Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52013IP0283

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2013 o rozvojových cílech tisíciletí – stanovení rámce pro období po roce 2015 (2012/2289(INI))

OJ C 65, 19.2.2016, p. 136–150 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

19.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 65/136


P7_TA(2013)0283

Rozvojové cíle tisíciletí

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2013 o rozvojových cílech tisíciletí – stanovení rámce pro období po roce 2015 (2012/2289(INI))

(2016/C 065/19)

Evropský parlament,

s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000,

s ohledem na usnesení nazvané „Dodržení slibu: společně k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí“, které přijalo Valné shromáždění OSN na svém plenárním zasedání na vysoké úrovni o rozvojových cílech tisíciletí v rámci své 65. schůze v roce 2010,

s ohledem na čtvrtou světovou konferenci o ženách, která se konala v srpnu 1995 v Pekingu, na deklaraci a akční platformu přijatou v Pekingu a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 dne 9. června 2000, OSN Peking + 10 dne 11. března 2005 a OSN Peking + 15 dne 2. března 2010, na nichž se projednávaly nové činnosti a iniciativy zaměřené na uplatňování Pekingské deklarace a akční platformy a kde se členské státy zavázaly přijmout opatření na podporu rovnosti žen a mužů ve dvanácti oblastech,

s ohledem na istanbulský akční program pro nejméně rozvinuté země pro desetiletí 2011–2020,

s ohledem na provádění akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD), který byl dohodnut v Káhiře v roce 1994 a který uznává, že sexuální a reprodukční zdraví a práva na ně jsou základem pro udržitelný rozvoj,

s ohledem na zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) nazvanou „Za polovinou cesty – naplňování rozvojových cílů tisíciletí“, zveřejněnou v lednu 2010,

s ohledem na zprávu UNDP o lidském rozvoji za rok 2010 nazvanou „Skutečné bohatství národů: cesty k lidskému rozvoji“,

s ohledem na zprávu OSN nazvanou „Rovnost pohlaví: Přehled pokroku v roce 2012“, která vyhodnocuje zlepšení v otázkách rovnosti žen a mužů v rámci osmi rozvojových cílů tisíciletí,

s ohledem na zprávu o lidském rozvoji za rok 2011 vypracovanou v rámci UNDP,

s ohledem na závěrečné prohlášení přijaté na konferenci OSN o udržitelném rozvoji (Rio+20), která se konala v brazilském Riu de Janeiro ve dnech 20.–22. června 2012,

s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) přijatou Valným shromážděním OSN v roce 1979, která diskriminaci žen definuje a stanovuje agendu pro vnitrostátní opatření k jejímu zastavení,

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na právní rámec pro lidská práva,

s ohledem na práci týmu OSN pro systémové úkoly v rámci rozvojové agendy pro období po roce 2015, působícího pod společným vedením odboru OSN pro ekonomické a sociální otázky (UN DESA) a UNDP, s podporou všech agentur OSN a na základě konzultací se všemi příslušnými zúčastněnými stranami,

s ohledem na zprávu OSN, která byla v červnu 2012 vypracována pro jejího generálního tajemníka pod názvem „Zajištění budoucnosti, kterou chceme pro všechny“,

s ohledem na práci panelu na vysoké úrovni pro rozvojovou agendu pro období po roce 2015, který sdružuje významné osobnosti pod záštitou generálního tajemníka OSN, a na závěry konference Rio+20,

s ohledem na Monterreyský konsensus přijatý na mezinárodní konferenci o financování rozvoje konané v mexickém Monterrey ve dnech 18. až 22. března 2002,

s ohledem na prohlášení a akční plán, které byly přijaty na fóru na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se konalo v Busanu v prosinci 2011,

s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti pomoci a na akční program z Akkry,

s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji (1) a na kodex chování EU pro doplňkovost a dělbu práce v rámci rozvojové politiky (2),

s ohledem na článek 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), v němž je zakotveno, že EU zajišťuje soudržnost mezi svými jednotlivými politikami a činnostmi s přihlédnutím ke všem svým cílům,

s ohledem na článek 208 SFEU, který stanoví, že „Unie přihlíží k cílům rozvojové spolupráce při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2005 nazvané „Soudržnost politik v zájmu rozvoje“ (COM(2005)0134) a na závěry Rady s názvem „Soudržnost politik v zájmu rozvoje“ přijaté na 3166. zasedání Rady pro zahraniční věci konaném dne 14. května 2012,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Rámec politiky EU pro pomoc rozvojovým zemím při řešení problémů při zabezpečování potravin“ (COM(2010)0127),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2010 nazvané „Humanitární potravinová pomoc“ (COM(2010)0126),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Přístup EU ke zvyšování odolnosti: Poučení z krizí v oblasti zajišťování potravin“ (COM(2012)0586),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2013 nazvané „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“ (COM(2013)0141),

s ohledem na evropskou zprávu o rozvoji ze dne 19. září 2008 nazvanou „Rozvojové cíle tisíciletí v poločase: kde se nacházíme a kam máme směřovat“,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. února 2013 s názvem „Důstojný život pro všechny: Skoncovat s chudobou a umožnit světu udržitelnou budoucnost“ (COM(2013)0092),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj partnerství pro spolupráci s třetími zeměmi (COM(2011)0843, SEC(2011)1475, SEC(2011)1476),

s ohledem na návrh Komise Rady ze dne 7. prosince 2011 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci (COM(2011)0840),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2011 nazvané „Rozpočet – Evropa 2020“ (COM(2011)0500) a pracovní dokument Komise z téhož dne nazvaný „Rozpočet – Evropa 2020: stávající systém financování, budoucí úkoly, výsledky konzultací zúčastněných stran a jednotlivé možnosti hlavních horizontálních a odvětvových otázek“ (SEC(2011)0868),

s ohledem na společné sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Globální Evropa: nový přístup k financování vnější činnosti EU“ (COM(2011)0865),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2011 nazvané „Příprava víceletého finančního rámce ve vztahu k financování spolupráce EU s africkými, karibskými a tichomořskými státy a zámořskými zeměmi a územími na období 2014–2020“ (COM(2011)0837),

s ohledem na závěry Rady o podpoře EU určené na udržitelné změny ve společnostech v procesu transformace, ze 3218. zasedání Rady pro zahraniční věci konaného dne 31. ledna 2013,

s ohledem na závěry Rady nazvané „Zvýšení dopadu rozvojové politiky EU: Agenda pro změnu“, ze 3166. zasedání Rady pro zahraniční věci konaného dne 14. května 2012,

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. září 2012 nazvané „Kořeny demokracie a udržitelný rozvoj: spolupráce Evropské unie s občanskou společností v oblasti vnějších vztahů“ (COM(2012)0492),

s ohledem na veřejné konzultace Komise týkající se přípravy postoje EU k rozvojovému rámci pro období po roce 2015 (3), které probíhaly od 15. června 2012 do 15. září 2012 a jichž se mohli zúčastnit všechny zainteresované subjekty, jednotlivci, organizace (vládní i nevládní, parlamentní, akademické, soukromé atd.) i země,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. dubna 2010 nazvané „Dvanáctibodový akční plán EU na podporu rozvojových cílů tisíciletí“ (COM(2010)0159),

s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2010 o pokroku směřujícím k dosažení rozvojových cílů tisíciletí: střednědobé přezkoumání v rámci příprav zasedání OSN na vysoké úrovni, které se bude konat v září 2010 (4),

s ohledem na studii z ledna 2013 nazvanou „Rozvojové cíle tisíciletí po roce 2015 – výrazné zapojení EU“,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0165/2013),

A.

vzhledem k tomu, že rozvojové cíle tisíciletí zvýšily povědomí o naléhavosti potřeby celosvětově vymýtit chudobu a stanovit tento cíl jako prioritu celosvětových opatření, jelikož jsou zaměřeny na omezený soubor konkrétních cílů se závazným harmonogramem pro jejich splnění; vzhledem k tomu, že dva roky před cílovým rokem 2015, kdy mají být rozvojové cíle tisíciletí splněny, lze konstatovat, že došlo k významnému pokroku; podařilo se splnit cíl snížit extrémní chudobu o polovinu, jakož i cíl snížit na polovinu podíl osob, které nemají spolehlivý přístup k upraveným zdrojům pitné vody, zlepšily se také podmínky více než 200 milionů lidí žijících v chudinských čtvrtích; základní školu navštěvuje v současnosti stejný počet dívek i chlapců a je patrný i rychlejší pokrok ve snižování úmrtnosti dětí a matek; vzhledem k tomu, že však stávající rozvojové cíle tisíciletí dostatečně neřeší příčiny chudoby, jako jsou například nerovnosti uvnitř jednotlivých zemí a mezi jednotlivými zeměmi, a sociální vyloučení a dostatečně se nezabývají otázkou biologické rozmanitosti a správy věcí veřejných;

B.

vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji podepsaný Komisí, Radou a Evropským parlamentem je součástí acquis communautaire, a vzhledem k významu a dosahu tohoto dokumentu, který obsahuje plán evropské rozvojové spolupráce, včetně příslušného acquis a odpovídajících hlavních směrů;

C.

vzhledem k tomu, že rozvojové cíle tisíciletí pomohly definovat chudobu jako vícerozměrnou deprivaci v životě lidí, týkající se vzdělání, zdraví, životního prostředí, stravy, zaměstnanosti, bydlení a rovnosti žen a mužů;

D.

vzhledem k tomu, že chudoba, hlad a podvýživa, neodpovídající přístup ke kvalitní zdravotní péči pro všechny, omezený přístup k léčivým přípravkům, neodpovídající sanitární a hygienická zařízení v bezpečné kvalitě, nedostatečná úroveň kvalitního základního a středního vzdělávání, vysoká nezaměstnanost – zejména u mladých lidí –, nedostatečná sociální ochrana, nedodržování lidských práv, nerovnost, včetně nerovnosti mezi muži a ženami, poškozování životního prostředí a změna klimatu představují i nadále celosvětové výzvy, které zvyšují naléhavost potřeby najít nové cesty pro rozvoj, které by mohly vést k udržitelnému inkluzivnímu rozvoji pro dobro všech;

E.

vzhledem k tomu, že téměř miliarda lidí na světě trpí podvýživou a více než 200 milionů lidí je nezaměstnaných; vzhledem k tomu, že pouze 28 % celosvětového obyvatelstva má přístup ke komplexnímu systému sociální ochrany, což odráží vysokou míru neformální práce, a vzhledem k tomu, že podle odhadů nemá 1,4 miliardy lidí přístup k dostatečným energetickým službám, což jim brání v překonání chudoby;

F.

vzhledem k tomu, že problém podvýživy v rozvojových zemích stojí každoročně život 2,6 milionu dětí, a že vzhledem k dopadům změny klimatu se očekává nárůst počtu osob trpících podvýživou;

G.

vzhledem k tomu, že pokud budou i nadále ve stejné míře uzavírány sňatky v raném věku, stane se podle odhadů do roku 2020 až 140 milionů dívek, které budou ještě dětmi, nevěstami;

H.

vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny chudých lidí světa žijí v zemích se středním příjmem a podle ukazatelů světového vývoje používaných Světovou bankou (2008) se nerovnosti v příjmu a bohatství od počátku osmdesátých let minulého století ještě prohloubily, a to i v zemích s vysokým příjmem; vzhledem k tomu, že kvůli globalizačnímu modelu založeném na outsourcingu a menší ochraně zaměstnanců vzrostla také nejistota příjmu a zaměstnání;

I.

vzhledem k tomu, že podle předpokladů bude v roce 2015 stále ještě více než 600 milionů lidí používat neupravené, zdraví ohrožující vodní zdroje a že jedna miliarda lidí, z toho 70 % žen, bude žít s méně než 1,25 USD na den, a to zejména v řadě afrických zemí, ale i v zemích s rychle se rozvíjejícím hospodářstvím, a že pokud stávající trend bude pokračovat, nebude do roku 2049 splněn rozvojový cíl tisíciletí snížit podíl lidí žijících bez zajištění základních hygienických potřeb; vzhledem k tomu, že v současnosti je téměř 200 milionů lidí nezaměstnaných (z toho přibližně 74 milionů ve věku 15 až 24 let) a pouze 20 % obyvatel světa je zajištěno přiměřenou sociální ochranou, přičemž více než polovina obyvatel světa nemá sociální ochranu vůbec žádnou; vzhledem k tomu, že stanovení roku 2015 Evropským rokem rozvojové spolupráce umožní zvýšit povědomí evropských občanů o významu nových rozvojových cílů tisíciletí;

J.

vzhledem k tomu, že globální potravinová, energetická a finanční krize z let 2007–2010 doprovázená hospodářským poklesem a změnou klimatu poukázala na zranitelnost celosvětových systémů dodávek potravin a odhalila chyby ve fungování finančních a komoditních trhů a v mechanismech správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku;

K.

vzhledem k tomu, že otázky udržitelnosti, jež se týkají mimo jiné naléhavé potřeby snížit celosvětové emise skleníkových plynů a dosáhnout spravedlivějšího a udržitelnějšího řízení a správy přírodních zdrojů, představují klíčovou výzvu pro program přeměny;

L.

vzhledem k tomu, že Deklarace OSN z roku 1986 o právu na rozvoj označuje právo na rozvoj za jedno ze základních lidských práv; vzhledem k tomu, že tato deklarace zavazuje k uplatňování přístupu založeného na dodržování lidských práv, což zahrnuje dodržování všech lidských práv (hospodářských, sociálních, kulturních, občanských a politických), a vzhledem k tomu, že zavazuje i k posílení mezinárodní spolupráce;

M.

vzhledem k tomu, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí před stanovenou lhůtou bude z větší části záviset na naplňování globálního partnerství pro rozvoj, a vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly dodržet své závazky a neměly by dovolit, aby současná hospodářská a finanční krize zastavily pokrok, jehož bylo dosaženo;

N.

vzhledem k tomu, že podle ustanovení článku 208 SFEU je prvořadým cílem rozvojové politiky EU snižování a z dlouhodobého hlediska úplné vymýcení chudoby;

O.

vzhledem k tomu, že 50 let rozvojové politiky založené na poskytování darů vedlo k nadměrné závislosti (5);

P.

vzhledem k tomu, že OSN úzce a způsobem, který podporuje začlenění, spolupracuje se všemi zúčastněnými stranami, aby využila impulzu, který přinesly rozvojové cíle tisíciletí, a prováděla ambiciózní agendu pro rozvoj po roce 2015, která by měla být založena na vyšší kvalitě pomoci, účinnější koordinaci a dodržování zásad soudržnosti politik;

Q.

vzhledem k závazku EU zajistit soudržnost politik ve prospěch rozvoje v souladu se závěry Evropské rady z roku 2005, které byly znovu potvrzeny v jejích závěrech ze dne 14. května 2012 (6);

R.

vzhledem k tomu, že EU je jakožto největší světový dárce odhodlána dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí v plánované lhůtě a velmi se angažuje v jednáních o rozvojové agendě pro období po roce 2015;

S.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament přikládá tomuto procesu zvláštní důležitost a že se domnívá, že by EU měla působit jako hybná síla pro rámec na období po roce 2015;

T.

vzhledem k tomu, že mnohé ze států, které jsou ohroženy nebo postiženy konfliktem, nesplnily ani jeden z rozvojových cílů tisíciletí (7);

U.

vzhledem k tomu, že není-li zajištěn mír, bezpečnost, demokracie, respektování lidských práv a politická stabilita, jejich nepřítomnost spolu s korupcí a s porušováním lidských práv brání chudým zemím naplnit jejich rozvojový potenciál;

V.

vzhledem k tomu, že celosvětově žije 75 % chudých lidí v zemích se středními příjmy, a to i přesto, že hospodářství těchto zemí roste, a že revize rozvojových cílů tisíciletí by proto neměla specifickou situaci zemí se středními příjmy opomenout a měla by zohlednit zásadu rozlišování, tak jak byla sjednána v nové rozvojové agendě;

I.    Rozvojové cíle tisíciletí a nové výzvy

1.

konstatuje, že rozvojové cíle tisíciletí vymezené v roce 2000 jsou spojeny s mnoha úspěchy v zemích se středními příjmy a v rozvojových zemích, které je třeba pro účely nového rámce správně analyzovat, aby bylo možno dosáhnout globálnějších a udržitelnějších výsledků;

2.

zdůrazňuje, že celosvětové poměry se během posledních deseti let dramaticky změnily a spolu s tím se změnil i charakter chudoby, přičemž se v souvislosti se snahou o její vymýcení objevují jako hlavní problém prohlubující se rozdíly a nerovnost mezi zeměmi a v rámci jednotlivých zemí;

3.

poukazuje na to, že ačkoli se z některých rozvojových zemí stali dárci, stále se potýkají s vysokou a neustále rostoucí mírou nerovnosti srovnatelnou s jinými rozvojovými zeměmi; poukazuje na to, že změna klimatu, potravinová nezajištěnost, migrace, nezaměstnanost, demografické změny, korupce, omezené zdroje, neudržitelný růst a finanční a hospodářské krize, porušování lidských práv, jakož i některé další problémy, představují komplexní a vzájemně provázané výzvy;

4.

připomíná, že zhoršování stavu životního prostředí ohrožuje splnění rozvojových cílů tisíciletí, k nimž patří také vymýcení extrémní chudoby a hladu; zejména připomíná, že přetrvávající nerovnosti a boj o vzácné zdroje patří k hlavním příčinám konfliktů, hladu, nejistoty a násilí, a ty jsou zase hlavními faktory brzdícími lidský rozvoj a úsilí o dosažení udržitelného rozvoje; vyzývá k přijetí celistvějšího přístupu, který zohlední závěry konference Rio+20 o udržitelném rozvoji a následný vývoj;

5.

připomíná nutnost soudržnosti mezi obchodní politikou EU a jejími politikami v oblasti rozvoje, zejména pokud se týkají nejvzdálenějších regionů;

6.

naléhavě vyzývá EU, aby se až do summitu OSN ujala během jednání o rámci na období po roce 2015 hlavní iniciativy a aby přijala společný, účinný a ambiciózní postoj k otázce zásad a cílů, které by měly v novém rozvojovém rámci obsaženy; poukazuje zároveň na to, že musí být vytvořen jednotný, komplexní a integrovaný rámec s jasnými referenčními hodnotami, který bude zahrnovat hlavní otázky rozvoje a udržitelnosti, a že tento rámec musí mít univerzální a globální povahu, podporovat prosperitu, lidská práva a dobré životní podmínky pro všechny a vyslat signál, že rozvojové země se musí přímo a aktivně podílet na vytváření a dodržování tohoto rámce, přičemž je nutno přihlédnout i k tomu, jakou úlohu a odpovědnost za jeho úspěch mají bohatší země, a to nejen z hlediska financování;

7.

zdůrazňuje, že zaměření globálního partnerství pro rozvoj by mělo být upraveno tak, aby zohlednilo změnu podmínek, a že by mělo být úzce propojeno s novou dimenzí agendy pro období po roce 2015; zdůrazňuje, že nově formulované a oživené globální partnerství pro rozvoj bude zásadní pro uplatňování agendy pro období po roce 2015 a pro zajištění účinných mechanismů odpovědnosti na všech úrovních;

8.

má za to, že tento sjednocený přístup vyžaduje náležitou koordinaci EU a členských států před tím, než bude prezentován na podzimním newyorkském summitu, a vysokou viditelnost během vyjednávacího procesu pod vedením evropského komisaře pro rozvoj; vyzývá EU, která je celosvětově největším dárcem, aby se plně ujala své úlohy klíčového aktéra v rámci agendy pro období po roce 2015;

9.

vyzývá, aby cíle rozvojového rámce pro období po roce 2015 zahrnovaly rozvojové cíle tisíciletí i cíle v oblasti udržitelného rozvoje a aby podporovaly prosperitu a dobré životní podmínky pro všechny, a to včetně zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy, děti, starší osoby a osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že musí existovat skutečná flexibilita podle možností příslušných států stanovit vnitrostátní cíle, přičemž je třeba, aby do tohoto procesu byly přímo a aktivně zapojeny rozvojové země a rozvojoví partneři, zejména občanská společnost; zdůrazňuje, že bohaté země musí přijmout pevné závazky, ať už se jedná o jejich vlastní rozvoj, tak o jejich politiky, jež ovlivňují jiné země;

10.

zdůrazňuje, že nedostatečný pokrok v oblasti rozvojových cílů tisíciletí v otázce postavení žen není dán pouze finančními nebo technickými překážkami, ale že jde zejména o důsledek nedostatku politické vůle;

II.    Vymýcení chudoby

11.

naléhavě vyzývá, aby se vymýcení chudoby, které je prvořadým cílem rozvojové spolupráce EU, a dosažení udržitelného sociálního a environmentálního rozvoje staly v rámci celé planety hlavními celosvětovými prioritami rozvojové agendy pro období po roce 2015;

12.

zdůrazňuje, že nerovnost brání úsilí o hospodářský rozvoj a snižování chudoby; připomíná zejména, že vysoká míra nerovnosti ztěžuje vybudování plošných přerozdělovacích a daňově udržitelných systémů sociální péče, jež by se opíraly o zásady solidární společnosti, zatímco vysoká míra nerovnosti může zvýšit kriminalitu nebo rozpoutat násilný konflikt, a to zejména v multietnických společnostech; je přesvědčen, že má-li se společnost skutečně změnit, je zapotřebí se zabývat strukturálními příčinami chudoby;

13.

bere na vědomí způsoby, jakými jsou rozvoj a vymýcení chudoby propojeny s výzvami, pokud jde o mír a bezpečnost, životní prostředí, lidská práva, rovnost žen a mužů, demokracii a řádnou správu věcí veřejných; požaduje nový přístupu k otázce vymýcení chudoby, který zohlední, jak velkou důležitost má hospodářský rozvoj a růst podporující začlenění, spravedlivé přerozdělování bohatství prostřednictvím rozpočtů, důstojná práce, účinná odborná příprava, environmentální udržitelnost, dodržování lidských práv a řádná správa věcí veřejných;

14.

vyzývá, aby byly „Úkoly po dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ zakotveny do Deklarace o právu na rozvoj z roku 1986, která nejenže uznává rozvoj za základní lidské právo, ale také se zabývá rozvojem jako procesem;

15.

vyzývá k zohlednění zásady rovnosti žen a mužů v rámci přístupu k vymýcení chudoby zaměřeného na růst a k zahrnutí této zásady do všech programů, politik a strategií a do celého rámce na období po roce 2015;

16.

zdůrazňuje, že začleňování je dynamickým konceptem, který jde nad rámec strategie orientované na chudé země a který má širší zaměření umožňující zahrnout zranitelné skupiny obyvatel žijících v nejistých životních podmínkách, což vyžaduje zakotvení strategie v oblasti rozvoje do makroekonomického rámce; má za to, že vymezení kvalitativních ukazatelů bude zásadní pro sledování jak míry, v jaké pokrok rozvoje podporuje začlenění a je udržitelný, tak rozsahu, v jakém jsou řešeny potřeby nejvíce znevýhodněných a zranitelných skupin;

17.

vyzývá v této souvislosti k nové definici chudoby, která bude širší než definice založená výlučně na hrubém domácím produktu (HDP); zdůrazňuje, že celosvětové a vnitrostátní průměrné hodnoty nezohledňují situaci velkého množství chudých lidí světa;

Zdravotnictví, výživa, vzdělávání a sociální ochrana

18.

uznává, že řešení problému podvýživy dětí a matek vyžaduje dlouhodobé rozvojové strategie zaměřené na odvětví, která mají na podvýživu vliv, jako je například zdravotnictví, vzdělávání, zajišťování dodávek vody a hygienických potřeb a zemědělství;

19.

připomíná, že je nutné plně přijmout, že kvality lidského života má více rozměrů; v této souvislosti připomíná, že zdraví, výživa, sociální ochrana, rovnost pohlaví a vzdělání jsou klíčové faktory pro vymýcení chudoby a k dosažení hospodářského rozvoje podporujícího začlenění;

20.

zdůrazňuje význam odstraňování nerovností mezi ženami a muži, v první řadě v oblasti vzdělávání, pokud jde o zvyšování průměrné kvality lidského kapitálu, a v druhé řadě v oblasti zdravotní péče, kde je nutno učinit větší pokrok ve zlepšování zdravotního stavu matek a snižování míry dětské úmrtnosti;

21.

žádá EU, aby důrazně bránila právo na nejvyšší dosažitelnou úroveň zdraví, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv na ně, a to i s ohledem na HIV/AIDS, mimo jiné prostřednictvím zajištění dobrovolného plánování rodičovství, možnosti bezpečného potratu a antikoncepce;

22.

zdůrazňuje, že rámec rozvojových cílů tisíciletí pro období po roce 2015 zahrnuje specifický cíl vyloučit veškeré formy násilí páchaného na ženách;

23.

zdůrazňuje, že za hlavní cíle agendy pro období po roce 2015 by se měly považovat všeobecně dostupná lékařská péče kombinující léčbu a preventivní přístup, všeobecný přístup k přiměřené výživné stravě a kvalitní vzdělání umožňující zaměstnatelnost pro všechny a na všech úrovních;

24.

trvá na tom, že rámec pro období po roce 2015 musí zahrnovat především cíle týkající se fyzické i cenové dostupnosti kvalitní zdravotní péče s důrazem na klíčové prvky, kterými jsou propagace zdraví, prevence a léčebné zákroky, a to i v souvislosti s pohlavním a reprodukčním zdravím, souvisejícími právy a problematikou HIV/AIDS, ale také na konkrétní kroky k vytvoření systémů základní zdravotní péče, jež zajistí prevenci, léčbu, péči a podporu pro všechny obyvatele, včetně jejich marginalizovaných a znevýhodněných skupin, jako jsou menšiny, vězni, migranti, osoby bez dokladů, sexuální pracovníci nebo drogově závislí;

25.

vyzývá k urychlenému přijetí celosvětových opatření na snížení úmrtnosti matek, novorozenců a dětí a znovu připomíná zásadní význam všeobecného přístupu k péči v oblasti reprodukčního zdraví;

26.

vyzývá k další podpoře výzkumu zaměřeného na účinnější a udržitelnější programy prevence a léčby, včetně výzkumu a vývoje účinných forem lékařských zákroků, a to i pokud jde o vakcíny, léky a diagnostiku;

27.

konstatuje, že ženy hrají klíčovou roli ve výživě a zajišťování potravin, jsou odpovědné za 80 % zemědělství v Africe, ačkoli téměř nikdy nemohou vlastnit půdu, kterou obdělávají; zdůrazňuje, že vymýcení hladu tudíž závisí na podpoře drobných zemědělců, aby byli schopni produkovat dostatek potravy pro sebe a své rodiny; poukazuje na to, že většinu drobných zemědělců tvoří ženy; vyzývá, aby byl do všech součástí plánování zajišťování potravin začleněn přístup zohledňující rovnost mezi ženami a muži; zdůrazňuje, že je třeba předcházet podvýživě a léčit ji a že za tímto účelem je nutné přijímat opatření založená na ověřených poznatcích, přednostně zaměřená na těhotné ženy a malé děti;

28.

zdůrazňuje, že je třeba připravit a provádět zdravotní programy s cílem posílit systémy zdravotní péče, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že celosvětová hospodářská krize nepříznivě zasáhla do úsilí v boji proti HIV/AIDS, tuberkulóze, malárii a opomíjeným tropickým nemocem;

29.

zdůrazňuje význam cíle dosáhnout zlepšení zdraví matek pro snížení jejich úmrtnosti a pro zajištění všeobecného přístupu ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a plánování rodičovství; zdůrazňuje význam vzdělávání a zvyšování povědomí v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví jako nedílné součásti programu pro zdraví žen;

30.

konstatuje, že již od počátku školní docházky je třeba věnovat zvláštní pozornost osvětě žen i mužů ohledně rovnosti pohlaví, aby se postupně změnily jejich postoje a sociální stereotypy a aby se rovnost žen a mužů stala základním principem společnosti ve všech zemích světa;

31.

naléhavě žádá, aby se na humanitární pomoc EU, která přispívá k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, fakticky nevztahovala omezení, která na humanitární pomoc uvalily USA nebo jiní dárci, zejména pokud jde o zajištění přístupu k potratům pro ženy a dívky, které se staly oběťmi znásilnění v ozbrojených konfliktech;

32.

uznává, že důstojné pracovní příležitosti umožňují chudým domácnostem vymanit se z chudoby, že jsou klíčové pro to, aby jednotlivci a rodiny získali sebevědomí a pocit sounáležitosti se svým společenstvím, a že přestavují způsob, jak přispět k produkci; vyzývá, aby se plná a produktivní zaměstnanost a důstojná práce staly ústředním cílem rozvojové agendy pro období po roce 2015, a žádá, aby byl tento cíl podporován prostřednictvím uplatňování správně nastavených minimálních úrovní sociální ochrany za účelem snížení chudoby a zvýšení odolnosti vůči ní;

33.

zdůrazňuje, že zdravotní osvěta a vzdělávání jsou důležitými faktory pro zlepšení veřejného zdraví;

34.

naléhavě žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována také boji proti nenakažlivým onemocněním, jako je rakovina;

35.

žádá, aby rámec rozvojových cílů tisíciletí pro období po roce 2015 posílil postavení žen a rovnosti žen a mužů, a to tím, že odstraní rozdíly v zastoupení dívek a chlapců na všech úrovních vzdělávání, a aby v něm byly stanoveny zvláštní cíle zahrnující univerzální přístup ke kvalitnímu vzdělání a odborné přípravě a jejich dokončení (na základní, střední i vyšší úrovni) v rámci takových politik vytváření pracovních míst, které budou vstřícné vůči mladým lidem, eliminaci ženské negramotnosti a zajištění přístupu ke komplexní sexuální výchově ve školách i mimo ně;

III.    Řádná správa věcí veřejných

36.

zdůrazňuje, že rámec pro udržitelný rozvoj po roce 2015 vyžaduje, aby byla respektována zásada demokratického vládnutí a dodržování lidských práv, aby existovaly účinně fungující, transparentní a odpovědné instituce a partnerské subjekty na všech úrovních a aby do demokratického procesu byla systematicky zapojována silná občanská společnost; trvá na tom, že klíčovými prvky tohoto rámce musí být participativní demokracie a efektivní účast občanů prostřednictvím plného a posíleného uplatňování občanských a politických práv;

37.

vyzývá EU, aby své zkušenosti a odborné znalosti sdílela s rozvojovými zeměmi a aby jim poskytla přístup k poznatkům v relevantních oblastech udržitelného rozvoje, zejména využitím zkušeností členských států EU z jejich vlastní transformace;

38.

domnívá se, že stávající jednání a diskuse musí být strukturovány tak, aby se zajistilo, že v novém rozvojovém rámci bude zohledněn a splněn jasný závazek týkající se dodržování zásad demokratické správy;

39.

zdůrazňuje, že jak změna klimatu, tak nedávná krize spojená s cenami potravin i globální finanční krize mohou souviset s neexistencí náležité správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku; zdůrazňuje tudíž, že by správa věcí veřejných v celosvětovém měřítku měla být klíčovou složkou rozvojové agendy pro období po roce 2015;

40.

vyjadřuje politování nad nedostatečnou soudržností mezi institucemi, jež se podílejí na správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku, zejména pokud jde o mnohostranný obchod a finanční a environmentální uspořádání; je toho názoru, že poté, co nedostatky správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku vedly jednotlivé země k hledání regionálních řešení jako způsobu, jak reagovat na specifické rozvojové potřeby regionů, je nyní třeba provést koordinační opatření, která zabrání tříštění a nesoudržnosti politiky s mnohostrannými režimy a mezinárodními standardy; z obecnějšího hlediska se domnívá, že je zapotřebí přijmout opatření na celosvětové úrovni, která by snahy jednotlivých států doplnila;

41.

poukazuje na to, že ačkoli formát rámce rozvojových cílů tisíciletí umožnil stanovení konkrétních cílů se závazným harmonogramem, jejichž plnění lze sledovat prostřednictvím statisticky spolehlivých ukazatelů, přístup k jejich dodržování nevykazuje dostatečný stupeň angažovanosti; v této souvislosti varuje před uplatňováním přístupu spočívajícího v univerzálních řešeních a je přesvědčen, že globální cíle musí být přizpůsobeny vnitrostátnímu a regionálnímu prostředí a původním podmínkám;

42.

poukazuje na to, že orgány na všech úrovních mají v rámci agendy pro udržitelný rozvoj zásadní úlohu, která spočívá v tom, že se podílejí na politických debatách, transformují přijaté závazky do podoby právních předpisů, požadují, aby vláda přijala odpovědnost za opatření v sociální, environmentální a soudní oblasti, a samy se řídí zásadou vlastnické odpovědnosti;

43.

naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby věnovalo zvláštní pozornost vytváření participativního prostředí, které umožní, aby organizace občanské společnosti, soukromý sektor, filantropické nadace a další nezávislé rozvojové partnerské subjekty, jakož i vnitrostátní parlamenty a místní orgány na oblastní, vnitrostátní a regionální úrovni byly schopny plnit svou odpovědnost za utváření politik a monitorování jejich dodržování, a dostát tak náležitě svému úkolu, který jim s ohledem na rámec pro období po roce 2015 přísluší;

44.

naléhavě žádá, aby mladí lidé, zejména dívky a mladé ženy, měli možnost hrát na základě rámce pro období po roce 2015 významnou roli, a připomíná, že účast mladých na správě věcí veřejných může mít značný přínos, mj. v posilování struktur a procesů demokratického rozhodování a zlepšování kvality života mladých lidí a jejich společenství;

Přístup založený na dodržování lidských práv

45.

požaduje, aby zásady dodržování lidských práv byly základem rámce pro období po roce 2015, který musí řešit zejména problémy nerovnosti, škodlivých tradičních praktik, diskriminace, genderově motivovaného násilí, nedostatečného zapojení marginalizovaných a znevýhodněných osob do společnosti a nutnost posílení jejich postavení, se zvláštním zřetelem k právům mladých lidí, žen, migrantů, osob nakažených virem HIV, osob diskriminovaných na základě příslušnosti k určité kastě, lesbiček, homosexuálů, bisexuálů a transsexuálů a osob se zdravotním postižením;

46.

vyzývá v této souvislosti ke stanovení samostatného cíle vyřešit přetrvávající nerovnosti, jimž čelí ženy a dívky, a k posílení nezbytné politické vůle, zdrojů a odpovědnosti v souvislosti s přijetím udržitelných a účinných kroků;

47.

zdůrazňuje, že rozvojová agenda OSN pro období po roce 2015 musí vycházet z přístupu založeného na lidských právech, který zahrnuje sociální a hospodářská práva a zároveň občanská a politická práva týkající se budování míru a zajišťování bezpečnosti, jakož i právo na rozvoj;

48.

doporučuje stanovit obecný cíl rovnosti;

49.

vybízí EU, aby podporovala rozvojové země v posilování jejich politické vůle a snah o účinnější ratifikaci a uplatňování právních nástrojů v oblasti lidských práv, které zakážou diskriminaci nebo jakékoli právní, politické a regulační překážky a represivní ustanovení na základě věku, pohlaví, rasy, etnického původu, kasty, kultury, náboženství, víry, rodinného stavu, zdravotního postižení, nakažení virem HIV, národnostního původu, migračního statusu, jazykových dovedností, sexuální orientace, pohlavní identity nebo jiných faktorů či okolností; vybízí rovněž EU, aby podporovala rozvojové země v zavádění vhodných standardů sociální ochrany;

50.

naléhavě požaduje ratifikaci Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen všemi státy s cílem podpořit rovnost žen a mužů;

Mír, bezpečnost a rozvoj

51.

zdůrazňuje, že stav ozbrojeného konfliktu i po jeho skončení je jednou z hlavních překážek rozvoje a snižování chudoby a ohrožuje demokracii; zdůrazňuje rovněž, že mír a bezpečnost, rozvoj a lidská práva jsou vzájemně propojené a vzájemně se posilují; vyzývá proto Unii, aby za účelem posílení prevence konfliktů použila všech příslušných nástrojů, jako je Mezinárodní deklarace občanských práv nebo nástroje zřízené v rámci dohody z Cotonou;

52.

vyzývá v této souvislosti, aby bylo mezi priority zařazeno budování kapacit ve státech postižených konfliktem a nestabilitou; domnívá se, že pro stabilizaci a rozvoj těchto států jsou nezbytná účinná mezinárodní partnerství, metody pro sdílení poznatků a rozvoj kapacit založené na transformačních zkušenostech členských států EU, kdy je třeba vycházet z modelu nové dohody o angažovanosti v nestabilních zemích iniciované během čtvrtého fóra na vysoké úrovni o účinnosti pomoci, které se konalo v Busanu;

53.

vyzývá EU k další významné účasti na dění v nestabilních státech, zajišťování integrované reakce ve spojitosti s rozvojovými politikami, poskytování humanitární pomoci, přispívání ke snižování rizika katastrof, předcházení konfliktům a budování státu;

54.

má za to, že rámec pro období po roce 2015 musí odrážet cíle v oblasti upevňování míru a budování státu, k nimž se dospělo při jednáních v Busanu;

55.

zdůrazňuje, že by v rozvojovém rámci pro období po roce 2015 měla být řešena otázka prevence násilí a diskriminace, zejména sexuálního násilí páchaného na dívkách a ženách, a že je nutné vytvořit či posílit komplexní systémy ochrany dostupné všem;

IV.    Udržitelnost

56.

vyzývá EU, aby transparentním způsobem podporujícím začlenění přispívala k posilování soudržnosti cílů v oblasti sociálně a environmentálně udržitelného rozvoje na straně jedné a cílů rozvoje v období po roce 2015 na straně druhé;

57.

zdůrazňuje, že konečným výsledkem by měla být „jedna rozvojová agenda“, ve které nebude docházet ke zbytečnému zdvojování úsilí a zdrojů; zdůrazňuje, že vzhledem k tendenci řešit na celosvětové úrovni otázky týkající životního prostředí a rozvoje samostatně by EU měla hledat nové způsoby, jak toto rozštěpení překonat a vytvořit mezi těmito úzce provázanými oblastmi styčné body, a to i z institucionálního hlediska;

58.

zdůrazňuje, že udržitelnost je prvořadou výzvou a že selhání v této oblasti pravděpodobně ohrozí všechny rozměry lidského rozvoje; uznává zejména, že s bojem proti chudobě je pevně spjata problematika zabezpečení potravin, zajištění přístupu k energii a vodě, udržitelného využívání půdy, účinného využívání přírodních zdrojů, ochrany moří a jiných ekosystémů a biologické rozmanitosti, odlesňování, zmírňování změny klimatu, adaptace a snižování nebezpečí katastrof, problematika udržitelné výroby a spotřeby, sociálního začlenění a důstojné práce;

59.

poukazuje na to, že všeobecná dostupnost nezávadné pitné vody a hygienických služeb jakožto základních horizontálních sociálních služeb pro dosažení všech cílů, a moderních, spolehlivých, cenově dostupných a udržitelných služeb v oblasti zásobování energií, které jsou šetrné vůči klimatu a dostupné pro všechny, je klíčovým faktorem vymýcení chudoby a udržitelného růstu podporujícího začlenění;

60.

zdůrazňuje, že zajištění dodávek energie vyžaduje provádění strategií založených na diverzifikaci zdrojů, včetně solární energie, ochraně ekosystémů a přírodních zdrojů, snižování hrozby katastrof, integrovaném řízení vodních zdrojů, lepším fungování trhů a zkvalitňování infrastruktury a regulačních opatření;

61.

vyzývá rovněž k přijetí konkrétních opatření pro podporu a rozvoj zdravých mořských ekosystémů, udržitelného rybolovu a udržitelné akvakultury, jež by mohla sehrát důležitou úlohu v oblasti bezpečnosti potravin, výživy a udržitelného zemědělství;

62.

zdůrazňuje význam řádného uplatňování zásady rozlišování, která je zakotvena v nové rozvojové agendě; naléhavě žádá rozvíjející se země, aby přijaly svou odpovědnost za přerozdělování bohatství mezi své občany prostřednictvím rozpočtů, a vyřešily tak problém hluboké chudoby;

V.    Hledání postoje EU k rozvojovému rámci pro období po roce 2015

Financování rozvojových cílů tisíciletí po roce 2015

63.

připomíná závazek, že na oficiální rozvojovou pomoc bude do roku 2015 uvolněno 0,7 % hrubého národního důchodu; zdůrazňuje, že i v budoucím rámci musí zůstat zachována minimálně tato výše pomoci, a vyzývá všechny členské státy, aby tuto skutečnost stvrdily prostřednictvím závazných právních předpisů a aby pro splnění tohoto závazku přijaly víceleté rozpočtové harmonogramy;

64.

zdůrazňuje, že je důležité, aby rozpočet EU byl schopen plnit výzvy, jimž čelí, zejména v době krize, a zejména pokud jde o financování rozvoje; v tomto ohledu a v zájmu toho, aby již rozpočet EU nebyl odkázán pouze na to, jak velké je množství prostředků určených na platby, vyzývá k vytvoření vlastních zdrojů, například daně z finančních transakcí, jejíž část by měla plynout do okruhu IV rozpočtu EU;

65.

trvá na tom, aby finanční prostředky pro boj proti dopadům změny klimatu a na přizpůsobení se těmto dopadům skutečně pouze doplňovaly stávající závazky; vyzývá tudíž EU, aby navrhla, aby byly pro řešení problému změny klimatu vyčleněny jiné finanční zdroje, než jsou prostředky oficiální rozvojové pomoci, což umožní, aby diskuse po roce 2015 vyjasnila úlohu oficiální rozvojové pomoci a aby byly vyčleněny finanční prostředky pro přizpůsobení v zájmu udržitelného vymýcení chudoby;

66.

vyzývá Komisi, aby zintenzívnila diskuse se všemi zúčastněnými stranami o mechanismech financování, které by umožnily uspokojit finanční potřeby odpovídající rozvojové situaci po roce 2015;

67.

připomíná, že během zasedání fóra OSN o rozvojové spolupráci, které se konalo v roce 2012, bylo jasně zdůrazněno, že je důležitější různé mechanismy pomoci a dárce více koordinovat, než aby mezi nimi nedocházelo ke konkurenci; vyzývá EU, aby agendu pro účinnost pomoci EU podpořila, jelikož EU a její členské státy mají společnou odpovědnost za omezování roztříštěnosti pomoci;

Inovativní mechanismy financování

68.

vyzývá Komisi, aby spolu s ostatními dárci spolupracovala na celosvětové úrovni na vývoji dalších inovativních finančních mechanismů pro rozvoj, jelikož tyto mechanismy budou spolu s novými partnerstvími hrát v novém rozvojovém rámci zásadní úlohu, neboť doplní jiné zdroje a kompromisní řešení v oblasti financování udržitelného rozvoje; připomíná členským státům EU, že souhlasily s vytvořením daně z finančních transakcí a vyčleněním části těchto finančních prostředků na udržitelný rozvoj a boj proti změně klimatu;

69.

poukazuje na to, že EU by měla podporovat integrovaný a doplňkový přístup k financování, a to i formou partnerství soukromého a veřejného sektoru;

70.

vyzývá EU, aby jakožto nástroj pro uplatňování rámce pro období po roce 2015 podporovala takové zadávání veřejných zakázek na mezinárodní úrovni, které bude sociálně orientované, etické a šetrné k životnímu prostředí;

71.

vyzývá EU, aby ještě před tím, než bude pokračovat v rozvoji možností konsolidovaných půjček a grantů, které by umožnily zvýšit objem finančních prostředků potřebných na rozvoj a podporu mikroúvěrů, náležitě posoudila mechanismy konsolidovaných půjček a grantů, zejména co se týče rozvoje a finanční doplňkovosti, transparentnosti a odpovědnosti, místního vlastnictví a dluhového rizika; vyzývá Komisi, aby zveřejnila pokyny a upřesnila kritéria, která budou vycházet z harmonizovaných strategií pro snížení chudoby a jejichž uplatňování bude mít pro udržitelný rozvoj jasný přínos;

Zvyšování domácích příjmů prostřednictvím účinného zdanění a boje proti korupci

72.

znovu opakuje svůj požadavek, aby se boj proti korupci, praní špinavých peněz, daňovým rájům, nezákonným kapitálovým tokům a škodlivým daňovým systémům stal hlavní prioritou programu EU v oblasti mezinárodních finančních a rozvojových institucí s cílem umožnit rozvojovým zemím zvýšit své domácí příjmy;

73.

zdůrazňuje naléhavou potřebu větší mobilizace vnitrostátních zdrojů, a vyzývá tudíž EU a mezinárodní společenství, aby více podporovaly rozvojové země při zavádění účinné fiskální politiky a udržitelné daňové základny, jakož i při posilování kapacity, dovedností a kvalifikace jejich administrace s cílem bojovat proti nezákonným finančním tokům, vyhýbaní se daňovým povinnostem, proti daňovým únikům a podvodům a zefektivnit výběr daní;

74.

připomíná, že kvalita finančního výkaznictví je pro účinný boj proti daňovým únikům zásadní; podtrhuje význam plné transparentnosti při vykazování zisků a daní, které společnosti platí, zvláště pak pokud se – mimo jiné – podílejí na těžbě přírodních zdrojů; žádá proto Komisi, aby prosazovala, aby do mezinárodního standardu účetního výkaznictví Rady pro mezinárodní účetní standardy (IASB) byl začleněn požadavek, aby nadnárodní korporace podávaly zprávy o svých příjmech a placených daních podle jednotlivých zemí; připomíná, že tento požadavek je v souladu s potřebou zlepšit sociální odpovědnost nadnárodních společností;

Mechanismy monitorování a ukazatele

75.

zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí začít uplatňovat vhodnou kombinaci kvantitativního a kvalitativního vyhodnocování výsledků v oblasti rozvoje;

76.

poukazuje na to, že k tomu, aby bylo možné dosáhnout prosperity a rozvoje a překonat nové sociální a environmentální problémy, je nutné zavést jiný soubor ukazatelů, než je HDP, mezi nimiž bude index lidského rozvoje, procento osob žijících pod hranicí chudoby, index rozdílu mezi chudými a bohatými a Giniho koeficient příjmů;

77.

poukazuje na to, že jednoznačné a měřitelné ukazatele, týkající se vstupů i výstupů, mají zásadní význam pro monitorování a vykazování pokroku dosaženého mj. s ohledem na úsilí o vymýcení chudoby a v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje a že tyto ukazatele by měly zahrnovat i rovnost mužů a žen, zaměstnanost, sociální ochranu (např. přístup ke zdravotní péči a důchodům, ochranu před rizikem nezaměstnanosti a ochranu před specifickou deprivací žen, dětí a starších osob, pokud jde o živobytí), zdravotní postižení, migraci a status menšiny;

78.

vybízí EU, aby stanovila základní hodnoty, ukazatele a cíle pro vyhodnocení dopadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

Soukromý sektor

79.

zdůrazňuje, že je zapotřebí provést obecné zásady OSN pro oblast podnikání a lidských práv; v této souvislosti vyzývá všechny země, aby zavedly skutečně platný rámec pro regulaci obchodu, podporu plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce a dodržování lidských práv, včetně norem MOP, zásad transparentnosti a sociálních a environmentálních norem;

80.

domnívá se, že základním cílem podpory soukromého sektoru by mělo být zvýšení životní úrovně v rozvojových zemích nad hranici chudoby a podpora posílení soukromého sektoru v těchto zemích, neboť v opačném případě by došlo k nevyváženému rozvoji a růstu;

81.

naléhavě žádá společnosti usazené v EU, které mají výrobní zařízení v rozvojových zemích, aby plnily své povinnosti, pokud jde o dodržování lidských práv a svobod, sociálních a environmentálních norem, rovného postavení žen a mužů, základních pracovních norem, mezinárodních dohod a placení daní transparentním způsobem;

82.

zdůrazňuje význam ochrany soukromého vlastnictví pro zlepšení investičního prostředí a právního státu;

83.

zdůrazňuje, že ačkoliv je úloha, kterou v hospodářství zastává soukromý sektor, významná, poskytování kvalitních základních služeb občanům a z něho plynoucí přispívání k boji proti chudobě je hlavní odpovědností státu;

84.

zdůrazňuje, že subjekty veřejného i soukromého sektoru musí hledat způsoby, jak své zájmy, schopnosti a snahy sloučit, aby byly schopny přispívat k plnění agendy pro období po roce 2015;

85.

zdůrazňuje, že má-li hospodářský růst a rozvoj rozvojových zemí umožnit transformaci jejich hospodářství, měl by být udržitelný, inkluzivní a přispívat k posilování produktivních kapacit a tvorbě důstojných pracovních míst a k sociálnímu začlenění všech jejich obyvatel; vyzývá k tomu, aby byly v rozvojových zemích na národní úrovni zavedeny minimální standardy sociální ochrany a aby byly odstraněny veškeré formy dětské práce;

86.

zdůrazňuje, že spravedlivý obchod je obchodní partnerství založené na dialogu, transparentnosti a respektu, které usiluje o větší rovnost v oblasti mezinárodního obchodu (8); zastává názor, že spravedlivý obchod (fair trade) je příkladem úspěšného partnerství, které zahrnuje řadu subjektů po celém světě a na různých úrovních dodavatelského řetězce, zajišťuje přístup znevýhodněných výrobců na trh, zaručuje udržitelné živobytí, respektuje pracovní normy, postupně se odklání od dětské práce a podporuje ekologicky udržitelné zemědělství a výrobní postupy;

Soudržnost politik ve prospěch rozvoje a koordinace činnosti dárců

87.

vyzývá EU, aby zajistila, že do rámce pro období po roce 2015 bude pevně začleněna zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a aby se i nadále se zvláštní pozorností věnovala těmto prioritním oblastem: obchod a finance, zdraví a vzdělávání, změna klimatu, přírodní zdroje, zemědělství, rybolov, zdravotní péče, výživa a zajištění dodávek potravin, migrace, energetika, mírová a bezpečnostní politika a lidská práva;

88.

zdůrazňuje, že obchod může být zásadní hnací silou snižování chudoby, která povede k nastolení větší spravedlnosti a transparentnosti a bude podporovat udržitelný lidský a hospodářský rozvoj; v tomto ohledu EU naléhavě žádá, aby zajistila, že její obchodní politika bude v souladu s rozvojovými cíli EU;

89.

domnívá se, že ačkoli rozvojové cíle tisíciletí byly jistě úspěchem v tom, že více poukázaly na nutnost rozvojové pomoci, je pouhé zaměření se na pomoc příliš úzké; má za to, že je zapotřebí nového přístupu, který zahrne význam řádné správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku a výrazně se zaměří na politickou soudržnost pro rozvoj a zajištění globálních veřejných statků;

90.

je přesvědčen, že rozvojová agenda pro období po roce 2015 musí definovat základní globální veřejné statky, stanovit jejich financování a vymezit, jaké světové instituce mohou být odpovědné za jejich zajišťování;

91.

domnívá se, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje by v Evropě i mimo ni měla jít za rámec zásady „neškodit“ a měla by směřovat k integrovanějšímu přístupu, kdy mezinárodní obchod, životní prostředí a mezinárodní finanční uspořádání jsou chápány jako globální veřejné politiky, jež pomáhají posílit globální rozvojové cíle; v této souvislosti podporuje myšlenku vytvořit v rámci OSN globální hospodářskou radu;

92.

poukazuje na to, že soudržnost politik ve prospěch rozvoje může mít skutečné a účinné výsledky jen za předpokladu kolektivního úsilí a aktivní účasti rozvinutých i rozvojových zemí, rozvíjejících se ekonomik a mezinárodních organizací;

93.

zdůrazňuje, že v budoucím rozvojovém rámci by měl být učiněn odkaz na pomoc v souvislosti s „účinností rozvoje“; zejména se domnívá, že přeměna agendy „účinnosti pomoci“ na agendu „účinnosti rozvoje“ vyžaduje kombinaci rozvojové pomoci, podpory při zajišťování globálních veřejných statků a úpravy stávajících struktur správy věcí veřejných v celosvětovém měřítku s cílem zvýšit jejich schopnosti reagovat na globální výzvy;

94.

naléhavě vyzývá EU, aby působila jako aktivní činitel a aby v rámci rozvojového procesu zajistila vzájemnou doplňkovost jednotlivých činností a dělbu práce, a to způsobem, který bude transparentní a inkluzivní, a to i prostřednictvím většího využívání postupů společného plánování;

Souhrnné pokyny platné pro rozvojový rámec na období po roce 2015

95.

vítá ambiciózní a zavazující sdělení Komise ze dne 27. února 2013 nazvané „Důstojný život pro všechny“;

96.

zdůrazňuje, že při vymezování jednotného postoje EU v souvislosti s jednáním o podobě nového rozvojového rámce by měly být zohledňovány tyto zásady:

a)

struktura rozvojové agendy pro období po roce 2015 by měla odrážet nové skutečnosti a výzvy celosvětového, regionálního, národního a místního rozměru;

b)

vymezení budoucí agendy musí být provedeno za plné účasti a odpovědnosti rozvojových zemí a zemí se středními příjmy, zatímco novou odpovědnost a zátěž musí rovnoměrně, avšak spravedlivě sdílet všechny země;

c)

budoucí agenda by měla být ambiciózní, univerzální, svou povahou globální, mnohorozměrná a pružná, její cíle by měly co nejpřesněji odpovídat konkrétním podmínkám jednotlivých zemí, měly by být jednoduché, stručně formulované, zaměřené na konkrétní činnost, snadno sdělitelné a uzpůsobené místním, vnitrostátním a regionálním podmínkám a měl by být stanoven jen omezený počet konkrétních a měřitelných cílů;

d)

nanejvýš důležité je dodržovat zásady vzájemné odpovědnosti, transparentnosti, demokracie, lidských práv, vlastnické odpovědnosti, řádné správy věcí veřejných, právního státu, míru a bezpečnosti, rovnosti a spravedlnosti a rovnosti mužů a žen a zajistit, aby byly tyto zásady v rámci budoucí agendy zohledněny;

e)

na úspěšnost budoucích cílů má vliv schopnost rozvojových zemí dostát odpovědnosti za kvalitu života svých občanů, zvýšit životní úroveň nejzranitelnějších obyvatel nad hranici chudoby, bojovat proti nerovnosti a zároveň i prosazovat dodržování lidských práv;

f)

zvláštní pozornost by měla být věnována rychlejšímu nastolování rovnosti žen a mužů a posilování práv dívek a žen na všech úrovních společnosti;

g)

poukazuje na to, že nový rámec by měl sloučit hospodářský, sociální a environmentální rozměr udržitelného rozvoje;

h)

pro účely rozvoje je nezbytné mobilizovat veškeré využitelné finanční zdroje a mechanismy inovativního financování, přičemž pozornost je třeba věnovat zvláště:

i)

boji proti korupci, daňovým rájům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a nezákonným kapitálovým tokům;

ii)

odpovědnosti, kterou mají v rámci rozvojové agendy rozvíjející se ekonomiky, včetně podpory spolupráce jih-jih a třístranné spolupráce;

iii)

zlepšování monitorovacích mechanismů;

iv)

oficiální rozvojové pomoci;

v)

soudržnosti politik ve prospěch rozvoje;

i)

je třeba zajistit, aby nový rámec zahrnoval také partnery na úrovni přesahující úroveň národních vlád, aby se vytvořilo prostředí příznivé pro podporu skutečné demokratické odpovědnosti a občanské společnosti;

j)

pro úspěšnost budoucí rámce bude mít naprosto zásadní význam soudržnost politik ve prospěch rozvoje, která by měla zohledňovat proměnlivý charakter chudoby a dopady domácích politických opatření v celosvětovém měřítku;

k)

je zapotřebí jasných mechanismů odpovědnosti, aby se zajistilo, že země splní své závazky a budou účinně řešit výzvy týkající se chudoby a udržitelnosti, jimiž se bude rámec pro období po roce 2015 zabývat;

o

o o

97.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.


(1)  Úř. věst. C 46, 24.2.2006, s. 1.

(2)  Závěry Rady 9558/07, 15.5.2007.

(3)  http://ec.europa.eu/europeaid/what/millenium-development-goals/index_en.htm

(4)  Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 48.

(5)  http://www.ecdpm-talkingpoints.org/african-consultations-post2015-development-agenda.

(6)  Dok. 9317/12.

(7)  OECD et al., 2011, „Konflikty, nestabilita a ozbrojené násilí jsou hlavními faktory, které brání dosažení rozvojových cílů tisíciletí“.

(8)  Jak uvádí Světová organizace pro fair trade v Chartě zásad spravedlivého obchodu.


Top