Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017AE0042

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zvláštní opatření k poskytnutí dodatečné podpory členským státům zasaženým přírodními katastrofami [COM(2016) 778 final – 2016/0384 (COD)]

OJ C 173, 31.5.2017, p. 38–40 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

31.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 173/38


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zvláštní opatření k poskytnutí dodatečné podpory členským státům zasaženým přírodními katastrofami

[COM(2016) 778 final – 2016/0384 (COD)]

(2017/C 173/07)

Zpravodaj:

Pietro Vittorio BARBIERI

Konzultace

Rada Evropské unie, 11. 1. 2017

Evropský parlament, 15. 12. 2016

Právní základ

články 177 a 304 SFEU

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

2. 2. 2017

Přijato na plenárním zasedání

22. 2. 2017

Plenární zasedání č.

523

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

183/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV má kladný postoj k návrhu Komise č. 2016/0384 na změnu nařízení (EU) č. 1303/2013 (1), pokud jde o zvláštní opatření k poskytnutí dodatečné podpory členským státům zasaženým přírodními katastrofami.

1.2.

EHSV vítá návrh Komise, aby členské státy a oblasti zasažené závažnými přírodními katastrofami mohly využívat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), jež bude doplněna prostředky dostupnými v rámci Fondu solidarity Evropské unie (FSEU).

1.3.

EHSV souhlasí s návrhem zavést možnost samostatné prioritní osy pro operace obnovy podporované z EFRR v rámci operačního programu, aniž by bylo nutné vnitrostátní spolufinancování, v souladu s nařízením (ES) č. 2012/2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie.

1.4.

EHSV vítá rozšíření způsobilosti výdajů na operace ode dne, kdy došlo k přírodní katastrofě, i když se tak stalo před vstupem tohoto nařízení v platnost.

1.5.

EHSV podporuje návrh umožňující členskému státu, který již své operace zahrnul do předchozí žádosti o platbu předložené Komisi, aby v následující žádosti o platby provedl nezbytné úpravy.

1.6.

EHSV v souladu s tím, co již uvedl v dřívějších stanoviscích, nemůže než ocenit výše uvedené body Komise, jejichž cílem je zjednodušit a urychlit dynamiku podpory tak, aby bylo možné reagovat na přírodní katastrofy s větší rychlostí, účinností a viditelností.

1.7.

EHSV současně považuje za nutné zahájit další proces revize Fondu, aby bylo možné lépe upřesnit rozsah jeho působnosti, jenž nevylučuje katastrofy v důsledku změny klimatu a teroristických činů, a rovněž provést přezkum prahových hodnot přístupu, které jsou podle EHSV příliš vysoké.

1.8.

EHSV se domnívá, že Fond je významným důkazem evropské solidarity a je třeba ho mezi občany Evropské unie propagovat.

2.   Argumenty na podporu stanoviska a konkrétní připomínky

2.1.

Evropa bohužel zažila různé přírodní katastrofy. V mnoha zemích EU došlo v průběhu let k nějaké závažné katastrofě.

2.1.1.

V roce 2002 postihly střední Evropu, především Německo, Rakousko, Českou republiku a Slovensko, rozsáhlé povodně. Evropská unie se ve stejném roce rozhodla zasáhnout prostřednictvím Fondu solidarity EU (FSEU), aby zareagovala na velké přírodní katastrofy a vyjádřila solidaritu Evropy s postiženými regiony. Od té doby byl Fond využíván k reagování na řadu různých katastrof, jako jsou povodně, lesní požáry, zemětřesení, bouře a sucha (2).

2.2.

EHSV považuje za vhodné použít v případech závažných katastrof jako doplněk k FSEU prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) (3). Oběma těmto fondům jsou totiž společné jak etické principy, tak některá programová kritéria pomoci. Nejenže jsou oba fondy dalším důkazem solidárního ducha EU, ale také typ opatření, jež z nich bývají obvykle financována, má stejný cíl, a tím je podpora hospodářského růstu a udržitelného a spravedlivého rozvoje v evropských regionech (4).

2.3.

Výbor již v minulosti konstatoval, že pro zajištění účinnosti a náležité viditelnosti podpory je zásadní její včasnost. Konkrétně se EHSV již vyjádřil k byrokratickým průtahům v postupech FSEU (5) i k nadměrné dlouhé době čekání na poskytnutí podpory (6).

2.4.

EHSV opakuje již dříve vyslovené připomínky k fungování Fondu:

jasně vymezit oblast působnosti Fondu, aby nedocházelo k vytváření falešných očekávání a předešlo se tomu, že se z něj stane nástroj politické komunikace,

nově stanovit práh hospodářského dopadu, kterým se katastrofa hodnotí jako dostatečně závažná, aby byl Fond využíván jen ve výjimečných případech,

dále zjednodušit mechanismy fungování a zkrátit lhůty pro poskytování podpory tak, aby ji bylo možné poskytnout okamžitě.

2.4.1.

Výbor je rovněž znepokojen nárůstem počtu přírodních i jiných katastrof a klade důraz na potřebu posílení politik v oblasti prevence.

2.5.

EHSV vítá vložení odstavce 8 do článku 120 nařízení (EU) č. 1303/2013, kterým se vytváří samostatná prioritní osa s mírou spolufinancování z EFRR až do výše 100 %, za předpokladu, že operace:

byly vybrány řídicími orgány v reakci na závažné katastrofy,

jsou zaměřené na obnovu v reakci na přírodní katastrofu,

jsou podporované v rámci investiční priority EFRR.

2.6.

EHSV souhlasí se zrušením čl. 65 odst. 9 nařízení (EU) č. 1303/2013, podle nějž jsou výdaje na operace v rámci této prioritní osy způsobilé ode dne, kdy došlo k přírodní katastrofě.

3.   Pohled EHSV

3.1.

EHSV se domnívá, že návrh nařízení je nutno vnímat společně s nařízením (ES) č. 2012/2002 ve znění pozdějších předpisů, protože ho doplňuje a mění. Navrhované změny jsou v souladu s předchozími stanovisky EHSV a se záměrem urychlit a zjednodušit fungování mechanismu Fondu. Stále přetrvávají některé kritické problémy, kterým je nutné se opětovně věnovat.

3.2.

EHSV proto znovu opakuje, že nařízení představuje velmi významné opatření, protože je dokladem evropské solidarity. Stanoví totiž, že zásada subsidiarity musí doplňovat politiky členských států a podmiňovat koordinaci s různými dalšími politikami EU, včetně jiných programů týkajících se strukturálních fondů a Evropské investiční banky (EIB). EHSV se domnívá, že by rovněž mělo být v souladu s výjimkami z Paktu stability, s nimiž se počítá pro členské státy postižené přírodními i jinými katastrofami.

3.3.

Nařízení stanoví, že se vztahuje na závažné přírodní katastrofy, přičemž nenahrazuje pomoc členských států v případě katastrof, jejichž škody jsou odhadovány na částku, kterou EHSV považuje za příliš vysokou a je tedy nutné ji revidovat.

3.4.

Způsobilá opatření nezahrnují bydlení, s výjimkou zařízení pro dočasné nouzové bydlení. V tomto ohledu se odkazuje na zákrok státu nebo pomoc pojišťoven. V případě historických vesnic je jejich samotná existence dána hospodářskou aktivitou související s turistickým ruchem a jejich rekreačním využitím. EHSV se domnívá, že je třeba řešit rozpor mezi bydlením a hospodářskou činností.

3.5.

Nařízení se rovněž věnuje otázce nepřekrývání s jinými opatřeními EU, jež jsou určená k překonání územních problémů spojených s přírodními a jinými katastrofami. Jedním z prvních požadavků pro přístup k těmto prostředkům je totiž plán prevence rizik přírodních katastrof. EHSV se domnívá, že důraz, který kladou evropské orgány a členské státy na prevenci, není dostačující.

3.6.

Nařízení stanoví, že operace, které jsou předmětem financování, musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy a regulačními nástroji přijatými na jejím základě. To se týká zejména řádného finančního řízení, transparentnosti veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, přizpůsobení se změně klimatu a investic do infrastruktur šetrných k životnímu prostředí. V době přijetí nařízení ještě nebyla v platnosti směrnice o přístupnosti (7). Vzhledem k tomu, že v souvislosti se stárnutím evropské populace (8) se ještě více zvýšila poptávka po dostupných produktech a službách, domnívá se Výbor, že by přístupnost opatření mimořádné pomoci a obnovy měla být zahrnuta mezi kritéria, na něž by měl být kladen důraz.

V Bruselu dne 22. února 2017.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  COM(2016) 778 final – 2016/0384 (COD).

(2)  Pomoc Komise prostřednictvím FSEU byla například rozhodující v boji proti přírodním katastrofám, které v roce 2014 zasáhly Bulharsko, Itálii a Rumunsko.

(3)  Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) je jedním ze strukturálních fondů EU. Jeho cílem je snížit rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi rozvoje evropských regionů, s přihlédnutím k přírodním a demografickým znevýhodněním některých regionů. Opatření z EFRR se zaměřují na podporu hospodářského růstu prostřednictvím strukturálních změn zaostávajících regionů.

(4)  V zájmu usnadnění obnovení hospodářské činnosti v postižených regionech bylo rozhodnuto pomáhat v jasně stanovených tematických oblastech souvisejících s nouzovým zásahem a obnovou, jako je výstavba dočasného bydlení pro obyvatele a rekonstrukce základní zničené infrastruktury.

(5)  Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 52.

(6)  Úř. věst C 170, 5.6.2014, s. 45.

(7)  Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb, COM(2015) 615 final – 2015/0278 (COD).

(8)  Očekává se, že v roce 2020 bude v Evropské unii přibližně 120 milionů osob s vícenásobným a/nebo méně závažným zdravotním postižením. Je třeba také zdůraznit, že venkovské a horské vesnice zasažené nedávnými přírodními katastrofami jsou obydleny převážně staršími lidmi.


Top