EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014XG0614(04)

Závěry Rady ze dne 20. května 2014 o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí

OJ C 183, 14.6.2014, p. 18–21 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

14.6.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 183/18


Závěry Rady ze dne 20. května 2014 o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí

2014/C 183/04

RADA EVROPSKÉ UNIE,

UZNÁVAJÍC, ŽE:

1.

v důsledku hospodářské krize, která začala ve druhé polovině minulého desetiletí, se dnešní mladá generace ocitla v obzvláště obtížné situaci. Nezaměstnanost mladých lidí zůstává na historicky vysoké úrovni: v EU-28 činí 23,2 % a v eurozóně 23,8 % (údaje z prosince roku 2013);

2.

v důsledku takto vysoké nezaměstnanosti jsou mladí lidé ve zvýšené míře vystaveni chudobě a sociálnímu vyloučení a stále více z nich je nuceno opustit svou vlast, a někdy i Evropu, a hledat lepší příležitosti. V některých členských státech tak dochází k odlivu mozků, který by mohlo být obtížné zvrátit;

3.

prostřednictvím strategie Evropa 2020 a jejích stěžejních iniciativ „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, „Digitální agenda pro Evropu“, „Unie inovací“ a „Mládež v pohybu“ povzbuzuje Evropská unie podnikání tím, že podporuje podnikatelské myšlení a související znalosti, dovednosti a kompetence, které mohou posílit konkurenceschopnost a inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění;

4.

podnikání je významnou hybnou silou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst: díky němu vznikají nové společnosti a nová pracovní místa, otevírají se nové trhy, roste produktivita a vytváří se bohatství. Podnikavost zlepšuje možnosti pracovního uplatnění mladých lidí. Podnikání, a zejména malé a střední podniky tvoří páteř hospodářství EU a jsou nejvýznamnějším zdrojem nových pracovních míst (1);

5.

kultury, které oceňují takové podnikatelské přístupy, jako je promyšlené podstupování rizika a nezávislé myšlení, tím podporují tendenci přicházet s novými řešeními sociálních výzev. V tomto ohledu je třeba zlepšit obraz podnikatelů v očích veřejnosti, zintenzivnit vzdělávání v oblasti podnikání a věnovat zvláštní pozornost nedostatečně zastoupeným skupinám a pomoci jim se zakládáním, řízením nebo rozvojem podniků či firem;

6.

cílem podnikání není pouze dosažení zisku. Naše hlavní společenské výzvy řeší různí aktéři působící ve veřejném i soukromém sektoru, organizace občanské společnosti a organizace sociální ekonomiky (2), v nichž se spojuje sociální i podnikatelský rozměr. Tento trend bývá nazýván „sociálním podnikáním“ a nový typ organizací vznikajících v tomto kontextu „sociálními podniky“;

7.

v tzv. obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže byla za jednu z oblastí, na niž má být zaměřena politika mládeže, označena kultura a tvořivost. Kulturní a tvůrčí odvětví (3) mohou přinést více možností, jak dosáhnout toho, aby tvořivost mladých lidí a lidský kapitál vyústily v inteligentní růst a pracovní místa. V digitální éře je účast na kulturním dění mocným nástrojem přispívajícím k sociálnímu začleňování a sociální angažovanosti, zejména v případě mladých lidí;

8.

skupina odborníků zabývající se „podporou tvořivosti a inovační schopnosti mladých lidí určením kompetencí a dovedností získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení“ ve své závěrečné zprávě posoudila možnosti, jak zlepšit zaměstnatelnost mladých lidí.

DOMNÍVÁ SE, ŽE:

9.

podnikání může představovat důležitý prvek z hlediska samostatnosti, osobního rozvoje a dobrých životních podmínek mladých lidí. Podnikání lze považovat za jedno z řešení v rámci boje proti nezaměstnanosti mladých lidí;

10.

Evropa by měla investovat do vzdělávání a odborné přípravy v oblasti podnikání, do vytváření prostředí, v němž podnikání může prosperovat a růst a které je současně příznivé pro konkrétní skupiny, a do zviditelnění podnikatelů, kteří působí jako vzor;

11.

mladé lidi může oslovovat zejména model „sociálního podnikání“, jehož prvořadým cílem je přispívat k obecnému prospěchu společnosti. Tento model jim může poskytnout příležitost navrhovat inovativní řešení stávajících výzev v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí. Myšlenka sociálního podnikání, která je blízká lidem i místním komunitám, zajišťuje sociální soudržnost prostřednictvím zapojení mladých lidí, včetně těch, kteří patří ke zranitelným skupinám;

12.

sociální podniky (4) přispívají k inteligentnímu růstu tím, že prostřednictvím sociálních inovací reagují na nové potřeby; vytvářejí udržitelný růst tím, že zohledňují svůj dopad na životní prostředí a uplatňují svoji dlouhodobou vizi; a díky tomu, že kladou důraz na lidi a sociální soudržnost, významně přispívají k růstu podporujícími začlenění.

V TOMTO OHLEDU:

13.

může politika mládeže hrát určitou úlohu při spolupráci napříč odvětvími, která by mohla přispět k překonání překážek. Podnikání, jako mnoho dalších oblastí činnosti, vyžaduje dlouhodobý přístup a pevnou víru ve schopnosti mladých lidí. K tomu je zapotřebí mladé lidi povzbuzovat a již v raných fázích života je vést k podnikavosti, iniciativnosti, sebedůvěře, promyšlenému podstupování rizik, tvořivosti, organizovanosti a houževnatosti s cílem umožnit jim rozvinout plný potenciál a úspěšně vstoupit na trh práce. Na podporu podnikání mladých lidí se zvláštním důrazem na sociální podnikání byly stanoveny tyto priority:

posilovat podnikatelské myšlení a dovednosti mladých lidí prostřednictvím formálního vzdělávání a neformálního a informálního učení. Podnikatelské schopnosti zahrnují mimo jiné průřezové dovednosti a postoje, jakož i znalosti. Klíčovým nástrojem pro rozvoj průřezových dovedností je práce s mládeží;

podporovat práci s mládeží (prostřednictvím informování, poradenství a odborného vedení) a dobrovolné aktivity mladých lidí jako prostředek k získání nezbytných dovedností, aby si mohli najít zaměstnání nebo zahájit vlastní projekt; uznávat přínos práce s mládeží pro posilování a podporu tvůrčí energie a inovativní schopnosti mladých lidí jako klíčový prvek jejich osobnostního rozvoje a aktivního začlenění;

podporovat a dále posilovat „sociální podnikání“ jako podnikatelský model pro mladé lidi, a to takovým způsobem, jenž může zlepšit jejich zaměstnatelnost, avšak současně bude zohledňovat hodnoty v oblasti udržitelného rozvoje a životního prostředí;

prosazovat, aby si všichni mladí lidé osvojili digitální dovednosti, a mohli tak v plném rozsahu využít potenciálu digitálního světa;

posilovat u mladých lidí jako aktérů i uživatelů kulturní povědomí, které rozvíjí jejich smysl pro iniciativu a podnikatelského ducha. Přístup ke kultuře a aktivní zapojení do kulturních činností může zlepšit životní podmínky mladých lidí a jejich povědomí o sdílení společného kulturního dědictví.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

14.

uznaly významnou úlohu podnikání a podniků v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, vypracovaly a posílily politiky za účelem zlepšení znalostí mladých lidí o různých aspektech podnikání;

15.

uznaly, že vzdělávání v oblasti podnikání je důležité již od raného věku, a zdůrazňovaly úlohu neformálního a informálního učení, pokud jde o zajištění komplexního přístupu k osobnostnímu rozvoji mladých lidí a usnadnění jejich úspěšného začlenění na trhu práce;

16.

podporovaly práci s mládeží a dobrovolné aktivity jako klíčové nástroje při vytváření průřezových a měkkých dovedností, které jsou nezbytné pro řízení podniků a podnikatelskou činnost. V tomto ohledu dále posilovaly a zdůrazňovaly uznávání či ověřování neformálního a informálního učení, mimo jiné i s přihlédnutím k výsledkům učení, které jsou podstatné pro podnikání;

17.

zvážily uznání organizací mládeže jako jedněch z hlavních poskytovatelů neformálního a informálního učení vedoucího k podnikatelskému myšlení a k získání podnikatelských dovedností. Členské státy by v tomto ohledu mohly zvážit zvýšení podpory organizacím mládeže při poskytování odborného vedení, poradenství a kvalitní odborné přípravy;

18.

podporovaly nově založené podniky a sociální podniky a pomáhaly jim při překonávání značných překážek bránících přístupu k financování, podpůrným službám a možnostem poradenství (včetně účinného využívání evropských strukturálních a investičních fondů, je-li to v souladu s dohodami o partnerství);

19.

ve vhodných případech nabízely podporu tím, že možné překážky omezí podle míry dopadu na sociální oblast a na životní prostředí.

VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY A KOMISI, ABY V RÁMCI SVÝCH PŘÍSLUŠNÝCH PRAVOMOCÍ A S NÁLEŽITÝM ZOHLEDNĚNÍM ZÁSADY SUBSIDIARITY:

20.

zviditelnily sociální podnikání a vypracovaly nástroje, jež umožní toto odvětví lépe pochopit. V tomto ohledu zlepšily poznatky o různých formách podniků, o sociálních podnicích (včetně družstev), kulturních a tvůrčích podnicích atd., a tyto formy podporovaly;

21.

usnadnily stáže a výměny, sdílení zkušeností a další vzdělávací činnosti, které rozvíjejí podnikatelské postoje a dovednosti (například zapojení mladých lidí přímo do podnikatelské praxe, profesní příprava na pracovišti, sítě, podpora specializovaných dovedností) a podpořily úsilí o vymezení poznatků získaných v rámci těchto činností. Podpořily vypracování nástrojů, jež by mladým lidem umožnily posoudit a uplatnit své podnikatelské dovednosti a schopnosti;

22.

vedly malé podniky a mladé podnikatele k inovacím a k využívání veškerých možností vnitřního trhu EU vybízením k tomu, aby odcházeli do zahraničí a zapojovali se do přeshraničního předávání poznatků a spolupráce. V zájmu dosažení těchto cílů je třeba podpořit sítě mladých sociálních podnikatelů a potenciálních partnerů;

23.

podporovaly výměnu příležitostí a spolupráci mezi mladými podnikateli z různých členských států. Prostřednictvím výměny poznatků mezi zkušenějšími podnikateli a mladými začínajícími podnikateli zvýšily vzájemnou mezigenerační solidaritu. Na vnitrostátní i evropské úrovni podporovaly programy podnikatelského poradenství;

24.

posílily spolupráci napříč odvětvími a zajistily přístup k informacím a podpůrným službám s cílem vytvořit pro mladé podnikatele příznivé podmínky a snížit jejich administrativní zátěž;

25.

napomohly tomu, aby všechny příslušné zúčastněné strany měly přístup k evropským programům (jako je Erasmus+, Erasmus pro mladé podnikatele v rámci programu COSME, Evropský sociální fond a jiné finanční programy pro sociální podniky a mikrofinancování v rámci programu pro zaměstnanost a sociální inovace), a vybízely je k zapojení do těchto programů s cílem zlepšit podnikatelské dovednosti mladých lidí, ve vhodných případech nabízet specializovanou podporu pro mladé podnikatele a posílit schopnosti těch, kdo s mladými lidmi pracují, v zájmu maximálního využití jejich potenciálu.

VYZÝVAJÍ KOMISI, ABY:

26.

zlepšila informovanost o podnikání mladých lidí, mimo jiné na Evropském portálu pro mládež, a předložila osvědčené postupy týkající se podnikání mladých lidí (případně v rámci Evropského týdne malých a středních podniků);

27.

zahájila výzkum nebo studii o podnikání mladých lidí a zvýšila o něm informovanost, a to se zaměřením na mladé podnikatele, sociální podnikání a zelená pracovní místa a úlohu práce s mládeží v tomto ohledu;

28.

posílila aktivní spolupráci mladých podnikatelů s příslušnými podniky a sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami, mimo jiné prostřednictvím programů Erasmus+ a Erasmus pro mladé podnikatele.


(1)  Více než 99 % všech evropských podniků jsou totiž malé a střední podniky. V soukromém sektoru na ně připadají dvě ze tří pracovních míst a tvoří více než polovinu celkové přidané hodnoty vytvářené podniky v EU (viz internetové stránky Generálního ředitelství Evropské komise pro podniky a průmysl).

(2)  Sociální ekonomika zaměstnává v EU více než 14,51 milionů osob, což představuje 6,5 % celkové zaměstnanosti. Zahrnuje subjekty se zvláštním právním postavením (družstva, nadace, sdružení, vzájemné společnosti), jakož i sociální podniky ve formě běžné společnosti s ručením omezením nebo akciové společnosti (Iniciativa pro sociální podnikání – SEC(2011) 1278 final).

(3)  Kulturní a tvůrčí odvětví představují 4,5 % evropského HDP a zaměstnávají téměř 8 milionů osob (Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU – COM(2012) 537 final).

(4)  Sociální podnik je subjekt v rámci sociální ekonomiky, jehož hlavním cílem není zisk pro jeho vlastníky nebo akcionáře, ale sociální dopad. Podnikatelským a inovativním způsobem poskytuje na trhu zboží a služby a svůj zisk používá především k plnění sociálních cílů. Vyznačuje se otevřenou a odpovědnou správou, do níž jsou zapojeni zejména zaměstnanci, spotřebitelé a zúčastněné subjekty dotčené jeho obchodní činností (Iniciativa pro sociální podnikání – SEC(2011) 1278 final).


Top