Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016AE5211

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací [COM(2016) 591 final – 2016/0286(COD)]

OJ C 125, 21.4.2017, p. 65–68 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

21.4.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 125/65


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací

[COM(2016) 591 final – 2016/0286(COD)]

(2017/C 125/09)

Samostatný zpravodaj:

Jorge PEGADO LIZ

Konzultace

Evropský parlament, 24. 10. 2016

Rada Evropské unie, 25. 10. 2016

Právní základ

článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná specializovaná sekce

Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost

Přijato ve specializované sekci

11. 1. 2017

Přijato na plenárním zasedání

25. 1. 2017

Plenární zasedání č.

522

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

118/0/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV v několika svých stanoviscích vždy obhajoval posílení funkcí, kompetencí a pravomocí sdružení BEREC tak, aby mělo potřebné možnosti pro výkon účinné regulační úlohy v tomto odvětví na evropské úrovni.

1.2

Proto nemůže než opětovně ve všeobecné rovině souhlasit se záměrem, s nímž byl návrh Komise přijat.

1.3

Vyjadřuje však politování nad tím, že si Komise nezvolila možnost, kterou označuje jako možnost 4 a kterou bezdůvodně zamítla a upřednostnila ponechat úlohu sdružení BEREC v oblasti běžné, byť posílené spolupráce či koordinace.

1.4

EHSV je přesvědčen, že jak již uvedl dříve, pouze jediná možnost, a sice přeměna sdružení BEREC ve skutečný regulační orgán, bude i výhledově schopna zaručit přiměřenou regulaci nových informačních služeb na celoevropské či celosvětové úrovni, které v současnosti nejsou z větší části regulovány nebo se na ně vztahují nejasné regulační rámce (M2M, OTT a jiné oblasti s velkým významem pro Unii, jako jsou roamingové nebo nadnárodní trhy) či závazné celoevropské postupy přidělování do konkrétních pásem.

1.5

Aspektem, který si zaslouží obzvlášť důkladné přezkoumání a projednání, je složení, struktura a fungování odvolacího senátu, s cílem zaručit ve všech situacích jeho skutečnou nezávislost a nestrannost a přiměřený systém odvolacích prostředků, a to zejména v případě rozhodnutí týkajících se přeshraničních sporů.

2.   Stručné shrnutí návrhu

2.1

Komise ve svém sdělení z května 2015 s názvem Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (1) (dále jen „strategie pro jednotný digitální trh“) uvádí, že změna tržního a technologického prostředí vyžaduje posílení institucionálního rámce, a to posílením úlohy Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „sdružení BEREC“). Evropský parlament ve svém usnesení nazvaném Směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu (2) vyzval Komisi, aby digitální jednotný trh ještě více integrovala a zajistila účinnější institucionální rámec, přičemž jedním z prostředků by bylo posílení úlohy, možností a rozhodovacích pravomocí sdružení BEREC s cílem podpořit jednotné uplatňování regulačního rámce pro elektronické komunikace, umožnit účinný dohled ze strany sdružení BEREC nad rozvojem vnitřního trhu a pomoci sdružení řešit přeshraniční spory.

2.2

Tento návrh by měl být posuzován společně s návrhem směrnice, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (3), v němž je sdružení BEREC pověřeno plněním dalších úkolů, jež pomohou zajistit jednotné uplatňování regulačního rámce, a který umožní podpořit rozvoj trhu elektronických komunikací v celé Unii. Sdružení BEREC přispěje rovněž k podpoře přístupu k datovému připojení s velmi vysokou kapacitou a jeho využívání, podpoře hospodářské soutěže při poskytování sítí a služeb elektronických komunikací i prosazování zájmů občanů Unie.

2.3

Prvním cílem návrhu je tedy posílit institucionální roli sdružení BEREC, zlepšit jeho strukturu řízení a zároveň sdružení BEREC a úřad BEREC změnit na plnohodnotnou agenturu s širším mandátem, tak aby byla schopna vykonávat svoje budoucí úkoly v návaznosti na práci, kterou již sdružení BEREC vykonalo, a na výměnu znalostí s vnitrostátními regulačními orgány, přičemž její struktura a také řízení, provoz, plánování a odpovědnost budou uvedeny do souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012 („společný přístup“) (4). Do nařízení o sdružení BEREC jsou začleněny rovněž úkoly, jež byly sdružení BEREC přiděleny v nedávno přijatém nařízení (EU) 2015/2120, které stanoví pravidla pro zajištění přístupu k otevřenému internetu a zrušení příplatků za roaming (5). Byla však vynechána revize směrnice o ochraně soukromí a elektronických komunikacích (6), jejíž návrh Komise přislíbila na konec roku 2016.

2.4

Komise zvažovala čtyři možnosti dosažení tohoto cíle, přičemž první z nich nepočítá s žádnými změnami, druhá zahrnuje prosté posílení poradní úlohy a pravomocí, třetí – upřednostňovaná – spočívá v zachování poradní úlohy s určitými přednormativními pravomocemi a lepším postupem přezkumu trhů a přidělování práv na využívání rádiového spektra, což je v ní podrobně popsáno, a čtvrtá možnost – kterou Komise hned zpočátku zavrhla – spočívá ve vytvoření skutečného regulačního orgánu EU v podobě agentury posílené o potřebné zdroje na provedení přenosu výkonných pravomocí, včetně pravomocí v oblasti dohledu a výkonných pravomocí, a o závazné pravomoci v oblastech, v nichž je zapotřebí zajistit jednotné uplatňování pravidel EU.

2.5

V následujícím textu je popsán právní vývoj zvolené možnosti, jehož analýza je uvedena níže.

3.   Obecné připomínky

3.1

EHSV v několika svých stanoviscích (7) prosazoval posílení funkcí, kompetencí a pravomocí sdružení BEREC tak, aby měl potřebné možnosti pro výkon účinné regulační úlohy v rámci odvětví na evropské úrovni. Proto nemůže než opětovně ve všeobecné rovině souhlasit se záměrem, s nímž byl návrh Komise přijat.

3.2

EHSV se naproti tomu zaměřuje na řešení, jež je bližší možnosti 4 uvedené Komisí, neboť má za to, že pouze kosmetické úpravy statusu sdružení BEREC nestačí k tomu, aby se změnil na skutečný regulační orgán.

3.3

Doslovně to např. uvádí ve svém stanovisku TEN/534: „Podle názoru EHSV se navrhované změny statusu BEREC, např. plný úvazek předsedy Rady regulačních orgánů, mohou projevit jako nedostatečné vzhledem k výzvám v oblasti konkurenceschopnosti a nutnosti vytvářet investiční pobídky, zejména v souvislosti s širokopásmovým připojením a sítí NGN/NGA.“ (odstavec 4.7.1).

3.4

Proto se při výkonu funkcí, u nichž se dobře ví o chybějící přiměřené regulaci, jako jsou například nové celoevropské či celosvětové informační služby, které v současnosti většinou nejsou regulovány nebo se na ně vztahují nejasné regulační rámce (M2M, OTT a další oblasti s velkým významem pro Unii, jako jsou roamingové nebo nadnárodní trhy) či závazné celoevropské postupy přidělování do konkrétních pásem, a nových pravomocí, které sdružení BEREC svěřuje nejen tento návrh, ale ještě ve větším rozsahu návrh evropského kodexu pro elektronické komunikace, nejeví jako přijatelné zachovat činnosti sdružení BEREC pouze na úrovni běžné spolupráce či koordinace, byť posílené.

3.5

Tento návrh dozajista nepředstavuje budoucí vizi větší integrace digitálního jednotného trhu, neboť v oblasti regulace nadále umožňuje roztříštěnost v podobě existence vnitrostátních regulačních orgánů.

3.6

To možná vysvětluje nepříliš povzbudivé výsledky hodnocení sdružení BEREC uvedené v návrhu, pokud jde o jeho význam, efektivnost, účelnost a vlastní přidanou hodnotu modelu, v němž se navzdory tomu všemu má pokračovat.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Pokud jde o vymezení pravomocí, uspořádání a fungování, text v obecné rovině postupuje podle modelu společného pro všechny agentury stejného typu, jenž je vymezen ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o decentralizovaných agenturách, a nevyžaduje tedy žádné zvláštní připomínky.

4.2

Co se týče odvolacího senátu, je třeba přesto poznamenat, že pokud jde o záruku „nestrannosti a nezávislosti jeho členů na základě transparentních a objektivně ověřitelných kritérií, která stanoví agentury“, zejména jestliže nábor členů odvolacího senátu probíhá mezi „zaměstnanci agentury či členy správní rady (…), neměl by zpochybnit výše uvedené zásady nestrannosti a nezávislosti“ (bod 21 uvedeného prohlášení).

4.3

Ve srovnání s tím, co lze vidět u stejných orgánů, jako je mimo jiné úřad EUIPO (8), Odrůdový úřad Společenství (9), Evropská agentura pro bezpečnost letectví (10) a Evropská agentura pro chemické látky (11), je EHSV překvapen stručností ustanovení, jimiž je v článcích 11 až 14 návrhu vymezen právní rámec odvolacího senátu.

4.4

EHSV konstatuje, že ve všech nařízeních týkajících se organizačních pravidel a postupů odvolacích senátů uvedených agentur jsou podrobně stanoveny procesy uplatňované v těchto senátech a že rozhodnutí, která se zde přijímají, podléhají možnosti odvolání k Tribunálu Evropské unie za účelem jejich zrušení, a rozsudky Tribunálu podléhají rovněž možnosti odvolání k Soudnímu dvoru Evropské unie, pokud se jedná o právní otázky.

4.5

Ačkoli je úloha sdružení BEREC ve většině situací čistě poradní, může se stát, že na základě spojení ustanovení návrhu směrnice s ustanoveními tohoto návrhu bude mít sdružení BEREC nakonec rozhodovací pravomoc s účinností v právním prostředí třetích stran, jako je tomu v případě některých rozhodnutí uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. b) až d), a to ve vztahu k:

určení nadnárodních trhů,

vzorovým shrnutím smlouvy,

ekonomickému modelu majícímu za cíl pomáhat Komisi při stanovování maximálních sazeb za ukončení volání v Unii,

stanoviskům týkajícím se řešení přeshraničních sporů,

návrhům vnitrostátních opatření týkajících se postupů regulace trhu,

návrhům vnitrostátních opatření týkajících se postupů vzájemného hodnocení rádiového spektra,

návrhům rozhodnutí a doporučení ohledně harmonizace.

4.6

Příkladem jsou přeshraniční spory, v nichž může „každá strana předložit spor příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo vnitrostátním regulačním orgánům“, které „oznámí spor sdružení BEREC tak, aby byl spor uceleně vyřešen v souladu s cíli uvedenými v článku 3“. V takovém případě „sdružení BEREC vydá stanovisko, v němž uvede, aby příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo příslušné vnitrostátní regulační orgány podnikly konkrétní kroky k řešení sporu nebo se zdržely jednání, a to v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců, s výjimkou mimořádných okolností“.

4.7

V uvedené situaci se při odvolání proti takovémuto rozhodnutí k odvolacímu senátu, jak se předpokládá v návrhu, bude jen obtížně uznávat, že byla zachována záruka nezávislosti a nestrannosti.

4.8

Navzdory tomu, že se vždy předpokládá možnost odvolání k soudu, neposkytuje postup na správní úrovni patrně možnost odvolání ke skutečně nezávislému subjektu.

4.9

EHSV očekává, že v konečném znění návrhu bude tato otázka náležitě přehodnocena.

V Bruselu dne 25. ledna 2017.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  Úř. věst. C 13, 15.1.2016, s. 176.

(2)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2016 o směřování k Aktu o jednotném digitálním trhu (TA(2016)0009).

(3)  COM(2016) 590 final, k němuž EHSV vydal stanovisko TEN/612 Evropský kodex pro elektronické komunikace (viz strana xx v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015 (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1), k jehož návrhu přijal EHSV stanovisko TEN/534 (Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 64).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37); tato situace již byla analyzována ve stanovisku TEN/612 Evropský kodex pro elektronické komunikace (viz strana xx v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Například:

stanovisko EHSV k návrhu změny nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 (COM(2016) 399 final) (Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 162, odstavec 4.7);

stanovisko EHSV k návrhům Komise týkajícím se nových opatření v rámci jednotného telekomunikačního trhu EU (COM(2013) 627 final a COM(2013) 634 final) (Úř. věst. C 177, 11.6.2014, s. 64, odstavec 4.7.1);

stanovisko EHSV ke sdělení Komise Podpora sdíleného využívání zdrojů rádiového spektra na vnitřním trhu (COM(2012) 478 final) (Úř. věst. C 133, 9.5.2013, s. 22, odstavec 4.10);

stanovisko EHSV k digitálnímu vnitřnímu trhu podporujícímu začlenění (Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 8, odstavec 3.1.1.1);

stanovisko EHSV ke sdělení Komise Otevřený internet a neutralita sítí v Evropě (COM(2011) 222 final) (Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 139, odstavec 2.4.1);

stanovisko EHSV k návrhu rozhodnutí o vytvoření prvního programu politiky rádiového spektra (COM(2010) 471 final) a ke sdělení Komise Evropské širokopásmové sítě: investice do digitálního růstu (COM(2010) 472 final) (Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 53, odstavce 2.13 a 2.14).

(8)  Nařízení Komise (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996 (Úř. věst. L 28, 6.2.1996), změněné nařízením Komie (ES) č. 2082/2004 ze dne 6. prosince 2004 (Úř. věst. L 360, 7.12.2004).

(9)  Článek 67 a následující články nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 (Úř. věst. L 227, 1.9.1994 s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 (Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1).

(11)  Nařízení Komise (ES) č. 771/2008 ze dne 1. srpna 2008 (Úř. věst. L 206, 2.8.2008, s. 5).


Top