Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016AG0002(02)

Odůvodnění Rady: postoj Rady (EU) č. 2/2016 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii

OJ C 57, 12.2.2016, p. 60–63 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

12.2.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 57/60


Odůvodnění Rady: postoj Rady (EU) č. 2/2016 v prvním čtení k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění)

(2016/C 057/03)

I.   ÚVOD

Dne 31. ledna 2013 Komise předložila Radě návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění).

Dne 26. února 2014 hlasoval Evropský parlament o svém stanovisku v prvním čtení.

Dne 5. června 2014 Rada dosáhla ve věci návrhu směrnice politické dohody. Po provedení právní a jazykové revize Rada dne 10. prosince 2015 přijala postoj v prvním čtení, v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Po hlasování v Evropském parlamentu a po přijetí politické dohody Rady se za účelem dosažení dohody o návrhu uskutečnila jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí. Dne 17. června 2015 byl dohodnut konečný kompromis, který následně dne 30. června 2015 potvrdil Výbor stálých zástupců. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) dne 10. listopadu 2015 dohodu potvrdil a dopisem o této skutečnosti informoval předsedu Výboru stálých zástupců.

Při své práci vzala Rada v úvahu stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru a stanovisko Výboru regionů.

II.   ANALÝZA POSTOJE V PRVNÍM ČTENÍ

1.   Obecně

Výše zmíněný návrh je součástí čtvrtého železničního balíčku, který se skládá ze šesti legislativních návrhů zaměřených na odstranění zbývajících překážek bránících dokončení jednotného evropského železničního prostoru.

Cílem této legislativní iniciativy je vytvoření společného přístupu k pravidlům pro interoperabilitu za účelem zvýšení úspor z rozsahu pro železniční podniky činné v celé Unii, jakož i zjednodušení a reforma administrativních postupů vydávání povolení pro vozidla, a tedy sjednocení pravidel v celé Unii.

Záměrem je také zvýšit účinnost postupu udělování povolení pro vozidla, a podpořit tak uznávání povolení pro účely interoperability v rámci celé EU a zvýšit soudržnost právních rámců jednotlivých států s ohledem na aspekty interoperability vnitřního trhu pro železnice.

Rada sice souhlasí s Komisí, pokud jde o cíl návrhu, ve svém přístupu nicméně zavádí několik změn původního návrhu. Hlavní ustanovení směrnice byla značně pozměněna. Postoj Rady v prvním čtení tak mění původní návrh Komise přepracováním jeho znění a doplněním a vypuštěním několika ustanovení. Znamená to tedy, že Rada nemůže přijmout změny, které v souvislosti s těmito ustanoveními provedl Evropský parlament ve svém stanovisku v prvním čtení.

2.   Klíčové politické otázky

i)    Povolení k uvedení vozidla na trh (článek 21)

Na rozdíl od významného přenesení pravomocí z vnitrostátních orgánů na Agenturu Evropské unie pro železnice (dále jen „agentura“), které původně navrhovala Komise, stanoví Rada dvojí systém povolování, pokud jde o vydávání povolení k uvedení vozidla na trh, a to v závislosti na zamýšlené oblasti použití. Agentura podle tohoto přístupu funguje jako jednotné kontaktní místo pro vozidla určená k přeshraničnímu provozu; vnitrostátní bezpečnostní orgány nicméně i nadále hrají významnou úlohu při provádění posouzení nezbytných při vydávání těchto povolení. U vozidel provozovaných pouze ve vnitrostátní dopravě si žadatel může zvolit podání žádosti o povolení buď agentuře, nebo vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu. Postup a kritéria pro rozhodování v obou případech zůstávají totožné.

Evropský parlament obecně podporuje přístup, který Rada zachovala. Tento přístup rovněž řeší obavy vyjádřené Evropským parlamentem zavedením pojmu „izolovaných sítí“ do ustanovení o dohodách o spolupráci (viz níže bod v).

S ohledem na výše uvedené byla zachována změna 34, změny 35 a 102 byly přijaty zčásti nebo v zásadě, avšak změny 94, 113 a 140 Rada nezachovala.

ii)    Odpovědnost agentury za vydávání povolení k uvedení vozidla na trh (8. bod odůvodnění a čl. 21 odst. 6)

Ve znění Rady je vyjasněno, že agentura přebírá plnou odpovědnost za povolení, která vydává, včetně smluvní a mimosmluvní odpovědnosti.

iii)    Odvolací a rozhodčí řízení (čl. 21 odst. 7 a 11)

Zatímco návrh Komise neobsahoval žádná konkrétní ustanovení ohledně odvolacího řízení, text Rady žadateli umožňuje, aby v případě nesouhlasu s opatřením přijatým vnitrostátním bezpečnostním orgánem záležitost postoupil vnitrostátnímu soudu.

Rada do textu obdobně zavádí odvolací řízení pro případ neshody mezi vnitrostátním bezpečnostním orgánem a agenturou.

iv)    Uvedení subsystémů traťového řízení a zabezpečení do provozu (články 18 a 19)

Komise ve svém původním návrhu zamýšlela převést na agenturu odpovědnost za povolování uvedení subsystémů traťového řízení a zabezpečení, včetně evropského vlakového zabezpečovacího systému ERTMS, do provozu.

Rada nesdílí přístup Komise a domnívá se, že povolení pro ERTMS by měly i nadále vydávat vnitrostátní bezpečnostní orgány. Rada nicméně ve svém znění v zájmu posílení harmonizace ERTMS na úrovni EU prostřednictvím vyšší interoperability již od samého počátku procesu stanoví, že před jakoukoliv výzvou k podávání nabídek v souvislosti s traťovým zařízením ERTMS musí být agentura konzultována. Za tímto účelem byl doplněn nový článek 19.

V souladu s přístupem Komise se Evropský parlament domnívá, že by odpovědnost za udělování povolení pro uvedení systémů ERTMS do provozu měla být svěřena agentuře. Rada proto nemohla zachovat změny 81, 82, 83 a 86.

v)    Dohody o spolupráci mezi agenturou a vnitrostátními bezpečnostními orgány (čl. 21 odst. 14 a 15)

Komise do svého původního návrhu nezahrnula uzavírání dohod o spolupráci mezi agenturou a jedním nebo více vnitrostátními bezpečnostními orgány v souvislosti s povoleními vydávanými pro vozidla určená pro přeshraniční provoz.

Rada se domnívá, že je velmi důležité takové ustanovení zavést, aby se usnadnilo praktické provádění nového systému udělování povolení.

Rada dále stanoví, že dohody o spolupráci mezi agenturou a jedním nebo více vnitrostátními bezpečnostními orgány pro účely povolení týkajících se vozidel mohou zahrnovat zvláštní ujednání o spolupráci v případě sítí vyžadujících zvláštní odborné znalosti, a to ze zeměpisných nebo historických důvodů nebo z důvodu shodného rozchodu kolejí, jako je tomu v sousedních třetích zemích. Tento kompromis proto stanoví, že členské státy se zvláštními vlastnostmi železniční sítě mohou v procesu udělování povolení spolupracovat pod záštitou agentury. Tyto dohody o spolupráci mohou rovněž zahrnovat ustanovení, kterými se usnadní rozšíření oblasti používání ve třech pobaltských státech, jakmile je v jednom z nich uděleno vozidlu povolení.

Rada v této souvislosti zčásti zachovala změnu 118.

vi)    Přijímání vnitrostátních předpisů (článek 14)

Cílem postoje Rady je stanovení flexibilního a proveditelného postupu, pokud jde o stávající a nové vnitrostátní předpisy týkající se interoperability. Rada v zájmu zohlednění obav Evropského parlamentu ve svém postoji vyjasňuje postupy použitelné při oznamování stávajících a nových vnitrostátních předpisů, jakož i při posuzování prováděném agenturou (ve lhůtě do 8 měsíců). Cílem přístupu, který Rada zachovala, je zabránit tomu, aby byly vnitrostátní předpisy potvrzeny bez předchozího posouzení agenturou.

Proto byly zčásti nebo v zásadě přijaty změny 66, 72 a 73, nicméně změny 67 až 70 Rada zachovat nemohla.

vii)    Registry vozidel (kapitola VII, zejména článek 47)

S cílem zohlednit obavy Evropského parlamentu spojené s otázkou registrů se hlavní změna zavedená Radou týká evropského registru vozidel. V zájmu snížení administrativní zátěže a zbytečných nákladů by Komise měla přijmout specifikace pro evropský registr vozidel, který by zahrnul vnitrostátní registry vozidel, s cílem vytvořit společný nástroj a současně umožnit zachování dalších funkcí, které jsou pro konkrétní potřeby členských států relevantní. Evropský registr vozidel bude funkční do pěti let po vstupu této směrnice v platnost. Rada rovněž zavádí nová ustanovení s cílem vymezit informace, které mají být obsaženy v evropském registru vozidel i ve vnitrostátních registrech vozidel.

Evropský parlament se domnívá, že evropský registr vozidel by měl fungovat do čtyř let.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byly změny 123, 126, 128, 130 a 131 zachovány tak, že v zásadě odpovídají přepracovanému znění, zatímco změny 98, 110, 120, 121, 122, 124, 125, 127 a 129 Rada nezachovala.

viii)    Délka přechodného období a lhůta pro provedení (články 54 a 57)

Rada oproti původnímu návrhu Komise stanoví delší přechodný režim ohledně povolení pro vozidla. Tento přechodný režim je považován za nezbytný pro řádné fungování dvojího přístupu, pokud jde o proces povolování vozidel stanovený v článku 21. Podle postoje Rady mohou členské státy uplatňovat stávající ustanovení směrnice 2008/57/ES ještě tři roky po vstupu této směrnice v platnost, zatímco Komise navrhovala roky dva. Toto období lze prodloužit o jeden rok. V takovém případě musí členské státy o tomto rozhodnutí informovat Komisi a agenturu a toto rozhodnutí odůvodnit. Tentýž postup se vztahuje na předběžná povolení pro ERTMS.

Podobný režim tři plus jeden rok se vztahuje na lhůtu pro provedení.

S ohledem na výše uvedené Rada nezachovala změny 140, 141, 143 a 144.

ix)    Struktura právního aktu (akty v přenesené pravomoci/prováděcí akty)

V původním návrhu Komise jsou jako nástroj ke stanovení obsahu technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) a jejich změny navrženy akty v přenesené pravomoci. Evropský parlament Komisi v tomto směru podporuje a rovněž trvá na rozšíření oblasti působnosti aktů v přenesené pravomoci na další oblasti, pro něž Komise navrhla prováděcí akty.

Pro TSI Rada přijímá kombinaci aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů (čl. 5 odst. 1 a 11). Komise bude přijímat akty v přenesené pravomoci pro stanovení konkrétních cílů technických specifikací pro interoperabilitu, a následně prováděcí akty pro provádění těchto specifických cílů.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti byly zčásti přijaty změny 80 a 135, zatímco změny 13, 14, 56, 57, 79, 99 a 142 Rada nezachovala.

3.   Další změny přijaté Evropským parlamentem

Další změny EP, jež nebyly zahrnuty do postoje Rady v prvním čtení, se týkají zejména:

možného použití této směrnice na městské železniční systémy (změny 16 a 17),

zavedení časových rámců pro provádění technických specifikací pro interoperabilitu členskými státy (změna 47),

použití aktů v přenesené pravomoci pro stanovení pravidel pro sankce v případě nedodržení lhůt stanovených v právním aktu pro přijímání rozhodnutí agenturou (změna 136).

III.   ZÁVĚR

Postoj Rady v prvním čtení odráží kompromisní dohodu, které bylo za pomoci Komise dosaženo při jednáních mezi Radou a Evropským parlamentem. Tento kompromis je potvrzen dopisem, který předseda Výboru Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN) zaslal předsedovi Výboru stálých zástupců dne 24. listopadu 2015.

V tomto dopisu předseda výboru TRAN uvádí, že členům výboru a následně i plenárnímu zasedání doporučí, aby postoj Rady v prvním čtení schválili beze změn a ukončili řádný legislativní postup ve fázi druhého čtení v Evropském parlamentu v souladu s článkem 294 SFEU.


Top