Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52013IE5662

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zaměstnatelnost mladých lidí – sladění vzdělávání s potřebami průmyslu v době úsporných opatření

OJ C 311, 12.9.2014, p. 7–14 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

12.9.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 311/7


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zaměstnatelnost mladých lidí – sladění vzdělávání s potřebami průmyslu v době úsporných opatření

2014/C 311/02

Zpravodaj: pan FORNEA

Spoluzpravodaj: pan GRIMALDI

Dne 11. července 2013 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu

Zaměstnatelnost mladých lidí – sladění vzdělávání s potřebami průmyslu v době úsporných opatření

Poradní komise pro průmyslové změny, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. dubna 2014.

Na 498. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 29. a 30. dubna 2014 (jednání dne 30. dubna 2014), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 156 hlasy pro a 2 hlasy byly proti.

1.   Závěry a doporučení

1.1

Vážná krize nezaměstnanosti mladých lidí vyžaduje od vlád, zaměstnavatelů, pracujících a občanské společnosti, aby společně intenzivněji pracovali na podpoře, vytváření a zachování důstojných (1) a udržitelných pracovních míst. Tato otázka se stala politickou i ekonomickou výzvou. EHSV již zdůraznil, že je nutná skutečná strategie růstu na úrovni EU i členských států, která podpoří vytváření lepších a stabilnějších pracovních příležitostí pro mladé lidi. EHSV má za to, že vlády by v prvé řadě měly přesvědčivě usilovat o nápravu s cílem předejít zhoršení krize.

1.2

V souladu se závěry Evropské rady z června 2013 se EHSV domnívá, že členské státy by měly vyvinout veškeré úsilí, aby zajistily, že iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí a záruka pro mladé lidi začnou neprodleně plně fungovat. Objem prostředků z vnitrostátních a evropských fondů na vzdělávání a odbornou přípravu, zaměstnanost mladých lidí a dlouhodobou nezaměstnanost musí být podstatně zvýšen.

1.3

EHSV důrazně doporučuje, aby konkrétní plány činnosti, které členské státy již přijaly za účelem řešení nezaměstnanosti a zaměstnatelnosti mladých lidí, byly předkládány k pravidelnému hodnocení se zapojením občanské společnosti. EHSV má za to, že v těchto plánech a programech by měla být přijata konkrétní opatření, která by mladým absolventům umožnila získat dovednosti využitelné na pracovišti, mimo jiné zkušenosti s řízením a týmovou prací, řešením problémů a kreativní schopnosti, jež zlepší jejich všestranné uplatnění a možnosti na trhu práce.

1.4

EHSV doporučuje, aby členské státy a všechny zainteresované orgány považovaly zaměstnatelnost za probíhající proces, který ovlivňuje celý pracovní život. Členské státy by měly připravit a vytvořit nástroje a podmínky, které lidem pomohou aktualizovat, zlepšovat a posuzovat míru vlastní zaměstnatelnosti. Širší uznávání a větší transparentnost dovedností a kvalifikací má významnou úlohu při zajištění souladu faktorů zaměstnatelnosti mladých lidí hledajících práci s potřebami trhu i jejich mobility. EHSV podporuje politiky EU orientované na širší uznávání a větší transparentnost dovedností, schopností a kvalifikací včetně souvisejících nástrojů, jako jsou evropský rámec kvalifikací (EQF), evropská klasifikace dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO), Europass a systémy zajištění kvality a přenosu kreditů.

1.5

EHSV důrazně prohlašuje, že odpovědnost za zaměstnatelnost není jen záležitostí individuální, ale měly by na ni pamatovat a podílet se na ní všechny zainteresované strany: vlády, sociální partneři, univerzity, školy, místní orgány, jednotliví pracující a další aktéři. Výbor důrazně doporučuje posílit partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi a v tomto ohledu je třeba podporovat kvalitní vnitropodnikové programy odborné přípravy v souladu se zásadami a metodami Evropské aliance pro učňovskou přípravu a navrhovaného rámce pro kvalitu stáží.

1.6

Členské státy by měly poskytnout pobídky univerzitám a střediskům výzkumu a vývoje, které nabízejí magisterské programy v souladu s potřebami globalizovaného trhu, což by mohlo být užitečné z hlediska podpory vyšší míry profesionální připravenosti.

1.7

EHSV je znepokojen nedávným vývojem ke snížení rozpočtu na vzdělávání v několika členských státech a doporučuje členským státům vyčleněním dostatečných zdrojů zajistit, aby vzdělávací pracovníci poskytovali kvalitní vzdělávání pro všechny. Povolání učitele není v Evropě považováno za atraktivní a učitelů je nedostatek, což představuje problém, jenž se v blízké budoucnosti může dále prohlubovat (2). K tomu, aby se kariéra ve vzdělávání stala přitažlivou volbou, jsou zapotřebí důstojné pracovní podmínky, platy a důchody.

1.8

EHSV vítá rozhodnutí Evropské komise zřídit program Erasmus +, který také podporuje přeshraniční odbornou přípravu, a doufá, že v souladu s dohodou bude neprodleně plně funkční. Obzvláště je vítána dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou o uznávání odborných kvalifikací.

1.9

EHSV vítá akční rámec pro zaměstnanost mladých lidí, na němž se v červnu 2013 dohodli sociální partneři. V době hospodářské a sociální krize musí Evropa plně využívat potenciál svého obyvatelstva ze všech sociálně-ekonomických podmínek při zajištění nákladové efektivnosti.

1.10

EHSV znovu vyslovuje své přesvědčení, že iniciativy EU navržené k řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí by měly vyústit v konkrétní opatření, která podpoří účinnou průmyslovou politiku, jejímž cílem je dosáhnout pokroku evropského průmyslu a sociálně přijatelným a udržitelným způsobem podpořit jeho konkurenceschopnost.

1.11

EHSV doporučuje, aby členské státy věnovaly zvýšenou pozornost negativním následkům systematického využívání smluv na dobu určitou pro mladé lidi, jež má také výrazný dopad na sítě sociálního zabezpečení (nižší odvody) a sociální soudržnost členského státu.

1.12

EHSV má za to, že investice do zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí mají zásadní význam pro budoucnost ekonomiky a společnosti v evropských státech. Přijaté iniciativy by měly být snadno dostupné všem mladým lidem bez jakékoli diskriminace či genderových předsudků a měla by je provázet specifická opatření podporující začlenění. Příslušné zainteresované subjekty (včetně sociálních partnerů a mládežnických organizací) místní, regionální a celostátní úrovně by měly být zapojeny do koncepce, provádění a hodnocení výsledků těchto iniciativ.

1.13

Měla by být dále rozvíjena konkrétní opatření na vnitrostátní a místní úrovni, jež by celoživotní učení zpřístupnila všem. Do pravidelného hodnocení výsledků by měli být zapojeni sociální partneři a občanská společnost.

1.14

V modelech učení založených na vzdělávání na pracovišti, jako jsou např. duální výukové systémy, probíhá významná část odborné přípravy v podnicích. Mladí pracovníci by měli mít možnost střídat školní výuku s praktickou odbornou přípravou v podniku. EHSV je přesvědčen o úspěšnosti duálních výukových systémů, které již byly zavedeny v některých členských státech. Klíčem k úspěchu systémů učňovské přípravy je sdílená odpovědnost veřejného a podnikového sektoru za investice do budoucnosti.

1.15

Výbor doporučuje přijmout kroky, jež zajistí kvalitu a vhodnost navrhovaných aktivit, a vytvořit vhodný rámec s jasně formulovanou odpovědností, právy a povinnostmi všech zainteresovaných stran, které budou v praxi vymahatelné. Sociální dialog mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi by se měl dále rozvíjet a využívat jako významný nástroj k identifikaci výhledových perspektiv trhu práce, k podpoře tvorby pracovních míst, ke sdílení postupů odborné přípravy lépe přizpůsobených potřebám trhu práce a jako pobídka mladým ženám a mužům ke zlepšení nabytých dovedností a schopností tak, aby těmto požadavkům lépe odpovídali.

1.16

Současná hospodářská a sociální krize omezuje rozhodování členských států o rozpočtu, zejména těch států, jež závisejí na programech fiskální úpravy. Tuto situaci ještě zhoršilo snížení vlastního rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že vzdělání hraje ústřední roli v rozvoji podmínek zaměstnatelnosti, EHSV doporučuje členským státům navýšit zdroje přidělované na kvalitní vzdělávání, které by neměly být považovány za výdaje, ale za investice nutné k překonání krize a k vybudování lepší budoucnosti pro všechny, Vzhledem k těmto okolnostem EHSV podpořil evropskou občanskou iniciativu „Vzdělání je investice! Nezapočítávejme je mezi ztráty.“  (3) Výbor upozorňuje na to, že škrty provedené v rozpočtech na vzdělání a odbornou přípravu mohou způsobit, že by se iniciativy a návrhy zásadní důležitosti mohly změnit v pouhou demonstraci dobré vůle. Vzhledem k významu vzdělávání a odborné přípravy při řešení otázky nezaměstnanosti důrazně doporučuje, aby EK v roce 2015 uspořádala „Evropský den vzdělávání a odborné přípravy“.

1.17

EHSV se domnívá, že průmyslová odvětví a podniky by měly investovat do výrobních zařízení a provádět mzdové a komunikační politiky za účelem zvýšení přitažlivosti tohoto sektoru. Zlepšení komunikace mezi podniky a sdruženími poskytujícími odbornou přípravu by mohlo být významným krokem k řešení problému zaměstnatelnosti a mohlo by snížit nerovnosti mezi poptávkou a nabídkou.

1.18

Všechny iniciativy přijaté ke zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí by měly být odpovídajícím způsobem financovány z ESF a dalších strukturálních fondů. EHSV doporučuje, aby byl při využívání strukturálních fondů kladen zvláštní důraz na zaměstnatelnost mladých lidí, a to včetně opatření k přepracování plánů výdajů nevyužitých financí tam, kde je to vhodné.

2.   Úvod

2.1

Evropský průmysl zahrnuje širokou škálu podniků včetně velkých společností, malých a středních podniků a mikropodniků s různými požadavky na pracovní sílu. Je proto zapotřebí pracovníků s různými dovednostmi a schopnostmi. Tyto rozdíly by se měly brát v úvahu při navrhování systémů vzdělávání a odborné přípravy. Sociální dialog mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi by se měl dále rozvíjet a využívat jako významný nástroj k identifikaci výhledových perspektiv trhu práce, k podpoře tvorby pracovních míst, ke sdílení postupů odborné přípravy lépe přizpůsobených potřebám trhu práce a jako pobídka mladým ženám a mužům ke zlepšení nabytých dovedností a schopností tak, aby těmto požadavkům lépe odpovídali.

2.2

EU a členské státy potřebují průmyslovou politiku, která usnadní růst a podpoří vytváření nových vysoce kvalitních pracovních míst (4). EK má za to, že je zapotřebí pevné partnerství mezi EU, členskými státy a průmyslem k zajištění účinného rámce spolupráce a povzbuzení investic do technologií a lidských zdrojů, jež evropskému průmyslu poskytnou výhodu před jinými konkurenty na světovém trhu. V rámci řešení této otázky i obecné problematiky zaměstnatelnosti v průmyslu EK poskytla záruky (5), že jedním z pilířů nové průmyslové politiky budou investice do lidí a dovedností.

2.3

Finanční krize, jež vypukla v roce 2008, výrazně narušila ekonomiku řady evropských států. Následné oživení se však prozatím dostavuje jen velmi pomalu. Existuje jeden problém, který by mohl toto oživení ztížit a jehož následky pro budoucnost by mohly být ještě negativnější, a tím je krize nezaměstnanosti mladých lidí. Řešení tohoto problému vyžaduje, aby vlády, zaměstnavatelé, pracující a občanská společnost prostřednictvím vzájemné spolupráce podporovali, vytvářeli a udržovali důstojná a produktivní pracovní místa.

2.4

Vedoucí evropští představitelé působí dojmem, že tuto krizi neberou na lehkou váhu, nicméně, jak Výbor zdůraznil v několika předchozích stanoviscích (6), nové iniciativy problém nemohou vyřešit, pokud neodstraní jeho kořeny. Tato otázka se stala politickou i ekonomickou výzvou. Zobecňování není na místě, neboť situace rozhodně není stejná v každé zemi a na místní úrovni, ale dokončení nebo financování studia, nalezení nejen krátkodobého pracovního místa či stáže, ale skutečného zaměstnání, nastartování vlastního projektu nebo založení podniku, vedení nezávislého života nebo založení rodiny je pro mnoho mladých Evropanů součástí stejného každodenního zápasu. I když nezaměstnanost není v Evropě novinkou, představuje nárůst nezaměstnanosti mladých lidí jeden z nejviditelnějších následků současné hospodářské krize, a to jak z hlediska zanikání pracovních míst, tak i nevytváření nových pracovních příležitostí (7).

2.5

Řada konstruktivních iniciativ EU (např. záruka pro mladé lidi) nabídne odbornou a učňovskou přípravu. Avšak ne vždy zaručují přístup k pracovnímu místu. A právě to je zásadním chybějícím článkem: pracovní příležitosti normálně vznikají jako důsledek hospodářského růstu. EHSV již zdůraznil, že je nutná skutečná strategie růstu na úrovni EU i členských států, která podpoří vytváření lepších a stabilnějších pracovních příležitostí pro mladé lidi. EHSV má za to, že vlády by v prvé řadě měly přesvědčivě usilovat o nápravu s cílem předejít zhoršení krize. Jak zdůrazňuje EK, „mladí lidé jsou klíčem k budoucí síle a prosperitě Evropy“  (8).

2.6

Pojem „zaměstnatelnost“ nemá jednotnou, všeobecně uznávanou definici. Jeho pojetí je dynamické a všeobecně lze konstatovat tendenci k rozšíření tohoto pojmu také na kontextuální faktory. Přestože má v pojednáních o trhu práce důležité místo, měří se obtížně a existuje několik přístupů, jak zaměstnatelnost definovat. Zaměstnatelnost jako takovou ovlivňují faktory jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, jež jsou často mimo kontrolu jednotlivců. V době hospodářské a sociální krize potřebuje Evropa plně využít potenciál tvořivosti, energie a schopností svého obyvatelstva ze všech socioekonomických skupin. Silné a velmi aktivní organizace občanské společnosti mají důležitou funkci zprostředkovatele.

2.7

Zaměstnatelnost je do značné míry určena kvalitou a aktuální orientací vzdělávání a odborné přípravy poskytované vnitrostátními a místními orgány. EHSV bere na vědomí činnost místních orgánů usilujících o vyvážený přístup, který by umožnil dosáhnout v této věci zlepšení, domnívá se však, že stávající systémy vzdělávání a odborné přípravy ne vždy důsledně odrážejí rozhodnutí přijatá na evropské úrovni. V rámci otevřené metody koordinace byly místní orgány Komisí vyzvány, aby sdílely své institucionální reakce na problémy mobility a odborné přípravy mladých lidí, zlepšily kvalitu odborné přípravy, udělování osvědčení a aktualizace, vhodně reagovaly na potřeby trhu práce, dodržovaly časový plán pro plnění úkolů souvisejících se sdílenými cíli a s referenčními hodnotami a výsledky, analyzovaly a začleňovaly výsledky studií a výzkumu, i přesto však nadále přetrvává příliš mnoho institucionálních překážek a chybí opravdová angažovanost ve vztahu k realizaci skutečného společného evropského prostoru vzdělávání a odborné přípravy.

2.8

Zaměstnavatelé jsou si vědomi dovedností a schopností dnešních zaměstnanců, musí si však být více vědomi dovedností a schopností budoucích zaměstnanců na rychle se proměňujícím pracovišti, a to zejména s ohledem na vývoj technologií, kvůli němuž je naprosto nezbytné, aby zaměstnanci neustále získávali nové a obnovovali stávající dovednosti. Podniky mají různou povahu a různé potřeby. Pro vzdělávání a odbornou přípravu je proto zásadní, aby byly ohledně dovedností, jimž učí, přizpůsobivé a flexibilní. Jak EHSV zdůraznil ve stanovisku SOC/476, je naléhavě zapotřebí lepší a cílenější spolupráce mezi vzdělávacími institucemi na všech úrovních a průmyslem.

2.9

Protože vzdělání a odborná příprava nejsou jedinými prvky ovlivňujícími zaměstnatelnost jednotlivců, bylo by zaměření výlučně na vzdělávání příliš omezeným přístupem. Kvalitní programy stáží, získávání poznatků v pracovním procesu (ve školách či podnicích) nebo učňovská příprava a cílené programy pro zaměstnanost musí být chápany jako nejdůležitější možnosti, jak uvést mladé ženy a muže na trh práce, avšak nelze je považovat za konečné řešení problému zaměstnatelnosti. Je důležité si uvědomit, že pracovní trhy, stejně jako hospodářské instituce, jsou zakotveny ve společnosti a v kultuře, a že praxi pracovního trhu tvoří i neformální normy a zvyky.

2.10

EHSV je toho názoru, že otázky týkající se vzdělávání a odborné přípravy, projednané a schválené na evropské úrovni, nelze zredukovat na pouhou výměnu osvědčených postupů. V této souvislosti je zde naděje, že vzdělávací systémy budou schopné reagovat na potřeby v oblasti zaměstnanosti a produkovat nové kvalifikované pracovníky, kteří se odkáží vyrovnat s neustálými změnami v organizaci práce a v moderní společnosti. Proto s ohledem na lhůty stanovené ve strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) a prohlášení z Brugg EHSV požaduje hodnocení a podrobnou analýzu plnění závazků v praxi a dosahování cílů.

3.   Obecné připomínky

3.1

CCMI v řadě stanovisek zdůraznila celou řadu otázek z oblasti hospodářské, průmyslové a sociální, včetně zaměstnatelnosti a rekvalifikace, zejména za současné krize (9). V návaznosti na navrženou záruku pro mladé lidi/iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí, kterou Evropská komise schválila v červnu 2013, předložili evropští sociální partneři (10) rámec společné činnosti pro zaměstnanost mladých lidí, který se zaměřuje na znalosti, přechod ze školy do práce, zaměstnanosti a rozvoj podnikání.

3.2

Mladí lidé jsou současností a budoucností Evropy a bohatým zdrojem dynamiky v našich společnostech. Sociální a ekonomické začlenění mladých lidí však předpokládá a vyžaduje celou řadu úspěšných přechodů. Za situace, kdy se stal přechod do dospělého života ještě složitějším, jsou klíčovými nástroji těchto úspěšných přechodů kvalitní vzdělání pro všechny a pracovní trhy podporující začlenění. Potřebujeme komplexní přístup, jenž podpoří dynamické, otevřené a mobilní pracovní trhy pro mladé lidi, spolu s opatřeními a vhodnými zdroji zaměřenými na vytváření většího počtu pracovních míst, která budou současně kvalitnější, na vysoce kvalitní výsledky vzdělávání a na lepší sladění nabídky dovedností s poptávkou, a to mimo jiné celoevropským rozšířením vzdělávání na pracovišti.

3.3

Organizace občanské společnosti v mnoha členských státech (zejména v těch, jež byly nejhůře postiženy současnou krizí) nejrůznějšími způsoby upozornily na význam kombinace individuálního přístupu k potřebám trhu práce a přístupu kolektivního (kontext, prostředí, organizace práce a pracovní podmínky), jež by zohledňovaly očekávání a ambice mladých lidí. V zájmu co největší účinnosti by pobídky k takovým opatřením mělo poskytovat evropské financování a opatření na podporu růstu a jejich rozsah by neměl být omezen na 6–8 miliard EUR dostupných prostřednictvím iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, což je částka, kterou je třeba podstatně zvýšit.

4.   Konkrétní připomínky

4.1

Zásady a pracovní metody Evropské aliance pro učňovskou přípravu a rámce pro kvalitu stáží posilují přesvědčení EHSV, že učňovská příprava, odborná praxe a stáže jsou důležitým nástrojem, který mladým lidem umožňuje získat dovednosti a pracovní zkušenosti, a měly by být součástí podnikových strategií. Výbor doporučuje, aby členské státy a subjekty průmyslu zajistily kvalitu a užitečnost navrhovaných aktivit a zřídily vhodný rámec s jasně formulovanou a prakticky vymahatelnou odpovědností, právy a povinnostmi každého subjektu.

4.2

Vzhledem k tomu, že získání uznávaného univerzitního diplomu určité úrovně je důležité, ale již samo o sobě nestačí, Výbor má za to, že při provádění plánů a programů záruky pro mladé lidi by měla být přijata konkrétní opatření, která by mladým absolventům umožnila získat dovednosti využitelné na pracovišti, mimo jiné včetně zkušeností s řízením a týmovou prací, řešení problémů a kreativních schopností, jež zlepší jejich možnosti na trhu práce.

4.3

V modelech učení založených na vzdělávání na pracovišti, jako jsou např. duální výukové systémy, probíhá významná část odborné přípravy v podnicích. Mladí pracovníci by měli mít možnost střídat školní výuku s praktickou odbornou přípravou v podniku. EHSV je přesvědčen o úspěšnosti duálních výukových systémů, které již byly zavedeny v některých členských státech. Klíčem k úspěchu systémů učňovské přípravy je sdílená odpovědnost veřejného a podnikového sektoru za investice do budoucnosti.

4.4

Podpora učení má smysl za předpokladu, že tento úkol nezávisí pouze na úsilí, které každý jednotlivec může a musí vynaložit. V opačném případě hrozí skupinám již nyní nejvíce znevýhodněným či marginalizovaným trvalé kolektivní vyloučení. Měla by být dále rozvíjena konkrétní opatření na vnitrostátní a místní úrovni, jež by celoživotní učení zpřístupnila všem. Do pravidelného hodnocení výsledků by měli být zapojeni sociální partneři a občanská společnost.

4.5

Při přezkumu systémů vzdělávání a odborné přípravy je důležité zajistit, aby kariéra ve vzdělávání zůstala atraktivním a konkurenceschopným povoláním. Oživení učitelského povolání je rovněž v souladu s vývojem potřeb pracovního trhu. Potřebujeme velmi motivované a dobře připravené učitele, kteří budou schopni reagovat na širokou škálu požadavků kladených společností, průmyslem a studenty.

4.6

Vzdělávání, odborná příprava a profesní poradenství by měly podporovat mladé ženy a muže v jejich úsilí o získání lepšího vzdělání, kvalifikací a dovedností. Propagační materiály v profesním poradenství by měly obsahovat jasné informace o dostupných pracovních příležitostech a profesních možnostech na trhu práce (11). EHSV vítá rozhodnutí Evropské komise zřídit program Erasmus +, který také podporuje přeshraniční odbornou přípravu, a doufá, že v souladu s dohodou bude v roce 2014 plně funkční. Obzvláště je vítána nedávno uzavřená dohoda mezi Evropským parlamentem a Radou o uznávání odborných kvalifikací.

4.7

Členské státy by měly poskytnout pobídky univerzitám a střediskům výzkumu a vývoje, které nabízejí magisterské programy v souladu s potřebami globalizovaného trhu; to by mohlo pomoci podpořit vyšší míru profesionální připravenosti.

4.8

Zavedení povinné odborné přípravy by se dalo považovat za určitý druh „zajištění kariéry“. Nicméně učňovská a odborná příprava se nesmějí stát způsobem, jak šířit levnou či neplacenou pracovní sílu. Osvědčené postupy v průmyslu by měly být uznávány a zneužívání by se nemělo tolerovat. Každé učební nebo výcvikové období musí být zakončeno diplomem nebo osvědčením dokládajícím získanou kvalifikaci.

4.9

EHSV si je vědom existujících rozdílů mezi mladými muži a ženami vstupujícími na trh práce, a zdůrazňuje proto, že je důležité přistupovat k nezaměstnanosti mladých lidí s vhodnou genderovou perspektivou, a to včetně konkrétních opatření, kde je to nezbytné. Doporučení Rady o zřízení záruky pro mladé lidi proto upřesňuje, že systémy záruk pro mladé lidi by měly zohledňovat by měly zohledňovat genderové rozdíly a odlišnosti mezi mladými lidmi, jimž jsou určeny (12).

4.10

Pro zlepšení zaměstnatelnosti je nezbytné vyvinout veškeré úsilí k tomu, aby byly zohledněny skutečné místní podmínky. Čím více se tím politická opatření řídí, tím větší je jejich šance, že podpoří zaměstnatelnost. Každé opatření navržené na podporu hospodářského rozvoje musí být provázáno s místními podmínkami, neboť to je jediná cesta k udržitelné excelenci. Užitečným krokem k zintenzivnění dialogu a opatření k řešení nezaměstnanosti mladých lidí bude vytváření místních partnerství. Místní instituce, univerzity, mládežnické organizace, veřejné orgány a ústavy odborné přípravy, odborové organizace a zaměstnavatelé provozující činnost na místní úrovni v téže zeměpisné oblasti by měli nalézt způsob, jak identifikovat možné společné strategie. Místní podmínky a potřeby budou lépe uznány a zohledněny, což umožní zlepšit pracovní příležitosti pro mladé lidi.

4.11

Členské státy by měly zařadit do školních osnov výuku podnikání a podporovat podnikání v systémech vzdělávání na pracovišti, v souladu s novým Akčním plánem podnikání 2020 zahájeným Evropskou komisí. Podnikání je třeba chápat jako širokou koncepci zahrnující více než jen zakládání podniků. Lidé se musí už od mládí učit a chápat, jak být podnikateli ve svém vlastním životě. Vzdělávání k podnikání by mělo připravovat na život tím, že lidi naučí, jak se chopit iniciativy, nést odpovědnost a analyzovat situace. EHSV je přesvědčen, že rozvoj dovedností a schopností jako tvořivost, podnikavost, houževnatost a týmová práce jsou důležité pro všechny, nejen pro budoucí podnikatele, kteří chtějí založit podnik. Tyto dovednosti by měly formovat celou generaci k efektivní činnosti ve všech odvětvích a pohánět infrastrukturu, která je potřebná pro úspěch evropské ekonomiky.

4.12

Komise uznává, že evropské státy „[musí] prodělat důkladnou a dalekosáhlou kulturní proměnu (13), aby do výuky zavedly efektivní metodiky podnikatelského učení. EHSV také doporučuje zavést změny do odborné přípravy učitelů. Členským státům by se mělo doporučit, aby v této oblasti přijaly dostatečná opatření pro rozvoj učitelů. Provádění politik je závislé na příslušných zaměstnancích, které je potřeba vyškolit a podporovat.

4.13

EHSV (14) ve svých dřívějších stanoviskách upozornil na důsledky snížení dostupnosti smluv na dobu neurčitou pro zaměstnanost mladých žen a mužů a doporučil zvážit rizika plynoucí z tohoto vývoje. Smlouvy na dobu určitou, jež jsou u mladých lidí – zejména na začátku profesní dráhy – nyní běžné, vedly k větší segmentaci trhu práce. EHSV doporučuje, aby členské státy věnovaly tomuto aspektu zvláštní pozornost, neboť má závažné důsledky i pro sítě sociálního zabezpečení (nižší odvody) a pro soudržnost společenství členských států.

4.14

Současná hospodářská a sociální krize omezuje rozhodování členských států EU o rozpočtu, zejména těch států, jež závisejí na programech fiskální úpravy. Tuto situaci ještě zhoršilo snížení vlastního rozpočtu EU. Výbor upozorňuje na to, že škrty provedené v rozpočtech na vzdělávání a odbornou přípravu mohou způsobit, že by se iniciativy a návrhy zásadní důležitosti mohly změnit v pouhou demonstraci dobré vůle. Vzhledem k těmto okolnostem EHSV podpořil evropskou občanskou iniciativu „Vzdělání je investice! Nezapočítávejme je mezi ztráty.“

4.15

Všechny iniciativy ke zlepšení zaměstnatelnosti mladých lidí by měly být bezodkladně provedeny v celé Evropě a odpovídajícím způsobem financovány z ESF a dalších strukturálních fondů. EHSV má za to, že tyto investice mají zásadní význam pro budoucnost ekonomiky a společnosti v evropských státech. Tyto iniciativy by měly být snadno dostupné všem mladým lidem bez jakékoli diskriminace. Příslušné zainteresované subjekty (včetně sociálních partnerů a mládežnických organizací) místní, regionální a celostátní úrovně by měly být zapojeny do provádění a hodnocení jejich výsledků. EHSV doporučuje, aby byl při využívání strukturálních fondů kladen zvláštní důraz na zaměstnatelnost mladých lidí, a to včetně opatření k přepracování plánů výdajů nevyužitých financí tam, kde je to vhodné.

V Bruselu dne 30. dubna 2014

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE


(1)  Koncepce důstojných pracovních míst byla formulována dílčími subjekty ILO – vládami, zaměstnavateli a pracovníky – a vychází z chápání práce jako zdroje osobní důstojnosti, sociální soudržnosti, míru ve společnosti a demokracie a hospodářského růstu, jenž rozvíjí příležitosti pro kvalitní pracovní místa a rozvoj podnikání. ILO, www.ilo.org.

(2)  Viz Key Data on Teachers & School Leaders in Europe (Klíčové údaje o učitelích a vedoucích škol v Evropě). Zpráva Eurydice 2013, Evropská komise.

(3)  Na popud řeckých občanů a s podporou DIKTIO – „The network“ (Síť).

(4)  Podle návrhu Evropské komise by měl evropský průmysl v roce 2020 generovat 16 % HDP EU.

(5)  Stanovisko k tématu Silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu z 10. října 2012.

(6)  Úř. věst. C 68/11, 6.3.2012, s. 11-14, Úř. Věst. C 143/94, 22.5.2012, s. 94-101, Úř. věst. C 299/97, 4.10.2012, s. 97-102; Úř. věst. C 11, 15.1.2013, s. 8-15; Úř. věst. C 161, 6.6.2013, s. 67-72.

(7)  „V dobách hospodářského poklesu jsou mladí lidé nejen poslední, kdo dostane pracovní místo, ale i první, kdo jej ztratí, protože zbavit místa starší zaměstnance je pro zaměstnavatele mnohem nákladnější. Mladí pracovníci za sebou obvykle nemívají praxi v podniku, mají méně dovedností a často jsou zaměstnáni na dobu určitou“ […] „Dokonce i tehdy, pokud jsou mladí lidé zaměstnáni, nemívají kvalitní pracovní místa. V rozvinutém světě jsou často zaměstnáni na dobu určitou, aby bylo snazší s nimi pracovní poměr ukončit, nebo mívají nižší pracovní zařazení, než jaké by odpovídalo jejich kvalifikaci.“ (Světové hospodářské fórum – Vize nezaměstnanosti mladých 2013) http://www.weforum.org/community/global-agenda-councils/youth-unemployment-visualization-2013.

(8)  COM (2013)447 final, červen 2013.

(9)  „Průmyslová politika má silný sociální rozměr dotýkající se všech vrstev společnosti, […] vzdělávání a vysokých škol, spotřebitelů a občanů. Součástí průmyslové politiky je jak restrukturalizace, tak předvídání. Měla by poskytovat aktuální vzdělávání, odbornou přípravu a informace a pomáhat rozvíjet technologie, inovace, tvořivost a podnikání. Rovněž je třeba předvídat demografický vývoj a přiměřeně na něj reagovat.“Úř. věst C 327, 12.11.2013, s. 82.

(10)  EKOS, BUSINESS EUROPE, UEAPME a CEEP, 11. června 2013.

(11)  Úř. věst. C 327, 12.11.2013, s. 58-64.

(12)  „Komise uznává, že genderové hledisko je jedním z rozměrů, na které by politická opatření měla brát ohled, aby dokázala účinně snížit nezaměstnanost mladých lidí […]. U mladých žen je větší pravděpodobnost než u mladých mužů, že zůstanou bez zaměstnání, vzdělání nebo odborné přípravy. […] Mladí muži častěji procházejí úspěšnou přechodovou fází (tj. nakonec získají stálou pracovní smlouvu). U mladých žen je naopak větší pravděpodobnost práce na částečný úvazek nebo dočasné práce a toho, že se dostanou do dvojnásobně nejisté situace dočasné práce na částečný úvazek. Doporučení Rady na vytvoření záruky pro mladé lidi proto upřesňuje, že programy záruk pro mladé lidi by měly zohledňovat genderové rozdíly a odlišnosti mezi mladými lidmi, pro něž jsou určeny.“ László Andor, evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění, květen 2013.

(13)  Sdělení Evropské komise Akční plán podnikání 2020

(14)  Stanovisko EHSV k tématu Iniciativa „Příležitosti pro mladé“, Úř. věst. C 299, 4.10.2012, s. 97–102.


Top