Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016IE1190

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Energie vyráběná spotřebiteli a družstva pro výrobu energie spotřebiteli – příležitosti a výzvy v členských státech EU (stanovisko z vlastní iniciativy)

OJ C 34, 2.2.2017, p. 44–52 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

2.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/44


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Energie vyráběná spotřebiteli a družstva pro výrobu energie spotřebiteli – příležitosti a výzvy v členských státech EU

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2017/C 034/07)

Zpravodaj:

Janusz PIETKIEWICZ

Rozhodnutí plenárního shromáždění

21/01/2016

Právní základ

čl. 29 odst. 2 jednacího řádu

 

stanovisko z vlastní iniciativy

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost

Přijato ve specializované sekci

06/10/2016

Přijato na plenárním zasedání

19/10/2016

Plenární zasedání č.

520

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

225/4/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV je toho názoru, že všeobecný rozvoj rozptýlené výroby energie spotřebiteli by měl být důležitou a stálou součástí energetické politiky Evropské unie. Toto řešení je prospěšné a může být dokonce i nezbytné z hlediska energetické bezpečnosti a z ekologických a sociálních důvodů.

1.2.

Podíl energie vyráběné spotřebiteli na celkovém množství vyráběné energie by se měl řídit zvláštnostmi jednotlivých členských států. Proto EHSV navrhuje, aby Evropská komise vypracovala pouze rámcová pravidla pro výrobu energie spotřebiteli, zatímco formulování podrobných právních předpisů v této oblasti by mělo být ponecháno na členských státech.

1.3.

Při výrobě energie spotřebiteli může být využívána celá řada obnovitelných zdrojů energie a energii lze tímto způsobem vyrábět kdekoliv bez ohledu na klimatické podmínky.

1.4.

To, že se na trhu objevil velký počet spotřebitelů vyrábějících energii (tzv. prozumentů), umožnily nové technologie, digitální revoluce a očekávání spotřebitelů, kteří se chtějí bezprostředně podílet na hospodářských procesech.

1.5.

Aby byl v členských státech lépe chápán pojem spotřebitele vyrábějícího energii, navrhuje EHSV Komisi, aby stanovila rámcovou definici tohoto pojmu, která bude zahrnovat společné základní aspekty, jako je například velikost zařízení, individuální a kolektivní výroba energie, vlastnictví zařízení a otázka přebytečné energie.

1.6.

Prozumentem může být každý bez ohledu na to, zda danou nemovitost a dané zařízení či vybavení vlastní. Může jím být například jak majitel rodinného domu, tak nájemník bytu v bytovém domě.

1.7.

Hospodářské výhody výroby energie spotřebiteli, jež souvisejí především s nižšími náklady na přenos energie, lepším využití místních zdrojů energie a aktivním zapojením místního obyvatelstva, by měly v dohledné době umožnit, aby tento způsob výroby energie fungoval bez dodatečných podpůrných mechanismů.

1.8.

Úspory a společenské výhody plynoucí z uvědomělejší a aktivnější spotřeby, decentralizované využívání obnovitelných zdrojů energie, omezení ztrát v rozvodné síti a efektivita dosahovaná díky spolupráci, to vše může rychle přinést dobrou návratnost investic do zařízení pro výrobu energie spotřebiteli, do rozvoje přenosové a distribuční soustavy a místních sítí a systému jejich řízení a do rozvoje skladování energie.

1.9.

Systémy podpory spotřebitelů vyrábějících energii by v žádném případě neměly narušit hospodářskou soutěž na trhu s energií, neměly by vytlačit jiné subjekty a měly by brát v potaz skutečnost, že na trhu existují spotřebitelé energie, kteří nemohou nebo se nechtějí stát prozumenty.

1.10.

Finanční opatření, která by mohla prozumenty ovlivnit, například daně, sazby a jiné poplatky, by pro ně měla být příznivá. V žádném případě nesmí vést k diskriminaci prozumentů na trhu s energií.

1.11.

Základním předpokladem pro dynamický rozvoj výroby energie spotřebiteli je navázání dobrých partnerských vztahů mezi prozumenty, jinými výrobci energie a podniky, které zajišťují přenos a distribuci energie. Je nezbytné vytvořit takové podmínky, díky nimž bude rozvoj tohoto způsobu výroby energie přínosný pro všechny subjekty na trhu s energií. EHSV navrhuje Komisi, aby uskutečnila studie s cílem vypracovat opatření v této oblasti.

1.12.

Je nezbytné zavést opatření, která prozumenty ochrání před monopolními praktikami podniků, které zajišťují přenos a distribuci energie, a velkých výrobců energie.

1.13.

Prozument zpravidla vyrábí energii pro svou potřebu (pro sebe, pro skupinu lidí, pro domácnost, zemědělskou usedlost či malý podnik). Není možné přesně přizpůsobit výkon zařízení vlastní potřebě energie. Proto je mimořádně důležité vyřešit problém nakládání s přebytečnou energií. Tato otázka má o to větší význam, pokud chceme prozumenta přimět ke snížení spotřeby energie (o což bychom měli vždy usilovat).

1.14.

Proces optimalizace spotřeby energie prozumenty by měl být podporován systémy inteligentního způsobu života (smart living). EHSV žádá, aby to bylo zohledněno v systémových řešeních, která připravuje Evropská komise.

1.15.

Vzhledem k tomu, že individuální prozumenti vyrábějí jen malé množství energie, by neměl být omezován jejich přístup k síti.

1.16.

Rozvoj výroby energie spotřebiteli vyžaduje odpovídající přizpůsobení a fungování distribučních a přenosových sítí. Prozumenti se musí podílet na uhrazení nákladů, jež jsou s tím spojeny, pro tuto účast na nákladech by však měla být stanovena transparentní pravidla.

1.17.

Nezbytnou podmínkou pro rozvoj výroby energie spotřebiteli je současný rozvoj inteligentních sítí v jejich okolí. EHSV považuje všeobecné zavedení inteligentních měřičů za součást síťové infrastruktury, a proto by související finanční náklady neměli nést přímo spotřebitelé. EHSV upozorňuje na to, že je nutné zajistit ochranu shromažďovaných údajů.

1.18.

Výhody plynoucí z výroby energie spotřebiteli se budou rychle zvyšovat s rozvojem malých zařízení na skladování energie. Výbor navrhuje, aby se vědecký výzkum dále soustředil na zdokonalování stávajících a hledání nových technologií skladování energie.

1.19.

Rozvoj výroby energie spotřebiteli lze zintenzivnit vytvářením energetických družstev nebo jiných forem seskupování prozumentů. Prozumenti působící ve skupině jsou efektivnější, čímž mimo jiné snižují náklady na výboru energie, posilují své postavení na trhu s energií a přímo přispívají ke zvyšování místní energetické bezpečnosti.

1.20.

Skupina prozumentů může lépe vyvážit množství vyráběné energie s potřebou energie, což umožňuje dále omezit přenos energie a tím i snížit náklady na energii pro příslušníky dané skupiny. Skupina prozumentů ovlivňuje distribuční a přenosovou soustavu příznivěji než individuální prozumenti, jelikož dochází k menším výkyvům v poptávce a nabídce.

1.21.

EHSV navrhuje Evropské komisi, aby při činnostech týkajících se zavádění budov s téměř nulovou spotřebou energie poukazovala na to, že v tomto procesu hraje obrovskou roli rozvoj výroby energie spotřebiteli.

1.22.

Výbor navrhuje Komisi, aby otázky výroby energie spotřebiteli zohlednila v probíhajících iniciativách – v návrhu týkajícím se uspořádání trhu s elektřinou a v rámci přezkumu balíčku týkajícího se obnovitelných zdrojů energie.

1.23.

EHSV se domnívá, že výhody plynoucí z výroby energie spotřebiteli by měly být využívány v aktivní politice zaměřené na snižování energetické chudoby a na ochranu sociálně nejslabších skupin a také při řešení problémů spojených se stříbrnou ekonomikou a se stárnutím obyvatelstva. V tomto ohledu bude mít zásadní význam zapojení organizací občanské společnosti.

1.24.

Rozsáhlý rozvoj výroby energie spotřebiteli skýtá rovněž příležitost k podnícení místního podnikání, včetně vytváření nových pracovních míst v souvislosti s výrobou potřebných zařízení a poskytováním potřebných služeb.

1.25.

Na další rozvoj výroby energie spotřebiteli má obrovský vliv zapojení místních a regionálních orgánů do tohoto procesu. EHSV navrhuje Komisi, aby tento aspekt zohlednila při své činnosti související s Paktem starostů a primátorů.

1.26.

Vzhledem k tomu, že úroveň rozvoje výroby energie spotřebiteli se v jednotlivých členských státech liší, by bylo vhodné, aby byly pořádány různé formy výměny zkušeností. Výbor navrhuje Komisi, aby rozvoj výroby energie spotřebiteli v členských státech monitorovala v rámci každoročních zpráv o energetické unii. Shromážděné údaje budou velice užitečné pro opatření členských států.

1.27.

Všeobecné zavedení výroby energie spotřebiteli je složitý, mnohovrstevnatý a zdlouhavý proces. Proto je důležité, aby opatření, která mají její rozvoj podpořit, měla stabilní a dlouhodobý charakter.

2.   Souvislosti

2.1.

Přístup ke zdrojům energie, bezpečnost jejích dodávek a cenová politika zohledňující zájmy sociálních skupin a spotřebitelů nacházejících se v obtížné situaci jsou základní výzvy jak pro společnost a politickou reprezentaci, tak i pro individuální spotřebitele.

2.2.

Donedávna lidé neuměli efektivně získávat energii jinak než spalováním, snad jen s výjimkou využívání vodní energie. Technologický pokrok umožnil získávat energii ve velkém bez nutnosti spalovat jakékoliv látky. Lidé se naučili získávat energii v nejčistší formě ze slunečního záření, aniž by znečišťovali životní prostředí. Tento zdroj energie je zdarma a je nevyčerpatelný, náklady tvoří pouze zařízení.

2.3.

Stejně efektivně lze získávat elektrickou energii z větrné energie, tedy z téhož zdroje – Slunce, které tím, že Zemi nerovnoměrně zahřívá, způsobuje proudění vzduchu. Týká se to rovněž biomasy, která se obnovuje zejména díky fotosyntéze.

2.4.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie je nevyhnutelný a plyne z omezené dostupnosti fosilních paliv z důvodu jejich stále vyšší spotřeby, závislosti mnoha zemí na dovozu, globálního oteplování a znečištění ovzduší. Tyto problémy způsobily, že Evropa a s ní většina nejdůležitějších ekonomik začala investovat do obnovitelných zdrojů energie.

2.5.

V roce 1992 byly na summitu Země v Rio de Janeiru přijaty základní principy týkající se sociální a hospodářské politiky, které nařizují ochranu životního prostředí, jako je například Rámcová úmluva OSN o změně klimatu.

2.6.

V září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN cíle udržitelného rozvoje. Jeden z těchto cílů se týká zajištění dostupnosti udržitelné energie pro všechny (cíl č. 7). V současnosti nemají 1,2 miliardy lidí na světě přístup k elektrické energii.

2.7.

Více než 120 milionů obyvatel EU je ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. 10 % Evropanů žije v domácnostech, v nichž žádný člen nemá zaměstnání, a narůstá počet lidí bez domova. Tyto údaje dokládají rovněž energetickou chudobu.

2.8.

Občanská společnost obnovitelné zdroje energie výrazně podporuje. V roce 2015 to potvrdily encykliky papeže Františka zabývající se ekologickými otázkami a prohlášení islámských, hinduistických a buddhistických náboženských vůdců ohledně změn klimatu. Vyzvali náboženské komunity, aby se zapojily do úsilí o dosažení nulových či nízkých emisí uhlíku.

2.9.

Potvrzením potřeby upustit od využívání fosilních zdrojů energie bylo přijetí cílů na konferenci COP21 v Paříži v roce 2015, jíž se účastnilo téměř 200 zemí. Jedná se především o snahu omezit růst průměrné globální teploty ve srovnání s hodnotami před průmyslovou revolucí na hodnotu výrazně nižší než 2 oC a pokračování v úsilí o omezení této hodnoty na 1,5 oC.

3.   Digitální revoluce – podnět pro rozvoj výroby energie spotřebiteli

3.1.

Během posledního půlstoletí se lidská populace ztrojnásobila. Křehkost globálního finančního systému přinesla riziko dlouhodobé stagnace světové ekonomiky. Vysoká míra nezaměstnanosti a růst nákladů na energie způsobily nestabilitu v mnoha zemích. Zvýšily se náklady na podnikání a další zatížení spotřebitelů.

3.2.

Svět stanul před nutností změnit ekonomické paradigma a transformovat obchodní modely, a to i v sociální oblasti. Nástroje nového systému se objevily díky světové digitální revoluci a internetu věcí.

3.3.

Do roku 2020 bude na trhu fungovat více než 50 miliard zařízení zapojených do sítě, tedy sedmkrát více, než je na světě lidí. Nejdůležitějším prostředkem pro komunikaci se světem již není osobní počítač, ale smartphone. V roce 2020 jich bude na trhu přibližně 6,1 miliard.

3.4.

Internet věci umožnil milionům lidí vyvíjet aktivitu na sociálních sítích. Vznikl model ekonomiky sdílení (sharing economy), který je lépe uzpůsobený pro organizaci společnosti a je zaměřený na sociální soudržnost. Ekonomika se začíná přesouvat od shora řízených, centralizovaných institucí k myšlence sdílení. Mnoho sociálně vyloučených skupin tak dostává šanci aktivně se podílet na hospodářském životě.

3.5.

Díky on-line platformám se spotřebitel může stát výrobcem, který vytváří a sám distribuuje informace a produkty vyrobené pomocí 3D tiskáren. Tyto platformy umožňují sdílení automobilů, obydlí, oblečení i jiných věcí. Spotřebitel/výrobce může sám na internetu vést školení, vyhledat lékařskou radu nebo najít řemeslníka na opravy v domácnosti. Sociální podnikatelé, kteří díky skupinovému financování nepotřebují bankovní instituce, mohou svou podnikatelskou činnost financovat v rámci mladé ekonomiky založené na sdílení.

3.6.

Ve světě digitálních možností se sociální kapitál stává stejně důležitý jako kapitál finanční, dostupnost je důležitější než vlastnictví a „směnná hodnota“ na kapitalistických trzích je stále častěji nahrazována „sdílenou hodnotou“ v kooperující společnosti.

3.7.

Rozvoj digitálních technologií a nové obchodní modely v energetice, včetně modelu decentralizované výroby energie, umožňují nahlížet na venkovské oblasti, předměstí aglomerací, čtvrti tvořené rodinnými domy, obytné domy či bytová družstva jako na velké elektrárny s obrovským potenciálem, jako na množství rozptýlených zdrojů, které tvoří novou doktrínu energetické bezpečnosti zajištěné odspodu – domácnostmi, zemědělskými usedlostmi, malými podniky či mikrodružstvy.

3.8.

V energetice internet umožnil – v rámci ekonomiky sdílení –, aby v sociálních sítích vyvíjely aktivitu miliony lidí vyrábějících elektrickou energii ve svých domech, kancelářských objektech či na střechách skladů, kterou poté sdílejí prostřednictvím „internetu energie“, stejně jako dnes v síti vytváříme a vyměňujeme si informace. K prvkům tohoto systému, jež je ještě třeba značně rozvinout, patří skladování energie, „internetizace“ energetických sítí a automobily na elektrický pohon.

4.   Směrem k obnovitelným, rozptýleným zdrojům energie

4.1.

Získávání čisté energie jako doplnění trhu a nahrazování fosilních paliv způsobilo, že bylo nutné transformovat energetické systémy a zavést pravidla ohledně účasti nových subjektů na tomto trhu.

4.2.

V souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy (čl. 2 odst. 3) se udržitelný rozvoj Evropy odehrává v sociálně tržním hospodářství. Důležitou roli zde hrají partneři z řad občanské společnosti, klíčový význam pak má kladné přijetí transformace energetických systémů ze strany veřejnosti, zejména na místní úrovni.

4.3.

EU stanovila cíle do roku 2030 týkající se energetické unie a přeměnění Evropy na ekonomiku s vysokou efektivitou a nízkými emisemi CO2. Dvěma hlavními cíli je snížení emisí skleníkových plynů o 40 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 27 %, aniž by byl tento ukazatel upřesněn na vnitrostátní úrovni. Nízkoenergetická ekonomika má zajistit energetickou bezpečnost a hospodářský růst se zachováním nízké hladiny emisí CO2 a v delším časovém horizontu nárůst produkce a spotřeby místně vyráběné energie. Dle posledních dostupných údajů bylo díky obnovitelným zdrojům energie možné snížit v roce 2014 celosvětové emise CO2 o 380 Mt.

4.4.

Jedním z jednotlivých cílů stanovených EU do roku 2030 je snížení výdajů soukromých spotřebitelů a podniků za energii. Spotřebitelé a podniky mají aktivně vstupovat na energetický trh díky možnostem, jež jsou vytvářeny novými technologiemi.

4.5.

Energetická bilance v EU je závislá na obchodu. Více než polovina roční hrubé domácí spotřeby energie v EU v hodnotě 400 miliard EUR pochází z dovozu. Z některých analýz vyplývá, že v roce 2030 může závislost Unie na vnějších dodávkách energie dosáhnout 70 %. Odhaduje se, že díky obnovitelným zdrojům energie bylo v roce 2014 ve světě sníženo využívání fosilních paliv o 114 Mt.

4.6.

Zlepšení energetické bilance EU se stalo klíčovou otázkou. Jedním z řešení je získávání energie z četných místních zdrojů přímo individuálními odběrateli. Bez všeobecné, odspodu směřované podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů pro uspokojení místních potřeb může mít mnoho zemí problémy se zajištěním bezpečnosti svých systémů.

4.7.

Rozvoj technologie výroby energie v domácích zařízeních, stále účinnější řešení umožňující skladování energie v těchto zařízeních, její přenos inteligentními sítěmi a měření inteligentními měřiči či řízení místní poptávky po energii způsobují, že spotřebitelská zařízení mohou značně ovlivnit skladbu zdrojů energie každé země.

4.8.

Odvětví obnovitelných zdrojů energie je významným faktorem v oblasti technických inovací. Je nutné pro základní transformaci energetického systému Evropy v rámci strategie pro jednotný digitální trh.

4.9.

Přeměnu pasivních spotřebitelů na aktivní prozumenty (prosumers) v různých odvětvích a možnost zapojení mikropodnikatelů a strategií jednotného trhu do digitální éry internetu věcí stanoví strategie pro jednotný digitální trh (COM(2015) 192 final), kterou Evropská komise zveřejnila v květnu 2016 a jež stojí na třech pilířích: 1) lepším on-line přístupu ke zboží a digitálním službám, 2) vytvoření prostředí, v němž mohou digitální sítě a služby prosperovat, 3) digitalizaci jakožto hnací síle růstu. Ekonomice EU to může přinést 415 miliard EUR ročně a vytvořit statisíce nových pracovních míst, a to rovněž v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

4.10.

Trh, který je ovládán velkými výrobci a distributory energie, se musí otevřít individuálním subjektům a musí se více rozčlenit. Elektrická energie nebude k odběratelům plynout pouze shora centrálně regulovaným způsobem z velkých elektráren. Bude vyráběna z mnoha decentralizovaných obnovitelných zdrojů energie.

4.11.

Míra rozptýlení výroby elektrické energie musí být přizpůsobena specifickým rysům odběratelů energie. Rozdíly v této oblasti mohou plynout zejména z fungování energeticky náročných průmyslových odvětví v dané zemi.

4.12.

Energetická bezpečnost v současnosti stále více závisí na odolnosti energetického systému vůči teroristickým útokům. Rozvíjením rozptýlené výroby energie zvyšujeme rovněž energetickou bezpečnost, jelikož decentralizovaná výroba je odolnější vůči teroristickým hrozbám.

4.13.

Rozptýlené zdroje energie umožňují řešit problém kontinuity dodávek energie subjektům, které vykonávají činnost značně závislou na elektrickém proudu (např. drůbežím farmám, zpracovatelským závodům, chladírnám). V některých zemích EU činí délka trvání výpadků dodávek elektrického proudu maximálně 20 minut ročně, ale existují i země, v nichž se průměrná délka trvání výpadku proudu pohybuje od 450 do 500 minut. Mikrozařízení prozumentů těmto výrobcům zaručují, že budou moci nepřetržitě vykonávat svou činnost.

4.14.

Možnosti vytvořené díky všeobecnému rozvoji rozptýlené výroby energie spotřebiteli lze využít v sociálně důležitých oblastech EU v rámci strategie „Evropa 2020“ – při řešení demografických problémů stárnoucí populace a v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

4.14.1.

Jedním z cílů této strategie je snížit počet osob, jež žijí v chudobě a čelí sociálnímu vyloučení, o nejméně 20 milionů – z vysokého počtu 122 milionů obyvatel, kteří jsou tímto jevem ohroženi. V tomto mají pomoci operační podpůrné programy, aktivní nástroje trhu práce a účelové fondy, včetně minimálně 20 % prostředků z Evropského sociálního fondu. Finanční a logistická podpora těchto osob při zakládání energetických mikrodružstev a/nebo zapojování se do existujících místních projektů internetu věcí by jim mohla otevřít cestu k profesní a sociální integraci a mohla by jim umožnit, aby se vymanili z ohrožení chudobou.

4.14.2.

Obdobně vypadá výzva v rámci „stříbrné ekonomiky“. Evropská unie stojí před historickou výzvou, jíž nikdy dříve žádné společenství nečelilo. Jde o rychle rostoucí dlouhověkost a současně celkovou digitalizaci života, což vyžaduje zavádění nestandardních ekonomických řešení a nových sociálních strategií.

4.14.3.

V roce 2060 budou na jednoho mladého člověka připadat až dva senioři (1). Na starší občany a starší zaměstnance je třeba nahlížet nikoli jako na hrozbu a zátěž pro společnost, ale jako na šanci vytvořit v době digitální revoluce ekonomiku, v jejímž rámci existuje velké množství pracovních míst (job-rich economy) a která využívá velké zkušenosti seniorů a jejich volný čas a jejich – byť skromný – finanční kapitál k bezpečným investicím digitálního věku. Jednou z možností může být zapojení starších osob jako e-seniorů do profesních aktivit v energetice, např. v družstevních zařízeních na sídlištích či v bytových domech.

5.   Výroba energie spotřebiteli

5.1.

Charakteristickým znakem současného kapitalismu bylo vymezení koncepce spotřeby ve vztahu k procesu výroby a jejímu uvádění na trh, kdy spotřeba přestala být výsadou bohatých elit a stala se masovým jevem.

5.2.

Termín „prozument“ zavedl v roce 1980 Alvin Toffler, spisovatel a futurista. Ve svém díle „Třetí vlna“ popsal prozumaci jako jev, který se na trhu projeví prolnutím sféry produkce a sféry konzumace. Třetí vlnou byl proces zahrnující účast jednotlivců nebo organizovaných skupin prozumentů na činnostech vytváření výrobku určeného pro vlastní spotřebu a posun hranice mezi subjekty, které vyrábějí a spotřebovávají.

5.3.

Koncepce trhu, na kterém byli spotřebitelé včetně domácností vnímáni pouze jako pasivní účastníci trhu, neodpovídala výzvám technologického rozvoje. Již v roce 1972 předpověděli Marshall McLuhan a Barrington Nevitt, že s rozvojem elektronických technologií se spotřebitel bude moci stát výrobcem.

5.4.

Základem hospodářství v moderní společnosti jsou bezpečné dodávky energie odběratelům za dostupné ceny, přičemž musí být zohledněna potřeba chránit slabší skupiny obyvatel v rámci boje proti energetické chudobě.

5.5.

Prozumenti jsou jednotlivci, skupiny obyvatel nebo domácnosti a zemědělské usedlosti, které mohou působit v organizovaných formách, jako jsou sdružení, nadace či družstva, a jež jsou zároveň výrobci i spotřebiteli energie vyráběné v malých zařízeních umístěných na dvorech nebo v obytných či hospodářských budovách (malé větrné turbíny, fotovoltaické panely, sluneční kolektory, tepelná čerpadla). Prozumenty mohou být rovněž malé podniky, včetně sociálních podniků a místních orgánů.

5.6.

Termín „prozumace“ zahrnuje kromě elektrické energie také vytápění a chlazení.

5.7.

Prozument v zásadě jedná pro vlastní užitek. Stává se spolutvůrcem spotřebovávaného zboží. Za prozumenty jsou považováni i jednotlivci, kteří vyrábějí množství energie, jež se přibližně rovná množství, které sami spotřebovávají, i když se tyto procesy neodehrávají současně, např. vyrábějí energii hlavně během dne, kdy ji pro vlastní potřebu využívají poměrně málo, přičemž přebytek prodávají jiným spotřebitelům, a sami spotřebovávají většinu energie tehdy, kdy ji sami vyrábějí v daleko menším množství.

5.8.

Individuální prozumace vede k jinému uspořádání života. Je spojena převážně s nespokojeností s masovou a standardizovanou výrobou. Současní spotřebitelé v době digitalizace požadují, aby se k nim přistupovalo subjektivně, a vidí možnost individuálního uspokojení potřeb a ambicí. Vědomě se zapojují do projektů týkajících se ochrany životního prostředí a boje s emisemi skleníkových plynů.

5.9.

Prozumenti spojují přechod na moderní energetiku s rozvojem, potřebou kreativity a nezávislosti. Z tržního hlediska je nejaktivnější skupinou prozumentů internetová generace. Odlišuje se tím, že nevnímá svět z hlediska spotřeby, ale tvorby. Usiluje o uspokojení potřeb spojených se svobodou, věrohodností vůči společnosti, rychlým životním rytmem a inovativností.

5.10.

První prozumentské postupy měly svůj původ v jednoduchých samoobslužných operacích ve službách a v elektronickém obchodě a rozšíření mimotržních aktivit spotřebitelů. Dalším důvodem prozumace byly změny na trhu práce, elektronizace každodenních činností, možnost práce z domova (práce na dálku), více volného času a potřeba využít volný čas co nejlepším způsobem.

5.11.

Tržní příčinou rozvoje prozumace nejen v oblasti energetiky byl pokles příjmů domácností v době krize, rostoucí ceny služeb a zboží, nutnost každodenního šetření a poskytování služeb nebo výroba výrobků pro vlastní spotřebu z ekonomických důvodů.

5.12.

Mnoho zemí si uvědomuje výhody vyplývající ze souběžného rozvoje rozptýlených zdrojů energie včetně mikrozařízení. Horní hranice jejich výkonu je obvykle 50–100 kW. Týká se to zejména prozumentských zařízení.

5.13.

Výrobu energie spotřebiteli je možné považovat za základní prvek přechodu na decentralizovanou výrobu, tj. všeobecně žádoucí řešení z hlediska energetické bezpečnosti a s ohledem na životní prostředí a společnost.

5.14.

Všeobecné uplatňování prozumace by mělo zásadně usnadnit plnění úkolů vyplývajících ze závěrů konference COP 21 v Paříži.

5.15.

EU postavila spotřebitele do centra své energetické politiky a umožňuje jim aktivní využívání nových technologií. V uplynulých letech se objevily nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie jak pro velkoprůmyslová zařízení, tak pro projekty malého rozsahu, a současně se značně snížily náklady na základní investice. Například cena fotovoltaických modulů se v letech 2008–2012 snížila o 80 %. Díky tomu mohly podniky i domácnosti začít rentabilně vyrábět a spotřebovávat vlastní elektrickou energii.

5.16.

Vzhledem k tomu, jaké má rozvoj výroby energie spotřebiteli přínosy, je vhodné podněcovat možné prozumenty k činnosti v této oblasti. Tato podpora může zahrnovat odstranění bariér a zjednodušení administrativních postupů, usnadnění připojení k síti nebo také příznivé podmínky pro prodej přebytků energie.

6.   Energetická družstva jako prozumenti

6.1.

Energetické družstvo je dobrovolným sdružením neomezeného počtu osob, které má právní subjektivitu a jehož cílem je společné uspokojení poptávky jeho členů po energii.

6.2.

Prozumentem je možné být samostatně nebo spolu se sousedy v bytovém domě. O družstvu lze hovořit tehdy, pokud do prozumentského zařízení investovalo několik osob. Může jít o celé skupiny obyvatel v dané oblasti. Cílem je výroba elektrické nebo tepelné energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní potřebu, přičemž možný přebytek se prodává do sítě. V Německu k tomu stačí tři fyzické osoby, v Polsku deset fyzických osob nebo tři právnické osoby.

6.3.

Z německých zkušeností z uplynulých let vyplývá, že cílem družstev není maximalizace zisku, ale především ekonomická pomoc vlastním členům a jejich podpora. Z přibližně tisíce družstev se každé čtvrté financovalo pouze z podílů jeho členů. V případě ostatních družstev byly dvě třetiny prostředků získány od družstevních bank. Každý člen má jeden hlas bez ohledu na výši finančního vkladu. Obvykle se nejedná o vysokou částku a určují ji stanovy. Pokud družstvo zaznamená ztráty, podíl na nich jde do výše poskytnutého vkladu.

6.3.1.

Z hospodářského hlediska musí družstvo fungovat efektivně, jako každý podnik. Výhodou družstev byl zanedbatelný procentní podíl úpadků této formy činnosti (přibližně 0,1 % všech úpadků v Německu). Po počátečním období, kdy průměrné dividendy dosahovaly 5–6 %, činí současný výnos 2–3 %.

6.3.2.

Obce v Německu jsou velmi důležitými partnery energetických družstev, nejen díky zpřístupnění střech a obecních budov pro investice. S iniciativou založit energetické družstvo často přišel starosta a snažil se přesvědčit o této myšlence obyvatele.

6.4.

Velmi hmatatelným výsledkem založení energetického družstva je možnost získat energii za nižší ceny, než by tomu bylo v případě jednotlivce.

6.5.

Energetické družstvo velmi výrazně upevňuje postavení prozumentů vůči velkým subjektům na trhu s energií.

6.6.

Energetická družstva také přímo zapojují obyvatele do procesu zvyšování energetické bezpečnosti v jejich okolí. To má obrovský význam pro optimalizaci řešení přizpůsobených potřebám a podmínkám místních komunit.

6.7.

Družstevní hnutí hrálo zejména ve starých zemích EU významnou roli při stimulaci růstu a zvyšování konkurenceschopnosti hospodářství a podporovalo evropské hodnoty solidarity, samosprávy a demokracie. Hospodářský potenciál družstev je ve starých zemích EU nadále obrovský. V zemích bývalého reálného socialismu ve střední a východní Evropě dochází k tomu, že socialistický původ družstevního hnutí a tehdejší politika, kdy byla družstva podřízena ústředním a územním orgánům, působí v současnosti jako brzda a negativně ovlivňují postoj k prozumentským družstvům.

6.8.

Takzvaný model vlastní spotřeby (self-consumption model) umožnil snížení nákladů na energii, zejména pro malé a střední podniky, pro které vysoké ceny elektrické energie představovaly vysokou zátěž. Mezi spotřebiteli v obytných domech se objevily nové modely – počínaje systémy fotovoltaických panelů na střechách patřících domácnostem nebo třetím osobám až po projekty realizované občanskými družstvy v oblasti obnovitelné energie.

V Bruselu dne 19. října 2016.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 28.


Top