Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017IR0032

Stanovisko Evropského výboru regionů — Podpora začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v Evropě: místní a regionální perspektiva

OJ C 342, 12.10.2017, p. 43–50 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

12.10.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 342/43


Stanovisko Evropského výboru regionů — Podpora začínajících a rychle se rozvíjejících podniků v Evropě: místní a regionální perspektiva

(2017/C 342/07)

Zpravodaj:

Tadeusz TRUSKOLASKI (PL/EA), primátor města Białystok

Odkazy:

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU

COM(2016) 723 final

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky

COM(2016) 733 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

1. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Cílem této směrnice je odstranit překážky bránící uplatňování základních svobod , například volného pohybu kapitálu a svobody usazování , které vyplývají z rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy a postupy týkajícími se preventivní restrukturalizace, insolvence a druhé šance. Tato směrnice se snaží odstranit tyto překážky tím, že zajistí, aby životaschopné podniky ve finančních obtížích měly přístup k účinným vnitrostátním rámcům pro preventivní restrukturalizaci, které jim umožní pokračovat v činnosti, aby poctiví předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci a aby se zlepšila účinnost postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení, zejména s cílem zkrátit jejich trvání.

Cílem této směrnice je odstranit překážky bránící uplatňování svobod spojených s vnitřním trhem , které vyplývají z rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy a postupy týkajícími se preventivní restrukturalizace, insolvence a druhé šance. Tato směrnice se snaží odstranit tyto překážky tím, že zajistí, aby životaschopné podniky ve finančních obtížích měly přístup k účinným rámcům pro preventivní restrukturalizaci, které jim umožní pokračovat v činnosti, aby poctiví předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci a aby se zlepšila účinnost postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení, zejména s cílem splnit požadavky související s projednáváním s pracovníky (článek 27 Listiny základních práv) a  zkrátit trvání uvedených postupů . Preventivní řešení někdy nazývaná „pre-pack“ odpovídají sílícímu trendu moderního insolvenčního práva spočívajícímu v upřednostňování přístupů, jež jsou na rozdíl od klasického přístupu, jehož cílem byla likvidace podniku v krizi, zaměřeny na ozdravení takovéhoto podniku nebo alespoň na záchranu jeho stále ekonomicky životaschopných částí.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 2

Čl. 1 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

a)

postupů preventivní restrukturalizace, jež jsou k dispozici dlužníkům ve finančních obtížích, když existuje pravděpodobnost platební neschopnosti;

a)

postupů preventivní restrukturalizace, jež jsou k dispozici dlužníkům ve finančních obtížích, když existuje pravděpodobnost platební neschopnosti , a jež se snaží řešit jeden konkrétní problém, tedy snížit pasivum všech nebo části věřitelů nebo převést všechny nebo část životaschopných činností na jiný podnik za podmínek, které věřitelům přisuzují podíl alespoň tak velký, jaký by získali v případě likvidace ;

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 3

Čl. 3 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby dlužníci a podnikatelé měli přístup k nástrojům včasného varování, které mohou odhalit zhoršující se obchodní vývoj firmy a upozornit dlužníka nebo podnikatele na naléhavou potřebu neprodleně jednat.

Členské státy zajistí, aby dlužníci, podnikatelé a  pracovníci a jejich zástupci měli přístup k nástrojům včasného varování, které mohou odhalit zhoršující se obchodní vývoj firmy a upozornit dlužníka nebo podnikatele na naléhavou potřebu neprodleně jednat.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 4

Čl. 3 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí, aby dlužníci a podnikatelé měli přístup k příslušným aktuálním, přehledným, výstižným a uživatelsky přívětivým informacím o dostupnosti nástrojů včasného varování a jakýchkoli prostředků, které jsou jim k dispozici za účelem včasné restrukturalizace nebo získání rozhodnutí o prominutí jejich osobního dluhu.

Členské státy zajistí, aby dlužníci, podnikatelé a pracovníci a jejich zástupci měli přístup k příslušným aktuálním, přehledným, výstižným a uživatelsky přívětivým informacím o dostupnosti nástrojů včasného varování a jakýchkoli prostředků, které jsou jim k dispozici za účelem včasné restrukturalizace nebo získání rozhodnutí o prominutí jejich osobního dluhu.

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 3 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy mohou omezit přístup podle odstavců 1 a 2 jen na malé a střední podniky nebo na podnikatele.

 

Odůvodnění

Není zřejmé, proč a podle jakých kritérií (počet zaměstnanců, obrat atd.) by některé podniky měly být z mechanismů včasného varování vyloučeny.

Pozměňovací návrh 6

Článek 4 (vložit nový odstavec za čl. 4 odst. 4)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Členské státy zavedou zvláštní ustanovení umožňující pracovníkům před restrukturalizací zvážit možnost odkupu podniků ve formě družstev, včetně zahájení rozhovorů s věřiteli, členy správních orgánů, odborníky, finančními institucemi, odbory a veřejnými orgány, aby byla dána příležitost udržitelnému a trvalému odkupu a aby nebyl považován až za poslední řešení.

Odůvodnění

Ztráta zdrojů, k níž dochází v případě rozsáhlé restrukturalizace nebo likvidace podniku, představuje ztrátu pro celé hospodářství EU. Aby podnik zůstal zachován, je nutné dát k dispozici do nejvíce možností, včetně přeměny podniku na zaměstnanecké družstvo.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 8 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

f)

podmínky plánu, včetně například:

i)

navrhovaného trvání;

ii)

jakéhokoli návrhu, podle něhož se mění rozvržení dluhů nebo jsou dluhy prominuty či převedeny na jiné formy závazku;

iii)

případného nového financování, s nímž se v rámci plánu restrukturalizace počítá;

f)

podmínky plánu, včetně například:

i)

navrhovaného trvání;

ii)

jakéhokoli návrhu, podle něhož se mění rozvržení dluhů nebo jsou dluhy prominuty či převedeny na jiné formy závazku;

iii)

případného nového financování, s nímž se v rámci plánu restrukturalizace počítá;

iv)

dopadů plánů restrukturalizace na pracovníky a subdodavatele;

v)

dopadů na důchody penzionovaných pracovníků;

Odůvodnění

Vyplývá z textu.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR)

1.

vítá sdělení Evropské komise s názvem Budoucí evropští lídři: Iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky coby dokument, jenž rozvíjí a rozšiřuje iniciativu „Small Business Act“. Zároveň Komisi vyzývá, aby iniciativu „Small Business Act“ aktualizovala a zachovala její ucelenost;

2.

sdílí obavy, které byly ve sdělení vyjádřeny ohledně negativního vlivu přetrvávající přílišné roztříštěnosti jednotného trhu – a to i jednotného digitálního trhu – na růstový potenciál začínajících a rychle se rozvíjejících podniků;

3.

připomíná, že plně podporuje opatření zaměřená na rozvoj inovativního podnikání a na odstranění překážek, které možnosti jeho rozvoje omezují;

4.

upozorňuje na skutečnost, že začínající a rychle se rozvíjející podniky často uplatňují flexibilní formy zaměstnání, jako je práce na dálku, pružná pracovní doba, vypůjčování či dočasné přidělování pracovníků (tzv. personální leasing), dohody o provedení práce nebo work-sharing a job-sharing. Tyto formy zaměstnání – mohou-li je pracovníci skutečně využívat – mohou mít pozitivní dopad, pokud jde o skloubení povinností souvisejících s rodinným a pracovním životem, a mohou přispět k řešení problému dlouhodobé nezaměstnanosti;

5.

zdůrazňuje, že pro vytvoření příznivých podmínek pro rozšiřování činnosti začínajících podniků je nesmírně důležitá partnerská spolupráce veřejných orgánů na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni;

6.

vyzývá Komisi, aby zahájila vlastní iniciativy s cílem pobídnout členské státy k tomu, aby se všechny úrovně ekonomického i jiného vzdělávání více zabývaly problematikou tvořivosti, podnikání, ekonomie a financí;

7.

vyzdvihuje význam přispění regionů a měst k inovacemi danému rozvoji světové ekonomiky na základě toho, že jsou schopny flexibilně se přizpůsobit měnícím se tržním, technologickým a kulturním podmínkám;

8.

poukazuje na to, že podpora inovativních subjektů se zvlášť rychlým tempem růstu má dopad i na jiné tržní subjekty. Spolu se stávajícím úsilím o podporu oběhového hospodářství, sociální ekonomiky a ekonomiky sdílení (1) přispějí podpůrná opatření a právní zjednodušení díky součinnosti k rozvoji celé společnosti;

9.

zdůrazňuje, že klíčový význam budou mít ta opatření, která přinesou větší provázanost strategií pro jednotlivá odvětví a propojí vědeckou obec, podnikatelskou sféru a veřejné orgány na všech úrovních tak, aby uskutečňované cíle měly společného jmenovatele;

Odstranění regulačních, informačních a právních překážek

10.

zdůrazňuje, že jedním z hlavních problémů, které brání rozmachu evropských začínajících podniků, je odlišnost a nestálost právních předpisů v jednotlivých členských státech EU (2);

11.

vybízí Komisi k tomu, aby se pokusila začínající podniky a rychle se rozvíjející podniky jednoznačně definovat a také aby dále zjednodušovala právní předpisy týkající se malých a středních podniků;

12.

schvaluje dosavadní analytický postup, který byl vypracován v rámci programu Horizont 2020 (ohledně možnosti využívání odborných doporučení) a vyplývá z činnosti Evropského střediska pro sledování klastrů a průmyslových změn;

13.

navrhuje přezkoumat po třech cyklech měření soubor nástrojů a měřítek tak, aby nebyly o začínajících a rychle se rozvíjejících podnicích shromažďovány pouze názorné údaje, ale aby byly do průzkumů zahrnuty i kvalitativní aspekty, jež usnadní identifikaci nastalých problémů;

14.

je potěšen tím, že v souladu s politickými prioritami Evropské komise v rámci strategie pro jednotný trh jsou opatření programu COSME do značné míry zaměřena na podporu začínajících a rychle se rozvíjejících podniků;

15.

vyjadřuje znepokojení nad tím, jak pomalu probíhá práce na odstraňování roztříštěnosti daňových systémů, zejména systémů daně z přidané hodnoty (DPH), které existují v 28 členských státech EU. Tato roztříštěnost brání rozvoji malých a středních podniků a především začínajících podniků a ztěžuje jim přeshraniční obchodování;

16.

navrhuje Komisi, aby vyčlenila dodatečné prostředky na pomoc začínajícím podnikům při koncipování a následném provádění strategie ochrany práv duševního vlastnictví;

Pokračování v hospodářské činnosti – druhá šance

17.

je si vědom problému neúčinných a neúměrně zdlouhavých řízení, jež jsou v členských státech EU vedena v případě platební neschopnosti podnikatelů, což připravuje řadu čestných, ale nadměrně zadlužených podnikatelů o druhou šanci;

18.

vítá návrh ze dne 22. listopadu 2016 (COM(2016) 723 final) týkající se směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU, jehož cílem je snížit nejvýznamnější překážky volného pohybu kapitálu, které vyplývají z rozdílů v restrukturalizačních a insolvenčních rámcích v jednotlivých členských státech. Vyjadřuje však znepokojení nad tím, že se tento návrh omezuje jen na finanční aspekty – pracovníci zaměstnaní v podnicích jsou označováni jako věřitelé stejně jako banka či jakýkoli jiný vlastník kapitálu a ozdravení podniku je prezentováno pouze jako finanční restrukturalizace z hlediska zúčastněných stran;

19.

domnívá se, že zdůvodnění, které Komise podává ohledně dosažení přidané hodnoty zavedením navrhovaných právních opatření na úrovni EU, je přesvědčivé, a návrh směrnice je tudíž podle něj v souladu se zásadou subsidiarity. Ze stejného důvodu má za to, že návrh směrnice respektuje zásadu proporcionality;

20.

zároveň se obává, že tento legislativní nástroj nijak citelně nepřispěje ke zvýšení počtu začínajících podniků, které se na trhu udrží déle než 2 až 3 roky, jelikož v současnosti není možné harmonizovat právní systémy členských států v oblasti insolvenčního řízení;

21.

připomíná, že dne 20. května 2015 přijaly Evropský parlament a Rada Evropské unie nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení v jednotlivých členských státech, a podporuje přístup, na jehož základě již insolvenční řízení nesmí být vnímána pouze z hlediska likvidace, nýbrž jako nástroj k zabezpečení toho, aby zdroje podniku byly zachovány – včetně práv jeho zaměstnanců na práci – a aby podnik pokud možno přežil. Vítá rovněž skutečnost, že do června 2019 má být ve všech členských státech zaveden digitální systém propojených „insolvenčních rejstříků“, který bude zdarma přístupný prostřednictvím portálu evropské e-justice. Upozorňuje nicméně na to, že je nutná dodatečná podpora v oblasti specializace soudců a profesionalizace správců jmenovaných v rámci insolvenčních řízení;

22.

vítá legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. dubna 2017 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o fondech peněžního trhu (COM(2013) 0615) a navrhované zavedení nové kategorie fondů peněžního trhu – fond peněžního trhu s čistou hodnotou aktiv s nízkou volatilitou –, jež byla zvláště vytvořena, aby mohla být použita na malé podniky a v reálné ekonomice;

23.

vyzývá veřejné orgány na celostátní, regionální a místní úrovni, aby zahájily nebo se aktivně zapojily do:

kampaní, jejichž cílem je informovat veřejnost o významu nezdarů na cestě k úspěchu v podnikání,

kampaní zaměřených na vytvoření společenského ovzduší nakloněného snahám o záchranu podniků, a nikoli o jejich likvidaci,

kampaní propagujících nástroje včasného varování,

opatření týkajících se ekonomického a finančního vzdělávání podnikatelů a zaměřených především na budoucí podnikatele nebo zakladatele začínajících podniků, a to s cílem zlepšit úroveň jejich znalostí a změnit jejich přístup k různým zdrojům kapitálu,

specifických programů odborné přípravy pro znovu začínající podnikatele a opatření finanční podpory za výhodných podmínek pro záchranu podniků v krizové situaci, které vykazují životaschopnost do budoucna;

Vytvoření nových příležitostí

24.

domnívá se, že je nezbytné usnadnit činnost začínajících malých a středních podniků na jednotném evropském trhu, a to zejména stanovením vhodných prahových hodnot pro osvobození těchto podniků na úrovni členských států od požadavků týkajících se reorganizace a opětovné registrace;

25.

vybízí Komisi k tomu, aby podnikla kroky s cílem vytvořit základy pro zavedení víza pro začínající podniky a sestavit soubor podmínek, jenž by umožňoval bezpečné a přínosné využití kvalifikovaného lidského kapitálu a finančního kapitálu ze třetích zemí, který může přispět k rozvoji hospodářství EU;

26.

vítá úsilí, jež Komise vynakládá s cílem zlepšit příležitosti začínajících a rychle se rozvíjejících podniků pro získání veřejných zakázek, a zdůrazňuje, že je nutné pozorně sledovat provádění a uplatňování směrnice 2014/24/EU o veřejných zakázkách na úrovni členských států, a to v zájmu zajištění toho, aby členské státy plně využily dostupná ustanovení ke zlepšení příležitostí malých a středních podniků pro získání veřejných zakázek;

27.

je potěšen záměrem zřídit zprostředkovatele v oblasti inovací pro vybudování sítě kupujících, kteří se zajímají o zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací, propojit je s inovativními podniky a pomáhat podnikům v přístupu k rizikovému financování;

28.

schvaluje navrhované změny v programu Horizont 2020, jež jsou zaměřeny na podporu zdola vycházejícího a meziodvětvového přístupu a revolučních inovací, jež mají pro společnost průlomový význam a vykazují značný růstový potenciál;

29.

vítá další posílení sítě Enterprise Europe Network (EEN) tím, že se spektrum jejích služeb rozšíří o specializované poradenství pro rychle se rozvíjející podniky a tato síť bude informovat o příslušných vnitrostátních a evropských pravidlech, příležitostech financování, navazování partnerství a přístupu k přeshraničním veřejným zakázkám;

30.

zdůrazňuje, že je důležité, aby regionální zastoupení sítě EEN navazovala těsnou spolupráci s místními podnikatelskými inkubátory, akcelerátory a vědecko-technologickými parky, poněvadž tyto instituce jsou v každodenním těsném kontaktu se začínajícími podniky, a jsou tudíž dobře obeznámeny s jejich skutečnými problémy a potřebami;

31.

zdůrazňuje, že Komisí avizované zintenzivnění činnosti zaměřené na propojování klastrů a místních a regionálních podnikatelských ekosystémů, zejména co se týče vyhledávání investorů a zprostředkovávání kontaktů mezi investory a velkými podniky a co se týče vytváření sítí místních rozhodovacích subjektů, by mělo být doplněno o propojování začínajících podniků s vědeckými středisky jakožto potenciálními dodavateli technologických a netechnologických inovativních řešení;

32.

vyzývá Komisi, aby zavedla podpůrná opatření zaměřená na vytváření inkubátorů pro inovativní podniky, které budou pomáhat podnikatelům a doprovázet je v počátečních fázích rozvoje podniku tím, že budou posilovat jejich schopnosti řízení podniku, zprostředkovávat možnosti alternativního financování, uzavírání smluv s podniky, které jsou „tahouny“ (elevator pitch), podporovat jejich mezinárodní růst atd.

33.

upozorňuje na prohlubující se rozdíly v technologickém vývoji mezi metropolitními regiony a regiony méně rozvinutými a okrajovými. Z tohoto důvodu Komisi navrhuje, aby přijala opatření na podporu vytváření sítí nejpokročilejších regionů s těmi regiony, jejichž ekonomika je založena na zemědělství;

34.

ačkoli stále zbývá učinit mnoho, vítá pokrok, k němuž dochází v podnikání v méně rozvinutých regionech, a navrhuje Komisi, aby nadále podporovala stávající iniciativy zaměřené na podporu podnikatelského ducha v těchto regionech a zvážila možnost provádění dalších nových iniciativ jakožto samostatného nástroje, který by sloužil k propojování projektů;

35.

zdůrazňuje, že by bylo velmi žádoucí přijmout dodatečná opatření zaměřená na posílení a propojování subjektů, které podporují podnikání v tradičních hospodářských odvětvích, včetně řemesel a kulturních a tvůrčích odvětví, ve venkovských a okrajových regionech a v příměstských oblastech;

36.

je potěšen návrhem Komise vytvořit evropskou platformu pro propojování začínajících podniků s potenciálními partnery (vedle stávajících veřejných a soukromých platforem). Tento nástroj by posílil budování sítě podnikatelských ekosystémů a klastrů v Evropě;

37.

vítá směr, jímž se hodlá Komise při své činnosti v této oblasti ubírat (a který byl vytyčen v iniciativách „Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa“, „Plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností“ a „Nástroj pro data velkého objemu“);

38.

podporuje záměr rozšířit program Erasmus pro mladé podnikatele na inkubátory a podnikatele na mezinárodních trzích;

39.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že sdělení, které se týká mimořádně rozsáhlé problematiky, pojednává o plánovaných opatřeních příliš povrchně a selektivně bere v potaz budoucí kroky (chybí v něm například informace o programu center pro digitální inovace a jen heslovitě je zmíněn návrh na vytvoření Evropské rady pro inovace, přičemž nejsou stanoveny zásady jejího fungování);

40.

vyzývá Komisi, aby poskytla podrobnější informace o pravomocích, které by tato rada měla mít, a o její právní legitimitě;

41.

poukazuje na to, že na kvalitu činnosti Evropské rady pro inovace bude mít rozhodující vliv to, zda v ní budou odpovídajícím způsobem zastoupeny podniky a podnikatelské prostředí, vědecká obec a veřejné orgány;

42.

vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala studii věnovanou tomu, zda by bylo možné pomoci místním a regionálním orgánům sestavit týmy tvořené představiteli podnikatelské sféry s odpovídajícími zkušenostmi, jež by napomáhaly rozvoji podnikání a začínajících a rychle se rozvíjejících podniků na území dané jednotky územní samosprávy;

43.

vyzdvihuje významnou roli, již hrají a budou i nadále hrát místní a regionální orgány, akademická obec a samotní podnikatelé (tzv. trojitá šroubovice) při šíření podnikatelského ducha, vytváření příznivého prostředí pro vědu a inovace v evropských regionech a budování silných regionálních podnikatelských ekosystémů;

44.

vyzývá Komisi, aby místní a regionální orgány zapojila do plánované analýzy vzájemného hodnocení pravidel a postupů všech členských států týkajících se začínajících a rychle se rozvíjejících podniků. Místní a regionální orgány mají k místním podnikatelům nejblíže a bylo by vhodné využít jejich rozsáhlé vědomosti o místním podnikatelském prostředí;

45.

domnívá se, že s jednotným digitálním trhem získá hospodářská soutěž nový rozměr a každý region bude muset čelit konkurenci jiných evropských územních celků, jež budou využívat stejný právní základ. Jedná se tedy o příležitost pro začínající podniky, které zatím neměly nijak velkou možnost rozšířit svou působnost do jiných zemí a vstoupit na nové přeshraniční trhy;

Přístup k financování

46.

poukazuje na to, že začínající a rychle se rozvíjející podniky sahají po inovativních a nestandardních řešeních, a proto lze jen v omezené míře předvídat účinky jejich uplatňování. To pak ztěžuje přístup k prostředkům v rámci běžných programů;

47.

doporučuje Komisi, aby zvýšila flexibilitu systému financování tak, aby byl pružnější ve vztahu k inovativním nápadům, a aby pobízela subjekty mající na starosti rozdělování evropských finančních prostředků k větší uvážlivosti při výběru expertů;

48.

je potěšen návrhem Komise vytvořit celoevropský fond fondů rizikového kapitálu, který by mohl snížit míru roztříštěnosti na trhu fondů rizikového kapitálu v EU;

49.

navrhuje zahájit studie ohledně toho, zda by bylo možné mobilizovat místní rizikový kapitál v místních a regionálních orgánech;

50.

vyzývá Komisi, aby podporovala diferenciaci mezi různými zdroji financování, jelikož fondy rizikového kapitálu a soukromého kapitálu a tzv. business angels jsou v Evropě ještě málo rozvinuté;

51.

vítá návrh týkající se navýšení rozpočtu programu COSME a – pod podmínkou, že nedojde k přesunutí prostředků vyčleněných na Nástroj pro propojení Evropy či na program Horizont 2020 – v zásadě i návrh na navýšení rozpočtu EFSI, což umožní mobilizovat dodatečné finanční prostředky pro malé a střední podniky ve fázích začínajících a rozšiřujících se firem. Bylo by zejména vhodné podporovat integraci a partnerství mezi malými a středními podniky a začínajícími podniky;

52.

kladně hodnotí postup, který hodlá Komise použít s cílem vytvořit dodatečné pobídky pro financování rizikovým kapitálem, například zpřístupněním veřejných záruk soukromě vlastněným či místními a regionálními orgány spravovaným fondům při získávání dluhového financování, jelikož to může přispět ke zvýšení počtu kapitálových a dluhových investic do začínajících a rychle se rozvíjejících podniků;

53.

vybízí k tomu, aby byl na úrovni EU vypracován program nefinanční podpory začínajících a rychle se rozvíjejících podniků, který usnadní vyhledávání nových trhů, a přispěje tak ke zvýšení počtu pracovních míst a k dalšímu rozvoji inovací na území EU;

54.

domnívá se, že je nezbytné posílit strukturovaný evropský ekosystém pro investory pomocí hospodářských a daňových podpůrných opatření, jež by přilákala a stimulovala soukromé investice do inovativních podniků, aby se mohly rozvíjet a růst v nejlepších finančních a ekonomických podmínkách a stát se vysoce konkurenceschopnými. Za tímto účelem má obzvláštní význam posílení alternativních nástrojů financování (rizikový kapitál, účastnické půjčky, záruky atd.). v tomto ohledu je nutné skutečné zjednodušení mechanismů provádění finančních nástrojů spolufinancovaných ze strukturálních fondů;

55.

upozorňuje na intenzivní rozvoj platforem skupinového financování jakožto alternativního zdroje financování inovativních řešení, která vyvíjejí začínající podniky;

56.

vyzývá Komisi, aby posoudila, jaké příležitosti a hrozby plynou ze skupinového financování pro evropskou společnost, především co se týče těch, jež se bezprostředně dotýkají investorů, kteří nemusí mít stejný přístup k informacím a mohou být na tento typ transakcí hůře připraveni ve srovnání s profesionálními investory;

57.

poukazuje na to, že náležitě koncipovaný právní rámec upravující fungování platforem skupinového financování na území EU by umožnil plně využít potenciál, který se v tomto zdroji skrývá. Nedílnou součástí tohoto rámce by měly být standardy, jež zaručí ochranu zájmů investorů;

58.

podporuje posílení iniciativy Startup Europe a rozšíření její působnosti i mimo oblast IKT a začínajících internetových podniků. v tomto ohledu mimoto doporučuje další zjednodušení, aby bylo možné poskytovat stále snazší a účinnější pomoc začínajícím podnikům, které chtějí využívat četných možností, jež skýtají evropské programy;

Působení začínajících podniků v oblastech mimořádného společenského významu

59.

vybízí Komisi, aby přijala strategii pro inovativní podnikatelské iniciativy sociálního zaměření, které mají dopad na kvalitu života. Tato strategie by měla vycházet z dosavadních oblastí zvláštního zájmu, jako jsou stříbrná ekonomika, sociální podnikání a model trojité šroubovice, tak aby systém pobídek podporoval zdola vycházející angažovanost a sociální kreativitu;

60.

upozorňuje na potenciál, který skýtá spolupráce začínajících a rychle se rozvíjejících podniků s velkými podniky. Je třeba využít osvědčené postupy z regionů EU, v nichž spolupráce vede k synergiím mezi podniky různé velikosti a z různých oborů;

61.

je potěšen tím, že Komise přislíbila zřídit platformu s názvem Social Innovation Challenge pro řešení společenských problémů;

62.

upozorňuje na to, že by mohlo být přínosné provázat tuto platformu se systémem zadávání veřejných zakázek, což by mohlo vést k rychlému růstu sociálních podniků. Bylo by ovšem třeba zvýšit flexibilitu tohoto systému tak, aby se problémy daly řešit kreativním způsobem, tj. optimálně z pohledu konečných příjemců, a nikoli předvídatelným způsobem z hlediska systémových ukazatelů.

V Bruselu dne 12. července 2017.

předseda Evropského výboru regionů

Markku MARKKULA


(1)  Místní a regionální rozměr ekonomiky sdílení, zpravodajka: Benedetta Brighenti, CdR 2698/2015; Ekonomika sdílení a on-line platformy – společný pohled měst a regionů, zpravodajka: Benedetta Brighenti, CdR 4163/2016; Úloha sociální ekonomiky v oživení hospodářského růstu a boji proti nezaměstnanosti, zpravodaj: Luís Gomes, CdR 1691/2015.

(2)  Inteligentní regulace pro malé a střední podniky, zpravodaj: Christian Buchmann, CdR 5387/2016.


Top