Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016IE0760

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Rozpočet EU založený na výkonnosti a zaměřený na výsledky: klíčový prvek pro řádné finanční řízení (stanovisko z vlastní iniciativy)

OJ C 34, 2.2.2017, p. 1–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

2.2.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 34/1


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Rozpočet EU založený na výkonnosti a zaměřený na výsledky: klíčový prvek pro řádné finanční řízení

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2017/C 034/01)

Zpravodaj:

Petr ZAHRADNÍK

Rozhodnutí plenárního shromáždění

21/01/2016

Právní základ

čl. 29 odst. 2 jednacího řádu

 

stanovisko z vlastní iniciativy

 

 

Odpovědná specializovaná sekce

Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

Přijato ve specializované sekci

05/10/2016

Přijato na plenárním zasedání

19/10/2016

Plenární zasedání č.

520

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

139/0/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV je názoru, že rozpočet EU může představovat zásadní nástroj pro řešení stávajících výzev EU a jejích strukturálních změn. Je však zapotřebí pečlivě analyzovat a vyhodnotit, kde jsou jeho prostředky vynakládány, jak jsou vynakládány, jak je výkonnost takto vynaložených prostředků vyhodnocována a jak jsou dosažené výsledky komunikovány  (1). Za těchto předpokladů se může rozpočet EU chopit prioritních výzev EU a může dopomoci obnovit víru evropské populace v EU i v podmínkách absolutního i relativního snížení jeho objemu.

1.2.

Předpokladem pro posílení výkonnosti rozpočtu EU je současně i stanovení jasně vymezených prioritních cílů ve prospěch občanů EU, odpovídajících agregovaných ukazatelů a přesvědčivého systému podávání zpráv vztahujících se k reálným aktivitám financovaným z rozpočtu EU, čímž by byla maximalizována value for money. Cestou mohou být například předběžné podmínky, finanční nástroje či flexibilita a schopnost čelit náhlým výzvám (2). Primárně kvantitativní aspekt rozpočtu EU, který je i z pohledu EHSV tak významný pro určení základních priorit a jim odpovídajících politik, musí být doprovázen i svým kvalitativním rozměrem.

1.3.

EHSV se ztotožňuje s přístupem, který respektuje, že v případě výdajů rozpočtu EU nejde pouze o zajištění souladu s pravidly zákonnosti a procesní správnosti (legality and regularity), ale i o cílené a systematické zaměření se na výsledky a výkonnost, kterých rozpočet EU dosahuje při zajišťování prioritních oblastí EU.

1.4.

EHSV souhlasí, že osvojení pravidel výkonnostní kultury (performance culture) v souvislosti s rozpočtem EU vyžaduje zajištění úzké propojenosti mezi objemem a charakterem výdajů na straně jedné a ucelenou sadou agregovaných výkonnostních ukazatelů, které výsledky a výkonnost měří, na straně druhé.

1.5.

EHSV současně zastává názor, že osvojení výkonnostní kultury nepředstavuje jednorázový krok, ale vývojový proces, který předpokládá jak odpovídající právní prostředí, tak i výběr nástrojů, které povedou klíčové aktéry k jednání žádoucím směrem. Nadcházející diskuse a implementace výkonnostně orientovaného rozpočtu EU musí dále blíže specifikovat jeho obsah;

1.6.

EHSV je přesvědčen, že výkonnostně orientovaný rozpočet EU zajišťuje naplňování reálných výsledků a dopadů v prioritních oblastech EU, které přinášejí zřetelně vymezitelnou přidanou hodnotu. Diskuse o výkonnostním rozpočtu EU je tedy též diskusí o prioritních politikách EU, které mají schopnost zajistit potřebné strukturální změny.

1.7.

Dosud došlo k provedení pilotních testů, které měří dopad rozpočtu EU na plnění priorit a kvantifikovaných cílů strategie Evropa 2020. EHSV tuto aktivitu hodnotí jako pozitivní krok správným směrem, v němž je zapotřebí systematicky a ještě podstatně komplexněji pokračovat. Testy odhalily vysokou míru nesouladu mezi zamýšlenými cíli a jim odpovídajícími výsledky a řadu příkladů neefektivního využívání prostředků EU a procesních selhání, jež je doprovázejí.

1.8.

EHSV podporuje další lepší a užší propojení a vazbu prostřednictvím ukazatelů dopadové analýzy a její následné interpretace mezi strategií Evropa 2020 a víceletým finančním rámcem 2014–2020, resp. jednotlivými rozpočty EU pro příslušná léta. Přitom je žádoucí provedení reflexe strategie Evropa 2020, zda tato cílí na skutečné rozvojové priority EU i ve druhé polovině této dekády.

1.9.

EHSV též podporuje zajištění toho, aby dohody o partnerství a operační programy byly schopny hrát roli efektivních převodníků cílů a priorit EU do podoby operativních cílů realizovaných na úrovni jednotlivých členských států buď v podobě zlepšení sdíleného managementu (shared management), nebo zlepšení procesních postupů u programů přímo řízených Evropskou komisí v jednotlivých členských státech.

1.10.

EHSV doporučuje, aby členské státy byly motivovány k tomu, aby do svých dohod o partnerství a operačních programů zahrnuly vzájemně porovnatelnou sadu kvantifikovatelných výsledků, jež by měly být podporou ze zdrojů rozpočtu EU dosaženy a tyto by měly být následně vyhodnoceny. Všechny dohody o partnerství a programy by měly obsahovat společné výsledkové ukazatele na průřezové/horizontální bázi, s jasnou identifikací přínosu jednotlivých fondů i ESIF jako celku, navržené tak, aby byl možný monitoring pokroku na úrovni EU, členských států i jejich jednotlivých regionů.

1.11.

EHSV vnímá nadcházející revizi víceletého finančního rámce 2014 – 2020 v polovině období jako příležitost pro silnější prosazení výkonnostního a výsledkově orientovaného přístupu, který by se měl následně naplno projevit v podobě víceletého finančního rámce počínaje rokem 2021.

1.12.

EHSV se domnívá, že by víceletý finanční rámec počínaje rokem 2021 měl představovat, společně s novou strategií konkurenceschopnosti a rozvoje a vznikajícím sociálním pilířem, klíčovou střednědobou strategickou platformu (se stejným časovým horizontem jako má strategie konkurenceschopnosti) se strukturou a váhou jednotlivých výdajových položek přizpůsobenou skutečným potřebám a prioritám a současně by měl umožnit větší flexibilitu pro zajištění nově vzniklých potřeb. EHSV by rovněž přivítal změnu způsobu nakládání s prostředky rozpočtu EU ve směru vyšší efektivnosti prostřednictvím širšího uplatnění návratných nástrojů a nalézání jejich komplementarity s dotačními prostředky. Navíc existuje stále velký prostor pro zlepšení způsobů vyhodnocování rozpočtu EU a jeho efektivnosti. Parametr odpovídající rozpočtové flexibility je velmi podstatný z pohledu schopnosti rozpočtu EU reagovat na nově vzniklé podněty, hrozby a příležitosti a udržení akceschopnosti EU (příkladem může být migrační krize, potřeba řešit ekonomické šoky či změna počtu členů EU a její dopad na rozpočtové toky, odpovídající zdrojová báze Fondu solidarity pro případ přírodních katastrof) a týká se nejenom objemu a struktury výdajů rozpočtu EU, ale též jeho příjmové strany.

1.13.

EHSV doporučuje, aby se do rozpočtové politiky EU po roce 2020 též promítla identifikace odpovídající výše příjmové strany rozpočtu EU a způsobu jejího vytváření (nalezení vyvážené a solidární vazby mezi příspěvky členských států a vlastními rozpočtovými zdroji).

1.14.

EHSV souhlasí s dalším rozšířením možností aktivní fiskální politiky, například včetně možnosti emitovat cenné papíry. Pro tento účel je žádoucí zlepšit fiskální rámec a procedury rozpočtu EU a rovněž uspokojivě vyřešit záležitost působnosti rozpočtové politiky EU vůči zemím eurozóny na straně jedné a ostatním členským státům EU na straně druhé.

2.   Analýza a popis problému

2.1.    Výchozí faktografie

2.1.1.

Rozpočet EU představuje významný a klíčový nástroj financování priorit EU, jehož objem činí přibližně 1 % HDP EU; za rok 2015 činil jeho objem 145,3 mld. EU. Rozpočet EU se podílí poměrně významným podílem na zajišťování hospodářské politiky v jednotlivých členských státech a představuje v průměru 1,9 % veřejných výdajů v členských státech EU, nicméně v určitých případech tento podíl významně přesahuje 10 %.

2.2.    Výchozí body tématu

2.2.1.

Při takovém objemu finančních prostředků je důležité zajistit, aby tyto byly alokovány nejen v souladu s pravidly (legally and regularly), ale současně též aby při respektování těchto pravidel byly především s to dosáhnout cílů a odpovídajících výsledků a dodržovat principy zdravého finančního řízení (sound financial management) a kultury výkonnosti (performance culture). Identifikace skutečných efektů využívání rozpočtu EU měřená relevantními makroekonomickými ukazateli a měřítky se stává předmětem všech politických úvah, které se rozpočtové politiky EU v současnosti týkají.

Rozpočtová výkonnost znamená odpovídající zaměření výdajů rozpočtu EU na skutečné priority EU pro příslušné období. Kultura výkonnosti je pak založena na třech pilířích: strategii, zjednodušení a rozpočtové proceduře.

2.2.2.

Rozpočet EU a jeho využívání by mělo být v souladu s následujícími prioritami:

osvojení zesíleného přístupu založeného na výkonnosti (performance-based) a zaměřeného na výsledky (result-oriented), který by vyvážil tradiční pohled souladu s pravidly (legality and regularity) a zajistil osvojení nových prvků odrážejících stávající a budoucí potřeby (viz níže) financí EU,

zesílené zaměření na výkonnost a výsledky předpokládá zlepšení práce s daty, jejich dostupností a disponibilitou v požadované podobě pro vyhodnocení reálných přínosů, a to za předpokladu, že efekty této aktivity převýší dodatečné náklady,

vyhodnocení kvality regulatorního rámce pro alokaci výdajů rozpočtu EU,

s ohledem na charakter aktivit podporovaných z rozpočtu EU je podstané vnímat jeho vývoj nikoliv izolovanou optikou příslušného roku, ale jako kontinuální střednědobý proces, v němž jednotlivá léta představují vývojovou trajektorii potřebnou k zajištění odpovídajících výsledků,

respektování velmi úzké propojenosti mezi rozpočtem EU a novým paradigmatem hospodářské politiky EU (3) i aktuální výkonností ekonomiky EU ve střednědobém kontextu;

potřebou kontinuity rozpočtové politiky EU a naplňování a vyhodnocování jejích cílů.

2.2.3.

Rozpočet EU obsahuje některé nové prvky spojené s fungováním víceletého finančního rámce 2014–2020, jež jsou relevantní z hlediska posílení přístupu založeného na výkonnosti a zaměřeného na výsledky:

a)

tematická koncentrace: podpora z finančních prostředků EU by se měla týkat pouze prioritních oblastí a neměla by být zaměřena na cokoliv; priority musejí být přesně definované a podpořeny kvantitativní analýzou a plány proveditelnosti; sada priorit musí být striktně omezena; odůvodněné priority musejí být kryty dostatečným financováním, aby bylo možné dosáhnout skutečných výsledků a přínosů;

b)

integrovaný a místně založený (place-based) přístup a synergie: programy a projekty by měly nejenom přinést výsledky a přínosy samy o sobě, ale tyto výsledky a přínosy by měly korespondovat s výsledky a přínosy dalších programů a projektů prostřednictvím dosažených synergií; synergie by měly být dosahovány v rámci územní jednotky vymezené na základě principu subsidiarity; aby tento systém fungoval, je důležité vytvořit řídící matici k zajištění vhodných podmínek pro integrované projekty;

c)

předběžné podmínky a výkonnostní rezerva (conditionalities and performance reserve): principy zdravého finančního řízení (sound financial management) jsou založeny na faktu, že financování EU je prováděno za odpovídajících vnitrostátních, makroekonomických a institucionálních okolností, které představují předpoklad pro uskutečnění vlastní alokace; na straně druhé, jako bonus pro subjekty s dobrou výkonností, je zavedena výkonnostní rezerva;

d)

zjednodušení: systém financování EU je mimořádně komplikovaný z různých perspektiv, což představuje překážku pro jeho efektivní řízení a možnost měřit jeho skutečné výsledky a přínosy;

e)

lépe kvantifikované výsledky: je velmi důležité efektivně měřit skutečně dosažené výsledky a mít možnost jasně a přesně se poučit ze zjištěných pozorování pro formování a přizpůsobení fiskální politiky EU; pro tento účel je zásadní zlepšení systému analýzy dat a jeho řízení a práce s ukazateli.

2.2.4.

Smyslem je lépe přizpůsobit fiskální politiku EU a praktické fungování rozpočtu EU potřebám prostřednictvím relevantnější vyváženosti mezi formálními a procedurálními záležitostmi využívání rozpočtu EU na straně jedné a přístupy založenými na výkonnosti a zaměřenými na výsledek na straně druhé. Za velmi potřebný lze označit s ohledem na výkonnost a výsledek též přístup společného vnímání a porozumění (common understanding) tohoto konceptu.

2.2.5.

Pro případ měření nesouladu s formálními pravidly je dlouhodobě používán ukazatel míry chybovosti (error rate). Její výše se pohybuje okolo 4 % (přibližně 4 % výdajů rozpočtu EU nejsou vynaložena v souladu s formálními pravidly, což není špatný výsledek; v absolutní částce však tento údaj představuje přibližně 6 mld. EUR). Vývoj souhrnné míry chybovosti v nedávném období ilustruje tabulka níže:

2011

2012

2013

2014

3,9  %

4,8  %

4,7  %

4,4  %

2.2.6.

Klíčovým principem pro rozpočet EU je „zdraví“ (soundness) finančních toků a skutečných programů a projektů jimi financovaných, jež umožňuje vyhodnocení optimálního využití zdrojů EU ve všech svých aspektech. EHSV se ztotožňuje s aktuálním trendem většího důrazu na výkonnost a výsledky, který se projevuje v aktivitách Evropské komise (Budget Focused on Results Iniciative (4)) i Evropského účetního dvora (struktura jeho Výroční zprávy za rok 2014 (5) a speciální kapitola zaměřená na výkonnost; pasáže ke sdílenému managementu (shared management) zahrnují jako výsledky vyhodnocení výkonnosti programů pocházející z pilotního testu).

2.2.7.

EHSV podporuje přístup uplatněný při pilotním testu, jenž je zaměřen na analýzu vztahu a propojení mezi strategií Evropa 2020 a dohodami o partnerství, resp. operačními programy jako klíčovými nástroji realizace politiky soudržnosti EU a jako významné složky výdajové strany rozpočtu EU. Tento test lze považovat za počátek komplexního pojetí při vyhodnocování výkonnosti a výsledků rozpočtu EU (6).

2.2.8.

Pro dosažení vyváženého sledování formálních i výkonnostních charakteristik spojených s rozpočtem EU je zásadní proces nakládání, řízení a sdílení dat a informací mezi orgány a institucemi EU (především Evropskou komisí) a členskými státy. Využívání rozpočtu EU je doprovázeno obrovským množstvím dat a informací, které jsou však pouze velmi omezeně prakticky využívány pro zajištění toho, aby bylo možné objektivně vyhodnotit jak míru chybovosti, tak zvláště splnění reálných výsledků, kterých rozpočet EU dosahuje, a stanovit postupy, jak zjištěný stav zlepšit

3.   Zásadní komentáře

3.1.

EHSV zastává názor, že hlavním posláním existence rozpočtu EU je přinášet prospěch občanům EU a souběžně chránit finanční zájem EU; přínosy spočívají v podpoře založené na respektování rozvojových i provozních priorit, která je kompatibilní s rámcem hospodářské politiky a skutečnou i předpokládanou ekonomickou výkonností; ochrana finančního zájmu EU představuje odpovídající využití výdajů rozpočtu EU v souladu s pravidly a bez chyb a podvodného jednání. Nynější politický přístup by měl přispět k dosažení plného souladu a vyváženosti mezi nimi.

3.2.

EHSV se domnívá, že posun směrem k výkonnostně orientovanému rozpočtu EU nemůže být učiněn jako jednorázový krok. Je klíčové, aby základní právní normy a cíle rozpočtu EU a jeho politiky byly koncipovány s úmyslem naplnit kvalitativně zaměřené indikátory a dosáhnout měřitelné výsledky.

3.3.

Výkonnostně orientovanému rozpočtu EU by významně pomohlo i dosažení budoucího časového souladu mezi rozpočtovým obdobím (nyní sedmiletý finanční rámec) a obdobím vymezeným v klíčové rozvojové strategii EU (nyní desetiletá strategie Evropa 2020). Rok 2021 bude z tohoto pohledu znamenat unikátní příležitost pro dosažení tohoto souladu a vytvoření podmínek pro optimální fungování rozpočtu EU zaměřeného na výsledky a výkonnost.

3.4.

EHSV bere na vědomí a respektuje poznatky Výroční zprávy pro rok 2014 publikované Evropským účetním dvorem, která odhalila řadu problémových míst, ve kterých propojení strategie Evropa 2020 a dohod o partnerství, resp. operačních programů nefunguje zcela optimálně. Tato zpráva konstatuje, že tyto různé nástroje nejsou koncipovány tak, aby umožnily systematický převod politických cílů strategie Evropa 2020 do praktických operačních cílů (vymezených dohodami o partnerství a operačními programy) (7).

3.5.

EHSV je názoru, že potenciální přínosy plynoucí z dosažení synergií pěti evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v rámci jednoho deštníku regulačního a řídícího rámce (regulatory and management framework) a jedné dohody o partnerství v každém členském státě se dosud nenaplnily, přičemž stále pokračuje praxe rozdílných pravidel vztahujících se na jednotlivé fondy, které vedou k fragmentaci programování (na rozdíl od potřebného dosahování synergií mezi nimi).

3.6.

EHSV se domnívá, že velký prostor pro posílení přístupu zaměřeného na výkonnost a výsledek umožňuje existence dvou nových prvků pro využívání prostředků EU v období 2014–2020 – kondicionalit a výkonnostní rezervy. Právě naplňování makroekonomických kondicionalit by mělo zajišťovat, že výdaje rozpočtu EU budou v jednotlivých členských státech alokovány v adekvátně zdravém makroekonomickém prostředí, resp., že nebude umožněno, aby členský stát, který neusiluje o nápravu svých makroekonomických problémů, mohl v plném rozsahu těchto prostředků využívat. Existence výkonnostní rezervy by též měla členské státy adekvátně motivovat k výkonnosti zaměřené na naplnění strategických cílů EU s podporou rozpočtu EU.

3.7.

EHSV se domnívá, že pilotní snaha o testování výkonnostně a výsledkově založeného rozpočtu EU prostřednictvím vazeb vůči prioritám strategie Evropa 2020 by nicméně měla být dále následována rozšířením o další relevantní oblasti tak, aby vyhodnocení výkonnostního a výsledkového zaměření rozpočtu EU mohlo být opravdu ucelené a komplexní – pozornost by měla být věnována například doporučením pro jednotlivé země (Country Specific Recommendations – CSRs) a souladu s indikátory vycházejícími z naplňování evropského semestru.

3.8.

EHSV doporučuje, aby v rámci úvah o fungování rozpočtu EU došlo též ke zvážení konceptu tržního selhání, na jehož odstranění by měly být prostředky rozpočtu EU zaměřeny; projevy tržního selhání (market imperfections/failures) mohou spočívat například v informační asymetrii, případně ve způsobu komerčního ocenění návratnosti investic ze strany finančních institucí, které brání financování určitých typů projektů, protože nejsou vzaty v úvahu určité pozitivní externality a širší sociální přínosy, jež nejsou relevantní pro jednotlivý komerční případ, ale mají význam pro podporu danou financováním EU.

3.9.

EHSV se ztotožňuje s potřebou zásadního zlepšení oblasti sdíleného managementu mezi orgány a institucemi EU (především Evropskou komisí) a členskými státy. 76 % všech výdajů rozpočtu EU je alokováno prostřednictvím sdíleného managementu. Čím lépe budou členské státy naplňovat vnitrostátní kvantifikované cíle strategie Evropa 2020, čím více bude rozpočet EU s cíli strategie Evropa 2020 propojen a čím lépe budou tyto cíle odrážet skutečné ekonomické, sociální, územní či environmentální potřeby EU, tím příznivější prostředí zdravého finančního managementu vytvoříme k hladkému propojení mezi Evropskou komisí a členskými státy.

3.10.

EHSV se domnívá, že významným projevem posílení výkonnosti a orientace na výsledek rozpočtu EU je důraz na větší využívání nástrojů finančního inženýrství (NFI), resp. inovativních finančních nástrojů, jejichž povaha zcela principiálně mění způsob, jakým jsou veřejné zdroje EU využívány a jaká očekávání jsou s nimi spojena. Přes nesporný potenciál NFI se přibližně jen 65 % těchto prostředků vztažených k období 2007–2013 dostalo ke konečným příjemcům (zbytek prostředků byl v NFI pouze „zaparkován“, aby bylo formálně doloženo jejich vyčerpání). Toto téma získá dále na důležitosti po roce 2020 i v souvislosti s potřebou posílení komplementarity vůči Evropskému fondu pro strategické investice (EFSI) a představuje klíčovou strategickou úvahu pro zaměření společných rozpočtových prostředků EU počínaje rokem 2021.

3.11.

EHSV je současně toho názoru, že silnější zaměření na výkonnost a výsledek pochopitelně neznamená podceňování zákonnosti a procesní správnosti. Důraz na soulad s právními a procesními pravidly nesmí být upozaděn. Vzhledem k tomu, že míra chybovosti se týká všech případů, kdy by finanční prostředky neměly být vyplaceny, protože nebyly použity v souladu s pravidly, je jaksi automaticky předpokládáno, že tato pravidla jsou správná a sama neobsahují vnitřní rozpory či nežádoucí prvky. I proto by postup, který je v souladu s pravidly zdravého finančního managementu, měl obsahovat ověření dopadů těchto regulatorních pravidel, aby došlo k testu jejich kompatibility a souladu s potřebami a cíli EU (8).

3.12.

EHSV souhlasí, že praxe spojená s využíváním rozpočtu EU je velmi komplikovaná. K naplnění požadavku zdravého finančního managementu přispěje též aktuální úsilí o zjednodušení veškerých aktivit s rozpočtem EU spojených, které se týkají jak procedurálních záležitostí, tak věcí spojených s obsahem; úsilí o zjednodušení by se mělo projevit ve snížení nadměrného administrativního břemene a omezení praxe „goldplatingu“ v jednotlivých členských státech.

3.13.

EHSV se domnívá, že návrhy zmíněné v sekci 1 tohoto stanoviska, jež vedou ke konečným závěrům a doporučením (sekce 1), představují klíčové koncepční úvahy o budoucí rozpočtové politice EU, které mohou být částečně uplatněny v souvislosti s procesem revize víceletého finančního rámce 2014 – 2020 v polovině období, ale jejichž úplné promítnutí do rozpočtových pravidel je možné až počínaje rokem 2021. Koncept výhledu a reformních potřeb týkající se rozpočtu a víceletého finančního rámce po roce 2020 se může opírat o nedávná stanoviska k tomuto tématu na úrovni EHSV či na ně navazovat (9).

V Bruselu dne 19. října 2016.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Georges DASSIS


(1)  Georgieva Kristalina, místopředsedkyně Evropské komise pro rozpočet, internetové stránky „EU Budget Focused on Results“

(2)  Viz analýza; bod 2.2.3.

(3)  Strategie Evropa 2020, evropský semestr, balíček šesti opatření (Six-pack), balíček dvou opatření (Two-pack), doporučení pro jednotlivé země (Country Specific Recommendations – CSRs) mimo jiné; úzká vazba s doporučeními pro jednotlivé země jako měřítkem pro efektivní alokaci výdajů rozpočtu EU může být jednou z cest.

(4)  Tuto iniciativu vyhlásila místopředsedkyně Evropské komise pro rozpočet a lidské zdroje Kristalina Georgieva na konferenci 22. září 2015.

(5)  Výroční zpráva publikována 10. listopadu 2015.

(6)  Podobným směrem, zaměřeným však na dílčí témata, se ubíral obsah několika usnesení Evropského parlamentu v letech 2013–2015 (viz zprávy Geiera, Gräßle); komplexní zaměření tohoto tématu v materiálech Evropského parlamentu vykazuje dokument Absolutoria hospodaření Evropské komise za rok 2014, zpráva Dlabajové (2016).

(7)  Viz například 2014 European Court of Auditors’ Annual Report, bod 3.10 až 3.12.

(8)  Například prostřednictvím hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment – RIA), jelikož představuje velmi účinný nástroj k dosažení skutečně zdravého finančního managementu.

(9)  Například stanoviska EHSV: Přezkum rozpočtu EU (2011) (Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 75), Rozpočet 2014–2020 (2012) (Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 32), Dokončení HMU/zdanění (2014) (Úř. věst. C 230, 14.7.2015, s. 24), Přezkum správy ekonomických záležitostí (2015) (Úř. věst. C 268, 14.8.2015, s. 33), Dokončit HMU – příští evropské legislativní období (2012) (Úř. věst. C 451, 16.12.2014, s. 10), Dokončení HMU – politický pilíř (2015) (Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 8), Nejen HDP/doplňkové ukazatele (2012) (Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 14), Daň z finančních transakcí (2012) (Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 55), Daň z finančních transakcí – posílená spolupráce (2013) (Úř. věst. C 271, 19.9.2013, s. 36) a Program na období 2014–2020 (FISCUS), (2012) (Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 48).


Top