Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52013IP0246

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii (2012/2293(INI))

OJ C 65, 19.2.2016, p. 40–55 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

19.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 65/40


P7_TA(2013)0246

Sociální bydlení v Evropské unii

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. června 2013 o sociálním bydlení v Evropské unii (2012/2293(INI))

(2016/C 065/04)

Evropský parlament,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na čl. 3 odst. 3 této smlouvy, a s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, zejména na články 9, 14, 148, 151, 153 a 160 a na protokol č. 26 této smlouvy o službách obecného zájmu,

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 34 a 36 této listiny,

s ohledem na protokol č. 26 SFEU o službách obecného zájmu,

s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu, zejména na její článek 30 (právo na ochranu před chudobou a sociálním vyloučením), článek 31 (právo na bydlení) a článek 16 (právo rodiny na sociální, právní a hospodářskou ochranu),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (1),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (2),

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (3),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (4),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (5),

s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (6),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. dubna 2012 nazvané „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ (COM(2012)0173),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“ (COM(2010)0758), na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů a na své usnesení na toto téma ze dne 15. listopadu 2011 (7),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 (8),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (9),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 (10),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1083/2006 (COM(2011)0615),

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (COM(2011)0614),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2008 nazvané „Plán evropské hospodářské obnovy“ (COM(2008)0800),

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (11), a na související usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2010 (12),

s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (13),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. března 2011 nazvané „Reforma pravidel státní podpory EU pro služby obecného hospodářského zájmu“ (COM(2011)0146) a na související usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 (14),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Strategie účinného uplatňování Listiny základních práv Evropskou unií“ (COM(2010)0573),

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020“ (COM(2011)0173),

s ohledem na pokyny Komise ze dne 15. května 2012 týkající se osvědčených postupů v oblasti omezování, zmírňování nebo kompenzace zakrývání půdy (SWD(2012)0101),

s ohledem na přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje v Evropě v roce 2012 ze dne 8. ledna 2013, který vypracovala Komise (15),

s ohledem na balíček Komise týkající se investic v sociální oblasti ze dne 20. února 2013,

s ohledem na evropskou statistiku v oblasti příjmů a životních podmínek (EU-SILC) a na tiskovou zprávu Eurostatu ze dne 8. února 2012 (16),

s ohledem na evropskou statistiku uvedenou ve třetí studii o kvalitě života v Evropě, a zejména na kapitolu 6 této studie (17)

s ohledem na zprávu agentury Eurofound o službách dluhového poradenství pro domácnosti v Evropské unii (18),

s ohledem na zprávu agentury Eurofound nazvanou „Životní podmínky Romů: nevyhovující situace v oblasti bydlení a zdraví“ (19),

s ohledem na rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (20),

s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 14. března 2013 ve věci C-415/11 (Mohamed Aziz) týkající se ochrany příjemců hypotečních úvěrů proti bankám v případě nekalých smluvních podmínek (21),

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1098/2008/ES ze dne 22. října 2008 o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2010) (22),

s ohledem na prohlášení Rady ze dne 6. prosince 2010 nazvané „Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení: spolupráce v boji proti chudobě v roce 2010 a v dalších letech“ (23),

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu ze dne 18. února 2011 nazvanou „SPC Assessment of the social dimension of the Europe 2020 Strategy“ (Hodnocení Výboru pro sociální ochranu týkající se sociálního rozměru Strategie Evropa 2020) (24),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 5. února 2010 nazvaný „Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění“ (SEC(2010)0098),

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální ochranu ze dne 15. února 2010 nazvanou „Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění v roce 2010“ (25),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru nazvané „Problematika definice sociálního bydlení jako služby obecného hospodářského zájmu“ (26),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů nazvané „Směrem k evropské agendě sociálního bydlení“ (27)

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o Paktu o sociálních investicích jako reakci na krizi (28),

s ohledem na své usnesení ze dne 16. června 2010 o strategii Evropa 2020 (29),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. května 2010 o přispění politiky soudržnosti k dosahování cílů Lisabonské strategie a strategie EU 2020 (30),

s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. září 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních zásadách politiky zaměstnanosti členských států: část II integrovaných hlavních směrů strategie Evropa 2020 (31),

s ohledem na své usnesení ze dne 20. října 2010 o finanční, hospodářské a sociální krizi: doporučení k opatřením a vhodným iniciativám (32),

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 k budoucnosti sociálních služeb obecného zájmu (33),

s ohledem na své usnesení ze dne 10. května 2007 o bydlení a regionální politice (34),

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2011 o strategii EU v oblasti bezdomovectví (35),

s ohledem na svá písemná prohlášení ze dne 22. dubna 2008 o ukončení pouličního bezdomovectví (36) a ze dne 16. prosince 2010 o strategii EU v oblasti bezdomovectví (37),

s ohledem na třetí studii agentury Eurofound o kvalitě života v Evropě nazvanou „Kvalita života v Evropě: dopady krize“ (38),

s ohledem na závěrečná doporučení evropské konsenzuální konference o bezdomovectví, která se konala ve dnech 9.–10. prosince 2010,

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0155/2013),

A.

vzhledem k tomu, že přístup k bydlení je základním právem, na něž lze nahlížet jako na podmínku uplatňování ostatních základních práv a přístupu k nim a na podmínku důstojného lidského života; vzhledem k tomu, že zajištění přístupu k důstojnému a přijatelnému bydlení vychází z mezinárodního závazku členských států, který Unie musí brát v potaz, neboť právo na přístup k bydlení a na pomoc v této oblasti je uznáno článkem 34 Listiny základních práv Evropské unie, články 30 a 31 revidované Evropské sociální charty přijaté Radou Evropy a článkem 25 Všeobecné deklarace lidských práv a v řadě států i jejich ústavou;

B.

vzhledem k tomu, že veřejné orgány členských států na celostátní, regionální či místní úrovni mají právo i povinnost definovat svoji vlastní politiku v oblasti bydlení a podniknout kroky potřebné k tomu, aby toto základní právo bylo na jejich trzích s bydlením dodržováno v souladu s potřebami jejich obyvatel s cílem poskytovat všeobecný přístup k důstojnému bydlení za dostupnou cenu;

C.

vzhledem k tomu, že cenově dostupné, přijatelné a spolehlivé bydlení je vhodným nástrojem pro dosažení sociální spravedlnosti a soudržnosti a že investice do cenově dostupného bydlení jsou podmínkou zvýšené mobility pracovní síly a lepších pracovních příležitostí, přičemž výstavba a renovace sociálního bydlení je základní podmínkou pro dosažení cílů, které spočívají v uspokojení poptávky po bydlení, poskytnutí cenově dostupného bydlení širokým vrstvám obyvatelstva, posílení hospodářství, omezení fenoménu bublin na trhu s nemovitostmi, boji proti energetické chudobě a zajištění daňových příjmů pro členské státy;

D.

vzhledem k tomu, že členské státy hrají v souladu se zásadou subsidiarity klíčovou úlohu a mají širokou pravomoc při zajišťování, zadávání a organizaci poskytování sociálního bydlení souběžně s neplánovanou tržní nabídkou bydlení a nad rámec této tržní nabídky; vzhledem k tomu, že poskytování sociálního bydlení by mělo dosahovat vysoké úrovně kvality, bezpečnosti a cenové dostupnosti a mělo by podporovat rovné zacházení a práva uživatelů;

E.

vzhledem k tomu, že nabídka možností sociálního bydlení je omezená a potřeba cenově dostupného bydlení v členských státech EU roste; vzhledem k tomu, že sociální a rodinný profil lidí využívajících sociální bydlení se změnil; vzhledem k tomu, že by se měly určit nové sociální faktory, aby členské státy a jejich příslušné místní a regionální orgány mohly formulovat škálu strategií v oblasti bydlení, které by lépe odpovídaly stávající situaci;

F.

vzhledem k tomu, že politika sociálního bydlení je nedílnou součástí služeb obecného hospodářského zájmu, neboť napomáhá uspokojovat bytové potřeby, usnadňuje přístup k vlastnictví, prosazuje kvalitu životního prostoru, zlepšuje stávající životní prostor a přizpůsobuje výdaje na bydlení rodinné situaci a prostředkům uživatelů bytu, přičemž ponechává prostor pro úsilí z jejich strany;

G.

vzhledem k tomu, že by se sociální bydlení mělo vyznačovat příznivým poměrem mezi kvalitou a pořizovací cenou nebo nájemným, že by mělo umožňovat úspory energie a mělo by se nacházet v prostředí, kde nechybí zeleň a jež je vhodné pro různé generace, přičemž by se měly zohlednit zvláštní potřeby dětí a starších osob;

H.

vzhledem k tomu, že pravidla pro poskytování hypoték musí být navržena tak, aby chránila spotřebitele a spravedlivě rozložila rizika, aby se tak zabránilo zvýšení počtu lidí bez domova a budoucím krizím v oblasti bydlení;

I.

vzhledem k tomu, že sociální bydlení hraje klíčovou úlohu při dosahování cílů strategie Evropa 2020 – a zejména cílů v oblasti chudoby, včetně prevence mezigeneračního přenosu znevýhodnění –, neboť přispívá k zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti, začlenění a sociální soudržnosti, k podpoře pracovní mobility a k boji proti změně klimatu a energetické chudobě modernizací bytového fondu;

J.

vzhledem k tomu, že kombinace finanční a hospodářské krize, úsporných opatření, rostoucích cen bydlení a klesajících příjmů domácností vedla ke zvýšení míry nezaměstnanosti a sociálního vyloučení v EU, zejména mezi nejzranitelnějšími skupinami obyvatel, a zvýšila tak zátěž kladenou na služby sociální péče; konstatuje, že ačkoli má veřejné financování sociálního bydlení významný stabilizační účinek, stalo se v některých členských státech obětí nedávno přijatých úsporných finančních opatření;

K.

vzhledem k tomu, že hospodářská a sociální krize má přímý negativní dopad na činnost v odvětví výstavby a modernizace budov a na jeho finanční podporu, přičemž sociální bydlení je zasaženo zvláště tvrdě z důvodu splasknutí realitních bublin, omezení poskytování úvěrů, pozdních plateb a prudkého poklesu počtu nových veřejných zakázek; vzhledem k tomu, že odvětví stavebnictví může být hnací silou úsilí o nalezení udržitelného a inkluzivního východiska z krize a o řešení výzev spojených s klimatem a energetikou;

L.

vzhledem k tomu, že úsporná opatření a fiskální konsolidaci musí provázet celková investiční strategie na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a plnění cílů strategie Evropa 2020, a to i v oblasti boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

M.

vzhledem k tomu, že bydlení je základní potřebou, v souvislosti s níž členské státy na základě vlastní politické volby stanovují minimální normy obyvatelnosti a pohodlí, specifické předpisy v oblasti územního plánování a výstavby a maximální procentní podíly z příjmu, jakož i určitý regulační růst cen bydlení i mechanismy pro poskytování sociální pomoci nebo daňové podpory s cílem pomoci uhradit nejvyšší položku ve výdajích domácnosti;

N.

vzhledem k tomu, že s ohledem na závažný hospodářský, sociální a dlouhodobý dopad, který měla krize nejen na hospodářský růst, míru nezaměstnanosti a chudoby a sociálního vyloučení, ale i na přístup k bydlení a výši investic do sociálního bydlení v členských státech, je třeba, aby členské státy a Unie neprodleně přijaly potřebná opatření s cílem zajistit přístup k důstojnému a cenově dostupnému bydlení; vzhledem k tomu, že prudký nárůst nákladů na bydlení (ceny pozemků, nákup a pronájem nemovitostí, ceny energií), které dnes představují hlavní výdaj evropských domácností, je zdrojem nestability a obav, a je třeba, aby mu byl přisouzen patřičný význam; vzhledem k tomu, že vezmeme-li v úvahu, že se v v zemích EU-27 prudce zvýšila průměrná míra nezaměstnanosti, a to až na 10,9 % (leden 2013), a že evropské obyvatelstvo zároveň stárne, existuje značné riziko prohlubování rozdílů mezi bohatými a chudými a rostoucí míry sociálního vyloučení a bezdomovectví, což se týká již 80 milionů Evropanů vystavených riziku chudoby;

O.

vzhledem k tomu, že Romové často žijí ve velmi odloučených oblastech, kde je přístup k sociálním a zdravotnickým službám problematický;

P.

vzhledem k tomu, že existuje jasná souvislost mezi nekvalitním bydlením a špatným zdravotním stavem – s hypotečním zadlužením souvisí zhoršování psychického zdraví, se stísněností souvisejí psychické problémy, tuberkulóza, infekční onemocnění dýchacích cest, vyšší pravděpodobnost požárů a nehod v domácnosti, bydlení v nevyhovujících bytových podmínkách nepříznivě ovlivňuje zdraví a bezpečnost a zvyšuje pravděpodobnost nehod v domácnosti, život v hlučném prostředí souvisí s častější hypertenzí a vyšším krevním tlakem; a vzhledem k tomu, že bytový nedostatek je zdrojem stresu a zátěže, které negativně působí na kvalitu života, zdraví a blahobyt;

Q.

vzhledem k tomu, že nedostatek možností cenově dostupného a uzpůsobeného sociálního bydlení postihuje zejména ženy, z nichž 24,5 % bylo v roce 2010 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, a to především ženy s nízkými příjmy, svobodné matky, ženy se špatně placeným zaměstnáním, ženy z řad přistěhovalců, vdovy s vyživovanými dětmi a ženy, které jsou oběťmi domácího násilí, jakož i rodiny žen samoživitelek s dětmi, mladé rodiny, početné rodiny, studenty, mladé lidi na začátku kariéry, mladé nezaměstnané páry, osoby se zdravotním postižením, osoby trpící fyzickým či psychickým onemocněním, lidi z marginalizovaných komunit, včetně Romů, a starší lidi; vzhledem k tomu, že tyto skupiny jsou obzvláště ohroženy bezdomovectvím a často se stěhují do podřadných bytových jednotek nabízených soukromým trhem, jež značně zvyšují riziko zdravotních problémů; vzhledem k tomu, že tyto skupiny lidí často hledají alternativní řešení v podobě sestěhování se s rodinou, přáteli nebo známými, což znemožňuje patřičnou analýzu a transparentní dokumentaci týkající se lidí bez domova;

R.

vzhledem k tomu, že hospodářská krize v kombinaci s vysokými cenami na trhu s bydlením snižuje schopnost žen rozvést se nebo ukončit soužití, což omezuje jejich svobodu a více je vystavuje genderově podmíněnému domácímu násilí;

S.

vzhledem k tomu, že cenově dostupné bydlení v nájemních bytech je nezbytným předpokladem toho, aby mladí lidé mohli využívat možností odborné přípravy, vysokoškolského studia, stáží či zaměstnání;

T.

vzhledem k tomu, že členské státy rovněž zajišťují vymezení a uspořádání souběžné nabídky sociálního bydlení k nabídce, jež na trhu existuje; vzhledem k tomu, že sociální bydlení je dostupné za specifických podmínek, přičemž tuto nabídku zajišťují neziskové subjekty založené právě pro tento účel; vzhledem k tomu, že 25 milionů evropských domácností bydlí v sociálních bytech, jejichž podmínky související s regionálním a místním plánováním, přístupem a cenami jsou přímo stanoveny veřejnými orgány členských států; vzhledem k tomu, že tato souběžná nabídka bydlení přispívá zejména ke zmírnění cyklického vývoje cen nemovitostí a fenoménu bublin na trhu s nemovitostmi, a to díky své stabilitě a regulaci cen;

Podpora sociální a hospodářské úlohy sociálního bydlení

1.

poznamenává, že v důsledku stávající hospodářské a sociální krize je trh sám o sobě stále méně schopen uspokojit potřebu cenově dostupného bydlení, zejména v hustě osídlených městských oblastech, a že rostoucí ceny bydlení a energií zvyšují riziko onemocnění, chudoby a sociálního vyloučení; bere na vědomí skutečnost, že v několika členských státech dochází k vyššímu počtu případů vystěhování a zabavování majetku ze strany bank; naléhavě vyzývá k přijetí opatření v reakci na tyto problémy; je znepokojen přímým i nepřímým dopadem některých úsporných opatření v kontextu stávající sociální a hospodářské krize, jako jsou škrty příspěvků na bydlení a na sociální služby, zdanění poskytovatelů sociálního bydlení, rušení nových bytových projektů a rozprodávání částí státních bytových fondů, v jejichž důsledku by mohl vzniknout ještě horší bludný kruh dlouhodobého sociálního vyloučení a segregace;

2.

připomíná, že politiky sociálního bydlení hrají významnou úlohu v boji proti dětské chudobě, neboť odstraňují chudobu rodin a brání mezigeneračnímu přenosu socioekonomických znevýhodnění; konstatuje, že v důsledku sociodemografických změn ve struktuře rodin a přibývajícího počtu nestálých a nejistých pracovních míst narůstá potřeba cenově dostupného bydlení i v sociálně integrovaných skupinách obyvatelstva;

3.

naléhavě vyzývá k dodržování článku 14 protokolu 26 SFEU, podle nějž mohou veřejné orgány svobodně určit uspořádání, financování a cílovou skupinu sociálního bydlení, a to s cílem uspokojit potřeby místních obyvatel a zajistit vysokou úroveň kvality, bezpečnosti, cenové dostupnosti, rovného zacházení a prosazování práv uživatelů; domnívá se, že taková pravomoc představuje pro veřejné orgány prostředek, jak reagovat na oslabení trhu, a zajistit tak všeobecný přístup k důstojnému bydlení za dostupnou cenu v souladu s články 16, 30 a 31 Evropské sociální charty;

Evropská politika sociálního bydlení

4.

připomíná Komisi, členským státům a místním a regionálním orgánům, že výdaje v oblasti sociálního a cenově dostupného bydlení jsou v souladu se základními právy, umožňují reagovat na naléhavou sociální situaci a jako strategické sociální investice trvale přispívají k tvorbě nepřemístitelných pracovních míst na místní úrovni, ke stabilizaci hospodářství, neboť předcházejí vzniku bublin na trhu s nemovitostmi a nadměrnému zadlužování domácností, k podpoře mobility pracovní síly, k boji proti změně klimatu, k boji s energetickou chudobou a ke zmírňování zdravotních problémů vzniklých v důsledku stísněnosti a špatných životních podmínek; trvá proto na tom, že sociální bydlení by nemělo být považováno za výdaj, který je třeba omezit, ale za investici, která se v dlouhodobém horizontu vyplatí, neboť přinese lepší zdraví, sociální pohodu a přístup na trh práce a lidem, zejména těm starším, umožní žít nezávislý život;

5.

žádá Komisi, aby stanovila rámec evropské politiky sociálního bydlení tak, aby zajistila soudržnost různých nástrojů politik, jež v této věci EU uplatňuje (státní podpora, strukturální fondy, energetická politika, boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zdravotnictví);

6.

žádá Komisi, aby na základě výměny osvědčených postupů a zkušeností mezi členskými státy a při zohlednění skutečnosti, že sociální bydlení je v členských státech, regionech a místních komunitách vnímáno a řízeno různými způsoby (často z důvodu flexibility při stanovování priorit), vypracovala jednoznačnou definici sociálního bydlení;

7.

zdůrazňuje, že investice do sociálního bydlení tvoří součást širšího politického úsilí, jehož účelem je organizovat a financovat nabídku veřejných sociálních a zdravotních služeb a služeb v oblasti vzdělávání s cílem zaručit účinné uplatňování základních sociálních práv a reagovat na vývoj sociálních potřeb a na neustálé proměny hospodářských cyklů;

8.

zdůrazňuje nutnost sledování sociálních investic v rámci Paktu o sociálních investicích vytvořeného po vzoru Paktu euro plus, jehož cílem je posílit správu ekonomických záležitostí a rozpočtovou správu Unie a zajistit investice do sociálního bydlení; zdůrazňuje také, že je třeba stanovit cíle sociálních investic, jimiž by se byly členské státy povinny řídit, aby byly schopny splnit cíle strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a v sociální oblasti; vítá závěry Evropské rady z prosince 2012, v nichž se zdůrazňuje, že „při plném respektování Paktu o stabilitě a růstu lze v rámci jeho preventivní složky využít možností, které nabízí stávající fiskální rámec EU, pokud jde o dosažení rovnováhy mezi potřebou produktivních veřejných investic a cíli v oblasti fiskální kázně“, čímž se potvrzuje oprávněnost tohoto návrhu; vyzývá Komisi, aby tyto sociální investice důkladněji sledovala za pomoci srovnávací tabulky ukazatelů, která bude znázorňovat investice uskutečněné členskými státy a na úrovni Unie a v případě investic do sociálního bydlení ukazovat souvislost s tím, jaký byl v jednotlivých členských státech vývoj nákladů na bydlení a počet čekatelů na byt; dále vyzývá členské státy, aby ratifikovaly revidovanou Evropskou sociální chartu, a to se zvláštním zřetelem na článek 31;

9.

zastává názor, že organizace uživatelů bytů a nájemníků by se měly podílet na určování podoby strategií v oblasti bydlení, které budou prováděny členskými státy;

10.

zdůrazňuje, že Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a výzkumný rámcový program by měly podporovat sociální inovace s cílem analyzovat nové politiky zaměřující se na zlepšování přístupu k bydlení a snižování počtu osob bez domova;

11.

vítá návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady (COM(2011)0142) ze dne 31. března 2011, jehož cílem je stanovit rámec pro smlouvy o úvěru na bydlení, a omezit tak nadměrné zadlužování domácností; žádá, aby ustanovení EU v oblasti hypoték zahrnovala osvědčené postupy, které jsou v maximální možné míře příznivé pro uživatele; naléhavě vyzývá k tomu, aby do nich byly začleněny postupy umožňující osobám a rodinám nacházejícím se v platební neschopnosti sjednání nových podmínek a nového splátkového kalendáře; vyzývá členské státy, aby zabránily vyžadování dalšího splácení hypotečních úvěrů od domácností, které již byly vystěhovány; vyzývá Komisi a členské státy, aby začaly řešit tíživou sociální situaci osob, které byly nejvíce postiženy hospodářskou krizí a nezaměstnaností a jsou nyní vystěhovávány a připravovány o své domovy; připomíná také, že k tomu dochází v kontextu rozsáhlé podpory poskytované z veřejných prostředků na ozdravení evropského finančního systému; vyzývá členské státy, aby usilovaly o alternativní řešení vystěhovávání;

12.

žádá Komisi, aby v případě, že reformy členských států ohrožují investice do sociálního a cenově dostupného bydlení, na to členské státy ve svých konkrétních doporučeních pro jednotlivé země upozornila a aby nevydávala doporučení týkající se velikosti sektoru sociálního bydlení v jednotlivých členských státech; kritizuje skutečnost, že některé členské státy v rámci programů konsolidace rozpočtu a v souladu s konkrétními doporučení Komise týkajícími se opatření v oblasti trhu s bydlením omezily kapacitu tohoto sektoru zdaněním poskytovatelů sociálního bydlení; dále je znepokojen restriktivní definicí sociálního bydlení stanovenou Komisí v rámci politiky hospodářské soutěže, která se zaměřuje pouze na znevýhodněné skupiny;

13.

vyzývá Radu, aby nejméně jednou ročně svolala zasedání ministrů členských států, do jejichž resortu spadá bydlení, aby jednali o dopadech jednotlivých opatření EU v oblasti bytové politiky a zajistili, aby se na úrovni EU účinnějším způsobem řešily hospodářské, sociální a environmentální aspekty oblasti bydlení, a to za účasti zainteresovaných subjektů, jakými jsou organizace sociálního bydlení, sdružení zastupující nájemníky a sdružení usilující o usnadnění přístupu k bydlení;

14.

konstatuje, že definice sociálního bydlení a příjemců by měla být výsledkem procesu demokratické diskuse, aby mohly být zohledněny různé tradice členských států;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby otázce přístupu k bydlení a souvisejícím službám začaly přisuzovat významnější místo v rámci strategie sociální ochrany a sociálního začleňování a ve všech iniciativách zaměřujících se na omezování bezdomovectví a vyloučení spojeného s bydlením, a to na základě ukazatelů, které jsou členským státům společné, a aby podporovaly výměnu osvědčených postupů v souvislosti s účinným uplatňováním práva na bydlení;

16.

vybízí členské státy, aby zintenzívnily své úsilí o začlenění investic v oblasti sociálního bydlení mezi své střednědobé a dlouhodobé rozpočtové cíle, jakož i do svých národních programů reforem a strategických os jejich smlouvy o partnerství na období 2014–2020; vyzývá Evropskou radu a Komisi, aby účinněji dohlížely na provádění a uskutečňování sociálních cílů strategie Evropa 2020;

17.

konstatuje, že politiky a programy bydlení musí být vytvářeny na základě konzultací s ženami s nízkými příjmy a z různých sociálních prostředí, aby se zjistilo, jaké politiky nejlépe odpovídají potřebám žen;

Podpora investic ve prospěch místní zaměstnanosti a zelené ekonomiky

18.

zdůrazňuje ekonomickou proticyklickou úlohu sektoru bydlení, zvláště pak bydlení sociálního, spočívající v tom, že snižuje energetickou závislost, podporuje odvětví stavebnictví a rekonstrukce a tím i udržitelnou a nepřemístitelnou místní zaměstnanost, zejména díky tomu, že v tomto odvětví je vysoký podíl lidské práce, a dále v tom, že rozvíjí v místní ekonomice ekologická odvětví, a nakonec stimuluje celé hospodářství; je přesvědčen, že investice do sociálního bydlení by tedy neměly být chápány pouze jako výdaje, ale také jako produktivní investice; vybízí rovněž členské státy, aby zahájily dialog s odvětvím stavebnictví s cílem vytvořit pro sociální bydlení lepší obchodní prostředí a lepší regulaci se zvláštním ohledem na vytyčení cílů bytové výstavby, stanovení způsobů krytí nákladů na budování infrastruktury a zajištění stavebních pozemků;

19.

zdůrazňuje přidanou hodnotu pro místní zaměstnanost a značný pákový efekt v oblasti investic vzniklých přímým působením strukturálních fondů v odvětví sociálního bydlení v období 2007–2013;

20.

je toho názoru, že objem prostředků, které mají být v průběhu víceletého finančního rámce pro období 2014–2020 přiděleny Fondu soudržnosti, by neměl být menší než objem prostředků v současném víceletém finančním rámci, aby byly zaručeny dostatečné finanční zdroje pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), zejména pro investiční prioritu nazvanou „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě: podpora materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit“;

21.

uznává, že mnohé členské státy již mají účinnou politiku sociálního bydlení, a domnívá se, že úloha EU by v této souvislosti měla spočívat v usnadňování výměny osvědčených postupů mezi různými členskými státy;

22.

bere na vědomí návrhy legislativního balíčku právních předpisů upravujících politiku soudržnosti v období 2014–2020 předložené Komisí; vyjadřuje podporu tomu, aby se jako způsobilé pro financování ze strukturálních fondů v období 2014–2020 upřednostňovaly investice v oblasti energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů energie v sociálním a cenově dostupném bydlení, integrované projekty udržitelného městského a územního rozvoje, rovný přístup marginalizovaných společenství k bydlení a podpora subjektů působících v oblasti sociální a solidární ekonomiky, jako jsou například nezisková bytová družstva a podniky;

23.

vyzývá členské státy a všechny zúčastněné strany, aby v národních programech reforem a při stanovování strategických priorit partnerských dohod v období 2014–2020 přisoudily čelní úlohu investicím do sociálního a cenově dostupného bydlení a posílení odvětví neziskového bydlení a aby ve svých opatřeních plánovaných v oblasti bydlení zohlednily i národní strategie pro začleňování Romů;

24.

vybízí členské státy, aby pro usnadnění zajišťování sociálního bydlení využívaly ve větší míře nástrojů soukromého práva, jako jsou smlouvy o dlouhodobém pronájmu, které umožňují stavět i bez kupování pozemků, či smlouvy o užívání pro účely sociálního bydlení, které dotyčné osobě umožňují zůstat vlastníkem;

25.

zdůrazňuje, že nemovitosti využívané k bydlení či komerčním účelům představují 40 % konečné spotřeby energie a celkového množství evropských emisí CO2 a že ekologicky udržitelná výstavba vede ke snižování stavebních nákladů a potřebného času, velmi výraznému omezení dopadů na životní prostředí a snížení spotřeby energie, a v důsledku toho i snížení nákladů na správu bydlení;

26.

podporuje dostatečný rozpočet pro víceletý finanční rámec 2014–2020, v němž je politika soudržnosti hnací silou obnovy; podporuje závěry evropského paktu pro růst a zaměstnanost, v nichž jsou členské státy vyzvány, aby usnadnily a zrychlily přerozdělení nevyužitých prostředků ze strukturálních fondů do projektů na zvýšení energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů v programovém období 2007–2013; domnívá se, že odvětví sociálního bydlení by mělo mít z tohoto přerozdělení užitek;

27.

vyzývá členské státy, jejich správní orgány a Komisi, aby zahrnuly subjekty působící v oblasti bydlení, sdružení zastupující uživatele bytů a sdružení zasazující se o dostupnější bydlení mezi své nejbližší partnery, s nimiž spolupracují na sestavování, monitorování a hodnocení dohod o partnerství a operačních programů; podtrhuje užitečnost nových integrovaných nástrojů rozvoje (strategie pro místní rozvoj se zapojením místních komunit a integrované územní investice) pro integrované strategie na podporu bydlení, ve kterých by měly mít hlavní roli organizace sociálního bydlení a jeho uživatelé; je přesvědčen, že strukturální fondy a Fond soudržnosti musí účinně využívat zásadu partnerství i zásady víceúrovňové správy a že členské státy musí být vybízeny ke spolupráci s místními a regionálními orgány při stanovování priorit a rozhodování o tom, jak by se prostředky z fondů měly využívat; domnívá se, že větší součinnost mezi strukturálními fondy a Fondem soudržnosti by mohla přispět k udržitelnému rozvoji znevýhodněných nebo venkovských oblastí, zabránit jejich izolaci a vybydlování, a zamezit tak negativním účinkům sociální segregace a podpořit různorodost, sociální soudržnost a rovnost žen a mužů;

28.

vyzývá členské státy, aby s cílem stimulovat vysoce kvalitní výstavbu a renovaci sociálního a cenově dostupného bydlení posílily nebo vytvořily zvláštní mechanismy financování a aby koordinovaně podpořily návrat ke grantům programu Horizont 2020 a k používání finančních nástrojů a programů technické pomoci nabízených strukturálními fondy, Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj, Rozvojovou bankou Rady Evropy a Evropským fondem pro energetickou účinnost; dále vyzývá členské státy, aby hledaly způsoby uplatňování upraveného nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) s cílem poskytovat bydlení marginalizovaným skupinám obyvatel;

29.

vyzývá Evropskou investiční banku, aby v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány vyhradila ve svých investičních prioritách významnější místo sociálnímu a cenově dostupnému bydlení, zejména pokud se jedná o investice v členských státech, kde neexistuje státní banka na podporu bydlení, a aby stanovila příznivější podmínky poskytovaných úvěrů; vyzývá rovněž Evropskou investiční banku, aby určila, v jakém rozsahu je možné používat projektové dluhopisy coby nástroje financování sociálních infrastruktur, jako je bydlení, a aby dříve, než projekt prodlouží, zohlednila hodnocení zkušební fáze;

30.

naléhavě vyzývá členské státy, aby podporovaly činnost bytových družstev, která představují cennou možnost, jak získat za dostupnou cenu první bydlení; zdůrazňuje, že družstva navíc představují účinný nástroj podpory iniciativ pro obnovu měst, neboť vytvářejí součinnost s místními komunitami a brání odlivu obyvatel z měst;

31.

vybízí Komisi, aby poskytla členským státům další možné zdroje financování výstavby a rekonstrukce sociálního bytového fondu jako sociálních investic, dále aby členské státy a regionální a místní orgány vybízela k efektivnímu využívání dostupných evropských zdrojů a aby zachovala sníženou sazbu DPH pro tyto investice s ohledem na vysoký podíl lidské práce v tomto odvětví a na jejich velmi malý dopad na přeshraniční obchod v rámci Společenství; naléhavě žádá, aby se v oblasti sociálního bydlení zvážila možnost použití stejné sazby DPH, jaká se vztahuje na výrobky základní potřeby; členské státy vybízí, aby s cílem usnadnit přístup k pozemkům a podpořit výstavbu a rekonstrukci sociálního bydlení mobilizovaly soukromé úspory;

32.

vybízí k uplatňování integrovaných modelů spolupráce, na nichž se společně podílejí vedoucí projektů, poskytovatelé sociálního bydlení a stavební podniky a jejichž cílem je podpora zateplování a výstavby energeticky nenáročných sociálních bytů;

33.

vítá sdělení Komise ze dne 31. července 2012 o strategii pro udržitelnou konkurenceschopnost odvětví stavebnictví a jeho podniků (COM(2012)0433); je toho názoru, že kromě daňových pobídek a finanční podpory pro zvýšení konkurenceschopnosti a inovací v tomto odvětví je nutné přijmout také opatření pro zvýšení úrovně kvalifikace pracovní síly, aby bylo možné čelit výzvám spojeným s budováním Evropy schopné účinného využívání zdrojů a nízkouhlíkového hospodářství a s plněním cílů stanovených směrnicí o energetické účinnosti (2012/27/EU) (39) a směrnicí o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) (40);

34.

vyzývá Komisi k užší spolupráci s členskými státy a příslušnými místními orgány s cílem stanovit střednědobé a dlouhodobé předpovědi toho, jaké kvalifikace budou na trhu práce potřebné; vyzývá příslušné zúčastněné strany, aby monitorovaly vývoj zaměstnanosti s cílem dosáhnout větší uplatnitelnosti základní profesní přípravy a celoživotního vzdělávání; žádá členské státy a příslušné místní orgány, aby urychleně přizpůsobily své systémy vzdělávání a odborné přípravy, včetně profesního vzdělávání a přípravy, tak aby do nich byl začleněn pojem udržitelného hospodářství, a dále aby zajistily, že kvalifikační programy budou zlepšovat přístup mladých k novým „zeleným“ pracovním místům a „zeleným“ odvětvím; zdůrazňuje, že podpora zelených pracovních míst může vytvořit kvalitní a udržitelné pracovní příležitosti, napomáhat v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a zajistit podpůrné služby v oblasti zaměstnanosti;

35.

konstatuje, že toto zelené odvětví může nabízet celou řadu různých pracovních příležitostí, počínaje místy základní úrovně pro pracovníky s nižší kvalifikací a konče zaměstnáním v odvětví, která vyžadují vysokou kvalifikaci a odborné znalosti; v tomto ohledu:

bere na vědomí významnou úlohu malých a středních podniků v poskytování pracovních příležitostí v zelené ekonomice a zdůrazňuje potenciál malých a středních podniků, které jsou schopny nabízet profesní přípravu, učňovskou praxi a programy místní výpomoci, které mohou poskytovat pracovní příležitosti sociálně znevýhodněným osobám,

vyzývá členské státy, aby posoudily možnost zřízení fondů pro případ změny povolání, které by se zabývaly řízením kvalifikačních potřeb;

vyzývá Komisi, aby do rámce celoživotního vzdělávání začlenila devátou klíčovou kompetenci, která se týká se životního prostředí, změny klimatu a udržitelného rozvoje,

vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby využívaly Evropský sociální fond (ESF) a investovaly do rozvoje dovedností, zaměstnanosti, odborné přípravy a pracovních rekvalifikací, zvláště v případě „zelených“ profesí, jako je například zateplování staveb,

vyzývá členské státy, aby podporovaly vytváření subjektů, které mají dvojí, sociální i technickou kompetenci v oblasti energetických úspor, jako jsou profese zaměřující se na zprostředkování sociální a technické oblasti, a rovněž úsilí o odbornou přípravu příslušníků technických profesí, jejímž cílem je sociálněji orientovaný přístup těchto pracovníků k otázce energetické účinnosti a naopak;

36.

vítá balíček opatření pro sociální investice, v němž Komise členským státům nabízí orientační doporučení, jak uskutečňovat účinnější a účelnější sociální politiku zaměřenou na růst a soudržnost;

37.

konstatuje, že investice do sociálního bydlení tvoří součást širšího politického rámce, jehož účelem je organizovat a financovat nabídku veřejných sociálních a zdravotních služeb a služeb v oblasti vzdělávání s cílem umožnit lidem účinně uplatňovat jejich základní sociální práva a reagovat na vývoj sociálních potřeb;

Boj proti chudobě a podpora začlenění a sociální soudržnosti

38.

zdůrazňuje, že uznání a dodržování práva na bydlení je podmínkou pro dodržování ostatních základních práv, včetně práv politických a sociálních; připomíná, že jsou to členské státy a jejich příslušné veřejné orgány, kdo nese odpovědnost za skutečné naplňování práva na bydlení, a to tím, že prostřednictvím svých politik a programů zlepšují všeobecný přístup k bydlení, zejména pro znevýhodněné osoby, aby byly schopny nabídnout dostatečné množství bytů splňujících podmínky adekvátního, důstojného a zdravého bydlení; žádá Agenturu EU pro základní práva o vypracování studie, která by zhodnotila účinnost a podmínky uplatňování práva na bydlení a pomoc v oblasti bydlení v členských státech se zapojením příslušných zúčastněných stran do procesu;

39.

vyzývá agenturu, aby podporovala výměnu osvědčených postupů pro účinné uplatňování práva na bydlení ve prospěch nejvíce zranitelných a vyloučených skupin obyvatel, včetně osob bez domova; vyzývá Komisi, aby tyto činnosti sledovala v rámci balíčku opatření pro sociální investice;

40.

vyzývá členské státy a Komisi, aby v souvislosti s dodržováním práva na bydlení pro nejvíce zranitelné a marginalizované skupiny obyvatel podporovaly vytváření a propagovaly inovativní výměnu osvědčených postupů, a to se zvláštním zřetelem na boj proti domácímu násilí; s politováním konstatuje, že oběti domácího násilí častěji zůstávají v prostředí, kde mu jsou vystaveny, pokud nejsou schopny si z finančních důvodů najít vhodné bydlení; vyzývá členské státy, aby nabízely integrované sociální služby pro rodiny, které jsou oběťmi domácího násilí;

41.

očekává, že se Komise bude zabývat otázkou, do jaké míry je účinnějším opatřením, pokud jde o poskytování cenově dostupného bydlení pro sociální skupiny, které nejsou schopny uspokojit své bytové potřeby v rámci trhu s bydlením, přímá podpora formou příspěvků na bydlení, nebo naopak nepřímá podpora v podobě sociálního bydlení;

42.

žádá Komisi a nadaci Eurofound, aby v roce 2014 vypracovaly v rámci pracovního programu této agentury na rok 2014 studii týkající se nákladů vznikajících tím, že se neřeší problém neadekvátního bydlení;

43.

se znepokojením konstatuje, že mnohé členské státy v rámci řešení rozpočtové nerovnováhy přistoupily k přerušení projektů, programů a akcí (například poskytování příspěvků na nájemné a dotování hypotečních úrokových sazeb atd.), jejichž cílem bylo vytvářet podmínky pro snadnější získání bydlení, a současně také v době hlubokého hospodářského útlumu nepřiměřeným způsobem zvýšily zdanění nemovitostí, čímž ponechaly velké skupiny obyvatelstva bez prostředků a napospas chudobě a strádání;

44.

vyzývá členské státy, aby v rámci všech politik a programů sociálního bydlení prováděly analýzy sociálního dopadu s důrazem na analýzu na základě pohlaví a typů domácností a zohledňovaly především rozdíly v příjmech mužů a žen a v jejich finančních možnostech; zdůrazňuje, že veškeré statistické údaje musí být rozlišeny podle pohlaví a typů domácností a že je zapotřebí dalších průzkumů s cílem přesně zjistit, jak lze jednotlivce a skupiny ve zranitelné situaci, jako např. ženy (s ohledem na mnohostrannou úlohu matek samoživitelek a žen, které se starají o rodinné příslušníky a o zdravotně postižené osoby), rodiny, mladé lidi, osoby se zdravotním postižením a seniory podporovat prostřednictvím politiky bydlení;

45.

doporučuje členským státům a jejich místním a regionálním orgánům, aby vypracovaly integrované politiky na podporu sociálního začlenění a pro zaručení přístupu k důstojnému, zdravému a cenově dostupnému bydlení pro všechny; navrhuje, aby součástí těchto politik byla následující opatření:

specifická podpora nabídky kvalitního a zdravého sociálního bydlení a velmi prostého sociálního bydlení, především tak, že bude stanovena minimální kvóta sociálního bydlení v příslušných oblastech, například v hustě osídlených oblastech s nejvyšší poptávkou, jako jsou městské aglomerace, čímž bude podpořena různorodost,

stanovení jednoznačných minimálních norem vymezujících kvalitu bydlení, zejména v oblasti sociálního bydlení,

přidružení programů na zvýšení kapacity sociálního bydlení k politice přístupu k jiným základním veřejným službám a službám obecného zájmu, jako je výstavba zařízení sociální a zdravotní péče, kulturních a sportovních zařízení (jako součást místní integrované strategie) a rovněž k politice kontroly rozrůstání měst v souladu s pokyny Komise, jejichž cílem je do roku 2050 ukončit zábor nové půdy,

řešení častých potíží s přístupem nejzranitelnějších vrstev obyvatelstva, jako jsou migranti a mladí lidé, k důstojnému bydlení,

zavedení systémů posilujících jistotu bydlení,

vypracovat specifické programy pro osoby bez domova na základě hodnocení místní situace, které by vycházelo z evropské typologie vyloučení z bydlení (ETHOS – Evropská typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení) a zjišťovalo míru vyloučení z bydlení; tyto programy by doprovázela opatření sociální podpory, jež by byla přizpůsobena i ženám a jejich specifické situaci a potřebám a která by se spíše než na budování dočasných ubytoven zaměřovala především na zajištění bydlení a dlouhodobější pomoci zranitelným osobám a marginalizovaným společenstvím,

prosazování a financování stavebních programů pro jednotlivce;

46.

žádá členské státy, aby zajistily, že si všichni občané budou moci dovolit bydlení, a to tak, že zvyšování nájemného bude založeno na objektivním systému zaručujícím přiměřené zvyšování cen nemovitostí, a tím, že daňová politika bude upravena tak, aby se omezily možnosti spekulací;

47.

vyzývá Komisi, aby bezodkladně začala uplatňovat usnesení Evropského parlamentu o strategii Evropské unie v oblasti bezdomovectví;

48.

zdůrazňuje, že různé podoby bezdomovectví mezi ženami musí být řešeny komplexně a měly by tvořit nedílnou součást všech politických rámců EU; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby prováděly systematická posouzení dopadu z hlediska pohlaví a monitorovaly zvláštní situaci a potřeby žen bez domova, aby podporovaly projekty žití v asistovaném prostředí a výstavbu cenově dostupného, uzpůsobeného a energeticky účinného bydlení a aby do programů sociálního bydlení zahrnuly rodiny ze střední třídy, které jsou z nich často vylučovány, vzhledem k tomu, že kvůli hospodářské krizi mohou trpět materiálním nedostatkem stejně jako jiné domácnosti;

49.

vybízí k zavádění integrovaných modelů spolupráce, které spojují sociální a zdravotní služby, asistenční služby pro znevýhodněné osoby, poskytovatele sociálního bydlení a příslušná sdružení v rámci úsilí o pomoc zranitelným osobám, které si hledají, nebo již mají bydlení;

50.

žádá Komisi, členské státy a příslušné orgány, aby uvolnily strukturální fondy na bydlení a ubytování marginalizovaných komunit, zejména formou sociálního bydlení, a učinily tento krok prioritou svých operačních programů; vyzývá proto Komisi a Agenturu pro základní práva, aby na základě společných a transparentních kritérií rozvíjely výměnu osvědčených postupů mezi místními orgány;

51.

doporučuje členským státům a jejich příslušným orgánům, aby s ohledem na zchátralost bytového fondu a s ní související zdravotní rizika, rozmanitost rodinných modelů, stárnutí obyvatelstva, zejména s ohledem starší závislé osoby, které si přejí zůstat ve svém domově, a na zvláštní potřeby zdravotně postižených osob a mladých lidí, především co se týče mobility v místě bydliště a v zaměstnání, investovaly do výstavby a úprav cenově dostupných sociálních bytů; doporučuje pro tyto účely využít v příštím programovém období (2014–2020) strukturální fondy; domnívá se, že opatření sociální podpory při získávání přístupu k bydlení přispívá k tvorbě „bílých“ pracovních míst, která jsou nezbytná s ohledem na schopnost reagovat na současné i budoucí sociální výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva; podtrhuje kladnou roli, kterou by v souvislosti s projekty sociální podpory a integrace prostřednictvím bydlení mohly sehrát evropské fondy sociálního podnikání;

52.

vybízí členské státy a jejich regionální a místní orgány, aby na základě analýz předpokládaných bytových potřeb provedly účinná a stimulující opatření, která budou namířena proti dlouhodobému nevyužívání bytů, zejména v problémových oblastech, kde je nutno bojovat proti spekulacím s nemovitostmi, a která tyto byty upraví na sociální bydlení;

53.

zdůrazňuje význam systému hodnocení bydlení z hlediska zdraví a bezpečnosti, který poskytuje posouzení zdravotních rizik spojených s bydlením;

54.

doporučuje členským státům a příslušným orgánům zjednodušit postup žádosti o sociální bydlení a zlepšit spravedlivost, transparentnost a nestrannost přidělování bydlení v souladu s konkrétními sociálními, hospodářskými a kulturními podmínkami v každém členském státě, a to s cílem odstranit veškerou diskriminaci a předcházet vyhýbání se nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva, neboť tento jev vede k posílení územní bytové segregace a k vytváření ghett; podtrhuje v této souvislosti vhodnost opatření, která platí v některých členských státech a mezi něž patří seznam právně vymezených, přesných a transparentních kritérií přidělování bytů, která podporují sociální různorodost, anonymní žádosti o sociální bydlení, zveřejňování informací o volných bytech, zavedení systémů bodování žádostí, jasné oddělení orgánů určujících kritéria a orgánů rozhodujících o přidělování bytů či vhodně zvolený správní přístup k přidělování bytů, který podporuje co nejrozmanitější sociální skladbu;

55.

zdůrazňuje výzvy související s problémem stárnutí obyvatelstva a potřebu zajistit přístup k dostupnému, přiměřenému a důstojnému bydlení pro seniory, jejichž počet v EU narůstá; konstatuje, že ve všech členských státech narůstá chudoba starších osob, a žádá proto, aby v rámci nového evropského inovačního partnerství (EIP) pro aktivní a zdravé stárnutí, které koordinuje výzkum v této oblasti, byla zahrnuta cenově dostupná řešení, která by starším osobám umožňovala zůstávat ve svých domovech co nejdelší dobu; v této souvislosti poznamenává, že zlepšování současné dostupnosti bydlení představuje relevantní způsob, jak snižovat sociální vyloučení prostřednictvím opatření, jejichž cílem je posílit nezávislost dotyčných osob; vyzývá proto členské státy, aby v rámci svých národních reforem zavedly zvláštní položku věnovanou hledání cenově dostupných řešení, která by starším osobám umožnila zůstávat ve svých domovech co možná nejdéle, a vzaly při tom v úvahu, že zlepšování podmínek využívání současného bytového fondu je žádoucí, protože napomáhá tomu, aby lidé zůstávali v místě svého pobytu, a podporou jejich osobní nezávislosti usnadňuje jejich opětovné začleňování do společenského života;

56.

poukazuje na to, že sociální bydlení by mělo být koncipováno tak, aby nedocházelo k vytváření bohatých čtvrtí a ghett; žádá, aby byly vytvořeny finanční pobídky, které by se tam, kde je to potřeba, zaměřovaly na budování komplexů společného a smíšeného soukromého a sociálního bydlení s cílem předcházet sociální segregaci;

57.

přikládá zvláštní důležitost úsilí Evropské unie o podporu znevýhodněných sociálních tříd, zejména pokud jde o zajištění bydlení, přičemž si uvědomuje, že v Evropě, a zejména v zemích, které k EU přistoupily v nedávné době, panuje sociální nerovnováha;

58.

doporučuje, aby členské státy a příslušné orgány podnikly kroky ke zlepšení přístupu k cenově dostupnému bydlení spočívající v rozšíření a zkvalitnění fondu sociálních a cenově dostupných bytů a jejich propojení s komunitní péčí a komunitními sociálními službami, a aby za účelem dosažení tohoto výsledku využily Evropského sociálního fondu a dalších strukturálních fondů;

59.

domnívá se, že sociální bydlení by za předpokladu jeho koordinace s efektivně fungující komunitní péčí a dalšími sociálními službami mělo napomoci posilování osobní schopnosti vést samostatný život, nabízet asistenci sociálně zranitelným či znevýhodněným osobám a umožnit jim tak přejít k nezávislejšímu způsobu životu, kdy se budou méně spoléhat na sociální zabezpečení a mít větší osobní soběstačnost;

60.

vyzývá příslušné veřejné i soukromé orgány, aby do svých osnov odborné přípravy v oblasti inženýrství, architektury, územního plánování a výstavby systematicky zahrnovaly moduly týkající se přístupnosti zastavěného prostředí a designu pro všechny;

61.

vyjadřuje politování nad globálním trendem omezovat poskytování sociálního bydlení a vybízí členské státy, aby do svých programů sociálního bydlení zahrnuly i rodiny ze střední třídy, které z nich bývají často vylučovány, ačkoli stejně jako jiné domácnosti mohou i tyto rodiny trpět v důsledku hospodářské krize materiálním nedostatkem;

62.

domnívá se, že zapojení Unie do podpory integrovaného a udržitelného rozvoje měst, zejména ve prospěch sociálního bydlení, představuje účinný způsob, jak lépe integrovat problematické čtvrtě do okolního městského prostředí a jak bojovat proti chudobě a sociálnímu vyloučení; vyzývá proto členské státy a příslušné orgány, aby ve větší míře integrovaně využívaly strukturálních fondů (EFRR, ESF) a obracely se rovněž na EIB a k dalším finančním řešením a aby se zasazovaly o jejich koordinaci a vzájemnou součinnost; je toho názoru, že odpovídající účast uživatelů sociálního bydlení a rozšiřování jejich rozhodovacích pravomocí před zahájením výstavby a renovace sociálních bytů i v jejich průběhu přispívá k posílení jejich začlenění a k sociální soudržnosti;

63.

žádá Komisi o provedení studie o účinnosti modelů investic se sociálním dopadem v oblasti sociálního bydlení, ve které se zaměří na potenciální přínosy strukturálních fondů využívaných, případně též ve spojení s dalšími zdroji financování, jako nástrojů financování investic se sociálním dopadem v oblastech, jako je tvorba místních „zelených“ pracovních míst nebo tvorba pracovních míst pro mladé lidi, a dále v oblasti sociálního začlenění prostřednictvím poskytování bydlení marginalizovaným skupinám společnosti;

64.

s politováním konstatuje, že oběti domácího násilí častěji zůstávají v prostředí, kde mu jsou vystaveny, pokud jsou na pachateli finančně závislé, a nejsou tudíž schopny hledat pro sebe vhodné a samostatné bydlení; žádá proto EU, aby prosazovala politiky zohledňující rovnost žen a mužů, programy a finanční zdroje, které by zvýšily dostupnost bezpečného a cenově přijatelného bydlení pro oběti domácího násilí, a vyzývá členské státy, aby našly cenově dostupná řešení alternativních forem nouzového a dočasného bydlení, aby zvýšily počet chráněných útočišť a rehabilitačních středisek pro oběti a aby rozšířily ostatní související služby jako integrované služby rodinám (např. rodinná centra);

65.

připomíná, že v roce 2009 bylo sedmkrát více svobodných matek než svobodných otců; domnívá se proto, že spolu s dalšími skupinami nebo jedinci ve zranitelné situaci, jako jsou svobodní rodiče, mladé rodiny, početné rodiny, mladí lidé na počátku profesní kariéry, ženy z řad přistěhovalců, osoby se zdravotním postižením a senioři, by svobodné matky měly mít přednost při přidělování sociálního bydlení; konstatuje, že hospodářská krize měla zpočátku větší dopad na muže než na ženy, ovšem jak postupovala, zvyšovala se nezaměstnanost více u žen než u mužů;

Boj proti energetické chudobě

66.

je znepokojen nárůstem energetické chudoby, která se dotýká 50 až 125 milionů Evropanů a která je v zásadě důsledkem spojení nízkých příjmů domácnosti, nekvalitního vytápění a špatné izolace a nepřiměřeně vysokých cen energie;

67.

žádá Komisi, aby přijala sdělení o boji proti energetické chudobě, v němž naléhavě vyzve členské státy, aby definovaly fenomén energetické chudoby na základě společných parametrů, zároveň však přizpůsobily svou definici vlastním vnitrostátním podmínkám; znovu opakuje, že cenová dostupnost bydlení by neměla být chápána pouze z hlediska placení nájemného, ale také z hlediska přidružených účtů za energie; domnívá se nicméně, že energetickou chudobu nelze řešit pouze z hlediska výdajů a ceny energie, protože má také svůj kvalitativní rozměr, který souvisí zejména se spotřebním chováním a zvyklostmi obyvatel;

68.

žádá Komisi a členské státy, aby zaručily, že prohlubování vnitřního trhu s energií budou povinně doprovázet opatření na ochranu zranitelných spotřebitelů;

69.

domnívá se, že právo na přístup k energii je nezbytnou podmínkou důstojného života; vyzývá členské státy, aby upřesnily definici „důstojného bydlení“ a zahrnuly do ní normy energetické účinnosti; vyzývá členské státy, aby bojovaly proti energetické chudobě zejména prostřednictvím veřejných orgánů pro regulaci cen energie, a aby přijaly integrovaná opatření k boji proti energetické chudobě, která jsou založena na místních energetických auditech prováděných v soukromém i veřejném sektoru, přičemž tato opatření zahrnují:

zřizování zvláštních finančních režimů snižování nákladů na energii pro nejzranitelnější domácnosti (například spravedlivé sazby za energii, jednorázové podpory nebo podpory zahrnuté do jiných sociálních příspěvků, prevence proti neplacení účtů a ochrana před odstřižením od dodávek),

vytvoření zvláštních celostátních či regionálních fondů zaměřujících se na snižování energetické chudoby, což by bylo možné financovat formou finančního příspěvku ze strany dodavatelů energie, kteří mají na základě směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti povinnost snižovat spotřebu;

podpora pobídek a instruktivních opatření s cílem pomoci obyvatelům dosáhnout úspor ve spotřebě energie;

využití účinného dlouhodobého finančního pákového efektu s cílem zajistit, aby budovy určené k bydlení byly energeticky účinnější, a to jak ve městech, tak ve venkovských oblastech, a současně zajistit, aby zohlednění energetických úspor pro nájemníky neznamenalo výraznější navýšení nákladů na bydlení; vyzývá Komisi, aby tyto snahy koordinovala a prozkoumala možnost zavedení pobídek;

70.

zdůrazňuje, že bytový sektor patří mezi odvětví s možností největších úspor energie; zdůrazňuje, že za předpokladu, že náklady na zvyšování energetické účinnosti bydlení nepřeváží dosažené energetické úspory, opatření týkající se energetické účinnosti by ve střednědobém a dlouhodobém výhledu měla především sloužit k tomu, aby zvýšila kupní sílu domácností a zlepšila kvalitu jejich života; zdůrazňuje, že tato opatření povedou rovněž ke snížení emisí uhlíku a k tvorbě pracovních míst, podpoří místní hospodářství a omezí výdaje na zdravotní péči;

71.

zdůrazňuje zejména potenciální přínosy režimů dotujících instalaci energeticky účinných zařízení na mikrogeneraci energie z obnovitelných zdrojů v jednotkách sociálního bydlení, které umožňují úspory nákladů na energii a umožňují, aby byly výnosy z vyrobené energie spravedlivě rozděleny mezi nájemníky a bytové sdružení či vlastníka, což má za následek nižší účty za energii pro nájemníka a vlastníkovi poskytne dodatečné prostředky pro další renovaci a zlepšování celého bytového fondu;

72.

domnívá se, že opatření pro zvyšování energetické účinnosti, jejichž cílem je boj proti energetické chudobě, přispívají k prevenci zdravotních problémů (například onemocnění dýchacích cest a kardiovaskulárních chorob, alergií, astmatu, potravinových intoxikací či otrav způsobených oxidem uhelnatým, jakož i dopadů na psychické zdraví uživatelů bytu);

73.

opětovně připomíná význam programů zaměřených na zvyšování energetické účinnosti za účelem zlepšování cenové dostupnosti sociálního bydlení a bydlení v soukromém sektoru; zdůrazňuje, že Komise by měla objasnit pokyny týkající se státní podpory ve vztahu k vnitrostátním a evropským fondům v případě těchto renovací a investic a umožnit pružný postup všude tam, kde je možné zajistit, aby pro tyto investice ze strany bytových sdružení a soukromých vlastníků bylo možné využívat nejvhodnějších finančních toků a dosáhnout tak tohoto dvojího, sociálního i environmentálního cíle, aniž by došlo k porušení evropských pravidel hospodářské soutěže;

74.

vítá skutečnost, že opatření na podporu energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů budou v období 2014–2020 způsobilá pro financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti; vybízí členské státy, jejich místní a regionální orgány a všechny přidružené partnery, aby využívali prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti na financování opatření zaměřených na zvyšování energetické účinnosti, zvláště pak v domácnostech nejvíce postižených energetickou chudobou;

75.

zdůrazňuje roli poskytovatelů energie v souvislosti s předcházením sporům a jejich urovnáváním, kde je řešením především instalace inteligentních měřicích zařízení, zřizování oddělení služeb pro zákazníky a zvyšování transparentnosti cen;

76.

vybízí členské státy, aby prostřednictvím informačních kampaní zajišťovaly lepší informovanost domácností o významu odpovědnější spotřeby zdrojů a o podporách, o něž mohou žádat v rámci příslušných opatření sociální podpory, a aby zahajovaly vzdělávací kampaně, jejichž prostřednictvím by především odborní pracovníci působící v sociální oblasti byli blíže seznamováni s problematikou energetické chudoby;

77.

vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní databáze týkající se energetické chudoby;

o

o o

78.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.


(1)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 12.

(3)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 33.

(4)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 8.

(5)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(6)  Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.

(7)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0495.

(8)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12.

(9)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25.

(10)  Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

(12)  Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 66.

(13)  Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.

(14)  Přijaté texty, P7_TA(2011)0494.

(15)  http://ec.europa.eu/social/main/jsp?cat/d=738€largId=en€pubId=7315.

(16)  http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_PUBLIC/3-08022012-BP/EN/3-08022012-BP-EN.PDF.

(17)  http://www.eurofound.europa.eu/publications/htmlfiles/ef1264.htm.

(18)  http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2011/891/en/1/EF11891EN.pdf.

(19)  http://www.eurofound.europa.eu/pubdocs/2012/02/en/1/EFI20EN.pdf.

(20)  Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3.

(21)  http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=135024&pageIndex=0&doclang=en&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=1202581).

(22)  Úř. věst. L 298, 7.11.2008, s. 20.

(23)  Rada EU, 3053. zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, Brusel, 6. prosince 2010.

(24)  Zpráva Výboru pro sociální ochranu předložená Radě, Rada EU, 6624/11 ADD 1 SOC 135 ECOFIN 76 SAN 30, 18. února 2011.

(25)  Zpráva Výboru pro sociální ochranu předložená Radě, Rada EU, 6500/10 SOC 115 ECOFIN 101, FSTR 8 EDUC 31 SAN 31, 15. února. 2010.

(26)  EESC, 597/2012-TEN/484, 13. prosince 2012.

(27)  CoR 71/2011 final, ECOS-V/014 https://toad.cor.europa.eu/CORWorkInProgress.aspx.

(28)  Přijaté texty, P7_TA(2012)0419.

(29)  Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 57.

(30)  Úř. věst. C 161 E, 31.5.2011, s. 120.

(31)  Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 116.

(32)  Úř. věst. C 70 E, 8.3.2012, s. 19.

(33)  Úř. věst. C 33 E, 5.2.2013, s. 65.

(34)  Úř. věst. C 76 E, 27.3.2008, s. 124.

(35)  Úř. věst. C 51 E, 22.2.2013, s. 101.

(36)  Úř. věst. C 259 E, 29.10.2009, s. 19.

(37)  Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 139.

(38)  http://www.eurofound.europa.eu/publications/htmlFiles/eFI264.htm.

(39)  Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.

(40)  Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13.


Top