Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014AE0113

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy COM(2013) 940 final

OJ C 311, 12.9.2014, p. 82–87 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

12.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/82


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy

COM(2013) 940 final

2014/C 311/13

Zpravodaj: pan COULON

Spoluzpravodaj: pan BACK

Dne 13. února 2014 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy

COM(2013) 940 final.

Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 11. dubna 2014.

Na 498. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 29. a 30. dubna 2014 (jednání dne 29. dubna), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 209 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá sdělení coby významný a užitečný podpůrný prostředek realizace koridorů hlavní sítě a příslušných předem vymezených projektů, stanovených v části I přílohy I nařízení, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy (nařízení (EU) č. 1316/2013 o Nástroji pro propojení Evropy), na základě kritérií definovaných v nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (hlavní směry – nařízení (EU) č. 1315/2013).

1.2

EHSV oceňuje zaměření sdělení na systém řízení, který je hlavním hnacím mechanismem účinné realizace, a podporu, kterou sdělení poskytuje rozvoji pracovních plánů pro koridory hlavní sítě; jde o krok směrem ke koordinovanému přeshraničnímu plánování v rámci koridorů, jehož cílem je dosáhnout přiměřené kapacity a předcházet úzkým místům.

1.3

EHSV podtrhuje význam harmonické a účinné interakce mezi koordinátory – jejichž činnost bude pro účinnou realizaci klíčová –, fóry koridorů a jejich pracovními skupinami a zejména zúčastněnými stranami z veřejného i soukromého sektoru a různých úrovní, včetně občanské společnosti.

1.4

EHSV si uvědomuje, že zajistit jasnou a koherentní koordinaci bude velmi náročný úkol, vzhledem ke geografickému rozsahu koridorů hlavní sítě a potřebě jejich koordinace s dalšími iniciativami, například s koridory pro železniční nákladní dopravu zřízenými podle nařízení (ES) č. 913/2010, iniciativou pro rozvoj vnitrozemských vodních cest NAIADES II, mořskými dálnicemi a evropským systémem řízení železničního provozu ERTMS, a vzhledem k potřebě zapojit zúčastněné strany ze soukromého a veřejného sektoru. Nicméně zdá se, že k řešení tohoto problému jsou k dispozici určité nástroje, například pracovní skupiny.

1.5

S ohledem na úlohu EHSV coby spojovacího článku mezi institucemi EU a občanskou společností a se zřetelem na iniciativu, jejímž cílem je zahájit participativní dialog s občanskou společností o provádění bílé knihy o dopravní politice z roku 2011 (1), se domníváme, že zapojení zástupce EHSV do činnosti fór koridorů by přineslo přidanou hodnotu.

1.6

V této souvislosti EHSV zdůrazňuje, že je důležité, aby byl systém řízení považován za srozumitelný a transparentní. EHSV věří, že bude vyvinuto přiměřené úsilí pro dosažení tohoto důležitého cíle, a to s cílem posílit zájem a podporu veřejnosti v souvislosti s realizací sítí TEN-T.

1.7

EHSV upozorňuje na možnou úlohu důkladně provedených a nepředpojatých předběžných studií k projektům jako potenciální významný faktor rámce pro transparentní dialog. Zvážit by se mohla také potřeba mechanismu řešení konfliktů.

1.8

EHSV však nachází zásadní slabiny v efektivitě systému řízení, jenž je při každém rozhodování naprosto závislý na souhlasu členských států a který není podložen pevným systémem prosazování práva pro případy, kdy by cíle stanovené v hlavních směrech nebo v nařízení o Nástroji pro propojení Evropy nebyly prováděny odpovídajícím způsobem.

1.9

S ohledem na to, že systém řízení má – na základě konsenzu mezi členskými státy a vlastníky infrastruktury, jenž je nezbytným předpokladem pro základní rozhodnutí týkající se rozvoje infrastruktury i výstavby nové infrastruktury – charakter „měkkého“ práva, spolufinancování ze strany EU nabývá zvláštního významu. Dle názoru EHSV musí být spolufinancování ze strany EU důsledně využíváno jako prostředek k dosažení sjednaných dohod o výstavbě a jejich včasné realizace. Odkazujeme zde na odstavec 4.7 níže v textu.

1.10

EHSV je rovněž znepokojen nepatrností rozpočtových zdrojů, jež jsou k dispozici na úrovni EU, a pomalým tempem rozvoje a nejasnými vyhlídkami alternativních mechanismů financování, jako jsou projektové dluhopisy a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.   Úvod

2.1

V prosinci 2013 přijaly Evropský parlament a Rada hlavní směry pro nařízení o Nástroji pro propojení Evropy.

2.2

Ty poskytují nový rámec pro budování multimodální přeshraniční infrastrukturní sítě s cílem usnadnit v rámci EU udržitelnou mobilitu osob a zboží za účinného využívání zdrojů a potažmo zlepšit přístupnost a konkurenceschopnost v Evropské unii v horizontu let 2030–2050.

2.3

V nařízení o Nástroji pro propojení Evropy je stanoveno spolufinancování projektů v oblasti dopravní infrastruktury ze strany EU a související priority pro období platnosti víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

2.4

Hlavní směry v kombinaci s nařízením o Nástroji pro propojení Evropy jsou důležitým prvkem realizace cílů bílé knihy o dopravní politice z roku 2011.

2.5

Hlavní cíle sdělení Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy (COM(2013) 940) (dále jen „sdělení“) jsou následující:

vysvětlit, jak Komise hodlá podpořit realizaci koridorů hlavní sítě a jejich řídicí strukturu;

poskytnout informace o disponibilním rozpočtu, přípravě nástrojů financování a priorit v oblasti financování;

poskytnout vodítko pro žadatele/příjemce ohledně řízení projektů a očekávání Komise.

2.6

Jako doplněk ke sdělení zveřejnila Komise pracovní dokument útvarů Komise, který stanoví metody plánování použitelné pro definování globálních a hlavních sítí vytyčených v hlavních směrech (SWD(2013) 542).

3.   Hlavní body sdělení

3.1

Sdělení objasňuje úlohu a fungování koridorů hlavní sítě. Podtrhuje úlohu evropských koordinátorů a fór koridorů – s možným doplněním o pracovní skupiny – coby poradního orgánu a spojovacího článku mezi koordinátorem a členskými státy EU, správními orgány všech úrovní a dalšími zúčastněnými stranami.

3.2

Sdělení popisuje roli koordinátora a fóra v přípravě pracovního plánu pro každý koridor do prosince 2014 a rovněž rozhodující úlohu dotčených členských států v procesu realizace včetně složení fóra a schvalování pracovního plánu. Pracovní plán by měl být přezkoumán v roce 2017, kdy má také Komise stanovit pracovní plán provádění nařízení o Nástroji pro propojení Evropy, a poté v roce 2023. Pracovní plán provede analýzu současného stavu koridoru a stanoví oblasti, kterými je nutné se zabývat, jako jsou úzká místa, problémy s interoperabilitou, administrativní a obdobné překážky pro optimální a udržitelné multimodální dopravní služby nevyjímaje, a navrhne řešení, včetně oblasti financování.

3.3

Sdělení se rovněž krátce zmiňuje o dvou horizontálních koordinátorech, a to pro námořní dálnice a pro evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS).

3.4

Vyzdvihuje se v něm také význam spolupráce mezi koridory hlavní sítě a devíti koridory pro nákladní železniční dopravu vytvořenými v souladu s nařízením (ES) č. 913/2010, jež by měly být zastoupeny ve fóru koridorů hlavní sítě. Zmíněny jsou i další projekty a sdělení vyjadřuje naději, že zúčastněné strany zapojené do těchto projektů budou mít zájem o fóra koridorů a budou se podílet na pracovních plánech koridorů.

3.5

Iniciativa Marco Polo bude pokračovat i nadále, ale bude financována jako inovativní udržitelná služba nákladní dopravy ve spojitosti s hlavními směry a její financování bude vycházet z nařízení o Nástroji pro propojení Evropy.

3.6

Zbylá část sdělení se zabývá prioritami v oblasti financování podle nařízení o Nástroji pro propojení Evropy, přičemž prioritu mají projekty týkající se koridorů (přeshraniční projekty, projekty v oblasti úzkých míst a v multimodální oblasti). Sdělení obsahuje rovněž rozpis priorit v oblasti financování projektů netýkajících se koridorů, včetně malé částky na projekty týkající se globální sítě.

3.7

Sdělení obsahuje zásady řízení grantů a očekávání od projektů. Uvádí, že Komise si vyhrazuje právo financovat projekty pouze dílčím způsobem, pokud určité části těchto projektů neodpovídají stanoveným prioritám. Prodlevy či špatné řízení projektů mohou vést ke snížení vyhrazených prostředků nebo jejich odejmutí a přerozdělení. Intenzita financování prací v rámci stropů stanovených v nařízení o Nástroji pro propojení Evropy bude vycházet převážně z analýz nákladů a přínosů a jejich relevance z hlediska pracovního plánu koridoru.

3.8

Z celkových 26,3 miliard eur, jež jsou k dispozici pro síť TEN-T na období 2014–2020, je 11,3 miliard eur vyhrazeno pro země podporované v rámci politiky soudržnosti. Tato vyhrazená částka je určena v celé své výši na předem vymezené projekty týkající se hlavní sítě v těchto zemích, které jsou stanoveny v příloze I k nařízení o Nástroji pro propojení Evropy. Přidělování bude v souladu se zásadami Fondu soudržnosti týkajícími se rozdělování prostředků podle jednotlivých zemí pro roky 2014–2016. Intenzita financování bude vyšší než běžné stropy pro síť TEN-T, neboť budou uplatňovány zásady Fondu soudržnosti. Jinak budou zásady řízení a správy stejné. V zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti bude vyvinuto zvláštní úsilí za účelem podpory činností programu.

3.9

V závěrečné části sdělení nabízí stručný popis plánů rozvoje a zdrojů vyhrazených pro rozvoj finančních nástrojů. Závěr je takový, že částka vyhrazená pro tento projekt bude z velké míry záviset na tom, jak se tyto nástroje uplatní na trhu.

4.   Všeobecné připomínky

4.1

EHSV vítá sdělení, jež je cennou pomocí pro zúčastněné strany se zájmem o vývoj sítě TEN-T. I přesto, že asi nejvyšší přidanou hodnotu má pro zúčastněné strany se zájmem o předem vymezené projekty z přílohy I nařízení o Nástroji pro propojení Evropy, jež jsou součástí koridoru hlavní sítě nebo jsou do ní zapojeny, má význam i pro další subjekty.

4.2

Sdělení v řadě bodů přesahuje rámec znění hlavních směrů a nařízení o Nástroji pro propojení Evropy a zlepšuje možnosti zúčastněných stran být proaktivní a možnosti optimalizace jejich plánování. EHSV konstatuje, že na řadu otázek, jimiž se sdělení zabývá, upozornil EHSV ve svých stanoviscích k návrhu nařízení o hlavních směrech (2) a návrhu nařízení o Nástroji pro propojení Evropy (3).

4.3

EHSV se domnívá, že sdělení má potřebné vlastnosti, aby mohlo být užitečným nástrojem podpory provádění hlavních směrů TEN-T a inspirovalo ke vzorcům chování, které zlepší přeshraniční spolupráci mezi zúčastněnými stranami a posílí synergický efekt mezi různými programy uvedenými ve sdělení.

4.4

EHSV by však chtěl předložit několik připomínek s cílem upřesnit některé body, aby tak sdělení sloužilo svému účelu ještě efektivněji.

4.5

Řídicí struktura sestávající z koordinátora, fóra koridoru a pracovního plánu pro každý koridor hlavní sítě má schopnost zrychlit realizaci koridorů hlavní sítě a předem vymezených projektů prováděných v jejich rámci podle plánu. Proto je důležité, aby byla řídicí struktura stanovena a začala pracovat co nejdříve. EHSV proto vítá úsilí sdělení, co se týče plánování zahájení systému řízení a vypracování pracovního plánu.

4.6

EHSV by však chtěl využít této příležitosti k tomu, aby vyjádřil politování nad tím, že systém řízení, jenž byl původně navržen pro koridory hlavní sítě, byl ve srovnání s návrhem hlavních směrů předloženým Komisí (COM(2011) 650 final/2 – 2011/0294 (COD)) poněkud oslaben. EHSV je toho názoru, že kontrola řádného provádění má zásadní význam.

4.7

S ohledem na tyto okolnosti EHSV podtrhuje zvláštní význam pevně daného plánu výstavby koordinovaného a sjednaného Evropskou komisí, členskými státy a vlastníky infrastruktury. Bude to rozhodujícím faktorem úspěšnosti zlepšování TEN-T. Podle EHSV by jedním z hlavních úkolů koordinátorů měla být podpora těchto koordinačních postupů a jejich dovedení do závazných dohod; současně by koordinátoři měli vyvíjet úsilí za účelem naplnění těchto dohod. Plateb ze strany EU by mohlo být využíváno k zajištění jak dohod, tak jejich provádění.

4.8

Na druhou stranu EHSV vítá ustanovení článku 50 týkající se zapojení veřejných a soukromých zúčastněných stran, jež mají být základem kultury dialogu, která se promítla i do sdělení (4). EHSV konstatuje, že je důležité, aby byl dialog (i se širokou veřejností) zahájen co nejdříve s cílem zajistit transparentnost a vybudování důvěry.

4.9

S ohledem na činnost koordinátora zdůrazňuje EHSV význam jeho povinností a možností, jež mu skýtá jeho pozice, pokud jde o řešení problémů a podílení se na vývoji stavu příslušného koridoru. Koordinátoři mají rovněž důležitý úkol zaručit, aby se rozvoj koridorů jako celku stal harmonickým způsobem součástí rozvoje jednotného, technicky interoperabilního, udržitelného a produktivního evropského dopravního prostoru. Jedním z důležitých předpokladů realizace toho úkolu je přiměřený sekretariát.

4.10

EHSV zdůrazňuje, že fórum koridoru musí být složeno ze zástupců všech skupin zúčastněných stran, včetně celostátních, regionálních a místních správních orgánů, tržních subjektů, zaměstnanců z příslušných odvětví, sociálních partnerů a uživatelů, a to jednak pro získání důvěryhodnosti, a jednak za účelem zajištění maximálního vstupu užitečných informací.

4.11

EHSV podtrhuje význam souladu mezi plánováním v rámci pracovních plánů koridoru a plánováním víceletého pracovního plánu, o kterém podle nařízení o Nástroji pro propojení Evropy rozhoduje Komise. EHSV však předpokládá, že to nebude zdrojem problémů, vzhledem ke společným prioritám stanoveným ve sdělení a seznamu předem vymezených projektů z přílohy I k tomuto nařízení. Neboť se zdá, že příslušné plány budou vypracovávány současně, EHSV klade důraz na důležitost pokynů stanovených v této souvislosti ve sdělení na základě ustanovení hlavních směrů nařízení o Nástroji pro propojení Evropy.

4.12

EHSV vítá význam, který sdělení správně přikládá koordinaci činností koridoru s činnostmi koridorů pro nákladní železniční dopravu (nařízení (EU) č. 913/2010), programem NAIADES II pro rozvoj vnitrozemských vodních cest (COM(2013) 623 final), iniciativou zaměřenou na zvýšení efektivity přístavů (COM(2013) 295 final)a projekty rozvoje udržitelnosti, a to s cílem předejít duplikaci práce a vytvářet synergie. EHSV také lituje toho, že tato koordinace nemá systém a není podložena právním ustanovením, s výjimkou povinnosti stanovené v hlavních směrech pro spolupráci mezi koridorem hlavní sítě a koridory pro železniční nákladní dopravu, u níž existuje rovněž ustanovení, podle něhož by relevantní železniční koridory měly být zastoupeny ve fóru koridorů. EHSV si klade otázku, zda by nebylo užitečné přinejmenším zajistit, aby byly ve fóru koridorů zastoupeny další projekty či programy obsahující projekty relevantní pro každý koridor. Jedním z takových projektů je projekt s názvem „Swiftly Green“, což je přeshraniční projekt typu zelený koridor se zeměpisným uspořádáním, jejž jej činí relevantním z hlediska Skandinávsko-středomořského koridoru hlavní sítě. Vzhledem k důležitosti, jež sdělení přikládá mořským dálnicím, by totéž mohlo platit i pro probíhající projekty týkající se mořských dálnic v konkrétním koridoru. EHSV se každopádně domnívá, že probíhající práce musí být zohledněny a existující infrastruktura využita v co nejvyšší míře.

4.13

Podobné problémy jako v případě různých typů koridorů nebo projektů se mohou objevit tam, kde se kříží či překrývají koridory hlavní sítě. EHSV zdůrazňuje, že je důležité najít transparentní způsob řešení takových situací, jenž bude rovněž efektivní z hlediska využívání zdrojů.

4.14

EHSV poukazuje na vnitřní dualismus mezi řídicí strukturou koridoru a finančními rozhodnutími, které přijímá Komise podle zvláštních kritérií a nezávisle na řídicí struktuře koridoru. V této souvislosti EHSV vítá, že sdělení výslovně uznává důležitost pracovních plánů koridorů pro finanční rozhodnutí.

4.15

EHSV vnímá praktický i formální význam koridorů hlavní sítě a jejich řídicí struktury a zaměření na koridory a strukturu jak z hlediska administrativních zdrojů, tak z hlediska financování, současně by však chtěl zopakovat dotaz, který již vznesl ve svém stanovisku k návrhu nařízení o hlavních směrech, a sice zda koridory hlavní sítě nejsou ve skutečnosti třetí, nejvyšší kategorií v rámci sítě TEN-T (5).

4.16

EHSV souhlasí s prioritami vyjádřenými ve sdělení a bere na vědomí vysokou prioritu přikládanou železnici a spojením zajišťovaným prostřednictvím mořským dálnic, zejména mezi ostrovy nebo poloostrovy a pevninou, a rovněž opatřením zaměřeným na snížení dopadu dopravy z hlediska emisí skleníkových plynů. V tomto kontextu EHSV poukazuje na námořní propojení napříč Baltským mořem, v Severním moři a Biskajském zálivu a mezi řadou středomořských přístavů, která vynikají tím, že zkracují vzdálenosti pozemní dopravy a/nebo rozvíjejí kombinovanou dopravu.

4.17

EHSV je znepokojen nepřiměřeností dostupných rozpočtových zdrojů EU a otazníky visícími nad možnostmi rozvoje alternativních finančních mechanismů, včetně projektových dluhopisů a partnerství veřejného a soukromého sektoru.

5.   Konkrétní připomínky

5.1

EHSV konstatuje, že celkový součet částek navržených pro spolufinancování priorit stanovených ve sdělení ze strany EU podle všeho převyšuje částku, jež je pro financování k dispozici. Nic nenaznačuje tomu, že byly vzaty v úvahu možnosti využití finančních nástrojů, nebo není jasné, do jaké míry.

5.2

Sdělení přikládá značný význam analýzám nákladů a přínosů coby nástroji pro posuzování projektů. Co se týče projektů v zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, sdělení hovoří o zvláštní metodě výpočtu přínosů a nákladů v případě čerpání z Fondu soudržnosti. Na tuto metodu se neodkazuje v případě zemí, které z Fondu soudržnosti podporované nejsou; zde se naopak hovoří o uznávané metodě. EHSV se táže, zda by nebylo možné doporučit jednu nebo více metod, například pro případ výběrových řízení. Mohlo by to zvýšit transparentnost a vytvořit rovné podmínky pro všechny. Znamenalo by to udělat o krok více než v případě zveřejnění základních zásad pro posuzování nákladů a přínosů a evropské přidané hodnoty v článku 51 hlavních směrů.

5.3

EHSV v tomto kontextu připomíná, že při posuzování projektů je nutné zohlednit sociální, environmentální a ekonomické aspekty, v souladu se strategií Evropa 2020. To znamená, že je také nutno zaručit, že plánovaná infrastruktura odpovídá skutečným potřebám a bude adekvátním způsobem využívána.

5.4

Možností zintenzivnit využívání inovativních finančních nástrojů pro financování TEN-T, navrženou v nařízení o Nástroji pro propojení Evropy, se sdělení zabývá jen velmi stručně. Diskutuje se hlavně otázka potenciálního přijetí na trhu, na kterou dosud, zdá se, není odpověď. EHSV toto bere na vědomí a odkazuje na své připomínky obsažené ve výše uvedených stanoviscích k návrhu nařízení o hlavních směrech a k návrhu nařízení o Nástroji pro propojení Evropy a ve stanovisku k iniciativě projektových dluhopisů (6). EHSV v této souvislosti upozorňuje rovněž na příznivé přijetí trhem, jehož se dostalo projektům zahájeným během testovací fáze projektových dluhopisů, a na blížící se fázi hodnocení testovací fáze projektových dluhopisů.

V Bruselu dne 29. dubna 2014

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE


(1)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 170.

(2)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 130.

(3)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 134.

(4)  Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 170.

(5)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 130.

(6)  Úř. věst. C 143, 22.5.2012, s. 134.


Top