Accept Refuse

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013Q1220(01)

Interinstitucionální dohoda ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

OJ C 373, 20.12.2013, p. 1–11 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

In force

20.12.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 373/1


INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA

ze dne 2. prosince 2013

mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení

2013/C 373/01

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „orgány“,

SE DOHODLY TAKTO:

1.

Cílem této dohody přijaté v souladu s článkem 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je uplatňovat rozpočtovou kázeň a zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení.

2.

Rozpočtová kázeň ve smyslu této dohody platí pro všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro všechny orgány po celou dobu své platnosti.

3.

Touto dohodou nejsou dotčeny rozpočtové pravomoci orgánů stanovené ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (1), (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (2) (dále jen „finanční nařízení“).

4.

Každá změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu všech orgánů.

5.

Tuto dohodu tvoří tři části:

část I obsahuje doplňující ustanovení k víceletému finančnímu rámci a ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou zahrnuty do víceletého finančního rámce,

část II se týká spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu,

část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků Unie.

6.

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 23. prosince 2013 a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (3).

ČÁST I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

A.   Ustanovení týkající se víceletého finančního rámce

7.

Údaje o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu Unie a o předpokládaném vývoji jednotlivých kategorií vlastních zdrojů Unie jsou uvedeny orientačně v samostatných tabulkách. Tyto údaje jsou každoročně aktualizovány a předkládány spolu s podklady pro návrh rozpočtu.

8.

Během rozpočtového procesu a při přijímání rozpočtu orgány v zájmu řádného finančního řízení v co největším možném rozsahu zajistí, aby v rámci stropů jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce zůstala k dispozici dostatečná rozpětí s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2020

9.

V roce 2017 provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby po roce 2020. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, a také prognóz jejich vynakládání. Zohlední dále jednak pravidla určená pro zajišťování řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky, jednak prognózy růstu hrubého národního důchodu Unie.

B.   Ustanovení o zvláštních nástrojích, jež nejsou zahrnuty do víceletého finančního rámce

Rezerva na pomoc při mimořádných událostech

10.

Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu na pomoc při mimořádných událostech využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek.

Před předložením návrhu na převod prostředků z rezervy však Komise nejprve ověří možnost přerozdělení prostředků v rozpočtu.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Převody z rezervy se provedou v souladu s finančním nařízením.

Fond solidarity Evropské unie

11.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Jestliže lze v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje, prostředky přerozdělit, Komise k tomu přihlédne při předkládání nezbytného návrhu v podobě vhodného rozpočtového nástroje v souladu s finančním nařízením. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu solidarity přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Nástroj pružnosti

12.

Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti až poté, co prozkoumá všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje další výdaje.

V návrhu budou uvedeny potřeby, jež je třeba pokrýt, a příslušná částka. Návrh lze předložit pro kterýkoli rozpočtový rok během příslušného rozpočtového procesu.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

K dohodě dochází v rámci ročního rozpočtového procesu.

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

13.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, navrhne Komise, aby byly prostředky z fondu uvolněny. Rozhodnutí o uvolnění prostředků z Fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou a Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Není-li dosaženo dohody, zahájí se třístranný rozhovor.

Převody prostředků v souvislosti s Fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provedou v souladu s finančním nařízením.

Rozpětí pro nepředvídané události

14.

Uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události či jeho části navrhuje Komise až poté, co provede důkladný rozbor všech ostatních finančních možností. Takový návrh může být předložen pouze v souvislosti s návrhem opravného nebo ročního rozpočtu, k jehož přijetí je takový návrh nezbytný. K návrhu na uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události připojí Komise návrh, aby byly ve stávajícím rozpočtu přerozděleny prostředky ve významném rozsahu, pokud to bude podloženo rozborem Komise.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události přijímají společně Evropský parlament a Rada, jež současně schválí opravný nebo souhrnný rozpočet Unie, jejichž přijetí rozpětí pro nepředvídané události napomáhá. Evropský parlament a Rada jednají v souladu s pravidly hlasování stanovenými v článku 314 Smlouvy o fungování EU pro schvalování souhrnného rozpočtu Unie.

ČÁST II

ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH

A.   Postup spolupráce mezi orgány

15.

Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze.

Rozpočtová transparentnost

16.

Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy, týkající se:

aktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Smluv,

příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (ERF), Evropského nástroje finanční stability (EFSF), Evropského mechanismu stability (ESM) a dalších případných budoucích mechanismů, včetně svěřeneckých fondů,

výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie.

B.   Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů

17.

Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž legislativní orgán stanoví finanční krytí programu.

Tato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.

Evropský parlament a Rada, jakož i Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 10 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Nárůst vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.

Tento bod se nepoužije ve vztahu k prostředkům vyhrazeným na politiku soudržnosti, jež byly schváleny řádným legislativním postupem, předem přiděleny členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani k velkým projektům uvedeným v článku 16 nařízení o víceletém finančním rámci.

18.

Legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.

Jestliže si Rada přeje stanovit finanční referenční částku, považuje se to za projev vůle legislativního orgánu a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Všechny legislativní akty, které takovou finanční referenční částku stanoví, musí obsahovat ustanovení za tímto účelem.

Jestliže byla dotčená částka předmětem dohody přijaté dohodovacím postupem stanoveným ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 4. března 1975 (4), považuje se za referenční částku ve smyslu bodu 17 této dohody.

C.   Výdaje související s dohodami o rybolovu

19.

Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly:

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání, včetně jejich rozpočtového dopadu.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě informace potřebné k výměně názorů formou třístranného rozhovoru, případně ve zjednodušené podobě, o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část rozpočtového roku.

20.

Zástupci Evropského parlamentu se mohou jako pozorovatelé účastnit dvoustranných a mnohostranných konferencí, na kterých jsou sjednávány mezinárodní dohody o rybolovu, s ohledem na pravomoci Evropského parlamentu v oblasti dohod o rybolovu a v souladu s body 25 a 26 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí (5).

21.

Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o náležitém financování dohod o rybolovu.

D.   Výdaje související s rezervou pro případ krizí v odvětví zemědělství

22.

Prostředky na rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství uvedené v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6), se zapisují přímo do souhrnného rozpočtu Unie. Jakákoli částka rezervy, která nebude uvolněna na krizová opatření, bude převedena na přímé platby.

Výdaje spojené s opatřeními v reakci na krize, které nastanou v době od 16. října do konce rozpočtového roku, mohou být financovány z rezervy následujícího rozpočtového roku v souladu s požadavky stanovenými v třetím pododstavci.

Dojde-li Komise k závěru, že je třeba rezervu v souladu s příslušným legislativním aktem využít, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z rezervy do rozpočtových položek, jež slouží k financování opatření, která považuje za nutná. Každému návrhu Komise na převod prostředků z rezervy musí předcházet ověření možností přerozdělení prostředků v rámci rozpočtu.

Převody z rezervy se provedou v souladu finančním nařízením.

Není-li dosaženo shody, zahájí se třístranný rozhovor.

E.   Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)

23.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné kapitoly rozpočtu nazvané SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a ponechává přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.

24.

U výdajů v rámci SZBP, které jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů, které mají být hrazeny ze souhrnného rozpočtu Unie, a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, které jsou navrženy ve čtvrtém pododstavci tohoto bodu. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“ navržené ve čtvrtém pododstavci. Každý článek bude zahrnovat již přijaté nástroje, nástroje plánované, ale dosud nepřijaté, a všechny další budoucí, to jest nepředvídané nástroje, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly „SZBP“, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud částka vyčleněná v rozpočtové kapitole „SZBP“ nepostačuje během rozpočtového roku k pokrytí nutných výdajů, budou Evropský parlament a Rada na návrh Komise usilovat o urychlené řešení s přihlédnutím k článku 3 nařízení o víceletém finančním rámci a k bodu 10 této dohody.

V rámci rozpočtové kapitoly „SZBP“ mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

jednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. g) finančního nařízení,

operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů, řešení a stabilizaci, a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti,

nešíření zbraní a odzbrojování,

naléhavá opatření,

přípravná a následná opatření,

zvláštní zástupci Evropské unie.

25.

Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června předmětného roku a týká se hlavních hledisek a základních voleb v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na souhrnný rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkové povahy SZBP ve vztahu k těmto finančním nástrojům. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději v dohodovacím výboru. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou projednávány.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

F.   Zapojení orgánů v souvislosti s otázkami rozvojové politiky a s Evropským rozvojovým fondem

26.

Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky, a to bez ohledu na zdroj financování. Kontrola, kterou Evropský parlament vykonává nad Evropským rozvojovým fondem (ERF), bude na základě dobrovolnosti sladěna s právem vykonávat kontrolu nad souhrnným rozpočtem Unie, jmenovitě nad nástrojem pro rozvojovou spolupráci, a to v souladu s podrobnými ujednáními, jež budou při tomto neformálním dialogu stanoveny.

Evropský parlament a Rada berou na vědomí, že Komise hodlá, mimo jiné s cílem zvýšit demokratickou kontrolu rozvojové politiky, navrhnout, aby byl ERF od roku 2021 zahrnut do rozpočtu.

G.   Spolupráce orgánů v otázce správních výdajů během rozpočtového procesu

27.

Úspory vyplývající ze stropu pro okruh 5 stanoveného v příloze nařízení o víceletém finančním rámci se přiměřeně rozloží mezi všechny orgány a další subjekty Unie na základě jejich jednotlivých podílů na správních rozpočtech.

Očekává se, že každý orgán, instituce nebo jiný subjekt předloží v rámci ročního rozpočtového procesu odhady výdajů, které budou v souladu s pokyny uvedenými v prvním pododstavci.

Za účelem vstřebání dodatečné kapacity vzniklé prodloužením pracovní doby na 40 hodin týdně se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly postupně snížit počet zaměstnanců o 5 % oproti počtu v plánu pracovních míst k 1. lednu 2013 (7). Toto snížení by se mělo vztahovat na všechny orgány, instituce a jiné subjekty a mělo by být provedeno v letech 2013 až 2017. Tím však nejsou dotčena rozpočtová práva Evropského parlamentu a Rady.

ČÁST III

ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ PROSTŘEDKŮ UNIE

A.   Společné řízení

28.

Komise zajistí, aby Evropský parlament, Rada a Účetní dvůr obdržely na požádání jakékoli informace a dokumenty týkající se finančních prostředků Unie vynaložených prostřednictvím mezinárodních organizací, získaných na základě dohod o ověřování uzavřených s těmito organizacemi, které jsou považovány za nezbytné pro výkon pravomocí Evropského parlamentu, Rady a Účetního dvora podle Smlouvy o fungování EU.

Hodnotící zpráva

29.

V hodnotící zprávě podle článku 318 Smlouvy o fungování EU Komise rozliší vnitřní politiky zaměřené na strategii Evropa 2020 a vnější politiky a ve větší míře využije informací o výkonnosti, včetně výsledků auditu výkonnosti, za účelem hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků.

Finanční plán

30.

Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruh 1 (s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 2 (pouze pro „životní prostředí“ a „rybolov“), 3 a 4 víceletého finančního rámce, poprvé v dubnu nebo květnu (spolu s podklady pro návrh rozpočtu) a podruhé v prosinci nebo lednu (po přijetí souhrnného rozpočtu Unie). V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:

a)

platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:

u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje,

u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě jejích výsad by Komise měla předložit víceleté odhady a uvést výši zbývajících rozpětí v rámci schválených stropů stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 (8),

b)

projednávané legislativní návrhy: projednávané návrhy Komise spolu s poslední aktualizací.

V zájmu přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do dubnového plánu nebo do prosincového plánu. Evropský parlament a Rada by měly být informovány především o:

a)

veškerých nových přijatých legislativních aktech a projednávaných návrzích, jež byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do dubnového nebo prosincového plánu (s uvedením příslušných částek);

b)

právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením, zda je pravděpodobné, že akce budou mít finanční dopad.

V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

B.   Agentury a Evropské školy

31.

Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a rozsah potřebných kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na úrovni členských států a Unie, jakož i rozpočtový dopad na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení této agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci spolupráce v rozpočtových záležitostech včasné dohody o financování navrhované agentury.

Postupuje se v souladu s následujícími kroky:

Za prvé, návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného rozhovoru, jež se koná po přijetí tohoto návrhu; spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k návrhu právního aktu, kterým se zřízení dané agentury navrhuje, a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje.

Za druhé je Komise v průběhu legislativního procesu nápomocna legislativnímu o orgánu při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných rozhovorů.

Za třetí Komise před ukončením legislativního procesu přeloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené legislativním orgánem. Tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného rozhovoru a formálně ho potvrdí legislativní orgán. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného rozhovoru (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování.

Za čtvrté je dohoda dosažená během třístranného rozhovoru, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.

Tentýž postup by měl být uplatněn na změny právního aktu týkajícího se agentury, které by měly dopad na zdroje dotyčné agentury.

Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dospět včas k dohodě o financování této agentury.

32.

Příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012 by měla být náležitě zohledněna v rámci rozpočtového procesu.

33.

Zamýšlí-li Nejvyšší rada zřídit novou evropskou školu, použije se v souvislosti s rozpočtovými dopady, které tento záměr bude mít na souhrnný rozpočet Unie, obdobný postup.

V Bruselu dne 9. prosince 2013.

Za Radu

předseda

J. BERNATONIS

Za Komisi

J. LEWANDOWSKI

člen Komise

Ve Štrasburku dne 10. prosince 2013.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ


(1)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 20. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(3)  Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

(4)  Úř. věst. C 89, 22.4.1975, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 304, 20.11.2010, s. 47.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(7)  Rada a Komise již provedly první snížení počtu zaměstnanců o 1 % oproti počtu v jejich plánu pracovních míst k 1. lednu 2013.

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).


PŘÍLOHA

Spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu

Část A.   Harmonogram rozpočtového procesu

1.

Orgány se každoročně v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu dohodnou na realistickém harmonogramu na základě současné praxe.

Část B.   Priority rozpočtového procesu

2.

V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranný rozhovor, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok.

Část C.   Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů

3.

Orgány s výjimkou Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit do konce března.

4.

Komise předkládá každý rok návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Unie.

Komise přitom zohlední:

a)

prognózy členských států týkající se strukturálních fondů,

b)

kapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby,

c)

možnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí či obojího, nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit, přičemž Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost jeho existence za účelem využití prostředků a výjimky),

d)

potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně.

5.

Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými provozními výdaji.

6.

Evropský parlament a Rada se rovněž zavazují zohlednit hodnocení možností plnění rozpočtu, které provádí Komise ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním rozpočtu na aktuální rozpočtový rok.

7.

V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledkům vyplývajícím z hlavních změn hlav a kapitol rozpočtové nomenklatury, pokud jde o odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o řízení se Evropský parlament a Rada zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.

8.

V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou v průběhu celého rozpočtového procesu a zejména během dohodovacího období udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu příslušných informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí upořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

9.

V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby návrh rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru měnit, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise k projednání Evropskému parlamentu a Radě, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě všechna potřebná odůvodnění, která si případně vyžádají.

Část D.   Rozpočtový proces před dohodovacím postupem

10.

Třístranný rozhovor se koná v dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě, aby měly orgány možnost vyměnit si na názory na tento návrh rozpočtu.

11.

Aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených Evropským parlamentem a Radou, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí Evropský parlament a Rada Komisi o svých příslušných záměrech tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na tomto třístranném rozhovoru.

12.

Třístranný rozhovor se může konat před hlasováním v plénu Evropského parlamentu.

Část E   Dohodovací postup

13.

Pokud Evropský parlament přijme změny postoje Rady, předseda Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis, kterým se svolává dohodovací výbor, se odešle nejpozději první pracovní den týdne následujícího po ukončení parlamentního zasedání, na kterém proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (1).

14.

Jestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament přijal, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním první schůze naplánované na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje v souladu s podmínkami stanovenými v následujících bodech.

15.

Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím dohodovacího výboru předsedá ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Každá orgán určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za ně budou jednotlivých schůzí účastnit, a vymezí jejich mandát k vyjednávání. Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

16.

V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

17.

Během dohodovacího postupu probíhají na různých úrovních jednání třístranné rozhovory, jejichž cílem je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.

18.

Schůze dohodovacího výboru a třístranné rozhovory se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady tak, aby byla zařízení včetně tlumočnických zařízení využívána stejným dílem.

19.

Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných rozhovorů jsou stanoveny předem dohodou všech tří orgánů.

20.

Dohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (dále jen „vstupní dokumenty“), jež skýtají srovnání jednotlivých fází rozpočtového procesu (2). Tyto dokumenty obsahují číselné údaje v podobě „položka po položce“ celkové součty v členění podle okruhů víceletého finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým položkám, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové položky považované z technického hlediska za uzavřené (3); tím není dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou.

K vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn odhlasovaných Evropským parlamentem, jakož i případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady nebo ke změnám Evropského parlamentu.

21.

V zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období se v rámci třístranných rozhovorů:

vymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;

potvrdí seznam rozpočtových položek, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celkovém rozpočtu na daný rozpočtový rok,

projednají otázky určené v souladu s první odrážkou s cílem dosáhnout možných dohod, které má potvrdit dohodovací výbor;

řeší tematické otázky, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.

Předběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných rozhovorů či bezprostředně po jejich skončení a současně se dohodne pořad příštího jednání. Orgán, jenž třístranný rozhovor pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou tyto závěry pokládány za prozatímně schválené, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.

22.

Dohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných rozhovorů a dokument určený k případnému potvrzení, spolu s rozpočtovými položkami, o nichž bylo během třístranných rozhovorů dosaženo předběžné dohody.

23.

Za pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z průvodního dopisu zaslaného předsedy obou delegací předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují:

číselné údaje pro všechny rozpočtové body v podobě „položka po položce“ a souhrnné číselné údaje podle okruhů finančního rámce;

konsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění všech položek, které byly v průběhu dohodovacího postupu změněny;

seznam položek, které nebyly ve s rovnání s návrhem rozpočtu nebo postojem Rady k němu změněny.

Dohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu.

24.

Společný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do úředních jazyků orgánů Unie a předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne dohody o společném návrhu podle bodu 23

Po přijetí společného návrhu je rozpočet po právní a jazykové stránce finalizován, přičemž přílohy společného návrhu jsou začleněny mezi rozpočtové položky, které nebyly během dohodovacího postupu změněny.

25.

Orgán, jenž schůzi (třístranný rozhovor či dohodovací výbor) pořádá, zajistí tlumočení do všech jazyků v případě schůze dohodovacího výboru a tlumočení do jazyků podle potřeby v případě třístranných rozhovorů.

Orgán, jenž schůzi pořádá, zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.

Útvary všech tří orgánů spolupracují při zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu.

Část F.   Opravné rozpočty

Obecné zásady

26.

Vzhledem k tomu, že předmětem opravných rozpočtů jsou často specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány tyto zásady, jež mají zajistit náležitou spolupráci mezi nimi v zájmu hladkého a rychlého rozhodovacího procesu za účelem přijímání opravných rozpočtů, při němž bude co největším možném rozsahu zamezeno nutnosti svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.

27.

Orgány co největším možném rozsahu usilují o omezení počtu opravných rozpočtů.

Harmonogram

28.

O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem Evropský parlament a Radu, aniž je dotčen termín jejich konečného přijetí.

29.

Evropský parlament a Rada usilují v souladu se svými jednacími řády o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly bez zbytečného odkladu poté, co Komise tento návrh přijme.

30.

V zájmu urychlení tohoto postupu Evropský parlament a Rada zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí daného opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby zakládal účinky v daném rozpočtovém roce.

Spolupráce během čtení

31.

Orgány v průběhu celého tohoto postupu spolupracují v dobré víře a vytvářejí co nejlepší předpoklady k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto postupu.

V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou Evropský parlament nebo Rada před přijetím svého konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise kdykoliv navrhnout uspořádání zvláštního třístranného rozhovoru, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.

32.

Na pořad jednání třístranných rozhovorů plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly s konečnou platností schváleny. Komise předloží dané návrhy opravných rozpočtů a Evropský parlament a Rada k nim v co největším možném rozsahu sdělí svůj postoj před konáním třístranného rozhovoru.

33.

Je-li během třístranného rozhovoru dosaženo kompromisu, zavazují se Evropský parlament a Rada přihlédnout k výsledku třístranného rozhovoru při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou o fungování EU a svými jednacími řády.

Spolupráce po čtení

34.

Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat v souladu se Smlouvou o fungování EU.

35.

Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před schůzí dohodovacího výboru však musí být uspořádán třístranný rozhovor:

je-li během třístranného rozhovoru dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že Evropský parlament a Rada vysloví s výsledky tohoto třístranného rozhovoru souhlas; dohodovací výbor se v takovém případě nesejde.

pokud v průběhu třístranného rozhovoru není dosaženo dohody, dohodovací výbor se sejde a s ohledem na okolnosti uspořádá svou práci tak, aby dokončil rozhodovací proces v co největším možném rozsahu před uplynutím lhůty dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.

Část G.   Zbývající závazky (reste à liquider) (RAL)

36.

Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se Evropský parlament, Rada a Komise dohodly, že budou výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

Aby byla zajištěna zvládnutelná úroveň a profil plateb ve všech okruzích, uplatňují se ve všech okruzích důsledně pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících letech. Tyto schůzky probíhají formou zvláštních interinstitucionálních jednání na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb v členění podle fondu a členského státu o obdržených žádostech o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognózách. Aby bylo zajištěno, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2014 až 2020, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.


(1)  Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(2)  K těmto fázím patří: rozpočet na aktuální rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud s konečnou platností neschválily všechny orgány).

(3)  Rozpočtová položka považovaná z technického hlediska za uzavřenou je položka, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.


Top