řízení zmizí ze systému konkurenční tlak. Je zde stále ještě potenciál ke snížení nákladů. Proto je důležité vytvořit odpovídající propojovací kapacity mezi členskými státy.

Pozměňovací návrh 10

Článek 6

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu nebo jiné zvláštní okolnosti vyšší moci, které členské státy a Evropská komise stanoví případ od případu , zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

Odůvodnění

Je třeba umožnit členským státům určitou pružnost v případech vyšší moci nebo v případech, kdy jsou veřejné prostředky vyhrazené např. pro oblast vzdělávání a zdravotnictví ohroženy rozpočtovými škrty, zatímco finanční prostředky přidělené na podporu obnovitelných zdrojů energie zůstávají nedotčeny.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 7 odst. 1

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8  %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin , s výjimkou biopaliv s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy definovaných v čl. 2 písm. u) , představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8  %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

Odůvodnění

Konvenční biopaliva s dobrými výsledky, pokud jde o klima, a dobrou udržitelností, včetně emisí způsobených nepřímými změnami ve využívání půdy, by neměla být vyřazena. FAO se zasazuje o udržitelnou produkci potravin i paliva. V EU leží velké plochy zemědělské půdy ladem a postupné vyřazování biopaliv brání flexibilnímu využívání zdrojů a vývoji technologií.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 9 odst. 1

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   Dva nebo více členských států mohou spolupracovat na jakémkoli typu společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny a energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

1.   Dva nebo více členských států mohou spolupracovat na jakémkoli typu společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny a energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé. Je třeba položit mimořádný důraz na výhody spojené s regionální spoluprací.

Odůvodnění

Je důležité jasně zdůraznit důležitost regionální spolupráce na trhu s energií z obnovitelných zdrojů. Spolupráce na regionální úrovni může mít značné ekonomické výhody a může poskytnout reálné možnosti ke společnému rozvoji vnitřního trhu s elektřinou.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 11 odst. 1

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

Zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích zahrnutá do společných projektů musejí být během svého životního cyklu v souladu s environmentálními, sociálními, pracovními a bezpečnostními normami platnými obecně v Evropské unii a v členském státu, který hodlá tuto výrobu energie zahrnout do svých národních účtů.

Odůvodnění

Toto opatření má předejít případnému dumpingu při převodu energie z třetích zemí.

Pozměňovací návrh 14

Čl. 16 odst. 1

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy do 1. ledna 2021 zřídí jedno nebo více jednotných administrativních kontaktních míst, jež budou koordinovat celý povolovací proces pro žadatele o povolení k výstavbě a provozu zařízení a souvisejících infrastruktur přenosové a distribuční sítě pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

Členské státy do 1. ledna 2021 zřídí jedno nebo více jednotných administrativních kontaktních míst, jež budou koordinovat celý povolovací proces pro žadatele o povolení k výstavbě a provozu zařízení a souvisejících infrastruktur přenosové a distribuční sítě pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Tato kontaktní místa mohou spravovat regiony nebo místní orgány v rámci své oblasti působnosti.

Odůvodnění

Záměrem je vyzdvihnout důležitost regionálních a místních orgánů při řízení projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tyto orgány mají pravomoc pro oblast správy dokonce i u některých typů zařízení.

Pozměňovací návrh 15

Čl. 19 odst. 2 a 7

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   […]

2.   […]

Členské státy zajistí, že záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory. Členské státy vydají takové záruky původu a prostřednictvím aukce je umístí na trh. Příjmy získané aukcí se použijí jako kompenzace nákladů na podporu obnovitelných zdrojů.

Členské státy zajistí, že záruky původu nebudou vydány výrobci, který pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů přijímá finanční podporu z režimu podpory.

7.   V záruce původu musí být uvedeno alespoň:

7.   V záruce původu musí být uvedeno alespoň:

a)

zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum zahájení a ukončení její výroby;

a)

zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum zahájení a ukončení její výroby;

b)

zda se záruka původu vztahuje na:

i)

elektřinu, nebo

ii)

zemní plyn, nebo

iii)

vytápění nebo chlazení;

b)

zda se záruka původu vztahuje na:

i)

elektřinu, nebo

ii)

zemní plyn, nebo

iii)

vytápění nebo chlazení;

c)

základní údaje, umístění, typ a kapacitu zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;

c)

základní údaje, umístění, typ a kapacitu zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;

d)

zda využilo zařízení investiční podporu, zda využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z  vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;

d)

zda využilo zařízení investiční podporu, zda využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z  veřejného režimu podpory a o jaký druh tohoto režimu podpory šlo;

e)

datum, kdy bylo zařízení uvedeno do provozu, a

e)

datum, kdy bylo zařízení uvedeno do provozu, a

f)

datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.

f)

datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.

Na zárukách původu z malých zařízení mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.

Na zárukách původu z malých zařízení mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.

Odůvodnění

Čl. 19 odst. 2:

Je nesmírně důležité, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů neobdrželi tytéž záruky původu dvakrát – jednou prostřednictvím režimů státní podpory a jednou prostřednictvím aukcí záruk původu.

Čl. 19 odst. 7:

Veřejná podpora nemusí pocházet pouze od členských států.

Pozměňovací návrh 16

Článek 20

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1 .   Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.

1.     S výhradou požadavků týkajících se zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě a na základě transparentních a nediskriminačních kritérií stanovených příslušnými vnitrostátními orgány:

a)

členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav zaručili na svém území přenos a distribuci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, včetně instalace systémů skladování elektřiny a systémů řízení výkonu využívajících baterie, aby se předešlo narušením spojeným s nestálými zdroji obnovitelné energie a zaručila se stabilita elektrické sítě;

b)

členské státy rovněž zajistí přednostní nebo zaručený přístup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie k distribuční soustavě;

c)

členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav dávali při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost výrobním zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie, pokud to bezpečné provozování vnitrostátní elektrické soustavy umožňuje, a aby se tak dělo na základě transparentních a nediskriminačních kritérií. Členské státy zajistí, aby byla přijata náležitá provozní opatření týkající se distribuční soustavy a trhu, s cílem minimalizovat omezení distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. V případě, kdy jsou z důvodu zajištění bezpečnosti vnitrostátní elektrické soustavy a zabezpečení dodávek energie přijata významná opatření k omezení distribuce energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby odpovědní provozovatelé soustavy uvědomili o těchto opatřeních příslušný regulační orgán a uvedli, jaká hodlají přijmout nápravná opatření, aby se předešlo nepřiměřeným omezením;

d)

členské státy zajistí, že odměňování energie z obnovitelných zdrojů bude probíhat na základě transparentních kritérií a bude zohledňovat náklady na výrobu elektřiny z fosilních paliv v elektrické síti, kam bude energie z obnovitelných zdrojů dodávána, zejména v izolovaných sítích malých rozměrů, čímž se omezí narušení spojená s případnou podporou nebo výhodami pro tradiční výrobní systémy nebo systémy dodávek fosilních paliv, aby se předešlo narušením upřednostňujícím fosilní zdroje energie před obnovitelnými;

e)

zařízení k výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, která jsou primárně zaměřena na vlastní spotřebu, především v odvětví bydlení, musí mít zajištěnu možnost dodávat přebytky energie do veřejné sítě, a sice s omezeními výkonu a energie na základě skutečné spotřeby, a měly by pro ně existovat snadnější postupy schvalování a spravedlivé prodejní ceny v závislosti na cenách energie dodávané spotřebiteli.

 

2 .   Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.

3 .   Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení  nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

3.     Členské státy případně posoudí nutnost rozvíjet stávající infrastrukturu sítě pohonných hmot s cílem usnadnit začlenění paliv z obnovitelných zdrojů energie.

 

4 .   Bude-li to nutné, členské státy na základě svého posouzení  možnosti a užitku výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro využívání tepelné energie (např. prostřednictvím systémů ústředního vytápění) s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

Odůvodnění

Původní čl. 20 odst. 2:

Navrhuje se zachovat odstavec předchozí směrnice, která upřednostňuje přístup, využívání a připojení na elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Čl. 20 odst. 3 stanoviska:

Stejně jako v případě bioplynu je třeba usnadnit začlenění jakýchkoli paliv z obnovitelných zdrojů do distribuční infrastruktury pro pohonné hmoty.

Čl. 20 odst. 4 stanoviska:

Výrazu „nezbytnost“ je třeba se vyhnout, neboť budí dojem, že ústřední vytápění a chlazení jsou jediným způsobem, jak dosáhnout cílů EU.

Pozměňovací návrh 17

Nový článek za článkem 20

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

O obchodu a technologickém vývoji

1.     Evropská unie má v současné době celosvětovou vedoucí pozici v oblasti technologií a obchodu souvisejících s obnovitelnými zdroji energie, která je dána konkurenceschopností našich společností vyrábějících výrobky a poskytujících služby, počínaje výrobci zařízení až po poradce, osoby zajišťující instalaci, údržbáře či finanční instituce.

Prioritním cílem Komise je tuto pozici do roku 2030 upevnit a rozšířit.

2.     Komise i členské státy vyčlení nejméně 15 % veškerých svých finančních prostředků určených na podporu obnovitelných zdrojů energie na opatření ke zlepšení kapacit, konkurenceschopnosti podniků a zejména jejich technologického vývoje.

Stejně tak by Komise v případě ESI fondů měla vytvořit mechanismy, které s ohledem na různé faktory a okolnosti umožní těm regionům nebo členským státům, které v této konkrétní oblasti učinily větší pokrok, než je průměr, aby mohly poskytovat pobídky k rozvoji obnovitelných zdrojů energie na svém území.

3.     V zájmu zachování této vedoucí pozice by členské státy a Komise měly stanovit následující prioritní směry, aniž by tím byly dotčeny jiné:

(A)

pro oblast technologií:

i)

nepřetržité snižování investičních a provozních nákladů, zahrnujících mj. informační a komunikační technologie (IKT);

ii)

zvýšení energetické výtěžnosti a přizpůsobivosti zařízení požadavkům různých spotřebitelů;

iii)

aniž by byly dotčeny jiné technologie, budou mít zvláštní význam fotovoltaické systémy, skladování energie, tepelná čerpadla, biopaliva 3. generace a energie z mořských zdrojů;

iv)

řiditelnost výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího přenosu;

v)

zavádění zásadních či méně zásadních technologických zlepšení do všech postupů a hodnotových řetězců v odvětví obnovitelných zdrojů energie;

(B)

pro podniky:

i)

rozvoj a šíření různých finančních nástrojů;

ii)

zdokonalení interních obchodních postupů prostřednictvím jejich zaměření na zájmy a očekávání stávajících či potenciálních zákazníků s pomocí zlepšení studií trhu a marketingových studií;

iii)

usnadnění výměny metodik a způsobů práce v podnicích z různých členských států upřednostňováním uzavírání dlouhodobých obchodních dohod a zvyšováním velikosti a kapacit podniků;

iv)

usnadnění přenosu informací mezi podniky, vysokými školami a technologickými středisky.

4.     Komise spolu s členskými státy vypracuje do 31. prosince 2018 příslušnou strategii pro tuto oblast, v níž budou popsány prioritní směry a – v závislosti na vývoji různých oblastí energie z obnovitelných zdrojů a zeměpisných oblastí – překážky, příležitosti a veřejné akce, které se budou moci konat v příštím desetiletí.

5.     Členské státy případně posoudí nutnost rozvíjet infrastrukturu skladování elektřiny s cílem zvýšit začlenění energie z obnovitelných zdrojů.

Odůvodnění

Odstavce 1 až 4:

Naprostá absence přímého a výslovného odkazu na tyto nesmírně důležité otázky (obchod a technologický vývoj) v porovnání s důkladností, s níž se přistupuje k jiným tématům, není v evropské směrnici vhodná.

Odstavec 5:

Podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů nelze oddělit od potřeby infrastruktury pro skladování. Tato potřeba je zvláště naléhavá např. v ostrovních a nejvzdálenějších regionech, charakterizovaných izolovanými mikrosítěmi.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 22 odst. 1

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.

Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

a)

podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

a)

podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, regionální nebo místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

b)

nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby;

b)

nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby;

c)

nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

c)

nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

d)

nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

d)

nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

e)

komunita má instalovanou kapacitu energie z obnovitelných zdrojů pro elektřinu, vytápění a chlazení a dopravu v objemu nejvýše 18 MW jako roční průměr za předchozích pět let.

e)

komunita má instalovanou kapacitu energie z obnovitelných zdrojů pro elektřinu, vytápění a chlazení a dopravu v objemu nejvýše 30 MW jako roční průměr za předchozích pět let.

Odůvodnění

Komunity obnovitelné energie mohou být klíčovým prostředkem k místní výrobě udržitelné energie. Svou roli mohou v této souvislosti sehrát také regionální orgány a prahová hodnota pro rozsah výroby energie v těchto komunitách by neměla být příliš restriktivní.

Pozměňovací návrh 19

Článek 23

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.   V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.

1.   V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a/nebo zbytkového tepla a chladu v  odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení a/nebo zbytkového tepla a chladu každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.

2.   Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určit a zveřejnit seznam opatření a  provádějících subjektů, například dodavatelů paliv , jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.

2.   Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určit a zveřejnit seznam opatření a  spolupracujících subjektů, například dodavatelů energie , jež/již přispějí k provádění a hodnocení zvýšení podle odstavce 1.

3.   Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant :

3.   Zvýšení podle odstavce 1 se dosáhne prostřednictvím:

a)

fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;

a)

fyzického začlenění nových obnovitelných zdrojů energie ze systémů vytápění a chlazení;

b)

přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;

b)

procesů přímo spojených s budovami a průmyslem nebo některých procesů primárního sektoru;

c)

nepřímá zmírňující opatření pokrytá obchodovatelnými certifikáty dokazujícími splnění povinnosti prostřednictvím podpory nepřímých zmírňujících opatření provedených jiným hospodářským subjektem, jako je nezávislý instalátor obnovitelných technologií nebo společnost poskytující energetické služby zajišťující služby pro zařízení obnovitelné energie .

c)

uplatňování jiných politických opatření, jejichž vliv by byl rovnocenný s výší stanovenou v odstavci 1, například vnitrostátních fiskálních opatření nebo jiných ekonomických pobídek .

4 .    Členské státy mohou k provádění a sledování opatření podle odstavce 2 využít struktury zavedené v rámci vnitrostátních programů povinností týkajících se energetické účinnosti uvedených v článku 7 směrnice 2012/27/EU.

4.     Jednotlivá opatření, která budou přijata, budou zohledňovat následující skutečnosti:

a)

trh v oblasti vytápění a chlazení je velmi roztříštěný a závisí na typu spotřebitele, míře centralizace, předchozím využívaném palivu atd.;

b)

odstranění překážek bránících účinnějšímu a udržitelnějšímu vytápění a chlazení bude vyžadovat opatření na místní, regionální a celostátní úrovni v rámci podpůrného evropského rámce.

Tímto způsobem budou členské státy moci využívat nebo rozvíjet:

a)

iniciativy ke zlepšení financování a ziskovosti:

i)

obchodovatelné certifikáty dokazující splnění povinnosti prostřednictvím podpory nepřímých zmírňujících opatření provedených jiným hospodářským subjektem, jako je nezávislý instalátor obnovitelných technologií nebo společnost poskytující energetické služby zajišťující služby instalace zařízení obnovitelné energie;

ii)

přezkoumat své majetkové právní předpisy s cílem vyřešit otázku sdílení přínosů plynoucích ze zlepšení energie z obnovitelných zdrojů mezi pronajímateli a nájemníky nebo rezidenty bytových domů;

iii)

podpořit místní a regionální subjekty, které mohou zlepšit financovatelnost investic do vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů ze strany bank prostřednictvím „spojování“ jednotlivých projektů do větších investičních balíčků (agregátů);

iv)

zřídit jednotné kontaktní místo pro investiční poradenství (zahrnující poradenské služby, pomoc při přípravě projektů a financování projektů);

v)

podporovat retailové banky k nabízení produktů uzpůsobených rekonstrukci pronajatých budov v soukromém vlastnictví (např. úvěry s odloženými splátkami, termínované úvěry), které by mohly být podporovány z veřejných prostředků;

vi)

odstraní se přímé dotace na investice, ledaže by dotované zařízení mělo nějakou přidanou hodnotu, jakou je inovace, vysoká účinnost, opakovatelnost atd.;

b)

iniciativy zaměřené na zlepšení veřejného povědomí a důvěry technologií a dodavatelů:

i)

využívat inspekce kotlů k informování o výhodách systémů energie z obnovitelných zdrojů při nahrazení stávajících systémů vytápění a chlazení;

ii)

vytvářet a propagovat internetové stránky s cenami (plus environmentálními aspekty, technickou dostupností a spolehlivostí atd.) a nástroje k porovnávání životního cyklu s cílem pomoci potenciálním nebo stávajícím spotřebitelům rozhodnout se pro zajímavější vybavení, instalaci, poskytovatele paliva atd.;

iii)

zavést a propagovat transparentní mechanismy řešení sporů mezi uživateli a dodavateli, které by je motivovaly k poskytování lepších služeb a zvýšily by důvěru potenciálních zákazníků;

iv)

provádět dlouhodobé komunikační a reklamní kampaně vypracované v závislosti na typu potenciálního spotřebitele, zvolené technologii výroby energie z obnovitelných zdrojů či zainteresovaných stranách v tomto odvětví;

c)

iniciativy zaměřené na posílení podniků zajišťujících instalaci, provoz a údržbu;

i)

aniž jsou dotčeny další iniciativy v oblasti technologického vývoje, budou se konat odvětvová jednání u kulatého stolu mezi technologickými středisky, průmyslem vyrábějícím vybavení, inženýrskými firmami a osobami zajišťujícími instalaci, aby se osobám zajišťujícím instalaci poskytla podpora při zlepšování jejich služeb a produktů;

ii)

spolupracovat se zainteresovanými stranami (zejména se spotřebiteli, osobami zajišťujícími instalaci či sdruženími architektů) s cílem segmentovat je a zvýšit jejich zájem, povědomí a priority, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, jakožto způsob, jak podnítit potřebné rozsáhlé komunikační kampaně;

d)

iniciativy zaměřené na podporu odvětví:

i)

k provádění a sledování opatření podle odstavce 2 využít struktury zavedené v rámci vnitrostátních programů povinností týkajících se energetické účinnosti uvedených v článku 7 směrnice 2012/27/EU;

ii)

podporovat místní a regionální orgány při přípravě strategií na podporu vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů .

5.   Subjekty určené podle odstavce 2 zajistí, aby jejich příspěvek byl měřitelný a ověřitelný, a každoročně počínaje 30. červnem 2021 podávají orgánu určenému členským státem zprávy o:

a)

celkovém množství energie dodaném pro účely vytápění a chlazení;

b)

celkovém množství energie z obnovitelných zdrojů dodaném pro účely vytápění a chlazení;

c)

podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

d)

druhu zdroje obnovitelné energie.

5.   Subjekty určené podle odstavce 2 zajistí, aby jejich příspěvek byl měřitelný a ověřitelný, a každoročně počínaje 30. červnem 2021 podávají orgánu určenému členským státem zprávy o:

a)

celkovém množství energie dodaném pro účely vytápění a chlazení;

b)

celkovém množství energie z obnovitelných zdrojů a/nebo zbytkového tepla a chladu dodaném pro účely vytápění a chlazení;

c)

podílu energie z obnovitelných zdrojů a/nebo zbytkového tepla a chladu na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení, a

d)

druhu zdroje obnovitelné energie a základních charakteristikách zařízení pro vytápění a chlazení nacházejících se na jednotlivých spotřebních místech .

Odůvodnění

Čl. 23 odst. 1, 3 a 5:

Nahrazování fosilních paliv a snížení spotřeby primární energie znamená, že je důležité, aby sektor vytápění a chlazení zohledňoval nejen energii z obnovitelných zdrojů, ale také nadbytečné teplo a vedlejší produkty. V zájmu dosažení vytyčených cílů je také důležité umožnit hospodářské pobídky a opatření fiskální politiky.

Čl. 23 odst. 2:

Účelem opravy je pouze vyjasnit význam těchto subjektů. Dodávky energie představují koncepci, která nezahrnuje pouze paliva. Energii lze totiž dodávat prostřednictvím paliv, elektřiny či solární energie.

Čl. 23 odst. 4:

Vytápění a chlazení jsou v EU velmi významnou otázkou. Komise vloni zveřejnila konkrétní strategii. Mnohé z těchto myšlenek se ve směrnici neobjevují a my jsme to napravili. Kromě toho jsme zapracovali několik nových nápadů, např. zrušit přímé dotace nebo upevňovat důvěru spotřebitelů.

Čl. 23 odst. 5:

K získání lepších znalostí o odvětví a možností budoucího vývoje je nutné znát stav a charakteristiky stávajících zařízení. Tyto informace může shromažďovat dodavatel paliva, což umožní ověřovat údaje zanesené správními orgány.

Pozměňovací návrh 20

Čl. 24 odst. 4

návrh směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) – COM(2016) 767 final – 2016/0382 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento nediskriminační přístup umožní přímé dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů pro zákazníky připojené k systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení.

Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí regulovaný přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento přístup umožní dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů do systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení.

Odůvodnění

Obecné právo třetích subjektů dodávat teplo nebo chlazení přímo konečným spotřebitelům by bylo kontraproduktivní a nákladově neefektivní. Způsobí nejistotu pro investice a nejasnou dlouhodobou odpovědnost. Oddělení sítě a dodávek zvyšuje náklady pro konečné uživatele.

Pozměňovací návrh 21

6. bod odůvodnění

návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) – COM(2016) 861 final

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Větší integrace trhu a přechod na proměnlivější výrobu elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky se sousedními zeměmi a využití příležitostí, které nabízí přeshraniční trh s elektřinou.

Větší integrace trhu a přechod na proměnlivější výrobu elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky se sousedními zeměmi a využití příležitostí, které nabízí přeshraniční trh s elektřinou , a zároveň zachování rovných podmínek a prosazování zásady vzájemnosti .

Odůvodnění

Pro některé členské státy může být účast třetích zemí na vnitřním trhu EU s elektřinou velmi důležitá. Proto je velmi důležité zajistit při obchodování s třetími zeměmi rovné podmínky a stejné předpoklady pro vstup na trh (zásada vzájemnosti).

Pozměňovací návrh 22

8. bod odůvodnění

návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) – COM(2016) 861 final

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Ústřední tržní zásadou by mělo být stanovení cen elektřiny podle poptávky a nabídky. Tyto ceny by měly signalizovat, kdy je elektřina potřeba, přičemž by měly být zajištěny pobídky pro investice do zdrojů flexibility, jako například flexibilní výroby, propojení, odezvy na straně poptávky nebo skladování.

Ústřední tržní zásadou by mělo být stanovení cen elektřiny podle poptávky a nabídky. Tyto ceny by měly signalizovat, kdy je elektřina potřeba, přičemž by měly být zajištěny pobídky pro investice do zdrojů flexibility, jako například flexibilní výroby, propojení, odezvy na straně poptávky nebo skladování. Vzhledem k těmto cílům by členské státy měly postupně upouštět od regulace cen.

Odůvodnění

V řadě členských států nejsou ceny elektřiny určovány nabídkou a poptávkou, ale jsou regulovány veřejnými orgány. Regulace cen může omezovat rozvoj účinné hospodářské soutěže a odrazovat od investic a vstupu nových dodavatelů na trh. Účelem nového uspořádání trhu je zaručit, aby do stanovování cen elektřiny nezasahoval stát. Návrh Komise na zrušení regulace cen je v zásadě vítán, rušení by však mělo být postupné.

Pozměňovací návrh 23

25. bod odůvodnění

návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) – COM(2016) 864 final

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Všichni spotřebitelé by měli mít možnost využívat výhod plynoucích z přímé účasti na trhu, zejména upravovat svou spotřebu podle tržních signálů a na oplátku mít prospěch z nižších cen elektřiny nebo jiných motivačních plateb. Výhody této aktivní účasti se pravděpodobně budou časem zvyšovat, až se zvýší konkurenceschopnost elektrických vozidel, tepelných čerpadel a jiných flexibilních zátěží. Spotřebitelé by měli mít možnost účastnit se všech forem odezvy na straně poptávky, a proto by měli mít možnost zvolit si inteligentní měřicí systém a smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny. Díky tomu by měli být schopni upravovat svou spotřebu podle cenových signálů v reálném čase, které odrážejí hodnotu elektřiny či přepravy a náklady na ně v různých časových obdobích, přičemž členské státy by měly zajistit přiměřené vystavení spotřebitelů velkoobchodnímu cenovému riziku. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby spotřebitelé, kteří se rozhodnou, že se trhu nebudou aktivně účastnit, nebyli penalizováni, ale naopak jim bylo usnadňováno informované rozhodování o možnostech, které mají dispozici, a to způsobem, jenž je s ohledem na podmínky na domácím trhu nejvhodnější.

Všichni spotřebitelé by měli mít možnost využívat výhod plynoucích z přímé účasti na trhu, zejména upravovat svou spotřebu podle tržních signálů a na oplátku mít prospěch z nižších cen elektřiny nebo jiných motivačních plateb. Výhody této aktivní účasti se pravděpodobně budou časem zvyšovat, až se zvýší konkurenceschopnost elektrických vozidel, tepelných čerpadel a jiných flexibilních zátěží. Spotřebitelé by měli mít možnost účastnit se všech forem odezvy na straně poptávky, a proto by měli mít možnost zvolit si inteligentní měřicí systém a smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny. Díky tomu by měli být schopni upravovat svou spotřebu podle cenových signálů v reálném čase, které odrážejí hodnotu elektřiny či přepravy a náklady na ně v různých časových obdobích, přičemž členské státy by měly zajistit přiměřené vystavení spotřebitelů velkoobchodnímu cenovému riziku. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby spotřebitelé, kteří se rozhodnou, že se trhu nebudou aktivně účastnit, nebyli penalizováni, ale naopak jim bylo usnadňováno informované rozhodování o možnostech, které mají dispozici, a to způsobem, jenž je s ohledem na podmínky na domácím trhu nejvhodnější. Celostátní, regionální a místní orgány musí vytvořit nezbytné rámcové podmínky pro to, aby spotřebitelé získali přístup k podrobným informacím o předpokladech a možnostech účasti na trhu. Členské státy by rovněž měly zajistit specifická opatření zaměřená na ty spotřebitele, kteří jsou nejvíce ohroženi rizikem energetické chudoby, aby byla zaručena jejich aktivní účast na trhu, bylo chráněno jejich právo na přístup k energii a bylo jim umožněno využívání inovativních technologií snižujících jejich spotřebu energie.

Odůvodnění

Účelem pozměňovacího návrhu je doplnit do textu ustanovení, že všechny orgány správy musí podněcovat spotřebitele k účasti na trhu a musí jim poskytnout podrobné informace o souvisejících předpokladech a možnostech.

Pozměňovací návrh 24

30. bod odůvodnění

návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) – COM(2016) 864 final

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Díky distribuovaným energetickým technologiím a posílení postavení spotřebitelů se účinným a nákladově efektivním způsobem, jak naplnit potřeby a očekávání občanů, pokud jde o zdroje energie, služby a místní účast, staly komunitní energie a energetická družstva. Komunitní energie je možností, která podporuje začlenění a umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie v rámci geograficky ohraničené komunitní sítě, která může být provozována izolovaně, nebo může být připojena k veřejné distribuční síti. Komunitní energetické iniciativy se primárně zaměřují na poskytování cenově dostupné energie určitého druhu, například energie z obnovitelných zdrojů, svým členům či podílníkům a oproti tradičním energetickým společnostem není jejich hlavním cílem dosahování zisku. Komunitní energetické iniciativy jednají přímo se spotřebiteli, čímž prokazují svůj potenciál, pokud jde o to integrovaným způsobem usnadnit zavádění nových technologií a spotřebních návyků, včetně inteligentních distribučních sítí a odezvy na straně poptávky. Komunitní energie může rovněž přinést pokrok v oblasti energetické účinnosti na úrovni domácností a díky snížení spotřeby a nižším sazbám za dodávky pomoci v boji proti energetické chudobě. Komunitní energie rovněž umožňuje, aby se trhu s energií účastnily některé skupiny spotřebitelů v domácnostech, které by toho jinak třeba nebyly schopny. Tyto iniciativy v případech, kdy byly úspěšně provozovány, přinesly komunitě ekonomickou, sociální a environmentální hodnotu, která přesahuje rámec výhod plynoucích jen z poskytování energetických služeb. Místním energetickým komunitám by mělo být umožněno působit na trhu za rovných podmínek, aniž by byla narušena hospodářská soutěž. Spotřebitelé v domácnostech by měli mít možnost dobrovolně se zapojit do komunitní energetické iniciativy či z ní vystoupit, aniž by přišli o přístup k síti provozované danou komunitní energetickou iniciativou nebo o svá spotřebitelská práva. Přístup k síti místní energetické komunity by měl být poskytován za spravedlivých podmínek odrážejících náklady.

Díky distribuovaným energetickým technologiím a posílení postavení spotřebitelů se účinným a nákladově efektivním způsobem, jak naplnit potřeby a očekávání občanů, pokud jde o zdroje energie, služby a místní účast, staly komunitní energie a energetická družstva. Komunitní energie je možností, která podporuje začlenění a umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie v rámci geograficky ohraničené komunitní sítě, která může být provozována izolovaně, nebo může být připojena k veřejné distribuční síti. Komunitní energetické iniciativy se primárně zaměřují na poskytování cenově dostupné energie určitého druhu, například energie z obnovitelných zdrojů, svým členům či podílníkům a oproti tradičním energetickým společnostem není jejich hlavním cílem dosahování zisku. Komunitní energetické iniciativy jednají přímo se spotřebiteli, čímž prokazují svůj potenciál, pokud jde o to integrovaným způsobem usnadnit zavádění nových technologií a spotřebních návyků, včetně inteligentních distribučních sítí a odezvy na straně poptávky. Komunitní energie může rovněž přinést pokrok v oblasti energetické účinnosti na úrovni domácností a díky snížení spotřeby a nižším sazbám za dodávky pomoci v boji proti energetické chudobě. Komunitní energie rovněž umožňuje, aby se trhu s energií účastnily některé skupiny spotřebitelů v domácnostech, které by toho jinak třeba nebyly schopny. Tyto iniciativy v případech, kdy byly úspěšně provozovány, přinesly komunitě ekonomickou, sociální a environmentální hodnotu, která přesahuje rámec výhod plynoucích jen z poskytování energetických služeb. Místním energetickým komunitám by mělo být v souladu s jasně stanovenými pravidly umožněno působit na trhu za rovných podmínek, aniž by byla narušena hospodářská soutěž. Spotřebitelé v domácnostech by měli mít možnost dobrovolně se zapojit do komunitní energetické iniciativy či z ní vystoupit, aniž by přišli o přístup k síti provozované danou komunitní energetickou iniciativou nebo o svá spotřebitelská práva. Přístup k síti místní energetické komunity by měl být poskytován za spravedlivých podmínek odrážejících náklady.

Odůvodnění

Místní energetické komunity mohou být úspěšným prostředkem hospodaření s energií na místní úrovni. K podpoření zakládání komunit a jejich účasti na trhu s elektrickou energií je velmi důležité mít odpovídající právní rámec, který bude stanovovat jasná pravidla činnosti komunit na energetickém trhu.

Pozměňovací návrh 25

38. bod odůvodnění

návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) – COM(2016) 864 final

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V návaznosti na zavádění inteligentních měřicích systémů byly v členských státech vyvinuty nebo se vyvíjejí různé modely správy údajů. Je důležité, aby členské státy nezávisle na modelu správy údajů zavedly transparentní pravidla pro přístup k údajům za nediskriminačních podmínek a zajistily nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, jakož i nestrannost subjektů, které údaje zpracovávají.

V návaznosti na zavádění inteligentních měřicích systémů byly v členských státech vyvinuty nebo se vyvíjejí různé modely správy údajů. Je důležité, aby členské státy nezávisle na modelu správy údajů zavedly transparentní pravidla pro přístup k údajům za nediskriminačních podmínek a zajistily nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, jakož i nestrannost subjektů, které údaje zpracovávají. Mají-li být spotřebitelé zapojeni do odezvy na straně poptávky a mít k dispozici dynamický systém cen, musí jim distributoři poskytnout přístup k informacím ohledně jejich hodinové spotřeby elektřiny. Doporučuje se, aby tento přístup k informacím byl k dispozici pro všechny inteligentní elektroměry a pro všechna rozpětí smluvního výkonu.

Odůvodnění

Zajištění přístupu k informacím pro všechny inteligentní elektroměry by mělo být formulováno jako doporučení, nikoli jako povinnost, ale musí být závazné pro všechna rozpětí smluvního výkonu.

Pozměňovací návrh 26

3. bod odůvodnění

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) – COM(2016) 863 final – 2016/0378 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Očekává se, že potřeba koordinace regulačních činností jednotlivých členských států se v následujících letech ještě zvýší. Evropský energetický systém právě prochází nejvýraznější proměnou za několik posledních desetiletí. Větší integrace trhu a přechod na různorodější produkci elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci národních energetických politik se sousedy a o lepší využívání příležitostí, jež nabízí přeshraniční obchod s elektřinou.

Očekává se, že potřeba koordinace regulačních činností jednotlivých členských států se v následujících letech ještě zvýší. Evropský energetický systém právě prochází nejvýraznější proměnou za několik posledních desetiletí. Větší integrace trhu a přechod na různorodější produkci elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci národních energetických politik se sousedy a o lepší využívání příležitostí, jež nabízí přeshraniční obchod s elektřinou. Důležité je také posílit vnitrostátní regulační orgány. Členské státy musí zaručit nezávislost a hladké fungování svých vnitrostátních regulačních orgánů. Mají-li vnitrostátní regulační orgány náležitě fungovat, musí jim být poskytnuty potřebné prostředky a musí jim být rovněž umožněno se plnoprávně zapojit do spolupráce na úrovni EU.

Odůvodnění

Větší koordinace mezi členskými státy v odvětví energetiky je vítána. Neméně důležitá je však úloha vnitrostátního regulačního orgánu každého členského státu EU. Mělo by se zdůraznit, že členské státy musí zaručit nezávislost a hladké fungování svých vnitrostátních regulačních orgánů. Mají-li vnitrostátní regulační orgány náležitě fungovat, musí jim být také poskytnuty dostatečné prostředky.

Pozměňovací návrh 27

Článek 14

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) – COM(2016) 863 final – 2016/0378 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Agentura může být v případech jasně definovaných Komisí v pokynech přijatých podle článku 57 [přepracovaného znění nařízení o elektřině podle návrhu COM(2016) 861/2] nebo článku 23 nařízení (ES) č. 715/2009 a v otázkách souvisejících s účelem, k němuž byla zřízena, pověřena dodatečnými úkoly, přičemž musí dodržovat omezení přenášení prováděcích pravomocí na agentury Unie.

Agentura může být v případech jasně definovaných Komisí v pokynech přijatých podle článku 57 [přepracovaného znění nařízení o elektřině podle návrhu COM(2016) 861/2] nebo článku 23 nařízení (ES) č. 715/2009 a v otázkách souvisejících s účelem, k němuž byla zřízena, pověřena dodatečnými úkoly, přičemž musí dodržovat omezení přenášení prováděcích pravomocí na agentury Unie.

 

Evropská komise by měla zajistit, aby Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) měla pravomoci nezbytné k vyžádání informací, které potřebuje od příslušných orgánů členských států k plnění úkolů, jimiž byla pověřena.

Odůvodnění

V zájmu hladkého fungování musí být zaručeno, aby Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů měla dostatečná práva a pravomoci k okamžitému získání informací, které potřebuje od příslušných orgánů členských států k plnění úkolů, jimiž byla pověřena.

Pozměňovací návrh 28

Čl. 16 odst. 2

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (přepracované znění) – COM(2016) 863 final – 2016/0378 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Agentura každoročně zveřejňuje zprávu o výsledcích sledování podle odstavce 1. V této zprávě uvede veškeré překážky dokončení vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem.

Agentura každoročně zveřejňuje zprávu o výsledcích sledování podle odstavce 1. V této zprávě uvede veškeré překážky dokončení vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem a předloží doporučení .

Odůvodnění

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů získá větší odpovědnost a více prostředků. Obdrží více pravomocí v přeshraničních otázkách, jež vyžadují koordinovanou reakci. Proto by pro členské státy bylo přínosné, kdyby agentura ve své zprávě o výsledcích sledování předkládala i obecná doporučení.

Pozměňovací návrh 29

13. bod odůvodnění

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES – COM(2016) 862 final – 2016/0377 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Na základě této společné metodiky by měla síť ENTSO pro elektřinu pravidelně vypracovávat a aktualizovat regionální krizové scénáře a zjišťovat nejzávažnější rizika v jednotlivých regionech, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, přírodní katastrofy, nedostatek paliva nebo úmyslné útoky. Při zvažování krizového scénáře v podobě nedostatku plynného paliva by mělo být posuzováno riziko narušení dodávek plynu na základě scénářů narušení dodávek plynu a plynárenské infrastruktury vypracovaných Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle čl. 6 odst. 6 nařízení o bezpečnosti dodávek plynu [návrh nařízení o bezpečnosti dodávek plynu]. Členské státy by měly na tomto základě vytvořit a aktualizovat své vnitrostátní krizové scénáře v zásadě každé tři roky. Tyto scénáře by měly tvořit základ pro plány rizikové připravenosti. Při zjišťování rizik na vnitrostátní úrovni by měly členské státy také popsat možná rizika, která vnímají v souvislosti s vlastnictvím infrastruktury, jež má význam pro bezpečnost dodávek, jakož i případná možná opatření k řešení těchto rizik (např. obecné nebo odvětvové právní předpisy na prověřování investic, zvláštní práva určitých podílníků apod.) a uvést důvod, proč tato opatření považují za opodstatněná.

Na základě této společné metodiky by měla síť ENTSO pro elektřinu pravidelně vypracovávat a aktualizovat regionální krizové scénáře a zjišťovat nejzávažnější rizika v jednotlivých regionech, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, přírodní katastrofy, nedostatek paliva nebo úmyslné útoky. Při zvažování krizového scénáře v podobě nedostatku plynného paliva by mělo být posuzováno riziko narušení dodávek plynu na základě scénářů narušení dodávek plynu a plynárenské infrastruktury vypracovaných Evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle čl. 6 odst. 6 nařízení o bezpečnosti dodávek plynu [návrh nařízení o bezpečnosti dodávek plynu]. Doporučuje se, aby byl v rámci různých druhů regionální spolupráce popsán a projednán stav energetiky v regionu a při té příležitosti byly zjištěny příležitosti a rizika. Členské státy by měly na základě těchto informací vytvořit a aktualizovat své vnitrostátní krizové scénáře v zásadě každé tři roky. Tyto scénáře by měly tvořit základ pro plány rizikové připravenosti. Při zjišťování rizik na vnitrostátní úrovni by měly členské státy také popsat možná rizika, která vnímají v souvislosti s vlastnictvím infrastruktury, jež má význam pro bezpečnost dodávek, jakož i případná možná opatření k řešení těchto rizik (např. obecné nebo odvětvové právní předpisy na prověřování investic, zvláštní práva určitých podílníků apod.) a uvést důvod, proč tato opatření považují za opodstatněná.

Odůvodnění

Je dobré a vhodné stanovit, aby síť ENTSO pro elektřinu pravidelně vypracovávala a aktualizovala regionální krizové scénáře a zjišťovala nejzávažnější rizika v jednotlivých regionech, jako jsou extrémní povětrnostní podmínky, přírodní katastrofy, nedostatek paliva nebo úmyslné útoky. Avšak je důležité posilovat regionální spolupráci mezi členskými státy. Pro členské státy by bylo účelné, kdyby byla situace v regionu popsána a projednána před tím, než začnou vypracovávat své vnitrostátní krizové scénáře. To by jim umožnilo lépe určit a pochopit vnitrostátní a regionální opatření, která umožňují co nejúčinnější a nejhladší řešení krizových situací.

Pozměňovací návrh 30

18. bod odůvodnění

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES – COM(2016) 862 final – 2016/0377 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby byl zajištěn společný přístup k předcházení krizím a jejich řízení, měl by příslušný orgán každého členského státu vypracovat po konzultaci se zúčastněnými stranami plán rizikové připravenosti. Plány by měly popisovat efektivní, přiměřená a nediskriminační opatření řešící všechny zjištěné krizové scénáře. Tyto plány by měly být transparentní, zejména co se týče podmínek přijetí netržních opatření ke zmírnění krizových situací. Veškerá předpokládaná netržní opatření by měla být v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.

Aby byl zajištěn společný přístup k předcházení krizím a jejich řízení, měl by příslušný orgán každého členského státu vypracovat po konzultaci se zúčastněnými stranami , včetně místních a regionálních orgánů, je-li to možné, plán rizikové připravenosti. Plány by měly popisovat efektivní, přiměřená a nediskriminační opatření řešící všechny zjištěné krizové scénáře. Tyto plány by měly být transparentní, zejména co se týče podmínek přijetí netržních opatření ke zmírnění krizových situací. Veškerá předpokládaná netržní opatření by měla být v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení.

Odůvodnění

Důležitý je společný přístup k předcházení krizím a jejich řízení v každém členském státu.

Proto je nutná úzká spolupráce mezi všemi zainteresovanými stranami, přičemž se klade důraz na přímou komunikaci mj. i s místními a regionálními orgány, je-li to nutné.

Pozměňovací návrh 31

Čl. 16 odst. 1

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES – COM(2016) 862 final – 2016/0377 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Bezodkladně a nejpozději šest týdnů po vyhlášení elektroenergetické krizové situace poskytnou dotčené příslušné orgány po konzultaci se svým vnitrostátním regulačním orgánem (pokud se nejedná přímo o příslušný orgán) Koordinační skupině pro otázky elektrické energie a Komisi zprávu o hodnocení.

Bezodkladně a nejpozději čtyři týdny po vyhlášení elektroenergetické krizové situace poskytnou dotčené příslušné orgány po konzultaci se svým vnitrostátním regulačním orgánem (pokud se nejedná přímo o příslušný orgán) Koordinační skupině pro otázky elektrické energie a Komisi zprávu o hodnocení.

Odůvodnění

Vyhlášení elektroenergetické krizové situace představuje pro členské státy i pro celou EU velkou výzvu. Proto je v takové situaci důležitá rychlá reakce a okamžité přijetí opatření. Lhůta čtyř týdnů na předložení zprávy o hodnocení, která se navrhuje v pozměňovacím návrhu, je dostačující a zároveň zaručuje rychlejší tok informací.

Pozměňovací návrh 32

Článek 18

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rizikové připravenosti v odvětví elektřiny a o zrušení směrnice 2005/89/ES – COM(2016) 862 final – 2016/0377 (COD)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy a smluvní strany Energetického společenství se vyzývají k úzké spolupráci při zjišťování scénářů elektroenergetických krizí a vypracovávání plánů rizikové připravenosti, aby nebyla přijata opatření, která by ohrozila bezpečnost dodávek členských států, smluvních stran nebo Unie.

V tomto ohledu se smluvní strany Energetického společenství mohou na pozvání Komise účastnit zasedání Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie v souvislosti se všemi záležitostmi, které se daných stran dotýkají.

Členské státy a smluvní strany Energetického společenství se vyzývají k úzké spolupráci při zjišťování scénářů elektroenergetických krizí a vypracovávání plánů rizikové připravenosti, aby nebyla přijata opatření, která by ohrozila bezpečnost dodávek členských států, smluvních stran nebo Unie. Zvláště zdůrazňována a doporučována je regionální spolupráce, neboť umožní maximální účinnost správy energetiky.  V tomto ohledu se smluvní strany Energetického společenství mohou na pozvání Komise účastnit zasedání Koordinační skupiny pro otázky elektrické energie v souvislosti se všemi záležitostmi, které se daných stran dotýkají.

Odůvodnění

V zájmu co nejúčinnějšího a nejefektivnějšího řízení elektroenergetických krizových situací je třeba vyzdvihnout význam spolupráce mezi členskými státy na regionální úrovni. Regionální spolupráce umožní rychlá řešení s nízkými náklady.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

Obecné připomínky

1.

vítá balíček předpisů v oblasti čisté energie předložený Evropskou komisí a konstatuje, že jeho hlavní cíle – energetická účinnost a udržitelnost budov, průmyslu a dopravy, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a jejich stav a způsoby citlivého koncipování s cílem umožnit zapojení spotřebitelů prostřednictvím řízení jejich poptávky po energii –, vytvoření vnitřního trhu s energií a určení nových odpovědností sítí pro distribuci elektřiny, provozovatelů přenosových soustav a vnitrostátních normotvůrců pomohou zajistit energetickou soběstačnost a bezpečnost dodávek energie, splnit cíle v oblasti klimatu a především zaručit dostupné ceny energie pro spotřebitele;

2.

upozorňuje však na skutečnost, že existují jasné známky toho, že stávající cíle EU v rámci balíčku opatření v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 nebudou dostačující ke splnění závazků, které všechny členské státy a EU přijaly podepsáním Pařížské dohody. Domnívá se zejména, že cíl 27 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU není dostatečně ambiciózní, a proto vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby si předsevzaly vyšší cíle;

3.

vítá návrhy ohledně úzké přeshraniční spolupráce na regionální úrovni a současně vyzývá Evropskou komisi, aby předložila možnosti toho, jak lze tuto spolupráci podpořit rozšířením práva na účast na mikroúrovni, umožněním úzké spolupráce místních a regionálních samospráv a poskytnutím reálné příležitosti k budování společné přeshraniční energetické infrastruktury vzájemně sousedícím regionům;

4.

lituje, že úloha místních a regionálních orgánů je v návrzích Komise nastíněna jen vágně, a vyzdvihuje významný přínos místních a regionálních orgánů k dosažení cílů v oblasti ochrany klimatu. Mnoho měst a obcí v celé EU má již řadu let vypracovány akční plány v oblasti klimatu a udržitelné energie, v nichž se požaduje výroba tepla a energie s nízkými emisemi CO2, využívání obnovitelných zdrojů energie, opatření zaměřená na zvýšení energetické účinnosti a rozvoj udržitelné dopravy;

5.

souhlasí s cíli Evropské komise vytvořit flexibilní tržní rámec, který bude podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů energie, aniž by narušoval trh, a vítá zejména návrhy poskytnout spotřebitelům, kteří se mají stát aktivními účastníky trhu s elektřinou, větší pobídky. Zdůrazňuje, že místní a regionální orgány v tomto ohledu mohou přispět vytvářením energetických komunit;

6.

domnívá se, že v kontextu přípravy národních plánů musí být posilována regionální spolupráce v těch oblastech, které mají zřejmý přeshraniční dopad. Považuje za velmi důležité, aby byla opatření před vypracováním národních plánů v dostatečném předstihu koordinována se sousedními zeměmi EU a aby do tohoto procesu byly zapojeny i místní a regionální orgány;

7.

domnívá se, že členské státy by měly zvýšit své úsilí o odstranění administrativních překážek, snížit náklady na méně vyspělé nízkouhlíkové technologie a věnovat více pozornosti účinnější koordinaci plánování, provádění a podávání zpráv na vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie a integrace trhu

8.

souhlasí s názorem, že by se EU měla více soustředit na vývoj a využívání technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a připomíná, že nové technologie umožní všem spotřebitelům (od průmyslových podniků po domácnosti) inteligentněji a šetrněji využívat energii a rozhodnout se pro čisté a efektivní metody její výroby;

9.

má za to, že nevytyčení cílů v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro dopravu v členských státech je zásadním nedostatkem, zejména vzhledem k tomu, že splnění cíle 10 % do roku 2020 stanoveného ve stávající směrnici bylo hlavní pobídkou k rozvoji biopaliv. Proto navrhuje začlenit cíl pro biopaliva (i udržitelně vyráběná konvenční biopaliva), který by mohl představovat 14 %;

10.

domnívá se, že energie z obnovitelných zdrojů může být konkurenceschopná, a poznamenává, že některé obnovitelné zdroje energie, například větrné elektrárny na pevnině, mohou zcela bezproblémově konkurovat fosilním zdrojům energie, a že pokud se instalovaný výkon větrné energie zvýší a technologie zdokonalí, bude cena větrné energie i nadále klesat;

11.

souhlasí s názorem, že inovace v oblasti čistých zdrojů energie vyžadují bezproblémově fungující vnitřní trh a spravedlivou hospodářskou soutěž, což novým účastníkům trhu umožní provádět inovativní projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Upozorňuje však na to, že pro provádění inovativních projektů musí panovat stejné podmínky jako pro subjekty, které již na trhu působí;

12.

konstatuje, že členské státy by při zavádění režimů podpor pro obnovitelné zdroje energie měly mít na paměti specifické vlastnosti jednotlivých technologií získávání energie z obnovitelných zdrojů (např. výši ceny, rizika, možnost poskytovat systémové služby). To by znamenalo větší nákladovou efektivnost a splnění dlouhodobého cíle snížení emisí CO2;

13.

domnívá se, že by Komise měla vybízet členské státy k přijímání vhodných opatření na podporu rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Členským státům musí být umožněna větší flexibilita při vývoji nové generace technologií získávání energie z obnovitelných zdrojů a při ochraně malých projektů, včetně zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny, jež jsou napojená na místní sítě dálkového vytápění a chlazení;

14.

poukazuje na to, že k rozvoji obnovitelných zdrojů energie a integraci trhu jsou nutné značné finanční zdroje, a proto je důležité to považovat za hlavní prioritu a rozvíjet společný přístup unijních, vnitrostátních, místních a regionálních orgánů s cílem propojit různé zdroje financování a dosáhnout multiplikačního efektu;

15.

vyzývá Evropskou komisi, aby při zohlednění stávajících režimů podpor v jednotlivých členských státech a za účelem harmonizace předpisů a mobilizace investic do této oblasti jasně zakotvila ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie, jaký přístup je v režimech podpory třeba zaujmout;

16.

konstatuje, že v souvislosti s dosažením ambiciózních cílů je neméně důležité mít jasné a konkrétní informace o možnostech využívání finančních nástrojů EU po roce 2020. Upozorňuje rovněž na to, že má-li převážnou většinu investic poskytnout soukromý sektor, musí být využívány moderní způsoby financování. V tomto ohledu poukazuje na skutečnost, že 25 % projektů financovaných z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) se týkalo energetiky, což velkou měrou přispělo k oživení tohoto odvětví;

17.

souhlasí s názorem, že režimy podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů se osvědčily coby účinný způsob podpory využívání tohoto typu elektřiny. Zdůrazňuje však, že v souladu s Pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, které vstoupily v platnost dne 1. července 2014, by výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů měla být do vnitřního trhu s elektřinou integrována postupně, státní podpora by měla odrážet klesající výrobní náklady a mělo by se zamezit narušením trhu. Poukazuje rovněž na to, že musí být zvýšena transparentnost vnějších nákladů spojených s fosilními palivy;

18.

v zásadě souhlasí se zpřístupňováním režimů podpory pro projekty uskutečňované v jiných členských státech, avšak doporučuje, aby členské státy možnost otevření trhu pečlivě zvážily, aby se zamezilo tomu, že taková povinnost omezí místní produkci kvůli větším finančním kapacitám jiných členských států EU účastnících se rozdělování podpory. Proto se domnívá, že by měly být upřednostněny režimy podpory založené na přeshraniční spolupráci a že by se měla věnovat zvláštní pozornost propojením;

Vnitřní trh s elektřinou a řízení rizik

19.

zdůrazňuje, že integrovaný trh s energií je tím nejlepším nástrojem schopným zajistit dostupné ceny energií, zabezpečit dodávky energií a umožnit nákladově účinnou integraci větších objemů elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů. Proto vítá návrhy Evropské komise na takové uspořádání trhu s elektřinou, které podpoří využívání energie z obnovitelných zdrojů, zlepší řízení poptávky, vytvoří integrovaný trh s energií na regionální úrovni a posílí postavení spotřebitelů;

20.

upozorňuje na to, že v řadě členských států nejsou ceny elektřiny určovány nabídkou a poptávkou, ale jsou regulovány státem. To může narušit hospodářskou soutěž a bránit mobilizaci investic a vstupu nových dodavatelů na trh a musí být vždy řádně odůvodněno s ohledem na konkrétní politické cíle, jako je ochrana nejzranitelnějších spotřebitelů. Výbor regionů proto podporuje navrhovanou liberalizaci trhu a omezení státních zásahů s cílem snížit ceny pro spotřebitele, poukazuje však na to, že deregulaci cen by členské státy měly provádět postupně a s náležitým zohledněním specifické povahy energie jakožto služby obecného zájmu;

21.

souhlasí s názorem, že místní energetické komunity by mohly představovat efektivní způsob, jak spravovat energii na místní úrovni. Vyzývá Komisi, aby vytvořila technické a finanční nástroje, které místním a regionálním orgánům umožní tyto komunity rozsáhle podporovat;

22.

souhlasí s názorem, že ve snaze předcházet krizovým situacím musí členské státy vypracovat plány rizikové připravenosti, a vyzdvihuje význam regionální spolupráce pro efektivnější správu odvětví energetiky. Dále se domnívá, že v rámci přípravy těchto plánů je třeba konzultovat místní a regionální orgány;

23.

zdůrazňuje, že boj proti energetické chudobě vyžaduje společné definování této problematiky na úrovni EU, shromažďování a výměnu příslušných údajů za spolupráce různých úrovní správy a vytvoření souboru cílených politik a opatření na pomoc nejzranitelnějším skupinám spotřebitelů energie při jejich zapojení do trhu a na zmírnění zátěže v podobě vysokých cen energie;

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

24.

vítá skutečnost, že probíhá rozsáhlý přezkum právního rámce, čili že se zohledňují nejen konkrétní aspekty trhu s energií, ale také jejich vzájemný vztah, interakce aspektů souvisejících s dosahováním vytyčených cílů a rozdělení pravomocí. Je třeba uvítat, že ACER bude mít větší váhu při tvorbě a provádění kodexů sítí. Zdůrazňuje však, že Komise musí zaručit, že ACER bude mít pravomoci potřebné k získání informací od nejdůležitějších orgánů členských států a k plnění dalších koordinačních činností;

25.

upozorňuje na to, že regulační opatření ACER nenahrazují v souladu se zásadou proporcionality rozhodnutí členských států. Doporučuje rovněž posílit vnitrostátní regulační orgány. Členské státy musí zaručit nezávislost a hladké fungování svých vnitrostátních regulačních orgánů. Mají-li vnitrostátní regulační orgány náležitě fungovat, musí jim být poskytnuty potřebné prostředky a musí jim být rovněž umožněno se plnoprávně zapojit do spolupráce na úrovni EU;

Spotřebitelé a význam informování a vzdělávání

26.

vítá návrh Evropské komise reformovat trh s energií, a umožnit tak spotřebitelům, aby mohli trh více ovlivňovat a být jeho rovnocennými účastníky. Podporuje návrh Komise prosazovat zavádění inteligentních měřičů – na dobrovolné bázi a v souladu se zásadou ochrany údajů –, aby spotřebitelé dostávali jasná vyúčtování a mohli snáze měnit dodavatele elektřiny;

27.

upozorňuje na to, že je zapotřebí dalšího výzkumu a užší spolupráce se zástupci místních orgánů, aby bylo možné lépe pochopit důvody, které spotřebitele vedly k zapojení se do trhu s elektřinou. Lepší porozumění faktorům vedoucím ke změnám v chování spotřebitelů může poskytnout důležité informace o tom, jak přimět spotřebitele, aby se stali silnými a odpovědnými účastníky nového trhu s elektřinou;

28.

poznamenává, že z průzkumů vyplynulo, že si spotřebitelé stěžují na nedostatek transparentnosti na trzích s elektřinou, která omezuje jejich možnost využívat výhod hospodářské soutěže a být aktivními účastníky trhů. Spotřebitelé se necítí být dostatečně informováni o alternativních dodavatelích a možnostech. Proto zdůrazňuje, že je nezbytné vyřešit problémy spojené s ochranou soukromí a s bezpečností údajů spotřebitelů, a vyzývá Komisi, aby předložila technické návrhy, jak lze zaručit přísné bezpečnostní normy;

29.

zdůrazňuje význam místních a regionálních orgánů při podpoře zakládání energetických komunit. Poznamenává, že zástupci místních orgánů mohou poskytovat podporu v následujících oblastech: budování kapacit, pomoc při získávání financí, odborná příprava, sdílení osvědčených postupů, zajišťování technické podpory a rozvoj partnerství;

30.

vyzdvihuje význam vzdělávacích opatření, jež motivují spotřebitele stát se aktivními subjekty odvětví energetiky. V tomto ohledu je důležitá aktivní úloha Výboru regionů a je třeba ji podporovat, neboť by mohla významně přispět k šíření informací a nápadů v místních komunitách a k výměně osvědčených postupů;

Úloha místních a regionálních orgánů

31.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány plní v odvětví energetiky důležitou úlohu. Svou činností mohou ovlivňovat rozvoj energetické infrastruktury a fungování trhu. Organizují poskytování služeb, jsou odpovědné za územní plánování a využívání půdy, za pouliční osvětlení, zajišťování dopravních služeb a správu bydlení, rozhodování o vydávání povolení a vzdělávání a informování místních obyvatel. Místní a regionální orgány navíc kontrolují velké rozpočtové prostředky určené na veřejné zakázky na výrobky a služby spotřebovávající energii. V řadě případů jsou místní a regionální orgány zároveň výrobci energie;

32.

upozorňuje na to, že místní a regionální orgány nejsou v návrzích Komise zmíněny coby významné subjekty odvětví energetiky, a vyzývá Komisi, aby při přijímání dalších opatření zacházela s místními a regionálními orgány jako s rovnocennými partnery ústřední úrovně;

33.

poznamenává, že místní a regionální orgány mohou přispět k podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a ke zlepšování energetické účinnosti na místní a regionální úrovni, a to například tím, že stanoví ambiciózní cíle a akční plány, zjednoduší administrativní postupy a pravidla nebo poskytnou finanční podporu, nebo přispějí prostřednictvím systému vzdělávání. V tomto ohledu zdůrazňuje, že více než 6 600 místních a regionálních orgánů podepsalo Pakt starostů a primátorů a že by další orgány měly být vyzvány k tomu, aby se dobrovolně připojily nejen k tomuto paktu, ale i k dalším obdobným mezinárodním iniciativám;

34.

domnívá se, že by budoucí zvláštní opatření měla být konzultována s místními a regionálními orgány, a to s ohledem na úlohu, kterou tyto orgány hrají při plánování infrastruktury, získávání investorů a informování a konzultování spotřebitelů;

35.

nabízí pomoc místním a regionálním orgánům při navazování kontaktů s příslušnými odborníky, aby mohly zlepšit své schopnosti a lépe koordinovat společné postupy;

Subsidiarita a proporcionalita

36.

poznamenává, že několik vnitrostátních parlamentů vyjádřilo ohledně návrhů Evropské komise pochybnosti z hlediska jejich souladu se zásadou subsidiarity. Místní a regionální orgány nesou velkou odpovědnost za zaručení toho, že právní předpisy EU budou účinné. Je proto přesvědčen, že zřejmě bude nutné provést podrobnější analýzu respektování zásady subsidiarity a proporcionality.

V Bruselu dne 13. července 2017.

předseda Evropského výboru regionů

Markku MARKKULA


Top